Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Filip,
ztra Valdemar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
25.05.2019  08:44
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
25. kvtna 1907 zemel filolog, zakladatel vdeck bohemistiky Jan Gebauer (narodil se 8. jna 1838). Kladl draz na ivou mluvenou e a vvoj jazyka chpal jako organick proces.

Je autorem Historick mluvnice jazyka eskho a prvnch Pravidel eskho pravopisu. Nedokonil Slovnk staroesk. Odvn zashl i do boj o Rukopisy - Pouen o padlanch rukopisech Krlovdvorskm a Zelenohorskm.
 
Datum:
24.05.2019  05:36
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 24. kvtna 1874 se ve Slanm narodil Josef Prochzka (zemel 8.12.1956 v Praze), esk klavrista a hudebn skladatel.
Vystudoval hru na klavr na Konzervatoi v Praze u Josefa Jirnka a skladbu u Antonna Dvoka. S Antonnem Dvokem ho pak spojovalo celoivotn ptelstv. Po absolvovn koly odeel do Slovinska, kde se stal po Karlu Hoffmeisterovi profesorem klavru na hudebn kole v Lublani. Krom sv pedagogick innosti vystupoval jako klavrn umlec.
V r. 1908 se vrtil do Prahy, kde se stal profesorem varhannho oddlen konzervatoe, pozdji peel na klavrn oddlen, kde vyuoval a do svho odchodu do dchodu.
I tady krom sv pedagogick innosti se vnoval he na klavr, spolupracoval s eskou filharmoni, eskm kvartetem, evkovm kvartetem a Ondkovm kvartetem.
Skldal tak hudbu, nejvce pro klavr a zskal adu uznn.
Jeho skladatelsk innost je velmi obshl. Krom klavrnch skladeb skldal scnickou hudbu, komorn skladby, orchestrln skladby a zkomponoval adu psn, psovch cykl a sbor na esk a slovinsk motivy.
 
Datum:
23.05.2019  06:54
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme eskho sochae a keramika Vclava Maana, nar. 23. kvtna 1879 ve Svijanskm jezdu (zemel 17.2.1962 v Bechyni).
Pochzel z poetn rodiny, tak se musel vyuit emeslu, aby brzy vydlval. Na kole se vak projevil jeho umleck talent a tak odeel na studia do Prahy, kde navtvoval Umleckoprmyslovou kolu v ateliru prof. St. Suchardy. Ve studiu pak pokraoval na speciln kole u prof. C. Klouka. Zamen tto koly mu umonilo provdt dekoran a tukov prce na fasdch a v interirech dom. Tato prce ho velmi zajmala a tak se v r. 1900 dostal do Berlna, kde pracoval s dvornm sochaem E. Westfahlem na tukov vzdob csaskho zmku a v Koln nad Rnem na fasdch a portlech bank a obchodnch dom. V r. 1902 odjel Maan na studijn pobyt do Pae, kde navzal ptelstv s Alfonsem Muchou, Frantikem Kupkou a Rudolfem Vchou. Zdokonaloval se v kresb aktu, pracoval v ateliru keramika E. Lachenala a v ateliru vdsk sochaky A. Frumeriov.
V r. 1903 se vrtil do Prahy, kde si se sochaem Pavlkem zdil v Dejvicch atelir. Spolupracoval i s prof. Kloukem na tukovch vzdobch. Kdy se uvolnilo msto uitele modelovn na Keramick kole v Bechyni, doplnil si pedagogick vzdln a trvale se usadil v Bechyni, kde byl jmenovn profesorem na bechysk kole.
V Bechyni se krom sv pedagogick innosti hodn vnoval muzejnmu spolku a byl nadenm prvodcem muzea i amatrskm archeologem. Podlel se na rozvoji drustva Keras, kter vyrblo terakotu a glazovan vzy. Byl tak jednm ze zakladatel mstn organizace Klubu eskoslovenskch turist.
Nezanedbval ani svou umleckou innost a po nvratu z Pae v r. 1903 vymodeloval nkolik secesnch vz, kter vystavil v praskm Umleckoprmyslovm muzeu. Poetnj cyklus dekorativnch figurlnch prac v bl fajnsi vytvoil Vclav Maan pro Vstavu soudob kultury v Brn roku 1928.
 
Datum:
22.05.2019  07:24
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Byla eskou opern pvkyn-koloraturn sopranistkou Nrodnho divadla v Praze. Vlasta Urbanov se narodila 22. kvtna 1914 v Rosicch nad Labem (zemela 22.10.2004 v Praze).
Jej tatnek byl umlecky vzdlan a tak dobrm zpvkem, i kdy se umnm neivil. Pl si, aby jeho dcera byla pvkyn. Vlasta Urbanov vystudovala Gymnzium v Pardubicch a pak studovala v Praze Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Jej rodie se pesthovali do Prahy, ale jej otec tragicky zahynul a tak musela studium peruit a jt uit. Soukrom se pak hudebn vzdlvala. Zpv studovala u L. Kadebka, O. Valoukov, H. Petriov a pleitostn pak vystupovala na koncertech i v rozhlase.
Profesionln pveckou kariru zaala v r. 1941, kdy se stala slistkou opery Sttnho divadla v Ostrav. Pleitostn hostovala i v Nrodnm divadle v Praze. Pozdji byla slistkou opery Divadla 5. kvtna a vystupovala tak v Belgii, Nizozem nebo vcarsku. Od r. 1952 a do svho odchodu do dchodu roku 1973 psobila jako slistka opery Nrodnho divadla v Praze.
Jej hlas dnes meme slyet na gramofonovch deskch.
 
Datum:
21.05.2019  06:45
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Akademick mal Jan Umlauf se narodil 21. kvtna 1825 v Mlnicch u erven Vody (zemel 9.1.1916 v Kyperku).
Jeho otec byl mal a ezb, take k umn ml blzko ji od dtstv. Vystudoval Akademii vtvarnch umn v Praze a pozdji i ve Vdni. Po studich se vrtil do Kyperku a maloval pedevm oltn obrazy, kov cesty, ale nevyhbal se i jinm tmatm. Pro steleck spolek maloval tere a na zakzky portrty. Vet jeho prac je obdivuhodn, nebo se uvd e je autorem vce jak 300 velkch oltnch obraz, 400 portrt a 20 kovch cest. Krom kostel jsou jeho obrazy i na zmku Letohrad.
Jan Umlauf patil tak k prkopnkm fotografie. Fotografoval hlavn krajinu kolem Letohradu a Pbrami.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Jan+Umlauf,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjJm9He26fiAhWQEVAKHehwCP8QsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007



 
Datum:
20.05.2019  06:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme norskou spisovatelku, nositelku Nobelovy ceny za literaturu za rok 1928, Sigrid Undsetovou, nar. 20. kvtna 1882 (zemela 10.6.1949).
Jmno tto spisovatelky nen pro ns neznm, nebo i v na ei vylo mnoho jejich knih (Jaro, Kristina Vavincov, Hoc ke, Vrn manelka, Byla jsem nevrn, astn dny aj.).
Narodila se v Dnsku. Jej matka byla Dnka, kdeto otec byl vhlasn norsk archeolog Ingvald Undset. Prv otec probudil v Sigrid zjem o norskou historii a o etbu staroseversk literatury. Ve 12 letech j otec zemel a matka se musela sama starat o 3 dti. Proto Sigrid vystudovala obchodn akademii a po jejm ukonen nastoupila do prce.
O literaturu se vak stle zajmala a sama tak psala. V r. 1907 napsala svj prvn realistick romn ze souasnosti Pan Marta Oulie. Psala tak novely a povdky, ve kterch zachytila ivot souasnch en a to jak chudch tak i bohatch a s tm souvisejc mezilidsk a rodinn problmy.
V r. 1909 zskala Sigrid Undsetov sttn stipendium a odjela nejprve do Nmecka a pozdji do Itlie.
Vdala se, starala se o dti a stle psala, ale zaala se vnovat historickm pbhm ze stedovku. V letech 1920-1922 vytvoilo jedno z vrcholnch dl norsk literatury, trilogii Kristina Vavincov, odehrvajc se ve 14. stolet. V r. 1928 zskala Nobelovu cenu za literaturu za vstin len severskho ivota ve stedovku.
Po nstupu faismu se jednoznan postavila na stranu demokracie a proto byla v Nmecku zakzanou autorkou. Rovn tak i v Norsku po nmeck okupaci. V r. 1940 tak musela za dramatickch okolnost emigrovat do vdska. Odsud se pak dostala pes Japonsko do USA, kde svmi lnky a projevy bojovala proti faismu. A v r. 1945 se mohla vrtit zpt do Norska, kde v r. 1949 v Lillehammeru zemela.
 
Datum:
17.05.2019  07:00
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zstaneme jet u hudby a pipomeneme si hudebnho skladatele Stanislava Otrubu, nar. 17. kvtna 1868 v Biskupstv (zemel 21.5.1949 v Teticch).
Obec Biskupstv, kde se Stanislav Otruba narodil je dnes soust Nmt na Han. Lsku k hudb zskal doma. Jeho otec byl venkovsk psmk a muzikant, take hudebn zklady zskal doma a pak soukromm studiem u Josefa Nevery. Uil se hrt na housle a varhany. U ve svch 15 letech sloil prvn skladbu. V Olomouci a Perov vystudoval gymnzium a pak Uitelsk stav v Pboe. Stal se uitelem nejprve na Svatm kopeku u Olomouce, pozdji uil v Teticch, kde il a do sv smrti. Zaloil tam a dil pveck sbor a orchestr. S ochotnky uvedl i Blodkovu operu V studni. Krom toho skldal hudbu, pevn chrmovou, ale tak skladby, kter vychzely z melodiky hanckch lidovch psn. I v dchodu se vnoval hudb. V Olomouci vedl pveck krouek uitel-dchodc.
 
Datum:
16.05.2019  06:51
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 16. kvtna 1858 se v Praze narodil Hanu Jan Trneek (zemel 28.3.1914 tamt), harfenista, klavrista, dirigent, skladatel a hudebn pedagog.
Vystudoval Konzervato v Praze, hru na housle u Ant. Bennewitze a harfu u V. Staka. V r. 1876 musel nastoupit vojenskou slubu a v prbhu sluby hrl v lzeskm orchestru ve Frantikovch Lznch. Pozdji psobil v Ziehrerov orchestru v Berln a pak se opt vrtil do Frantikovch Lzn. Krom hran psobil jako dirigent. V letech 1882-1888 hrl na harfu v dvornm divadle v Schwerinu a dirigoval koncerty Wagnervereinu.
Od r. 1888 byl profesorem hry na harfu na Konzervatoi v Praze. Krom hry na harfu vyuoval i hru na klavr a skladbu.
I pi tto pedagogick innosti stle koncertoval na harfu a klavr. Pokouel se v konstrukci klavru prosadit terasovitou klvesnici, kterou vynalezl maarsk klavrista Paul von Jank, ale to se mu nepodailo. Podlel se na zaloen eskho spolku pro komorn hudbu. Jako jeden z hlavnch autor se podlel na hudebn sti Nrodopisn vstavy v Praze v r. 1895. Byl dlouhodobm pedsedou Hudebnho odboru Umleck besedy.
Jako skladatel byl samouk, ale hodn jeho skladeb mlo u obecenstva spch. Zejmna jeho skladby pro harfu. Nejznmj je harfov prava Vltavy od Bedicha Smetany z cyklu M vlast. Zdaleka takov spch nemly jeho opery, i kdy nkter byly uvedeny i na scn Nrodnho divadla, ale bez vtho ohlasu.
Krom oper skldal klavrn skladby, skladby pro harfu, komorn skladby, orchestrln skladby a psn.
Psal a skldal tak tzv. instruktivn literaturu-etudy, Zkladov hry klavrn nebo Nov kola zrunosti.
 
Datum:
15.05.2019  07:12
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Mal a ilustrtor Josef Douba se narodil 15. kvtna 1866 v Diviov (zemel 8.4.1928 v Domalicch).
Vystudoval Akademii vtvarnch umn v Praze u prof. Fr. Sequense a M. Pirnera. Po studich cestoval po Nmecku a Itlii. Po nvratu psobil v Praze, pozdji se pesthoval do eskch Budjovicch a od r. 1919 se usadil v Domalicch, kde il a do sv smrti.
Je autorem fresek v knihovn v Hradci Krlov. Maloval historick obrazy a obrazy ze ivota venkovskho lidu, hlavn z Chodska. Nevyhbal se ani portrtm. Sv dla vystavoval v Umleck besed. Krom obraz se vnoval ilustracm knih (Babika od Boeny Nmcov) a hodn tak pispval ilustracemi do Zlat Prahy.

Na nkter prce Josefa Douby se mete podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Josef+Douba,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwjskPusnZXiAhUILVAKHVlCDogQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007





 
Datum:
14.05.2019  06:47
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme regionlnho umlce, hudebnka Josefa Mojka, nar. 14. kvtna 1862 v Bruzovicch (zemel 8.5.1938 v Ostrav).
Vystudoval uitelsk stav a stal se uitelem ve Vynch Lhotch a pozdji ve Slezsk Ostrav. Ml rd hudbu a umn vbec. Podlel se na bohatm kulturnm programu obce. Byl spoluzakladatelem a dlouhodobm pedsedou pveckho sboru Zboj a vnoval se sbru lidovch psn, tanc a zvyk ve Slezsku. Psn nasbral pes 700 a dnes maj velkou historickou hodnotu. Za sv sil byl vyznamenn medail Pveck obce esk. Jeho sbratelsk innost mla velk, nrodn buditelsk vznam.
 
Datum:
13.05.2019  06:39
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 13. kvtna 1877 se v eleznici narodil Tavk Frantiek imon (zemel 19.12.1942 v Praze), esk mal, grafik-devorytec, mistr leptu a mezzotinty, pedagog a zakladatel a pedseda spolku Hollar.
Narodil se a poktn byl jako Frantiek imon, jmno Tavik si pidal sm a je to odvozeno od pjmen jeho matky, kter se jmenovala Anna Tavikov.
Vystudoval Akademii vtvarnch umn u prof. M. Pirnera a zskal Hlvkovo stipendium, kter vyuil na cestu do Itlie v r. 1902 a do Pae v r. 1903, kterou podnikl s Hugo Boettingerem. V Pai pobval a do r. 1914 a od r. 1906 byl lenem Socit de la gravure en couleurs. Bhem pobytu v Pai podnikl cestu do panlska, Anglie a Maroka. Od r. 1910 pak byl lenem Royal Society of Painters v Londn. Po nvratu dom se v r. 1917 stal spoluzakladatelem Spolku eskch umlc grafik Hollar. V letech 1898-1942 byl tak lenem spolku Mnes.
V r. 1926-1927 podnikl cestu kolem svta. Po nvratu se stal profesorem nov vytvoen grafick specilky na Akademii vtvarnch umn v Praze.
Krom sv umleck a pedagogick innosti psal o grafickm umn do asopisu Hollar a vydal nkolik odbornch pruek pro grafiky.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
ttps://www.google.com/search?q=Tavk+Frantiek+imon,+narozen+jako+Frantiek+imon,obrazy&tbm=isch&source=hp&sa=X&ved=2ahUKEwiXtMTcnJXiAhWLY1AKHa_XAUMQsAR6BAgJEAE&biw=1920&bih=1007


 
Datum:
12.05.2019  07:04
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

12.5. 1739 v Nechanicch se narodil Jan Ktitel Vahal, zemel 20.8. 1813 ve Vdni. Byl to esk hudebn skladatel druh poloviny 18.stolet.. Zklady hudebnho vzdln zskal u vesnickho uitele a varhanka, kolem roku 1752 se zaal vnovat he na varhany. Vzdlval se ve he na housle, klavr, varhany a ve zpvu.

V roce 1757 psobil Jan Ktitel Vahal jako varhank v Opon. Dovednosti a mimodn talent mladho hudebnka oslovily majitelk panstv Nechanice hrabnka Schafgotschov a vzala jej do Vdn, kde mu umonila studium u pednch hudebnch pedagog t doby. Vahal se stal rychle znmm hudebnkem ve vdeskch lechtickch kruzch, nsledoval studijn pobyt v rznch mstech Itlie, nakonec se umlec vrac do Vdn.

Za svho ivota patil Jan Ktitel Vahal k nejpopulrnjm a nejobdivovanjm autorm. Jeho skladby se ily jak v opisech tak titnch edicch; zjem o n projevovaly nakladatelsk domy po cel Evrop (Vde, Mohu, Berln, Lipsko, Londn, Pa, Amsterdam), od doby kolem roku 1800 se jeho tvorba objevovala i ve Spojench sttech americkch. Vahalovu kompozin originalitu oceoval i W. A. Mozart a Josef Haydn. Odkaz Jana Ktitele Vahala je rozshl, je to mnostv dl duchovnch, svtskch a komornch, skladby pro klvesov nstroje.

Zde mal odkaz na dlo Jana Ktitele Vahala:
https://www.youtube.com/watch?v=gx8YBum9h_Q
 
Datum:
11.05.2019  05:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 11. kvtna 1856 se v Hornm Studenci narodil Jan Vilm (zemel 31.7.1923 v Praze), fotograf a grafik.
Vyuil se devorytcem. Uen bylo zamen zejmna na vrobu ilustrac pro koln uebnice, co bylo nejen zdlouhav, ale i namhav. Obrzek se musel nejdve pekreslit na devo a pak vyrt. V pozdj dob se postup urychlil fotografovnm na devo, ale ryt jako podklad pro tisk zstalo.
Aby se v emeslu zdokonalil, odjel do Mnichova a pozdji do Berlna, kde pracoval ve slavnm vydavatelstv Bong. Koncem r. 1885 se vrtil do Prahy a otevel si xylografick zvod spolen s Janem imn. Asi po roce se osamostatnil. Ilustroval Ottv encyklopedick prvodce echy a tvoil ilustrace i pro asopis vanda Dudk. Jeho prce sice nebyly originln, ale jemn a peliv.
V r. 1893 se zastnil svtov vstavy v Chicagu, aby se seznmil s nejnovjmi postupy. V Praze pak otevel modern dlnu v Praze na Slovanech. Ta vak nestaila pokrt vechny zakzky a tak otevel novou tovrnu ve vlastn budov na Dkance pod Vyehradem. Byla vybavena pro grafick prce-zinkografie, svtlotisku, heliogravury, rytin a lept. Slavnostnho oteven se zastnila ada osobnost kulturnho ivota, mezi nimi i Mikol Ale.
V r. 1899 dolo ke spojen tiskren J. Otty a R. Vilma do podniku Unie do kterho vstoupil i Jan Vilm a v r. 1900 tak vytvoili akciovou spolenost. Spolenost byla velmi spn a neustle zdokonalovala svou techniku, aby drela krok se svtovm vvojem. K velkmu rozmachu dolo po vzniku eskoslovenska, kdy Unii byl sven tisk prvnch bankovek, kolk a potovnch znmek.
Unie vdila Vilmovi za spch v oblasti prmyslov, hospodsk i umleck.
Vedle grafickch prac a podnikatelsk innosti byl Jan Vilm autorem odbornch publikac (Fotochgemigrafie, Fotomechanick zpsoby reprodukn).
 
Datum:
10.05.2019  06:25
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


10.5. 1910 se narodil v Trojanovicch u Frenttu pod Radhotm Antonn Strnadel, zemel 31.10. 1975 v Praze. Byl to esk mal, grafik a pedagog.
Studoval uitou grafiku a malbu u prof. J. Bendy na UMPRUM v Praze (1927-1933) a figurln malbu u prof. M. vabinskho na AVU tamt (1933-1936). Od roku 1936 psobil jako pedagog veobecn a speciln koly pro uitou grafiku, knin umn a propagaci, dle od roku 1941 vedouc koly pro uitou grafiku na UMPRUM v Praze, profesor a vedouc specilnho ateliru pro uitou grafiku na VUP v Praze. V roce 1967 mu byl propjen titul nrodn umlec.

Antonn Strnadel byl znamenit kresl a vyhrann ilustrativn typ, se smyslem pro in barvy, erpal nepetrit a vydatn z folkloristickch zdroj rodnho Valaska. Nejbli technikou mu byl akvarel jak pro samostatnou tvorbu malskou, tak i pro tvorbu ilustran.

Vnoval se kresb, malb, grafice, znmkov tvorb, tapiserim a pracm pro architekturu. Realizoval tak kostmn nvrhy, mj. pro Nrodn divadlo v Praze (Lask tance od L. Janka), s. sttn film (1947 Porti, re. V. Kubska). Ilustroval adu knih svch bratr i dalch autor, za co byl nkolikrt ocenn. Ve svm dle vtinou ztvroval vzpomnky na rodn Valasko, asto v nm zaznvaly lidov prvky. Je zastoupen ve sbrkch NG a Pamtnku Nrodnho psemnictv v Praze, MG v Brn, GVU v Ostrav, KGVU ve Zln, Muzea knihy ve ru nad Szavou, aj. Vet mal, kte studovali u profesora Antonna Strnadela je opravdu nemal.

Na nkter dla se meme podvat zde:
https://www.google.cz/search?q=Anton%C3%ADn+Strnadel+mal%C3%AD%C5%99&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjJ0I_HzIniAhUlxMQBHXG-AsMQ_AUIDygB&biw=1600&bih=723





 
Datum:
09.05.2019  06:42
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Vtvarnk a pedstavitel informelu (informel se nazv styl malby, kter by se do etiny dal nejlpe peloit jako "syrov umn". Jedn se o kresby a malby, kter vznikaj naprosto spontnn, intuitivn, pod vlivem lenstv, spiritulnch zitk a podobn.) Antonn Tomalk se narodil 9. kvtna 1939 v Jablunkov (zemel 28.8.1968 v Praze).
Studoval v Brn na kole umleckch emesel, ale ve tetm ronku byl ze studia vylouen a tak se vrtil do Jablunkova a pracoval v propaganm oddlen Tineckch elezren. Pokouel se o pijet na AMU, ale to se mu nepodailo Navtvoval proto ppravn ronk ke studiu na AVU u prof. Vodrky, ale ani potom se na vysokokolsk studia nedostal. Teprve v r. 1960 byl pijat na VUP do ateliru A. Firka, ale v r. 1962 byl ze studia vylouen. Krtce pak pracoval jako propagan grafik v Teplicch. V r. 1964 se mu podailo zskat atelir v Praze. Byl tak pijat do Svazu eskoslovenskch vtvarnch umlc.
V potcch sv tvorby byl ovlivnn expresionismem a dlem B. Kubity a G. Rouaulta. Pozdji opustil tento smr a vnoval se abstraktn malb, kde ho ovlivnila tvorba V. Boudnka, M. Medka, J. Istlera nebo J. Koblasy. V r. 1960 se zastnil nkolika vstav, kde se formoval informel. Zaal do svch obraz zasahovat mechanicky a doploval je rznmi materily.
V r. 1966 spolu s Miloslavem Hotovm vystavil sv obrazy, kter vak kritika oznaila jako anachronick. Pokusil se proto vrtit k figurln tmatice, ale tuto cestu ji nedokonil Tragicky zahynul v r. 1968.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:
https://www.artlist.cz/antonin-tomalik-1511/



Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>