Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Rostislav,
ztra Marcela.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
19.04.2018  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes zstaneme u umn a pipomeneme si narozen eskho male a grafika Frantika Grosse, nar. 19. dubna 1909 v Nov Pace (zemel 27.7.1985 v Praze).
Po ukonen relky v Nov Pace studoval na VUT v Praze u prof. Oldicha Blaka a na Umleckoprmyslov kole v Praze u prof. Frantika Kysely. V r. 1931 uspodal spolu s Ladislavem Zvrem a Frantikem Hudekem kubistickou vstavu v Nov Pace. Od r. 1941 byl lenem Umleck besedy a pozdji lenem slavn Skupiny 42. Od r. 1945 byl lenem sdruen Hollar a v letech 1961-1970 lenem skupiny Radar.
Jeho tvorba pochz z prvk kubismu spolu s imaginativn obsahovost. Maloval obrazy absurdnch mechanism, ktermi vyjadoval sv dojmy z modern mstsk civilizace. Pouval nov techniky frote (frot (z francouzskho Frotter; tt, drhnout, natrat) je umleck technika koprovn, resp. penen relifn struktury na papr. Podobn jsou techniky koprovn povrch v anglitin oznaovan jako Brass rubbing a Stone rubbing (otisk mosaznch a kamennch nhrobnch desek) a kole. Vytvel tak objekty a drobn plastiky. Vytvoil adu grafickch list, vnoval se znmkov tvorb a vytvel i krajiny, kter mly nov meditativn polohy.
V r. 1979 byl jmenovn estnm obanem msta Nov Paky. Byl nositelem titulu Zaslouil umlec a vyznamenn Za vynikajc prci.
Je pohben na Vinohradskm hbitov.

S jeho dlem se mete seznmit zde:

https://www.google.cz/search?q=Franti%C5%A1ek+Gross,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjE2vTVwsHaAhWHOSwKHQEVAToQsAQIOg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
18.04.2018  06:10
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Budeme se vnovat umn a pipomeneme si narozen male, ilustrtora, grafika, typografa, scnografa, kostmnho vtvarnka a pedagoga ruskho pvodu. Michael Borisovi Romberg se narodil 18. dubna 1918 v Poltav na Ukrajin (zemel 15.6.1982 v Praze).
Oba jeho rodie byli vtvarnci a pochzeli z Petrohradu, odkud se na Ukrajinu pesthovali. V r. 1925 pak cel rodina emigrovala do eskoslovenska do Mukaeva na Podkarpatskou Rus. Zkladn kolu absolvoval v interntn kole v Moravsk Tebov a v r. 1935 odjel do Prahy, kde studoval na Umleckoprmyslov kole u prof. Zdeka Kratochvla a Frantika Kysely. U bhem studi se stkal s ruskmi emigranty. Vnoval se ikonografii a podlel se na freskov vzdob pravoslavn kaple Zesnut pesvat Bohorodice v Praze na Olanskch hbitovech a na restaurtorskch pracch v pravoslavnm Chrmu sv. Petra a Pavla v Karlovch Varech.
V r. 1944 odjel na Slovensko a zastnil se Slovenskho nrodnho povstn. Psobil tak v partyznskm odboji na Pbramsku a pomhal Rud armd pi osvobozovn eskoslovenska. V lt r. 1945 se dostal do transportu do Sovtskho svazu, ale v Budapeti se mu podailo uprchnout a pak se njak as skrval v Brn. Peruil styky s ruskmi emigranty a snail se splynout s eskm prostedm (zaal se tak podepisovat Michal). Umlecky se zaal vnovat kninm ilustracm a to jak pohdkovch knih, tak i knih rznch svtovch autor. Od r. 1952 spolupracoval s Nrodnm divadlem v Praze jako scnograf a kostmn vtvarnk a o pt let pozdji spolupracoval i s filmem a pozdji televiz. Zaal tak psobit jako pedagog na DAMU v Praze. V r. 1968 byl jmenovn docentem kostmnho vtvarnictv a po smrti profesora Frantika Trstera se stal vedoucm katedry scnickho vtvarnictv na DAMU.
Krom ji vyjmenovanch innost se vnoval i vstavnictv a ve spoluprci s prof. Vladimrem Sychrou vytvoil gobelny pro slavnostn s Karolina.
Jako ilustrtor zskal celkem estkrt ocenn v eskoslovensk souti o Nejkrsnj knihu roku.
 
Datum:
17.04.2018  06:59
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme nmeckho botanika, profesora a editele botanick zahrady na univerzit v Gttingenu, Augusta Heinricha Rudolpha Grisebacha, nar. 17. dubna 1814 v Hannoveru (zemel 9.5.1879 v Gttingenu).
Nejdve studoval botaniku a lkastv na univerzit v Gttingenu, pozdji v Berln, kde zskal doktort veobecnho lkastv. Po studich psobil jako botanik na univerzit a v pozdjch letech v rmci vzkum procestoval Balknsk poloostrov a severozpadn st Mal Asie, kde studoval a podrobn popsal mstn kvtenu. Po nvratu se stal na univerzit v Gttingenu profesorem veobecnho prodopisu. Na potku tyictch a padestch let uskutenil dal vzkumn cesty po Evrop, byl tak v Norsku, v Karpatech a Pyrenejch, kde se zajmal zejmna o geografick rozen rznch rostlinnch druh a rod a tak se stal jednm ze zakladatel novho vdnho oboru geobotaniky. V r. 1857 se stal editelem botanick zahrady na univerzit v Gttingenu. Byl lenem mnoha odbornch spolenost a za sv zsluhy byl v r. 1878 jmenovn tajnm vldnm radou.
Mnoho rostlinnch druh nese ve svm latinskm nzvu pvlastek jeho jmna grisebachie.
 
Datum:
16.04.2018  17:31
Od:
Vesuvjana (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Karlo, dky za pipomenut ivota a dla anglickho male Forda Madoxe Browna. Rda jsem si prohldla jeho obrazy.
 
Datum:
16.04.2018  06:49
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 16. dubna 1824 se v Calais narodil Ford Madox Brown (zemel 6.10.1893 v Londn), anglick mal, narozen ve Francii.
Jeho otec pracoval jako nmon etn a pokladnk ve francouzskm Calais, kde se F. M. Brown narodil. Umleck vzdln zskal v Pai a v m a v Anglii se usadil a v r. 1846, kde se zastnil konkurzu na freskovou vzdobu Britskho parlamentu, ovem nespn. spch slavil a v konkurzu na vzdobu radnice v Manchesteru a dvanct maleb, zachycujcch manchesterskou historii mu zajistilo spch. V pozdjch letech se hodn vnoval historickm tmatm.
F. M. Brown bv povaovn za Prerafaelitu (Prerafaelit byla pedevm skupina anglickch mal, ale i kritik a bsnk, psobcch v polovin 19. stolet. Bratrstvo Prerafaelit, jak se umlci sami nazvali, bylo zaloeno tajn v Bloomsbury v Londn roku 1848. ... ), ale lenov tohoto bratrstva ho mezi sebe nepijali. Dvodem bylo, e se nenarodil v Anglii a tak neml anglick vzdln. Jedin, kdo se z tohoto bratrstva s nm stkal byl Gabriel Rossetti.
Krom malovn Brown vytvel tak vitre a navrhoval nbytek.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Ford+Madox+Brown,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjGxYWztrfaAhXJAJoKHWKUCvgQsAQIYg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
15.04.2018  07:16
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 



15.4.1452 se v Tosknsku ve vesnici Anchiano narodil Leonardo da Vinci, renesann mal, socha, architekt, prodovdec, hudebnk, spisovatel. Zemel 2.5. 1519 Cloux u Ambois ve Francii.

Leonardo do Vinci byl univerzlnm vzdlancem, ztlesnnm zvdavho ducha sv doby a jeho touhy po dobyt novch vin. Zajmal se o vechny strnky viditelnho svta, fascinovala ho rozmanitost prody, zjem o lidsk tlo, o jeho nejrznj podoby a nlady se mu stal pmo posedlost.

Krom vynlez, kter vymlel, byl Leonardo pedevm mal.
Zaobral se poasm a moskmi vlnami, zvaty, vegetac a krajinou, nejrznjmi stroji, skutenmi i smylenmi. Pravdpodobn sm nedokzal rozpoznat co je nejdleitj a do toho napt svoje sly. Zachovalo se pouze deset obraz, kter se veobecn povauj za jeho dlo. Dal ti jsou nedokonen, dal dokonily pozdji ciz ruce.

Z dla Leonarda da Vinci si pipomeme jeho okouzlujc olej Dma s hranostajem, dle je to nap. Madona ve skalch, Svat Anna samotet, tajupln Mona Lisa, pravdpodobn nejslavnj dlo. Nevme, kdo je usmvajc se ena, ani kdo stl Leonardovi skuten modelem. A tak stle velik mnostv nvtvnk stoj v paskm Louvru a dv se, dv, peml. Dle zmiuji: Svat Jan Ktitel, freska Posledn veee v kostele S. Maria delle Grazie v Miln.


"Chval ptele veejn, ale krej ho mezi tyma oima"
Leonardo da Vinci

na obrazy se meme podvat zde:


https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=664&q=Leonardo+da+Vinci&oq=Leonardo+da+Vinci&gs_l=img.12..0l10.2605.5667.0.9864.18.11.0.7.7.0.116.1107.0j10.10.0....0...1ac.1.64.
img..1.17.1281.0..35i39k1.4OBLd2iBxlU#spf=1
 
Datum:
14.04.2018  07:09
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


V nevelkm msteku Meno na Kokonsku se v roce 1621 /mon 1625/ narodil Augustin Heman. Byl to jeden z nejvznamnjch eskch pisthovalc ve Spojench sttech.

Augustin Heman byl synem husitskho fare Abrahama Hemana, v dtstv po bitv na Bl hoe jeho rodina husitskho vyznn emigrovala ped nboenskm pronsledovnm do Holandska. Tam se tak uchlili i dal et exulanti. Tady bylo Augustinovi dno vzdln v zemmistv, kartografii a jazycch. Mluvil plynn esky, holandsky, panlsky, francouzsky, nmecky, anglicky a latinsky. Pot jako jeden z prvnch ech se dostv do Novho svta.

Augustin Heman se proslavil jako zdatn obchodnk a prkopnk obchodu s tabkem, kter dovel i do Evropy.
Proslul tak jako korzr, co bylo v t dob legln povoln. Zskal nesmrn bohatstv se znmou lod La Grace podnikal cesty kolem Evropy a Ameriky. Nelze zcela pesn urit, kdy se zaal vnovat kartografii. Na svch cestch se nauil mluvit dalmi jazyky, stal se zdatnm diplomatem i obchodnkem, ale pedevm se nauil rozumt mapm a proslavil se jako vynikajc kartograf
Ped rokem 1670 zhotovil prvn a velmi kvalitn mapu Virginie a Marylandu, na kterou hrd pidal svj portrt a jmno Augustine Herman Bohemian. Za n zskal rozshl pozemky, kter pojmenoval Bohemia Manor /esk panstv/. I eku pektil na Bohemia River. Augustinovy mapy jsou vystaveny v americkm kongresu, jejich kopie si meme prohldnout na menskm ad.


Augustin Heman nikdy nezapomnl na svj esk pvod, ke ktermu se vdy hrd hlsil. Jako uznvan bohat a respektovan lovk zemel v rodinnm kruhu ve svm eskm dom v Marylandu roku 1686


 
Datum:
13.04.2018  07:12
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
I dnes jet zstaneme u mal a pipomeneme si pro zmnu anglickho male Thomase Lawrence, nar. 13. dubna 1769 v Bristolu (zemel 7.1.1830 v Londn), slavnho portrtistu a pedstavitele romantismu.
Otec malho Thomase byl majitelem hospody a tak se mal chlapec bavil tm, e maloval portrty host. Kdy v roce 1779 otcova restaurace zkrachovala, ivil se jako poulin portrtista a ivil tm celou rodinu (ml patnct sourozenc). V r. 1787 odeel Thomas Lawrence do Londna a zaal studovat na Royal Academy na pmluvu dvornho male Joshua Reynoldse. Brzy se v Londn stal znmm a to tak, e po roce psoben vytvoil portrt krlovny Charlotty, manelky Jiho III. V pozdjch letech pak vytvoil portrty mnoha vznamnch osobnost. Od r. 1792 se stal po Reynoldsovi dvornm malem. V r. 1815 mu byl udlen lechtick titul a o pt let pozdji se stal prezidentem Krlovsk akademie, kde psobil a do sv smrti.

S jeho obrazy se mete seznmit zde:

https://www.google.cz/search?q=Thomas+Lawrence,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiJ7ZTp_anaAhXFbFAKHRHZCM4QsAQILQ&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
12.04.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes si pipomeneme eskho male, kter doshl vhlasu malovnm moe. Bene Knpfer, ktn Benedikt Julius, nar. 12. dubna 1844 ve Frdtejn (zemel 18.11.1910 na moi pi cest do Anconu).
Jeho otec byl polesn na sychrovskm panstv knete Kamila Rohana a v r. 1849 se stal sprvcem Rohanskho palce na Mal Stran v Praze. Ve volnm ase se amatrsky vnoval malovn. Po nm zejm zddil jeho syn, Bene Knpfer, lsku k malovn a u od mld si pivydlval malbou vvsnch tt obchod. V letech 1865-1870 pak studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze, nejprve jako mimodn k u Antonna Lhoty a pozdji jako dn student u Josefa M. Trenkwalda. Od roku 1870-1878 pak studoval na Akademii v Mnichov u mal Alexandra Raaba, Alexandra Wagnera a Karla Theodora von Piloty a s nimi se tak podlel na vzdob mnichovsk radnice. Po studich cestoval a navtvil Pa a Londn a v r. 1879 zskal dvoulet stipendijn studium v m. To si pozdji prodlouil a zstal tam natrvalo a v Palazzo Venezia ml svj atelir.
Sv obrazy vystavoval a v r. 1892 zskal zlatou medaili arcivvody Karla Ludvka za obraz Souboj triton. Tento obraz byl tak ocenn na Svtov vstav v Chicagu a zakoupil jej csa Frantiek Josef I.. Obraz byl umstn v Obrazrn vdeskch dvorskch muze, ale v r. 2014 byl v londnsk aukci prodn.
Bene Knpfer byl zakldajcm lenem umleckho spolku Jednota umlc vtvarnch a lenem spolku Vdesk secese. V r. 1910 pijel do Prahy, aby zde uspodal vstavu. Pod vlivem jejho nespchu pak pi cest parnkem Wiliam z Rieky do Ancony spchal sebevradu skokem do moe.
Mezi jeho nejznmj obrazy pat Souboj triton, Najda, Dv nymfy na behu moskm, Don Quijote, Nereida nebo Mnii.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Bene%C5%A1+Kn%C3%BCpfer,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwigkMiq_anaAhXKLVAKHTvUAqwQsAQIPA&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
11.04.2018  02:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen eskho male-krajine, Rudolfa Hanycha, nar. 11. dubna 1906 ve Svratce (zemel 28.3.1994 v Novm Mst na Morav).
Pochzel ze zemdlsk rodiny a ve Svratce navtvoval obecnou kolu a v Hlinsku pak Hospodskou kolu. Vyuil se kolem, sedlem a branem. Od dtstv rd maloval a tak se v r. 1928 pihlsil na UMPRUM v Praze, kde studoval u Arnota Hofbauera a od r. 1931 pak studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze u profesora Otakara Nejedlho. Po ukonen studi podnikl mnoho studijnch cest, nap. na Korsiku, do ma, byl i v Dalmcii, ale pedevm cestoval po vlastech eskch.
Jet do roku 1945, kdy umela jeho maminka, hospodail na rodinnm statku, ale potom se vnoval vhradn jen malstv. Vychzel z tradic esk krajinsk koly a zobrazoval krajinu v ronch promnch. D se ci, e byl malem Vysoiny.

Na jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.cz/search?q=Rudolf+Hanych,obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiCsY7q-6naAhVRZVAKHYUnB60QsAQISw&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
10.04.2018  06:37
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes vzpomenu na vznamnho eskho mue. Mikul Klaudyn byl esk lka, kartograf, uenec a tiska. Byl to autor prvn titn mapy ech. il v druh polovin XV. stolet, daje o jeho narozen a mrt se rozchzej. Mikul Klaudyn byl lenem Jednoty bratrsk, svoj tiskrnu zaloil v Mlad Boleslavi a pi prci udroval styky s norimberskmi dlnami. Sepsal sm Spis o pravdch vry (v Boleslavi 1518) a Nauen enm thotnm (v Norimberce 1517), Herb J. ernho (tamt. 1517) a Nov zkon bratrsk (v Boleslavi 1518).

Klaudynova mapa (t psan jako Klaudinova mapa) je nejstar titn mapa ech, byla vydan roku 1518 pmo Mikulem Klaudynem. Mladoboleslavskm lkaem a nakladatelem. Mapa byla koncipovna jako pomcka pro poutnky cestujc do ma, proto je z praktickch dvod orientovan v souladu s tehdejmi zvyklostmi na jih. V souasnosti je znm jedin originl, nalepen na pltno, kter se zachoval v litomick biskupsk knihovn a nyn je uloen ve Sttnm oblastnm archivu v Litomicch. Samostatn mapa ech byla vyezna do deva /1517/ a o rok pozdji byla vytitna v Norimberku. Letos si pipomnme 500 let od vytitn mapy, a v Litomicch k tomuto vro probhne velmi zajmav konference.

 
Datum:
09.04.2018  07:03
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odskome si od kultury do pln jinho svta a pipomeneme si narozen pednho eskho a svtov uznvanho paleontologa, Doc. RNDr. Jaroslava Krafta, CSc, kter se narodil 9. dubna 1940 (zemel 10.1.2007).
Jeho tatnek byl naden sbratel zkamenlin a tak nen divu, e se o tyto vci tak zaal zajmat. Po vystudovn Univerzity Karlovy nastoupil jako geolog v Geologickm przkumu Praha, zvod Stbro. Pozdji pracoval jako vdeck pracovnk v Zpadoeskm muzeu a opt peel pracovat jako geolog do stednho stavu geologickho, kde pracoval a do roku 1982. Pot 6 let pracoval jako geolog a paleontolog u Sttn pamtkov pe a ochrany prody v Plzni. Dlouhou dobu pracoval jako externista v Muzeu Dr. Bohuslava Horka v Rokycanech a od r. 1988 a 1994 tam pracoval jako intern pracovnk. Od r. 1994 a do sv smrti byl vdeckm pracovnkem a kurtorem v Zpadoeskm muzeu v Plzni.
Byl odbornk uznvan v zahrani jako paleontolog a vznamn specialista na dendroidn graptolity (vyhynul mot polostrunatci.).
Podlel se na vyhlaovn a ochran mnoha vznamnch paleontologickch a geologickch lokalit na Plzesku a Rokycansku.

 
Datum:
08.04.2018  06:44
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ponome se do svta hudby a pipomeneme si narozen esk opern pvkyn a propagtorky esk hudby v zahrani, Libue Paserov-Pavlkov, nar. 8. dubna 1900 v Tboe (zemela 11.3.1984 v Miln, Itlie).
Absolvovala dv gymnzium Minerva v Praze a protoe se zajmala o hudbu a zvlt zpv, tak tento v Praze a pozdji v Miln vystudovala. Se zpvem vystupovala veejn ve svm rodnm mst a po studich, jako nadan sopranistka se velmi rychle uchytila v zahrani (Itlie, Egypt, Jin Amerika). Jako prvn esk pvkyn zskala v r. 1929 angam na scn La Scala v Miln. V Itlii se tak provdala na italskho pvce T. Pasera a usadila se tam. Po celou dobu propagovala v zahrani eskou hudbu a pomhala eskm hudebnkm v zahrani.
 
Datum:
07.04.2018  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 7. dubna 1845 se v Klatovech narodil Eduard Formnek (zemel 9.8.1900 v ecku), esk botanik a badatel flry Balknskho poloostrova.
Vystudoval filosofickou fakultu v Praze a studium zakonil doktortem. Po studich psobil na gymnziu v Litomyli a pozdji ve Vidnav. V r. 1873 byl jmenovn profesorem na eskm gymnziu v Brn. Vyuoval prodopis, matematiku a fyziku. Krom pedagogick innosti se zabval botanikou v ternu, pedevm kvteny na Morav a ve Slezsku. Byl badatelem flry Balknskho poloostrova a chtl vydat knihu nazvanou Kvtena Makedonie. Hlavn o przdninch hodn cestoval a shromaoval daje o novch balknskch taxonech (taxony jsou nejastji druhy z mstn kvteny, migrujc na antropogenn vytvoen biotopy, tedy na msta vytvoen lidskou innost …). Sv poznatky uveejoval v odbornch asopisech. Jeho stejnm dlem je dvoudln Kvtena Moravy a rakouskho Slezska, kterou vydal vlastnm nkladem v Brn v letech 1887 a 1892. Pi jedn z cest na Balkn neekan zemel.
S jeho jmnem se meme setkat i v Mezinrodnm rejstku jmen rostlin.
Na Formnkov dom v Klatovech byla odhalena pamtn deska od sochae Prokopa Novka, kterou svm nkladem podil prostjovsk prodovdn klub.
 
Datum:
06.04.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
esk klavrista a skladatel Karel Pospil se narodil 6. dubna 1867 v Bstvin u Chotboe (zemel 6.4.1929 v Praze).
V Kutn Hoe vystudoval gymnzium a tak uitelsk stav. Miloval hudbu a prvn hudebn vzdln zskal od svho dda, Josefa Pospila, kter byl uitelem hudby. Velk vliv na nho ml i jeho strc, Karel Slavkovsk, kter byl znamenit esk klavrista.
Karel Pospil po studich psobil jako uitel obecn koly v Praze na ikov a souasn byl sbormistr ikovskho pveckho spolku Vtkov. Pozdji byl i vyhledvanm korepetitorem. Spolupracoval s nejlepmi houslisty t doby a doprovzel na klavr nap. Jana Kubelka, Frantika Ondka, Jaroslava Kociana a celou adu vynikajcch opernch pvc.
Jako skladatel veel ve znmost v r. 1900 a to svmi sbory a komickmi scnkami. V r. 1907 zvtzil v souti na hudbu ke cvien na 5. vesokolsk slet. I nadle se pak vnoval hudb pro tlovchovn vystoupen a napsal asi 300 takovchto skladeb. Ty se pak hrly nejen u ns doma, ale i v zahrani, nap. v Belgii, Francii nebo Americe. Z ostatnch skladeb byly populrn jeho psn a sbory, napsal tak nkolik operet, z nich nejznmj je Popraek v aland.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>