Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Leo,
ztra Kvta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Kalendrium
Datum:
19.06.2018  06:35
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


19.6. 1717 v Nmckm Brod se narodil Jan Vclav Stamic, zemel 27.3. 1757 v Mannheimu /data narozen a mrt se ponkud li/. Rodina Stamic pochzela ze slovinskho Mariboru. Do ech piel skladatelv dd potkem 60. let 17. stolet a usadil se v Pardubicch. Skladatelova otce jako prvnho z rodu upoutala hudba, a kdy dostal nabdku msta pi nmecko-brodskm dkanskm kostele pesthoval se a nastoupil jako varhank, regenschori a uitel v Brod.

Jan Vclav Stamic byl prvnm z jedencti dt. Otec brzy rozpoznal synovo nadn a ujal se jeho hudebn vchovy. Dal hudebn vzdln si prohloubil pi studich na jezuitskm gymnziu v Jihlav. V roce 1735 byl Stamic zapsn v Praze na univerzit, vystudoval pouze prvn ronk a v roce 1741 odchz do Nmecka. Psobil jako houslov virtuz u rznch kurfit, a osloval svou brilantn hrou. Jan Vclav Stamic napsal asi 74 symfoni (z nich se dochovalo 58), pes stovku triovch a ostatnch sont, 14 houslovch a 11 fltnovch koncert, koncerty pro klarinet, trubku, 10 orchestrlnch tri, kvartety apod. . Byl povaovn za nejlepho dirigenta sv doby. Stamicova hudba dodnes oslovuje posluchae svou barvitost a npady, pro kter skladatele obdivoval i Wolfgang Amadeus Mozart.

Bohuel Jan Vclav Stamic zemel pomrn mld, jeho jmno nese vznamn hudebn uskupen, a sice Stamicovo kvarteto.
 
Datum:
18.06.2018  07:04
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes pipomenu i u ns znmho ruskho spisovatele a pekladatele, Ivana Alexandrovie Gonarova, nar. 18. ervna 1812 Simbirsk (zemel 27.9.1891 v Petrburgu).
Nejprve vystudoval obchodn akademii v Moskv a pozdji vystudoval Lomonosovu univerzitu. Po studiu zastval vznamn ednick msta. Byl nap. cizojazynm korespondentem na ministerstvu financ. Dlouho tak vykonval funkci cenzora. V letech 1852-1854 se plavil na vlenm korbu Pallada na cest kolem svta. Pro neshody politickho charakteru a zdravotn pote, odeel do pedasn penze a posledn roky svho ivota strvil v stran.
Ji v dob vysokokolskch studi psal romny. Ve svch romnech mistrovsky popisuje nejen produ, ale i zdnliv nezajmav vci, kter pak tene zaujmou. Z jeho romn pipomnm Vedn pbh, Oblomov nebo Str. Krom romn psal cestopisn fejetony-Fregata Pallada aj. Krom psan tak pekldal a psal kritiky.
 
Datum:
17.06.2018  06:52
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 

17.6. 1885 se narodil Vratislav Nechleba, zemel 26.7. 1965. Byl to esk mal, portrtista,, profesor AVU. V letech 1902 - 1907 studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze v ateliru profesora Maxmilina Pirnera. Pot na zklad Lerchova stipendia
absolvoval studijn cesty do Itlie, Rakouska a Nmecka. V roce 1918 byl jmenovn profesorem na AVU. Zde psobil a do roku 1958, nkolikrt byl zvolen t rektorem AVU. Nejznmj st jeho dla tvo portrty, vetn tzv. oficilnch portrt – E. Vojana, T. F. imona, K. Krame, T. G. Masaryka atd. Vedle toho se vnoval i krajinomalb, nrovm vjevm a ztim. Namaloval i adu autoportrt.

Na nkter dla male se meme podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Vratislav+Nechleba&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwi6orSjhtjbAhVIfiwKHf1gDlIQ_AUICigB&biw=1829&bih=853

 
Datum:
16.06.2018  07:02
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Byl to esk dirigent a hudebn skladatel. Dne 16. ervna 1874 se v Perov narodil Frantiek Neumann (zemel 25.2.1929 v Brn).
K vytouenmu cli je nkdy cesta klikat. Tak tomu bylo u Frantika Neumanna. Vystudoval Obchodn akademii v Chrudimi, pracoval u dopravn firmy v Praze a jet se vyuil uzenem u dvornho dodavatele uzenin ve Vdni. Hudbu ml rd a proto vedle toho jet soukrom studoval hudbu a dokonce zaal komponovat. V r. 1892 jeho skladby posoudil Karel Bendl a doporuil mu vnovat se hudb. Proto odeel studovat konzervato do Lipska, kde studoval u C. Reinecka a S. Jadassohna. Po absolvovn konzervatoe se stal korepetitorem divadla v Karlsruhe a pozdji mstskho divadla v Hamburku. V r. 1899 se stal prvnm kapelnkem v ezn. Vystdal pak nkolik divadel a v r. 1906 dostal nabdku na angam do Nrodnho divadla v Praze. K tomu vak nedolo, nebo pijal nabdku Leoe Janka a stal se fem opery brnnskho Nrodnho divadla. V Brn vybudoval opern soubor, kter zskal mezinrodn uznn. V Brn uvedl cyklus Smetanovch oper, Antonna Dvoka, Zdeka Fibicha a Leoe Janka. Uvdl tak dla svch souasnk Otakara Ostrila nebo Vtzslava Novka.
Od r. 1919 se stal profesorem dirigovn na brnnsk konzervatoi, kde byli jeho ky nap. Zdenk Chalabala nebo Betislav Bakala. Byl pedsedou Klubu moravskch skladatel a v r. 1925 byl jmenovn editelem brnnskho Nrodnho divadla.
I nadle se vnoval komponovn, skldal opery, orchestrln skladby, kantty, psn, sbory, pochody, balety, ale i chrmovou hudbu.
 
Datum:
15.06.2018  06:07
Od:
Kvta (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


15.6. 1991 v Praze zemel Frantiek Jiroudek, narozen 14.2. 1914 ve Lhot u Semil. Frantiek Jiroudek byl esk mal, grafik, scnick vtvarnk a pedagog.
Studoval na Akademii vtvarnch umn u W. Nowaka, pihlsil se ke skupin Sedm v jnu, od roku 1941 byl lenem SVU Mnes a od roku 1961 profesorem na AVU v Praze.
Frantiek Jiroudek se vnoval portrtu, aktu, figurln kompozici a krajin. V obdob druh svtov vlky navrhoval scny a kostmy pro divadlo v Ostrav. V lt roku 1946 jel se skupinou mal poprv do Pae. Dla tohoto umlce jsou zastoupena v NG Praha, v Ermiti v Petrohrad, na radnici msta Lyngby v Dnsku, v galerii umn v Torotnu. Meme je vidt i na Sttnm zmku Mlnk, mal tvoil v Malm Libchov.
Frantiek Jiroudek nesporn pat k velkm postavm eskho umn druh poloviny 20.stolet.

Na nkter obrazy male se meme podvat zde:

https://www.google.cz/search?hl=cs&tbm=isch&source=hp&biw=1829&bih=853&ei=WpAiW8_BFIaisgGW36mwCw&q=Franti%C5%A1ek+Jiroudek&oq=Franti%C5%A1ek+Jiroudek&gs_l=img.12..0j0i24k1l2.4181.12195.0.15271.22.13.4.5.5.0.214.1713.0j11j1.
12.0....0...1ac.1.64.img..1.21.1919...0i8i30k1j0i30k1.0.V_s91VepD9s


 
Datum:
14.06.2018  06:07
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 


14.6. 1864 v Praze se narodil Josef Brta, zemel 15.3. 1919.

Byl to esk mal a grafik, od roku 1896 studoval na prask Akademii u profesora Maxmilina Pirnera a pozdji Julia Maka. V letech l898 - 1900 byl lenem Svazu vtvarnch umlc Mnes. V grafice si vm nejen prodnch jev, ale i portrt, je provd barevnm leptem. Jeho malsk tvorba se postupem asu posouv z realistickho krajinstv k impresionismu.

Na nkter dla male a grafika Josefa Brty se meme podvat zde:
https://www.google.com/search?q=Josef+B%C3%A1rta+mal%C3%AD%C5%99&safe=active&rls=com.microsoft:cs-CZ:IE-Address&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwj8vM_Z29DbAhWBDSwKHRCHDssQ_AUICigB&biw=1829&bih=853

 
Datum:
13.06.2018  06:53
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 13. ervna 1870 se v Nekmi narodil esk mal-krajin, Josef Ullmann (zemel 31.5.1922 v Praze).
Dtstv proil v Plzni, kde tak absolvoval reln gymnzium a pak zaal pracovat ve kodovce Plze jako ednk. Jeho kreseb si viml editel podniku a doporuil mu kresbu studovat a tak v r. 1894 odchz Josef Ullmann do Mnichova, kde naped studuje soukrom a pak se pihls na Akademii, k prof. Ludwigu von Herterichovi. V r. 1897 odchz na Akademii do Prahy, naped k prof. M. Pirnerovi a pozdji do krajinsk koly J. Maka. V r. 1899 Akademii spn dokonil a o rok pozdji jsou ji vidt jeho obrazy v asopisech a vstavch, podanch Krasoumnou jednotou, Umleckou besedou a Jednotou vtvarnch umlc. V roce 1911 se Ullmann stal astnkem tzv. Boronaliho afry a inzultoval Bohumila Kubitu, co mlo dohru ped soudem. V nsledujcch letech se zaal stranit spoleenskho ivota a v r. 1922 umr.
Na jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Josef+Ullmann,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwj7rvqc5cDbAhVRIlAKHRXQAKEQsAQIKg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
12.06.2018  07:01
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes se peneseme do svta hudby a pipomeneme si eskho houslistu, dirigenta, hudebnho skladatele a pedagoga, Antonna Devtho, nar. 12. ervna 1903 ve Skuti (zemel 25.5.1984 v Plzni). Antonn Devt byl otcem znm hereky a spisovatelky Ivanky Devt.
Na housle hrl u od dtstv a v r. 1920 zaal studovat na prask konzervatoi na varhannm oddlen u Bedicha Antonna Widermanna, skladbu pak u Jaroslava Kiky a dirigovn u Otakara Ostrila a Vclava Talicha. Po absolvovn konzervatoe pokraoval ve studiu a hru na housle si zdokonaloval u Jindicha Felda, dirigovn u Pavla Ddeka a Vclava Talicha a skladbu u Vtzslava Novka.
dil salonn orchestr v Grand hotelu roubek na Vclavskm nm. v Praze a hrl na housle v rznch praskch orchestrech. Jako houslista pak psobil i v zahrani a to zejmna v Nmecku nebo vcarsku. Po nvratu v r. 1931 se pak stal lenem Symfonickho orchestru hlavnho msta Prahy FOK, nejprve jako tympanista, pozdji houslista a dirigent. Byl tak dirigentem orchestr v Ostrav nebo Brn a svou hudebn kariru ukonil v Plzni, kde krom rozhlasovho orchestru zaloil a dil Plzesk orchestrln sdruen. Uil na plzesk konzervatoi a byl dirigentem jejho symfonickho orchestru. Krom hran, dirigovn a pedagogick innosti se vnoval tak skldn hudby. Zaal lehmi nry, pozdji skldal kantty, operety, orchestrln skladby, komorn skladby, psn a sbory.
 
Datum:
11.06.2018  07:13
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes jet zstaneme u soch a pipomeneme si narozen eskho sochae Antona Wildta, nar. 11. ervna 1830 v Praze (zemel 12.4.1883 tamt).
V r. 1848-1855 se uil a pracoval v sochask dln Josefa Maxe a tak v r. 1855 poprv vystavoval sv prce na vron vstav Krasoumn jednoty a o rok pozdji si v Praze otevel sochaskou dlnu. Nkdy v r. 1860 pracoval ve Vdni na vzdob Arsenalu spolu s L. imkem a T. Seidanem a pozdji spolupracoval se sochaem F. Melnickm.
K ptelm Antona Wildta patil nap. i mal Josef Mnes, Adolf Kosrek nebo Karel Purkyn. Byl velmi spoleensk a ml smysl pro humor. Uml vten vyprvt vtipy a dokonce ml i nabdky na angam v divadle, kter odmtal. Byl tak velk vlastenec.
Zemel na onemocnn plic a je pohben na Olanskch hbitovech.
Jeho nejznmjm dlem je souso echie na atice bval esk spoitelny na Nrodn t. v Praze (dnes Akademie vd R), kter vytvoil podle kresebnho nvrhu Josefa Mnesa. Restauroval tak nkolik praskch kaen, vytvel nhrobky a sochy vznamnch osobnost.
 
Datum:
10.06.2018  08:00
Od:
Mirek (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Zajmav, jak je velk zjem o tuto rubriku.
 
Datum:
10.06.2018  07:16
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dne 10. ervna 1885 se v Plzni narodil esk socha Vojtch p (zemel 3.5.1931 tamt).
Pochzel z kamenick rodiny a u to ho pedurilo k tomu, co bude v budoucnu dlat. Vystudoval odbornou sochaskou kolu v Hoicch a pak studoval na Akademii vtvarnch umn v Praze u J. V. Myslbeka. Po studich z Plzn neodeel a psobil nejen v Plzni, ale i jeho okol. Vytvel pomnky (Jan Hus v Radnicch a Vejprnicch, pomnk padlm na nmst ve Splenm Po, pomnk T. G. Masaryka v Lnch, Peticch, Nepomuku aj.), relify, provdl sochaskou vzdobu kostel nebo na domech.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Vojt%C4%9Bch+%C5%A0%C3%ADp,sochy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwi0oa_Y4sDbAhWPYVAKHR9XCMoQsAQIRA&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
09.06.2018  07:27
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Tak dnes zstaneme u obraz a pipomeneme si narozen eskho male Frantika Foltna, nar. 9. ervna 1891, Krlovsk Stachy (zemel 8.6.1976 v Brn).
Vyuil se malem porcelnu a pot zaal studovat umleckoprmyslovou kolu, kterou vak nedokonil, protoe el bojovat-byla prvn svtov vlka. V r. 1922 spoluzakldal brnnskou odno Skupiny vtvarnch umlc a od r. 1924 psobil ve Francii, kde byl lenem skupiny Cercle et Carr a Abstraction-Cration. Po 10letm psoben ve Francii se vrtil zpt a usadil se v Brn. Jeho obrazy nesou prvky abstrakce, pozdji se vrtil k realistickmu vyjden krajiny. V 60. letech se opt vrtil k abstraktnmu vyjden.

Na nkter jeho prce se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=Franti%C5%A1ek+Folt%C3%BDn+(9.+%C4%8Dervna+1891,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjC-NOB4sDbAhWPLFAKHUuCBtoQsAQIKg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
08.06.2018  06:58
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Dnes si pipomeneme anglickho male, pedstavitele hnut prerafaelit (prerafaelit byla skupina anglickch mal, ale i kritik a bsnk, psobcch v polovin 19. stolet. Bratrstvo Prerafaelit bylo siln ovlivnno stylem a mylenkami italskho male Raffaela. Prerafaelit se nechali inspirovat dvjm umnm, pedevm ranou renesanc patnctho stolet a umnm stedovku. Proto pouili pedponu prerafaelit), Johna Everetta Millaise, nar. 8. ervna 1829 v Southamptonu (zemel 13.8.1896 v Londn).
Zaal malovat u jako 4let a rodie ho maximln podporovali. V r. 1840 ho pedstavili prezidentovi Krlovsk akademie v Londn. Ten uznal chlapcv talent a Millais byl pijat na akademii jako vbec nejmlad student v historii koly.
Millais byl jednm ze zakladatel bratrstva Prerafaelit a na jeho obrazech to bylo znt. Kritika vak jeho obrazy nepijala dobe a zvlt obraz Kristus v dom svch rodi z r. 1850 vyvolal skandl, kter do znan mry rozpoutal spisovatel Charles Dickens, kter tento obraz drazn odmtl. Pitom Millais byl na akademii hvzdou a kritici mu pedvdali skvlou budoucnost. Kdy vak zaal samostatn tvoit, jeho obrazy zavrhli. Ke zlomu dolo a v r. 1851 a to obrazem Lesnkova dcera. V r. 1855 vystavoval v Pai a kritika byla naden. Uznvn byl i ve Skotsku. Asi v r. 1855 opustil hnut prerafaelit a zmnil styl, kter mu pinesl obrovsk spchy, uznn i majetek. V r. 1855 se stal baronetem a v r. 1856 se stal prezidentem Krlovsk akademie.

Na nkter jeho obrazy se mete podvat zde:

https://www.google.com/search?q=John+Everett+Millais,obrazy&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjvzcHI4cDbAhWCmbQKHdZaA2AQsAQIJg&biw=1920&bih=1012
 
Datum:
07.06.2018  06:46
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Kdy se ekne Rudolf Tsnohldek, hned se kadmu vybav Phody liky Bystrouky. Narodil se 7. ervna 1882 v slavi (zemel 12.1.1928 v Brn). Byl to spisovatel, bsnk, novin i pekladatel. Nkdy pouval i pseudonym Arnot Bellis.
Studoval v slavi, odkud odeel do Hradce Krlov, kde vystudoval gymnzium. U v t dob se zapojoval do studentskho literrnho krouku. Po studich v Hradci Krlov odeel studovat filosofickou fakultu do Prahy, ale studia nedokonil. Na studich se seznmil s anarchismem (anarchismus je politick ideologie usilujc o vytvoen spolenosti bez sociln, ekonomick a politick hierarchie...) a dostal se do okruhu bsnka S. K. Neumanna. V r. 1906 se odsthoval do Brna, kde pracoval v redakci Moravskho kraje a po jeho zniku v Lidovch novinch. Psal soudniky a pozdji, v r. 1912, byl vlenm dopisovatelem v Srbsku a Albnii za vlky s Tureckem.
Ml velk sociln ctn a tak se podlel na zaloen tradice vnonch Strom republiky se sbrkou na pomoc dtem bez domova. V Brn, na nmst Svobody byl poprv rozsvcen Strom republiky 13.12.1924 a sbrka pispla k zaloen Dtskho domova v Brn-aboveskch.
Krom psan do novin psal i bsn, kde se projevoval jako citliv lyrik, pekldal knihy, hlavn ze skandinvskch zem (Bouliv ivot Knuta Hamsuna), psal przy (Kvty v jn, Lika Bystrouka), dramata (Panenky, Pval) a pro dti (Cvrek na cestch).
V r. 1928 spchal Rudolf Tsnohldek v brnnsk redakci Lidovch novin sebevradu. Bylo mu pouhch 46 let.
 
Datum:
07.06.2018  06:45
Od:
Karla I. (len klubu)
Nzev:
Re: Kalendrium
 
Kdy se ekne Rudolf Tsnohldek, hned se kadmu vybav Phody liky Bystrouky. Narodil se 7. ervna 1882 v slavi (zemel 12.1.1928 v Brn). Byl to spisovatel, bsnk, novin i pekladatel. Nkdy pouval i pseudonym Arnot Bellis.
Studoval v slavi, odkud odeel do Hradce Krlov, kde vystudoval gymnzium. U v t dob se zapojoval do studentskho literrnho krouku. Po studich v Hradci Krlov odeel studovat filosofickou fakultu do Prahy, ale studia nedokonil. Na studich se seznmil s anarchismem (anarchismus je politick ideologie usilujc o vytvoen spolenosti bez sociln, ekonomick a politick hierarchie…) a dostal se do okruhu bsnka S. K. Neumanna. V r. 1906 se odsthoval do Brna, kde pracoval v redakci Moravskho kraje a po jeho zniku v Lidovch novinch. Psal soudniky a pozdji, v r. 1912, byl vlenm dopisovatelem v Srbsku a Albnii za vlky s Tureckem.
Ml velk sociln ctn a tak se podlel na zaloen tradice vnonch Strom republiky se sbrkou na pomoc dtem bez domova. V Brn, na nmst Svobody byl poprv rozsvcen Strom republiky 13.12.1924 a sbrka pispla k zaloen Dtskho domova v Brn-aboveskch.
Krom psan do novin psal i bsn, kde se projevoval jako citliv lyrik, pekldal knihy, hlavn ze skandinvskch zem (Bouliv ivot Knuta Hamsuna), psal przy (Kvty v jn, Lika Bystrouka), dramata (Panenky, Pval) a pro dti (Cvrek na cestch).
V r. 1928 spchal Rudolf Tsnohldek v brnnsk redakci Lidovch novin sebevradu. Bylo mu pouhch 46 let.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>