Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Matou,
ztra Darina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
21.09.2017  05:50
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen panlskho male a sochae, Julia Gonzleze, nar. 21. z 1871 v Barcelon (zemel 27.3.1942 Arcueil). Byl jednm ze zakladatel modernho sochastv a linern plastiky.
Vyuil se kovotepectv a zlatnictv v dln svho otce a navtvoval veern kurzy kreslen. V r. 1890 se setkal s Pablem Picassem a po smrti otce v r. 1896 se pesthoval do Pae. Tam se stal lenem komunity vtvarnk na Montparnassu, kam patil nejen Pablo Picasso, ale mnoho dalch umlc. J. Gonzles se vnoval malstv, ale vytvoil tak nkolik tepanch bronzovch hlav. Sochask zkuenosti zskal od sochae Pabla Gargalla. Sv prce vystavoval na Salonu nezvislch i na Podzimnm salonu. Po neekan smrti svho bratra v r. 1908 se uzavel do sebe, pestal malovat a il nkolik let tm v izolaci. Pracoval jako kov ve firm Renault, kde se nauil svet autogenem. Pozdji se zaal vnovat kovov plastice a pomhal spolen s Picassem pi svaovn linernch kovovch plastik. V r. 1930 ml autorskou vstavu soch v Galerie de France v Pai. Vystavoval ve panlskm pavilonu na Svtov vstav v Pai a na vstav kubismu a abstraktnho umn v Muzeu modernho umn v New Yorku, v Nmecku, panlsku a mnoha jinch zemch. Pesthoval se do msteka Arcueil, kde ve vku 70 zemel.
V sil zapojit do sv prce prostor a as vytvoil vlastn osobit styl a zmnil i vnmn eleza jako materilu a tm ho obdail novmi konstruknmi a vrazovmi vlastnostmi. Jeho dla jsou zastoupena ve sbrkch mnoha muze po celm svt.
 
Datum:
20.09.2017  07:15
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se ponome do svta hudby a pipomeneme si narozen Richarda Tnskho, nar. 20. z 1909 ve Lvov na Ukrajin (zemel 30.10.1974 v Brn). R. Tnsk byl esk dirigent a hudebn reisr, hudebn skladatel, ale tak varhank.
Byl synem dstojnka, dirigenta vojensk posdkov hudby. Rodina se pesthovala do ech nkdy kolem roku 1924. Tehdy zaal R. Tnsk studovat Vojenskou hudebn kolu v Praze na Pohoelci a to na housle a kdlovku. Dva roky na to byl odvelen k pmu pluku do Brna, kde zstal a do sv smrti. Ve tictch letech zaal studovat dirigovn a skladbu na brnnsk konzervatoi u Vclava Kaprla a hru na varhany u Frantika Michlka. Zaal tak komponovat drobn tanen skladby a psn, kter vychzely v brnnsk edici Mal harmonie. Ve tyictch letech se stal hudebnm reisrem brnnskho rozhlasu, kde psobil a do zatku padestch let. Spolupracoval tak s Filharmonickm souborem Brnnsk Besedy a pozdji se stal editelem a dirigentem tohoto tlesa. Po oputn brnnskho rozhlasu se stal fem Symfonickho orchestru eskoslovenskho rozhlasu v Bratislav a pozdji editelem Filharmonie pracujcch ve Zln. V r. 1956 vykonal spolu s delegac eskoslovenskch hudebnch umlc turn do zem Dlnho Vchodu s kolem propagovat eskou klasickou hudbu a eskou a slovenskou soudobou hudbu. dil koncerty mstnch symfonickch orchestr a astnil se i vuky na nskch a mongolskch umleckch kolch. Po nvratu psobil 3 roky jako dirigent Pomoanskho symfonickho orchestru v Bydhoti (Polsko), ale vrtil se zpt do Brna a stal se pedagogem na Jankov akademii mzickch umn.
Krom pedagogick innosti, skldal klasickou, scnickou a filmovou hudbu.
 
Datum:
19.09.2017  07:03
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes jet zstaneme u obraz a pipomeneme si narozen eskho male, grafika a ilustrtora, Josefa Lieslera, nar. 19. z 1912 ve Vidolicch u Kadan (zemel 23.8.2005 v Praze).
Vystudoval architekturu a pozemn stavitelstv, kresbu pak u prof. Cyrila Boudy, Oldicha Blaka a Josefa Sejpka. Byl lenem nkolika vtvarnch skupin a tak len Krlovsk belgick akademie a nositelem svtovch i naich cen a uznn v oboru umleck potovn znmky. Od r 1969 byl zaslouilm umlcem a v r. 2003 zskal medaili Za zsluhy II. stupn.
J. Liesler byl velmi inorod lovk. Maloval, vnoval se grafice, tvorb plakt, mozaikm i sgrafitm a ilustracm. Sv nejsilnj dla vytvoil na konci druh svtov vlky. V celm jeho dle je patrn vrazn inspirace surrealismem. Sm sv dla oznaoval za fantaskn.

Na tto strnce najdete nkter jeho dla:

https://www.google.cz/search?q=Josef+Liesler,+obrazy,+grafika&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiC_OK-zKvWAhUGCZoKHRM4DW4QsAQIPg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
18.09.2017  05:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme pro ns asi neznmho nizozemskho male, Antona Mauve, nar. 18. z 1838 (zemel 5.2.1888).
Byl vedoucm lenem Haagsk koly a sv obrazy podepisoval A. Mauve nebo A.M.. Ml velk vliv na svho bratrance Vincenta van Gogha. Hodn maloval zvata spolu s lidmi. Byl to realistick mal.

Jeho obrazy jsou k vidn na tto strnce:

https://www.google.cz/search?q=Mauve+Anton,+obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjC_5Kjh6DWAhWmKJoKHT3aBjYQsAQILA&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
17.09.2017  07:37
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Kdy jsem si prohldla v kalendi, jak vznamn osobnosti se dnenho dne narodily, tak mi to nedalo, abych mnoh z nich, kter znme, pipomnla jen ryvkovit.

Maxmilian Theodor Jan vabinsk, nar. 17. z 1873 v Kromi (zemel 10.2.1962 v Praze), esk mal a rytec.

Miroslav Tyr, nar. 17. z 1832 v Dn (zemel 8.8.1884), esk nrodn obrozenec nmeckho pvodu, kritik, historik, estetik, profesor djin na Univerzit Karlov a VUT v Praze, pedseda vtvarnho odboru Umleck besedy a len poroty pro vzdobu Nrodnho divadla v Praze, kter se tak podlel na zaloen organizovanho tlovchovnho hnut v echch-Sokola.

Frantiek Hrubn, nar. 17. z 1910 v Praze (zemel 1.3.1971 v eskch Budjovicch), esk spisovatel, bsnk, scenrista a pekladatel z francouztiny.

Jiina ejbalov, nar. 17. z 1905 v Praze (zemela 23.8.1981 tamt), opern pvkyn a hereka.

Eva Palyzov, nar. 17. z 1935 v Praze (zemela 6.7.2011), esk dostihov okejka, trenrka a manaerka, s jejm ivotem bylo spojeno dostihov zvodit v Lys nad Labem.
 
Datum:
16.09.2017  07:11
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen eskho hudebnho skladatele Milana Haratu, nar. 16. z 1919 v Brn (zemel 29.8.1946 rovn v Brn).
Gymnzium vystudoval v Kyjov a Brn. Hudbu miloval u od dtskch let a ve 14 letech ji hudbu skldal a v 16 letech dirigoval symfonick orchestr. Na Masarykov univerzit v Brn zaal studoval hudebn vdu, po uzaven vysokch kol v r. 1939 peel na konzervato, kde studoval klavr a skladbu u Vclava Kaprla a dirigovn u Antonna Balatky a Quida Arnoldiho.
Za druh svtov vlky byl totln nasazen do Prvn brnnsk strojrny, kde se jeho zdravotn stav zhoril, nebo onemocnl tuberkulzou. Po skonen vlky uil na hudebn kole a pispval do novin a asopis. Skldal vokln skladby, orchestrln skladby, ale tak komorn hudbu. Zemel velmi mld ve vku 26 let.
 
Datum:
15.09.2017  07:05
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme ka J. Maka, Vclavu Bezinu, nar. 15. z 1862 v Ptku nad Oh (zemel 9.9.1906 v Jindichov Hradci).
Narodil se v uitelsk rodin a tak se pedpokldalo, e se stane uitelem. Nestalo se tak, protoe po gymnziu se pihlsil na malskou Akademii v Praze, kde byl asi 2 roky, kolu opout a navtvuje soukromou krajinskou kolu Leopolda Stephana. Po studich odchz do Vdn, kde se v malb zdokonaluje u Jana Vclava Kautskho. Tam se tak seznamuje s J. Makem a vrac se do Prahy, kde navtvuje speciln krajinskou kolu prof. J. Maka na prask malsk Akademii. Po ukonen studi il v Leneicch, ale pravideln se zastoval vronch vstav Krasoumn jednoty v Praze, kde byl od r. 1899 lenem. Za malskmi nmty cestuje tak na Slovensko. Po nvratu ije v Nchod, ale odsthuje se do Mlad Boleslavi, kde si otevel krajinskou kolu. Na sklonku ivota pobval hodn v Jindichov Hradci, kde neekan zemel. Na pn rodiny byl pohben v Lznch Blohrad, ale po ase byly jeho ostatky pevezeny do Prahy na Vyehradsk hbitov, kde je uloen v hrob spolen s J. Makem.

Podvat se na jeho obrazy mete na tto strnce:
https://www.google.cz/search?q=b%C5%99ezina+V%C3%A1clav,+obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwj0sImohKDWAhXlB5oKHUn7ArsQsAQIMg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
14.09.2017  07:27
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes pipomenu velkho prodovdce svtovho vznamu, kter podnikl cesty i do na zem.

Alexander von Humboldt se narodil 14.9. 1769 v Berln a zemel 6.5. 1859 tamt.
V letech 1790 - 91 studoval na obchodn akademii v Hamburku a na bsk akademii ve Freibergu. Jet jako student v roce 1791 podnikl svou prvn cestu do ech a to do oblasti eskho stedoho. Cestuje se svmi spoluky, navtv Teplice, Duchcov, vrch Klap, hrad Hazmburk. Po ukonen cesty se stv bskm inenrem. Ze sttn sluby odstoup a vnuje se svmu zjmu o prodn vdy. Do ech se vrac celkem jet mnohokrt, podnik i vstupy na Mileovku, je uchvcen tzv. prodravlm kopcem Bor.

V letech 1799–1804 podnikl Humboldt svou prvn vdeckou cestu do Latinsk Ameriky. Jeho zpisky z tto cesty byly pes 21 let vydvny v obrovskm nkladu. Byl jeden z prvnch, kdo vyjdil nzor, e kontinenty, kter omv Atlantik, byly kdysi spojeny v jeden celek (Jin Amerika a Afrika).

Je po nm pojmenovno vce vci, ne po komkoli jinm. Existuj msta, eky, poho, ocensk proud, kter se thne podl pobe Jin Ameriky, pak je tu tuk, ob chobotnice – dokonce i Humboldtovo moe na Msci. Jeho dobrodrustv a objevitelsk vpravy byly asn.


Na zvr slova tohoto vznamnho mue:
"Pohled z Mileovky je tet nejkrsnj na svt, kter jsem kdy ve svt spatil..."





 
Datum:
13.09.2017  06:57
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 13. z 1888 se v Ntkovicch narodil Josef Frantiek Munclinger (zemel 31.10.1954 v Marinskch Lznch), esk opern pvec (basbarytonista) a reisr.
Po smrti rodi ho vychovval strc a proto proil mld v Polsku. Vystudoval filosofickou fakultu a souasn i konzervato, kde se vnoval zpvu, he na housle a skladb. U v r. 1911 zskal angam v Nrodn opee ve Varav, ale hostoval i v Krakov, Berln, Pai nebo Budapeti. V r. 1912 pohostinsky vystupoval v Nrodnm divadle v Praze. V letech 1913-1914 byl lenem opernho souboru polskho divadla v Poznani. Souasn studoval historii umn, psobil jako novin, karikaturista, psal pro inohru nebo kabaret a zajmal se o opern reii. V r. 1921 se vrtil do eskoslovenska a ve Slovenskm nrodnm divadle v Bratislav a v Koicch zpval a reroval. O dva roky pozdji mla v Bratislav premiru Ka Kabanov, kterou reroval. V roce 1925 dostal nabdku od Sttn opery ve Vdni, ale tak od Otakara Ostrila do Nrodnho divadla v Praze, kterou pijal a psobil zde jako zpvk a reisr do konce r. 1951.
Byl pedsedou Svazu eskho herectva a lenem vkonnho vboru Mezinrodn hereck unie. Ti roky byl docentem brnnsk JAMU. Byl to velmi inorod lovk.
 
Datum:
12.09.2017  05:48
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes zstaneme u obraz a pipomeneme si narozen nmeckho male, profesora krajinsk koly na prask Akademii v letech 1845-1866, Maximiliana Josepha Haushofera, nar. 12. z 1811 v Nymphenburgu u Mnichova (zemel 24.8.1866 ve Starnbergu).
Na pn otce studoval prva, ale pozdji, po ukonen studi studoval na mnichovsk Akademii malstv. Kdy byla krajinsk kola zruena, odjel se svmi pteli do umleck kolonie na ostrov Frauen-Insel na Chiemsee, kde se uil malovat v plenru. Krtce pak soukrom studoval u J. A. Sedlmayra a C. F. Heinzmanna, pozdji malbu krajiny u Knigssee a o ti roky pozdji u Wrmsee. Hodn cestoval, hlavn do Itlie a sv obrazy tak vystavoval. Po smrti Antonna Mnesa ho rektor prask Akademie Christian Ruben pozval do Prahy, aby pevzal vuku na krajinsk kole. Chtl zskat profesorsk msto na mnichovsk Akademii, to se mu vak nepodailo. V r. 1866 se vrtil zpt do Bavorska, kde tho roku tak zemel. Byl velmi oblben nejen mezi svmi ky, ale i ve spolenosti. Vychoval mnoho vjimen talentovanch krajin jako Aloise Bubka, Adolfa Kosrka nebo Julia Maka.

Na jeho obrazy se mete podvat na tto strnce:
https://www.google.cz/search?q=Maximilian+Joseph+Haushofer,+obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiEzqCNh4nWAhWCCpoKHRRgCpAQsAQILA&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
11.09.2017  07:19
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu pro ns mon neznmho estonskho umlce, Augusta Albo, nar. 11. z 1893 (zemel v r. 1963).
Studoval na Rusk Krlovsk akademii umn, ale velkou st svho ivota proil v New Yorku.
Maloval, ale tak studoval balet a byl profesionln houslista. Ml tedy vestrann umleck nadn. Maloval vechno, nebyl vyhrann typ a vynikal neuvitelnmi detaily. Jeho nejslavnj dlo Free as the Wind je obraz, zobrazujc bc kon. Albo je tak znm svmi obrazy baletu. Hodn cestoval, krom Moskvy do Pae nebo Berlna. O jeho ivot se toho pli nev, dokonce ani pesn datum a msto mrt. Dleit je, e po sob zanechal vraznou stopu svmi obrazy.

Na obrazy Augusta Albo se mete podvat zde:
https://www.google.cz/search?q=August+Albo,+obrazy&dcr=0&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwiahpf1hYnWAhXmQpoKHS6GBeEQsAQILA&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
10.09.2017  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen eskho male Gustava Braunera, nar. 10. z 1880 Tylov (zemel 3.3.1966 Memingen).
Studoval na technick kole v Brn, ale stle vce se zamoval na malovn. Podailo se mu dostat na Vdeskou akademii, kde studoval malstv pod vedenm Julia Bergera a po studich se odsthoval do eskch Budjovic, kde psobil jako profesor gymnzia. Malovn se vak stle vnoval. Maloval krajiny, ale i pohledy na uliky, domky a ve. Hodn jezdil malovat i na umavu. Z tto doby se zachovaly kolekce akvarel. Za nmty jezdil tak do severnch ech nebo Karpat. Nakonec opustil msto profesora gymnzia a vnoval se vhradn malovn. Pesthoval se do Uniova, kde bydlel a maloval od r. 1924 a 1945. Namaloval zde mnoho zajmavch olej. Jako nmeck oban se po vlce musel vysthovat a zakotvil naped ve panlsku a pozdji v Bavorsku, kde tak zemel.

Na jeho obrazy se mete podvat na tto strnce:
https://www.google.cz/search?dcr=0&biw=1920&bih=1012&tbm=isch&sa=1&q=Gustav+Brauner%2C+obrazy&oq=Gustav+Brauner%2C+obrazy&gs_l=psy-ab.3...2407.3117.0.4125.1.1.0.0.0.0.74.74.1.1.0....0...1.1.64.psy-ab..0.0.0.3klMjIyYfus
 
Datum:
09.09.2017  07:13
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

V djinch umn najdeme i male, jejich jmna nm pli nekaj, pesto dokzali namalovat obrazy, kter i dnes maj co ci, pot, nabdnou pohled do krajin, jejich rz se zmnil. Dovolm si maliko piblit jednoho z nich.

Alexander Nasmyth byl skotsk mal, il od 9.9.1758 do 10.4.1840. Narodil se a vystudoval v Edinburghu, byl to mal krajin a portrtista. asto je Alexander Nasmyth nazvn "otcem skotsk krajinomalby". Vzdlval se ve svm rodnm mst, poslze v Londn , v roce 1782 odchz do Itlie, kde pokrauje ve studiu, pedevm krajiny, zpt do Skotska se vrac po dvou letech.
Bhem mladch let prochz Skotskem, hlavn oblast stednho a jinho Skotska spolen s bsnkem Robertem Burnsem, jeho portrt najdeme v Nrodn galerii v Edinburghu. Mal byl vrazn ovlivnn italskmi a holandskmi mistry, asem nael svj vlastn styl. V Edinburghu zaloil malskou kolu a jako uitel trval na tom, aby ci erpali z relnch scn pod irm nebem, nikoliv aby reprodukovali stvajc kresby i malby.

Alexander Nasmyth byl otcem sedmi dt, syn se proslavil nejen jako mal, ale i jako inenr, vynlezce parnho kladiva. Vechny dcery malovaly a ve sv dob byly pomrn znmy.


https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=638&q=Alexandr+Nasmyth&oq=Alexandr+Nasmyth&gs_l=img.12...2669.7257.0.10475.18.18.0.0.0.0.113.1395.12j4.16.0....0...1.1.64.img..2.11.1080.0..0j35i39k1j0i8i30k1j0i10i30k1j0i24k1j0i10i24k1.eoZej_G4Ngs
 
Datum:
08.09.2017  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu vznamnou ostravskou hudebn osobnost, Josefa Streichla (vystupoval pod jmnem Pepa Streichl), nar. 8. z 1949 v Orlov (zemel 11.8.2013 v Ostrav).
Byl to bluesov a folkov psnik. Vystupoval nejen v Ostrav, ale po cel republice. Spolupracoval nap. s Pavlem Dobeem nebo Jarkem Nohavicou a vystupoval se skupinou Truc Blues, ale tak sm, jen s kytarou. Velmi rd a hodn vystupoval v Ostrav-Vtkovicch, v restauraci Schntal, kde tak kadoron pipravuj vzpomnkov veer. Zemel pedasn ve svch nedoitch 64 letech.
Mezi jeho nejznmj psn lze povaovat Bicycle, Dbnky, Kamila, Jlie, Ostrava je ern ensk nebo Na posledn cestu.
 
Datum:
07.09.2017  06:53
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes zmnm vro jednoho z nejvznamnjch fotograf v eskch zemch, byl to fotograf a vydavatel stereofotografi epochy Rakouska - Uherska.

Frantiek Krtk se narodil 7.9. 1851 v obci Sadsk, zemel 20.5. 1924 v Koln. Jeho otec Frantiek Vojtch Krtk pracujc jako mal ml rovn tiskask provoz. Mlad Frantiek se v letech 1864 – 1867 vyuil u otce tiskaskm technikm. Od jna 1872 do ervna 1873 studoval tzv. elementrn kolu na prask malsk akademii, co ho pozdji vedlo k pouvn titulu "akademick mal".
Frantiek Krtk se soustedil na zobrazen ivota eskho a moravskho venkova, vznamn dla vytvoil i v cizin. Vedle portrt se vnoval fotografovn v exteriru. Dkladn procestoval esk a moravsk venkov. Jeho nejstar znm datovan snmek pamtky je ze 4. 9. 188l, event. z roku 1880. Zdrazoval roli svch snmk pi poznvn vlasti jako obrazov didaktick pomcky. Fotografoval tak v cizin, krom zem Rakouska-Uherska pobyl na Balknu, Itlii, vcarsku, Rusku, Nmecku, Francii, Monaku. il i snmky cizch autor, mj. E. S. Vrze.
Nebyl vak pouhm fotografem pamtek, na vtin jeho snmk jsou lid, nebo soudil, e ciz msta se nejlpe charakterizuj prostednictvm tch, kte tam ij. Jeho snmky pat do zvltn kategorie prostorov fotografie, kter je stle vce oceovna a obdivovna.


http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?r=domaci&c=A160106_120816_domaci_jav


https://www.google.cz/search?q=Franti%C5%A1ek+Kr%C3%A1tk%C3%BD&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&dcr=0&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjM1c-GxI7WAhXHa1AKHcOTBQoQ_AUICigB&biw=1324&bih=638

Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>