Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Blahoslav,
ztra Svtek prce.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
29.04.2017  07:19
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 29. dubna 1916 se v Teboni narodil esk mal, grafik, scnograf a vestrann vtvarnk, len skupiny Sedm v jnu ze tyictch let 20. stolet, Zdenek Seydl (zemel 17.6.1978 v Dobichovicch).
Po smrti rodi vyrstal v rodin sochae Karla Pokornho. Vyuil se typografem a navtvoval jednoron kurz kreslen na Sttn grafick kole. Pozdji vystudoval Umleckoprmyslovou kolu v Praze u prof. Frantika Kysely.
Kresb se vnoval u od dtskch let a poprv sv kresby vystavoval v r. 1929 v Mnesu na Pehldce dtskch kreseb a odnesl si cenu za dtskou kresbu.
Ml neobvykl grafick projev, kter charakterizovala lapidrnost, dekorativn stylizace a svoboda projevu. Po druh svtov vlce se vnoval pevn grafice, ilustrovn a kreslenmu a loutkovmu filmu. Byl tak autorem dtskch knek - Co jsem vidl a slyel v trv, Motli a pracoval jako vtvarn redaktor v nakladatelstv eskoslovensk spisovatel. Spolupracoval s praskmi i mimopraskmi divadly, kde vytvel nejen kostmy, ale i celou vpravu. Za soubor kostm ke Stravinskho baletu Petruka zskal na Praskm quadriennale 1967 stbrnou medaili. Graficky upravoval i knihy Bohumila Hrabala nebo Josefa Kainara.
Nabzm odkaz na Seydlovy prce:
https://www.google.cz/search?q=Zdenek+Seydl+,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjepYDyx7DTAhXMjywKHW2RBqQQsAQIPg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
28.04.2017  07:31
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 28. dubna 1911 se ve Vysokm Mt narodila esk opern pvkyn, sopranistka Nrodnho divadla v Praze, Maria Tauberov (zemela 16.1.2003 v Praze).
Dtstv proila ve Vdni, kam se s n rodie pesthovali, kdy j bylo 8 let. Na hudebn akademii se uila hrt na klavr a pokraovala na mistrovsk kole. Studovala tak zpv u L. Rippera a R. Eibenschtzov a v letech 1933-1935 pak v Miln u F. Carpiho. Ve studiu pak pokraovala i v Praze, kam se pesthovala.
V listopadu 1936 se stala lenkou Nrodnho divadla v Praze, kde psobila a do z 1973.
Zpvala krsn soprnov role nap. ve Figarov svatb, Rigolettu, La Traviat, v Lazebnku sevilskm, v Hubice, v Phodch liky Bystrouky a mnoha dalch operch. Vystupovala tak v nkolika filmech a asto hostovala v zahrani, nap. v Nmecku, Maarsku, Polsku, Rakousku, Itlii a mnoha dalch zemch.
Spolupracovala se Symfonickm orchestrem eskoslovenskho rozhlasu a jej zpv byl tak natoen na gramofonov desky.
Za svj zpv zskala titul zaslouil umlkyn, d prce, titul Nrodn umlkyn a za celoivotn mistrovstv v opee Cenu Thlie.
 
Datum:
27.04.2017  07:13
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu osobnost, kterou aspo podle jmna zn snad kad. Dne 27. dubna 1904 se v Bl pod Bezdzem narodil Miloslav Disman, divadeln a rozhlasov reisr, dramaturg a pedagog (zemel 21.4.1981 v Praze).
Vystudoval Vysokou kolu pedagogickch studi v Praze a psobil jako uitel na obecnch kolch v Novm Boru, Menu a dalch mstech. Od r. 1930 pak psobil na praskch pokusnch kolch v Michli a Nuslch, kde tak zaloil dtsk recitan krouky. V r. 1931 pak zaloil rozhlasov dtsk sbor a spisovatel Vladislav Vanura jej pojmenoval Dismanv rozhlasov dtsk soubor. Sm Disman vak za oficiln datum vzniku souboru oznail datum 15.9.1935. Soubor se stal stlm externm spolupracovnkem rozhlasu. Mnoho slavnch umlc bylo v dtstv leny tohoto souboru (nap. J. Vinkl, J. Vala, J. Hlavov, A. Vrnov, V. Postrneck. E. Klepov, J. Hoika, Z. Borovec, P. Kohout a dal).
M. Disman se v r. 1935 stal dramaturgem a reisrem eskoslovenskho rozhlasu a v pozdjch letech byl vedoucm reisrem vysln pro dti a mlde. V rozhlasu psobil a do r. 1971, kdy odeel do dchodu.
V r. 1955, 1960 a 1965 byl reportrem eskoslovensk spartakidy.
Pracoval tak jako extern pedagog na prask AMU a byl aktivn i v Mezinrodn organizaci divadel pro dti a mlde.
Za svou prci byl tak ocenn dem prce, titulem Zaslouil umlec a eskoslovenskou cenou mru.
 
Datum:
26.04.2017  07:07
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se peneseme do svta hudby a pipomeneme si narozen eskho houslisty, skladatele a hudebnho pedagoga Zikmunda Polka, nar. 26. dubna 1877 ve Slavonicch (zemel 2.6.1933 ve Slanm).
Pochzel z hudebn rodiny, take se dalo oekvat, e i on bude thnout k hudb. Vystudoval varhanickou kolu v Brn, kde v t dob psobil Leo Janek a peel k dalmu studiu na Konzervato do Prahy, kde studoval hru na housle u prof. Otakara evka a hudebnho skladatele Vtzslava Novka. Po ukonen studia se stal slistou a koncertnm mistrem v Krakov. Pozdji psobil v opee ve Varav a symfonickm orchestru ve Lvov, v esk filharmonii a v Nrodnm divadle v Praze. Byl tak pedagogicky inn na Konzervatoi v Klagenfurtu a ve slovinskm Kranji. V r. 1912 se vrtil do ech, stal se editelem hudebn koly ve Slanm a zde psobil a do sv smrti. Krom pedagogick innosti tak skldal hudbu. V Lublani vyly jeho skladby pro housle a klavr tiskem.
 
Datum:
25.04.2017  08:03
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes zstaneme opt u obraz a pipomeneme si narozen eskho male Jana Autengrubera, nar. 25. dubna 1887 v Pacov (zemel 15.7.1920 v Praze).
Po studich na stedn kole byl pijat na Vysokou kolu umleckoprmyslovou v Praze a studoval u prof. E. Dtte. Spolu s nm studoval Oldich Blaek, Josef Lada, Josef apek, Jan Kojan a dal pozdji slavn umlci. V Praze studoval 2 roky a pak odeel studovat do Mnichova. Dvakrt zskal vron cenu Akademie a vstoupil tak do podvdom veejnosti. Sv obrazy vystavoval nejen v Nmecku, ale tak v esku. spch vak sklidil u nmeck veejnosti, nebo esk veejnost, a na vjimky, byla k jeho dlm velmi zdrenliv. V r. 1913 zskal Klaarovo stipendium a odjel do Itlie. Po skonen vlky se vrtil zpt do eska, usadil se v Praze a pihlsil se ke studiu djin umn a francouztiny. V Praze se tak oenil s malkou Hanou Jedlikovou a narodila se jim dcera Jana. J Autengruber vak dostal panlskou chipku, kter nakonec podlehl.
V r. 2002 uspodala Nrodn galerie v Praze vstavu jeho obraz a tak dalch umlc t doby. V r. 2009 pak Zpadoesk galerie v Plzni uspodala retrospektivu Autengruberova dla.
Na obrazy Jana Autengrubera se mete podvat na tomto odkazu:
https://www.google.cz/search?q=Jan+Autengruber,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjm4KWSyLDTAhXLWywKHbXkBysQsAQILg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
24.04.2017  07:30
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme narozen eskho male a ilustrtora Viktora Olivy, nar. 24. dubna 1861 v Novm Straec (zemel 5.4.1928 v Praze).
Malbu studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze, kde byl kem Fr. Sequense a ve studiu pokraoval na mnichovsk Akademii. V malb se pak zdokonaloval na studijnm pobytu v Pai.
Po studich pracoval pro prask nakladatelstv Jan Otto, imkovo nakladatelstv a byl vedoucm redaktorem obrazov sti asopisu Zlat Praha. Navrhoval tak plakty, knin vazby a ilustroval knihy. Ptelil se s Frantikem Topiem, pro nho navrhoval knin grafiku a vedl dramaturgii Topiova salnu.
V Plzni v M칻ansk besed ve Velkm sle je jeho nstropn obraz, ve vestibulu Muzea hl. msta Prahy na Florenci je jeho panoramatick obraz Prahy a v kavrn Slvia zase jeho olejomalba Pijk absintu. V tanenm sle na ofn na strop jsou jeho tyi figurln vpln Hudba, Tanec, Jdlo a Sport.
Byl tak velmi spnm ilustrtorem knih a asopis.
Pikldm odkaz na jeho prce:
https://www.google.cz/search?q=Viktor+Oliva+,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjwrJi2yLDTAhXEfywKHYkWCukQsAQILg&biw=1920&bih=1012&dpr=1
 
Datum:
23.04.2017  07:11
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Joseph Mallord William Turner se narodil 23.4. 1775 v Londn v nemajetnch pomrech.


Turner byl virtuzn mal a ji od asnho mld byl spjat s Royal Academy v Londn, kde se odvjela nejvt st jeho umleck drhy.
Vnoval pozornost barv, svtlu a atmosfe svch kompozic a tm se zaadil mezi anglick krajine, kte nejvce ovlivnili tvorbu impresionistickch mal.

Jeho dlo je znan rznorod - nkter obrazy jsou chladn akademick, pozorujeme sny a touhy, zachycujc Turnerovu osobnost. Pracoval s olejovmi a akvarelovmi barvami, piem u akvarelu dokzal ocenit jeho vnitn krsu a doshl velkolepch vin lyrinosti a jasu.

Akvarelov barvy umonily Turnerovi reprodukovat jemn tvary svtla, ml samotskou a sloitou povahu.Obdivoval pohled na oblohu za svitu i soumraku.
Mal W. Turner byl v podstat vizionem, jeho paleta a studie barev v nkterch dlech je jaksi pedchdce impresionismu.

V roce 1802 poprv cestuje do ciziny, peml o majesttnosti Alp a obdivuje rzn dla v umleckch sbrkch. Prvn cesta do Itlie v roce 1819 otevr nov obdob jeho tvorby, vidme intenzivn svtlo, jasn barvy, v roce 1835 nvtva Bentek se stala meznkem, kdy zaalo dal tvr obdob charakteristick studiem svtla a barvy a pedvdn snovch a mystickch viz. Turner dval najevo, e upednostuje nmty, ve kterch mu prodn ivly umouj vyjdit chvn svtla a pohyb.

Turner miloval krajinomalbu, ale nejvce ho zajmaly atmosfrick jevy a grandizn okzalost prody v okamik, kdy pedvd svou slu. M trvalou snahu zachytit a vyjdit svtlo. Dokonale kombinuje barevn tny, prce se svtlem je velmi promylen.

Umr 19.12. 1851 v njemnm dom v Chelsea v Londn. Dlo je po sob zanechal, t vce ne 30 000 dl - vtinou kresby a akvarely.

Z dla vyjmenuji jen pr obraz:
Snhov boue, Bentky - Velk kanl, Mortlake Terrace, Lo Tmraine na sv posledn cest k rozbit, Otroki hzejc pes palubu mrtv a umrajc, Norhamsk hrad, svit, a obraz D鹻, pra a rychlost. Zmiovan posledn obraz zanechval u nvtvnk takov dojem, e vlak z obrazu ujede, dojem rychlosti na obraze je fascinujc. Turner penesl atmosfru pry chvjc se v deti po trase, kudy lokomotiva projd a zanechv za sebou oblky koue.
Mnoho obraz Williama Turnera najdeme v Londn, ale jsou roztroueny v galerich celho svta.
Zajmavost je, e ve dvou skicch Williama Turnera z roku 1835 najdeme tak nrtky Teplic, Prahy a Karlovch Var. Pi sv cest z Dran do Norimberku na pelomu lta a podzimu navtvil echy a vytvoil vce ne edest skic.

Odkaz na obrazy:

http://www.william-turner.org/

 
Datum:
22.04.2017  06:46
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


22.4. 1833 v Praze se narodil Jindich Eckert, zemel rovn v Praze 28.2. 1905.

Pochzel z rodiny ezae a nvrhe forem v kartounce. Vystudoval Stavovsk polytechnick institut a 9 let pracoval jako celn ednk. Po amatrskch zkuenostech si 15. 7. 1863 otevel v Praze na jezd portrtn atelir, pod nzvem Heinrich Eckert.


Zkladem jeho vhlasu byl portrt. Roku 1871 vydal prvn soubor svch mstopisnch fotografi ve form svtlotisk s nzvem Praha, 1868 zskal prvn zahranin ocenn, 1867 se stal lenem Fotografick spolenosti ve Vdni. Realizoval adu nronch fotografickch scn, mezi nimi i alegorickch kompozic a ivch obraz. Jako prvn v eskch zemch koncipoval soubory o umleckch a prodnch krsch vlasti, kter se povauj za nejvznamnj st jeho tvorby. 1882-1884 vytvoil vznamn soubory fotografi ze umavy a z Krkono.

V roce 1893 byl pijat v Praze asanan zkon, zastupitel se odhodlali k rznm stavebnm pravm v historickm jdru msta. Nostalgie vedla umlec mezi nimi byl i Jindich Eckert k velkmu zjmu o tato msta o zachycen jejich mizejc atmosfry. Jindich Eckert v 90letech byl prvnm fotografem, kter idovsk ghetto systematicky dokumentoval ve svch snmcch.


Zskal na 44 medail a cen a byl odmnn nkolika estnmi tituly.V roce 1872 se stal praskm m칻anem, 30 let byl obecnm starm, vrazn se angaoval v nrodnm ivot a charitativnch akcch.

Odkaz:
https://www.google.cz/search?q=Jind%C5%99ich+Eckert+obr%C3%A1zky&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjh-pOQ8LTTAhVPaVAKHSzvA8YQsAQINQ&biw=1324&bih=664#spf=1


zdroj internet

 
Datum:
21.04.2017  06:20
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 21. dubna 1730 se Bli v okrese Kladno narodil esk houslista a hudebn skladatel Antonn Kammel (zemel 5.10.1788 v Londn).
Vystudoval piaristick gymnzium ve Slanm a hudbu studoval v Itlii, kam ho poslal hrab Valdtejn, kter si poviml jeho hudebnho nadn. V Padov se stal kem slavnho houslisty a skladatele Giuseppe Tartiniho. Po studich psobil v Praze, pozdji v Nmecku a v r. 1774 odeel do Londna, kde doshl nejvtch spch a kde se tak prosadil jako vynikajc houslista a skladatel. Hrl v Krlovsk kapele a podlel se na koncertnch produkcch. Komponoval skladby pro housle, ale tak orchestrln skladby. Nejhranj skladbou je Smycov kvartet . 2. Hodn koncertoval a v Londn ml cyklus vlastnch koncert. Vystupoval tak na rznch hudebnch festivalech. Jeho hudba byla blzk hudb Bachov a ranm dlm J. Haydna. Mnoho jeho hudebnch dl bylo tak vydno tiskem jak v Londn, tak i Pai, Amsterodamu, Haagu nebo Berln. Postupem doby vak upadly v zapomnn.
 
Datum:
20.04.2017  06:53
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

20.4. 1788 se narodil Ji Dbler, zemel 19.6. 1845 v Praze.

Ji Dbler, byl esk kresl, grafik, mdirytec, ocelorytec a pedagog obdob klasicismu. Roku 1806 vstoupil na Kreslskou akademii v Praze, kde byl kem Steinskho, Josefa Berglera, a Karla Postla. Za dalm vzdlnm odeel do Dran. Po svm nvratu do Prahy vyuval tiskask lis Akademie.
Od roku 1837 psobil jako uitel grafick specily prask polytechniky a prask Akademie.
Byl povaovn na nejoblbenjho a nejvytenjho reproduknho grafika druh tetiny 19. stolet.

Dbler byl oblben praskmi vedutami, kter provdl v srich (v albech) technikou akvatinty podle kreseb Vincence Morstadta, Josefa embery nebo Vojtcha Benedikta Juhna, se kterm se ptelil a do smrti.

Ji Dbler byl pohben na Malostranskm hbitov v Praze.


https://www.google.cz/search?q=Steinsk%C3%BD&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiRurXI0q7TAhVMAsAKHWyVCfwQ_AUICCgB&biw=1324&bih=664#safe=active&tbm=isch&q=Ji%C5%99%C3%AD+D%C3%B6bler&spf=191


 
Datum:
19.04.2017  06:22
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes zstaneme u umn a pipomeneme si eskho sochae Josefa Strachovskho, nar. 19. dubna 1850 v Kutn Hoe (zemel 9.7.1913 v Praze).
Ji od dtstv se u nho projevily umleck sklony. Vystudoval relku a pod vedenm prof. Zviny se vnoval kreslen. Pochzel vak z chud rodiny a proto nemohl pomlet na dal studium a na pn rodi se vyuil truhlem. Jeho vtvarn talent vak nakonec pece jen zvtzil a na tyi roky vstoupil do uen k praskmu ezbi Janu Kovi a pozdji za pomoci svho bratra se pihlsil na mnichovskou akademii. Pi studiu mu pomhalo stipendium a pspvky od kutnohorskch ptel. Po nvratu dom pracoval v dln Bohuslava Snircha, se kterm spolupracoval na vzdob Nrodnho divadla. Pozdji se osamostatnil a jeho prvn velkou samostatnou zakzkou byla pamtn deska Jana Rokycany pro rokycanskou radnici. Podlel se tak na vzdob hlavnho palce Jubilejn vstavy a proslavil se pomnky K. H. Borovskho v Kutn Hoe a bratranc Veverkovch v Pardubicch. Tvoil sochy vznamnch eskch osobnost a byl tak autorem mnoha mench prac. Je pohben na Vinohradskm hbitov.
Vet jeho prac by byl obshl a proto pikldm odkaz na nkter jeho dla:

https://www.google.cz/search?q=Vincenc+Morstadt,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjzoOTN36bTAhXHVBQKHerGCQkQsAQISg&biw=1920&bih=1012&dpr=1#tbm=isch&q=Josef+Strachovsk%C3%BD,+sochy
 
Datum:
18.04.2017  06:51
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


18.4. 1884 ve vsi Bukovice v eskm Slezsku se narodil Michel Fingesten. Jeho otec Leone Fingesten byl Rakuan, povolnm tkadlec a vyznnm protestant. Matka Frantika Lionovo pochzela z idovsk rodiny v Terstu.

Michel Fingesten byl grafik a mal idovskho pvodu, kter patil k nejznmjm umlcm v pedvlenm Berln.

V 16ti letech odeel Michel Fingesten studovat na Akademii do Vdn. Akademii po dvou letech opout a s nkladn lod odpluje do Ameriky, poslze do Austrlie, do Itlie, neustle tou po dobrodrustv, brzd pstavy v nskm a japonskm moi.
V roce 1913 doraz zpt do Evropy, usazuje se po svm putovn v Berln. Ct se dostaten zral pro umleckou tvorbu i pro ivot, zakld rodinu. Objevuje grafiku, zni sv star malby a vnuje se vhrad grafick prci. Vytv album lept Z berlnskch pelunk, grafick doprovod knihy Adolfa Weismanna Zpvajc zahrada, kter voln sleduje hudebn motivy z Mozarta, Schuberta, Wagnera, ajkovksho a Strausse.

Na pelomu let 1927 - 1928 pivedla star lska Fingestena znovu k malovn a inspirovala jeho del pobyt ve panlsku. Objevil panlskou krajinu, namaloval adu obraz neobvyklch barev a exotick atmosfry.
Vrac se do Itlie, kde po vypuknut vlky byly zavedeny protiidovsk zkony. Nacist zaali ihned jeho dlo napadat a on sm se hlsil k pronsledovanm umlcm. Fingesten plnoval tk do Prahy, zmr se mu nezdail. Koncem roku 1936 odjd se synem do Milna. Zde vytv na 500 grafickch list, jeho dlo dosahuje vrcholu. Po zaveden protiidovskch zkon je Michel Fingsten zaten a internovn v rznch tborech, kde byl ivot nesmrn obtn. 14.9. 1943 byl tbor v Kalbrii osvobozen Angliany. Krtce nato Fingesten utrpl raz, byl operovn a nsledkem infekce dne 8.10. 1943 zemel. Byl pohben na hibov v Cerisanu Itlie.

Dlo Michela Fingestena uchovvali pedevm sbratel grafiky a exlibris, kter na jeho umn fascinovala pedevm fantazie, humor a hravost. Za ti desetilet sv tvorby vytvoil mj. tm 1000 exlibris.

https://www.google.cz/search?q=MIchel+Fingesten&safe=active&tbm=isch&imgil=xDfX610Ah-bIOM%253A%253B9ZTcCXogvfbvSM%253Bhttp%25253A%25252F%25252Fwww.artnet.fr%25252Fartistes%25252Fmichel-fingesten%25252Fr%25252525C3%25252525A9sultats-de-ventes&source=iu&pf=m&fir=xDfX610Ah-bIOM%253A%252C9ZTcCXogvfbvSM%252C_&usg=__J6mJSC_hiuVaKaIV-Lq6-oZgr6g%3D&biw=1324&bih=664&ved=0ahUKEwic7-3xma3TAhWMJsAKHR9tAYcQyjcIeg&ei=mZr1WNy-CYzNgAaf2oW4CA#imgrc=xDfX610Ah-bIOM:&spf=191

 
Datum:
17.04.2017  06:33
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho male a kresle Vincence Morstadta, nar. 17. dubna 1802 v Koln (zemel 19.2.1875 v Praze). Byl to pedevm krajin, vedutista a autor ady grafickch list a alb.
Vystudoval piaristick gymnzium v Praze a ve studich pokraoval na Prvnick fakult Univerzity Karlovy. Po ukonen studi pracoval u Krajskho soudu v Lokti. Pozdji pracoval v Hradci Krlov a v Praze. U v Lokti udlal nkolik grafickch list z okol Lokte, Karlovch Var nebo Svatoskch skal. Pracoval tukou a ke kolorovn je penechval grafikm a k proveden technikou leptu pak litografm. Pozdji tyto grafick listy spojoval do alb. Od r. 1867 se vnoval pouze malstv. Zachycoval vznamn stavby, ulice a veejn prostranstv mst, kter pak zaploval nrovmi figurkami m칻an. Stkal se s F. Palackm, V. V. Tomkem a dalmi vlastenci. Maloval tm a do konce svho ivota.
Pikldm odkaz na jeho prce:
https://www.google.cz/search?q=Vincenc+Morstadt,+obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjzoOTN36bTAhXHVBQKHerGCQkQsAQISg&biw=1920&bih=1012&dpr=1
 
Datum:
16.04.2017  07:06
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 16. dubna 1882 se v Klatovech narodil Bohumil Markalous, kter tvoil pod jmnem Jaromr John (zemel 24.4.1952 v Jaromi), spisovatel, novin, stedokolsk a vysokokolsk uitel, vtvarn estetik, vchovn pracovnk a vtvarn kritik.
Po studiu na gymnziu pokraoval ve studiu na prodovdn fakult v Praze a po jejm spnm vystudovn vystudoval jet prodovdnou fakultu v Innsbrucku. Od r. 1910 vyuoval na dvm relnm gymnziu v Hradci Krlov. Prvn svtovou vlku proil na balknsk front. Po jejm skonen se stal redaktorem Lidovch novin, pozdji se stal fredaktorem asopisu Pestr tden a byl tak redaktorem msnku Bytov kultura. Pednel djiny umn na brnnsk vysok kole a pracoval v tiskovm odboru vldy. Od r. 1946 byl profesorem estetiky na Filosofick fakult Univerzity Palackho v Olomouci, kam se i pesthoval s Helenou mahelovou, spisovatelkou, se kterou dlouh lta il.
Krom u vyjmenovanch innost psal drobn povdky, romny i novely a adu odbornch spis. Psal tak pro dti, nap. Rajsk ostrov nebo Pbhy Dona Quijota. Z dl pro dospl pipomnm Humoresky, Tabatrka, Veery na slamnku, Moudr Engelbert, Eskamotr Josef a mnoho dalch.
 
Datum:
15.04.2017  07:31
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


15.4.1452 se v Tosknsku ve vesnici Anchiano narodil Leonardo da Vinci, renesann mal, socha, architekt, prodovdec, hudebnk, spisovatel.
Zemel 2.5. 1519 Cloux u Ambois ve Francii.

Leonardo do Vinci byl univerzlnm vzdlancem, ztlesnnm zvdavho ducha sv doby a jeho touhy po dobyt novch vin. Zajmal se o vechny strnky viditelnho svta, fascinovala ho rozmanitost prody, zjem o lidsk tlo, o jeho nejrznj podoby a nlady se mu stal pmo posedlost.

Krom vynlez, kter vymlel, byl Leonardo pedevm mal.
Zaobral se poasm a moskmi vlnami, zvaty, vegetac a krajinou, nejrznjmi stroji, skutenmi i smylenmi. Pravdpodobn sm nedokzal rozpoznat co je nejdleitj a do toho napt svoje sly. Zachovalo se pouze deset obraz, kter se veobecn povauj za jeho dlo. Dal ti jsou nedokonen, dal dokonily pozdji ciz ruce.

Z dla Leonarda da Vinci si pipomeme jeho okouzlujc olej Dma s hranostajem, dle je to nap. Madona ve skalch, Svat Anna samotet, tajupln Mona Lisa, pravdpodobn nejslavnj dlo. Nevme, kdo je usmvajc se ena, ani kdo stl Leonardovi skuten modelem. A tak stle velik mnostv nvtvnk stoj v paskm Louvru a dv se, dv, peml. Dle zmiuji: Svat Jan Ktitel, freska Posledn veee v kostele S. Maria delle Grazie v Miln.


"Chval ptele veejn, ale krej ho mezi tyma oima"
Leonardo da Vinci


https://www.google.cz/search?safe=active&hl=cs&site=imghp&tbm=isch&source=hp&biw=1324&bih=664&q=Leonardo+da+Vinci&oq=Leonardo+da+Vinci&gs_l=img.12..0l10.2605.5667.0.9864.18.11.0.7.7.0.116.1107.0j10.10.0....0...1ac.1.64.img..1.17.1281.0..35i39k1.4OBLd2iBxlU#spf=1




Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>