Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lumr,
ztra Horymr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
26.02.2024  06:51
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 



26.2. 1735 ve Chvalinech se narodil Josef Rosenauer, zemel 10.3. 1804 v eskm Krumlov. Datum narozen nen zcela pesn. Byl to vznan jihoesk rodk, esk inenr, kter vyprojektoval a postavil Schwarzenbersk kanl a Vchynicko-tetovsk plavebn kanl.

Josef Rosenauer se narodil jako dt svobodn matky. Roku 1759 nastupuje jako lesn adjunkt do schwarzenberskho lesnho adu v eskm Krumlov. Na nklady zamstnavatele studoval na inenrsk akademii ve Vdni, kterou ukonil r. 1770 a nsledujcho roku zskv titul schwarzenberskho knecho lesnho inenra. V roce 1724 se stv psenm zemskm zemmiem.
V dob ivota Josefa Rosenauera jet nepronikla na zem umavy eleznice, trvalo to dalch 50 let. Existovaly stezky a dldn i neupravovan silnice pro soumary a vozy jako hlavn dopravn komunikace. Vypracovnm nvrhu plaven deva z oblasti umavsk Modravy a Roklanu po ece Vyde s obejitm nesplavnho seku pod Antglem.Josef Rosenauer navrhl vodn kanl, kter se dnes jmenuje Vchynicko-tetovsk. Tento kanl nesplavn sek Vydry geniln obchz a st do Kemeln pod obc Srn. Zajmav je, e vybudovn tto asi 14 km dlouh stavby v nronm horskm ternu trvalo Rosenauerovi a asi 300 dlnkm jen dva roky (1799-1801).
V zvru ivota byl Josef Rosenauer nejen obanem eskho Krumlova a estnm obanem Vdn, ale tak estnm obanem krlovskho hlavnho msta Prahy.


Doplnm text, pi mch toulkch umavou nikdy nevynechm cestu podl Vchynicko-tetovskho kanlu, miluji ho, obdivuji mal mosty a mostky, je to pohoda pro oi i dui. Inenr Josef Rosenauer byl skvl mu s velkou viz do budoucna.


 
Datum:
23.02.2024  06:43
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 



22.2. 1993 zemel v Praze Miloslav Troup, narozen 30.6. 1917 v Hoovicch. Byl to esk akademick mal. Vystudoval Sttn grafickou kolu a Sttn umlecko prmyslovou kolu v Praze. V jeho vtvarnm vvoji sehrlo dleitou roli studium v Pai v druh polovin 40 let.

Vzdlval se na cole des Beaux Arts a cole des Arts dcoratifs. Po nvratu do vlasti v roce 1950 se usadil v Praze, kde po cel ivot pracoval ve svm ateliru na Starm Mst ve Veleslavnov ulici. Architekturu msta zachycoval velmi osobitm zpsobem na svch pltnech. Krom voln tvorby se intenzivn zabval ilustrovnm a uitou grafikou.

Ve Francii jeho vtvarn projev zskal expresivn vraz zaloen na suvernn kresb a jasn barevnosti. Siln francouzsk vlivy se odrely v jeho celoivotn tvorb. Do tmat jeho voln malby se vdy promtalo prosted, v nm il, a u to byly pask ulice se svrznmi postavami trhovc i pozdji architektura star Prahy, nebo prosted jihoeskho venkova.

Miloslav Troup se podlel i na vzdob sakrlnch interir. Oblbil si jin echy, kam zajdl za svm bratrem prachatickm lkrnkem a jeho rodinou, s n trvil letn dovolen a vnon svtky. Velmi bohat je knin ilustrace, umlec ilustroval vce ne 160 titul, z nich nkter vyly v mnoha jazykovch mutacch a deseti vydnm. Miloslav Troup se prosadil rovn v oboru uitho umn, vytvoil nvrhy pro vitre do olova umstn v Praze, Olomouci, Pitn, Ostrav, Martin a esticch u Volyn.


 
Datum:
19.02.2024  07:07
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


19.2.1987 zemela Milada Mareov narozen 16.11.1901. Byla to esk malka a ilustrtorka. Vnovala se malb, kresb a ilustrtorsk tvorb.
Z Umleckoprmyslov koly v Praze, kde studovala na Kreslsk a malsk kole pro dmy, pestoupila Milada Mareov v roce 1918 na Akademii vtvarnch umn do ateliru profesora Vojtcha Hynaise. V roce 1922 podnikla studijn cestu po Nmecku, kde na ni siln zapsobily sociln kritick proudy tehdej realistick malby, souhrnn oznaovan jako Nov vcnost. Nsledujc rok pak strvila nkolik msc v Pai, kde navtvovala pednky Frantika Kupky.
Po nvratu do ech se zaala naplno vnovat profesionln prci malky a ilustrtorky. Prvn samostatnou vstavu uspodala ji roku 1925 v Topiov salnu v Praze. O pt let pozdji, po nvratu ze sv dal studijn cesty do Pae, vystavovala dokonce v Aventinsk mansard. Ve 20. a 30. letech vyzdobila svmi kresbami celou adu knih a bibliofili a jako ilustrtorka spolupracovala s asopisy Prager Presse, esk slovo, Lidov noviny, Pestr tden a ensk svt.
Vt st druh svtov vlky Mareov strvila v ensk kznici Waldheim, kam byla pevezena nedlouho po zaten gestapem roku 1940 za spoluprci na ileglnm asopise V boj, do nj jako ilustrtorka pispvala.
Po vlce pak tm na dvacet let peruuje svou malskou prci a vnuje se pevn ilustrovn knih, kterch za svj ivot vtvarn doprovodila na dv st. Pozdn tvorba autorky se pak nese ve jmnu nvratu k jejm oblbenm velkomstskm nmtm ze 20. a 30. let.
 
Datum:
16.02.2024  06:26
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

16.2. 1803 v Praze zemel Jan Vclav Stich, narozen 28.9. 1746 v ehuicch. Byl to esk virtuz na lesn roh, houslista a hudebn skladatel.

Jan Vclav Stich se uil he na lesn roh v Praze u Josefa Matjky, v Mnichov u Jana indele a v Dranech u K. Houdka a Jos. Hampela. Jeho otec byl panskm kom u hrabte Jana Josefa Thuna. V roce 1763 byl odesln do Dran k dobskmu rodkovi K. Houdkovi a jeho kolegovi A. J. Hamplovi pvodem z Prahy, kde si osvojil jm tehdy vyvinutou techniku kryt, kterou pozdji rozvinul a zdokonalil.
U hrabte Thuna na panstv ehuie musel Jan Vclav Stich slouit i jako sluha. S tm se nesmil a zaala jeho pou hudebnka Evropou. Pouval italsk pseudonym Giovanni Punto. Setkal se i s Wolfgangem Amadeem Mozartem a s mladm Ludwigem van Beethovenem.
Tvorba Jana Vclava Sticha byla velmi rozshl. lo o koncerty pro lesn roh a orchestr, koncerty pro klarinet, dle nap. vce ne 100 duet ro 2 lesn rohy. Pepracoval Hamplovu kolu pro lesn roh a napsal sbrku dennch cvien.

 
Datum:
12.02.2024  07:26
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.2. 1925 v Chicagu se narodila Joan Mitchell, zemela 30.10. 1992 v Pai.
Byla to u americk umlkyn, kter vytvela abstraktn olejomalby, kresby a grafiky. Studovala umn a malbu od velmi mladho vku a po studiu anglick literatury navtvovala Art Institute of Chicago. V roce 1948 odjela do Evropy, navtvila Francii, Itlii a panlsko. Koncem 40. let se prosadila svmi lyrickmi abstraktnmi obrazy. V roce 1951, ve vku 26 let, se zastnila prkopnick vstavy 'Ninth Street Art Exhibitions' v New Yorku.
Jej dlo se vyznauje sv a spontnn energi.
Od roku 1968 se definitivn usadila na francouzskm venkov a rozvinula intenzivn barevnou abstrakci inspirovanou prodnmi jevy.


 
Datum:
09.02.2024  07:14
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

9.2. 1873 se ve Star i narodil Josef Florin, zemel 29.12.1941 rovn ve Star i.
Josef Florin byl katolicky orientovan myslitel, litert, vydavatel, pekladatel z francouztiny a anglitiny. Objevil pro nai kulturu celou plejdu bsnk, filosof a umlc.

Ve Star i na Morav zaloil Josef Florin vydavatelstv s edicemi Dobr dlo, Archy, Studium, Nova et Vetera a Kursy. Objevil pro nai kulturu celou plejdu bsnk filosof a umlc. Impulsem pro vydvn mu bylo seznmen s dlem Lena Bloye.
il a psobil ve Star i, kter se dky nmu stala centrem soudob duchovn kultury. Josef Florin jako autor edice Dobr dlo (Opus bonum), v nm vlastnm nkladem publikoval pes ti sta titul dl vdc, bsnk, filozof a teolog, a bhem tm tyiceti let poprv pedstavil autory dosud v echch neznm, kte vak mli brzy dojt celosvtovho uznn.
Mezi jinmi v Dobrm dlu vyly texty Lena Bloye, S. Bonneta, G. Bernanose, Chestertona, Bohuslava Reynka, R.L. Stevensona a Florian byl tak prvnm, kdo zveejnil peklady Franze Kafky. Edice Dobr dlo mla natolik vysokou vtvarnou i duchovn rove, e se stala synonymem pro precizn vydavatelskou innost a dodnes je legendou esk knin kultury.
Vrazn byli Starou ovlivnni Jan Zahradnek a zejmna Bohuslav Reynek.Jan ep a Jaroslav Durych byli dokonce pmmi spolupracovnky staroskho nakladatelstv. A cel ada katolickch spisovatel, kter v prvn republice zaala pst a publikovat v Akordu a du, byli lid inspirovan psobenm Josefa Floriana.
Z nekatolickch spisovatel mla Star e velk vliv na Frantika Halase, kter Floriana nkolikrt navtvil.
Josef Florin je pohben spolu s ostatnmi leny rozvtven rodiny na hbitov ve Star i a genius loci tohoto msta ovane kadho vnmavho lovka.
 
Datum:
06.02.2024  06:39
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

6.2. 1923 v Psku zemel Adolf Hejduk, narozen 8.2. 1835. Adolf Hejduk byl esk bsnk, len mjov druiny, propagtor esko-slovenskch vztah. Studoval relku v Praze, techniku v Brn a v Praze. Psobil jako profesor kreslen, stavitelstv a krasopisu v Psku, kde il a do smrti.

Adolfa Hejduka pojilo vel ptelstv s Janem Nerudou. V osobnm ivot neml pli tst, zail tragdii, kdy mu zemely mal dcery. tchu hledal v literrn prci, vsledkem byly tisce bsn uveejovanch ve vech tehdejch asopisech a na est destek samostatnch bsnickch sbrek.

V roce 1900 si bsnk nechal vystavt podle nvrhu architekta Jana Kouly dm ozdoben sgrafity se symboly bsnictv - pegasem a labut. Po smrti manelky zde byl zzen pamtnk, kter spravuje Prchesk muzeum v Psku. Jsou zde dochovny bsnkova pracovna, jdelna a salon, a to vetn nbytku, knihovny, obraz i drobnch uitkovch pedmt. Pamtnk dopluje mal nov zzen expozice o ivot a dle.
Dlo Adolfa Hejduka tvo nejen lyrick a epick bsn, ale i prza nap. O dvou ptelch, O stavitelstv devatenctho stolet. Vltava, Zlat stezka umavsk /1900 v asopise eskch turist/, Vzpomnky literrn.
Hrob Adolfa Hejduka nalezneme na Vyehrad v Praze.

TST! CO JE TST?

tst! Co je tst?
Muka jenom zlat,
kter za veera
kol tv hlavy chvt;
oblt ti skrn,
v kadei se kryje,
v dlan hlavu skld,
ruka utla je.

tst jako rosa
na kvtech se skvje,
ale bludn noha
nhle zalpne je;
zalpnuto vzdechne,
v oblacch se trat,
snad se jinovatkou
na tvou kade vrt.

Autor bsn Adolf Hejduk
 
Datum:
02.02.2024  07:26
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Jindich Blaej Vvra /WaWra/ se narodil dne 2. nora 1831 v Brn, zemel 26. kvtna 1887 v Badenu u Vdn. Byl to moravsk lka, cestovatel, botanik, sbratel rostlin.
Vystudoval gymnzium v Brn, dle filosofick stav v Brn, lkastv ve Vdni. V roce 1855 obdrel diplom doktor lkastv, diplom doktor chirurgie. Jako nmon lka procestoval spoustu st svta.

Osobn se Jindich Blaej Vvra vznamn zapsal do przkumu flry exotickch krajin. Pat rovn k prkopnkm botanick fotografie - fotografoval. Bhem svch cest, kter vykonal ve slubch Rakousko-Uherska, popsal 173 novch botanickch druh. Na poest jeho objev (170 botanickch druh) a k jeho poct bylo jinmi botaniky pojmenovno 10 botanickch druh.

Jindich Blaej Vvra m v Mezinrodnm rejstku jmen rostlin zkratku Wawra. Za zsluhy byl nkolikrt ocenn a 6. 3. 1873 poven do rytskho stavu s pdomkem von Fernsee - z dalekch mo.

 
Datum:
30.01.2024  05:59
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


30.1. 1760 v Duchcov se narodil Frantiek Xaver Partsch /Par/, zemel 6.4. 1822 v Praze. Byl to esk hudebn skladatel.

Pochzel z kantorsk a muzikantsk rodiny. Jeho otec byl vynikajc varhank ve slubch Valdtejn a dlouh lta spn zastval ad kolnho rektora. Frantiek Par studoval v Jihlav, pokraovn studia bylo v Praze a sice filozofie a prva. V Praze mladho skladatele neopustila lska k hudb, hrl na piano, varhany, zpval a skldal pro orchestr psn a kantty. Byl lenem esk vlasteneck spolenosti. Tiskem vydal Frantiek Par i vlastn kolu hry na klavr. Od roku 1807 byl editelem kru v Tnskm chrmu, autor chrmov hudby, klavrnch skladeb a psn.


 
Datum:
27.01.2024  07:20
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


27.1. 1756 v Salzburgu se narodil Wolfgang Amadeus Mozart, zemel 5.12. 1791 ve Vdni.

Wolfgang Amadeus Mozart byl klasicistn hudebn skladatel a klavrn virtuos, geniln hudebnk, kter za svho ivota vytvoil 626 dl svtskho i duchovnho charakteru - opery, symfonie, koncerty, komorn hudbu, me a chorly.

Jeho otec byl houslista a skladatel ve slubch salzburskho arcibiskupa. Spolen se svou star sestrou Nanynkou byl vychovn ve he na klavr a jako mal hoch vykonal nkolik umleckch cest do Vdn, Nmecka, Nizozem, Pae a Londna. Pozdji podnikl, tentokrte u pouze se svm otcem, studijn cesty po Itlii.

Dospl W.A. Mozart se oenil s Konstanci Weberovu a usadil se trvale ve Vdni, ke konci ivota byl jmenovn csaskm komornm skladatelem.

Mezi lty 1786 - 1790 vznikly nejslavnj opery - Don Giovanni a Figarova svatba. Ob opery byly uvedeny v Praze za ptomnosti W. A. Mozarta.

Praha znala Mozartovo dlo a naden je vtala,. V roce 1783 byl zahjen provoz Nosticova divadla jeho operou nos ze serailu. W. A. Mozart navtvil Prahu vcekrte, poprv pijel v lednu 1787, na jeho poest byl uspodn velk ples. Podruh to bylo v srpnu 1787 a pot se 29.10.1787 konala slavn premira Dona Giovanniho, kterou Mozart dirigoval a kterou vnoval "Mm Praanm". Potet se stavil v Praze krtce pi sv cest do Berlna na jae 1789 a tvrt nvtva zapoala 28.8. 1791, kdy Mozart pijel na premiru sv korunovan opery Titus, j osobn dirigoval 6.9. 1791 u pleitosti korunovace Leopolda II. eskm krlem.

Na podzim roku 1791 se W. A. Mozart nakazil infekn chorobou a 5.prosince zemel. Jeho poslednm dlem je zdun me, Reqiem, kter vak nedokonil. Pro nedostatek penz bylo Mozartovo tlo pohbeno do "veobecnho jednoduchho hrobu" (nikoliv do hromadnho hrobu pro chud), kter se vak nedochoval, od roku 1850 je na tomto mst postaven pamtnk.

O ptelstv W. A. Mozarta s pvkyn Josefnou Dukovou a jejm manelem Frantikem Xaverem Dukem, snad na jinm mst. Na Bertramce v jedinenm prosted u Duk se vdy ctil astn mezi svmi.
 
Datum:
24.01.2024  06:48
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Hermna Laukotov se narodila 24. ledna 1853 v Praze, zemela 17.1. 1931. Byla to esk malka, grafika a pedagoka.
Ji od mld se projevovala mimodn vtvarn talent. Dky rodinnmu finannmu zzem mla monost zskat rozshl vtvarn vzdln jak v echch, kde studovala u umlc jako Karel Javrek, Jenny Schermaulov a Jan Adolf Brandejs, tak i v zahrani. V Pai se uila u Gustava Reyniera, v Antverpch u Charlese Verlata a v Mnichov u Ludwiga Hertericha.

Hermna Laukotov pat mezi prvn esk malky, kter se vnovaly voln grafice. Tuto techniku osvojila v Mnichov, kde studovala u Doris Raab a pozdji u jejho otce, profesora Johanna Leonarda Raaba. Po nvratu do Prahy v roce 1887 zaala Laukotov vystavovat sv grafick prce a stala se prvn praskou vtvarnic, kter se vnovala tto form umn. Od roku 1887 psobila v Praze, zaloila ve Vojtsk ulici v devadestch letech vlastn dmskou malskou a grafickou kolu. Vyuovala zde a do roku 1909, kdy sv pedagogick psoben ze zdravotnch dvod ukonila. Bhem ivota podnikala cesty zejmna po belgickch, holandskch a nmeckch mstech, ale i v echch.

 
Datum:
23.01.2024  06:14
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

23.1. 1883 se v Sedlanech narodila Helena rmkov, zemela 26.2.1974 v Jaromi. Byla to esk akademick malka, restaurtorka obraz, a pedstavitelka eskho mezivlenho "enskho umn".

Vystudovala na Umlecko prmyslov kole v Praze, dle u prof. Schikanedera. V Pai studovala krajinomalbou u profesor Luciena
Simona a Renho Menarda. V roce 1931 podnikla stipendijn cestu do Itlie a Bulharska. Byla zakladatelkou Kruhu vtvarnch umlky. S KVU se astnila vtiny lenskch vstav v Praze i v dalch eskch mstech. Vtinu dl tvoily olejomalby – portrty a krajiny.
Jmno Heleny rmkov se objevuje tak u zahraninch vstav. Jej obrazy se objevily v Athnch, v Miln, ve Vdni, Buenos Aires, v Sofii, Bukureti nebo USA. Jej hrob nalezneme na Vyehradskm hbitov v Praze.




 
Datum:
18.01.2024  06:34
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


18.1. 1933 ve Zln zemel Bohumr Jaronk narozen 23.4. 1866 tamt. Byl to esk vtvarnk a zakladatel Valaskho muzea v prod v Ronov pod Radhotm.
Vystudoval Odbornou kolu pro umleck prmysl ve dev ve Valaskm Mezi. Pracoval v rznch mstech a odvtvch umleckho prmyslu. Bohumr Jaronk procestoval spoustu zem, seznmil se s grafikou, impresionismem, rznmi umleckmi smry a tm vm byl dn rz jeho tvorby.

Do konce 19.stolet pracoval jako nvrh v keramickch tovrnch v Pcsi a Budapeti, psobil ve fotoateliru v Khie jako aranr a mal pozad, v Nadarov ateliru v Pai, cestoval po ecku, Palestin, Srii a Turecku.

Z kiovatek svta se na pelomu stolet vrtil dom. Oblbil si Valasko a snail se o jeho povznesen. V roce 1909 zaloil se svmi sourozenci dlny na gobelny, keramiku a porceln ve Valaskm Mezi a v Ronov pod Radhotm, zaslouili se o vznik Valaskho muzea v prod. Patil k zakldajcm lenm Hollaru.

Pokud jde o grafickou techniku, nejbli mu byl barevn devoez. Odrazil se v nm vliv vdesk secese, Hanue Schwaigra, japonskho devoezu i vliv lidovho ornamentu. Dnes se s jeho dlem meme setkat ve tramberskm muzeu, ve Valaskm muzeu, a v dalch moravskch galerich.


 
Datum:
16.01.2024  05:31
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

esk mal Jan afak se narodil v lednu 1886 v Prostjov. Bohuel datum jeho smrti je neznm, rok 1915.
Pvodn se ml vnovat stolaskmu emeslu, ale pro sv nevedn nadn a nklonnost k malstv byl v roce 1903 pijat na praskou akademii, kde vak pobyl pouze rok. V akvarelovn se cviil u male Jana Khlera. Za svho pobytu v Praze zachytil etn zkout a pohledy na starou Prahu. Proslul v echch malbami a pohlednicemi praskch zkout.
Po roce 1909 se usadil v Pai, prosadil se i na oficilnch Salonech v letech 1910 - 1914 mezi tehdej umleckou konkurenc.
O Janu afakovi se hovo jako o "eskm Paanovi", kter do nejvyhledvanj francouzsk metropole, msta svtel, dorazil pot, co dezertoval z vojensk povinnosti v Bosn po roce 1908. Od prvn svtov vlky je nezvstn.
O dlo Jana afaka je mimodn zjem v auknch snch.


 
Datum:
12.01.2024  06:11
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.1. 1876 v Bentkch se narodil Ermano Wolf Ferrari, zemel tamt 21.1. 1948. Byl to italsk hudebn skladatel a pedagog.

Pvodn chtl bt malem, sv mysly ale zmnil po nvtv Bayreuthu. Studoval v Mnichov u Josefa Gabriela Rheinbergera. Jeho prvn opera Popelka (1900) v Itlii propadla, v Nmecku ale pozdji sklidila spch. Skldal opery na Goldoniho pedlohy, zaznv z nich jeho zliba v bentskm buffo stylu 18. stolet. Kombinuje ho s chromatickou harmoni, kter se nauil v Nmecku. Doshl tak vynikajcho divadelnho inku. Prv v komedii se Wolf-Ferrari ctil nejlpe, nebo tam mohl uplatnit svj elegantn styl, lehk melodie a zrun nakldn s orchestrem. Vokln party dokldaj, e dokonale rozuml hlasu. Dkazem toho je i hudebn hka Zuzanino tajemstv (1909). Rovn pokus o veristickou operu (Madonin klenot-1911) dopadl vborn. Dalm dlem je nap. Lska lkaem.

Hrob skladatele nalezneme v Bentkch na ostrov San Michele.


Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>