Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Igor,
ztra Olvie,Oliver.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
27.09.2023  07:58
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
27. z - Svtov den cestovnho ruchu anebo Svtov den turistiky

Za vznikem tohoto dne stoj Svtov organizace cestovnho ruchu, kter jej vyhlsila roku 1979. Poprv se slavil o rok pozdji, tedy 1980.
Tento den pipomn nejen cestovn jako takov, ale hlavn cestovn bezpen a frov. Svtov den cestovnho ruchu 2023 v rmci tmatu Turistika a zelen investice zdrazuje potebu vtho potu a lpe zaclench investic pro projekty udritelnho rozvoje, kter jsou soust plnu OSN pro lep svt do roku 2030.
 
Datum:
26.09.2023  12:47
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
26. z - Evropsk den jazyk

Evropsk den jazyk (EDJ) je den podpory jazykovho vzdlvn v Evrop. Slav se kadoron 26. z ji od roku 2001, a to z iniciativy Rady Evropy. Jeho organizaci m na starosti Evropsk centrum pro modern jazyky, kter sdl ve trskm Hradci.

Hlavn cle EDJ:
- zvit povdom veejnosti o dleitosti jazykovho vzdlvn, podpoit vcejazynost a mezikulturn porozumn;
- propagovat jazykov a kulturn bohatstv Evropy;
- povzbudit celoivotn jazykov vzdlvn ve kole i mimo ni.

Vce na: https://edl.ecml.at/Home/tabid/1455/language/cs-CZ/Default.aspx
 
Datum:
19.09.2023  09:46
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
19. z nalezli v Alpch mue z ledu. tziho pbh nen dosud zcela odtajnn

Objevena byla nejslavnj mumie historie lidstva. tzi, mu z doby mdn, otevel uniktn vhled do prehistorickch as. Dodnes nabz vdcm i laikm neuviteln mnostv informac. Mumii nali dva turist pi horsk te v Alpch.

Pbh mue z ledu zaal jako dobr detektivka. Helmut a Erika Simonovi, dva nmet turist, se vraceli z alpsk try. V zvru se rozhodli, e si cestu na vchodnm hebeni v dol tz zkrt. Pohybovali se ve vce 3 210 metr a z nron cesty po ledu a kamen je bolely nohy. Kdy seli ze znaen trasy, vimli si, jak z ledu tr pedmt, podle jejich slov pipomnajc panenku. Po chvli jim dolo, e objevili mrtvolu lovka, nejsp nedvnou ob laviny.

V lt roku 1991 se udl mimodn meteorologick kaz. Nad Alpami se drel vzedmut psek ze Sahary po nedvn psen boui. Jeho rozhaven steky pak v podob det a snhu padaly na alpsk kopce a zapinily tn ternu. Intenzivnj, ne ve vech pedchozch letech. To je jedna z teori, kter vysvtluje, pro se ten rok z ledu vynoilo est dalch mrtvol.

Druh den se mstn obyvatel a etnci pokusili pimrzl tlo vyprostit za pouit sbjeky a cepnu. Ale prce museli kvli patnmu poas peruit. V ptch dnech se k vyproovn pidaly dal skupiny zchran a s pouitm hrub sly nakonec vythli tlo z ledu. Ze zmrzl pdy nakonec vysekali i sti ltek, pipomnajc odv a dvn nstroje, kter ani vzdlen nesouvisej s horolezectvm. e se jedn o vzcn archeologick nlez v tu chvli nenapadlo nikoho.

Mu z ledu dostal jmno a mstn ho pojmenovali tzi, podle msta nlezu. Mumie pak putovala na institut soudnho lkastv v Innsbrucku. Zde pak dolo k senzanmu zjitn.

Postava mue s pekenou levou rukou nebyla v ledu uvznn podle odhad stovky let. Archeologov oznmili veejnosti, e se dvaj na 5 300 let starou postavu lovka. To znamen, e tzi v Alpch il jet dv ne byly postaveny prvn egyptsk pyramidy.

Z prvnch vzkum jsme se pak dozvdli, e byl tzi v dob smrti piblin 165 cm vysok, vil kolem 50 kilogram, ml hnd oi a bylo mu asi 45 let. Analza jeho zubn skloviny naznaila, e svj ivot strvil na cest z italskho Bolzana severn do tyrolskch Alp v Rakousku.

Rozbor jeho aludku prozradil, e se jeho posledn strava skldala pevn z tuku divoce ijcch kozoroc. Masa z jelena, pradvn penice jednozrnky i jedovat kapradiny. Ta pravdpodobn slouila k balen potravin. Stejn jako se dnes pouv v Asii list bannovnk.

V t dob ale tzi neznal koen, take chu jeho stravy musela bt tce poivateln a pravdpodobn i pern chutnala. Podle rozboru bunk pylu pi analze jdla vdci usuzuj, e zemel tzi na jae. Mu z ledovce se stal nejintenzivnji zkoumanou osobou na svt. Nad jeho postavou se sklnly kapacity z ad odbornk na evoluci i anatomii a tak oboru soudnho lkastv.

Ti nakonec zjistili pinu tziho smrti. Dky rentgenu bylo zjitno, e mu z ledu zemel nsilnou smrt. Rekonstrukce potvrdila, e byl zasaen zezadu pem, kter mu protrhl aortu, a pak jet utril nkolik ran kamenem do hlavy.

tziho ki zdobilo celkem edest jedna tetovn. ern ry a primitivn ornamenty byly vytvoen pigmentem popela. Spekuluje se, e mohly slouit pi lb levy od bolesti stejn jako akupunktura. Mu z ledu je tak nejstar potetovan lidsk mumie.

Pesto, e v roce 1991 bylo nalezeno tlo lovka starho vce ne pt tisc let, stle neznme jeho pbh.

Zdroj: Ozvny minulosti,Podcast,Youradio Talk
 
Datum:
06.09.2023  09:23
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
6. z 1916 USA

Vte, e... prvn samoobslunou prodejnu s potravinami s nzvem Piggly Wiggly si 6. z 1916 otevel v Memphisu v americkm stt Tennessee obchodnk Clarence Saunders?

V dob, kdy v Evrop zuila prvn svtov vlka, odstartoval v USA boom nynjch supermarket, hypermarket i obecn samoobslunho prodeje. Navzdory skeptickm hlasm i nezvyklmu nzvu se projekt tohoto z Virginie ujal. V jnu 1916 si to nechal Saunders patentovat a o rok pozdji patent zskal. Samoobsluhy se rychle ily a do konce 30. let bylo u po cel Severn Americe 2660 prodejen.
 
Datum:
26.08.2023  04:36
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
26. srpna 1278 padl v bitv na Moravskm poli Pemysl Otakar II.

Za jeho vldy dolo k obrovskmu hospodskmu rozvoji eskho sttu. Byla zakldna msta, krl podporoval kolonizaci. Pemysl Otakar II. zaloil zemsk soud, kde byly vedeny zemsk desky, tedy prvn souhrnn zkonn normy. Sm vak doplatil na nezkrotnou ctidost, kter ho pi jeho expanzvn politice pivedla k pdu.

Prvn pzvisko "elezn" zskal v bitv u Kressenbrunnu, kde se proslavili jeho tce odn ryti, a druh "zlat" mlo zklad v jeho bohatstv pochzejcho ze stbrnch dol Kutn Hory. To z nj inilo silnho uchazee i favorita o mskou korunu, ale tyt pedpoklady byly i pekkou jeho volby, protoe kurfiti, kte volili panovnka Svat e msk, o opravdu silnho a mocnho krle nestli.

Zlomov se ukzalo rozhodnut skch kurfit zvolit v roce 1273 Rudolfa Habsburskho I. novm krlem Svat e msk. Pemysl to vnmal jako hrozbu svm teritorilnm zjmm a odmtl vsledek volby uznat. Vzjemnmi provokacemi a stety se oba sokov nezadriteln pblili k rozhodujc bitv. Dolo k n na mst zvanm Moravsk pole dne 26. srpna 1278.
 
Datum:
24.08.2023  13:00
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
24. srpen 79 n.l. pipomn smutn vro, kdy vybuchla sopka Vesuv a za pomoci silnho zemtesen a horkho popela srovnala se zem antick msta Herculaneum, Stabiae a Pompeje. Pod vrstvou nkdy a 6 metr horkho popela neml nikdo anci pet.

Pompeje bylo etrusk msto s rozvinutou infrastrukturou. Kdy Vesuv vybuchl, mnoho jeho obyvatel ani nevdlo, co se dje, nebo tehdej znalosti vdy o vulknech nebyly na dostaten rovni. Mnoz to brali za trest od boh i jen neekan prodn kaz, kter zakrtko odezn. A proto, a mli na to zpotku as, neopustili sv domovy a pokraovali ve svch dennch innostech. Skuten panika nastala a ve chvli, kdy velk mnostv popela a sry, kter se dostvalo ze sopky do atmosfry, zastnilo celou oblohu i slunce, take nastala tma po cel oblasti. Nsledn vbuchy magmatu a vlny horkho poplku, kter za krtk as dorazily pmo do msta, hubily ve iv, nebo v tu chvli ji nabvaly teploty pes 200 C.

O pvodnch Pompejch, kter zstaly pohbeny pod lvou a popelem, se pak po nkolik stalet nevdlo, nebo souasn Pompeje jsou dnes jinde ne ty pvodn. To pomohlo pozdjm archeologickm vzkumm, ale tak zlatokopm, kte pravideln podnikali vpravy spojen s vykrdnm pamtek. V dnes odkrytm mst si meme vybavit, jak vypadala tehdej architektura.
 
Datum:
23.08.2023  06:45
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
23. srpen - Mezinrodn den pamtky obt obchodu s otroky

Toto je oficiln nzev, ale je znm i pod jinmi nzvy - nap. Svtov den na pam obchodovn s otroky a (za) jeho zruen, Mezinrodn den vzpomnky na obchod s otroky a zruen otroctv, Mezinrodn den pro pipomenut obchodu s otroky a jeho zruen...

Dne 23. srpna 1791 vypuklo v Santo Domingu, bohat francouzsk kolonii, povstn otrok - poadovali rovnost a svobodu. Na pamtku povstn vyhlsily OSN a UNESCO roku 1997 Mezinrodn den pamtky obt obchodu s otroky.
 
Datum:
21.08.2023  06:25
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
21. srpna 1791 - Prmyslov zemsk vstava v Praze

Prmyslov zemsk vstava v Praze byla uspodan v praskm Klementinu ve dnech 21. srpna a 14. z 1791. Byla iniciovna u pleitosti korunovace rakouskho csae Leopolda II.

A vstava v Klementinu v roce 1791 nebyla zejm tou prvn, nebo ji roku 1754 byl pro Marii Terezii uspodn ve Veltrusch "velk trh tovar Krlovstv eskho", pispla k zaloen tradice prmyslovch vstav u ns i v Evrop. V roce 1891 si ji Praha pipomnla slavnou Jubilejn zemskou vstavou. V roce dvoustho vro se na praskm Vstaviti konala Veobecn eskoslovensk vstava.

 
Datum:
19.08.2023  15:08
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
19. srpen - Mezinrodn den pirt

Kdy se ekne pirt, kad si asi pedstav hrubho, zarostlho, nemytho mue, asto s pskou pes oi, devnou nohou i hkem msto ruky.

Doba pirt zaala v 17. stolet, kdy lod z Ameriky pively do panlska drah kovy a jin bohatstv. A trv dodnes, i kdy v jinch podobch. Jeliko se pirtstv vtinou odehrv v mezinrodnch vodch, je sthn pirt i z hlediska prva dosti sloit. Pirti samotn v dvjch dobch, krom svch kapitn i kormidelnk, nebyli nikdy pohdkov bohat, asto trpli hladem a umrali mlad.

V populrn literatue a filmu jsou pirti len jako hlun, vulgrn, drsn, nsilnit a krut mot bandit. Mvaj obas psku pes oi, devnou nohu nebo hk msto ruky, zlat nunice, papouka na rameni nebo pi ruce nezbednou lodn opiku. Vak si vzpomete na filmy Ostrov poklad i Pirti z Karibiku...

Kdov, jak to bylo ve skutenosti. Pirti existuj ale i dnes. Pirty jsou oznaovni nejen bandit, kte un lod v mezinrodnch vodch, ale i lid, kte naerno stahuj filmy, hudbu, potaov programy a dal vci z internetu.
 
Datum:
18.08.2023  07:40
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
18. srpna 1894 vyjela parn tramvaj na trati Pvoz - Moravsk Ostrava - Vtkovice

V sobotu 18. srpna 1894, v den narozenin csae, vyjela poprv normln rozchodn parn tramvaj na trati Pvoz - Moravsk Ostrava - Vtkovice.

Mylenky vybudovat v Moravsk Ostrav mstn drhu se ujal obchodnk z Vdn Julius Modern, kter tak nechal vypracovat projekt.

Stavbu zahjila v roce 1894 vdesk firma Leo Arnoldi, piem koncese na stavbu a provozovn drhy mezitm pela na Spolenost brnnsk mstn drhy.

Provozn dlka trati inila 7,9 km a zprvu na n jezdily tyi lokomotivy a osm osobnch voz. Cesta tramvaj vyla daleko lacinji ne fiakrem nebo omnibusem.

Z tramvajovho ndra naproti dnenho hotelu Palace na ndra v Pvoze se cestujc v I. td svezl za 15 krejcar, ve III. td zaplatil o polovinu mn. Jzda fiakrem stla po stejn trati 1 zlat a drokou 80 krejcar. Zdroj: https://www.patriotmagazin.cz
 
Datum:
15.08.2023  08:41
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
15. srpna 1695 zaznla poprv v Praze zvonkov hra Lorety. Loreta je typ marinskho poutnho msta, oblben a rozen v katolickch evropskch zemch v dob baroka.

Stavba je nazvna podle italskho poutnho msta Loreto, kde je uctvn dm Panny Marie, podle legendy penesen andly z Nazaretu.
 
Datum:
07.08.2023  10:05
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
6. srpen - Svtov den boje za zkaz jadernch zbran nazvan tak Den Hiroimy

V roce 1945 se stalo jedno z nejhorch zvrstev, kter me lovk lovku zpsobit. Byla svrena atomov bomba na Hiroimu. Zahynulo tehdy vce ne 80 000 lid a desetitisce lid zemely pozdji. Dal destky tisc lid trpli i dodnes trp v dsledku radioaktivnho spadu.

Nynj obyvatel Hiroimy si tragickou udlost kadm rokem pipomnaj u pamtnku mru s nzvem Atomov dm. Zvlt v dnen dob je pipomnka na to mementem!
 
Datum:
31.07.2023  12:23
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
31.ervenec - Den africk eny

Roku 1962 probhla prvn Panafrick ensk konference (od roku 1974 Panafrick ensk organizace). Den africk eny se slav jako pipomnka tto udlosti.
 
Datum:
24.07.2023  08:25
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
23. ervence 1829 - William Burt si v USA patentoval psac stroj

Od vynlezu psma zaznamenvali poznatky i vyprvn zpotku run psai. Trvalo to tak po dlouh stalet. Spoleensk poptvka, kter by vedla ke vzniku psacho stroje, tehdy neexistovala. Zejm prvn patent na jakousi "psac mainu" byl vydn a potkem 18. stolet. O vce ne 100 let pozdji byl pak udlen patent na skuten psac stroj. 23. ervence 1829 jej zskal Amerian William Austin Burt.

Prvn patent spjat s pozdj nezbytnou soust kancele 20. stolet, odkud ji vytlaily a oblben textov editory pota, zskal v roce 1714 jist inenr Henry Mill. Jednalo se o vynlez "stroje nebo metody, jak vysazovat nebo pepisovat psmena jednotliv nebo postupn za sebou jako pi psan, zpsobem tak zetelnm a pesnm, e se ned odliit od tisku". Podstata Millova technickho een se nedochovala, spovala ale nejsp v uritm systmu raztek.

Zajmavost je, e pokusy o konstrukci psacho stroje nebyly vedeny vhradn jen mylenkou usnadnit prci psam, vznikaly tak jako mechanick pomcky pro nevidom. Tm mly umonit vyjadovat jejich pocity samostatn psemnou formou. Prvn psac stroje vyroben ve Francii byly ureny prv handicapovanm.
Stroj z Burtovy dlny nesl nzev "typographer" a jako zkladn materil pi jeho vrob bylo pouito devo. Originl sice lehl popelem pi poru patentovho adu v roce 1836, nicmn asem vzniklo nkolik replik podle pvodnho nvrhu. Avak ani tento vynlez jet nepedstavoval ideln variantu urychlen prce. Odhaduje se, e ne byl vyroben skuten funkn a efektivn psac stroj, vzniklo na pt destek jeho vce i mn spnch pedchdc.

Burt byl rodkem z Worcesteru ve stt Massachusetts, vtinu svho ivota ale strvil v Michiganu. Krom zliby ve vynlezech sestrojil napklad solrn kompas, objevil tak jedno z nejvtch nalezi elezn rudy na zem USA. V obanskm povoln psobil jako potmistr a mstn zkonodrce. (zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz)

 
Datum:
21.07.2023  05:43
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
21. ervence 1969 vystoupili amerit astronaut Neil Armstrong a Edwin Aldrin z kosmick lodi Apollo 11 jako prvn lid na Msc.

Prvn lovk kter se proel po Msci byl Neil Armstrong, jeho stopa se objevila na msnm povrchu jako prvn. Neil to tehdy komentoval slovy: "Je to mal krok pro lovka, velk pro lidstvo."

Neil s Aldrinem nasbrali zhruba 22 kg materilu. Jejich prochzka trvala dv a plhodiny. Nsledn se vydali zpt, aby pistli v Tichm ocenu, 24. ervence 1969.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>