Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Vroslav,
ztra Viktor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
27.07.2017  10:20
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
27. ervence 1841 zemel klasik ruskho romantismu Michail Jurjevi Lermontov (narodil se 15. jna 1814).

Zklad dla vytvoil v poezii (Novic, Dmon, Promny dmona). V prze pat k vrcholm jeho tvorby dlo Hrdina na doby a drama Makarda. Vynikl i v nru epick poezie, mj. Borodino.
 
Datum:
26.07.2017  06:19
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

26. ervence 1856 se narodil irsk dramatik a literrn kritik, nositel Nobelovy ceny George Bernard Shaw (zemel 2. listopadu 1950).

Vrcholem jeho tvorby je komedie Pygmalin, satira na viktorinsk pestavy spoleenskch td, filantropie, romantick lsky i vdeckho pokroku. Hra se stala pedlohou pro americk muzikl My Fair Lady.
 
Datum:
25.07.2017  06:55
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

25. ervence 1912 se v Praze narodil Kamil Lhotk, zemel 22.jna 1990 rovn v Praze


Kamil Lhotk byl mal, grafik a ilustrtor, byl jednm ze zakldajcch len Skupiny 42,od roku 1945 ve Sdruen eskch umlc grafik Hollar. Poprv samostatn vystavoval v roce 1939, od roku 1946 i v zahrani a v roce 1947 zskal 1. cenu bentskho bienle kreslenho filmu (Atom na rozcest).

Celoivotn tvorba Kamila Lhotka je rozshl: byl malem,

grafikem, ilustrtorem ale i autorem knih a filmovm vtvarnkem. D se ci, e byl malem snu a fantazie, inspiroval se atmosfrou liduprzdnch mstskch periferi Holeovic a Pankrce, v nich vidl krsu a romantiku.

Inspiraci erpal i ze starch obrzkovch asopis, z reklamn tvorby i filmovch grotesek. Okouzloval ho konec 19. st. se svmi technickmi vynlezy, nastrojenmi dmami a vihky, kter zobrazoval s uritou dvkou humoru i nadszky.
Idealizovan krajiny s horkovzdunmi balony, vzducholodmi, starmi automobily i kostitasy - takov byl vtvarn svt Kamila Lhotka. Jeho okouzlen technikou spolu s nsotaligi vednho dne bylo pro nj nikem od smutku a politickch zvrat 40. a 50. let minulho stolet.
Po vlce se jeho prce dostaly i na vstavy do zahrani, pedstavil se v Londn, Khie, Sao Paulu i Pai, jeden z jeho obraz /Dcera velkomsta/ zaujal I Pabla Picassa. V roce 1947 zskal mal zlatou medaili na Bienle v Bentkch za kreslen film Atom na rozcest. V roce 1980 byl ocenn prestin Herderovou cenou, j mu udlila Vdesk univerzita.

Jeho osobnost i dlo vystihuj slova ptele Jiho Kole: "M dui hvzdy, a srdce s vrtul. ije s mechanismy jako jin s prodou..." .

Odkaz na dlo:
https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=638&q=Kamil+Lhot%C3%A1k&oq=Kamil+Lhot%C3%A1k&gs_l=img.12..35i39k1j0l4j0i30k1j0i24k1l4.3893.6523.0.10129.13.13.0.0.0.0.261.1339.2j6j2.10.0....0...1.1.64.img..3.10.1326.0.phGrzPMEBfc

https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&biw=1324&bih=638&site=imghp&tbm=isch&q=kamil+lhot%C3%A1k+d%C4%9Bde%C4%8Dek+automobil&sa=X&ved=0ahUKEwjL_fH3wKLVAhVI6xoKHW6vCzoQhyYIJA

http://www.artplus.cz/cs/aukcni-zpravodajstvi/1/top-10-lhotak


 
Datum:
24.07.2017  00:37
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes zmnm malku, jej dlo asi neznme, mon koda, je zajmav, psobiv, vypovdajc o mstech, kter von dlkou.

Frances Flora Bond Palmer se narodila 24.7. 1812 /mnohdy je uvdno datum 26.7./, v Leicesteru v Anglii, zemela 20.8. 1876 v New Yorku. Byla znm pod jmnem Fanny Palmerov, byla to anglickou umlkyni, spn ve Spojench sttech.
V mld se Frances Palmer vzdlvala ve kole sleny Linwoodov pro mlad dmy. Byla to vybran vybran soukrom kola v Londn, navtvovala j spolu se svou sestrou Mariou. Rozsah vzdln byl pomrn irok, hudba, literatura, vtvarn umn.


Nkdy v obdob mezi ervnem 1843 a lednem 1844 se Fanny Palmerov s rodinou a sourozenci rozhodli opustit Anglii, a emigrovali do New Yorku. Vedly je k tomu pedevm ekonomick pomry. Pesthovnm do nov zem Frances a jej rodina doufala, e finann situace se zmn a budou mt lep odbyt v oblasti umn. Frances studovala a brzy nala prci jako ilustrtorka specializujc se na litografii. Byly to pedevm krajinn a nrov tisky. Zobrazovala venkovsk farmy, slavn americk lod, architekturu, lovce a zpadn krajiny.
Mistrovsky vylila scny a udlosti, kter ztlesnily rozenou vru v neomezen potencil nroda bhem rychl expanze USA v polovin 19.stolet.

Jako jedna z nejvznamnjch americkch litograf svho asu, stejn jako jedin ena, kter pracovala v tisku mla irok spch u veejnosti. Jej reprodukce visely v mnoha domcnostech, a to jako zachycen a zobrazen romantizovan vize novho americkho Zpadu pro mnoh, kte je nikdy nevidli.
Nkter z dl Fanny Palmerov jsme mohli v letonm roce vidt na vstav Americk grafika v Praze ve Veletrnm palci.


https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=638&q=Frances+Flora+Palmer&oq=Frances+Flora+Palmer&gs_l=img.12...2480.7084.0.11524.22.22.0.0.0.0.123.1881.9j11.20.0....0...1.1.64.img..2.13.1312.0..0j35i39k1j0i30k1j0i19k1j0i5i30i19k1j0i8i30i19k1j0i8i30k1.KfrIpVUxrn4#imgrc=y33_RCEEnkiKdM:&spf=1500535542943

http://metmuseum.org/art/collection/search/380480


 
Datum:
22.07.2017  06:17
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
22. ervence 1947

se narodila francouzsk zpvaka Mireille Mathieu.

Tato pedstavitelka francouzskho ansonu je povaovna za nstupkyni slavn Edith Piaf.
Z psn jmenujme nap. T`aimer (Milovat t) i Sans lui (Bez nho).
 
Datum:
21.07.2017  07:03
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

21.7.1899 se ve stt Illions v USA narodil Ernest Miller Hemingway, zemel 2.7.1961 v Ketchumu v USA.

Ernest Hemingway byl americk prozaik, urnalista a esejista, autor modernho romnu a povdky. Je povaovn za elnho pedstavitele tzv. ztracen generace.
Byl nositelem Pulitzerovy ceny z roku 1953 a nsledujc rok zskal Nobelovu cenu za sv asi nejznmj dlo Staec a moe.

Postavy jeho dl jsou asto mui, kte vedou nebezpen zpsob ivota /vojci, rybi, lovci, toreadoi/.

Z dla nap. Sborem armdo, Komu zvon hrana, Mt a nemt, Pes eku a do les, Sbohem armdo, Zelen pahorky africk..........

Citt:

"Je teba dvou let, ne se naume mluvit. A padesti, ne se naume mlet." Ernest Hemingway

"Kad by ml mt nkoho, s km by si mohl upmn promluvit, protoe nkdy se lovk ct hrozn sm, a je sebestatenj" Ernest Hemigway.



 
Datum:
20.07.2017  10:18
Od:
Vesuvjana (len klubu)
Nzev:
Re: Kvt a Ludmile
 
Kvtuko, dkuji za pipoment male Ladislava Vele a odkazy na jeho obrazy,
a dky i zajmavou osobnost Edmunda Percivala Hillary, kter jako prvn vystoupil na Mount Everest. V roce 1955 nebo 1956 jsem vidla v kin film o tomto vstupu.

Liduko, dkuji za pipomenut vznamn udlosti - prvnho pistn lovka na Msci.
 
Datum:
20.07.2017  06:52
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

20.ervence 1919 v Zuakau se narodil Edmund Percival Hillary, zemel 11.1.2008 v Aucklandu na Novm Zlandu.

Edmund Hillary byl novozlandsk horolezec a przkumnk, proslul tm, e jako prvn vystoupil na horu Mount Everest.
Vrcholku tto hry vysok 8848 metr doshl 29. kvtna 1953 se erpou Tenzingem Norgayem.

Byl dritelem nsledujcch vyznamenn:
Podvazkov d, d Novho Zlandu, d britskho impria.
Pes veker dosaen spchy zstal velice skromn. Nikdy se svmi spchy nechlubil. Pokraoval v horolezectv, zlzal i evropsk Alpy a zastnil se vprav na oba zemsk ply, na Severn i Jin pl, a vnoval se svmu konku - velastv.

Sir Edmund Hillary svoji slvu vyuval ve prospch erp, kte mu dky sv otevenosti, ptelskosti i stylu humoru pilnuli k srdci. Avak neustle se vracel do podh Everestu. Zatioval a realizoval spoustu projekt ve zdejm kraji. Zaloil fond Himalayan Trust, dky nmu zde vznikly koly, nemocnice, silnice, mosty i letit. Fond psob v kraji dodnes a pokrauje v jeho ivotnm krdu pomhat zdejmu lidu i kraji.





 
Datum:
18.07.2017  06:58
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


18.7. 1953 tragicky zemel mal Ladislav Vele, narozen 24.4. 1906.

Ladislav Vele byl esk mal, grafik, ilustrtor a scnograf. Studoval v Praze na eskm vysokm umn technickm a na Umlecko prmyslov kole,kde byl kem profesora Zdeka Kratochvla. Pot psobil jako profesor kreslen na Uitelskm stavu v slavi, ale zejmna na relnm gymnziu v Pardubicch.
Byl to mal esk krajiny, maloval v okol Pardubic, oblast eskho rje, Pojize a podkrkono. inn byl i v grafice, znm je jeho cyklus esk rj. V divadlech v Pardubicch, Jihlav, Kladn psobil jako scnograf.

http://www.prodej-obrazy.eu/product/imprese-kvetin-vele-ladislav-1088/
http://www.prodej-obrazy.eu/product/hrad-kuneticka-hora-vele-ladislav-870/
https://www.obrazy-starozitnosti.cz/katalog/produkt/ladislav-vele-zamek-v-pardubicich
https://translate.google.cz/translate?hl=cs&sl=en&u=http://www.artnet.com/artists/ladislav-vele/svat%25C3%25A1-rodina-CO_ClhpTkjK2K61ky4YmKQ2&prev=search

 
Datum:
16.07.2017  19:53
Od:
zdenek (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
zajmav osobnost kterou stoj za to dt do kalendria.
 
Datum:
16.07.2017  06:33
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

16.7.1872 se v Borge v Norsku narodil Roald Amundsen.

Byl to norsk polrn badatel, jako prvn lovk doshl jinho plu. Stal se prkopnkem vzkumu vzducholodmi a letadly.

Amundsen zasvtil polrnmu przkumu cel svj ivot a stal se mu i osudnm.

Zahynul pi zchrann misi ptrajc po vzducholodi Italia v Barentsov moi, jeho tlo nebylo nikdy nalezeno. 18.6. 1928 vyrazil hydropln s Amundsenem a dalmi 5 lidmi z Norska na pomoc vzducholodi Itlia, mli pistt na picberkch na msto vak nedorazili. Pozdji ocen vyplavil zbytky stanu a plovk letadla.



Sv zitky vylil populrn vdeckou formou v knihch:

Mj ivot polrnho badatele
Severozpadn prjezd
Letadlem k severn ton
Amundsen objevitel
lovk objevitel

V listopadu 1956 byla vybudovna americk vzkumn stanice umstn 100 m od Jinho zemskho plu v Antarktid. Stanice je pojmenovna Amundsen - Scott, je zcela sobstan a funguje nepetrit.



 
Datum:
15.07.2017  00:33
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 



15.7.1606 se v Leidenu narodil Rembrandt Harmensz van Rijn, zemel 4.10.1669.

Rembrandtv ivot zan astn. Jeho rodina je zmon, plat mu studia a kdy se chlapec rozhodne stt malem, podporuje ho v jeho volb a posl do ateliru mstnho umlce. Ba co vc - pole ho dokonce do Amsterdamu, aby tam mohl zdokonalit sv dovednosti.
V osmncti letech si Rembrandt otevr vlastn atelir. O sedm let pozdji se umlec usad v Amsterdamu. Kdy je mu osmadvacet oen se s krsnou a bohatou Saski. V t dob je ji slavnm malem! Potom se vak tst od nj odvrt. Nejprve smutek a utrpen, potom bankrot.
Jak je to zvltn osud - spn a slavn mal postien padkem. Dokonce i v poslednch letech ivota mu smrt odvd ty, kter miluje. Stopy proitk nm po sob zanech Rembrandt v autoportrtech, kter asto maloval po cel svj ivot a nic pitom ped nmi nezakrval. Nebyl snad na posledn podobizn marnotratnm synem nizozemskho malstv proscm o odputn za to, e vce ne cokoli jinho chtl tvoit a zstat svobodn???
Oslniv a plodn mlec Rembrandt bv povaovn za nejvtho vlmskho male. nl vysoko nad vyumlkovanost vlmsk malsk koly a pedvedl naprost mistrovstv v technice, jeho vsledkem byla dokonal dla.

"Rembrandta meme po prvu nazvat arodjem. Nen to toti vbec lehk povoln"
Takto se vyslovil o umlci Vincent van Gogh roku 1885.

https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=638&q=rembrandt+van+rijn+schilderijen&oq=Rembrandt+van+Rijn&gs_l=img.1.3.0l3j0i30k1l7.21606.26275.0.29393.21.21.0.0.0.0.182.1763.14j4.18.0....0...1.1.64.img..3.18.1738.0..35i39k1.KGowX3_EBjU


 
Datum:
14.07.2017  18:36
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
14. ervence 1939 zemel mal a grafik, nejvznamnj pedstavitel evropsk secese Alfons Mucha (narozen 24. ervence 1860).

Zabval se uitou dekoran a knin grafikou, ilustrac, uitm umnm, nvrhy perk a nbytku. Osamostatnil linii jako autonomn dekorativn prvek. Z jeho dla jmenujme nap. plakty hereky S. Bernhardtov, dekoran pan tyi ron obdob, tvero umn, Kvtiny.
 
Datum:
13.07.2017  07:08
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

13.7.1607 v Praze se narodil Vclav Hollar, zemel 23.3.1677 v Londn, pohben ve Westminsteru.

Vclav Hollar vyel z umleckho prosted rudolfnsk Prahy, psobil jako grafik v rznch evropskch mstech /v Nmecku v dln M. Meriana ve Frankfurtu nad Mohanem, od roku 1628 pracoval ve trasburku u nakladatele J.v. der Heydena, v letech 1630-36 v Koln nad Rnem u A. Hogenberga/.

Roku 1636 vstoupil do slueb vyslance anglickho krle Th.Howarda z Arundelu a doprovzel ho na cest k csaskmu habsburskmu dvoru.

Na svch cestch zaznamenval jednotliv lokality dol Dunaje a Rnu. Pi tto pleitosti navtvil r. 1636 tak Prahu, odkud pochz kresba, dle n provedl proslul lept "Pohled na Prahu".

V roce 1637 se usadil natrvalo v Anglii, za doby Cromwellovy revoluce il v letech 1644-51 v Antverpch.

Dlo Vclava Hollara je slohov velmi jednotn a dokumentuje charakter grafiky 17. stolet v evropskm kontextu. Hollar byl zejmna propagtorem techniky leptu, v n dovedl dokonale vystihnout strukturu zobrazovanh materilu. Pro umleck hodnoty sv tvorby byl vysoce cenn a byl mu udlen lechtick titul.

Vclav Hollar nebyl jen jednm z nejlepch, ale zrove i nejplodnjch autor sv doby. Zabval se mnoha tmaty, znm jsou jeho topografick dla zachycujc kraje a msta ech, Nmecka, Anglie, ztvroval podoby svatch a znmch lid sv doby, zvata, kvtiny, zti, alegorii, mdu.
Nejpopulrnj Hollarova rytina "Dobr koka, kter nemls" z roku 1646 je asi vbec jeho nejznmjm dlem.

Rozshl dlo Vclava Hollara je soustedno v tzv. Hollareu, kter tvo zklad Grafick sbrky Nrodn galerie v Praze /52 kreseb a 4700 lept/ a po ve Windsoru je druhou nejvt sbrkou jeho dla na svt. Vznamn je i sbrka 400 Hollarovch rytin, dnes v muzeu v Zbehu, vnovan 1971 Karlem Lucasem z Brnka. Umlec zemel v chudob.

K Hollarovu odkazu se v roce 1917 pihlsila ada vznamnch osobnosti esk grafiky a dala podnt k zaloen Sdruen eskch umlc grafik Hollar. Vzhledem k tomu, e letos slavme 100 let od zaloen Sdruen eskch umlc grafik Hollar, nalezneme na spoust mst velmi zajmav vstavy tkajc se grafickch prac.



https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1239&bih=597&q=V%C3%A1clav+Hollar&oq=V%C3%A1clav+Hollar&gs_l=img.12..0l3j0i24k1l3.3519.6899.0.9731.15.15.0.0.0.0.134.1352.4j9.13.0....0...1.1.64.img..2.13.1339.0..35i39k1.LNOTAHAZhac#imgrc=-X4MH3741n5c5M:&spf=1499721327160


 
Datum:
10.07.2017  07:07
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Hudebn skladatel a dirigent Ia /Frantiek/ Krej, se narodil 10. ervence 1904 a je povaovn za nejvznamnjho pedstavitele eskho neoklasicismu. Kdy v roce 1917 jako tinctilet chlapec shldl v Nrodnm divadle pedstaven Mozartovy Kouzeln fltny, byl touto hudbou natolik pohlcen, e dolo k mimodnmu propojen talentu se schopnost proniknout do jdra tak nronho hudebnho dla.

Pot, co zskal zkuenosti coby dirigent ve Slovenskm nrodnm divadle v Bratislav (1928 - 32) a v Nrodnm divadle v Praze (1933 do 34), Krej psobil jako zvukov reisr v eskoslovenskm rozhlase (1934 - 45) a dirigent Orchestrlnho sdruen v Praze (1936 - 45). V nsledujcch letech byl zamstnn jako f opery v Olomouci, od roku 1958 byl dramaturgem opery Nrodnho divadla v Praze. V sezn 1964/65 byl fem opery v eskch Budjovicch. Jeho dramaturgie se vyznaovala spnm uvdnm novinek..

Jeho nejvraznjm umleckm inem je opera Pozdvien v Efesu podle Shakespearovy hry Komedie pln omyl, kter nkolikrt velmi spn reprezentovala eskou hudebn scnu. Krom toho je prask rodk, jeho hudba je pln humoru a optimismu, autorem dl orchestrlnch (mimo jin ty symfoni), skladeb pro slov nstroje a orchestr, psn, sbor, hudby komorn, kantt, klavrnch skladeb i hudby scnick. Ia Krej zemel v tiaedesti letech v beznu 1968.


Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>