Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Dana,
ztra Simona.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
11.12.2018  06:40
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 11. prosince 1840 se v Miln u Pbrami narodil PhDr. Emanuel Boick (zemel 26.1.1881 v Praze), profesor mineralogie a geologie na dnen Univerzit Karlov v Praze. Byl zakladatelem esk petrografie a geochemie a svtov uznvanm petrografem a mineralogem.
Narodil se do uitelsk rodiny, ale ji od pti let byl sirotkem. Za pomoci pbuznch se mu podailo vystudovat na filozofick fakult Karlovy Univerzity v Praze prodn vdy a chemii. U bhem studia se stal asistentem mineralogickho oddlen Musea Krlovstv eskho a asistentem mineralogickho stavu Univerzity u prof. Zerpharoviche. Po studiu uil na gymnzich a soukrom se vnoval badatelsk innosti v oblasti petrografie a mineralogie. Pozdji se stal kustodem mineralogickch sbrek Musea Krlovstv eskho a jako soukrom docent petrografie habilitoval na Karlov Univerzit, kde byl jmenovn mimodnm profesorem mineralogie. V r. 1880 patil k absolutn svtov pice v oboru petrografie a stal se dnm profesorem. V souasnosti je na jeho poest udlovna nejlepm vdcm z oblasti petrografie, mineralogie a geochemie medaile nesouc jeho jmno.
Z jeho prac je nejvznanj monografie o edich, znlcch, melafyrech a porfyrech. Napsal mnoho prac mineralogickch, ale i uebnice mineralogie. Znm je jeho vypracovn mikrochemickch metod pro urovn minerl v horninovch prepartech.
Tragicky zahynul na zamrzl ece dne 26. ledna 1881. Jeho dlo bylo dokoneno po jeho smrti spolupracovnky.
 
Datum:
10.12.2018  07:39
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


10.12. 1896 v italskm San Remu zemel Alfred Nobel, narozen 21.10. 1833 ve Stockholmu.

Alfred Nobel byl vdsk chemik, vynlezce dynamitu a dky nmu byla pozdji zaloena Nobelova cena. Na jeho poest byl po nm pojmenovn chemick prvek nobelium. Byl to velmi vzdlan mu nejen v oboru chemie, ale i jazykov, mluvil perfektn vdsky, francouzsky, anglicky a nmecky.

Vnoval se i literatue a prodnm vdm. Pomrn mlo znmou skutenost je to, e v roce 1896 napsal divadeln hru Nemesis, kter vyla tsn ped jeho smrt.


Alfred Nobel ve sv zvti rozhodl, e jeho majetek bude vloen do fondu, z nho bude kadoron udlovna cena za vznamn vdeck objevy, literrn tvorbu a zsluhy o mr ve svt. Nobelova cena je skuten udlovna od roku 1901 a je povaovna za nejprestinj ocenn.

 
Datum:
09.12.2018  06:17
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu francouzskho hudebnho skladatele, jeho jmno mon mnoz ani neznme.

9.12. 1837 ve trasburku, Francie se narodil Emile Waldteufel, zemel 12.2. 1915 v Pai. Byl to francouzsk skladatel a autor populrnch valk, polek a pochod. Pochzel z idovsk rodiny hudebnk, jeho otec Ludvk ml proslul orchestr a bratr Lon byl velmi oblben hudebnk.

Emil Waldteufel studoval klavr na konzervatoi v Pai v letech 1853 a 1857. Mezi jeho spolupracovnky byl znm skladatel opery Jules Massenet. V roce 1874 slyel hru Emila Waldteufela princ z Wallesu a byl natolik okouzlen jeho muziklnost, e pozval Emile do Anglie. Ten svou hudbou ovldl hudebn scnu v Londn, nsledovaly roky, kdy koncertoval v Berln, v Pai a dalch mstech Evropy. Hudba Emile Waldteufeal byla jemn, harmonick s ndechem jemnho humoru. Specializoval se na psan psn k tanci, a pjemnmu poslechu. Byl nazvn "francouzskm Straussem".
 
Datum:
08.12.2018  06:41
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Byl to italsk realistick mal a pedstavitel hnut Macchiaioli. Silvestro Lega se narodil 8. prosince 1826 Modigliana (zemel 21.11.1895 ve Florencii).
Pochzel z bohat rodiny. Vystudoval Accademii di Belle Arti ve Florencii u Antonia Ciseriho a v letech 1848-1849 se podlel na boji za nezvislost Itlie.
Maloval velkoformtov obrazy (Nevc Tom). V r. 1861 se pipojil k hnut Macchiaioli, skupin florentskch mal, kte odmtli akademismus. Sblen se skupinou mu zprostedkoval Telemaco Signorini.
V r. 1963 namaloval lunety do oratoe kostela Madonna dell Cantone v Modigliani (Mor, Hladomor, Vlka a Zemtesen). V duchu skupiny pak maloval krajiny i nrov obrzky v plenru.
Konec jeho ivota nebyl pli slavn. Smrt blzkch, znik jeho obchodu s umnm a on choroba. il u svch ptel, zcela nemajetn a ke konci ml rakovinu aludku. Do poslednch sil vak maloval.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Silvestro+Lega,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjj2JnkmITfAhVJKMAKHb1QCqkQsAR6BAgAEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
07.12.2018  06:43
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho architekta, nvrhe nbytku, male, autora mnoha publikac, kter se vnoval ochran pamtek a byl vznamnm mecenem. Tm vm byl Josef Fanta, nar. 7. prosince 1856 v Sudomicch u Tbora (zemel 20.6.1954 v Praze).
Vystudoval architekturu a po studich se stal asistentem Josefa Ztka pi stavb Nrodnho divadla v Praze. Dodnes stoj ped Nrodnm divadlem novorenesann lampa, kterou vytvoil prv Josef Fanta. Pak psobil jako asistent a pozdji profesor na VUT a od r. 1918 byl lenem esk akademie vd a umn.
Autorsky se podlel na stavbch Hlvkovch kolej v Praze, odbavovac budov dvjho Ndra csae Frantika Josefa, budov ondejovsk observatoe, domu Hlahol v Praze nebo Mohyly mru (pamtnk bitvy u Slavkova). Jeho dlem je tak budova dnenho Ministerstva prmyslu a obchodu v Praze. Krom toho se zabval i rekonstrukcemi pamtek, nap. kostela sv. Vclava na Zderaze a Slavna na Vyehrad. Navrhoval nhrobky, sgrafita, vzdobu interir a umleckoprmyslovch dl. Je povaovn za tvrce secesn architektury a navazoval v n na eskou novorenesann tradici 19. stolet.
Je autorem sgrafita na Vclavskm nmst na Wiehlov dom . 792 spolen s Mikolem Alem.
Pipomnm i jeho dlo O svrzu krojovm a bytovm, kter napsal v r. 1895.
V r. 1926 mu byl udlen estn titul doktora technickch vd VUT v Praze.
 
Datum:
06.12.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zstvme u hudby a pipomeneme si eskho houslistu, hudebnho pedagoga a skladatele Emanuela Ondka (pseudonym Floris), nar. 6. prosince 1880 v Plzni (zemel 30.12.1958 v Bostonu).
Zklady hudebnho vzdln zskal od svho otce Jana Ondka a pak studoval na Konzervatoi v Praze u Otakara evka. Prvn spchy ml v Rusku, na Balkn a v hlavnch evropskch zemch. V r. 1906 vystoupil poprv i v Londn, ale pod pseudonymem Floris. Od r. 1910 pobval v USA. V r. 1912 utrpl nervov otes, kter mu znemooval dle se vnovat umleck drze houslovho virtuza. Proto se vnoval pedagogick innosti a v Bostonu a New Yorku zaloil vy houslovou kolu. V New Yorku uily na tto kole i dv sestry Emanuela Ondka a jejich manel. Od z 1956 byl E. Ondek jmenovn editelem houslovho oddlen mistrovsk koly Boston University.
Krom ve popsanch innost zkomponoval smycov kvartet a nkolik houslovch skladeb a prav skladeb jinch autor. V r. 1931 pak vydal pedagogick spis o hran na smycovch nstrojch.
 
Datum:
05.12.2018  06:01
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


5.12. 1940 v Praze zemel Jan Evangelista Kubelk, narozen dne 5.7.1880 v Michli. Byl to vznamn esk houslista a hudebn skladatel.

Mal Jan vyrstal v prosted prosycenm hudbou. Jeho otec byl zaplenm univerzlnm hudebnkem, varhankem na michelskm kru. Pi zahradnickm zamstnn se tak intenzivn vnoval veden komorn kapely, se kterou asto vystupoval a kter byla vyhledvanm souborem svho druhu. Na konzervato byl pijat ve 12 letech Otakarem evkem. Jeho absolventsk koncert r. 1898 vyvolal as interpretac Paganiniho koncertu G dur.

V roce 1901 se Jan Kubelk vydal do USA, kde absolvoval 78 koncert za klavrnho doprovodu operetnho skladatele eskho pvodu Rudolfa Frimla. Ze svch honor si koupil v r. 1904 zmek Bchory u Kolna, kde il do roku 1916 se svou manelkou, hrabnkou Marianne Czky-Szlleovou. Mli spolu osm dt. Ameriku navtvil Jan Kubelk jet desetkrt, skvlch spch doshl v Argentin, Chile, Brazlii, byl to i Ceylon, Austrlie, Nov Zland, Palestina, Indie a dal zem. Zakoupil jin rodinn sdla, pily i finann tkosti. Dom se natrvalo vrtil v roce 1930. Za okupace pipravil s eskou filharmoni deset koncert s 50 dly svtov literatury, kter hrl zpamti. Jan Kubelk cel ivot nenavn propagoval eskou hudbu, pomhal eskm umlcm, byla to i velk hudebn tlesa jako esk filharmonie. V rodinn tradici pokraoval slavn dirigent a skladatel Rafael Kubelk, prvn syn Jana Kubelka. Dalm v rod je houslista Ren Kubelk, jeho praddeek je vnmn jako jeden z nejvtch hudebnch gni na historie.

Skladby Jana Kubelka vyrstaj z tradinho romantickho a post romantickho zzem. Slavn jsou jeho houslov koncerty, z let 1916 - 1924, dle Symfonie a moll z doby pobytu ve Spojench sttech a mnoho dalch drobnch skladeb.


 
Datum:
04.12.2018  06:50
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes si pipomeneme eskho male a grafika, kter zemel celkem mld ve vku 59 let. Dne 4. prosince 1893 se v Praze narodil Karel Holan (zemel 4.10.1953 tamt).
U pi studiu na gymnziu studoval soukrom kreslen u Vincence Benee a Otakara Nejedlho. Po maturit zaal studovat architekturu na VUT, ale byl povoln do armdy. Utrpl zrann a po proputn studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Maxmilina Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. Svou prvn vstavu ml v Umleck besed. V r.1924 se z Umleck besedy oddlili tyi umlci-Karel Holan, Miloslav Hol, Pravoslav Kotk a socha Karel Kotrba a zaloili Sociln skupinu. Nzory skupiny vyjdil Holan v lnku O tendennosti v umn, kter byl otitn v asopisu ivot v roce 1924. Pozdji se Karel Holan stal lenem Spolku vtvarnch umlc Myslbek. Zde tak vystavoval. Posledn, souborn vstava k jeho edestinm se uskutenila v prosinci 1953 po jeho smrti.
Karel Holan byl mal krajin, figuralista i mal socilnch motiv. Jednm z jeho astch praskch motiv byl Karlv most.

Na nkter jeho dla se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Karel+Holan,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwj1rOyRtfzeAhVSqIsKHS4WAVgQsAR6BAgAEAE&biw=1920&bih=1007
 
Datum:
03.12.2018  06:41
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme male Arnota tfla, nar. 3. prosince 1909 (zemel 7.2.2003).
Narodil se v Chotboi, ale kdy mu byly 4 roky, odsthoval se s rodii do Vdn a po roce 1918 se z Vdn vrtil s rodii zpt do tehdejho Nmeckho Brodu, kde bydlel a do roku 1938. Od dtstv ml rd produ, divadlo a malovn.
Vystudoval Obchodn akademii v Nmeckm Brod (Havlkv Brod) a ve volnm asu se vnoval malb a kresb. Ml kamarda Antonna Boka, kter studoval v Praze a zastoval se vstav, na kterch ml A. Boek sv obrazy. V letech 1931-1934 se pihlsil ke studiu na Akademii vtvarnch umn v Praze, kde studoval krajinskou kolu u prof. J. Kutmana. Po studich podnikal studijn cesty na Podkarpatskou Rus , do Chorvatska, ale tak hodn cestoval nap. do Tater, Beskyd nebo na svou milovanou Vysoinu. Podal tak samostatn vstavy svch obraz v Nmeckm (Havlkov) Brod, Jihlav, Poln aj.
Vnoval se kresb dvkem, kolorovan kresb, ale i oleji, pastelu, pachtli a ex libris. Jeho obrazy jsou ve sbrkch jak v esk republice, tak i Nmecku, Izraeli, Austrlii nebo USA.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

http://home.tiscali.cz/stafl/galerie.html
 
Datum:
02.12.2018  06:18
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

2.12. 1879 v Praze se narodil Rudolf Friml, zemel 12.11. 1972 v Los Angels.

Rudolf Friml byl americk pianista a skladatel eskho pvodu, je pokldn za jednoho ze zakladatel americkho hudebnho divadla.

Zajmavost je, e v dob studi na prask konzervatoi psobil jako klavrn doprovod Jana Kubelka. Od roku 1906 il Rudolf Friml ve Spojench sttech.

Asi vichni znme operetu Rose Maria se slavnou Indinskou psn lsky:

Touhu svou a r poslm
nonm tmm
snad se vrt t
ozvnou zptky k nm
poslouchej, lsko m
na se ptm a o em snm
pro, kdy jdu spt
przdnou nru mm
a v srdci mm je stn.

Vm, e hlas tvj
odpov prosb m

vm, co uslym
e u mm tst sv

e rda m m
jak j touvm
protoe i j tebe v lsce mm


Krom operetn a psov tvorby skldal Rudolf Friml i instrumentln skladby pro symfonick orchestr.

 
Datum:
30.11.2018  07:02
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


30.11. 1877 v Kouimi se narodil Augustin Satra, zemel 31.3. 1909 v Clevelandu.

Augustin Satra byl esk mal. Umlec studoval na prask akademii u profesor J. Maka a R. Ottenfelda 1897-1903. Po stipendijnch cestch v roce 1906 do Mnichova, Pae a Hamburku se sthuje do Clevelandu v Americe. Zde jet pod soubornou vstavu dla, ale umr pedasn v roce 1909.

V echch vystavoval v Umleck Besed a v Dom umlc. Prvn vznamn vstava byla v roce 1903. Posledn uspodna k stmu vro mrt byla v roce 2010 ve Vlaimi. Ped odjezdem do Ameriky jeho tvorba obshla motivy z Alp, esk krajiny z okol Prahy a Jilemnice a Podblanicka. Oblbenm nmtem malby bylo moe.Jeho obrazy jsou v Nrodn Galerii v Praze, v galerii Liberec a v Muzeu umn ve Clevelandu. V jihoesk rapsodii Zem zamylen se i Ladislav Stehlk zmiuje o mali A. Satrovi, kter namaloval dva obrazy nmst v Protivn. Obrazy male jsou velice psobiv, zaujmou na prvn pohled propracovanost, znalost malsk techniky a vidnm krsna.


https://www.google.com/search?q=Augustin+Satra&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjjxJ3u0vbeAhWFI1AKHdSFCY44FBD8BQgOKAE&biw=1239&bih=578



 
Datum:
29.11.2018  08:16
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
29. listopadu 1378 zemel Karel IV. csa msk a krl esk (nar. 14. kvtna 1316) z lucembursk dynastie.

Pvodn byl ktn jako Vclav, jmno Karel dostal pi bimovn. Ml tyi manelky. Ekonomicky upevnil esk krlovstv, zaloil univerzitu (1348) msta provala rozkvt, vydal Zlatou bulu (1356) kter mla platnost stavnho zkona.
 
Datum:
28.11.2018  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes jet zstvme u hudby a pipomeneme si dalho eskho houslistu a hudebnho skladatele Frantika Drdlu, nar. 28. listopadu 1868 Msto r (zemel 3.9.1944 v Bad Gasteinu).
Na housle u zaal hrt jako mal chlapec a v osmi letech ji hrl v kostele. Velk vliv na nho ml editel rskho kru Antonn Hromdka, kter u nho rozpoznal geniln schopnosti. Frantiek Drdla pak vystudoval Konzervato v Praze, kde studoval u prof. Frantika Bennewitze a Josefa B. Frstera. Po absolvovn odeel do Vdn, kde se jet zdokonaloval u prof. Josefa Hellmesbergera.
Po studich psobil pevn v zahrani a dom se vracel jen na nvtvy. Slva tohoto houslovho virtuza ve svt mnohonsobn pevyovala slvu domc. Ml vynikajc techniku a tak vhodn repertor a brzy se stal hvzdou svtovch podi. Hudbu pro nj skldal nejen Johan Strauss ml, ale i Karl Millcker a mnoho dalch. Sm tak skldal hudbu pro housle, ale i komorn a vokln skladby. Mezi nejpopulrnj skladby byla povaovna Serenda, vnovan Janu Kubelkovi. V r. 1927 byl Frantiku Drdlovi v Rakousku propjen titul profesora. Pesto, e se stal ve svt znmm a uznvanm, hlsil se ke sv nrodnosti a stle navtvoval rodn msto, naposledy v r. 1943.
Zanechal po sob asi 600 skladeb. Pesto, e mu byl pitn nesporn vznam a pnos svtov hudb, doma se velk pzni netil.
V souvislosti s jeho svobodnm zednstvm zaadil nkter jeho hudebn skladby Jaroslav Svcen na CD Musicians Freemasons.

 
Datum:
27.11.2018  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Stle zstvme u hudby a pipomeneme si narozen eskho houslisty, violisty a hudebnho skladatele Antonna Stamice (celm jmnem Antonn Tade Jan Nepomuk Stamic), nar. 27. listopadu 1750 v Nmeckm Brodu (zemel kolem roku 1809 ve Francii).
Pochzel z hudebn rodiny. Jeho otec byl houslista a skladatel Jan Vclav Stamic. Zklady tedy zskal od svho otce. Po otcov smrti ho uil Christian Cannabich. V r. 1764 se stal druhm houslistou Mannheimskho orchestru a o est let pozdji ji koncertoval v Pai a pozdji i v Anglii. Po nvratu do Francie hrl v letech 1782-1789 v krlovsk kapli na zmku ve Versailles.
Krom hran tak vyuoval hru na housle. Mezi jeho ky patil nap. houslista Rudolf Kreutzer.
Skldal hudbu. Pochzel vak z velmi rozvtven hudebn rodiny, kdy urit, kter ze Stamic hudbu sloil, je velmi tk.
Znm je tak hudebn tleso, pojmenovan po tto hudebn rodin.
 
Datum:
26.11.2018  06:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Opt se podvme do svta hudby a pipomeneme si eskho hudebnho skladatele, varhanka a houslistu Jana Zacha, nar. 26. listopadu 1713 (zemel 24.5.1773).
Chtl se stt hudebnm editelem v katedrle sv. Vta v Praze, ale neuspl a tak v r.1745 opustil Prahu a stal se kapelnkem v Mohui, kde nastoupil po pedchdci Janu Ondrkovi. V Mohui zstal a do r. 1756. Neml stl zamstnn a tak cestoval po Evrop (Itlie, Rakousko) a ivil se skldnm hudby.
Jan Zach sloil asi 36 symfoni, 14 koncert, varhann skladby, komorn skladby, asi 30 m a dal duchovn skladby.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>