Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lumr,
ztra Horymr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
27.02.2024  08:37
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
27. nora 1790 byla v Praze zaloena esk expedice, prvn esk nakladatelstv

Podnt vzniku esk expedice dalo Centrum eskho obrozeneckho hnut. Zakladatelem esk expedice je Vclav Matj Kramrius, kter tak navzal na zruen Svatovclavsk nakladatelstv.

Vclav Matj Kramerius byl esk spisovatel, nakladatel a novin. Poktn byl jako Matj Valentin, jmno Vclav pijal pozdji jako vlasteneck. Vclav Matj Kramrius studoval na jesuitskm gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a pozdji prva. Bhem studi zskal prostednictvm Josefa Dobrovskho prci u Jana z Neuberku, jemu katalogizoval knihovnu.

Pracoval se staroeskmi dly, provdl korektury pro adu eskch osvcenc. Pravdpodobn tato prce iniciovala jeho vydavatelskou innost, nauil pracm nutnm pi vydvn knih. Po krtkm psoben jako uitel etiny pracoval pro Schnfeldsk csask krlovsk potovn Noviny, kde zskal znanou popularit a zkuenosti. Pozdji zaal vydvat vlastn noviny pod nzvem Prask potovsk noviny.

 
Datum:
26.02.2024  07:17
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
26. nora 1616 ml pronst Galileo Galilei vtu "A pece se to!"

Pamtnou vtu ml prohlsit ped soudem katolick crkve. Mnoho lid se ovem pikln k nzoru, e toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak uinil, tak by s velkou pravdpodobnost neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. nora 1564 v italskm mst Pisa. Pozdji se ale jeho rodina odsthovala do Florencie. Otec Galilea si pl, aby se z jeho syna stal lka. Roku 1581 jej tak poslal zpt do Pisy, aby zde studoval medicnu. Galilea ale zajm spe matematika a vda. Po tyech letech se tak i pes protesty svho otce vydal radji tmto smrem. Roku 1586 Galileo u napsal svoji prvn knihu s titulem La Balancitta. Pot se stal i vedoucm katedry matematiky na univerzit v Pise a nsledn i profesorem matematiky na univerzit v Padov. Prv tady se objevily jeho pochybnosti o podob vesmru.

K matematikovi se tou dobou toti dostala zprva o vynlezu dalekohledu z Holandska. Kdy se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a nsledn i vylepil. Oproti jeho pedchdcm, kter zvtovaly tikrt i ptkrt, Galilev pstroj zvtoval a ticetkrt. Mohl jej tak vyut ke sledovn oblohy. Dky tomu se zaslouil o vznamn objevy ty msc Jupitera, fz Venue nebo krter a horch na Msci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo slunen skvrny.

Prv tyto objevy stly za tm, e se Galilo zaal stavt proti takzvanmu geocentrismu. Tedy tvrzen, e Zem je stedem vesmru a vechna vesmrn tlesa se otej kolem n. Tato mylenka se objevila u v dob starovkho ecka. Antit filosofov v ele s Aristotelem pili na to, e je Zem kulat a je jen nepatrnou soust vesmru. Zrove se ale domnvali, e vesmrn objekty se otej kolem Zem. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdej crkev.

Dky n tak panovalo pesvden, e pokud by bylo dokzno, e nebesk tlesa krou kolem Slunce a ne okolo Zem, mlo by to na kesanskou teologii straliv nsledky. Galileovi nzory tak byly pro vrcholn pedstavitele katolick crkve znan nepohodln. Uenec tak musel stanout ped nejvym inkvizitorem, kardinlem Bellarminem. Ten ml jasn poadavky. Galileo se mus vzdt nzoru, e je Slunce stedem vesmru a popt tvrzen, e se Zem pohybuje.

Galileovi bylo vyhroovno muenm, vzenm a smrt na hranici. Tlak crkve nakonec nevydrel a sv tvrzen odvolal. I pesto byl italsk fyzik odsouzen. Inkvizice na nj uvalila domc vzen. Svj ivot tak strvil ve sv vile u Florencie.

Zadostiuinn ze strany crkve se ale Galileo nakonec dokal. Alespo tedy posmrtn. Kdy v roce 1992 pape Jan Pavel II. vydal omluvu, v n zruil vnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz

 
Datum:
24.02.2024  10:26
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
24. nora 1582 vydal Pape eho XIII. bulu Inter gravissimas, podle n se posunulo slovn dn o 10 dn dopedu

Konen v roce 1572 nastoupil na papesk stolec eho XIII., mu, kter ml dost odvahy vyeit 150 let se thnouc tahanici o to, zda se m i nem kalend pizpsobit astronomickm skutenostem. Z poven papee vypracovali brati Luigi a Antonio Liliov nvrh na reformu, kterou zvltn komise i sm pape uznali za nejlep dosud pedloenou.

Na zklad toho 24. nora 1582 vydal eho XIII. bulu Inter gravissimas, podle n se mlo slovn dn posunout o 10 dn kupedu pi zachovn obvyklho sledu dn v tdnu, take po tvrtku 4. jna 1582 ml nsledovat ptek 15. jna. Zrove se upravil poet pestupnch dn tak, aby i v ptch staletch pipadal bod jarn rovnodennosti na 21. bezen.

Brati Liliov vychzeli z vpot nmeckho astronoma a matematika Erasma Reinholda, kter v roce 1551 stanovil dlku roku na 365 dn, 5 hodin, 49 minut a 16 vtein, co je o pouhch 30 vtein del ne skuten tropick rok. Od julinskho se nov dlka roku liila o 10 minut a 44 vtein.

V julinskm kalendi bylo v prbhu 400 let sto pestupnch rok (pestupn rok je ten, jeho letopoet je beze zbytku dliteln tymi). K tomu, aby se 21. bezen neposunoval vzhledem k jarn rovnodennosti, bylo nutn vypustit ze ty stolet ti dny - neboli msto jednoho sta pestupnch rok zaadit jich jen devadest sedm. Proto z rok zavrujcch cel stalet, tzv. sekulrn roky, mla bt pestupnmi jen ta, je jsou beze zbytku dliteln tymi sty: napklad rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepestupn. Jednodueji eeno: ze ty po sob jdoucch stalet - napklad 1600, 1700, 1800, 1900 - je prvn dvojsl dlitelno tymi vdy jen u jednoho letopotu, to znamen, e ze 100 pestupnch let, kter ve 400 letech jsou, vypadnou ti pestupn roky, to je prv ty, kter v julinskm kalendi pebvaly.

I takto upraven kalend - nazvan gregorinsk - se li dlkou svho roku, kter in 365,2425 dne, od roku tropickho jen o 0,0003 dne (za 3600 let vak vzroste tento rozdl na cel den, a proto je ureno, e rok 4840 nebude pestupn, pestoe by ml bt). Aby se i tato nerovnovha jet zmenila, vytvej astronomov stle pesnj pravidla. Vce na:www.hvezdarna-fp.cz


 
Datum:
23.02.2024  08:47
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
23. nora 1893 zskal vynlezce Rudolf Diesel patent na vzntov motor. To byl ale jen zatek, jet mnoho let trvalo ne vyrobil pohonnou jednotku. Npad na motor dostal na studich a mylenku mu vnukla hustilka, kter se tehdy pouvala jako jednoduch zapalova.

Prototyp ze srpna 1893 pohnl uheln mour, a v dal fzi se palivem stal petrolej. Exempl z roku 1897 pak pouval naftu nebo olej z burskch oech.

Na pelomu 19. a 20. stolet byly vzntov motory pli velk a tk a tm nepouiteln v automobilech. Ale dky nzk spoteb paliva se ale uplatnily na eleznici a na moi.

 
Datum:
22.02.2024  16:20
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
22. nor - Den sesterstv

22. nora se narodili zakladatel skautingu, manel sir Robert Baden-Powell (22. nora 1857) a jeho ena Olave Baden-Powell (22. nora 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvtov den skaut.

Skauti na celm svt si pipomnaj, e jsou si bratry a sestrami, nehled na vzdln, barvu pleti, nrodnost, vk... Podaj nejrznj hry a organizuj charitativn sbrky. Je to takov den soudrnosti a pomoci. Den sesterstv ml pvodn i jin nzvy - Den dk, Den skutk, Den pemlen i Vzpomnkov den.

 
Datum:
21.02.2024  12:48
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
21. nor - Mezinrodn den prvodc cestovnho ruchu

Slav se od roku 1989. Na ad mst v R se budou konat (bezplatn) prohldky. Podrobnj informace napklad na strnkch Asociace prvodc.

Mezinrodn den boje proti kolonialismu
Tento den je pipomnkou dvou udlost roku 1946. Ve dnech 19.-23.2. dolo k povstn bombajskch nmonk proti britsk koloniln nadvld, a 21.2. byla v Khie potlaena demonstrace. Den boje proti kolonialismu se slav na popud mldee zem jihovchodn Asie od roku 1948.

Mezinrodn den mateskho jazyka. Vdli jste, e na svt existuje okolo 6000 jazyk? Mnohm z nich ale hroz znik, protoe se jedn o jazyk minoritn etnick skupiny. Napklad v Sovtskm svazu a pozdji v Rusku byla tendence tyto jazyky potlaovat. UNESCO roku 1999 vyhlsilo Mezinrodn den mateskho jazyka prv proto, aby ohroen jazyky ochrnilo. Odhady hovo, e bez clen snahy o zachovn jazyka, a tedy i kultury, kter s nm souvis, me bhem pr generac vymizet a 50% jazyk (tj. piblin 3000!). O ochranu jazyk se sna i EU (nap. tm, e veker dokumenty publikuje ve vech jazycch lenskch zem).
 
Datum:
17.02.2024  07:48
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
17. nora 1754 nadila Marie Terezie stn lidu

Prvn stn lidu na naem zem nadila Marie Terezie 17. nora 1754. Podle vsledk jsme tenkrt patili mezi nejhustji obydlen evropsk zem. Tento krok rakousk panovnice ale vyvolal i odpor. Nkte dokonce nevili, e njak stn skuten probhlo.

Rakousk csaovna si pojistila pravideln stn lidu prostednictvm patentu, kter vydala 13. jna 1753. Kdy se prvn przkum potu obyvatelstva v noru nsledujcho roku uskutenil, lo o prvn takovou jednotnou akci. "Soupis mlo nejprve provst duchovenstvo podle farnost, poslze bylo rozhodnuto, e soubn se uskuten i stn zajiovan vrchnost a jeho obsah bude rozen o soupis dom a o hospodskou charakteristiku majitele domu. Stn konan v roce 1754 bylo vjimenm poinem," uvd esk statistick ad.
Stn nazen Mari Terezi umonilo poprv stanovit, jak hust jsou echy osdlen. "Za panovn Marie Terezie provedeno tak prvn stn lidu v echch, dle nho bylo v echch tenkrte asi 2 500.000 obyv., nebo osob muskch napoteno bylo jeden milion a dvakrt sto tisc," pe se doslovn v Ottov naunm slovnku.

daje vak mly nkter skupiny snahu zkreslovat. Mezi obyvatelstvem se toti stupoval strach ze zvyovn dan. lechta a crkev zase kritizovala snahy dvora o centralizaci. Pokusy o stn obyvatelstva jsou toti znm u od starovku. Jene informace nejsou ucelen, ale pouze kus a hlavn nepesn. Dvody, pro se v mocnch ch zajmali o poty obyvatel byly hlavn dva, a to jak bojeschopnou armdu jsou schopn sestavit a jak pjmy do sttn kasy lze prv zskat vbrem dan.

Tak Marii Terezii k vytvoen evidence obyvatel motivovalo, e bhem sv vldy stle elila vnjm neptelm. A tak chtla mt kvli vojenskm, ale tak daovm dvodm pehled o stavu obyvatelstva v zemch rakousk monarchie. Soupis vytvoen v roce 1754 poskytli nejprve duchovnm, kte mli rozlenit lidi na ty, kte jsou schopn se vyzpovdat nebo ji tak dokonce uinili.
Dle na mlde zpsobilou k nboensk vchov a na dti.

K dajm mly pstup i vrchnostensk ady. Obyvatel se evidovali podle pohlav, vku a rodinnho stavu. Souasn se dlal tak pehled dom. Pes sto let byly vsledky sttnm tajemstvm a nkte ani nevili, e njak stn monarchie provedla. Soupisy obyvatelstva se ale skuten dlaly, a to kad ti roky. Zdroje: www.czso.cz, www.avcr.cz, Ottv slovnk naun...

 
Datum:
15.02.2024  08:50
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
15. nora 1921 zaalo prvn eskoslovensk stn lidu

Ped prvn svtovou vlkou se uskutenilo v roce 1910. Nov vznikl eskoslovensk republika potebovala znt co nejpodrobnj demografick data nov vytvoenho sttu. V roce 1919 byl zaloen Sttn ad statistick jako nov orgn poven celosttnmi statistickmi etenmi. Mezi jedno z nejdleitjch patilo stn lidu. Podle tradice pevzat z monarchie se mlo konat v roce 1920. To vak nebylo z mnoha dvod (pedevm dostaten ppravy, ale tak pro neujasnn hranice eskoslovenska) mon. Navc nov zkon o stn lidu byl pijat teprve 8. dubna 1920.

Stn lidu se podle novho zkona . 256/1920 Sb. uskutenilo 15. nora 1921. Zrove byl proveden soupis byt, a to v 28 aglomeracch, kter mly alespo 20 tisc obyvatel. Obsah stn se ponkud liil od pedvlench, nadle vak bylo zjiovno a vsledky byly zpracovny za obyvatelstvo ptomn, nikoli bydlc.

Za politicky nejdleitj se povaovalo zjitn nrodnosti obyvatelstva, kter mlo potvrdit oprvnn vzniku samostatn eskoslovensk republiky. Na rozdl od pedvlenho zjiovn nrodnosti na zklad "obcovac ei", v rakousk sti bval monarchie byla pijata definice nrodnosti, podle n "nrodnost jest rozumti kmenovou pslunost, jejm vnjm znakem jest zpravidla matesk jazyk". Tm se mla odstranit pro esk a slovensk etnikum znevhodujc definice nrodnosti urovan podle "obcovac ei", kter nahrvala nmeckmu jazyku. Odkaz piznn nrodnosti podle "kmenov pslunosti" navc umonil, aby se ke sv nrodnosti pihlsili i id nebo Cikni, i kdy nemluvili hebrejsky nebo romsky. O otzku a definici "nrodnosti" byly svedeny nejen boje s reprezentanty eskoslovenskch menin, ale i uvnit eskho a slovenskho tbora. Akoli oficiln existovala "eskoslovensk nrodnost", bylo mono zjistit poet obyvatel esk a slovensk nrodnosti oddlen.

Za dleitou charakteristiku se povaovalo rovn zjitn povoln obyvatelstva, i kdy nutno poznamenat, e se zjiovala ekonomick aktivita podle hospodskch odvtv a nikoli za klasick povoln (profese).

Vsledky prvnho eskoslovenskho stn lidu byly publikovny v sedmi svazcch edice eskoslovensk statistika. Krom toho byl vydn prvn Statistick lexikon obc v Republice eskoslovensk, zvlṻ za echy, Moravu, Slezsko a Slovensko, kter se stal zkladem pro dal lexikony, zpracovvan podle vsledk stn lidu. Zpracovn stn bylo provedeno na Powersovch drnottkovch strojch.

Prvn eskoslovensk stn je povaovno za spn nejen po strnce organizace i plnosti a sprvnosti zjitn, ale zejmna z hlediska zpracovn a publikovn jeho vsledk.
Zdroj:www.czso.cz

 
Datum:
14.02.2024  13:31
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
14. nor - Svtek zamilovanch

Odkud se legenda o sv. Valentnu vzala? Valentn byl podle vtiny historik pravdpodobn biskupem z Terni, kter il ve 3. stolet.

Kolem ivotopisu tohoto svtce dodnes panuj nejasnosti. Existuj toti dv legendy, ve kterch se nejsp prolnaj ivoty dvou stejnojmennch svtc.
Prvn legenda tvrd, e byl popraven kvli lsce. Csa Markus Aurelius Claudius (zvan Claudius Gothicus) tehdy zruil manelstv, protoe nechtl, aby se mui rozptylovali od vojenskch povinnost.

Jene Valentn i pes zkaz zamilovan pry tajn oddval. A v nemilost csae upadl i proto, e mum radil, aby sv eny neopoutli a do vlek neodchzeli. Tm si podepsal ortel a 14. nora 269 ho csa nechal popravit.

Druh legenda naznauje, e Valentn zemel kvli svm litelskm schopnostem. Podailo se mu toti uzdravit syna znmho rtora Kratna - podle legendy se za chlapce modlil, a jej Bh vyslyel a syna zzran uzdravil. mt sentoi Valentna obvinili z nekalch praktik a na prefektv rozkaz byl uvren do ale a sat.


 
Datum:
13.02.2024  11:19
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
13. nora 1894 byl patentovn kinematograf

Jeho vynlezci byli brati Lumierov dva sourozenci z Lyonu, Auguste a Louis Lumierov. Auguste a Louis byli syny Antoina Lumiera, majitele tovrny na fotografick vrobky. Pot, co vystudovali technickou kolu La Martiniere, se stali otcovmi spolupracovnky. Ne se zaali vnovat filmu, zaslouili se o vznamn technick poznatky na poli fotografie a doshli znanho finannho spchu. Oba brati se tak fotografovn vnovali, zejmna Louis ve sv dob platil za jednoho z technicky i umlecky nejzdatnjch fotograf.

Byl to prv Antoine Lumiere, kdo po shldnut snmk, kter v roce 1894 na svm kinetoskopu pedvedl paskmu publiku T. A. Edison, piel s mylenkou sestrojit podobn pstroj, kter by ovem na rozdl od Edisonova vynlezu nebyl pstupn pouze jednomu divkovi. Auguste a Louis zaali na zhotoven pstroje pracovat, a jakmile to bylo mon, poizovali prvn snmky. Jet ped prvn veejnou projekc uspodali 22. bezna roku 1895 promtn soukrom.

Vce zajmavho na : http://25fps.cz/2007/bratri-lumierove-vynalezci-kinematografu/

 
Datum:
12.02.2024  15:15
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
12. nora - Darwinv den

Tento den roku 1809 se narodil Charles Darwin - britsk prodovdec a zakladatel evolun biologie. Jeho dlo O vzniku druh prodnm vbrem zpsobilo doslova poprask. Mimo jin proto, e v nm poprv zaznla mylenka, e se lovk vyvinul z opice. To samozejm crkev se svm Adamem a Evou mla problm zkousnout...
 
Datum:
11.02.2024  12:29
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
11. nor - Svtov den nemocnch

Vyhlsil ho pape Jan Pavel II. roku 1993. Datum 11. nor nebylo zvoleno nhodn - tento den je pipomnkou prvnho zjeven Panny Marie Lurdsk prost dvce Bernardet.

Pi jednom z dalch zjeven pokynula Panna Maria dvce, aby vyhrabala v zemi, v mstech, kde nebyla studnka, pramen. Bernardeta poslechla a pramen opravdu vytryskl. Lurdy jsou oblbenm poutnm mstech nemocnch, kte si sem chod vyprosit zdrav. asto tu pr dochz k uzdraven bolav due, obas pr i nemocnho tla.
 
Datum:
08.02.2024  08:17
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
8. nora 1926 v praskm divadle Na slupi se poprv oficiln pedstavilo Osvobozen divadlo jako dramatick sekce umleckho sdruen Devtsil.
Od roku 1929 se stalo scnou Jiho Voskovce a Jana Wericha, s nimi spolupracoval Jaroslav Jeek.

***

8. nora 1952 byla Albta II. korunovna krlovnou Spojenho krlovstv.
Korunovace krlovny Albty II. byla velmi pompznm obadem, kter slavili lid po celm svt. Znamenala zatek dlouh a historicky vznamn vldy.

***

8. nora 1993 probhlo rozdlen dosavadn spolen mny ech a Slovk. Vzniku dnen koruny pedchzely logistick manvry, vetn lepen 160 milion kolk dovezench v utajen z kolumbijsk Bogoty. Nov bankovky a mince se pak narychlo vyrbly v tovrnch od Hamburku a po kanadsk Winnipeg.
Ne samostatn mna vstoupila v platnost, mli lid tyi norov dny na vmnu paprovch platidel. Mohli donst na poboky esk spoitelny a esk poty bankovky v hodnot 100, 500 a 1000 korun eskoslovenskch (Ks) a vymnit je za prakticky stejn, jen opaten kolkem samostatn esk republiky. Operaci zajiovalo 40 tisc lid, vetn zamstnanc Komern banky, kde probhalo hlavn kolkovn. Akce tak znamenala manvry pro policii, tvar rychlho nasazen (URNA) i armdu. Ozbrojenci hldali pevozy stovek tun bankovek v obrnnch vozech po cel republice.

 
Datum:
07.02.2024  12:22
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
7. nora 1311 byl korunovn Jan Lucembursk (a jeho manelka Elika) za krle eskho

Prat m칻an zaplatili 120 hiven stbra za klenoty a 600 hiven za krlovsk vdaje. Krl jim na opltku postoupil dvky vybran z Ungeltu a prvn kodifikoval ddinost jejich majetku.

***

7. nora 1992 byla v Maastrichtu podepsna Smlouva o Evropsk unii a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1993.

Maastrichtsk smlouva zmnila pedchoz evropsk smlouvy a vytvoila Evropskou unii zaloenou na tech pilch: na Evropskch spoleenstvch, spolen zahranin a bezpenostn politice (SZBP) a na spoluprci v oblasti spravedlnosti a vnitnch vc (SVV).

 
Datum:
03.02.2024  13:52
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Vznamn dny
 
3. nora 1926. byla v Praze zvltnm dekretem etina ustanovena jako nrodn jazyk.

Snahy o uzkonn etiny jako nrodnho jazyka zanaj u Josefa Dobrovskho. Filologa, historika a zakladatele vdeck bohemistiky.

Vydnm tohoto dekretu skonil boj o obnovu, zachovn a uzkonn etiny jako nrodnho jazyka. Dobrovsk byl jednm z tch co soudili, e esk jazyk me zaniknout. Sm ale psal sv pojednn nmecky. Roku 1815 se k nmu pidal Josef Jungmann, rektor prask univerzity. Jemu vdme za Slovnk esko-nmeck, kter po Dobrovskho mluvnici pispl k ustanoven spisovn etiny. Jungmann rozil omezenou slovn zsobu svch krajan o novotvary. O deset let pozdji se k nim pidv Frantiek Palack, kter vil v monost rovnocennho souit nrod v rmci Rakouska. Cesta k etin jako nrodnmu jazyku byla ale jet hodn dlouh.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>