Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Patrik,
ztra Oldich.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
18.02.2020  12:47
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
18. nora 1564 zemel italsk socha, mal, architekt a bsnk Michelangelo Buonarroti (narodil se 6. bezna 1475).

Vedle Leonarda da Vinciho je nejvt umleckou osobnost renesance. Vborn kresl (ztracen karton Bitvy u Cascini) se sm povaoval za sochae (socha Davida, Pieta). Vynikl i jako freska, proslul zejmna vzdobou Sixtinsk kaple ve Vatikn. V roce 1546, Michelangelo byl jmenovn architektem baziliky svatho Petra v m.
 
Datum:
17.02.2020  06:52
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


Jaroslav Vrchlick, vlastnm jmnem Emil Jakub Frida, se narodil 17.2. 1853 v Lounech, zemel 9.9. 1912 v Domalic. Byl to esk spisovatel, bsnk, dramatik a pekladatel. Jeho monumentln dlo, obsahujc vechny nry literrn tvorby, pat k jednomu z nejbohatch a nejvestrannjch v esk literatue.

Za trochu lsky el bych svta kraj

Za trochu lsky el bych svta kraj
el s hlavou odkrytou a el bych bos
el v ledu - ale v dui vn mj,
el vichic - vak slyel zpvat kosy,
el pout - a ml v srdci perly rosy.
Za trochu lsky el bych svta kraj,
jak ten, kdo zpv u dve a pros.

 
Datum:
16.02.2020  05:27
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Ji Jilovsk se narodil 15. bezna 1884 na praskch Vinohradech v idovsk rodin obchodnka Josefa Jilovskho a Julie, rozen Hellerov. Proti vli rodi nastoupil v roce 1900 na Umlecko-prmyslovou kolu v Praze, poslze pokraoval ve studiu na Akademii vtvarnch umn. Sv studia zakonil v Mnichov. Mezi jeho profesory patili Emanuel Krescenc Lika, Jakub Schikaneder, Jan Preisler a Felix Jenewein. Nleel ke generaci moderny, z n pochzela ada osobnost,

Jako umlec stal byl autorem ex-libris, pozvnek, plakt a scnografi pedevm pro prask Nov nmeck divadlo (Neues deutsches Theater), ale i pro drobn kabaretn scny. Byl virtuznm kreslem a ovldal vechny grafick techniky. Ji Jilovsk byl tak schopn mal, maloval pedevm portrty a krajiny, ale tak mstsk pohledy, nrov scny a zti, stejn jako dekorativn kompozice. Za druh svtov vlky zemeli oba jeho synov v koncentranm tboe. On sm peil jen proto, e byl nasazen do prce padlatelsk dlny na vrobu anglickch liber. Manelka Marie na nsledky vznn zemela v roce 1948. Jilovsk se po vlce snail vrtit ke sv prci, od roku 1949 byl lenem Spolku sbratel a ptel exlibris v Praze a krtce tak lenem nov zaloenho Svazu eskoslovenskch vtvarnch umlc.

Zemel po krtk nemoci 16. nora 1958 v Praze.


Nkter dlamlce

https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1460&bih=639&ei=k5VHXumLFIbga9bGkcgM&q=Ji%C5%99%C3%AD+J%C3%ADlovsk%C3%BD&oq=Ji%C5%99%C3%AD+J%C3%ADlovsk%C3%BD&gs_l=img.12..0i24.1865.5865..9361...0.0..0.98.1201.14......0....1..gws-wiz-img.....0..0j0i131.E0DnMWErEsk&ved=0ahUKEwipod3Q_NLnAhUG8BoKHVZjBMkQ4dUDCAY

 
Datum:
14.02.2020  07:03
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

Dnenho dne si pipomeneme pro ns mon zapomenutou osobnost Matje Polka.

Matj Milota Zdirad Polk se narodil 14.2.1788 v obci Zsmuky u Kolna. Byl to uitel, dstojnk, spisovatel, obrozeneck bsnk.
Vojensk povoln zavedlo zanajcho bsnka do Itlie, kterou putoval v letech 1815 - 1818. Cestou si pozorn vnmal produ, vmal si hitsotrickch pamtek, ivota obyvatel jednotlivch st Itlie. V Neapoli, kde pobval ti roky, se rozhodl popsat sv dojym i zitky. Vsledkem byla kniha "Cesta do Itlie", zastnil se i vykopvek v Pompejch.

Zde mal ryvek - dramatick popis sopenho krteru Vesuvu od Matje Polka:


"ich jen sru znamen a uasl oko Vulknovu osamlou dlnu v stranm projevu spatuje. Tmav skalnho kotle propast kared, jsou pln obraz divch a naplnn ukoranmi proudy lvy, kte bu bezednmi stranmi rozpuky a roztreninami, bu strminami a schouleninami rozsedlmi pchozho ds".

Matj Polk se do zem na Apeninskm poloostrov vrtil znovu v letech 1821 - 1827, ale toto jeho dal psoben v armd se literrnho zpracovn nedokalo. Umr 31.3. 1856 ve Vdni.

Dodnes zstv z Polkova bsnickho dla iv bse "Sil jsem proso na souvrati", st rozshlej bsn "Oklaman milek". Jedn se ovem o pvodn lidovou pse, kterou Polk pouil a doplnil v jednotlivch strofch svmi veri (tak jako mnoho jinch jeho souasnk). To plat i o sti Polkovy bsn "Pivo, vno, voda", zanajc veri "Kde je strek, tu je mldek, nedaleko tak pivovrek, kde se pivo va, tam se vechno da................;

Zdroj: Kdo byl kdo - Nai cestovatel a geografov, internet
 
Datum:
13.02.2020  10:33
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
13. nora 1873 se narodil Fjodor Ivanovi aljapin, rusk svtoznm opern pvec-basista. Od roku 1921 il v zahrani.

Jeden z nejvznamnjch pvc konce 19. a 1. poloviny 20.stolet. Vynikl zvlt v postavch ruskch oper, napklad Ivan Susanin (M. I. Glinka), Boris Godunov (M. P. Musorgskij), Ivan Hrozn (N. A. Rimskij-Korsakov, Pskovanka). Z dalch rol nap. Mefistofeles (A. Boito), Don Basilio (G. Rossini, Lazebnk sevillsk).

Citt:
"Vte, to je n ivot. Kdysi snad existovala ist pravda, ale Bh ji hodil na zem a rozbila se na mnoho kus a kad z ns, kdo ije na tto zemi, v sob mal kousek t pravdy nos."
Fjodor Ivanovi aljapin
 
Datum:
12.02.2020  06:52
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

12.2. 1881 se v Petrohradu narodila Anna Pavlovna Pavlovov. Byla to rusk baletn tanenice narozen v Petrohrad.
Roku 1899 ukonila studium na Carsk baletn akademii v Petrohrad a u roku 1906 zskala oficiln status primabalerny. Po zaloen Ruskho baletu roku 1909 se stala pedn postavou tohoto svtoznmho souboru. Vystupovala ve slavnm Mariin divadle v Petrohradu, poslze se trvale usazuje v Londn.

V roce 1910 zaloila vlastn baletn soubor, s nm vystupovala hlavn v zahrani. ila slvu klasickho ruskho baletu po celm svt, byla nesmrn populrn a bohat. Snad nejvce ji proslavilo baletn slo "Umrajc labu", kter se stalo jejm symbolem. V Rusku naposled vystupovala v roce 1914 a pot procestovala prakticky celou Evropu, u nohou j leel New York, navtvila i Orient, Austrlii, i Latinskou Ameriku.
Zemela na zpal plic 23.1. 1931 v nizozemskm Haagu.

 
Datum:
11.02.2020  06:50
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


11.2. 1905 ve Zlonicch se narodil Eduard Ingri, zemel. 12.1. 1991 Reno, USA. Byl to esk hudebn skladatel, dirigent, cestovatel, filmov dokumentarista, kameraman a fotograf.

Jeho trampskm domovem byly vltavsk Svatojansk proudy, kde ml svj trampsk srub a kde zskal lsku k divok vod ani tuil, e jednou uvid nejen Niagaru, ale i Amazonku a Tich ocen. Po absolvovn gymnzia a studiu na uitelskm stavu navtvoval prodovdeckou fakultu Karlovy univerzity. Brzy ale pestoupil na praskou konzervato, kterou vystudoval u profesor Bohuslava Foerstera, Vtzslava Novka a Jaroslava Kiky a ukonil ji klavrnm absolutoriem v roce 1928.

ivotn cesty Eduarda Ingrie byly velmi zajmav, dobrodrun a nkdy se zd, a neuviteln. Nejznmj byla snad pse Teskn hu Niagara, na svm kont ml autor na tisc melodi a jeho hudba k filmu byla nominovna na Oscara.

Ve stopch Thora Heyerdahla peplul na balzovm voru Kantuta z Peru do Polynsie, Ernstu Hemingwayovi radil pi naten filmu Staec a moe. Zemel 12. ledna 1991 v Reno, USA. Urna s jeho ostatky je uloena v rodnch Zlonicch.

Obrovsk archiv po smrti manela vnovala pan Nina Ingriov esk republice. O pevoz cel tuny Ingriovch psemnost, notovch zznam, nahrvek, fotografi i film se v roce 2001 zaslouil Miroslav Zikmund. Jeho archiv zrevidoval v roce 2000 spolu s Petrem Horkm a Miroslavem Nplavou a pot bylo 1100 kg archivli dopraveno do esk republiky. Jeho uniktn fond byl zachrnn a nyn se nachz v Muzeu jihovchodn Moravy ve Zln, kde je fotografick st pozstalosti digitalizovna.
 
Datum:
10.02.2020  11:23
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
10. nora 1837 zemel rusk spisovatel a bsnk Alexandr Sergejevi Pukin (narozen 6. ervna 1799). V rozshl tvorb vytvel zklad pro rusk literrn romantismus (Boris Godunov) K vrcholm evropsk romantick przy pat Blkinovy povdky, Kapitnsk dcerka a Pikov dma. Nejvznamnj je vak jeho bsnick dlo (pohdkov epos Ruslan a Ludmila i poma Kavkazsk zajatec.
 
Datum:
09.02.2020  14:58
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
9. nora 1753 se narodil spisovatel, novin a nakladatel Vclav Matj Kramerius. V roce 1789 zaloil knihkupectv a nakladatelstv esk expedice a zaal vydvat Prask potovsk noviny - od roku 1791 Krameriusovy c. k. vlasteneck noviny. Zemel 22. bezna 1808.
 
Datum:
08.02.2020  00:42
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

8.2. 1708 se narodil Vclav Jan Kopiva, zemel 7.6. 1789 v Ctolibech. Byl to esk hudebn skladatel a varhank, zakladatelsk osobnost Ctolibsk skladatelsk koly, pouval pseudonym Urtica - latinsky kopiva.


Vclav Jan studoval v Praze u kovnk a zrove hrl v domc kapele hrabte Jana Jchyma Pachty. Tady se seznmil s Frantikem Bendou. Kdy bylo Kopivovi 22 let, odeel z Prahy na pachtovsk panstv do Citolib, kde se stal varhankem a kantorem. Vnoval se pevn tvorb hudby chrmov. Toto vyplvalo nejen z jeho kantorskho a varhanickho adu, ale i z nabdn citolibskch dekret, je pipomnaly, e hudba na kru mus bt na rovni i v dob neptomnosti panstva. Kantorem v citolibsk kole byl Kopiva dlouhch 48 let. Vclav Jan Kopiva tvoil na pelomu hudebnho baroka a klasicismu. Do hudebnho ivota pispli i jeho synov Karel Blaej Kopiva a Jan Jchym Kopiva.
 
Datum:
07.02.2020  07:39
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
7. nora 1812 se narodil Charles Dickens (zemel 9. ervna 1870) Gadshill)

Charles Dickens byl britsk spisovatel. Je povaovn za jednoho z nejvtch romanopisc 19. stolet. Byl nejvznamnjm a nejpopulrnjm pedstavitelem viktorinskho romnu a jednm z nejvtch realistickch autor prvn poloviny 19. stolet.

V mnohch svch knihch uplatnil zkuenosti ze svho dtstv a jeho celoivotnm tmatem se tak stal tragick osud chudch dt. Jeho romny maj promylenou stavbu a Dickens se v nich nevyhbal ani policejnm a kriminlnm nmtm. Byl mistrem djovch zpletek, vstinch osobnch charakteristik a usiloval i o citovou psobivost.

Dickens se tak iv zajmal o soudobou vdu a zejmna pak o geologii a paleontologii. vce wikipedia
 
Datum:
06.02.2020  00:05
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


6.2.1918 ve Vdni zemel Gustav Klimt, narozen 14.7.1862 Baumgarten u Vdn.

Gustav Klimt byl rakousk mal ijc pevn ve Vdni. Tvoil koncem 19. a potkem 20. stolet, jeho malba je obestena jakmsi ndechem tajemstv.

Pochzel ze skromnch pomr zlatnick rodiny, otec zlatnk a rytec z ech, usazen ve Vdni. U syna Gustava se velmi zhy objevuj vrazn vtvarn vlohy a kreslsk dovednost, navtvuje od 14 let kolu umn a emesel Rakouskho muzea a pot studuje u profesor Laufbergera a Bergera.

Gustav Klimt je velmi inspirovn divadelnm prostedm, spolen s bratrem a dalmi spoluky zhotovuje nstropn malby nejen ve Vdni, ale i v dalch mstech jako Karlovy Vary, Liberec. Ve sv tvorb Gustav Klimt nespchal, denn pracoval, ale dokonil teba jen 4 obrazy, skicoval, kreslil. Jako mlad s pteli samozejm cestuje po Evrop, ale nikde nezstv, vrac se do Vdn.

Koncem 19. stolet je Gustav Klimt vyhledvanm salonnm umlcem, zakld spolek Vdesk secese, zdob secesn budovy. Mal se inspiruje lidskou existenc, u portrt vnmme poctu otci zlatnkovi a jeho emesln dovednosti. asto uv zeleno modrou romantickou kombinaci barev, odv stylizuje do geometrickch prvk, m zalben v novm pohledu na eckou a mskou mytologii.
Jeho zneklidujc vize se odr poslze v dlech k, jimi byli nap. Oskar Kokoschka a Egon Schiele.

Na obrazy Gustava Klimta se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1460&bih=639&ei=VhE7Xpz7ELCTjLsP4euNyAE&q=Gustav+Klimt&oq=Gustav+Klimt&gs_l=img.12..0l10.4274.7402..23138...0.0..0.91.1020.12......0....1..gws-wiz-img.....0..0i131.he0yweK0Z1M&ved=0ahUKEwic_qrqjLvnAhWwCWMBHeF1AxkQ4dUDCAY

 
Datum:
04.02.2020  05:56
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


4.2. 1820 ve Vdni se narodila Boerna Nmcov, rozen Barbora Novotn, pozdji Barbora Panklov, zemela 21.1. 1862 v Praze. Byla to esk spisovatelka azen k pozdnmu romantismu.
K jejm nejoblbenjm a nejtenjm dkm pat przy Babika a Div Bra, rovn i jej pohdky.


Citt: Nen na svt lovk ten, aby se zachoval lidem vem.
 
Datum:
03.02.2020  05:26
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


3.2. 1896 v Jilemnice se narodil Jaroslav Havlek, zemel 7.4. 1943 v Praze. Jaroslav Havlek byl spisovatel, prozaik, pedstavitel psychologick przy v obdob mezi vlkami.
Pochzel z uitelsk rodiny, jeho otec, Josef Havlek, byl jilemnickm kronikem, sbral krajov povsti a psal pleitostn vere; patil k organiztorm veejnho a kulturnho ivota msta. Matka byla dcerou hrabcho nadlesnho z okol Chlumce nad Cidlinou, milovala produ. Roku 1915 byl Jaroslav Havlek jako jednoron dobrovolnk odveden do prvn svtov vlky, zastnil se boj v Rusku, v Itlii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokokolsk studia a zaal v rmci praxe pracovat jako ednk v ivnostensk bance v Praze, kde ji zstal, zatmco studi zanechal.


Pe povdky a romny, vtinou se jejich dj odehrv v malomstskm prosted. Sv povdky publikoval J. Havlek v ad asopis, znan st literrnho dla zstala v rukopisech byla postupn vydvna a po jeho smrti. Z romn nap. Petrolejov lampy, Neviditeln, Ta tet, Helimadoe.

Podle nmt Jaroslava Havlka byly natoeny filmy a televizn inscenace. Byl skvlm vypravem. Nkter jeho postavy vykazuj velkou mravn a duevn slu. Dle romnu Neviditeln byl natoen v eskm rozhlasu dramatick seril. Na mezinrodn souti BBC Audio Drama Awards 2020 drama Neviditeln dostalo mezi ti finalisty. Slavnostn vyhlen vsledk probhlo v nedli 2.2.2020. Dramatizace romnu je skvl.
 
Datum:
01.02.2020  07:03
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
1.nora 1851 zemela anglick spisovatelka Mary Wollstonecraft Shelleyov. Narodila se 30. srpna 1797 a jejm nejvznamnjm romnem je Frankenstein.

Frankenstein, je hororov romn, poprv vydan v roce 1818. Vyprv pbh mladho vdce Viktora Frankensteina, kter stvo umlho lovka, monstrum ohyzdn podoby s nadlidskou silou. Romn byl mnohokrt zfilmovn a pat mezi klasick dla hororovho nru. V souasn dob se slovem Frankenstein zjednoduen oznauje monstrum, ppadn nevzhledn lovk i nestvra. Romn v sob propojuje prvky gotickho romnu a romantickho romnu. Pbh ovlivnil literaturu a inicioval vznik mnoha hororovch pbh a film.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>