Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ludvk,
ztra Bernard.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
19.08.2018  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 19. srpna 1873 se narodil Ludvk Vactko (zemel 26.11.1956), esk mal a profesor kreslen.
Rodie mu vybrali drhu dstojnka a po vystudovn vojensk koly psobil Ludvk Vactko jako profesor kreslen na prask kadetn kole. Pi zamstnn studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze, pokraoval v Pai, Vdni, Florencii a Mnichov.
Po odchodu z armdy se vnoval vhradn umn. Byl vynikajc znalec anatomie zvat a v jeho obrazech se proto hodn objevuj kon, zv a bitevn scny. Mal Ludk Marold si Ludvka Vactka vybral jako asistenta pi tvorb panoramatickho obrazu Bitva u Lipan. Jeho vtvarn projev ovlivnil i male Jiho idlickho a Frantika Liebla. V r. 1928 vydal Ludvk Vactko knihu Malstv zvat.
Nkolikrt portrtoval T. G. Masaryka. Je autorem opony pro Mstsk divadlo v Koln. Od r. 1904 psobil v Praze, kde zaloil odbornou malskou kolu. Zastoval se vstav a to jak doma, tak i v zahrani a zskal nkolik cen.
V r. 1943 se pesthoval do Kunvaldu, kde il a do sv smrti.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Ludv%C3%ADk+Vac%C3%A1tko,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwj54NGylurcAhVC6aQKHZFSAyEQsAR6BAgFEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
18.08.2018  05:24
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k umn a pipomeneme si italskho realistickho male, lena hnut Macchiaioli Telemaco Signorini, kter se narodil 18. srpna 1835 ve Florencii (zemel 10.2.1901 tamt).
Od r. 1852 navtvoval florentskou akademii, ale ji od r. 1854 se zaal vnoval malb v plenru. Seznmil se se stejn smlejcmi mali jako G. Fattori nebo S. Lega a s nimi vytvoil hnut Macchiaioli. Svm hnutm prosazovali realistitj malbu v plenru, ne bylo bn v akademickm malstv. Telemaco Signorini namaloval nkolik bitevnch scn, kter vzbudily pozornost. Nkolikrt navtvil Pa, kde poznal prce Corota, Courbeta nebo Degase, se ktermi se sptelil. Maloval tak v Britnii a vcarsku. Od r. 1892 uil na Instituto Superiore di Belle Arti ve Florencii.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Telemaco+Signorini&tbm=isch&source=iu&ictx=1&fir=IK4oSDgzm7WqYM%253A%252CNCoUIrFYDSKdcM%252C_&usg=AFrqEzcWIzVA6KXMYPH9Zc-UwJdNDOVJ3g&sa=X&ved=2ahUKEwjR1azalercAhUDyaQKHegBB5AQ_h0wD3oECAoQCw#imgrc=IK4oSDgzm7WqYM:
 
Datum:
17.08.2018  06:53
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


17.8. 1851 ve luticch se narodil Johann Gerstner, zemel 9.1. 1939 v Lublani. Byl to esk houslista a hudebn pedagog.

Zatky hudebnho ivota byly ji ve luticch, kde ho s hudbou seznmil Emanuel Wirth, pozdji uznvan a spn houslista a pedagog. V roce 1864 se Johann Gerstner pihlsil na praskou konzervato. Hned po ukonen studi v Praze odchz J. Gerstner do Lublan, kde zaal psobit jako editel Zemskho divadla a jako houslov pedagog na kole Filharmonick spolenosti. Jeho nejspnjm kem byl Slovinec Leo Funtek. Gerstner byl aktivn i jako koncertn houslista, spolupracoval na vce ne 700 koncertech a 150 komornch veerech.

Naposledy vystoupil s orchestrem v roce 1911, kdy provedl ob Beethovenovy Romance. Svoje posledn vystoupen ml pi pleitosti stho vro mrt Franze Schuberta v roce 1929. Pravideln se astnil hudebnch pedstaven a pedagogickch semin ve trskm Hradci, Vdni, Salcburku, Mannheimu a Koln nad Rnem. Vtinu svho ivota proil v Lublani, zaloil si tam rodinu. Dlouhch tyicet let hrl kadou nedli na housle tak na lublaskm hlavnm kru. Krom toho byl 25 let krajsk zstupcem spolenosti Richarda Wagnera v Lublani. Velmi pispl k rozvoji slovinsk kultury, za svho ivota bohuel nezskal msto, kter by mu nleelo, st proil v chudob.

 
Datum:
16.08.2018  06:38
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Trochu se odklonme od umn a podvme se do e hmyzu, lpe eeno, pipomeneme si vznamnho eskho entomologa svtovho formtu a pedagoga Jana Roubala, nar. 16. srpna 1880 v Chudenicch (zemel 23.10.1971 v Praze).
Vystudoval prodn vdy, matematiku a fyziku na Filozofick fakult a souasn i anatomii a embryologii na Lkask fakult Karlovy univerzity v Praze. Po studich psobil jako stedokolsk pedagog nejprve v Praze, pozdji v Pbrami a v letech 1919-1938 byl editelem Dvho gymnzia v Bansk Bystrici. Ve svm volnm ase poizoval prodovdeckou sbrku na gymnziu. Byl aktivnm astnkem ochranskch aktivit a podlel se na vzniku Spolku ochrany prody a proti trn zvat v Bansk Bystrici. Dlouh lta byl pedsedou tohoto spolku. Byl tak spolupracovnkem SAV.
Jeho jmno se stalo mezi eskoslovenskmi entomology pojmem a symbolem lsky k prod. Jeho prce entomologa byla rozshl. Sbrka hmyzu a bibliografie obsahuje vce jak 500 prac, odbornch publikac, knih, lnk apod. Stal se spoluzakladatelem esk entomologick spolenosti, byl lenem slovenskch i mezinrodnch vdeckch spolenost, autorem Katalogu brouk Slovenska a Podkarpatsk Rusi. Sv prce publikoval v odbornch asopisech a sborncch.
Jeho sbrka brouk je uloena ve Slovenskm nrodnm muzeu v Bratislav, men st sbrky se nachz na rznch mstech na Slovensku a v esku.
 
Datum:
15.08.2018  08:59
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

15.8. 1771 v Edinburgu se narodil Walter Scott, zemel 21.9. 1832.

Byl to anglick spisovatel, zakladatel historickho romnu, sbratel lidov slovesnosti, autor romantickch historickch balad. Jeho nejvznamnjmi dly jsou: Jezern panna, Waverley, Rob Roy, Ivanhoe, Robin Hood.
Historick romny Waltera Scotta jsou povaovny za klasick anglick romny, ovlivnily tvorbu nkolika generac a byly velmi populrn.

Citt:
Nejlep st vzdln je ta, kterou lovk zskal sm.

Koky jsou velmi tajemn bytosti. V jejich mysli se odvjej vci, o kterch ani nemme tuen.

 
Datum:
14.08.2018  06:16
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Jan Ludevt Prochzka byl esk klavrista, hudebn skladatel a hudebn pedagog. Narodil se 14.8. 1837 v Klatovech a zemel 19.7. 1888 v Praze.

Zklady hudebnho vzdln zskal u svho otce - varhanka v Klatovech - a u skladatele Leopolda Mchury.

Studoval na gymnziu v Klatovech a pozdji prva na Univerzit Karlov. Jako nadan klavrista se stal v Praze kem Bedicha Smetany, se kterm se brzy sptelil. V edestch a sedmdestch letech 19.stolet patil Ludevt Prochzka k vznamnm osobnostem eskho hudebnho ivota. Vypracoval se jako klavrista, dirigent, skladatel, hudebn kritik, organiztor koncert, pedagog. Jeho aktivity byly neuviteln, stl u zrodu vech vznamnch hudebnch instituc, kter se v Praze konaly. Jen mal zmnka o innosti tohoto mue, psobil v Nrodnch listech, redaktor Hudebnch list, Dalibora. Byl mezi zakladateli Praskho Hlaholu, dal podnt ke zzen Hudebn matice Umleck besedy. Skldal psn I sborov zpvy.

Po odchodu do Hamburku v roce 1879 se stal profesorem klavru na tamn konzervatoi a dirigentem orchestru. Prosadil t uveden opery Dv vdovy v hamburskm mstskm divadle. V Dranech prosadil vydn Smetanovch kompozic v renomovanm nakladatelstv Bote&Bock


 
Datum:
13.08.2018  06:50
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
A jsme opt u obraz a pipomeneme si eskho male a grafika Josefa Broe, nar. 13. srpna 1904 v Krsnu nad Bevou (zemel 12.10.1980 v Praze).
Vystudoval Umleckoprmyslovou kolu v Praze u Arnota Hofbauera a po t jet pobyl rok v Pai u Frantika Kupky. Tento pobyt ho velmi siln v jeho tvorb ovlivnil. Po nvratu se njak as ivil jako ezb a mal divadelnch dekorac. Od r. 1937 se ji jako len Umleck besedy malovn vnuje soustavn a to pedevm malb krajin a tak figurlnm kompozicm. Hodn zajdl do vchodnch ech nebo na eskomoravskou Vysoinu, ale hodn maloval i v okol Prahy.
Zastoval se kolektivnch vstav a to jak u ns, tak i v zahrani, ale ml i samostatn vstavy.
V r. 1964 mu byl udlen estn titul "Zaslouil umlec" a v r. 1968 i titul "Nrodn umlec".
Jeho obrazy jsou zastoupeny v Nrodn galerii v Praze, ve Vchodoesk galerii v Pardubicch, v Oblastn galerii v Preov a dalch galerich jak u ns tak i na Slovensku.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Josef+Bro%C5%BE,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwiKxe2l19jcAhXP_aQKHQvTDTIQsAR6BAgAEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
12.08.2018  07:20
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho opernho pvce-basistu Vclava Klimenta, nar. 12. srpna 1863 v Praze (zemel 7.3.1918 tamt).
Vyuil se typografem a pracoval v jedn prask knihtiskrn. Ml vak rd hudbu a zpv a tak se ve zpvu zdokonaloval u basisty Nrodnho divadla K. echa. V letech 1898-1899 navtvoval kolu manel Lweovch a pozdji uitele zpvu Moritze Wallersteina. V listopadu 1892 pohostinsky vystupoval v mal loze v Nrodnm divadle v Praze ve Weberov opee arostelci a rok na to ve Verdiho opee Aida. Byl angaovn do Nrodnho divadla, kde vystupoval a do sv smrti.
V r. 1903 se zastnil kurz wagnerovsk interpretace v Bayreuthu. Hostoval v Brn, v Plzni a soukrom vyuoval zpv. Krom zpvu se zajmal tak o reijn prci, ale tu nikdy nedostal. K 30. ervnu 1917 dostal od sprvy Nrodnho divadla vpov a rok na to zemel. Na jeho pohbu dolo k demonstrativnm projevm proti sprv Nrodnho divadla. Je pochovn na Olanskch hbitovech.
Manelkou pvce Vclava Klimenta byla znm hereka Leopolda Dostalov.
 
Datum:
11.08.2018  06:51
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak mezi enami byly uznvan umlkyn. Dnes si takovou pipomeneme. Dne 11. srpna 1912 se v Bstvin narodila Vra Vovsov, esk akademick malka (zemela 31.8.1998 v Nasavrkch).
Vystudovala Uitelsk stav v Chrudimi. Malovat zaala pod vedenm Ferdinanda Pochobradskho. Pozdji studovala malstv na Soukrom malsk kole u Rudolfa Vejrycha a prof. Josefa ilhavho. Ve studiu pokraovala ve Zln u sochae Vincence Makovskho a male Richarda Wiesnera. Ped 2. sv. vlkou byla uitelkou, ale po vlce se k tto profesi ji nevrtila. Od r. 1948 byla lenkou Kruhu vtvarnch umlc v Praze a kdy byly svazy sloueny, stala se lenkou Svazu eskch vtvarnch umlc v pardubick poboce. V r. 1990 vstoupila do Unie vtvarnch umlc.
Vtinu svho ivota strvila v Pardubicch, kde tak vznikaly mnoh jej obrazy. V r. 1972 se pesthovala do Nasavrk, kde ila a do konce svho ivota. Jejm manelem byl hudebn pedagog a skladatel Frantiek Voves.

Na nkter jej prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=V%C4%9Bra+Vovsov%C3%A1,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwigsaaX1tjcAhUxNOwKHQRiBD4QsAR6BAgDEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
10.08.2018  06:36
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho akademickho male, grafika a ilustrtora Frantika Blkovskho, nar. 10. srpna 1909 v Mrkotn (zemel 18.10.1998 v Brn).
V dtstv ho okouzlili kon, kter maloval v rznch obmnch. Miloval produ a hodn chodval pky. Po vystudovn gymnzia asi rok pracoval na Finannm adu v Daicch. Malovn si zdokonaloval u telskho akademickho male Antonna Vclava Slavka. Prvn kresby Blkovskho se objevily ve Studentskm asopise v Praze v r. 1926. Od r. 1932 il v Brn, kde pracoval jako geodetick technik. Malovn se vnoval ve svm volnm ase.
V Brn se zapojuje do prce nakladatelstv Moravskho kola spisovatel, upravuje knihy, navrhuje vazbu, kresl pro brnnsk tiskrny a pro olomouck nakladatelstv Blok. astn se tak prvn lensk vstavy Volnho sdruen vtvarnk v Brn v r. 1934. Pispv jako kritik do brnnskho Stediska-revue pro umn a kulturu a vede rubriku vtvarnho umn.
Vedle kresby a malby olejem, temperou, vedle akvarelu a kvae rozvj i paletu pouvanch grafickch technik-litografii, suchou jehlu, lept, akvatintu, devoryt a linoryt. Vytvoil asi 360 exlibris, 114 ilustrac, 12 grafickch soubor a stovky novoroenek. Krom ady vstav u ns se zastnil i ady vstav zahraninch. V Daicch v r. 1977 byla otevena v mstn galerii jeho s vtvarnho umn. Mstsk muzeum a galerie v Daicch m ve svch sbrkch asi 350 obraz a grafickch list Frantika Blkovskho. Dal jeho dla jsou v soukromch sbrkch, ale tak v Nrodn galerii v Praze nebo Moravsk galerii v Brn.

Na nkter prce Frantika Blkovskho se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Franti%C5%A1ek+B%C3%ADlkovsk%C3%BD,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwiN-cyc1djcAhVqMOwKHQ_UCLIQsAR6BAgEEAE&biw=1920&bih=1012

http://www.galerie09.cz/galerie/autori/bilkovsky-seznam.html
 
Datum:
09.08.2018  06:56
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Hieronymus Bosch se narodil v malsk rodin jako Jeronim van Aken pobl Antverp kolem roku 1450, pohben byl 9.8. 1516.

Byl to pedn holandsk mal 15. a 16. stolet, mistr grotesky a fantaskna. Pro jeho dla zamen na prost lid je charakteristick tragick, zoufal znzornn nejrznjch postav vech monch typ. Znan mnostv prvk se vztahuje k nizozemskm legendm a lidovm tradicm, je byly v t dob znmy.

Hieronymus Bosch il v dob pln vlek a morovch epidemi, uprosted obrovskch nboenskch kriz. Jeho dlo pln sarkasmu, krutosti a moralizovn pedstavuje zrcadlo, kter mal nastavoval sv vlastn dob. Hieronymus Bosch maloval pouze nboensk tmata, v nich zachycoval temn svt smujc k zatracen. Dlo je mnohdy povaovno za zdroj surrealismu 20.stolet.
Poet obraz umlce nen pesn znm, jeho jmnem je podepsno pouze nkolik z nich, o autorstv dalch se vedou lta spory.
Na nkter obrazy umlce se meme podvat zde:


https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1422&bih=664&ei=iaBoW9PlHO7X6QTAn7igBA&q=Hieronymus+Bosch&oq=Hieronymus+Bosch&gs_l=img.12..0l6.1702.4542.0.7781.16.6.0.10.10.0.151.
783.0j6.6.0....0...1ac.1.64.img..0.16.1078...0i10k1.0.3PvlmF7RUpA


 
Datum:
08.08.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Opt se ponome do svta hudby a pipomeneme si narozen eskho hudebnho skladatele a klavristu Lubora Brtu, nar. 8. srpna 1928 v Lubn u Litomyle (zemel 5.11.1972 v Praze).
Narodil se v uitelsk rodin a ji od dtstv hrl dobe na housle a velmi dobe na klavr. Kdy mu bylo 9 let, sloil prvn skladby.
Absolvoval Gymnzium ve Vysokm Mt a dle studoval na Karlov univerzit v Praze hudebn vdu a estetiku. Soukrom pak studoval kompozici u Jaroslava dkho a pozdji byl dnm posluchaem Akademie mzickch umn v Praze.
Vnoval se skldn hudby a hodn ho ovlivnil jak Bohuslav Martin, tak i Leo Janek, ale vychzel i z hudby dalch velkch evropskch skladatel 20. stolet jako Stravinskho, Bartka nebo Honeggera. Komponoval hlavn pro klavr, housle, violoncello, fltnu, klarinet, kytaru i cembalo. Znm jsou jeho orchestrln skladby, komorn skladby a vokln skladby. S hudbou Lubora Brty se meme setkat na gramofonovch nahrvkch.
Pesto, e byl vbornm klavristou, uplatoval se pedevm jako doprovaze.
 
Datum:
07.08.2018  06:44
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 7. srpna 1871 se v Praze narodil esk mal, krajin, k Julia Maka, Josef Antonn Brousil (zemel 27.9.1892 tamt).
Studoval Umleckoprmyslovou kolu v Praze a od r. 1888 pak Akademii vtvarnch umn v Praze, nejprve u prof. Pirnera a po dvou letech pokraoval u prof. Maka. V r. 1892 studium ukonil a tho roku tak zemel, velmi mld. Pesto stail namalovat pr obraz a jak je z nich vidt, byl velmi talentovan.

Na obrazy J. A. Brousila se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Josef+Anton%C3%ADn+Brousil,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwjYluCC68bcAhXmAJoKHVoJAW8QsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
06.08.2018  06:48
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ponome se do svta hudby a pipomeneme si eskho houslistu a hudebnho skladatele Miloslava nejdara, nar. 6. srpna 1917 v Plzni (zemel 2.9.1994 tamt).
Zklady hudebnho vzdln zskal na Mstsk hudebn kole v Plzni, ve studiu pak pokraoval u Jaroslava Kociana a to he na housle a skladbu studoval u Vclava Klika, Karla Janeka a Jaroslava Kky. U Jaroslava Kky absolvoval i mistrovskou kolu. Po studich se stal houslistou Mstskho divadla v Plzni a uitelem hudby-hry na housle a teoretickch pedmt na plzesk hudebn kole. Krom hran skldal orchestrln skladby, komorn hudbu a vokln skladby. Cel svj ivot proil v Plzni.
 
Datum:
05.08.2018  06:52
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu Rafaela Sergejevie Levickho, ruskho romantickho a impresionistickho umlce a fotografa, kter il v letech 1847-1940.
Pochzel z bohat aristokratick rodiny. Byl synem hrabte Sergeje Levickho, jednoho ze zakladatel fotografie v Rusku. Zklady fotografovn zskal od svho otce. Vystudoval a byl profesorem umn a uznvanm umlcem, dvornm fotografem rodiny cara Mikule II. Alexandrovie. Byl tak ptelem spisovatele Lva Nikolajevie Tolstho.
Do devadestch let sdlel fotoatelir se svm otcem Sergejem. V kvtnu 1878 byl v rmci Rusk technick spolenosti jednm ze zakladatel oddlen Fotografie a jej aplikace, kter spolupracovalo s Dmitrijem Ivanoviem Mendlejevem a dalmi vdci a experimentovalo s fotografovnm pi umlm svtle.
Po smrti svho otce v r. 1898 pokraoval Rafael v rodinn tradici portrtnho studia a podil slavn fotografie cara Mikule II., carevny Alexandry a jejich dt. Fotografie Romanovc byly tak populrn, e si vydaly zvltn reprodukovan vydn nakladatelstv Bon March. Rafael Levick fotografoval tak rusk herce a bn obyvatele Ruska.
Levickho petrohradsk studio bylo v provozu do r. 1914, kdy bylo Sovty uzaveno.

Na obrazy a fotografie tohoto umlce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Rafail+Sergejevi%C4%8D+Levickij,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=2ahUKEwju96q36cbcAhWFK5oKHT8OCHwQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1012
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>