Vzpomněl jsem si na extempore z raných dětských let. Byly mi asi 4 roky, blížil se Mikuláš. Dychtivě jsem prohlížel v cukrárnách mikulášské punčochy, plné dobrot, od největší, více než metrové, až po tu nejmenší, tak do dlaně. Naši mi nikdy nic takového nekoupili a já měl oči jak dva melouny...

Otec našeho hrdiny kapitána Poo svého potomka úspěšně počal jednoho večera po pozření veliké porce kachny, osmi knedlíků a kyselého zelí. Aby byl otec naprosto jistý, že se mu potomek opravdu ten večer podaří, před samotnou vydatnou večeří si dal předkrm v podobě rybího salátu...

I tam u protinožců na druhé straně polokoule má poezie nesčetně podob a své kouzlo. Je vnímaná jako perla vylovená z moře. Jako ibis kráčející parkem a shlížející se v kalužích. Jako ferry brázdící zátoku. Jako svítící...