27. září - Světový den cestovního ruchu anebo Světový den turistiky

Za vznikem tohoto dne stojí Světová organizace cestovního ruchu, která jej vyhlásila roku 1979. Poprvé se slavil o rok později, tedy 1980.
Tento den připomíná nejen cestování jako takové, ale hlavně cestování bezpečné a férové. Světový den cestovního ruchu 2023 v rámci tématu Turistika a zelené investice zdůrazňuje potřebu většího počtu a lépe zacílených investic pro projekty udržitelného rozvoje, které jsou součástí plánu OSN pro lepší svět do roku 2030.

26. září - Evropský den jazyků

Evropský den jazyků (EDJ) je den podpory jazykového vzdělávání v Evropě. Slaví se každoročně 26. září již od roku 2001, a to z iniciativy Rady Evropy. Jeho organizaci má na starosti Evropské centrum pro moderní jazyky, které sídlí ve Štýrském Hradci.

Hlavní cíle EDJ:
- zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti jazykového vzdělávání, podpořit vícejazyčnost a mezikulturní porozumění;
- propagovat jazykové a kulturní bohatství Evropy;
- povzbudit celoživotní jazykové vzdělávání ve škole i mimo ni.

Více na: https://edl.ecml.at/Home/tabid/1455/language/cs-CZ/Default.aspx

19. září nalezli v Alpách muže z ledu. Ötziho příběh není dosud zcela odtajněn

Objevena byla nejslavnější mumie historie lidstva. Ötzi, muž z doby měděné, otevřel unikátní vhled do prehistorických časů. Dodnes nabízí vědcům i laikům neuvěřitelné množství informací. Mumii našli dva turisté při horské túře v Alpách.

Příběh muže z ledu začal jako dobrá detektivka. Helmut a Erika Simonovi, dva němečtí turisté, se vraceli z alpské túry. V závěru se rozhodli, že si cestu na východním hřebeni v údolí Ötz zkrátí. Pohybovali se ve výšce 3 210 metrů a z náročné cesty po ledu a kamení je bolely nohy. Když sešli ze značené trasy, všimli si, jak z ledu trčí předmět, podle jejich slov připomínající panenku. Po chvíli jim došlo, že objevili mrtvolu člověka, nejspíš nedávnou oběť laviny.

V létě roku 1991 se udál mimořádný meteorologický úkaz. Nad Alpami se držel vzedmutý písek ze Sahary po nedávné písečné bouři. Jeho rozžhavené částečky pak v podobě deště a sněhu padaly na alpské kopce a zapříčinily tání terénu. Intenzivnější, než ve všech předchozích letech. To je jedna z teorií, která vysvětluje, proč se ten rok z ledu vynořilo šest dalších mrtvol.

Druhý den se místní obyvatelé a četníci pokusili přimrzlé tělo vyprostit za použití sbíječky a cepínu. Ale práce museli kvůli špatnému počasí přerušit. V příštích dnech se k vyprošťování přidaly další skupiny záchranářů a s použitím hrubé síly nakonec vytáhli tělo z ledu. Ze zmrzlé půdy nakonec vysekali i části látek, připomínající oděv a dávné nástroje, které ani vzdáleně nesouvisejí s horolezectvím. Že se jedná o vzácný archeologický nález v tu chvíli nenapadlo nikoho.

Muž z ledu dostal jméno a místní ho pojmenovali Ötzi, podle místa nálezu. Mumie pak putovala na institut soudního lékařství v Innsbrucku. Zde pak došlo k senzačnímu zjištění.

Postava muže s překříženou levou rukou nebyla v ledu uvězněná podle odhadů stovky let. Archeologové oznámili veřejnosti, že se dívají na 5 300 let starou postavu člověka. To znamená, že Ötzi v Alpách žil ještě dřív než byly postaveny první egyptské pyramidy.

Z prvních výzkumů jsme se pak dozvěděli, že byl Ötzi v době smrti přibližně 165 cm vysoký, vážil kolem 50 kilogramů, měl hnědé oči a bylo mu asi 45 let. Analýza jeho zubní skloviny naznačila, že svůj život strávil na cestě z italského Bolzana severně do tyrolských Alp v Rakousku.

Rozbor jeho žaludku prozradil, že se jeho poslední strava skládala převážně z tuku divoce žijících kozorožců. Masa z jelena, pradávné pšenice jednozrnky i jedovaté kapradiny. Ta pravděpodobně sloužila k balení potravin. Stejně jako se dnes používá v Asii list banánovníků.

V té době ale Ötzi neznal koření, takže chuť jeho stravy musela být těžce poživatelná a pravděpodobně i příšerně chutnala. Podle rozboru buněk pylu při analýze jídla vědci usuzují, že zemřel Ötzi na jaře. Muž z ledovce se stal nejintenzivněji zkoumanou osobou na světě. Nad jeho postavou se skláněly kapacity z řad odborníků na evoluci či anatomii a také oboru soudního lékařství.

Ti nakonec zjistili příčinu Ötziho smrti. Díky rentgenu bylo zjištěno, že muž z ledu zemřel násilnou smrtí. Rekonstrukce potvrdila, že byl zasažen zezadu šípem, který mu protrhl aortu, a pak ještě utržil několik ran kamenem do hlavy.

Ötziho kůži zdobilo celkem šedesát jedna tetování. Černé čáry a primitivní ornamenty byly vytvořené pigmentem popela. Spekuluje se, že mohly sloužit při léčbě úlevy od bolesti stejně jako akupunktura. Muž z ledu je tak nejstarší potetovaná lidské mumie.

Přesto, že v roce 1991 bylo nalezeno tělo člověka starého více než pět tisíc let, stále neznáme jeho příběh.

Zdroj: Ozvěny minulosti,Podcast,Youradio Talk

6. září 1916 USA

Víte, že... první samoobslužnou prodejnu s potravinami s názvem Piggly Wiggly si 6. září 1916 otevřel v Memphisu v americkém státě Tennessee obchodník Clarence Saunders?

V době, kdy v Evropě zuřila první světová válka, odstartoval v USA boom nynějších supermarketů, hypermarketů či obecně samoobslužného prodeje. Navzdory skeptickým hlasům i nezvyklému názvu se projekt tohoto z Virginie ujal. V říjnu 1916 si to nechal Saunders patentovat a o rok později patent získal. Samoobsluhy se rychle šířily a do konce 30. let bylo už po celé Severní Americe 2660 prodejen.

26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II.

Za jeho vlády došlo k obrovskému hospodářskému rozvoji českého státu. Byla zakládána města, král podporoval kolonizaci. Přemysl Otakar II. založil zemský soud, kde byly vedeny zemské desky, tedy první souhrnné zákonné normy. Sám však doplatil na nezkrotnou ctižádost, která ho při jeho expanzívní politice přivedla k pádu.

První přízvisko "železný" získal v bitvě u Kressenbrunnu, kde se proslavili jeho těžce odění rytíři, a druhé "zlatý" mělo základ v jeho bohatství pocházejícího ze stříbrných dolů Kutné Hory. To z něj činilo silného uchazeče i favorita o římskou korunu, ale tytéž předpoklady byly i překážkou jeho volby, protože kurfiřti, kteří volili panovníka Svaté říše římské, o opravdu silného a mocného krále nestáli.

Zlomové se ukázalo rozhodnutí říšských kurfiřtů zvolit v roce 1273 Rudolfa Habsburského I. novým králem Svaté říše římské. Přemysl to vnímal jako hrozbu svým teritoriálním zájmům a odmítl výsledek volby uznat. Vzájemnými provokacemi a střety se oba sokové nezadržitelně přblížili k rozhodující bitvě. Došlo k ní na místě zvaném Moravské pole dne 26. srpna 1278.

24. srpen 79 n.l. připomíná smutné výročí, kdy vybuchla sopka Vesuv a za pomoci silného zemětřesení a horkého popela srovnala se zemí antická města Herculaneum, Stabiae a Pompeje. Pod vrstvou někdy až 6 metrů horkého popela neměl nikdo šanci přežít.

Pompeje bylo etruské město s rozvinutou infrastrukturou. Když Vesuv vybuchl, mnoho jeho obyvatel ani nevědělo, co se děje, neboť tehdejší znalosti vědy o vulkánech nebyly na dostatečné úrovni. Mnozí to brali za trest od bohů či jen nečekaný přírodní úkaz, který zakrátko odezní. A proto, ač měli na to zpočátku čas, neopustili své domovy a pokračovali ve svých denních činnostech. Skutečná panika nastala až ve chvíli, kdy velké množství popela a síry, které se dostávalo ze sopky do atmosféry, zastínilo celou oblohu i slunce, takže nastala tma po celé oblasti. Následné výbuchy magmatu a vlny horkého popílku, které za krátký čas dorazily přímo do města, hubily vše živé, neboť v tu chvíli již nabývaly teploty přes 200 °C.

O původních Pompejích, které zůstaly pohřbeny pod lávou a popelem, se pak po několik staletí nevědělo, neboť současné Pompeje jsou dnes jinde než ty původní. To pomohlo pozdějším archeologickým výzkumům, ale také zlatokopům, kteří pravidelně podnikali výpravy spojené s vykrádáním památek. V dnes odkrytém městě si můžeme vybavit, jak vypadala tehdejší architektura.

23. srpen - Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky

Toto je oficiální název, ale je znám i pod jinými názvy - např. Světový den na paměť obchodování s otroky a (za) jeho zrušení, Mezinárodní den vzpomínky na obchod s otroky a zrušení otroctví, Mezinárodní den pro připomenutí obchodu s otroky a jeho zrušení...

Dne 23. srpna 1791 vypuklo v Santo Domingu, bohaté francouzské kolonii, povstání otroků - požadovali rovnost a svobodu. Na památku povstání vyhlásily OSN a UNESCO roku 1997 Mezinárodní den památky obětí obchodu s otroky.

21. srpna 1791 - Průmyslová zemská výstava v Praze

Průmyslová zemská výstava v Praze byla uspořádaná v pražském Klementinu ve dnech 21. srpna až 14. září 1791. Byla iniciována u příležitosti korunovace rakouského císaře Leopolda II.

Ač výstava v Klementinu v roce 1791 nebyla zřejmě tou první, neboť již roku 1754 byl pro Marii Terezii uspořádán ve Veltrusích "velký trh tovarů Království českého", přispěla k založení tradice průmyslových výstav u nás i v Evropě. V roce 1891 si ji Praha připomněla slavnou Jubilejní zemskou výstavou. V roce dvoustého výročí se na pražském Výstavišti konala Všeobecná československá výstava.

19. srpen - Mezinárodní den pirátů

Když se řekne pirát, každý si asi představí hrubého, zarostlého, nemytého muže, často s páskou přes oči, dřevěnou nohou či hákem místo ruky.

Doba pirátů začala v 17. století, kdy lodě z Ameriky přivážely do Španělska drahé kovy a jiné bohatství. A trvá dodnes, i když v jiných podobách. Jelikož se pirátství většinou odehrává v mezinárodních vodách, je stíhání pirátů i z hlediska práva dosti složité. Piráti samotní v dřívějších dobách, kromě svých kapitánů či kormidelníků, nebyli nikdy pohádkově bohatí, často trpěli hladem a umírali mladí.

V populární literatuře a filmu jsou piráti líčení jako hluční, vulgární, drsní, násilničtí a krutí mořští bandité. Mívají občas pásku přes oči, dřevěnou nohu nebo hák místo ruky, zlaté náušnice, papouška na rameni nebo při ruce nezbednou lodní opičku. Však si vzpomeňte na filmy Ostrov pokladů či Piráti z Karibiku...

Kdoví, jak to bylo ve skutečnosti. Piráti existují ale i dnes. Piráty jsou označováni nejen bandité, kteří unáší lodě v mezinárodních vodách, ale i lidé, kteří načerno stahují filmy, hudbu, počítačové programy a další věci z internetu.

18. srpna 1894 vyjela parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice

V sobotu 18. srpna 1894, v den narozenin císaře, vyjela poprvé normálně rozchodná parní tramvaj na trati Přívoz - Moravská Ostrava - Vítkovice.

Myšlenky vybudovat v Moravské Ostravě místní dráhu se ujal obchodník z Vídně Julius Modern, který také nechal vypracovat projekt.

Stavbu zahájila v roce 1894 vídeňská firma Leo Arnoldi, přičemž koncese na stavbu a provozování dráhy mezitím přešla na Společnost brněnské místní dráhy.

Provozní délka trati činila 7,9 km a zprvu na ní jezdily čtyři lokomotivy a osm osobních vozů. Cesta tramvají vyšla daleko laciněji než fiakrem nebo omnibusem.

Z tramvajového nádraží naproti dnešního hotelu Palace na nádraží v Přívoze se cestující v I. třídě svezl za 15 krejcarů, ve III. třídě zaplatil o polovinu méně. Jízda fiakrem stála po stejné trati 1 zlatý a drožkou 80 krejcarů. Zdroj: https://www.patriotmagazin.cz

15. srpna 1695 zazněla poprvé v Praze zvonková hra Lorety. Loreta je typ mariánského poutního místa, oblíbený a rozšířený v katolických evropských zemích v době baroka.

Stavba je nazvána podle italského poutního místa Loreto, kde je uctíván dům Panny Marie, podle legendy přenesený anděly z Nazaretu.

6. srpen - Světový den boje za zákaz jaderných zbraní nazývaný také Den Hirošimy

V roce 1945 se stalo jedno z nejhorších zvěrstev, které může člověk člověku způsobit. Byla svržena atomová bomba na Hirošimu. Zahynulo tehdy více než 80 000 lidí a desetitisíce lidí zemřely později. Další desítky tisíc lidí trpěli či dodnes trpí v důsledku radioaktivního spadu.

Nynější obyvatelé Hirošimy si tragickou událost každým rokem připomínají u památníku míru s názvem Atomový dóm. Zvláště v dnešní době je připomínka na to mementem!

31.červenec - Den africké ženy

Roku 1962 proběhla první Panafrická ženská konference (od roku 1974 Panafrická ženská organizace). Den africké ženy se slaví jako připomínka této události.

23. července 1829 - William Burt si v USA patentoval psací stroj

Od vynálezu písma zaznamenávali poznatky či vyprávění zpočátku ručně písaři. Trvalo to tak po dlouhá staletí. Společenská poptávka, která by vedla ke vzniku psacího stroje, tehdy neexistovala. Zřejmě první patent na jakousi "psací mašinu" byl vydán až počátkem 18. století. O více než 100 let později byl pak udělen patent na skutečný psací stroj. 23. července 1829 jej získal Američan William Austin Burt.

První patent spjatý s pozdější nezbytnou součástí kanceláře 20. století, odkud ji vytlačily až oblíbené textové editory počítačů, získal v roce 1714 jistý inženýr Henry Mill. Jednalo se o vynález "stroje nebo metody, jak vysazovat nebo přepisovat písmena jednotlivě nebo postupně za sebou jako při psaní, způsobem tak zřetelným a přesným, že se nedá odlišit od tisku". Podstata Millova technického řešení se nedochovala, spočívala ale nejspíš v určitém systému razítek.

Zajímavostí je, že pokusy o konstrukci psacího stroje nebyly vedeny výhradně jen myšlenkou usnadnit práci písařům, vznikaly také jako mechanické pomůcky pro nevidomé. Těm měly umožnit vyjadřovat jejich pocity samostatně písemnou formou. První psací stroje vyrobené ve Francii byly určeny právě handicapovaným.
Stroj z Burtovy dílny nesl název "typographer" a jako základní materiál při jeho výrobě bylo použito dřevo. Originál sice lehl popelem při požáru patentového úřadu v roce 1836, nicméně časem vzniklo několik replik podle původního návrhu. Avšak ani tento vynález ještě nepředstavoval ideální variantu urychlení práce. Odhaduje se, že než byl vyroben skutečně funkční a efektivní psací stroj, vzniklo na pět desítek jeho více či méně úspěšných předchůdců.

Burt byl rodákem z Worcesteru ve státě Massachusetts, většinu svého života ale strávil v Michiganu. Kromě záliby ve vynálezech sestrojil například solární kompas, objevil také jedno z největších nalezišť železné rudy na území USA. V občanském povolání působil jako poštmistr a místní zákonodárce. (zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz)

21. července 1969 vystoupili američtí astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin z kosmické lodi Apollo 11 jako první lidé na Měsíc.

První člověk který se prošel po Měsíci byl Neil Armstrong, jehož stopa se objevila na měsíčním povrchu jako první. Neil to tehdy komentoval slovy: "Je to malý krok pro člověka, velký pro lidstvo."

Neil s Aldrinem nasbírali zhruba 22 kg materiálu. Jejich procházka trvala dvě a půlhodiny. Následně se vydali zpět, aby přistáli v Tichém oceánu, 24. července 1969.