Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Magdalna,
ztra Libor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
22.07.2019  16:33
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
22. ervence 1947 se narodila francouzsk zpvaka Mireille Mathieu.

Pedstavitelka francouzskho ansonu je povaovna za nstupkyni Edith Piaf. Mireille Mathieu ako vrazn talent objevil Johnny Stark. Manaoval jej hudobn kariru, setkn s novini, s fotografy. Chodila na hodiny spvu, tance, studovala francoutinu, anglitinu, a dokonce spoleensk chovn. Vystupovala s orchestrem Paula Mauriata, jej text byl Andr Pascal. 21. listopadu 1965 byla po svm prvnm televznm vystoupen v parsk Olympii oznaena za druhou dith Piaf. Z psn jmenujme nap. T`aimer (Milovat t) Sans lui (Bez nho) ale i mnoho dalch.
 
Datum:
19.07.2019  17:56
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
19. ervence 1814 se narodil americk prmyslnk Samuel Colt.

Vynalezl revolver, v nm se nataenm dernku zsobnk s nboji posouval automaticky dle. Revolver byl po svm vynlezci tak pojmenovn. Rozkvt zbrojnho prmyslu v Americe byl u tehdy podpoen volnm nkupem stelnch zbran.
 
Datum:
18.07.2019  07:05
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odpoutme se od hudby a pejdeme k obrazm. Dne 18. ervence 1907 se v Praze narodil Josef Vacke, vlastnm jmnem Josef Watzke (zemel 8.12.1987 tamt) a byl to esk akademick mal.
Malb se uil nkolik let u male Antonna Porketa. Pozdji studoval na soukrom kole u Ferdinanda Engelmlera a od r. 1925 studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Otakara Nejedlho.
Hodn cestoval a to nejen doma, ale teba na Korsiku. V r. 1928 zskal stipendium na cestu do Pae. Pozdji byl i v Jugoslvii.
Bhem druh svtov vlky pobval na Vysoin, kde ml chalupu a kde ho proda inspirovala. Vnoval se hlavn krajinomalb, ale nevyhbal se ani figurlnm motivm nebo kvtinm.
Od r. 1935 byl lenem Klubu vtvarnch umlc Ale.
Zastoval se tak vstav po cel republice.

Na nkter obrazy Josefa Vacke se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Josef+Vacke,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjauYW4_bbjAhXuThUIHegNAe4QsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
17.07.2019  06:47
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Byl to esk dirigent a hudebn skladatel. e je o Ludvku Vtzslavu elanskm, nar. 17. ervence 1870 ve Vdni (zemel 27.10.1931 v Praze).
Vystudoval Uitelsk stav v Kutn Hoe a rok uil v Horn Krup. Teprve pak zaal studoval na Konzervatoi v Praze skladbu, kde jeho uitelem byl Karel Stecker. Navtvoval tak Pivodovu opern kolu a inohern kolu Nrodnho divadla v Praze.
Po studich se v r. 1895 stal dirigentem opery v Plzni, pozdji nkolik sezn dil orchestr opery v Zhebu a pak byl jet tetm dirigentem Nrodnho divadla v Praze. V r. 1900 zaloil polskou operu ve Lvov.
Nejdleitjm inem elanskho vak bylo vytvoen stlho souboru esk filharmonie. Prvn koncert se konal 4. ledna 1896 v praskm Rudolfinu za zen Antonna Dvoka. V tomto tlesu hrli hudebnci z rznch praskch orchestr a tak elansk vyuil stvky orchestru Nrodnho divadla a vytvoil stl profesionln symfonick orchestr a v r. 1901 se stal jeho prvnm fdirigentem. Po roce vak odstoupil a veden pedal Oskaru Nedbalovi. Vrtil se do Lvova a tam zaloil a dil symfonick orchestr a krom toho byl editelem opernch scn v Krakov a Lodi. Pozdji byl editelem filharmonie v Kyjev a ve Varav. V r. 1907 se vrtil zpt do Prahy a zaloil opern scnu v nov otevenm Divadle na Vinohradech. O dva roky pozdji odeel do Pae, kde se stal editelem opernho divadla Apollo a krom toho dil symfonick orchestr. Za vynikajc nastudovn Offenbachovch dl byl jmenovn dstojnkem Francouzsk akademie.
Po prvn svtov vlce dostal nabdku na zen komick opery v New Yorku, ale tuto nabdku odmtl a vrtil se dom, k esk filharmonii a krtce na to zaloil jet jeden symfonick orchestr-akovu filharmonii. Po roce 1921 dirigoval jen pohostinsky a soukrom vyuoval zpv.
Krom vech ve uvedench innost sloil operu Kamilla a komponoval orchestrln skladby, psn, sbory, melodramata, chrmov skladby a hudbu k filmm
 
Datum:
16.07.2019  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Saa Machov, vlastnm jmnem Frantiek Alexander Maha se narodil 16. ervence 1903 ve Zhoi (zemel 23.6.1951 v Praze) a byl to esk tanenk, choreograf a reisr. Zemel celkem mld ve vku 47 let, kdy sm, dobrovoln, svj ivot ukonil. Je pochovn na Vinohradskm hbitov v Praze.
V Nrodnm divadle v Praze absolvoval baletn ppravu u primabalerny Jelizavety Nikolsk a do djin eskho baletu a divadla vstoupil pod pseudonymem Saa Machov. Nejdve psobil jako herec a tanenk v Osvobozenm divadle Voskovce a Wericha a pozdji se stal choreografem. Pro toto divadlo pipravil choreografii nap. Balady z hadr, Nebe na zemi, Tk Barbora aj. V letech 1929-1934 byl fem baletu Sttnho divadla v Ostrav, kde se tak podlel jako choreograf na 27 opernch a 49 operetnch pedstavench. Pozdji psobil v divadle E. F. Buriana a v Nrodnm divadle.
Ped nacisty emigroval do ecka, kde psobil jako baletn choreograf eckho krlovskho baletu v Athnch a tam tak zaloil tanen kolu. Po napaden ecka Nmci dobrovoln vstoupil do eskoslovensk zahranin armdy. V r. 1943 onemocnl malri a byl odvelen do Londna, kde pipravil pohostinsky choreografii Prodan nevsty. V Londn rovn pipravoval koncerty pro eskoslovensk vojky a spolupracoval jako choreograf s filmem a revulnmi scnami.
Po vlce se vrtil do Prahy, kde vak nenael uplatnn, ale odeel do Brna, kde byl editelem Sttnho divadla v Brn E. F. Burian a stal se umleckm fem baletu. O rok pozdji byl jmenovn choreografem Nrodnho divadla v Praze, pozdji byl fem baletu tohoto divadla. Za pt sezn svho psoben v Nrodnm divadle zskal soubor svtovou rove. Saa Machov se snail v dramaturgii i reii vytvoit osobit esk balet. Uvdl dla Stamice, Janka, Dvoka, Musorgskho, ajkovskho i Prokopfjeva. Spolupracoval s vznamnmi scnografy.
Krom toho se vnoval i pedagogick innosti. K jeho km na baletn kole patila nap. i hereka Helena Rikov.

 
Datum:
15.07.2019  06:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
U obraz jet zstaneme a pipomeneme si eskho male, ilustrtora, grafika, typografa, kurtora vstav a spisovatele Vclava Fialu, nar. 15. ervence 1896 v Praze (zemel 25.6.1980 tamt).
Nejprve studoval na Soukrom malsk kole ve Vdni, pak na Vy umleck kole v Charkov a na Akademii vtvarnch umn v Petrohrad. V r. 1922 se vrtil z Ruska dom a sv vzdln ukonil na Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Maxe vabinskho. Pot zskal ron stipendium na cestu do Francie a v r. 1927 se zastnil vstavy v Salnu francouzskch umlc v Pai, kde zskal estn uznn za barevn litografick podobizny vznamnch osobnost na kultury.
Hodn cestoval a vnoval se tak grafice. V r. 1938 vytvoil diorma Inaugurace presidenta George Washingtona roku 1789 pro eskoslovensk pavilon na svtov vstav v New Yorku.
Znm je jeho cyklus barevnch litografi Staroslovansk cyklus z roku 1944. Krom grafiky se vnoval tak znmkov i bankov tvorb a kninm ilustracm. Pro kresbu pouval tuku, perokresbu kolorovanou a akvarel.
Byl lenem Bloku eskoslovenskch vtvarnch umlc a lenem spolku Hollar, do jeho sbornku literrn pispval.
Zastoval se vstav jak doma, tak i v zahrani a zskal adu ocenn.
Psal tak vlastn knihy-Ogasavara, Zahrada Uenok Kaaran-Tamo, lovk s msce, Zzran kmen, Let do Hellady.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
ttps://www.google.com/search?q=Vclav+Fiala,obrazy,grafiky,ilustrace&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjio-uVy6rjAhWtxaYKHYlVC0kQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
14.07.2019  07:11
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male Jakoba Ginzela, nar. 14. ervence 1792 v Liberci (zemel 31.3.1862 tamt).
Vyuil se truhlem v dln svho otce, pak studoval malbu na Akademii vtvarnch umn v Praze u Josefa Berglera. Od r. 1818 psobil jako mal a to nejen v Liberci, ale i v Dranech. Maloval hlavn portrty vznamnch a bohatch m칻an, ale i adu oltnch obraz a obraz s nboenskou tmatikou. Proslavil se tak malovanmi betlmy. Jakob Ginzel betlmy maloval a jeho bratr Franz vyrbl architektonick sti, pohonn mechanismy a podlepoval a zpevoval jednotliv figury devem.
V r. 1840 si v Praze otevel kolu malby a kresby, ale nebyl spn a tak se vrtil zpt do Liberce, kde si otevel sv studio. Jeho nejvznamnjm dlem je diorma betlmu z r. 1853 (diorma je speciln model, kter se sna navodit dojem skutenosti. Velk dioramata byla budovna pedevm v 19. stolet. V modelstv se diorma objevuje velice asto. Na zadn stn obvykle bv vrn namalovno pozad, ped nm jsou umstny plastick (3D) modely).
Obrazy a kresby Jakoba Ginzela byly v r. 1992 vystaveny v Oblastn galerii v Liberci a to k 200. vro narozen tohoto umlce.
Nkter jeho prce jsou krom Oblastn galerie v Liberci tak v Severoesk galerii vtvarnho umn v Litomicch.

Na nkter prce Jakoba Ginzela se mete podvat na tchto dvou internetovch strnkch:
https://www.google.com/search?q=Jakob+Ginzel,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwj_7ZuYyqrjAhUzxcQBHcuCD6kQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Jakob_Ginzel
 
Datum:
12.07.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Mn znm hudebn skladatel Ludvk Pelek se narodil 12. ervence 1910 v Majetn (zemel 30.6.1953 v Olomouci), se doil pouhch 43 let.
Zkladn hudebn vzdln zskal na hudebn kole erotna. Protoe ho hudba zajmala, soukrom studoval skladbu u olomouckho hudebnho skladatele Richarda Kopy.
Nejprve se vnoval tanen hudb, v dob druh svtov vlky vak zaal komponovat i hudbu vnou.
Z jeho dl pipomnm operu Ondry muzikant, orchestrln skladby-Svtn v nov den, Zpvajc zem, Slovansk pochod, Boj o vtzstv, komorn hudbu-Sonatina pro klavr, Sonta pro housle a klavr, Miniaturn suita pro komorn trio. Zkomponoval adu psn, sbor, vojensk pochody a hudbu k tanci.
 
Datum:
11.07.2019  07:28
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho grafika Vladimra Silovskho, nar. 11. ervence 1891 v Libni (zemel 26.4.1974 v Praze).
Vystudoval Umleckoprmyslovou kolu v Zhebu a Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Maxe vabinskho.
Vnoval se hlavn ilustracm knih vznamnch spisovatel-Boulevarda, Poe, Bezrue a dalch. Znm je tak dky znmkov tvorb. Vnoval se voln grafick tvorb-Prce v huti, lovk v davu, Krajina a dal. Pracoval pevn technikou leptu a such jehly.
Byl lenem SVU Mnes, Umleck besedy a zakldajcm lenem SUG Hollar. Sv prce tak vystavoval. Posledn jeho autorsk vstava se konala v r. 1971 v galerii Hollar v Praze.

Na krsn grafiky Vladimra Silovskho se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Vladim%C3%ADr+Silovsk%C3%BD,grafika&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwih6or7yKrjAhVx5aYKHUsgDXEQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
10.07.2019  07:08
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vrtme se k umn a pipomeneme si francouzskho impresionistickho male Camille Pissarro, nar. 10. ervence 1830 Ostrov sv. Tome (zemel 13.11.1903 Le Havre). Jeho otec byl id, matka kreolka. Proto nesml studovat v idovsk kole, ale musel navtvovat kolu pro ernosk dti, co ovlivnilo i jeho tvorbu. Ve 12 letech ho rodie poslali do interntn koly v Pai. Veker svj voln as vnoval malovn do skice. Kreslil prakticky ve, co ho obklopovalo. Povozy, kter po slunnch cestch tahali osli, eny, kter na plch praly prdlo, stromy i rostliny.
Po nvratu dom pomhal otci a dohlel na pjezdy obchodnch lod. Zapisoval poty beden se zbom a ve volnch chvilkch kreslil skici barvitho ivota v pstavu a lod proplouvajcch kolem.
Pt let se snail skloubit prci se svou umleckou innost. Rodie nesouhlasili s tm, aby svj ivot zasvtil umn a proto z domova utekl. S dnskm malem Fritzem Melbeve odplul do Venezuely. Zde pod dohledem Melbeve maloval vodovmi barvami, tukou i tu. V r. 1852 se vrtil Pissarro na Ostrov sv. Tome, nebo jeho rodie se nakonec smili s jeho ambicemi a pislbili mu podporu. Za dalm vzdlnm proto odjel do Pae. Tam se setkal s Monetem a Czannem, co do jeho tvorby pineslo nov impuls.
Zastoval se vstav a usiloval o uznn ve spolenosti a ve svt. Ve sv tvorb experimentoval, studoval vliv svtla, klimatu a ronch obdob a pinesl do umn nov techniky. Byl tak mimodn uznvan jako uitel. Stal se stedem skupiny mal – A. Renoir, C. Monet, E. Degas, P. Czanne, kte si ho vili a asto se k nmu obraceli pro inspiraci.
Teprve a na sklonku ivota, v 62 letech, konen zskal vnost a jeho obrazy na aukcch dosahovaly vych stek. Tak nov generace mladch umlc ho obdivovala.
Jeho obrazy meme vidt i v Praze, v Nrodn galerii, kter ve Sbrce modernho a souasnho umn ve Veletrnm palci vystavuje ti Pissarrovy olejomalby, Pontoise, Zahrada ve Val Hermeil a V zelinsk zahrad.

Na nkter dal obrazy se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Camille+Pissarro,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjS1omP9J3jAhUZwMQBHWNBC_0QsAR6BAgEEAE&biw=1920.&bih=1007


 
Datum:
08.07.2019  06:51
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Ani dnes se jet nebudeme vnovat umn, ale pipomeneme si vznamnou osobnost, Frantika Kika, nar. 8. ervence 1847 Plnice (zemel 22.1.1941 Stdlec u Tbora). Frantiek Kik byl technik, prmyslnk a vynlezce. Jeho nejznmjm vynlezem byla obloukov lampa se samoinnou regulac. Vynalezl svtelnou fontnu, zdokonalil elektrick tramvaje, eleznin signalizaci, sestrojil elektromobil a mnoho dalch zazen.
Za sv vynlezy zskal mnoho ocenn nejen u ns, ale i v zahrani.
Na jeho poest bylo pojmenovno mnoho ulic v rznch mstech. V jeho rodnm mst bylo zzeno mal muzeum, kter dokumentuje jeho ivot a dlo.
 
Datum:
07.07.2019  06:47
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Odskome si trochu od umn a pipomeneme si narozen vznamnho eskho pomologa a lechtitele ovoce Jana hu, nar. 7. ervence 1853 v Chlumci nad Cidlinou (zemel 12.7.1922 tamt).
Vyuil se truhlem a pozdji i zahradnkem a protoe ho zahradnien zaujalo, vypracoval se na pednho znalce ovocnch odrd. V r. 1892 se stal okresnm zahradnkem v Chlumci a v r. 1919 tam zaloil sttn ovocnskou kolku. Shromdil tam asi 2000 odrd ovocnch strom a ke. Ty se pak staly po jeho smrti zkladem sttnho ovocnskho arboreta v jezdu u Prhonic
Vyvrcholenm prce Jana hy pak bylo vydn 5 svazkovho obrazovho atlasu esk ovoce. Tento atlas byl ji nkolikrt vydn a je dostupn i on-line.
 
Datum:
06.07.2019  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho klavristu, hudebnho skladatele, spisovatele a pedagoga Vladimra Polvku, nar. 6. ervence 1896 v Praze (zemel 11.5.1948 tamt).
Vystudoval reln gymnzium a obchodn kolu a pak teprve zaal studovat na Konzervatoi v Praze hru na klavr u J. Prochzky a skladbu u K. Steckra. Vystudoval i mistrovskou kolu u Vtzslava Novka.
Po studich dlal klavrn doprovod zpvace Nrodnho divadla v Praze Olze Borov-Valoukov a houslistovi Jaroslavu Kocianovi. S Kocianem pak absolvoval i turn nejen doma, ale i po Jugoslvii, Bulharsku, Itlii, Rakousku, Japonsku a Spojench sttech.
Po nvratu dom zaloil komorn sdruen esk trio, kter zskalo vynikajc povst. S tmto triem tak odcestoval do Spojench stt, kde psobil jako koncertn umlec a profesor konzervatoe Lawndal v Chicagu. V r. 1927 odjel do Pae, kde absolvoval interpretan kurz u Alfreda Cortota na cole Normale de Musique de Paris. Odtud se pak vrtil do Spojench stt, kde opt uil na konzervatoi v Chicagu.
V r. 1930 se definitivn vrtil dom a uil zpv na Dvm gymnziu v Praze, extern harmonii na Konzervatoi v Praze a klavr a teorii na Mstsk hudebn kole v Psku. V r. 1940 se stal dnm profesorem hry na klavr na Konzervatoi v Praze.
Krom pedagogick innosti stle koncertoval v Komornm duo s houslistou Zdekem Kolskm.
Tak pispval lnky a kritikami do rznch naich i zahraninch asopis.
Skldal orchestrln skladby, komorn skladby, melodramata, scnickou hudbu, klavrn skladby a vydal velk mnostv instruktivn literatury pro klavr. Zkomponoval i velk mnostv psn, psovch cykl a sbor.
 
Datum:
05.07.2019  06:49
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme male, grafika a ilustrtora Luka Vimra, nar. 5. ervence 1921 v Krlov Dvoe u Berouna (zemel 9.11.2005 v Praze).
Vystudoval praskou UMPRUM v ateliru prof. Frantika Muziky. Po studich spolupracoval s nakladatelstvm Albatros. Ilustroval vce jak 40 knih a to pedevm pro dti. Vtvarn se podlel i na uebnicch.
Jako male ho inspirovala pedevm krajina.
Byl tak prmyslovm vtvarnkem a podlel se na vzhledu rznch vrobk.

Nkter jeho prce mete vidt zde:
https://www.google.com/search?biw=1920&bih=1007&tbm=isch&sa=1&ei=3vUZXdX9I4SSsAea04eoAQ&q=Lud%C4%9Bk+Vimr%2Cilustrace&oq=Lud%C4%9Bk+Vimr%2Cilustrace&gs_l=img.3...14170.17981..18164...0.0..0.95.1178.15......0....1..gws-wiz-img.ZxK3HmttWsM


 
Datum:
04.07.2019  07:23
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Antonn Ivansk, nar. 4. ervence 1910 v Ostrav-Pvoze (tehdy pouze jet Pvoz) byl socha, psobc v Ostrav a pedstavitel socialistickho realismu (zemel 8.1.2000 v Ostrav).
Vystudoval ezbstv na Sttn odborn kole pro zpracovn deva v Chrudimi a pak studoval na Umleckoprmyslov kole v Praze u prof. J. Maatky. Po ukonen studia se vrtil zpt do Ostravy. Sv sochy nachzel v postavch dlnk, hornk a koksa. Vytvel tak busty T. G. Masaryka, kter byly umstny v Ostrav-Petkovicch nebo Slezskch Rudolticch.
V r. 1939 byl gestapem zaten za ast na odbojov innosti, vznn a nsledn deportovn do koncentranho tbora v Mauthausenu. Po ukonen druh svtov vlky se vrtil zpt do Ostravy.
Jeho tvorba byla podzena spoleensk objednvce t doby. Krom toho uil na katede vtvarn vchovy PF Ostrava. Byl pedsedou Sdruen politickch vz a pedsedou Moravskoslezskho sdruen vtvarnch umlc, pozdji Svazu eskoslovenskch vtvarnch umlc.
V r. 1975 obdrel titul Zaslouil umlec a v r. 1980 d prce.
Zastoval se tak vstav a to nejen doma, ale i v zahrani.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
ttps://www.google.com/search?q=Antonn+Ivansk,sochy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjCudKZ
1JPjAhXkShUIHckTD88QsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007


Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>