Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Klement,
ztra Emlie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
23.11.2017  07:41
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Kvto, Eduard Francevi Npravnk byl zejm mimodn, hudebn nadan lovk. Takov hudebn kapacita a my o nm nevme. Jsem moc rda, e jsi ho pipomnla. Dky.
 
Datum:
23.11.2017  07:00
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Eduard Francevi Npravnk se narodil 24.8. 1839, zemel 23.11. 1916 v Petrohradu patil mezi pedn pslunky esk hudebn emigrace, kte psobili v Rusku. Trvale psobil v Petrohrad, kde se mu dostalo za jeho umleck a organizan aktivity mimodnho uznn – ruskm carem mu byl udlen d sv. Vladimra a byl poven do lechtickho stavu.

Narodil se v Bti u Pardubic v rodin uitele, v mld psobil jako varhank v kostele v Pardubicch. Od roku 1854 zaal studovat v Praze na Varhanick kole a v stavu profesora P. Maydla. Na tto kole pak Npravnk krtce uil. Souasn studoval instrumentaci a skladbu u tehdejho editele Prask konzervatoe J. B. Mottla.
V roce 1861 pijal Npravnk pozvn knete N. B. Jusupova a pesdlil do Petrohradu, kde zaal psobit jako dirigent v jeho soukromm orchestru. V Petrohrad se Npravnk dkladn seznmil s ruskou hudbou, navtvoval koncerty, vystupoval jako klavrista v komornch koncertech a dval soukrom hodiny klavru.
Od roku 1863 byl angaovn v Mariinskm divadle v Petrohrad, kde se o est let pozdji stal hlavnm dirigentem orchestru. Ve stejnm obdob - od roku 1864 zaal dit koncerty Rusk hudebn spolenosti. V roce 1875 se stal editelem petrohradsk poboky Rusk hudebn spolenosti. Hlavn ivotn npln Eduarda Npravnka bylo dirigovn. Dky svmu nadn a pracovitost se stal jednm z nejvtch opernch a symfonickch dirigent 19. stolet. Prv jemu vd dnes svtoznm Mariinsk divadlo za svj rozkvt. ra jeho psobnosti je dodnes pipomnna v djinch tohoto divadla jako nejslavnj obdob.
Ped odchodem do Ruska komponoval skladby v typickm pedsmetanovskm duchu, tematicky pod vlivem snah nrodnho obrozen. Krom nkolika chrmovch skladeb to byly zejmna psov cykly na vlasteneck texty, sbory a ada klavrnch skladeb.
V Rusku Eduard Npravnk zaal komponovat opery ve stylu Glinky a ajkovskho, kter mly u ruskho obecenstva velk spch. K dramatu A. K. Tolstho Don uan napsal dramatickou kanttu pro sla, sbor a orchestr. Zkomponoval tyi symfonie a adu orchestrlnch skladeb, koncerty pro klavr a pro housle a orchestr a velk mnostv komornch skladeb.



 
Datum:
22.11.2017  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho sochae a ezbe Leoe Kubka, nar. 22. listopadu 1887 ve Slatin nad Zdobnic (zemel 3.11.1974 v Jaromi).
U jako mal chlapec chtl bt ezbem a tak se v amberku uil ezbskmu emeslu v dln Josefa Rouse, pozdji v Hradci Krlov a Mlnku. Po vyuen odeel do Prahy, kde poznval pamtky a hledal si prci. tst vak neml a tak odjel do Mnichova a pozdji do Augsburgu, kde nael prci v ezbsk dln. V r. 1910 se vrtil do Prahy a nastoupil ke studiu na Umleckoprmyslovou kolu v Praze k prof. J. Drahoovskmu. V r. 1913 podnikl se svm bratrem cestu do Itlie, kde se chtl v ezbstv zdokonalit.
Po prvn svtov vlce se usadil s rodinou v Pn, kde jeho manelka, kter byla uitelka, uila na trojtdce. Byl pijat do vtvarnho odboru Umleck besedy v Praze a sv prce zaal vystavovat. Njakou dobu tak pobval ve slezsk Hrav, kde organizoval lidovou ezbskou tvorbu. V r. 1930 obdrel od ministerstva kultury stipendium ke studijn cest do Francie a Belgie. Po nvratu vytvoil monumentln plastiku sv. Vclava pro Koice a bustu prezidenta T. G. Masaryka.
Po druh svtov vlce se aktivn podlel na kulturn a osvtov innosti na ambersku a Rychnovsku, kde tak vystavoval. Dostal tak nkolik ocenn a v r. 1967 obdrel titul Zaslouil umlec. V Orlick galerii v Rychnov nad Knnou pat jeho dlo k zkladu cel expozice.

Na jeho dlo se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Leo%C5%A1+Kub%C3%AD%C4%8Dek,sochy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjb9_-E48rXAhXQL1AKHfBwAvcQsAQIRw&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
21.11.2017  06:42
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes vzpomenu prodovdce z doby u dost minul. Jchymovsk uenec Dr Georgius Agricola se narodil 24.3. 1494 v Sasku, zemel 21.11. 1555 v Sask Kamenici.

Georgius Agricola, vlastnm jmnem Georg Bauer, prodovdec, lka, spisovatel vdeckch knih. Do msta Jchymov piel roku 1527 a psobil zde do roku 1531 jako lka hrabat lik a lkrnk. Neustle sledoval vvoj lkaskch vd, zskal povst zrunho chirurga a sepsal pojednn o livch pramenech. Byl to autor slavn bsk knihy Dvanct knih o hornictv a hutnictv, kter vyla v Basileji roku 1556. Bsk kniha zskala takov ohlas, e bhem ptch stalet vyla znovu v 33 vydnch v 11 jazycch. Dokladovm materilem pro toto dlo i pro dal, kter Agricola postupn napsal, bylo zaloen mineralogick sbrky. Jej prvn vzorky tvoily nerosty z jchymovskho loiska. Tato kolekce postupn vyrostla v jeden z nejvtch evropskch dokumentanch soubor.

Studoval vechny technologie hornictv a hutnictv a zaznamenval tak svoje nlezy. Jeho stejn dlo obsahuje popisky dol, techniky vtrn, odvodovn i raby. Jednalo se o prvn systematick przkum tebn techniky a na minimln 200 let se staly nejuvanj prukou pro dobvn rud a jejich hutnho zpracovn. Dky tomuto dlu je Agricola povaovn za zakladatele mineralogie a geologie a je tak nazvn "otcem mineralogie".
V Jchymov je po tomto uenci pojmenovno Lzesk centrum Agricola.
 
Datum:
20.11.2017  07:16
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male-krajine, designra a grafika Frantika Michla, nar. 20. listopadu 1901 v Domalicch (zemel 4.6.1977 tamt).
Na pn rodi studoval Obchodn akademii v Plzni, ale zskal penitou odmnu za vtzn nvrh emblmu plzesk kodovky „Okdlen p“ a to mu umonilo studium na Akademii vtvarnch umn v Praze, kde byl kem Otakara Nejedlho. V Domalicch si tak otevel svj malsk atelir a podnikal studijn cesty do Nmecka, ecka, Itlie, Francie a mnoho jinch zem. V r. 1927 se stal lenem Svazu zpadoeskch vtvarnch umlc v Plzni a astnil se vstav a to nejenom u ns, ale i v zahrani.
Za druh svtov vlky byl vznn v koncentranch tborech a po osvobozen a nvratu byl jmenovn kulturnm patronem okresu Domalice. Byl navren jako profesor na Vysokou umleckoprmyslovou kolu v Praze, ale nabdku nepijal a il a psobil v Kolinci u Suice, kde maloval a pobval s rodinou. V r. 1961 byl odsouzen na 1 rok za podvracen republiky a vznn na Borech v Plzni. V r. 1991 byl pln rehabilitovn.
Frantiek Michl maloval krajiny a zabval si i grafikou a ilustrac. Newyorsk galerie Rullos zakoupila jeho 165 plten.
Mezi jeho pteli bylo mnoho umlc ze vech obor. Svj atelir v Domalicch sdlel se sochaem Vladimrem Breschneiderem a stal se modelem ady podobizen od rznch umlc, nap . Vlastislava Nechleby, Jana ebka, Aloise Moravce, ale i socha Otakara evce nebo Aloise Langenbergera.
Podle male Frantika Michla byla v Domalicch pojmenovna ulice Michlova.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Michl+Franti%C5%A1ek,grafika&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjs56zi4crXAhXRUlAKHRAACQUQsAQIXw&biw=1920&bih=1012

 
Datum:
19.11.2017  17:35
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
18. listopadu 1852 se narodil mal Mikol Ale

Patil k nejvznamnjm postavm generace Nrodnho divadla. Pro Nrodn divadlo navrhl cyklus Vlast. Jeho zliba v historii a len ivota se promt v obrazech Husitsk tbor, Setkn Jiho Podbradskho s Matyem Korvnem.

Pozdji se vnoval vhradn ilustraci. V roce 1889 vytvoil cyklus ilustrac nrodnch psn Osielo dt a nsledovaly dal cykly. Jeho poslednm dlem byl akvarel Svat Vclav, kter namaloval na jae roku 1913.

Zemel 10. ervence 1913. Pohben byl na Vyehradskm hbitov v Praze.
 
Datum:
17.11.2017  05:21
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 17. listopadu 1903 se narodila Ema ezov (zemela 29.6.1997), prozaika a dramatick spisovatelka.
Ve svch dlech se zabvala hlavn psychologi modern eny a mezilidskmi vztahy. Psala przu a to nejen pro dospl, ale i dti, divadeln hry a tak scne k filmm. Pracovala jako redaktorka tdenku esk svt, pozdji byla fredaktorkou Romnovch povdek.
 
Datum:
16.11.2017  07:10
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 16. listopadu 1898 se v Praze narodil Jan Bauch (zemel 9.1.1955 tamt), mal, socha, grafik, ilustrtor, scnrista a spisovatel.
Absolvoval Umleckoprmyslovou kolu a poslze Akademii vtvarnch umn v Praze u Maxe vabinskho. Od svho otce se vyuil ezbem.
V jeho obrazech je vidt tradice eskho baroka a to jak v tazch ttce, tak i ve vrstven barev. Z obraz je ctit tragika a hokost. Krom malovn tak pracoval na oknech v chrmu sv. Vta a v Karolinu.
Za svou vestrannou umleckou innost zskal mnoho ocenn nejen doma, ale i v zahrani.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Jan+Bauch,+obrazy,+grafika&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjfsurE4cDXAhUCyqQKHTGqAKIQsAQISQ&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
15.11.2017  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes zstaneme u hudby a pipomeneme si eskho opernho pvce (basistu), Zdeka Kroupu, nar. 15. listopadu 1921 v Adamov (zemel 7.1.1999 v Brn).
Hudebn nadn zddil po sv matce, kter psobila v ochotnickm divadle v Adamov. Tam tak vychodil kolu a v Brn pokraoval ve studiu na Vy sttn prmyslov kole stavebn. Po maturit nastoupil do Adamovskch strojren. Pi prci pak zaal studovat zpv a po tomto studiu nastoupil do souboru Sttnho divadla v Brn. Pozdji psobil i v Ostrav a v r. 1970 byl pijat do Zemskho divadla v Linci, kde zpval a do r. 1991, kdy odeel do dchodu.
V r. 1973 dostal cenu za umleck vkon v opee Leoe Janka Phody liky Bystrouky, v r. 1979 mu byla udlena ministrem kultury medaile Za zsluhy za en dl Leoe Janka a v r. 1994 mu bylo udleno estn obanstv msta Adamova.
 
Datum:
14.11.2017  07:15
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

14.11.1901 v Kladn se narodil Cyril Bouda, zemel 29.8. 1984 v Praze.

Cyril Bouda byl esk mal, grafik a ilustrtor. Studoval na prask Akademii, kde si prohloubil sv mimodn kreslsk schopnosti zddn po otci, jen byl uitelem kreslen a po matce, talentovan malce kvtin pochzejc ze sochask rodiny Suchard.
Na Akademii vtvarnch umn studoval i u profesora Maxe vabinskho, kde se zamil na grafiku.

Cyril Bouda byl lenem Svazu eskoslovenskch vtvarnch umlc, od roku 1926 byl lenem Sdruen eskch umlc grafik Hollar, jeho tvorba obshla vechny grafick sfry a nry, od volnch list k potovn znmce, od portrtu ke krajin i zti, dotkla se i malby.

Umlec se nikdy netajil svm obdivem k italsk renesanci a k Itlii vbec. Jeho dlo lze rozdlit na dv sloky, jednu s cizmi podnty a s dominujcm italskm vlivem a pak sloku domc, nm dvrn znmou. Cyril Bouda celm svm umnm navzal na starou a slavnou tradici starch mdirytc. Sm znamenit rytec v mdi i ve devu ryl dokonce s oblibou do litografickho kamene. Jeho prce pes miniaturn preciznost maj vyloen poetick charakter.
Vznan jsou jeho veduty, pojat skoro vechny z vysokho nadhledu, jako z pta perspektivy a pipomnaj techniku starch vedutist. Dalm velmi vyhrannm tmatem jsou pro Cyrila Boudu akty. Ilustruje i knihy, nkter ilustrace, v kresbch i v grafickch technikch, doshly svtov proslulosti jako napklad k Vlastnmu ivotopisu Benvenuta Celliniho, a pak pedevm ilustrace k Andersenovm Pohdkm a povdkm, vtvarn doprovod Satk z rozumu Vl. Neffa. K zlibm Cyria Boudy, snad nejmilejm, patila hra na fltnu. V domku na Mal Stran bylo asto slyet "muzicrovn", jak sm kval. Nechybli pi tom profesionln hudebnci, ale ani spisovatel Vladimr Neff u klavru. Tak tu hrvali vynikajc fltnista Vclav ilka, hudebn skladatel Petr Eben, hornista Josef Hork, slistka Vladimra Bouchalov a dal hudebnci.

Cyril Bouda vytvoil dle dnes ji historickho vznamu, veduty mst: Olomouc, Prostjov, Klatovy, esk Budjovice, Praha, Brno...... Vytvel i mal grafick skvosty, vce jak 250 EX LIBRIS, a navrhl padest jedna potovnch znmek.


odkaz na Ex libris Cyrila Boudy:

http://www.artgrafika.wz.cz/bouda_c.html


 
Datum:
13.11.2017  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ponome se do svta hudby a pipomeneme si eskho dirigenta, sbormistra, hudebnho skladatele a pedagoga, Frantika Spilku, nar. 13. listopadu 1877 tke (zemel 20.10.1960 v Praze).
Zkladn hudebn vzdln zskal od svho uitele Jana Jirky a po maturit na relce v Psku studoval na prask Konzervatoi, kde studoval hru na varhany u Josefa Kliky a skladbu u Antonna Dvoka. Po vojn uil na Pivodov hudebn kole a pozdji na nov zaloen hudebn kole Adolfa Mikee. Na jeho doporuen pak studoval v Berln modern intonan metody. Stal se sbormistrem pveckho sboru kroup a v r. 1906 dil letn koncerty esk filharmonie. V tme roce se stal profesorem intonace, sborovho zpvu a komorn hry na prask Konzervatoi. V r. 1908 zaloil Pveck sdruen praskch uitel a v r. 1912 Pveck sdruen praskch uitelek. S Pveckm sdruenm praskch uitel se zastnil mnoho spnch zjezd do zahrani a poprv provedl souborn sbory Bedicha Smetany.
Vnoval se tak skladatelsk innosti a skldal opery (Star prva, Kain), orchestrln skladby, komorn hudbu, psn a sbory. Krom toho se vnoval pedagogick prci a psal odbornou literaturu (Nov smry ve vyuovn zpvu, O sluchovch cviench, Hudebn diktt, Strun nauka o harmonii a dal).

 
Datum:
12.11.2017  07:43
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.11. 1729 se narodil v Pai Louis de Bougainville, zemel tamt 31.8.1811.

Louis de Bougainville byl francouzsk dstojnk, moeplavec, cestovatel, ale tak prvnk, vojk, politik, vdec a matematik, kter jako prvn probdal nkter koniny Tichho ocenu.

Ml tak irok spektrum zjm a tak rozshl zbr, jak jen to bylo v osvcenm 18. stolet mon, pvodn el dlat pomocnka noti, aby se sm postupn notem stal. Studoval pak star jazyky a tak exaktn vdy, a si nakonec ve vku 25 let zaloil vlastn advoktn kancel a proslul jako vynikajc obhjce.

V roce 1766 dostal od Ludvka XV. povolen obeplout zemkouli. Odjel 15. 11. 1766 z Nantes s lodmi La Boudeuse a toille.

Bougainville v doprovodu etnch prodovdc a kresl prozkoumal zejmna oblast Tichho ocenu, Molukky, ostrovy alamounovy, Novou Guineu a dal ostrovy. Byla to prvn francouzsk vprava, kter obeplula zemkouli.
Shromdil cenn prodovdn a etnografick materil a o sv cest vydal i knihu. Jeho Cesta kolem svta se stala po svm vydn roku 1769 bestsellerem.

Na jeho poest byl pojmenovn rod Bougainvillea Comm. ex Juss., bugenvilea, Nyctaginaceae; rostlinu objevil v Brazlii a poprv ji popsal.

A pi svch toulkch nkde po Stedomo uvidme krsn, pnouc rostliny, smetanov, rov i karmnov zbarven, vzpomeme na tohoto mue.

https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1600&bih=747&ei=mOoGWuaQKsnNwAKHp6CACA&q=bougainvillea&oq=bugainvi&gs_l=img.1.0.0i10i24k1.2601.4582.0.8040.10.10.0.0.0.0.121.896.1j7.8.0....0...1.1.64.img..2.8.883.0..0j35i39k1j0i19k1j0i10i19k1j0i5i30i19k1j0i5i30k1.0.DEB7ys_D5_8
 
Datum:
11.11.2017  07:15
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme brnnskho male Josefa Jiho Kamenickho, nar. 11. listopadu 1910 v Brn (zemel 8.9.1981 ve Vdni).
V Brn vystudoval kolu umleckch emesel a pozdji dekorativn malbu na Akademii vtvarnch umn v Praze. Krom malovn se vnoval i umleck fotografii. Za 2. svtov vlky psobil v Tebi, kde namaloval mnoho pohled na Teb a nkolik motiv interir kostel (nap. baziliky sv. Prokopa). Sv obrazy tak vystavoval na samostatnch vstavch. V r. 2011 byly nkter jeho obrazy vystaveny na vstav nazvan Podoby Tebe.
Cestoval po republice a maloval nejen venkov, ale zajmaly ho zvyky a nboensk tradice. Ve sbrkch Moravsk galerie v Brn, GVU ve Zln a GVU Hodonn tak najdete jeho obrazy.
V 50. letech emigroval do Vdn, kde maloval pevn zti s kvtinami. V emigraci pouval pseudonymy Josef Steiner, Reinold a Julius Horn.

Nabzm pohled na nkter jeho obrazy:

https://www.google.cz/search?q=Josef+Ji%C5%99%C3%AD+Kamenick%C3%BD,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiapJb967XXAhXKC8AKHZyIC1cQsAQITw&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
10.11.2017  07:25
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 10. listopadu 1869 se v Brn narodil nmeck opern pvec-tenorista Wilhelm Elsner (zemel ve vku 33 let dne 26.8.1903 v Praze).
Hudebn vzdln zskal u Hermanna Pfeiffera a profesionln zaal zpvat v Lineck opee v r. 1889. Zde psobil 2 roky a odeel do divadla v ezn, pozdji vystupoval ve trskm Hradci a v r. 1896 se stal lenem pvc Novho nmeckho divadla v Praze. Zpval v operch Mozarta, Wagnera atd. Od r. 1899 hostoval ve Vdesk sttn opee, v Bavorsk sttn opee, v Dranech, Frankfurtu aj. V r. 1903, v listopadu, ml mt stl angam v Bavorsk sttn opee, ale v srpnu tho roku v Praze nhle zemel a je pochovn na Nmeckm evangelickm hbitov v praskch Stranicch.
 
Datum:
09.11.2017  07:22
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes zstaneme u malskho umn a pipomeneme si francouzskho male, prkopnka abstraktnho umn a inspirtora avantgardnho hnut Nabis, Paula Srusiera, nar. 9. listopadu 1864 v Pai (zemel 7.10.1927 Morlaix, Finistère).
V Pai studoval filozofii, etinu, latinu a prodn vdy. Po tomto studiu se zapsal na Julianov akademii v Pai, kde se sptelil s Alfonsem Muchou nebo Mauricem Denisem. V lt 1888 strvil v bretaskm Pont-Avenu, kde se pidal k umleck skupin mile Bernarda a Paula Gauguina. Pod dohledem P. Gauguina namaloval obraz Talisman, kter se s prvky cloisonismu blil k ist abstrakci.
P. Srusier byl postimpresionista a len skupiny Les Nabis (proroci). Tento nzev vymyslel spolu s P. Gauguinem. Ke znmm nabistm patil nap. P. Bonnard, E. Vuillard nebo M. Denis.
Krom malovn se vnoval tak pedagogick innosti na Acadmie Ranson v Pai a v r. 1921 vydal knihu ABC malstv, kde ptral po zkladech sloek malby. Zdobit plochu podle nj znamen zdraznit jej dobr proporce. Nejsou-li dobr, slou zdoben k jejich zakryt. Pak to nen umleck tvorba, ale le a podvod.

Nabzm pohled na nkter jeho dla:

https://www.google.cz/search?q=Paul+S%C3%A9rusier,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwi80pnY6LDXAhUIKcAKHW7wAvcQsAQILA&biw=1920&bih=1012
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>