Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Pavla,
ztra Zdeka.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
22.06.2017  07:22
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu eskho cestovatele, lovce, fotografa a organiztora loveckch vprav.

Bedich Machulka se narodil 22.6. 1875 v Kladn - tpnov a zemel 6.3. 1954 v Praze.

Cestovat po Africe zatouil Bedich Machulka po setkn s Emilem Holubem, jeho pednku vyslechl jako gymnazista. Spolen se svm ptelem Richardem torchem odjel ji v roce 1898 do Tripolisu v Libyi. Po potenm okouzlen Afrikou si oba mlad cestovatel museli zat vydlvat na ivobyt, proto se rozhodli obchodovat s prodninami a odtud byl jen krok k organizovn loveckch safari.
V roce 1910 poprv po letech odjel Bedich Machulka na krtk as do ech a sv cesty dom nkolikrt opakoval. V roce 1914 zastihla Machulku vlka a musel narukovat na italsk bojit. Do Afriky se vrtil a v roce 1923 a spolen s R. torchem podali loveck safari v oblasti Sdnu, pozdji to bylo zem Keni, Tanzanie, Nairobi, Ugandy. Stal se jednm z nejzkuenjch vdc loveckch vprav.
Snail se zv pozorovat pmo v pustin, v bezprostedn blzkosti Na ern kontinent se Machulka chtl vydat jet jednou. Nhl onemocnn mu vak v roce 1936 zabrnilo v odletu. Do Afriky se vracel v cestopisnch rtch, kter sepisoval. V Africe proil s pestvkami 37 let. Z Machulkovch dar rostly pedevm sbrky Nrodnho muzea, do nich nezitn zaslal exponty, negativy fotografi jsou uloeny v Nprstkov muzeu.

O ivotnch osudech nejen Bedicha Machulky, ale i jeho ptele Richarda torcha se meme dost v knize: V Africe na stezkch zve.
 
Datum:
21.06.2017  06:36
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 21. ervna 1897 se v Praze narodil Vladimr Balthasar (zemel 10.11.1978 v Praze), esk prodovdec, ornitolog, entomolog, zabvajc se dy coleoptera a hymenoptera (brouci a blanokdl).
Vce ne v echch je znm na Slovensku, kde vedl zoologick a botanick odd. ve Vlastivdnm muzeu v Bratislav. Vytvoil tak pehled ptactva v Podunaj a byl ochrncem prodnch pamtek okres amorn, Dunajsk Streda, Komrno a trovo.
V Nrodnm muzeu v Praze je tak vt st jeho sbrky hmyzu.
 
Datum:
20.06.2017  07:17
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen Lona Florentina Bonnata, nar. 20. ervna 1833 v Bayonne (zemel 8.9.1922 Monchy-Saint-loi Oise). Byl to francouzsk mal, portrtista.
Se svmi rodii il v Madridu, kde ml jeho otec obchod s knihami. Zde tak studoval, ale kdy mu bylo 21 let, odeel do Pae a pokraoval ve studiu u Lona Cognieta.
Jeho malby psob harmonicky svou barevnost a je na nich patrn panlsk vliv. Na jeho obrazech jsou asto vjevy z bible, antick mytologie, ale i nrov vjevy z Itlie nebo Orientu. Jeho obrazy se lb a v r. 1869 zskal v Pai estn uznn. K obratu dolo v r. 1874, kdy namaloval obraz Ukiovan Kristus, kter byl pro svj vyhrann naturalismus divky, ale i umleckou kritikou tm odmtnut.
Lon Bonnat se hodn vnoval portrtn malb a vytvoil asi 200 portrt, nap. L.Pasteura, A. Dumase ml., V. Huga aj.
Krom malovn se vnoval pedagogick innosti a uil na cole Nationale Suprieure des Beaux-Arts.
K modernmu malstv ml negativn vztah a prce nkterch svch k zcela odmtal.

Na jeho dla se mete podvat na tto strnce:
https://www.google.cz/search?q=L%C3%A9on+(Joseph+Florentin)+Bonnat,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiJjvvbnsnUAhWDJZoKHaUzBUAQsAQIJw&biw=1920&bih=1012&dpr=1
 
Datum:
19.06.2017  07:36
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen vznamnho eskho botanika RNDr. Miloe Deyla, DrSc, nar. 19. ervna 1906 ve Smidarech (zemel 21.2.1985 v Praze).
Studoval na Prodovdeck fakult UK, kde tak doshl doktorsk hodnosti. V r. 1933byl jmenovn odbornm ednkem Nrodnho muzea v Praze a v r. 1946 doshl hodnosti zemskho muzejnho rady. V botanickm odd. Nrodnho muzea v Prhonicch pak pracoval do r. 1976.
Za vlky pracoval v odbojov skupin, za co byl vyznamenn a v r. 1944 byl totln nasazen v ciheln v Novm Bydov.
Ve sv vdeck innosti se vedle floristiky zabval taxonomi rostlin, o em vydal v r. 1946 knihu. Mezi jeho nejznmj prce pat Nae kvtiny. Je to systematicky uspodan atlas ilustrovan Kvtoslavem Hskem a pedstavuje na 700 nejvznanjch druh kvteny esk republiky. Od prvnho vydn v r. 1973 se atlas dokal ji 3. reedice v r. 2001. Mnoha botaniky je RNDr. Deyl tak pokldn za otce esk ekologie, dky rozshlmu dlu o rostlinch, pd a klimatu masivu hory Pop Ivan v Karpatech, kter vyla v r. 1940. Kadoron tak podnikal cesty po eskch zemch, Slovensku, Podkarpatsk Rusi, byl tak v ern Hoe, Srbsku, ve vcarskch Alpch a mnoha jinch zemch a z cest si pivel rozshl herbov materil.
 
Datum:
18.06.2017  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme italskho architekta a sochae, pedstavitele manrismu, Bartolomeo di Antonie Ammannatiho, nar. 18. ervna 1511 v Setignano (zemel 13.4.1592 tamt).
il ve Florencii, v Bentkch, ale tak v m a vude se podlel na vstavb palc, ale ve Florencii tak na stavb mostu Ponte Santa Trinita pes eku Arno. Po Michelangelovi tak dokonil knihovnu Medicejskch. Ve Florencii patil k nejvyhledvanjm socham, o em svd i Neptunova fontna na Piazza della Signoria.
Ammannatiho sochy jsou tvoeny v baroknm stylu. Hodn se inspiroval Michelangelem a Sansovinem. Vytvoil tak hodn akt, kter na konci svho ivota, ovlivnn protireformac, zavrhl.
Na Neptunovu fontnu se mete podvat na tto adrese:
http://www.radynacestu.cz/magazin/neptunova-fontana/
 
Datum:
17.06.2017  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U umn zstaneme a pipomeneme si eskho sklskho vtvarnka, male a uitele umn, Jana Novotnho, nar. 17. ervna 1929 v Pust Polomi (zemel 23.1.2005 v Mal Skle).
Vystudoval Stedn umleckoprmyslovou kolu sklskou v Kamenickm enov a pokraoval na Vysok kole umleckoprmyslov v Praze u prof. J. Kaplickho. Od r. 1959 byl uitelem vtvarnho umn na Stedn kole umleckho skla v eleznm Brod, kde psobil ticet let.
Krom pedagogick innosti se vnoval malovnm skla, vitrm, rytinm nebo technikm jako lept, such jehla, foukan sklo. Maloval tak obrazy, vnoval se grafice a kresb. Pravideln se zastoval vstav nejen doma, ale i ve svt a zskal i adu vznamnch ocenn.
Vtinu svho ivota il a pracoval na Mal Skle v severovchodnch echch, kde tak zemel.
 
Datum:
16.06.2017  07:07
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 16. ervna 1877 se v Boskovicch narodil prof. Dr. Karel Vtzslav Absolon (zemel 6.10.1960 v Brn), moravsk krasov badatel a archeolog.
Po vystudovn klasickho gymnzia v Brn, vystudoval zoologii v Praze a v r. 1907 se habilitoval na soukromho docenta fyzickho zempisu. Vnoval se vzkumu Sloupskch jeskyn a sbru jeskynnho hmyzu. V r. 1908 nastoupil jako kustod zoologickch sbrek do Moravskho zemskho muzea v Brn. Zskval sponzory na expozice Anthropos na brnnskm vstaviti. Provdl vzkumy a tyto popularizoval na pednkch a na kongresech. Psal lnky do odbornch asopis. Organizoval objevn prce v okol Macochy, v Dolnch Vstonicch a rznch jinch lokalitch. Hodn cestoval.
Za zsluhy ve vdnch oborech zoologie, geografie, paleontologie, speleologie a archeologie byl nkolikrt odmnn. Byl lenem Krlovsk esk spolenosti nauk a lenem esk akademie vd a umn.
Mezi jeho nejvznamnj objevy lze povaovat sdlit lovc mamut u Dolnch Vstonic s objevem tzv. Vstonick venue a objev Punkevnch jeskyn v Moravskm krasu a jejich propojen s propast Macochou.
 
Datum:
15.06.2017  06:39
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pedstavm dalho eskho sochae, nvrhe umleckoemeslnch pedmt, pedstavitele dekorativismu a vtvarnho pedagoga, Jaroslava Horejce, nar. 15. ervna 1886 v Praze (zemel 3.1.1983 v Praze).
Ve trncti letech nastoupil na Odbornou kolu pro klenotnky, zlatnky, stbrnky, ryjce kovu a pase v Praze a ve volnm ase navtvoval kurzy dalch emesel. Po absolvovn tto koly studoval na prask Umleckoprmyslov kole u E. Novka, S. Suchardy a J. Drahoovskho. Na studium si pivydlval jako tukatr pi vzdob novostaveb. Pozdji se na tto kole stal profesorem a vedl atelir pro umleck zpracovn kov.
Byl pednm pedstavitelem eskho art deca. Nejprve vychzel ze secese, pozdji se piklonil k novoklasicismu a vytvoil si charakteristickou stylizaci prothl a pitom zavalit lidsk postavy s ovlnm obliejem, trbinovitma oima a zkm nosem. Spolupracoval tak s architekty. Dlal umleck me, vnoval se nvrhm keramiky, navrhoval pamtn medaile, dlal kamenn domovn znamen, sochy a zastoval se vstav. Za svou prci byl jmenovn zaslouilm umlcem a byl nositelem du prce.
Byl lenem sdruen Artl, spolku vtvarnch umlc Mnes a Svazu eskoslovenskho dla.
S jeho dlem se mete setkat ve sbrkch Umleckoprmyslovho muzea v Praze, Nrodnho muzea v Praze, Moravsk galerie v Brn, ale tak ve Vdni, New Yorku nebo Pai.
Je pochovn na Olanskch hbitovech.
K nahldnut nabzm internetovou strnku:
tps://www.google.cz/search?q=Jaroslav+Horejc,+sochy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjnwJeHjavUAhXMYVAKHYepAuMQsAQIQQ&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
14.06.2017  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 14. ervna 1864 se v Praze narodil esk mal a grafik Josef Brta (zemel 15.3.1919 v Praze).
K malb thnul od dtstv a tak bylo samozejm, e studoval na prask malsk Akademii u prof. M. Pirnera a dle pak pokraoval ve studiu v krajinsk kole u prof. Julia Maka. Stal se tak lenem spolku Mnes. Krom obraz maloval tak dekorace pro loutkov divadla a vnoval se grafice.
J. Brta je pohben na Olanskch hbitovech v Praze.
Pikldm odkaz na jeho dla:
https://www.google.cz/search?q=josef+b%C3%A1rta+mal%C3%AD%C5%99&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjj4L7si6vUAhVSaFAKHUOMD4sQsAQIXA&biw=1920&bih=1012&dpr=1
 
Datum:
13.06.2017  06:17
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se peneseme do jinho svta pipomeneme si narozen eskho architekta z obdob historizujcch sloh, Josefa Ondeje Kramera, nar. 13. ervna 1801 v Praze (zemel 19.10.1871 ve Vdni).
Prvn zkuenosti zskval v kamenick dln, kterou vedl jeho otec. Pak vystudoval praskou Polytechniku u prof. Ludvka Kohla. Po studich hodn cestoval, nap. po Nmecku, Francii nebo Itlii a sbral vdomosti o architektue. Ve Vdni navtvoval Akademii vtvarnch umn. Po smrti svho otce pevzal v r 1828 veden jeho dlny. Byl velmi pracovit a tak vet jeho prac by byl velmi obshl. Hodn se vnoval stavbm nebo pestavbm byt, zvlt v Praze, ale vybudoval nap. i hrobku knete Metternicha v kostele sv. Vclava v Plasech, nebo kapli sv. Rafaela, Klarv stav slepc, schodit z Karlova mostu na Kampu, mobili kostela Narozen Panny Marie v Turnov, vytvoil pomnk Frantika I. atd. Podlel se tak na dostavb katedrly sv. Vta.
 
Datum:
12.06.2017  06:08
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 12. ervna 1903 se ve Skuti narodil esk houslista, dirigent, hudebn skladatel a pedagog Antonn Devt (zemel 25.5.1984 v Plzni).
K hudb thnul ji od dtstv, kdy tak hrl na housle. Vystudoval praskou konzervato, kde studoval na varhannm odd. u Bedicha Antonna Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Kiky a dirigovn u Otakara Ostrila a Vclava Talicha. Ve studiu pokraoval dl a byl kem Jindicha Felda, kde se zdokonaloval v hran na housle, v dirigovn dle u Vclava Talicha a Pavla Ddeka a skladbu u Vtzslava Novka.
Po studich dil orchestr v hotelu roubek na Vclavskm nm. v Praze a tak hrl na housle v rznch praskch orchestrech. Jako houslista sbral zkuenosti v zahrani, nap. v Nmecku nebo vcarsku. Po nvratu ze zahrani se stal lenem Symfonickho orchestru hlavnho msta Prahy FOK. Nejprve jako tympanista, pozdji jako houslista a poslze dirigent. Jako dirigent rozhlasovch orchestr psobil v Brn, Ostrav a v Plzni. Tam zstal po zbytek svho ivota a zaloil tam Plzesk orchestrln sdruen, kter dil. Uil tak na plzesk konzervatoi a byl dirigentem jejho symfonickho orchestru. Krom tchto innost skldal hudbu. Nejprve to byly leh nry-tanen a salonn skladby. Napsal i operetu Takov je kad. V pozdjch letech se vnoval psan vn hudby. Vet jeho dl je velmi obshl. Psal kantty, orchestrln skladby, komorn skladby, psn a sbory. Za svou hudebn innost byl nkolikrt vyznamenn a v r. 1975 obdrel titul Zaslouil umlec.
Jen pro zajmavost uvdm, e jeho dcerou je znm hereka a spisovatelka Ivanka Devt.
 
Datum:
11.06.2017  06:08
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 11. ervna 1830 se narodil esk socha Antonn Wildt (zemel 12.4.1883 v Praze).
V letech 1848-1855 zskval zkuenosti v sochask dln Josefa Maxe. Poprv se v r. 1855 zastnil vron vstavy Krasoumn jednoty a hned v nsledujcm roce si v Praze otevel sochaskou dlnu. V letech 1863-1869 se podlel na vzdob Arsenalu ve Vdni spolu s Ludvkem imkem a Tomem Seidanem a spolupracoval tak se sochaem F. Melnickm.
Antonn Wildt byl velmi spoleensk, ptelsk a ml velk smysl pro humor. Pro originln vyprvn vtip dokonce dostal i nabdky k vystupovn v divadle, tyto vak odmtal. Byl znm i jako vlastenec. Ptelil se s malem Josefem Mnesem Adolfem Kosrkem, Karlem Purkyn aj.
Ve sv sochask tvorb se vyrovnval s neorenesannm dobovm nzorem. Kolsal mezi idealismem, a ponkud lidovm (Tylv nhrobek) a ozdobnm realismem (pomnk Kopeckho). Mezi jeho nejznmj dla pat souso echie na atice bval esk spoitelny na Nrodn t. v Praze. Vytvoil tak sochu Komenskho nebo sochaskou vzdobu Pran brny nebo ebkova palce. Restauroval tak nkolik praskch kaen a vytvoil nkolik nhrobk vznamnch osobnost.
 
Datum:
10.06.2017  07:13
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

10.6.1819 se narodil francouzsk mal Gustave Courbet, zemel 31.12.1877.

Je povaovn za vd postavu francouzskho malskho realismu 19.stolet. Nejprve studoval prva, ale malstv u nj vtz a pohrou se do studia a koprovn starch panlskch, bentskch a nizozemskch mistr v Louvru, V mld do sebe Courbet vstebal velkou st evropsk malsk tradice.

Courbetv vliv na vvoj malstv byl obrovsk, nesmrn si ho vil Paul Czanne a impresionist, zejmna C. Monet a A.Renoir, kter s nm s nm asto konzultoval techniku malby, Courbet byl inspirac i pro H. Mattise a P. Picassa.
Tak jako jin realist maloval obrazy prody, ale svj hlavn zmr soustedil na tmatiku lovka a souasnho ivota.
Z dla nap. Setkn /Dobr den, pane Courbete 1854/, Vlna /1870/, Pohled na Ornans /1852-1858/, tesy v Etretatu po boui /1869/.
Obraz Atelir - obrovsk pltno o rozmrech 598 x 359 cm byl ve sv dob velmi kontraverzn a toil na oficiln akademickou malbu.
Gustave Courbet je tvrcem i velmi erotickch obraz Koupajc se dvky, Spnek, Potek svta, Pramen a dal. Nemn zajmav jsou i Courbetova zti s ovocem, kvtinami.

Ve Sbrce francouzskho umn 19. a 20.stolet Nrodn galerie ve Veletrnm palci je mal, lbezn krsn obraz Gustava Courbeta ena s kvtm na klobouku pochzejc z roku 1857, zakoupen v roce 1923.

"Maluj, co vid, co ct a co chce." Gustave Courbet

Umleck krdo male vystihuje i tento jeho vrok: „Krsa je obsaena v prod a v realit se vyjevuje v nejrznjch podobch. Jakmile je objevena, pat umn, resp. mali, kter ji vid.“Gustave Courbet

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Gustave_Courbet#/media/File:The_Sea_MET_DT1966.jpg

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Gustave_Courbet#/media/File:Woman_with_a_Parrot_MET_DT43.jpg

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Gustave_Courbet#/media/File:Beach_at_Dieppe_by_Gustave_Courbet.jpg

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Gustave_Courbet#/media/File:The_Fishing_Boat_MET_DT1970.jpg
 
Datum:
09.06.2017  06:10
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male Frantika Foltna, nar. 9. ervna 1891 Krlovsk Stachy (zemel 8.6.1976 v Brn).
K malovn thnul ji od dtstv. Vyuil se malem porcelnu a pot studoval na Vysok kole umleckoprmyslov, kterou vak nedokonil, nebo bojoval v prvn svtov vlce. Po n byl njakou dobu na Slovensku a vnoval se malovn. U tam se v jeho dlech objevovaly rysy expresionismu a kubismu. Odeel do Brna a tam byl spoluzakladatelem Skupiny vtvarnch umlc. V r. 1924 odeel do Francie, kde pobval asi 10 let a kde byl lenem skupiny Cercle et Carr a Abstraction-Cration. V r. 1934 se vrtil zpt do Brna. Vrtil se k malovn krajiny tak, jak ji vidl, a pozdji se vrtil k abstrakci.
Nabzm k nahldnut jeho obrazy:
https://www.google.cz/search?q=Folt%C3%BDn+Franti%C5%A1ek,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiG8ITNyZzUAhXkJZoKHWhIBOIQsAQIMw&biw=1920&bih=1012&dpr=1
 
Datum:
08.06.2017  07:06
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Dnes pipomenu americkho male, pravdpodobn u ns nen znm. Byl to velmi talentovan a pracovit mu.

Edvard Moran se narodil 19.srpna 1829 v Boltonu v Anglii, zemel 8.ervna 1901.

V roce 1844 se se jeho rodie rozhodli pesthovat do Spojench stt, kde se cel rodina usadila ve Philadelphii.
Kolem roku 1845 se Edvar Moran zaal uil malstv u Jamese Hamiltona, kter ho vedl k malb nmonch scn. Pracoval ve stejnm studiu jako jeho mlad bratr, mal Thomas Moran. Velmi brzy zan vystavovat na Pensylvnsk akademii vtvarnch umn.

Jeho jmno bylo spojovno v umleckm svt hlavn s nmonm malovnm. V roce 1862 odjd Edvard Moran do Anglie a stal se kem v Krlovsk akademii. Jako mal byl velmi ovlivnn obrazy J. W. Turnera.
Vrac se do Ameriky, zakld rodinu a vnuje se malb, kterou ilustruje nmon historii
Ameriky. V roce 1866 navtvil Pittsburgh, Ohio a Niagarsk vodopdy a Buffalo, New York.

Vyvrcholen Moranovy kariry se shodovalo s dokonenm srie s nzvem Edward Moran srie historickch obraz pedstavujcch dleit epochy v nmon historii Spojench stt. Tato srie, dokonen v roce 1898, sestvala z tincti nmonch obraz, kter prosazovaly nmon spchy Spojench stt. V roce 1901, jen ti roky pot, co dokonil svj vrcholn spch, Moran zemel v New Yorku. Edvard Moran je znm pedevm vyobrazenmi americkho a kanadskho pobe.

https://wanford.com/edward-moran

Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>