Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Nadda,
ztra Krytof.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
17.09.2019  06:13
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes se podvme na na hvzdnou oblohu. Setkme se s eskm astronomem, spoluzakladatelem Ondejovsk hvzdrny.

Frantiek Nul se narodil 3.12. 1867 v Jindichov Hradci a zemel 17.9. 1951 v Praze. V roce 1888 absolvoval gymnzium ve svm rodnm mst a pot odeel studovat do Prahy matematiku, fyziku a astronomii na eskou st Karlovy Univerzity. Byl kem vznamnch eskch astronom t doby, profesor A. Seydlera a V. Strouhala. Po absolvovn se stal v roce 1893 uitelem matematiky a fyziky na relce v Hradci Krlov a nsledn (od roku 1901) v Praze (Karln). Na stednch kolch uil celkem 14 let.
Stal se velmi dleitou osobou pro hvzdrnu v Ondejov, dnen sdlo Astronomickho stavu AVR. Stl u jejho zrodu roku 1898, spolu s jejm budovatelem, tovrnkem Josefem Janem Friem, a stal se jejm prvnm editelem.

V roce 1904 habilitoval Frantiek Nul na Karlov univerzit v astronomii, od roku 1908 se stal profesorem matematiky na VUT v Praze. Roku 1922 byl jmenovn editelem Sttn hvzdrny v Praze a pedsedou esk astronomick spolenosti. Od roku 1928 se stal tak profesorem astronomie na Univerzit Karlov.
Frantiek Nul byl inorod vdec, kter svou prac pat do nrodnho obrozen, jej dsledky ale maj dopad jet dnes. Astronomov po nm pojmenovali jeden z krter na odvrcen stran Msce, planetku slunen soustavy . 3424 a roku 2002 tak hvzdrnu v jeho rodnm mst.

 
Datum:
14.09.2019  07:16
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu velkho prodovdce svtovho vznamu, kter podnikl cesty i do na zem.

Alexander von Humboldt se narodil 14.9. 1769 v Berln a zemel 6.5. 1859 tamt.
V letech 1790 - 91 studoval na obchodn akademii v Hamburku a na bsk akademii ve Freibergu. Jet jako student v roce 1791 podnikl svou prvn cestu do ech a to do oblasti eskho stedoho. Cestuje se svmi spoluky, navtv Teplice, Duchcov, vrch Klap, hrad Hazmburk. Po ukonen cesty se stv bskm inenrem. Ze sttn sluby odstoup a vnuje se svmu zjmu o prodn vdy. Do ech se vrac celkem jet mnohokrt, podnik i vstupy na Mileovku, je uchvcen tzv. prodravlm kopcem Bor.

V letech 1799 - 1804 podnikl Humboldt svou prvn vdeckou cestu do Latinsk Ameriky. Jeho zpisky z tto cesty byly pes 21 let vydvny v obrovskm nkladu. Byl jeden z prvnch, kdo vyjdil nzor, e kontinenty, kter omv Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jin Amerika a Afrika).

Je po nm pojmenovno vce vci, ne po komkoli jinm. Existuj msta, eky, poho, ocensk proud, kter se thne podl pobe Jin Ameriky, pak je tu tuk, ob chobotnice; dokonce i Humboldtovo moe na Msci. Jeho dobrodrustv a objevitelsk vpravy byly asn.


Na zvr slova tohoto vznamnho mue:
"Pohled z Mileovky je tet nejkrsnj na svt, kter jsem kdy ve svt spatil..."
 
Datum:
13.09.2019  06:12
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Marinsk lzn, kdo by je neznal. K jejich zaloen v roce 1779 pispl kltern lka tepelskho kltera Johann Josef Nehr. Prokzal liv inky minerlnch pramen a nsledn aktivn prosazoval jejich vyuit.

Johann Josef Nehr se narodil 8.5. 1752 v Tepl a zemel 13.9. 1820 v Marinskch lznch. Liv inky pramen v oblasti kolem dnench Marinskch Lzn byly znmy ji ve stedovku. V roce 1528 kolem livch bain jsou zkoumny msta na pkaz krle Ferdinanda I. na obsah soli.

V Marinskch Lznch o livch pramenech vdli ji dvno, ale o vznik lzn jako takovch se zaslouil nejvce doktor Johann Josef Nehr v 18. stolet. Pesvdil opata a nkolik mnich k pitn ke a pzniv inky na sebe nenechaly dlouho ekat. Po dlouhch peripetich se klteru podailo dostat vechna povolen ke stavb lzesk budovy. A v roce 1812 byl Marienbad vylenn jako samostatn obec. Nzev nese po prvn lzesk budov, kter byla postavena u Mariina pramene. V letech 1805 - 1807 postavil dr. Josef Nehr u Kovho pramene na mst pvodn devn che prvn zdn dm pro lzesk hosty s nzvem "Zlat koule". Bronzovou bustu Johanna Nehra najdeme od roku 1857 v blzkosti Kovho pramene.

Psal se rok 1813, kdy dr. Johann Josef Nehr vydal svou historii Marinskch Lzn. Spisek nazval "Popsn minerlnch pramen u Marinskch Lzn na panstv tepelskm pobl vesnice ڹovic." Svj spisek uvedl mylenkou: "Krsn je, co vidme; krsnj, o em vme; daleko nejkrsnj je to, co neznme."
 
Datum:
11.09.2019  06:47
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes se podvme dlo sochae, kter nalzme i na Karlov most v Praze.

Matj Vclav Jckel se narodil 11.9.1655 a zemel 16.1.1738. Pochzel ze slovansk rodiny, usazen v Horn Luici. Obecn se soud, e sochaskmu emeslu se vyuil v jinm Nmecku nebo Rakousku. Do Prahy pichz Matj Vclav Jckel v roce 1684, okamit dostv zakzku pro kostel sv. Josefa na Mal stran. Zakoupil v Praze dva domy a vytvoil prosperujc dlnu. Nalzme i stopy umn genilnho italskho sochae Berniniho.

Matj Vclav Jckel je nejvraznj postavou star, prvn generace baroknch socha, kterm bylo umonno svmi dly dekorovat Karlv most v Praze. Vedle Karlova mostu vytvel kosteln a oltn soubory pro crkevn dy po celch echch. Byla to prce pro karmelitny, kovnky, dominikny, cisterciky, v eskm Krumlov vytvoil monumentln souso na nmst. Seznam mst s prac sochae Jckela je velmi obshl. Ke konci ivota tonul v dluzch, prodal dm v Praze a odjel do Horn Luice, kde ml vyrbt falen penze. Doil se 83 let a s jeho jmnem je spojeno obrovsk sochask dlo

Na nkter dla M.V. Jckela se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1227&bih=536&ei=5oF3XYXtIamCk74PxYGIuAQ&q=Mat%C4%9Bj+V%C3%A1clav+J%C3%A4ckel&oq=Mat%C4%9Bj+V%C3%A1clav+J%C3%A4ckel&gs_l=img.12..0i24.1096.7005..10554...0.0..0.120.1596.18j1......0....1..gws-wiz-img.......0j0i30.n_HiVZemuLM&ved=0ahUKEwiF-IDPjMbkAhUpwcQBHcUAAkcQ4dUDCAY#spf=1568113216237


 
Datum:
10.09.2019  07:00
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

10.9.1866 se narodil v Podkrkono Frantiek Kavn, zemel 16.12.1941.

Frantiek Kavn byl vznamn esk mal, krajin, kter psal i bsn, pekldal z rutiny Tolstho, Dostojevskho, Gogola.

Malbu studoval na prask Akademii v krajinskm ateliru Julia Maka. Spolu s Otakarem Lebedou a Antonnem Slavkem pat Frantiek Kavn k nejdleitjm eskm krajinm.
Maloval pedevm Krkonoe, eskomoravskou vysoinu, elezn hory, ale cesty ho zavedly i do jinch ech, kde mu nmtem byly vyputn rybnky.
Poezie zstala nedlnou soust jeho tvorby a spojovala ho s aktulnmi tendencemi v umn. Bhem roku 1895 si nael novu formu krajiny, kter byla Juliem Makem negativn hodnocena jako "ern malovn". Nepochopen Frantiek Kavn odeel z Akademie i z Prahy.

Za obraz "Podmrak", motiv od rodn chalupy, malovan o przdninch 1894, zskal na Svtov vstav v Pai r. 1900 diplom a zlatou medaili. Jako len Mnesa obeslal jeho prvn vstavy, pravideln vystavoval v Rudolfinu na vronch vstavch Krasoumn jednoty, ale po roce 1905 se uzavr stle vce do svho venkovanstv, stranou veho dn bsn o prod.

Malsk tvorba Frantika Kavna byla velmi bohat a obshl, nekonenou inspiraci pinely mali Krkonoe. Je znmo, e chodil do hor od t hodin zrna a vracval se a v noci. Z osobnch poznmek male se dozvdme, e maloval v zim roku 1930 za 35 stup mrazu ve snhu a v dalch letech utrpl vn pokozen zdrav pi zimnm malovn u Maova.

Olejomalbu "Pod suchm skalm" meme jako malou perlu obdivovat od roku 2006 na esk potovn znmce, kde byla v anket o nejkrsnj znmku roku ocenna na druhm mst.

Na nkter dla umlce se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1227&bih=536&ei=VVV2Xe7aJe2umwWzoaX4CA&q=Franti%C5%A1ek+Kav%C3%A1n&oq=Franti%C5%A1ek+Kav%C3%A1n&gs_l=img.12..0l3j0i30j0i24.1618.6236..9553...0.0..0.225.1429.14j0j1......0....1..gws-wiz-img.sGm4tpNurRA&ved=0ahUKEwiu2eb87cPkAhVt16YKHbNQCY8Q4dUDCAY#spf=1568036269984


 
Datum:
09.09.2019  07:11
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odskome si od umn a pipomeneme si tak vznamnou osobnost eskho pvodu, Zdeka „Franka“ Souka, nar. 9. z 1917 v Brn (zemel 24.12.1967 na ostrov Macquarie). Byl to lka, polrnk a przkumnk tropickch oblast. Zemel pedasn ve vku 50 let na infarkt myokardu.
Absolvoval Gymnzium v Buovicch a studoval na Lkask fakult Masarykovy univerzity v Brn. Ve studiu pak pokraoval na Lkask fakult Univerzity Karlovy v Praze, kde tak v r. 1947 zskal titul MUDr. Po studiu pracoval v Prachaticch, ale v r. 1948 emigroval do Zpadnho Nmecka a o rok pozdji do Austrlie, kde vstoupil do vzkumu ANARE. Pracoval na ostrov Macquarie, na ostrov Nov Irsko, na Ballenyho ostrovech, ale hlavn se stle vracel na ostrov Macquarie, kde nakonec i nhle zemel. Vude provdl vzkumn prce, nap. vliv extrmnch podmnek na lidsk organismus a baktrie v zavacm traktu polrnch ptk a savc. Zastnil se dvancti antarktickch expedic, na kterch slouil jako lka. Vsledky svch vzkum pak spolu s kolegy publikoval v odbornch asopisech.
V povlenm obdob byl zejm prvnm echem, kter v Antarktid provdl vzkumn prce. Posmrtn byl vyznamenn britskou krlovnou medail Polar medal a americkou medail Antarctica Service Medal.
 
Datum:
08.09.2019  06:55
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
A jsme zase u hudby a pipomeneme si eskho trombnistu, zpvka a hudebnho pedagoga Zdeka Pulce, nar. 8. z 1936 v Praze (zemel 12.6.2010 tamt).
Pochzel z hudebn rodiny, take jeho smrovn bylo jasn u od dtstv. Vystudoval Praskou konzervato a dle studoval na Hudebn fakult Akademie mzickch umn v Praze. Ji bhem studia hrl v nkolika pednch tanench orchestrech. Byl vynikajc hr s mimodnou technikou. Uml hrt jak swing, tak i klasickou a vnou hudbu.
Hrl tak v Hambursk sttn opee a filharmonii nebo ve Festivalovm orchestru v nmeckm Bayreuthu. Zaloil i vlastn kapelu s nzvem Pulec-oktet, se kterou nahrl pt desek.
Krom hran vyuoval na Prask konzervatoi, podal mezinrodn kurzy v rakouskm Neuhofenu a v r. 1992 byl docentem HAMU a pozdji i profesorem HAMU.
Za svou hudebn kariru zskal mnoho ocenn nejen doma, ale i v zahrani.
 
Datum:
07.09.2019  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se zastavme u tzv. umleckho veumla a pipomeneme si Josefa Antona Trku, nar. 7. z 1893 ve Vdni (zemel 16.3.1940 tamt), fotografa, male, grafika, sochae, kresle, psmotvrce, nvrhe gobeln a stbrnch perk, sbratele lidovho moravskho umn, pleitostnho staroitnka, bsnka a filozofa. Byl pedstavitelem vdesk moderny a adil se mezi prkopnky portrtn fotografie sv doby. Tm cel ivot proil ve Vdni, i kdy jeho rodie pochzeli z Moravy.
Vystudoval fotografickou kolu ve Vdni, kter tehdy byla jedna z nejlepch v Evrop. Psobil tam i profesor Karel Novk, v t dob vznamn osobnost potk umleck fotografie. V r. 1914 ml J. A. Trka monost portrtovat nkolik pednch osobnost vdesk moderny (Gustav Klimt, Petr Alternberg, Josef Svatopluk Machar). K vrcholnm pedvlenm fotografim pat srie portrt Egona Schieleho. Na tchto fotografich se zamil na mimiku oblieje a gesta rukou.
V r. 1920 se pesthoval do Prahy, kde o 3 roky pozdji uspodal vstavu. Ale vrtil se zpt do Vdn, kam pozval skupinu Tvrdojnch (V. Hofmana, R. Kremliku, V. plu, J. Zrzavho) a vystavoval s nimi.
Ptelil se tak s Jakubem Demlem a bsnkou Annou Pammrovou, se ktermi vedl filozofick diskuze.
J. A. Trka hodn fotografoval a ptral po zbytcch lidovho umn. Zapisoval si lidov pohdky i psn. Na svt a jeho budoucnost se pli optimisticky nedval a tak hledal zchranu v inorodosti a filozofii.

 
Datum:
06.09.2019  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Jet zstaneme u hudby a pipomeneme si eskho houslistu, kapelnka, hudebnho skladatele a aranra Bohuslava Leopolda, nar. 6. z 1888 krdlovice (zemel 12.5.1956 v Praze).
Navtvoval M칻anskou kolu v esk Tebov a tam se tak zaal uit he na housle u mstnho uitele hudby A. Kleinpetra. V 15 letech si ho skladatel Julius Fuk vzal do sv plukovn kapely a umonil mu studium na hudebn akademii v Budapeti. Zdokonaloval se tak soukromm studiem v Praze u tpna Suchho a dle v Krakov u Schwarzensteina. V letech 1909-1914 byl koncertnm mistrem nkolika divadelnch orchestr.
V r. 1920 zaloil vlastn orchestr a vydal se s nm na koncertn turn po Nmecku, Francii a Egypt. Do Prahy se vrtil v r. 1924 a ze zdravotnch dvod ukonil kariru vkonnho hudebnka a vnoval se jen skladatelsk a aranrsk prci. V r. 1928 zaloil nakladatelstv Edition Continental, kter vydvalo skladby zbavn hudby.
Nejvtho spchu vak doshl pravami skladeb A. Dvoka a B. Smetany. Zaslouil se tak o propagaci dalch eskch skladatel O. Nedbala, L. Janka, Z. Fibicha, J. Jeka, V. Trojana a mnoha dalch.
Sm tak skldal vnou hudbu, pevn pro housle, ale psal i skladby orchestrln. Pozdji se vnoval lehm nrm.
Vnoval se tak instruktivn literatue a vydal nkolik sbrek skladeb pro nejmen houslisty a klavristy. Pro hudebnky a aranry sestavil pomcku Praktick instrumentan tabulky.
 
Datum:
05.09.2019  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
A jsme opt u hudby a pipomeneme si eskho houslistu, primria Smetanova kvarteta, Jiho Novka, nar. 5. z 1924 v Hornm Jelen (zemel 10.9.2010 v Praze).
Na housle hrl u od svch ty let. Vystudoval praskou konzervato, kde byl kem prof. Jindicha Felda. Pak byl 2 roky koncertnm mistrem a slistou eskho komornho orchestru, kter zaloil Vclav Talich. V letech 1948-1952 studoval na Akademii mzickch umn v Praze u prof. Jaroslava Pekelskho.
Od r. 1947-1989 byl primriem Smetanova kvarteta. Za jeho veden se toto tleso stalo vraznm pedstavitelem esk komorn hudby a je i dnes vznamnou soust svtov hudebn scny.
V letech 1969-1992 pak psobil Ji Novk na AMU jako profesor hry na housle.
 
Datum:
04.09.2019  06:56
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se zastavme u obraz a pipomeneme si eskho male, grafika, prmyslovho a scnickho vtvarnka a pedagoga Frantika Kyselu, nar. 4. z 1881 v Kouimi (zemel 20.2.1941 v Praze).
Vystudoval umleckoprmyslovou kolu u prof. Karla Vtzslava Maka a pak akademii vtvarnch umn u prof. Hanue Schwaigera. Absolvoval studijn cesty do Nmecka, Francie, Itlie, Holandska a Anglie. V r. 1913 se stal pedagogem na Umleckoprmyslov kole v Praze a od r. 1917 pak profesorem. Zde zaloil speciln kolu pro uitou grafiku. Na kole pozdji psobil jako rektor.
Frantiek Kysela byl malem, ale pedevm vestrannm vtvarnkem. Spolupracoval s architekty Pavlem Jankem a Josefem Gorem hlavn na vmalb interir, navrhoval koberce, textilie a gobelny. Navrhoval i perky a dekor ozdobnch a uitnch pedmt.
Byl zakldajcm lenem sdruen vtvarnk Artl a lenem SVU Mnes, Osmy, Skupiny a spoluzaloil Svaz eskho dla.
Spolupracoval i s Janem Kotrou na vmalb interir kavrny Arco, vytvoil nvrhy vitr pro katedrlu sv. Vta v Praze, navrhl reprezentan prostor UP na Mezinrodn vstav dekorativnch umn v Pai a vnoval se tak uit grafice (ex libris, obchodn znaky, diplomy, bankovky, potovn znmky, plakty aj.) Hodn se tak vnoval ilustracm knih a knin vazb. Podlel se jako vtvarnk na kostmech a scnch pro opern pedstaven Nrodnho divadla nebo Vinohradskho divadla.
 
Datum:
03.09.2019  07:06
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Stle zstvme u hudby a pipomeneme si italskho hudebnho skladatele a houslistu, kter je oznaovn za Paganiniho 18. stolet, Pietro Antonio Locatelli, nar. 3 z 1695 v Bergamu (zemel 30.3.1764 v Amsterdamu).
Byl povaovn za zzran dt a od r. 1711 u studoval v m u Arcangela Corelliho. O pr let pozdji hrl sv skladby v kostele sv. Vavince z Damaku a v r. 1725 byl jmenovn maestro di capella. V r. 1927 odcestoval do Mnichova a Berlna, ale nakonec se usadil v Holandsku v Amsterodamu a vnoval se pedagogick innosti a hrl u jen na soukromch akcch.
Krom pedagogick innosti a obasnho hran skldal hudbu pedevm pro housle, ale tak sonty pro fltny.
 
Datum:
02.09.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Opt jsme u hudby a pipomeneme si eskho hudebnho pedagoga a skladatele Rudolfa Dalibora Wnsche, nar. 2. z 1880 ve Zlonicch (zemel 18.7.1955 v Brn). Pi sv skladatelsk innosti pouval pseudonym tpn Hlna nebo Viktor Nchodsk.
Byl synem hudebnho skladatele Josefa Wnsche, take zkladn hudebn vzdln zskal od svho otce. Od dtstv hrl na housle a od svch 10 let dokonce i na varhany. V r. 1895 piel na varhanick oddlen Konzervatoe v Praze, kde studoval u Josefa Kliky a Karla Steckera. Sttn zkouky sloil ze zpvu, housl, varhan a klavru. Dle se vzdlval ve Vdni, Berln Wrzburgu a v Norimberku.
Stal se uitelem na Hudebn kole v Supetaru na ostrov Bra v Dalmcii, kde psobil i jako editel kru a kapelnk. Pozdji uil v Nchod, v polskm Chyrov a Tarnov a v r. 1906 se stal profesorem na Uitelskm stavu v Ostrav. Zde dil pveck sdruen Zboj a byl dirigentem Pveckho sdruen slezskch uitel. Podal varhann koncerty a pednky v rozhlase, pednel na konferencch a byl lenem ady komis pro sttn zkouky v hudb. V letech 1945-1951 uil na konzervatoi.
Krom ve popsanch innost se zabval hudebn metodikou a didaktikou. Napsal adu odbornch lnk a pruek.
Velkou st jeho dla tvo pravy lidovch psn eskch, slezskch i chorvatskch.
Je autorem vlastnch skladeb pro klavr (Na mldei, Skon, Nrty, Vzpomnky), skladeb pro sbory (Ostravsk balada, Ote n, Ty skalick kostelku aj.) Pleitostn skldal i chrmovou hudbu a upravoval ciz skladby.
 
Datum:
01.09.2019  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 1. z 1870, Straky se narodil Jan Ddina, mal, ilustrtor nrovch obrzk v asopisech a autor spis o umlcch (zemel 14.1.1955 Tatobity).
Vystudoval Umleckoprmyslovou kolu a Akademii vtvarnch umn v Praze, kde byl kem F. enka a M. Pirnera. Studoval i sochastv u J. V. Myslbeka. Po studich musel nastoupit do rakousk armdy, ale odtud v r. 1895 dezertoval a pak il nkolik let v Pai, kde il jeho bratr Vclav a tam ilustroval asopis Monde illustr a pracoval na vzdob strop v Malm palci pobl Champs-Elyses. Spolupracoval zde s Lukem Maroldem a Alfonsem Muchou. Do ech se vrtil a po amnestii v r. 1909. Stal se pak lenem Jednoty vtvarnch umlc a po smrti sv francouzsk manelky se v r. 1943 usadil v Tatobitech v eskm rji, kde ml atelir a kde se mu okol stalo inspirac pro jeho obrazy.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Jan+D%C4%9Bdina,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiYqeqU1arkAhXBJFAKHcMECBkQiR56BAgKEBY&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
31.08.2019  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Jet zstaneme u hudby a pipomeneme si eskho klavristu Jana Hemana, nar. 31. srpna 1886 v Neveklov (zemel 30.9.1946 v Praze).
Byl to skvl klavrista, kter se proslavil jedinenou interpretac skladeb Ludwiga van Beethovena, Claude Debussyho, Johanna Sebastiana Bacha, Vtzslava Novka, Josefa Suka nebo Zdeka Fibicha. Byl lenem eskho tria spolu s Karlem Hoffmannem a Ladislavem Zelenkou.
Pochzel z uitelsk rodiny. Hudba ho fascinovala ji od dtstv. Prvn hudebn vzdln zskal od svho otce, kter byl sm vzdlan hudebnk. U klavru a housl trvil a dvanct hodin denn. Konzervato ml studovat u Otakara evka, kter vak usoudil, e chlapec nem houslovou ruku a doporuil mu hru na klavr. Ale ani tam neuspl, nebo mu bylo eeno, e pro hru na klavr m pli malou ruku. Odeel proto z konzervatoe na gymnzium. Stle vak touil po hudb. Po zaloen koly Adolfa Mikee, kde se vyuovala hra na klavr podle novch metod skladatele L. Delpeho, byl na tuto kolu pijat a stal se z nj vynikajc klavrista, jeho jmno se brzy rozneslo po hudebnm svt. Velkm zitkem pro Jana Hemana bylo turn po Americe, kde psobil jako doprovze a slista houslistky Marie Heritesov.
Po nvratu dom hrl s eskou filharmoni a vystupoval i s pvcem B. Plakem a houslistou S. Colbertsonem. Psobil tak v Nrodnm divadle jako korepetitor. Pozdji psobil v Carsk rusk spolenosti v Orlu, kde na hudebn kole vyuoval he na klavr a kde se zastoval kulturnho ivota. I pes spch v Carsk spolenosti se mu stskalo po domov a tak se do ech vrtil. Nadle hodn koncertoval a cestoval po celm svt.
Za vynikajc interpretan umn byl v ervnu 1946 jmenovn nrodnm umlcem
V rodnm Neveklov je po nm pojmenovno nmst
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>