Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Petr,
ztra Svatopluk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
21.02.2019  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Opt se vracme k hudb a pipomeneme si opernho pvce-tenoristu a slistu opery Nrodnho divadla v Praze Oldicha Kove, nar. 21. nora 1907 v Praze (zemel 5.4.1967 tamt).
Vyuil se sazeem a pak toto zamstnn vykonval. Ve svm volnm ase zpval a soukrom se vzdlval v opernm zpvu. Od r. 1931 psobil ve skupin Setlei, se ktermi vystupoval v operetch v rznch praskch divadlech a tak ve filmu. Na doporuen Vclava Talicha v r. 1938 odeel do Nrodnho divadla v Praze a vnoval se opernmu zpvu. Byl nap. velmi oblbenm pedstavitelem Vaka ve Smetanov opee Prodan nevsta, prv pro svj mkk a vel hlas. Zpvn populrn hudby pak zcela zanechal.
Zemel v pouhch 60 letech.
 
Datum:
20.02.2019  07:08
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnes vzpomenu vro mrt na velk opern pvkyn, slistky Nrodnho divadla a tou byla Marta Krsov. Umlkyn zemela dne 20.2. 1971 ve Vri u Berouna, narodila se 16.3. 1901 v Protivn.
Vyrstala v hudebnm prosted, od dtstv se uila he na housle, lska ke zpvu vak zvtzila, stle kultivovala a zdokonalovala svj hlas. V roce 1922 byla angaovna jako sopranistka ve Slovenskm Nrodnm divadle, kde psobila pt let v bratislavsk opee. Jej hlas se formoval a promnil se na koloraturn - mezzosoprn. Uplatnila se i na mnoha koncertnch pdich.

1.9. 1928 se stala Marta Krsov lenkou opery Nrodnho divadla v Praze, kde si zskala obdiv nejen obecenstva, ale i kritiky. Bhem 38 let v Nrodnm divadle ztvrnila Krsov bezpoet rol, kde vdy usilovala o pveckou dokonalost. Sbrala vavny tak v zahrani – Brusel, Berln, Edinburgh, s Vclavem Talichem v Amsterodamu, se Zdekem Chalabalou v Bentkch. V roce 1938 podnikla turn po USA a Kanad. Na druhm zjezdu do USA v roce 1939 j byla nabdnuta smlouva s Metropolitn operou v New Yorku, kterou vak nepijala.

Byla tak danou interpretkou psov a kanttov tvorby, jej mimodn pveck technika a hlasov dispozice j umonily zpvat tak velmi obtn a zdka prezentovan party barokn hudby, v eskoslovensk premie uvedla vokln dla J. S. Bacha. Ztvrnila i nkolik rol ve filmu, domnou byl zpv. Nelze vyjmenovat vechny role Marty Krsov, obrovskm zitkem dle pamtnk byly role v Jankovch operch, a to byla Jej pastorkya i Ka Kabanov. V roce 1958 obdrela Marta Krsov titul Nrodn umlkyn a v roce 1961 to byl d prce.

 
Datum:
19.02.2019  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Opustme hudbu a vrtme se k obrazm. Dne 19. nora 1910 se v Brn narodil esk mal, kresl, grafik a ilustrtor Karel ern (zemel 18.10.1960 v Praze).
Naped se vyuil mechanikem a pi zamstnn navtvoval kurs kreslen a malovn na veern dlnick kole. U od kolnch let rd kreslil a maloval a jeho matka, kterou velmi miloval, ho v jeho zlib podporovala. V dob, kdy ji tvoil pipojoval asto k signaturm svch dl i psmeno , co bylo poten psmeno dvho jmna jeho matky-ichov. Velmi touil studovat na Akademii vtvarnch umn. Svmi kresbami zaujal pozornost Jakuba Obrovskho, kter ho pijal hned do 2. ronku, kde studoval v letech 1933-1938.
Zatky tvorby Karla ernho byly hodn ovlivnny Preislerovou melancholi. Sm trpl celoivotnm pocitem osamn, kter pramenilo z toho, e byl hrbat, co ovlivnilo jeho fyzick vzhled. Kreslil perem, tu, uhlem i barevnmi kdami. V barvch pevldala fialov, modr, zelen, ed, ern a hnd, tedy dn ziv barva. Maloval zsadn podle modelu krajiny. Na mst si vytvel kresby a skici. K nkterm nmtm se vracel. V r. 1939 namaloval obraz Zmrtvchvstn pro kapli v obci Koryna v okrese Mnichovo Hradit. Obrazy z obdob 2. svtov vlky a nacistick okupace odrej tsnivou atmosfru (Nakajc eny, Oplakvn).
V r. 1940 vstoupil Karel ern do spolku Mnes.
Hodn tak cestoval. Nejvce ho okouzlila Pa, francouzsk krajina a pedevm moe. Tak barvy na jeho obrazech se projasnily. Do Francie se vracel a v r. 1946 se zastnil prvn skupinov vstavy v galerii La Bethie. Od t doby se pak zastnil na vech vznamnch vstavch po celm svt.
Sm ml 28 samostatnch vstav a jeho obrazy se nachzej v Nrodn galerii v Praze, Moravsk galerii v Brn a mnoha oblastnch i krajskch galerich.
Krom malovn tak ilustroval knihy, nap. Kavrnu na hlavn td od Gzy Veliky aj.
Zemel nhle na zpal plic ve vku 50 let.

Na jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Karel+%C4%8Cern%C3%BD,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwirxKyAt7vgAhWIr6QKHQqgAYAQiR56BAgGEBM&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
18.02.2019  06:56
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Peneseme se do svta hudby a pipomeneme si eskho houslistu, dirigenta a hudebnho skladatele Ondeje Kadlece, nar. 18. nora 1859 v Dobi (zemel 6.2.1928 Samara).
Pracoval jako dlnk v Dakov tovrn v st nad Labem, ale nakonec hudba zvtzila a zaal studovat na Konzervatoi v Praze, kde byl kem I. Auera a A. Bernhardta. Od r. 1876 byl hudebnkem vojensk hudby v Mlad Boleslavi a v r. 1885 odeel do Ruska, kde se stal houslistou a violistou Mariinskho divadla v Petrohrad, kde psobil a do r. 1907. Pak jet dil Treck symfonick kozck orchestr a byl editelem Carsk hudebn spolenosti ve Vladikavkaze. Vrtil se do Petrohradu a stal se dirigentem Mariinskho divadla. Krom toho dil dal petrohradsk orchestry a vyuoval hudb.
V r. 1912 byl podn, aby sloil hudbu k prvn mongolsk hymn. Za tuto skladbu byl ocenn vysokm sttnm mongolskm vyznamennm. Po jnov revoluci odeel do Samary, kde se stal profesorem na konzervatoi a zaloil symfonick orchestr, kter dil a do sv smrti.
Z dla Ondeje Kadlece vybrm hudbu k baletm Bl lilie, Kermess, Acis a Galateja, Dafnis i Chloja a pro baletn proveden upravil klavrn cyklus Ron doby Petra Iljie ajkovskho. Z dalch skladeb pipomnm operu Aleko, Orchestrln ouvertury nebo Instruktivn a didaktick skladby pro poteby vuky.
 
Datum:
17.02.2019  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho akademickho male a vysokokolskho profesora Jana Preislera, nar. 17. nora 1872 v Popovicch u Berouna (zemel 27.4.1918 v Praze).
M칻anskou kolu navtvoval v Beroun a u tam se projevil jeho talent k malovn. editel koly spolu s dalmi milovnky umn napsali rodim Jana Preislera, aby chlapce dali na studia do Prahy s tm, e ho budou finann podporovat. V 15 letech odeel studovat do Prahy na Umleckoprmyslovou kolu, kterou tehdy vedl Frantiek enek. Po jejm absolvovn sdlel s Karlem pillarem atelir v budov Malostransk zlony. Jet v dob studi navzal kontakt se spolkem Mnes a od potku do nj pispval svmi kresbami. Po nkolik let redigoval asopis Voln smry a od r. 1896 byl a do r. 1918 jeho pedsedou.
Podnikal tak studijn cesty. V r. 1902 cestoval s ptelem Antonnem Hudekem po Itlii a na zpten cest se ve Vdni setkal s Augustem Rodinem.
V r. 1905 pomhal organizovat vstavu Edvarda Muncha v Praze a navrhl i plakt. O rok pozdji pak navtvil Pa, kde se seznmil s dlem Paula Gauguina.
V beznu 1909 navtvil Preislerv atelir francouzsk socha Emile-Antoine Bourdelle.
Od r. 1903 byl externm uitelem na Umleckoprmyslov kole v Praze a v letech 1913-1918 psobil jako profesor na Akademii vtvarnch umn v Praze.
Stkal se a ptelil s leny skupiny Osmy, Bohumilem Kubitou, Vincencem Beneem nebo Zdekem Kratochvlem.
Pi malovn svch obraz se nechal inspirovat veri eskch bsnk – Antonna Sovy, Otokara Beziny, Karla Hlavka, Juliuse Zeyera aj.
Zemel na zpal plic a je pochovn na hbitov v Krlov Dvoe-Poplch u Berouna.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Jan+Preisler,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwi7qtvItbvgAhXGKFAKHbymATgQiR56BAgGEBM&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
16.02.2019  06:10
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Bohuslav Matj ernohorsk se narodil 16.2. 1684 v Nymburce, zemel 1.7. 1742 ve trskm Hradci. Zkladn vzdln zskal u otce, varhanka a uitele jako jedno z jeho 13 dt. Byl to vynikajc esk skladatel, varhank a pedagog obdob vrcholnho baroka.

Bohuslav Matj ernohorsk studoval filozofii a teologii na prask univerzit. Po zskn titulu bakale vstoupil do frantiknskho du a roku 1708 byl vysvcen na knze. V roce 1710 odeel do Itlie, kde byl jmenovn hlavnm varhankem baziliky sv. Frantika v Assisi. Zde vyuoval mj. vznamnho italskho skladatele G. Tartiniho. Pozdji psobil v Padov. Skld zejmna vokln tvorbu a varhann skladby. Z jeho tvorby se zachoval pouze zlomek, kter vak dokumentuje skladatelv neobyejn cit pro dokonalou polyfonii. V r. 1720 se vrtil do ech, kde pokraoval ve skladatelsk a pedagogick innosti. Byl i uitelem dalho vznamnho skladatele Frantika Ignce Tmy nebo CH. W. Glucka. V Praze zastval i msto editele kru u sv. Jakuba, kam peel z msta skladatele v Tnskm chrmu. Od r. 1831 psob opt v Padov, r. 1741 se rozhodl kvli zhorenmu zdrav vrtit do ech, ale bhem cesty v noru 1742 zemel.

Pestoe ve sv dob byl vhlas skladatele ernohorskho obrovsk, zachovalo se pouze trnct jeho dl, zejm v dsledku poru u sv. Jakuba na Starm Mst. B. M. ernohorsk spolen s Janem Dismanem Zelenkou (1675-1745) jsou povaovni za vrcholn pedstavitele eskho hudebnho baroka.

Z dla nap. https://www.youtube.com/watch?v=xoPnIBE_oyY

 
Datum:
15.02.2019  06:56
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Pod jet zstvme u obraz a pipomeneme si male, grafika, ilustrtora a profesora djin umn a vtvarn vchovy Bohdana Lacinu, nar. 15. nora 1912 ve Snn (zemel 6.7.1971 v Brn).
Proel si relkou a zaal studovat na brnnsk technice, odkud peel na uitelsk smr Vysok koly architektury v Praze. Jeho profesory byli Oldich Blaek a Cyril Bouda.
Poprv sv prce vystavoval v D 37 a hned po vlce v r. 1945 na vstav eskoslovensk avantgardy. Vystavoval tak v zahrani jako astnk expedice Art tchcoslovaque 1938-1946 v Pai a Bruselu.
Krom malovn se vnoval i ilustrovnm knih. Ilustroval vce jak 60 kninch titul.
Po vlce uil na Filozofick fakult v Brn.

Na prci Bohdana Laciny se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Bohdan+Lacina,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiK4bXNybDgAhUnw8QBHQebCYIQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
14.02.2019  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zstaneme jet u obraz a pipomeneme si slovenskho male idovskho pvodu Dominika Skuteckho, nar. 14. nora 1849 Gajary (zemel 13.3.1921 v Bansk Bystrici).
Od r. 1853 il s rodii ve Vdni, kde tak studoval, uil se u sochae J. Meixnera a v ppravn malsk kole ve td historickho malstv. Pozdji tento obor studoval i v Bentkch. Psobil pak v Mnichov, Vdni a v Bentkch. Maloval nrov obrzky, krajiny i portrty. V letech 1884-1886 pi pobytu v Bansk Bystrici vytvoil nkolik krajinomaleb ze Stednho Slovenska a tak nkolik nrovch scn. V r. 1889 se natrvalo usadil v Bansk Bystrici, portrtoval vznamn osobnosti msta, sv pbuzn, maloval prosted mdnch hamr v Bansk Bystrici, organizoval vstavy a piinil se o rozvoj kulturnho ivota v mst.
Jeho obrazy jsou ve sbrkch nejen Slovensk nrodn galerie, ale i v jinch slovenskch a zahraninch galerich a soukromch sbrkch.

Na obrazy Dominika Skuteckho se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Dominik+Skuteck%C3%BD,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiF0OrMx7DgAhWjw4sKHW79BWcQsAR6BAgGEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
13.02.2019  06:57
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 13. nora 1895 se v Litomyli narodil esk mal Josef Volesk (zemel 18.11.1932 tamt).
Vyuil se litografem a tiskaem, ale dle pak studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze. Jeho velkm vzorem byl Vratislav Nechleba, kter jeho tvorbu nasmroval k portrtov malb. Jeho vrcholnmi dly jsou portrty Antonna Sovy a Boeny Nmcov. Teprve ve druh polovin dvactch let se dky cestm do zahrani a to hlavn Itlie a Francie zaal srovnvat se soudobm umnm a zaal tvoit siln expresvn obrazy - Nemocn a U loe umrajcho. V r. 1929 pak tm opustil dominujc portrtn malbu a zaal se vnovat malb zti a krajinomalb.
Sv obrazy vystavoval a na nkter se mete podvat na ne uvedenou strnku:

https://www.google.com/search?q=Josef+Volesk%C3%BD,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjZ9e3xxrDgAhWHt4sKHZWcCNQQsAR6BAgEEAE&biw=1920&bih=1007

 
Datum:
12.02.2019  06:14
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


12.2. 1881 se v narodila Anna Pavlovna Pavlovov. Byla to rusk baletn tanenice narozen v Petrohrad.
Roku 1899 ukonila studium na Carsk baletn akademii v Petrohrad a u roku 1906 zskala oficiln status primabalerny. Po zaloen Ruskho baletu roku 1909 se stala pedn postavou tohoto svtoznmho souboru. Vystupovala ve slavnm Mariin divadle v Petrohradu, poslze se trvale usazuje v Londn.

V roce 1910 zaloila vlastn baletn soubor, s nm vystupovala hlavn v zahrani. ila slvu klasickho ruskho baletu po celm svt, byla nesmrn populrn a bohat. Snad nejvce ji proslavilo baletn slo "Umrajc labu", kter se stalo jejm symbolem. V Rusku naposled vystupovala v roce 1914 a pot procestovala prakticky celou Evropu, u nohou j leel New York, navtvila i Orient, Austrlii, i Latinskou Ameriku. Zemela na zpal plic 23.1. 1931 v nizozemskm Haagu.


 
Datum:
11.02.2019  07:03
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
V Ostrav se dne 11. nora 1890 narodil Richard Kubla (zemel 9.7.1964 v Praze), esk opern pvec-tenorista.
Ji od dtstv ml rd hudbu a uil se hrt na housle. Ml hudebn nadn a tak ji od sedmi let vystupoval na veejnosti. Jako tenorista se divkm poprv pedstavil v r. 1910.
Po maturit chtl studovat prva, nakonec vak zvtzila lska k hudb. V letech 1911-1914 studoval na vdesk konzervatoi a po absolutoriu zskal msto v Lidov opee ve Vdni. Pozdji se vrtil zpt do ech a psobil jako slista v Nmeckm divadle v Praze. Do r. 1945 tak pravideln hostoval v Nrodnm divadle v Praze. Vystupoval tak v zahrani, nap. v Budapeti, Hamburku, Chicagu, New Yorku, Khie aj.
 
Datum:
10.02.2019  06:17
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


10.2. 1890 v Moskv se narodil Boris Leonodovi Pasternak, zemel 3.5. 1960, pohben je ve spisovatelskm msteku Peredlkin u Moskvy .

Boris Pasternak byl rusk bsnk, spisovatel, pochzel z ven idovsk rodiny, otec byl profesorem na malsk kole a matka Rosa Kaufman, byla klavristka. V rodin se stdala mnoho vznamnch osobnost jako byl E. M. Rilke, L. N. Tolstoj, Segej Rachmaninov , Alexandr Scriabin a dal. Prosted ovlivnilo Borise natolik, e nastoupil hudebn konzervato v Moskv, studia poslze pro nezjem opustil a odjel studovat filozofii do vcarska, Itlie a Nmecka.

Za romn Doktor ivago byl vylouen ze svazu spisovatel, hrozilo mu odebrn sovtskho obanstv a vyhnn na Sibi. Na jeho obranu vystoupila svtov inteligence i on sm, listem ruskmu prezidentovi. Roku 1958 obdrel Nobelovu cenu, kter se na ntlak sovtskch orgn zekl potom, co ji telefonicky pijal. Cenu po jeho smrti pebral jeho syn Jevgenij.
Mimodn smutn a krsn Pasternakovo dlo, oznaovan mnohmi literrnmi historiky za nejvt rusk romn 20. stolet, oslovuje dal generace, romn byl i zfilmovn. Krom bsnick a prozaick tvorby se Pasternak vnoval tak pekladm Shakespearovch tragdi a gruznskch bsnk.

 
Datum:
09.02.2019  06:07
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

9.2. 1873 se ve Star i narodil Josef Florin, zemel 29.12.1941 rovn ve Star i.

Josef Florin byl katolicky orientovan myslitel, litert, vydavatel, pekladatel z francouztiny a anglitiny. Objevil pro nai kulturu celou plejdu bsnk, filosof a umlc.

Ve Star i na Morav zaloil Josef Florin vydavatelstv s edicemi Dobr dlo, Archy, Studium, Nova et Vetera a Kursy. Objevil pro nai kulturu celou plejdu bsnk filosof a umlc. Impulsem pro vydvn mu bylo seznmen s dlem Lena Bloye.


Josef Florin il a psobil ve Star i, kter se dky nmu stala centrem soudob duchovn kultury. Jako autor edice Dobr dlo (Opus bonum), v nm vlastnm nkladem publikoval pes ti sta titul dl vdc, bsnk, filozof a teolog, a bhem tm tyiceti let poprv pedstavil autory dosud v echch neznm, kte vak mli brzy dojt celosvtovho uznn.
Mezi jinmi v Dobrm dlu vyly texty Lena Bloye, S. Bonneta, G. Bernanose, Chestertona, Bohuslava Reynka, R.L. Stevensona a Florian byl tak prvnm, kdo zveejnil peklady Franze Kafky. Edice Dobr dlo je dodnes legendou esk knin kultury.Vrazn byli Starou ovlivnni Jan Zahradnek a zejmna Bohuslav Reynek.
Jan ep a Jaroslav Durych byli dokonce pmmi spolupracovnky staroskho nakladatelstv.
Z nekatolickch spisovatel mla Star e velk vliv na Frantika Halase, kter Floriana nkolikrt navtvil.
Josef Florin je pohben spolu s ostatnmi leny rozvtven rodiny na hbitov ve Star i a genius loci tohoto msta ovane kadho vnmavho lovka.

 
Datum:
08.02.2019  06:57
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Od knih se pesuneme opt k hudb a pipomeneme si eskho opernho pvce (basistu) Josefa Klna, nar. 8. nora 1935 v Pbrami (zemel 11.12.2012 v Brn).
Vystudoval Akademii mzickch umn v Praze u prof. Zdeka Otavy a jednu seznu psobil jako slista opery Slezskho divadla v Opav. Odtud peel do Moravskho divadla v Olomouci, kde byl dv sezny a od r. 1965 a do r. 2000 psobil v Jankov divadle v Brn.
Bhem sv pveck kariry nastudoval a nazpval 128 rol a inkoval v 202 premirch. Vystupoval tak pohostinsky nejen u ns, ale i na zahraninch scnch. Vyuoval na Jankov akademii mzickch umn v Brn a Konzervatoi v Brn.
 
Datum:
07.02.2019  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
My star ho urit znme teba u od dtskch let, kdy se nm do rukou dostala jeho knka pro dti. Jindich imon Baar se narodil 7. nora 1869 v Klen pod erchovem (zemel 24.10.1925 tamt), katolick knz, bsnk a spisovatel.
Vystudoval Gymnzium v Domalicch a teologii v Praze. Od r. 1892 byl vysvcen na knze. Jako duchovn psobil na nkolika mstech a zapojoval se do snahy o crkevn reformu. Od r. 1919 kdy odeel do dchodu a do sv smrti il ve svm rodnm mstysi.
Krom duchovn prce psal nejen poezii, ale hlavn romny pro dospl a pbhy pro dti. Psal o ivot na vesnici a pro poteby psan, aby jeho dla byla realistick, bdal v archivech. Z jeho dla pipomnm pro dti knihy Pro kraviku, Hanka a Martnek nebo Holoubek, pro dospl Pan komisarka, Osmatyictnci, Lsy, Kanovnk, Cestou kovou, Posledn rodu Sedmerova, Posledn soud, Chodsk povdky a pohdky a dal.
Po jeho smrti v Klen zdili Muzeum Jindicha imona Baara a nedaleko od Klen, v mal vesnici Vhledy mu byl zzen pamtnk se sochou v nadivotn velikosti. Na zhotoven sochy se podlely okoln obce a spolky, kter jsou na pamtnku uvedeny. Krom toho se na pamtnku nachz citt J. . Baara
Pane Boe!
Vecky struny v srdci
mm ji popraskaly.
Jedna jedin mi zbyla.
Miluje-li m - dej - abych
sml na ni zahrt
pse o lsce k tto
tvrd kamenit zemi.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>