Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
Není dárek jako dárek. Nìkterý zmizí v ¹uplíku, v krabici, v kufru, ve skøíni, v zapomnìní. Jiný - a to bývá ten, co u¾ pohled na nìj zahøeje, nám i po létech nevymizí ze vzpomínek. Kdy¾ byl mùj syn novopeèený prvòák, jednou pøi¹el domù ze ¹koly a já u¾ mezi dveømi vidìla...
|
Pøi svých plavbách na zaoceánských parnících jsem mìl v nìkolika pøístavech smeèky poulièních psù, které jsem chodil krmit. Tvoøili jakousi rodinu, která spoleènì za¾ívala radosti i strasti v¹edního dne. Kdo jste mìli nìkdy mo¾nost vidìt tyto poulièní psy víte, ¾e mají v ¾ivotì vlastnì...
|
Byla jsem napnutá jak guma na bangee jumping. Kamarádka Ála ve mnì svým vyprávìním vzbudila takovou zvìdavost, ¾e jsem poèítala dny, kdy mì seznámí se spoleèností, která se schází ve vinotéce v Køivé ulici. "Hotový Felliniho komparz," øekla u¾ na olomouckém nádra¾í...
|
Kdopak ví, zda to mají v dne¹ní dobì milenci lehèí. Mobilní telefony, esemesky, Skype - ka¾dou denní i noèní hodinu jim umo¾ní s drahou polovièkou spojit se tøeba pøes pùl svìta. Ale zase je míjí to bezmezné tì¹ení, ta sladká touha, slastná muka obraznosti, kdy¾ myslí na svou...
|
Byla sobota a já sedìla v prázdném kupé. Zbývala u¾ sotva minuta do odjezdu vlaku, kdy¾ se rozletìly dveøe a dovnitø nakoukl mladíèek s obrovským batohem na zádech, co mu ènìl vysoko nad hlavou. "Je tu jen jedna paní," houkl v záklonu smìrem do chodbièky a pak zas v pøedklonu smìrem...
|
Je tomu ji¾ více jak 20 let, co jsem se poprvé setkal v Berounì u Prahy ve studiu nakladateltství Baroko a Fox s panem Janem Èákou. Obìma nám toti¾ souèasnì vycházely u tohoto nakladatelství na¹e knihy - panu Èákovi "Zmizelá Vltava a mnì "Sám ve víru zdymadel". Obì knihy...
|
"Sejdeme se u benzínky," ozvalo se v telefonu. "Musím v myèce je¹tì umýt auto." Byla to kamarádka Vladìnka. Domluvily jsme se, ¾e mì vezme na romantický skvost støedozápadní Moravy - bouzovský hrad, kde støedovìcí rytíøi spolu soupeøí na královském rytíøském turnaji. U¾ jsem mìla pøed...
|
Setkali se v místnosti, která budila dojem èekárny. Ona polykala slzièky, zatímco on si poèínal jako suverén. "Já jsem Lojza," øekl. "A jak se jmenuje¹ ty?" Mlèela a její tìlo se zachvívalo bolestným pláèem. "Á je!" vzdychl Lojza. "Ty jsi se ztratila prvnì, vid?" Ne¹»astnice kývla...
|
Na valtických degustaèních trzích bylo nabito. Do mìsta vína dorazili milovníci a znalci tekutých hroznù a s pohárkem v ruce obcházeli stánky v zámecké konírnì, parku i ve sklepích a s bla¾eným výrazem ochutnávali znaèky nejvy¹¹í kvality. Housle na improvizovaném pódiu chvíli plakaly...
|
Jsem neuvìøitelnì ¹»astný! Ptáte se proè? Proto¾e mám koneènì ve svém pokroèilém vìku mého prvního psa. Døíve jsem míval koèky, proto¾e jsem si myslel, ¾e mít psa je pøíli¹ velká zodpovìdnost. Vìdìl jsem ov¹em, ¾e mnoho mých sousedù psy vlastní, tak¾e mé starosti byly vlastnì nelogické...
|
Potkat Peloucha s rybáøským náèiním byla rozhodnì událost. Asi jsem nedovedl dostateènì potlaèit údiv, proto¾e známý hromotluk se pojednou zastavil a ob¹»astnil mì úsmìvem. "S fotbalem je konec," oznámil mi, - a na høi¹ti mì u¾ nikdo neuvidí. Èlovìk se smyslem...
|
"Mám bezva nápad," øekl kamarád Milan. "Co si takhle zajít ke Tøem bratøím na pivko? Dáme si jedno a pokecáme." "Ví¹, co je nejvìt¹í le¾ na svìtì?" namítla jsem. "Nu¾e?" vyzval mì, a» mu to prozradím. "Jdeme na jedno a do toho zhubnu," dozvìdìl...
|
Dìdeèek ti¹e zesnul a já jsem zdìdil chalupu. ®ádný zázrak. Støecha dìravá, nábytek prolezlý èervotoèem a o podlahách vùbec nemluvím. Jeliko¾ sám bydlím v pìkném rodinném domku opodál, uvítal jsem zájem pana Jupikáèka z Prahy a...
|
Mùj ¾ivot s vlèí smeèkou je podtitul knihy VLÈÍ STOPY èeské autorky ¾ijící v zahranièí, Tanji Askani. Tato ostravská zootechnièka ¾ije v Nìmecku, kde v prostøedí Wildparku peèuje o skupinu vlkù. Pozoruje a s¾ívá se s vlky ji¾ mnoho let. Nìkteré z nich vypiplala od narození a cítí proto k vlèí rodinì obrovské...
|
Lidu¹ko, buï mù¾e¹ jet na ty hory ty, nebo já. Já jsem pro to, abys rozhodnì jela ty! Má¹ na to, abych tak øekl, vìt¹í nárok. Hory - to je nádhera, Lidu¹ko. Prvnì jsem tam byl s Boøivojem u¾ pøed válkou. Boøivoj tenkrát zabloudil ve vánici a na¹li ho a¾ za týden úplnì zmrzlého. Jo...
|
