Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Frantika,
ztra Viktorie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
08.03.2021  07:16
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu male, kterho moc neznme, ale jeho obrazy jsou zajmav.
8.3.1889 ve Vdni zemel Anton Romanko, narozen 20.10. 1832 v Atzgersdorfu.

Anton Romanko vystudoval Akademii vtvarnch umn ve Vdni, bohuel profesorem byl povaovn jako k bez talentu. Pozdji studoval v Mnichov, nsledoval pobyt v Bentkch, m, Londn. Podnikl i studijn cesty i do panlska. Vrtil se do Vdn, namaloval velk mnostv krajinnch scn, ovlivnnch Barbizonskou kolou, ale je znm pedevm pro sv portrty a historick scny. Anton Romanko byl ohromen mladm Oskarem Kokoschkou a ml velk vliv na jeho prci. Mnoho obraz male nalezneme v Galerii Belvedere ve Vdni. Zemel v chudob a byl pohben na stednm hbitov ve Vdni.

Nkter dla meme vidt zde:


https://www.google.com/search?q=Anton+Romanko&tbm=isch&chips=q:anton+romanko,online_chips:anton+romako&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi59aO9haDvAhURCuwKHd_JCJkQ4lYoAHoECAEQGg&biw=1519&bih=722


 
Datum:
07.03.2021  07:37
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


7.3.1737 se v Praze narodil Josef Mysliveek, esk skladatel, zemel 4.2.1781 v m.

V 26 letech odchz Josef Mysliveek do Bentek a zskv si celou Itlii, je zvn z jednoho msta do druhho. Udruje ptelsk styky s Mozartovou rodinou a sm V.A. Mozart si ho velice v, obdivuje ho.
Vude je zboovn a zskv proslulou pezdvku "il divino Boemo" /bosk ech/. Josef Mysliveek sloil 30 a 40 oper, dnes slyme vtinou pouze jednotliv arie, bohuel ho potkal i nespch, nemoc.

Josef Mysliveek, jeho hudba vyla z eskho prosted, kde se narodil, je povaovn za nejvtho eskho symfonika 18.stolet. koda, na mst, kde se narodil v Praze-Jenerlka, Dubov mln, nen nikde dn upoutvka, npis nic, Josef Mysliveek byl zejm vce uznvn v cizin. Dlo Josefa Mysliveka jako vrcholnho tvrce opera seria stle jet ek na sv pln docenn a je pslibem mnohch pekvapen.
 
Datum:
06.03.2021  08:03
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


6.3. 1889 v eskch Budjovicch se narodil Eduard Kohout, zemel 25.10. 1976 Praha
eskobudjovick rodk Eduard Kohout se upsal divadlu ji v sedmncti letech, kdy odeel ke koovn spolenosti. Po tyech sezonch v Plzni a krtkm angam na Smchov a Vinohradech ,pak strvil ptatyicet let v Nrodnm divadle, ale pohostinsky zde hrl takka do sv smrti (1976). Za roli Hamleta dostal roku 1927 Nrodn cenu, za dosavadn tvorbu zskal stejnou cenu i v roce 1939. Hrl i v mnoha filmech, zanal v nm e, hrl typy elegantnch i podivnskch mu, jeho hlas byl asto vyuvn v rozhlase, dokal se i rol televiznch - a prvem se mu asto k "kne z Kampy".
 
Datum:
05.03.2021  07:18
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

5.3. 1876 se narodil v Klen pod erchovem Jindich Jindich, zemel 23.10.1967 v Domalicch. Byl to hudebn skladatel, sbormistr, klavrista, etnograf a sbratel lidovch psn. Jeho ivot byl zce spjat se zpadnmi echami, sv dlo zasvtil rodnmu Chodsku.

Jindich absolvoval uitelsk stav v Sobslavi a studoval skladbu u Vtzslava Novka a klavr u Karla Hoffmeistera (1901-1902). Hrl prakticky na vechny hudebn nstroje a byl zejmna velmi dobr houslista. Pokouel se i o kompozici, dochovalo se nkolik pleitostnch skladeb. Pozdji obstarval klavrn doprovod pvcm Karlu a Emilu Burianovm a nsledn tak Em Destinnov (1926-1927). Jako slov klavrista i jako komorn hr uskutenil v eskch zemch na 900 koncert.

Nejrozshlejm Jindichovm dlem se stal 26dln etnografick sbornk Chodsko. Zpracoval v nm slovnk, mluvnici, historii, zvyky, prci a kulturu Chod. Jindich Jindich tak v Domalicch vybudoval Chodsk muzeum, kter shromauje doklady chodskho lidovho umn.

 
Datum:
04.03.2021  07:24
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

V roce 1552 v Koln nad Rnem se narodil Hans von Aachen. Byl to jeden z nejvznamnjch mal pozdnho manrismu na dvoe csae Rudolfa II. Zemel 4.3. 1615 v Praze.
Hans von Aaachen psobil v Itlii, byly Bentky, m, Florencie, kde proslul jako nsledovnk nizozemskch manrist. V Itlii mal kultivoval svj osobit styl, dovedl ho k virtuozit pod vlivem nizozemskch a bentskch mal. Od roku 1601 il v Praze jako dvorn mal csae Rudolfa II, kter ho zahrnoval zakzkami i pzn a v roce 1604 jej povil do lechtickho stavu. V Praze se pak Hans von Aachen uplatnil ve vech oborech, kter mistrovsky zvldl. Jako portrtista, a to nejen csav, ale i dalch vznamnch osobnost csaskho dvora a jeho urozench nvtvnk.
Mal podnikl v csaovch slubch dv cesty do Itlie, aby koproval renesann mistry a nakoupil umleck pedmty. V Itlii se Aachen seznmil s technikou malby na kameni, kter od antiky provala nov rozkvt. Postaven Hanse von Aachena na csaskm dvoe mlo jist specifika, odliujc ho od ostatnch koleg. Byl po celou dobu svho psoben v Praze jednm z dvrnk Rudolfovch, poutal je zk ptelstv.
Maloval nboensk, ale pedevm mytologick obrazy, alegorie a podobizny, vyznaujc se chladnou barevnost a rafinovanou vybrouenost malskho podn.
Po Rudolfov smrti se Hans von Aachen stal dvornm malem csae Matye a jeho oficilnm portrtistou.

zde pohled na dlo:
https://www.google.com/search?q=Hans+von+Aachen&safe=active&rls=com.microsoft:cs:IE-Address&sxsrf=ALeKk01nVhsoMvzY0BO8aTup6HAUF49rWQ:1614839001466&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwidzrSIgJbvAhUQmIsKHSfkDeoQ_AUoAXoECAYQAw&biw=1422&bih=642




 
Datum:
03.03.2021  08:12
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

3.3. 1994 v Mnichov zemel Karel Kryl, narozen 12.4. 1944 v Kromi.

Karel Kryl byl psnik, bsnk, jeden z nejvznamnjch pedstavitel eskoslovenskho protikomunistickho protestsongu v letech 1968 - 1969.

Bratku.....

Bratku,nevzlykej, to nejsou bubci,
vdy u jsi velikej, to jsou jen vojci,
pijeli v hranatch eleznch maringotkch.

Se slzou na vku hledme na sebe,
bu se mnou, bratku, bojm se o tebe
na cestch klikatch, bratku, v polobotkch.

Pr a venku se setmlo,
tato noc nebude krtk,
bernka vlku se zachtlo,
bratku, zavel jsi vrtka?

Bratku, nevzlykej, nepltvej slzami,
nadvky polykej a eti silami,
nesm mi vytat, jestlie nedojdeme.

Nau se psniku, nen tak sloit,
opi se, bratku, cesta je rozbit,
budeme kloptat, zptky u nememe.

Pr a venku se setmlo,
tato noc nebude krtk,
bernka vlku se zachtlo,
bratku, zavrej vrtka! Zavrej vrtka!

 
Datum:
02.03.2021  07:20
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Berthe Morisotov, francouzsk malka se narodila 14.1. 1841 v Bourges a zemela 2.3. 1895 v Pai.

Malstv se uila u mal Cocharnea a Guicharda, v letech 1862 - 1868 malovala spolen s Camille Corotem. Od sedmdestch let na ni psobil E. Manet, dky jejmu vlivu peel od tmavho koloritu k svtl plenrov malb. Berthe Morisotov patila ke skupin impresionist, pracovala s velkmi souvislmi barevnmi plochami. Oblbenmi nmty jejch kompozic byly rodinn vjevy v prod nebo interiru. Byla vznamnou a osobitou malkou impresionistick generace. Krom olejomaleb provedla i adu vynikajcch akvarel a pastel.

na dlo se meme podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Berthe+Morisotov%C3%A1&sourceid=ie7&rls=com.microsoft:cs:IE-Address&ie=&oe=&gws_rd=ssl#spf=1614665925052
 
Datum:
01.03.2021  07:04
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Oskar Kokoschka se narodil 1.3. 1886 v Pchlglarn, Doln Rakousy, zemel 22.2. 1980 v Montreux vcarsko.

Oskar Kokoschka byl rakousk mal, ilustrtor a grafik, krom toho i spisovatel, autor divadelnch her. Jeho tvorbu ovlivnila vdesk secese, nmeck expresionismus a fauvismus. V malb pouval syt barevnosti, energick tahy ttce, deformaci figur.

Rodina Oskara Kokoschky pochzela z ech, z Podipska. Jeho ddekovi Vclavu Kokoschkovi, kter byl zlatnkem, patil v Praze dm U Jeka ve Splen ulici. Ml zjem o eskou kulturu, schzel se u nj Bedich Smetana, Antonn Dvok a znal se i s Quidem Mnesem, kter ho portrtoval. Teprve a Kokoschkv otec se usadil v Rakousku, esky vak uml perfektn.

Ve 20. a 30. letech procestoval Oskar Kokoschka velkou st Evropy a sever Afriky. V roce 1933 vystavoval v Praze, a zde se seznmil s Olgou Palkovskou, s n se pozdji oenil. V roce 1934 pijal pozvn do Prahy, kde mu galerista Hugo Feigl domluvil portrtovn prezidenta Tome Gariggua Masaryka. Mal byl okouzlen Prahou a pobyt se tak prothl na tyi roky, Kokoschka dokonce zskal i eskoslovensk obanstv, jeho byl zbaven v roce 1949. Napsal hru o Komenskm a namaloval adu obraz. V jnu 1938 ho nacist z Prahy vyhnali, spolu s dalmi umlci ho ocejchovali jako "zvrhlho umlce".
Ve 40. letech pobval Oskar Kokoschka v Anglii, kde zskal i britsk obanstv (v roce 1975 pak znovu pijal obanstv rakousk). Od 50. let minulho stolet il ve vcarsku.

na dlo se meme podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Oskar+Kokoschka&oq=Oskar+Kokoschka&aqs=chrome..69i57j46j0l8.3941j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8



 
Datum:
28.02.2021  07:46
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


29.2. 1864 v Koln se narodil Josef Svatopluk Machar, zemel 17.3. 1942 v Praze. Byl to esk bsnk, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu esk moderny a pedstavitel kritickho realismu.
Vystudoval gymnzium v Praze. Nsledn odeel jako bankovn ednk do Vdn. Toto msto chtl povaovat jen za doasn, nakonec tam vak zstal pes 30 let a do prvn svtov vlky. S veejnm ivotem udroval kontakt pomoc bsn a publicistiky, fejetony, cestopisy. V tto dob tak vznikla nejpodstatnj st Macharova bsnickho i publicistickho dla. Sblil se s T. G. Masarykem a stal vznamnm lenem Realistick strany. Ji ped 1. svtovou vlkou vystupoval jako neptel przdnho vlastenectv. Patil mezi svobodn zedne. Byl t navren na Nobelovu cenu za literaturu.
Pro jeho tvorbu je charakteristick tendence k prozaizaci poezie. Nejbli mu byla satira a ironick a sarkastick vyjden. Navazoval tak na Karla Havlka Borovskho a Jana Nerudu.
 
Datum:
27.02.2021  07:41
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

27.2. 1855 se v Praze narodil Jakub Schikaneder, zemel 15.11. 1924 rovn v Praze.

Jakub Schikaneder byl esk mal, nesmrn nadan, nastoupil na praskou Akademii, kdy mu bylo pouhch patnct let, ale byl tak zrun kresl, e do ronku, ve kterm studoval i Mikol Ale i Frantiek enek, bez problm zapadl. Kdy byla v roce 1885 otevena Umleckoprmyslov kola, stal se zde enek profesorem a Schikaneder jeho asistentem.

Schikanederv ivot je pevn spjat s Prahou, bohuel dn z dom, kde il, se nedochoval. Jeho rodn dm p. 698 v Masn ulici na Starm Mst byl zboen ji roku 1887. Rodina se bhem Jakubova dtstv asto sthovala. V letech 1856-1857 bydleli v dom p. 951 v Rov ulici na Novm Mst, v roce 1860 se pesthovali na Star Msto do p. 726 na nro Dlouh a Hradebn ulice a od roku 1869 bydleli na Havlkov (dnenm Senovnm) nmst v p. 994.

5. ervence 1884 se v kostele sv. Mikule ve Vrovicch Jakub Schikaneder oenil s Emili Nevolovou (1859–1931), po svatb se pesthoval do bytu manelky v p. 640 na rohu Rubeovy a Jungmannovy (dnen Vinohradsk) tdy na Vinohradech, kde il a do sv smrti (dm zboen v 80. letech 20. stolet). V kvtnu nsledujcho roku se manelm Schikanederovm narodil syn Lev Jan, kter vak po nkolika dnech zemel na vrozenou slabost.

Umlcovo jmno je spojovno pedevm s krajinami ozenmi msnm svtlem i s temnmi ulikami osvtlenmi mihotavou z lucerny, s pustmi interiry, spolenm jmenovatelem obraz je samota. O Schikanederovi se d ci, e to byl mistr emoc, jeho oblbenm nmtem byl podzim; astmi motivy v pokroilm st byla prask zkout a nbe na Vltav.
Ve dvactch letech minulho stolet se Jakub Schikaneder vydal s manelkou na cestu k nmeckmu pobe Severnho moe a na ostrov Helgoland. Z tto cesty vznikly pendhern obrazy fascinujcho moe. nap.
na dlo umlce se meme podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Jakub+Schikaneder&sourceid=ie7&rls=com.microsoft:cs:IE-Address&ie=&oe=&gws_rd=ssl#spf=1614407966460




 
Datum:
26.02.2021  07:20
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

26.2. 1770 v Padov zemel Giuseppe Tartini, narozen 8.4. 1692 v Piranu. Byl to italsk barokn skladatel, houslista, muzikolog. Narodil se v rodin kupce, uil se hudb a od roku 1709 navtvoval Universitu v Padov, kde studoval prvo, teologii, filozofii a literaturu. Vnoval se i ermu a stal se jeho mistrem.

Po rznch ivotnch peripetich se roku 1721 vrac Tartini do Padovy, byl ustanoven "primo violino e capo di concerto" v Basilice sv. Antonna, pozici, kterou zastval do konce svho ivota. Svmi krajany byl Giuseppe Tartini nazvn Mistr nrod.
Roku 1723 byl Tartini, spolu se svm ivotnm ptelem a kolegou violoncellistou Antoniem Vandinim, pozvn hrabtem Kinskm do Prahy, na pedstaven spojen s korunovac csae Karla VI krlem eskm. Tartini zstal lenem orchestru hrabte Kinskho do roku 1726. Pot se vrac do Padovy, kde zaloil roku 1728 houslovou kolu "Scuola delle Nazioni". Pijal studenty z cel Evropy a mnoho nejslavnjch hr z konce 18. stolet bylo jeho ky.

Tartini jako hudebn skladatel pekonal objemem sv tvorby vechny souasnky. Sloil 160 sont pro housle a generlbasov continuo, 150 koncert pro housle (nejznmj blv trylek neboli Sonta g moll), kter byly postupn titny od roku 1734 v Amsterdamu, Pai,
v Londn bylo otitno vce ne 50 jeho sont a 50 triovch sont.

 
Datum:
25.02.2021  07:28
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Tm ped 450 lety, v roce 1576 v Belgii se narodil Roelandt Savery, zemel 25.2. 1639 v Nizozemsku. byl pednm malem na dvoe csae Rudolfa II.
Z nboenskch dvod rodina opout Flandry a usazuje se v severnm Nizozemsku. Roelandt Savery s bratem psob v Haarlemu, pot v Amsterodamu, kde si ho jako mladho a nadjnho umlce vyhldl csa Rudolf II. Ten v roce 1603 povolv Rollanda Saveryho do Prahy, a sem mal velk fantazie a umn tak dorazil.

Do Prahy pichz Rolland Savery jako vyzrl umlec s irokm rejstkem vrazovch prostedk. Rudolf II obdivoval u Saveryho schopnost mistrn napodobit male Pietra Bruegla starho, ovem v Praze se z nho stal "novtorsk" umlec. Savery lpl na vlmsk tradici, dovedl realisticky zobrazit jak kvtiny, tak i zvata. Pedevm jeho kresby bizarnch krajin, asto se hemc lidmi nebo exotickmi zvaty, se staly jeho nejvznamnjm pnosem evropskmu malstv. Roelandt Savery maloval i scny z eskho venkova, bujar, podaen oslavy, hemc se roztodivnmi figurkami. Kresl krsn pohledy na Prahu, vidl j skuten pohledem, kter u nikdo jin nedoshl. Mal se iv zajmal o prosted, ve kterm lid rudolfnsk Prahy ili. Nemaloval jen honosn pohled na csaskou rezidenci, ale zajmaly ho i polorozboen chud tvrti, pitoreskn msta, enky, rynky s lidmi nejrznjch osud. Na jeho obrazech nalezneme i spoustu zvecch motiv, inspiraci erpal mal i z ivoucch zvat, z csaskho zvince Rudolfa II. Kreslil i v okol Prahy, motivy nalezl v Divok rce, v kivokltskch lesch pitahovaly ho lesn interiry oivovan zvaty.

Roelandt il v Praze nkolik let, kolem roku 1614 se vrac do Utrechtu, kde i umr.
Na dlo se meme podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Roelandt+Savery&oq=Roelandt+Savery&aqs=chrome..69i57j46j0l3j0i22i30l5.7006j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8
 
Datum:
24.02.2021  07:43
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

24.2. 1788 v Bergenu se narodil Johan Christian Dahl, zemel 14.10.1857 v Dranech.

Je povaovn za protagonistu seversk krajinomalby obdob romantismu, za hlavnho norskho krajine. Pochzel z chudch pomr, vzdln zskval postupn, nejen v Norsku, ale i v Kodani. Byl profesorem na Akademii vtvarnch umn v Dranech. Do sv rodn zem, do Norska, se pravideln vracel.
V letech 1820 - 1821 pobval Johan Christian Dahl v Itlii, kde maloval, inspiraci erpal pedevm z Neapolskho zlivu, byl malem Vesuvu. Zachytil probhajc erupci sopky, studoval barvy svtla a atmosfru. Ctil, e obloha je dleitou soust krajinomalby, a nikdy ho neunavilo sledovn pohybu oblanosti, ml mimodnou vizuln pam.

Mal byl i inorodm vlastencem, zasazoval se o ochranu norskch sloupovch kostel, navrhl rekonstrukci rznch objekt v Bergenu a katedrly Nidaros v Trondheimu. Velkou st ivota strvil mimo svou rodnou zem, ale a do smrti zstal jejm velkm patriotem. Johan Christian Dahl byl tak jednm z zakladatel Nrodn galerie Norska.
na dlo se meme podvat zde:

https://search.seznam.cz/obrazky/?q=Johan+Christian+Dahl&sgId=Tm9uZSAxNjE0MTQ4OTAyLjM3OQ%3D%3D&thru=&aq=
 
Datum:
23.02.2021  07:28
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

23.2. 1902 v Holicch se narodil Josef Holub, zemel 11.5. 1973 v Brn. Byl to vynikajc houslista, skladatel a hudebn pedagog, houslov virtuos, koncertn mistr opery v Zhebu a v Blehrad.

Narodil se jako posledn syn hudebnka eka Holuba a na housle zaal hrt pod vedenm svho otce. Ji v osmi letech se dostal ke studiu hudby Rudolfa Reissiga.Dle studoval ve Vdni, v Praze a byl kem Leoe Janka a Vclava tpna. Koncertoval v tehdej Jugoslvii, Bulharsku, ecku a Rumunsku. V roce 1932 zaloil Jankovo kvarteto a est let ho vedl. Podle dobov kritiky vynikal Josef Holub mistrovskou technikou, ulechtilm a istm tnem a smyslem pro vystien obsahov zvanosti dla. Nejvt spchy ml ve Vdni, kde jej kritika adila vedle Emanuela Ondka, Jana Kubelka a V. Phody.
 
Datum:
22.02.2021  07:48
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Miloslav Troup byl esk akademick mal narozen 30.6. 1917 v Hoovicch, zemel 22.2. 1993 v Praze. Vystudoval Sttn grafickou kolu a Sttn umleckou prmyslovou kolu v Praze. V jeho vtvarnm vvoji sehrlo dleitou roli studium v Pai v druh polovin 40 let.

Vzdlval se na cole des Beaux Arts a cole des Arts dcoratifs. Po nvratu do vlasti v roce 1950 se usadil v Praze, kde po cel ivot pracoval ve svm ateliru na Starm Mst ve Veleslavnov ulici. Architekturu msta zachycoval velmi osobitm zpsobem na svch pltnech. Krom voln tvorby se intenzivn zabval ilustrovnm a uitou grafikou.

Ve Francii jeho vtvarn projev zskal expresivn vraz zaloen na suvernn kresb a jasn barevnosti. Siln francouzsk vlivy se odrely v jeho celoivotn tvorb. Do tmat jeho voln malby se vdy promtalo prosted, v nm il, a u to byly pask ulice se svrznmi postavami trhovc i pozdji architektura star Prahy, nebo prosted jihoeskho venkova.

Miloslav Troup se podlel i na vzdob sakrlnch interir. Oblbil si jin echy, kam zajdl za svm bratrem prachatickm lkrnkem a jeho rodinou, s n trvil letn dovolen a vnon svtky. Velmi bohat je knin ilustrace, umlec ilustroval vce ne 160 titul, z nich nkter vyly v mnoha jazykovch mutacch a deseti vydnm. Miloslav Troup se prosadil rovn v oboru uitho umn, vytvoil nvrhy pro vitre do olova umstn v Praze, Olomouci, Pitn, Ostrav, Martin a eticch u Volyn

na dlo se meme podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Miloslav+Troup&oq=Miloslav+Troup&aqs=chrome.0.69i59j46i275j0j0i22i30j69i60l2.6312j0j4&sourceid=chrome&ie=UTF-8

Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>