Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Liliana,
ztra Dorota.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
24.02.2018  07:34
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskou sklskou vtvarnici, grafiku a malku Ludviku Smrkovou, nar. 24. nora 1903 v Kroehlavech u Kladna (zemela 20.1.1991 v Praze).
Studovala na relnm gymnziu v Kladn a tady se rozhodla, e se bude vnovat vtvarnmu umn. V tomto odhodln ji podpoil profesor kreslen a deskriptivn geometrie Stanislav Kulhnek. Po maturit odela studovat Umleckoprmyslovou kolu v Praze a souasn studovala i Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Pot jet studovala VUT v Praze.
Zpotku se vnovala knin grafice a nvrhm kninch vazeb a njak as psobila jako profesorka na stedn kole.
Smr jej tvorby pak definitivn zmnila vstava dekorativnho umn v Pai, kde zskala stbrnou medaili za brouen pohr. Dalm spchem bylo vtzstv v souti Svazu eskoslovenskho dla v oblasti uitkovho skla. Do t doby se ivila jako profesorka kreslen na stedn kole, akoliv usilovala, aby byla pijata jako profesorka na sklskou kolu v eleznm Brod. Pesto ve sklsk innosti neustvala a odbornm studiem, cestovnm po rznch vstavch v zahrani a prax ve sklrnch si neustle prohlubovala sv technick znalosti Ze zahrani tak zskala adu ocenn a v r. 1935 dostala nabdku zdit ve Finsku vlastn hu a sklskou kolu, kterou odmtla.
Nejoblbenjm jejm motivem byly obrzky kvtin a nejoblbenj technikou ryt diamantem.
Od r. 1948 do roku 1960 pracovala jako vedouc vtvarnice ve znrodnnch sklrnch Inwald, kde pipravovala vzorov kolekce, obeslala vstavy a vnovala se mladm vtvarnkm sklskho oboru.
Po r. 1960 opustila prmyslovou vrobu a vrtila se k vlastn tvorb. Nadle se vnovala rytmu sklu a sklu urenmu k prezentaci kvtin na zahrdkskch vstavch. Na svch vedutch z rytho skla znzorovala historick motivy Prahy a tak motivy kvtin.
Jej prce eskoslovensko prezentovalo v zahrani na Expo 58 v Bruselu a na Expo 67 v Montrealu. Zastnila se tak mnoha vstav jak doma, tak i v zahrani a zskala mnoho ocenn. Postupn spolupracovala s nkolika sklrnami a prodejci skla.
Nikdy se nevdala a nemla dti a v roce 1991 zemela v zapomnn.

Na nkter jej prce se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Ludvika+Smr%C4%8Dkov%C3%A1,+obrazy,grafiky&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjxzNipoLfZAhVIlSwKHfNgCkYQsAQIRA&biw=1920&bih=1012

 
Datum:
23.02.2018  01:16
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Peneseme se do svta hudby a pipomeneme si narozen eskho hudebnho skladatele Ladislava Vycplka, nar. 23. nora 1882 v Praze (zemel 9.1.1969 tamt).
Pochzel z hudebn rodiny. Od ty let hrl na housle a na klavr. Po studich na gymnziu se pihlsil na Filosofickou fakultu University Karlovy, kde studoval etinu a nminu. Znalost literatury mu pozdji pomohla pro volbu vynikajcch text, kter zhudeboval, ale i pro vlastn tvorbu. V pozdjch letech jeho texty zhudebnil Vtzslav Novk nebo Josef Suk st. Po studich se stal odbornm pracovnkem univerzitn knihovny a krom tohoto zamstnn studoval soukrom skladbu u Vtzslava Novka. Jako violista inkoval v nkolika komornch souborech a tak komponoval. V r. 1909 byly provedeny dv jeho psn. Byl zdatnm organiztorem a od r. 1924 byl lenem esk akademie vd a umn. V pozdjch letech byl lenem poradnho sboru Nrodnho divadla a vedoucm hudebnho odboru Umleck besedy. Za svou innost zskal Sttn cenu, titul Zaslouil umlec a titul Nrodn umlec.
Psal orchestrln skladby (Dvka z Lochroyanu, Vzhru srdce), komorn skladby, pevn pro housle a violu, klavrn skladby, psn (Tich usmen, Slavnosti ivota, Moravsk balady, Na rozlouenou aj.), kantty a sbory.
 
Datum:
22.02.2018  07:17
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes ubhlo 25 let od mrt Miloslava Troupa, jeho ivot si dovolm pipomenout v malm pspvku.

Miloslav Troup byl esk akademick mal narozen 30.6. 1917 v Hoovicch, zemel 22.2. 1993 v Praze. Vystudoval Sttn grafickou kolu a Sttn umlecko prmyslovou kolu v Praze. V jeho vtvarnm vvoji sehrlo dleitou roli studium v Pai v druh polovin 40 let.

Vzdlval se na cole des Beaux Arts a cole des Arts dcoratifs. Po nvratu do vlasti v roce 1950 se usadil v Praze, kde po cel ivot pracoval ve svm ateliru na Starm Mst ve Veleslavnov ulici. Architekturu msta zachycoval velmi osobitm zpsobem na svch pltnech. Krom voln tvorby se intenzivn zabval ilustrovnm a uitou grafikou.

Ve Francii jeho vtvarn projev zskal expresivn vraz zaloen na suvernn kresb a jasn barevnosti. Siln francouzsk vlivy se odrely v jeho celoivotn tvorb. Do tmat jeho voln malby se vdy promtalo prosted, v nm il, a u to byly pask ulice se svrznmi postavami trhovc i pozdji architektura star Prahy, nebo prosted jihoeskho venkova.

Miloslav Troup se podlel i na vzdob sakrlnch interir. Oblbil si jin echy, kam zajdl za svm bratrem prachatickm lkrnkem a jeho rodinou, s n trvil letn dovolen a vnon svtky. Velmi bohat je knin ilustrace, umlec ilustroval vce ne 160 titul, z nich nkter vyly v mnoha jazykovch mutacch a deseti vydnm. Miloslav Troup se prosadil rovn v oboru uitho umn, vytvoil nvrhy pro vitre do olova umstn v Praze, Olomouci, Pitn, Ostrav, Martin a eticch u Volyn.

Na nkter dla Miloslava Troupa se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?q=Miloslav+Troup&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&dcr=0&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiZ_tX6pazZAhUSZlAKHYtiDmY4ChD8BQgLKAE&biw=1371&bih=640


 
Datum:
21.02.2018  07:01
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

21.2. 1846 se narodil v Ostedku u Beneova Svatopluk ech, zemel 23.2.1908 v Praze.

Svatopluk ech byl esk prozaik, novin, spisovatel a cestovatel. Vystudoval piaristick gymnasium a pot prva. Prvnickou praxi v roce 1879 opustil a dle se vnoval vhradn literatue. Psobil ve Svtozoru, Lumru, Nrodnch listech, pomhal zaloit Kvty.
Pi svch cestch navtvil Kavkaz, Chorvatsko, Dnsko, Polsko, Itlii, Pa.

Pobl Berouna v obci Lite strvil Svatopluk ech jako dt pr let. V obci stla pamtn lpa, je zanikla nkdy kolem poloviny 20.stolet. Na st ivota v Litni vzpomn Svatopluk ech v dle Ve stnu lpy. Na mst lpy stoj pomnk spisovatele, v obci je mal muzeum, kde je st expozice vnovan Svatopluku echovi a opern pvkyni Jarmile Novotn, kter v obci ila.

Uritou st ivota il Svatopluk ech, v Obstv a byl to on, kter se nejvce a nejvytrvaleji zapsal do srdce zdejch lid. Zajmav je ukzka z dopisu, kter psal 19.11. 1895 Mikoli Alovi.
Citace: Vpadl jsem ostatn do Obstv jako slep. Nabdl se mi tam ke koupi domeek (ovem na del spltky), nebo hotov kapitl nem nainec pohromad ani na venkovskou chaloupku), domek se mi lbil, vyhldka do luk a dubovch les za Labem tak, pi prvnm kroku za vesnic spatil jsem starho znmho - modr p s blm kostelkem - a byl jsem chycen".
Po smrti byl Svatopluk ech s velikou slvou pohben na vyehradskm Slavn.

Z dla nap. Leetnsk kov, Jitn psn, Prav vlet pana Brouka do Msce, Nov epochln vlet pana Brouka, tentokrte do XV. stolet, Matj Brouek na vstav, Rozlin prza, Cestovn poznmky.......

Citt Svatopluka echa "Slb jenom ten, kdo v sebe ztratil vru, a mal ten, kdo zn jen mal cl".



 
Datum:
20.02.2018  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen mistra houslae Frantika Zyka ml., nar. 20. nora 1930 v Brn (zemel 6.6.1988 tamt).
Jeho otec, Frantiek Zyka byl rovn housla a u nho se v 17 letech zaal uit emeslu, pitom navtvoval reln gymnzium. Po gymnziu studoval na houslask kole v Lubech u Chebu a po nvratu v r. 1950 pracoval v dln svho otce. Zrove pracoval i ve velkoobchod s hudebnmi nstroji v Brn na Jnsk ulici. Po jeho zruen v r. 1970 pak pracoval jako housla se svm otcem. Vnoval se opravm i stavb novch nstroj. Pouval oranovo-lut lak a sv nstroje stavl pevn po vzoru Guarneriho. Byl lenem Kruhu umlc a housla. Zemel ve vku 58 let.
 
Datum:
19.02.2018  07:09
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme malku, kter se narodila, pracovala a umela v Moravskoslezskm kraji. Dne 19. nora 1876 se ve Sttei narodila Ida Mnzbergov (zemela 11.7.1955 v eskm Tn).
Prvn zklady kreslen a malby zskala u profesora Funkeho. Navtvovala umleckou kolu pro pan a dvky a umleckou akademii ve Vdni, kde studovala u prof. H. Tichho a R. Jetmara. Ve Vdni se seznmila s rznmi umleckmi smry i umleckmi emesly. Hodn ji upoutala kovov plastika ve td profesora Kminta. Nadle se vak vnovala malstv a kreslen. Po ukonen studi se vrtila dom a natrvalo se usadila v eskm Tn.
Malovala kvtiny, portrty a krajinu v okol eskho Tna. Na vech jejich obrazech je patrna snaha o realistick zobrazen vidnho svta. Velk spch mla jej samostatn vstava v eskm Tn v prosinci 1933.
Ped rozdlenm Tna pracovala na dvm lyceu v Tn jako uitelka kreslen, pozdji vyuovala malb a kreslen soukrom.

Na nkter jej prce se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Ida+M%C3%BCnzbergov%C3%A1,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwizyp-xpqXZAhWBCSwKHT78BzsQsAQILQ&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
18.02.2018  07:12
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
vdsk mal a grafik Anders Zorn se narodil 18. nora 1860 (zemel 22.8.1920).
K umn thnul ji od dtstv a v 15 letech rozvjel svj mimodn talent v Royal Academy of Art ve Stockholmu. Vybral si neobvyklou techniku vodovch barev. Ve studentsk souti v r. 1880 zaujal svm talentem. Studoval pak stdav v Anglii a panlsku. Dlouhou dobu il v Pai, pak odjel do USA, kde nejen cestoval, ale i vystavoval sv obrazy. St pak proil ve vdsku, kde tak umel. Byl nejuznvanjm portrtistou t doby. Na svch obrazech dokzal neuviteln zobrazit lidskou tv, co j dodvalo ivost. Zrovna tak i u zobrazovn vody. Skvle ovldal hru se stny. Vtina jeho dl je k vidn v Nrodnm muzeu vtvarnch umn ve Stockholmu. Jeho obrazy meme najt i v Muse dOrsay v Pai nebo v Metropolitnm muzeu umn v New Yorku. Od r. 1939 je v Moreu oteveno Zornovo muzeum, kde jsou vystavena jeho dla.
Krom malovn a cestovn se vnoval pedagogick innosti a vychoval mnoho mladch mal.

Na nkter jeho dla se mete podvat zde:

http://www.slavneobrazy.cz/vsechny-reprodukce/zorn-anders
 
Datum:
17.02.2018  07:18
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odpoineme si trochu od umn a podvme se do pln jin, ale zajmav oblasti. Dne 17. nora 1862 se v Chotboi narodil PhDr. Edvn Bayer (zemel 17.3.1927 v Praze), esk botanik, muzeolog, pednosta botanickho oddlen Nrodnho muzea v Praze. Zabval se fytopaleontologi (nauka, zabvajc se studiem rostlin) a lichenologi (nauka o liejncch-symbize houby a vtinou zelen asy).
Zkladn vzdln zskal v rodn Chotboi, gymnzium pak studoval v Praze a po maturit zaal studovat prva na nmeck fakult univerzity v Praze, kde se zdokonalil v nmeckm jazyce. Studium prv ho vak nebavilo. Nakonec se svolenm rodi peel na filozofickou fakultu esk univerzity. Po studich na univerzit pracoval jako asistent pi botanickm oddlen Muzea krlovstv eskho u tehdejho kustoda, univerzitnho profesora dr. Ladislava Josefa elakovskho. V r. 1891 zskal doktort a byl opt zamstnn v Muzeu krlovstv eskho pi sbrkch rostlinn paleontologie u univerzitnho profesora dr. Antonna Frie. Po smrti prof. L. elakovskho byl jmenovn kustodem botanick sbrky a v r. 1921 byl jmenovn externm lenem sttnho geologickho stavu eskoslovensk republiky.
Krom ve uveden innosti se vnoval tak innosti publikan. Psal o houbch, liejncch nebo lichenologickm vzkumu ech apod.

 
Datum:
16.02.2018  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odskome si do svta hudby a pipomeneme si francouzskho houslisty a hudebnho skladatele Jacquese Pierre Josepha Rode, nar. 16. nora 1774 (zemel 25.11.1830).
Ve 13 letech odeel z rodn Akvitnie do Pae, kde studoval hru na housle u proslulho houslisty Giovanniho Viottiho. Ten povaoval chlapce za velmi nadanho a proto ho uil zadarmo. Mlad Rode pejal styl svho uitele a pidal k nmu jemnost a velost tnu. Poprv veejn vystoupil v r. 1790 s houslovm koncertem . 13 svho uitele Viottiho. Spolu s dalmi francouzskmi houslisty P. Baillotem a R. Kreutzerem spolupracovali na oficiln houslov kole pask konzervatoe, kter byla vydna v r. 1802.
Rode se stal oficilnm houslistou Napoleona Bonaparte a podnikal koncertn turn po Holandsku, Nmecku, Anglii a panlsku. Krtce tak psobil v pask Opee, ne na del dobu zakotvil v Petrohrad. Koncertoval tak v Moskv, ale i Vdni, kde uvedl v premie Houslovou sontu op 96 Ludwiga van Beethovena. V nsledujcch letech 1814-1821 se usadil v Berln, kde se tak oenil. Po nvratu do Pae onemocnl infeknm onemocnnm lymfatickho systmu a ve vku 56 let umr.

 
Datum:
15.02.2018  07:08
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 15. nora 1832 se v Antonnov narodil Wilhelm Riedel, esk mal-krajin (zemel 12.6.1876 Lzn Kundratice).
Pochzel ze sklsk rodiny. K umn ml blzko u od mld. V letech 1852-1856 studoval malbu v ateliru Maximiliana Haushofera a po studich v Praze pokraoval v soukromm studiu v Dsseldorfu u Andrease Achenbacha, kde pobyl 4 roky. Po studich hodn cestoval, hlavn po Itlii, kde se nechal inspirovat pamtkami. Pozdji zamil i do Francie a v r. 1870 se vrtil do ech a usadil se v Praze. Trpl tuberkulzou a tak se lil v Karlovch Varech, Teplicch a Dub. Zemel na lebnm pobytu v Kundraticch ve vku tm 44 let.

Na jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Wilhelm+Riedel,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjL4YnVy6TZAhWEZVAKHdyeBwQQsAQIMg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
14.02.2018  05:23
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes zstaneme u eskho umlce a pipomeneme si sochae Bohumila Kafku, nar. 14. nora 1878 v Nov Pace (zemel 24.11.1942 v Praze).
Po vychozen obecn a m칻ansk koly v Nov Pace odeel studovat do Hoic na sochasko-kamenickou kolu a pak pokraoval ve studiu na Umleckoprmyslov kole v Praze u Stanislava Suchardy. Zskal Hlvkovo stipendium a 4 roky il a pracoval v Pai. Tvoil v duchu secese a symbolismu.
Po nvratu spolupracoval se Stanislavem Suchardou na pomnku Frantika Palackho a po Suchardov smrti v r. 1916 byl jmenovn profesorem dekorativnho sochastv na Umleckoprmyslov kole v Praze. Pozdji se stal profesorem sochastv na Akademii vtvarnch umn v Praze. Stle se vak vnoval sochask tvorb a vytvoil mnoho dekorativnch prvk fasd, bust, pomnk a soch.
Na pedmost Mnesova mostu v Praze stoj pomnk Josefa Mnesa, na Vtkov pomnk Jana iky, pomnk generla M R. tefnika byl pro Bratislavu, v Havlkov Brodu pomnk Karla Havlka Borovskho, v Nrodnm muzeu v Praze najdete bustu T. G. Masaryka nebo JUDr. Karla Krame aj.

Na nkter prce Bohumila Kafky se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Bohumil+Kafka,sochy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiTxN7g45vZAhVBDiwKHT3LDV0QsAQISw&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
13.02.2018  07:16
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 13. nora 1854 se v Suici narodil Maxmilin Daniel Karel Pirner, esk mal, ilustrtor, kresl a profesor prask AVU (zemel 2.4.1924 v Praze).
Monumentln malbu studoval na prask Akademii vtvarnch umn u Josefa Matye Trenkwalda v letech 1872-1874 a o rok pozdji odeel na vdeskou akademii za svm uitelem J. M. Trenkwaldem, kter odeel do Vdn. S jeho podporou pak podnikl studijn cestu do Mnichova. Pozdji navtvil Itlii, maloval i v Alpch. V r. 1887 byl podn, aby vyuoval nrovou malbu na Akademii vtvarnch umn v Praze. V r. 1896 pak byl jmenovn profesorem a vedl atelir figurln malby. Byl lenem Krasoumn jednoty a mimodnm lenem esk krlovsk akademie.
Krom pedagogick innosti ilustroval knihy a pispval do asopis.

S jeho dlem se mete seznmit zde:

https://www.google.cz/search?q=Maxmili%C3%A1n+Daniel+Karel+Pirner,obrazy,grafiky&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjatIC145vZAhVBuSwKHTrDCSIQsAQIOw&biw=1920&bih=1012

 
Datum:
12.02.2018  06:22
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.2. 1881 se v narodila Anna Pavlovna Pavlovov. Byla to rusk baletn tanenice narozen v Petrohrad.

Roku 1899 ukonila studium na Carsk baletn akademii v Petrohrad a u roku 1906 zskala oficiln status primabalerny. Po zaloen Ruskho baletu roku 1909 se stala pedn postavou tohoto svtoznmho souboru. Vystupovala ve slavnm Mariin divadle v Petrohradu, poslze se trvale usazuje v Londn.
V roce 1910 zaloila Anna Pavlovov vlastn baletn soubor, s nm vystupovala hlavn v zahrani. ila slvu klasickho ruskho baletu po celm svt, byla nesmrn populrn a bohat. Snad nejvce ji proslavilo baletn slo "Umrajc labu", kter se stalo jejm symbolem. V Rusku naposled vystupovala v roce 1914 a pot procestovala prakticky celou Evropu, u nohou j leel New York, navtvila i Orient, Austrlii, i Latinskou Ameriku.

Zemela 23.1. 1931 v nizozemskm Haagu na zpal plic.

 
Datum:
11.02.2018  07:05
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ponome se do svta hudby a pipomeneme si narozen Gustava Waltera, eskho opernho pvce-tenoristu, nar. 11. nora 1834 v Blin (zemel 31.1.1910 ve Vdni).
K hudb thnul ji od dtstv a na prask konzervatoi studoval hru na housle. Protoe rodie chtli, aby studoval nco praktickho, z konzervatoe odeel a studoval na prask polytechnice, kde zskal titul inenr. Po studich nastoupil v Cukrovaru v rodn Blin. Mimo prci se vnoval zpvu. Uitelem se mu stal Franz Vogl. V r. 1855 zpval na prknech brnnskho divadla v Donizettiho opee Lucie z Lammermooru. Po jednoronm angam odeel hostovat do vdesk Sttn opery, kde setrval 31 let. Hostoval i v Nmecku a tak v Nrodnm divadle v Praze. Vce jak 20 let vyuoval na vdesk konzervatoi zpvu. Po odchodu do dchodu zpval jen v recitlech a nahrval desky.

 
Datum:
10.02.2018  06:35
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

10.2. 1890 v Moskv se narodil Boris Leonodovi Pasternak, zemel 3.5. 1960, pohben je ve spisovatelskm msteku Peredlkin u Moskv . Boris Passternak byl rusk bsnk, spisovatel, pochzel z ven idovsk rodiny, otec byl profesorem na malsk kole a matka Rosa Kaufman, byla klavristka. V rodin se stdala mnoho vznamnch osobnost jako byl E. M. Rilke, L. N. Tolstoj, Segej Rachmaninov , Alexandr Scriabin a dal. Prosted ovlivnilo Borise natolik, e nastoupil hudebn konzervato v Moskv, studia poslze pro nezjem opustil a odjel studovat filozofii do vcarska, Itlie a Nmecka. Po cestch se vrac zpt do Ruska.

Za romn Doktor ivago byl vylouen ze svazu spisovatel, hrozilo mu odebrn sovtskho obanstv a vyhnn na Sibi. Na jeho obranu vystoupila svtov inteligence i on sm, listem ruskmu prezidentovi. Roku 1958 obdrel Nobelovu cenu, kter se na ntlak sovtskch orgn zekl potom, co ji telefonicky pijal. Cenu po jeho smrti pebral jeho syn Jevgenij.
Mimodn smutn a krsn Pasternakovo dlo, oznaovan mnohmi literrnmi historiky za nejvt rusk romn 20. stolet, oslovuje dal generace, romn byl i zfilmovn.
Krom bsnick a prozaick tvorby se Pasternak vnoval tak pekladm Shakespearovch tragdi a gruznskch bsnk.

Romn Doktor ivgo byl zfilmovn a ocnn adou Oscar.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>