Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Filip,
ztra Valdemar.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
o, alebo kto je Boh?
Datum:
26.04.2019  18:22
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Je mon chodit po vod? Poznejte mechanismus zzraku!

Tak v dnen modern dob existuj mnoh vci, kter se udly jednotlivm lidem a kter lze povaovat za zzrak. A to proto, e se nejednou velmi radikln vymykaj z toho, co je povaovno za normln a bn. V pevn me se jedn o rzn zzran uzdraven, ale tak o mnoh jin zzran pomoci v njakch kritickch nebo vypjatch situacch.

Ale i kdy se v dnen dob stle dj takovto vci, mlo se o nich mluv a pe, protoe jde o nco, co pece jen stoj mimo rmec modern medicny, modern fyziky, nebo modernho, materialisticky ateistickho svtonzoru. A tm nen dobr otsat a zbyten znepokojovat obyvatelstvo. Proto vldne tendence odsouvat tyto vci bokem a lidi, s nimi njakm zpsobem spojen, povaovat za slun eeno „jin“. ili za mn normln a jistm zpsobem vyinut.

Kadopdn vak takovto vci zde jsou a stle budou. A lid by mli vdt, e v podstat nejde o dn zzraky, ale o zcela zkonit dn. O zkonit dn za spolupsoben vy duchovn reality, schopn ovlivovat hmotnost a do takov mry, e se to jev jako zzrak.

No a my se nyn zkusme detailnji podvat na tuto problematiku a zrove zkusme poodhalit urit zkladn zkonitosti mechaniky jejho fungovn.

My lid ijeme v univerzu, ve kterm jsou inn a navzjem propojen dva zkladn principy. A sice princip materiln a princip duchovn.

Princip materiln pedstavuje to fyzicky hmatateln a materiln, co vichni tak dvrn znme. A jakmsi vrcholovm reprezentantem tohoto principu je rozum. Rozum, kter poznv materiln svt a kter se sna jeho fungovn logicky vysvtlit a zdvodnit. Rozum, kter zkoum zkonitosti hmoty a jejich poznn doke vyut v reln, materiln prospch lidstva.

No a rozum samozejm dokonale zn, co je ve hmotnm svt reln, co je mon a co je naopak nemon, neuskuteniteln a nereln, protoe fyzikln zkony materilnho svta to nedovoluj.

Ale jak ji bylo eeno, v naem univerzu je inn a aktivn tak princip ducha. Princip ducha, oprajc se o existenci Stvoitele. O existenci Tvrce veho, a tedy tak svta hmoty. Svt ducha se nachz ble ke Stvoiteli, zatmco svt hmoty je od nj vce vzdlen. Avak to, co je Stvoiteli bl, je nezbytn nadazeno tomu, co je od nj vzdleno. Co je Stvoiteli ble stoj tedy ve a co je od nj vzdleno stoj celkem logicky ne.

A prv proto, e princip ducha stoj nad principem hmoty, me duch v mnoha vcech hmotu ovldat. A kdy nkdy k takovmu inu dojde, jev se to pak jako zzrak. Jako zzran vylen, nebo jako jev, pesahujc urit fyzick zkonitosti.

No a v tomto prostoru, ili mezi principem hmoty a principem ducha ije lovk se svou svobodnou vl. A prv na zklad sv svobodn vle se on sm rozhoduje, ke ktermu ze dvou zkladnch princip se ve svm ivot piklon. Na kadm jednotlivci zle, kter z nich se rozhodne povaovat ve svm ivot za dominantn. Na lovku zle, zda se ve sv svobodn vli bezvhradn piklon jenom ke hmot, nebo bude schopen respektovat oba tyto principy v pochopen, e to duchovn stoj ve, ne hmotn. A proto to m mt tak v naem ivot vy prioritu.

Kdybychom mli vyjdit ideln stav procenty, orientace lid na oba zmnn principy by mla bt padest na padest. Takto by to bylo sprvn a vyven.

Ale el, vnitn obzor vtiny lid na planety, ili celch sto procent jejich zjmu se zamuje pouze na princip hmotn. Existuj samozejm urit skupiny obyvatelstva, pro kter m duchovn princip vznam. Ale m pro n vznam teba jen v rozsahu deset procent, zatmco na devadest procent jsou tak oni zameni na hmotu. U jinch je to zase dvacet procent zjmu o duchovn a osmdest procent zjmu o hmotn. Ty pomry jsou rzn a vznikaj na zklad svobodn vle lid ve vbru toho, kolik dleitosti jsou ve svm ivot ochotni pisoudit jedn, nebo druh stran.

No a po tomto nezbytnm vodnm vysvtlen se u konen dostvme k objasnn mechanismu fungovn zzraku. A ukame si to na konkrtnm pkladu, uvedenm v evangelich. Na pbhu Petra, krejcho po moi.

Kdy se jednou v noci plavili uednci v loce na moi, jdouce po hladin se k nm blil Kristus. Z dlky na n zavolal, by se nebli, e je to on. A tehdy ho Peter poprosil, zda by mu nemohl jt vstc. A tak, se souhlasem Pn skuten vystoupil z loky a krel mu naproti po mosk hladin. A njakou chvli se mu to tak dailo, ale pak se lekl a okamit zaal tonout. Je piel k nmu, podal mu ruku, vythl ho do loky a ekl mu: "Pro jsi zapochyboval, ty ty malovrn?"

Tento pbh nm k o tom, e lovk je schopen za uritch okolnost chodit po vod. Nebo v irm slova smyslu, e lovk je schopen za uritch okolnost dlat zzraky.

Otzka je za jakch okolnost? A tady je odpov:

Hmotn a materiln zkuenost, reprezentovan rozumem tvrd jednoznan, e po vod se chodit ned. Avak uednci byli prostednictvm osoby Jee, krejcho po moi, konfrontovni s realitou velikosti ducha, vychzejc s existence Stvoitele.

Peter, vidouc Jee kret po moi, celou hloubkou sv bytosti uvil v realitu ducha a pomysln ruika jeho svobodn vle se pln posunula do tto polohy. Ve sv svobodn vli si jednodue dovolil uvit, e po vod se kret d. A jeho momentln siln vra v moc reality ducha mu skuten umonila po vod tak kret.

Bhem tohoto zzraku se vak ruika Petrovy svobodn vle pod tlakem dlouholet zkuenosti reality hmoty pesouv do opan polohy. Projev se to jako pochybnost a on zane tonout.

Kristus ekl: "Kdybyste mli tolik vry, jako hoin semnko a ekli byste vrchu, aby se zvedl a vrhl do moe, stane se tak!"

To znamen, e kdybychom dokzali pesunout ruiku barometru sv svobodn vle do reality ducha a nae pevn vra by se nezachvla pod tlakem argument hmotnch zkuenost rozumu, mohli bychom init zzraky. Mohli bychom chodit po vod, ale co je mnohem podstatnj, mohli bychom si vylit mnoho nemoc, nebo alespo vrazn eliminovat jejich pznaky.

Pi ten Starho Zkona mi utkvlo v mysli jedno msto, kde Hospodin vytkal jistmu idovskmu krli, kter byl nemocn a dal si k sob zavolat ty nejlep doktory: "Pro ses spolhal vce na lkae, jako na M?" ili: "Pro si podlehl tlaku reality hmoty a neml si dostatek siln vry v moc reality ducha?"

A to, co doke realita ducha s mnoha lidskmi chorobami je popsno v evangelich v podob mnoha zzranch uzdraven. Kdy je Je konal, vdy se ptal dotynho, zda v, e to me udlat. A kdy se nemocn uzdravili a jsali nad svm uzdravenm kal jim: "Vae vra vs uzdravila!"

To znamen, e kdy nemocn uvil v nadazen reality ducha nad realitou hmoty, kdy uvil, e uzdraven, pichzejc z ducha me zvtzit nad nemoc tla, jeho vra, ili jeho vnitn posun barometru svobodn vle do reality ducha mu pinesl uzdraven.

Pro o tchto vcech mluvme? Protoe ani po staletch se na nich nic nezmnilo! Protoe tyto monosti tu mme stle! Nebo jedin my ve sv svobodn vli rozhodujeme, kter ze dvou realit se pro ns stane klov.

el, vtina lidstva v jen v realitu hmoty a rozumu. Jedin tmto smrem trvale ukazuje ruika barometru jejich svobodn vle. Pro co se vak rozhodli, to tak maj a v tom tak ij. A proto se spolhaj pedevm na lkae.

Netu a nev, e ve stvoen proud dobrotiv, liva, hojiv a uzdravujc sla Pn, a e kad lovk me ve sv vrouc prosb o ni poprosit a pijmout jej blahodrn inky. A mra jeho istoty, pokory a vry ur, jakou intenzitu tto sly bude moci pijmout.

Kdy bude jeho pokora hlubok, jeho prosba ist a jeho vra siln a neochvjn, liv sla Svtla se v nm bude moci naplno projevit a stane se zzrak.

Kdy bude jeho pokora mn hlubok, jeho due i jeho prosba mn ist, a jeho vra mn siln, me dojt alespo k stenmu zlepen jeho problm.

Pokud ale nebude mt dn pokory ped velikost a jsoucnost Pn, pokud bude vnitn vzdlen od istoty a nebude mt dn vry v slu vtzstv ducha nad nemoc tla, pak se mus spolhat u jenom na lkae.

Miliony lid se ze sv svobodn vle pimkli k realit materie a rozumu. A to a do takov mry, e nejsou schopni vnmat, ba ani jen pipustit existenc reality ducha se vemi jejmi monostmi doslova zzranho vlivu na svt materie. To hmotn a rozumov jich dokonale duevn uvznilo a argumentac rozumu vemon brn jejich osobnosti, aby se pozvedla k velikosti a moci vy reality.

Rozum tchto lid najde tisc dvod, pro se nco ned a pro je to nesmysl. Rozum toti nechce ze svch spr nijak zpsobem pustit takto uvznnou osobnost lovka v strachu, aby poznnm velikosti reality ducha nakonec radostn nezboural vechny vzesk zdi, kter kolem nj vystavl rozum. Aby se v dnm ppad nestal pnem nad hmotou, prostednictvm svho plnho pklonu k realit ducha. Ale tak pnem nad vlastnm rozumem, omezujcm jeho osobnost.

PS. Mluvili jsme o tom, e lovk m ve svm ivot vnovat padest procent sv pozornosti vcem materilnm a padest procent vcem duchovnm. Co ale konkrtn m obsahovat tch padest procent pozornosti, zamench na realitu ducha?

V prvn ad to zahrnuje osobn rozvoj vech vysokch a ulechtilch ctnost, jako je napklad spravedlnost, estnost, dobro a podobn. Krom toho to m bt tak rozvoj poznn Vle Pn, kter se promtla do stvoen ve form zkon univerza. A je zkladn povinnost lovka poznvat tyto zkony a nauit se t s nimi v souladu. Nauit se je zohledovat ve svm kadodennm ivot.

Pokud toti bude lovk takto init, pak pozn, e zzraky, v nich duch vtz nad hmotou nejsou dnmi iny libovle, ale dsledn logickm dnm, probhajcm v rmci ve zmnnch zkon stvoen. Nebo absolutn nic, co se dje ve stvoen, proniknutm zkony Nejvyho, se neme dt mimo rmec tchto zkon. V jejich rmci je duchovn znal lovk schopen uinit mnoho opravdu neuvitelnch vc, kter se z hlediska souasn, obecn materialistick omezenosti jev jako zzraky.

Avak takov znal lovk si je zrove dobe vdom, e nen v dnm ppad provediteln to, co njakm zpsobem pesahuje rmec tchto zkon. Co je jen obyejnou fantazi a neopr se o jejich inky. Takov zzraky, toton se svvoli, bez opory v zkonech stvoen nen tedy mon vbec uskutenit, a lovk na urit duchovn vce si je toho dobe vdom. Avak na takovou duchovn vku se lze vypracovat jedin vlastn, vnou snahou o poznn fungovn zkon univerza, kter jsou projevem Vle Nejvyho.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
29.03.2019  17:43
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Dva dkazy toho, e jsme bytostmi citu

Existuj miliony lid, kte jsou pesvdeni, e se mme dit pedevm rozumem. e prv rozum v ns m bt to nejdominantnj a nejvce rozhodujc. Jsou toho nzoru, e cit je cosi pli neurit a nespolehliv, o co se nelze s jistotou opt. A navc jet existuj tak city nzk, jako napklad zvist, nenvist a podobn, take tvrzen, e lovk je bytost citu a m se jm proto ve vem dit dostv vn trhliny.

Jak je to tedy? Vce, ne sloit vysvtlovn poslou pklady. A my se proto nyn podvejme na dva z nich.

Prvnm je existence lsky. Lsky, jako ehosi nehmotnho a neuchopitelnho. Jako ehosi obtn definovatelnho, ale pesto tak silnho a zsadnho, e to rozhodujcm zpsobem ovlivuje cel n ivot. Na zklad lsky uzavraj lid partnerstv a na zklad lsky pichzej na svt dti, kter milujeme cel ivot.

Pro je lska tak siln a co je to vlastn lska? Lska je cit a cit je projevem naeho ducha. Je projevem na nejvnitnj duchovn podstaty, kter se projevuje citem.

Nejdve si nco eknme o lsce prav. ili o lsce, kter skuten pochz z naeho ducha. Jej poznvacm znakem je ulechtilost a kdy vznikne, obdarovv lovka tmi nejulechtilejmi vlastnostmi a ctnostmi.

Jednou z nich je napklad nezitnost. Nezitn dvn ve vztahu k tomu, koho milujeme. Jde o ctnost nezitnosti, bez vypotavho kalkulovn co za to a kolik za to, jak jsme dnes zvykl.

Jinou ctnost je ochota ke slub. Ke slub milovan, nebo milovanmu a do takov mry, e jsme jim ochotni snst by i modr z nebe. Prost, e jsme pro n ochotni udlat cokoliv.

No a snad tou nejzsadnj pozitivn vlastnost, kterou v lidech vzbuzuje prav lska je schopnost popt vlastn ego tm, e dobro naich milovanch stavme v, ne sv vlastn. Tak lovk pekonv sv dvn, ivoin egoistick sobectv a stv se konen lidskou bytost, zapomnaje na sebe ve slub jinm.

O takov lsce se pe tak v evangelich. A sice, e lovk mus odumt sm sob, aby nakonec sm sebe nael. To znamen, e lovk mus odumt svmu vlastnmu, egoisticky ivoinmu, sobeckmu j, aby nael vzneenou velikost vlastnho lidstv, spovajc v zapomnn na vlastn j ve slub, v pomoci a podpoe jinch. A tuto velkou duchovn ctnost zcela automaticky, a jen jakoby mimochodem generuje prav lska.

Ulechtil lska je toti zkladn kvalitou ducha a probouz se v ns istm citem lsky k partnerovi, k partnerce, k dtem, k sourozencm, k rodim, k ptelm, k vlasti a podobn. A tento siln cit lsky, akoli nehmatateln a neuchopiteln, ale pece tak neuviteln reln, formuje v lidech ty nejulechtilej vlastnosti, zmnn ve. Takov je tedy lska, kterou se prostednictvm ulechtilch cit projevuje nae nejvnitnj duchovn podstata.

Ale pozor! Lska me bt tak padl, neist, rliv, sobeck, nebo prodejn. Jak je to ale mon a kde se v lovku bere tento zkaen druh lsky?

Vznik v ns tak, e v naem nitru zane pevaovat rozumov sloka na osobnosti a spolu s pudy a patnm chtnm strhne pravou lsku z jej pvodn duchovn ulechtilosti. Tak je potom perla ist lsky nahrazena city neistmi.

Jako konkrtn pklad nm me poslouit teba prostituce, kter je parodi na lsku. Je vsmchem lsky. Prostituce je toti ist rozumovou kalkulaci s nejnimi pudy a jejm elem je finann zisk. No a symbolem takovto padl a nzk lsky bv erven neonov srdce nad vchodem do nevstince.

Srdce je vak symbolem citu. Je symbolem citov duchovnho lovka, jeho prav lska obdarovv svt tmi nejulechtilejmi lidskmi vlastnostmi.

Jakmile vak lid zanou ve svm nitru stavt do poped rozum a postav ho na nejvy msto sv osobnosti, chladn racionln vldce rozum strhne ist ctn lovka dol a s prav, ulechtil lsky vytvo jej rozumov pokivenou verzi. Tak pak vznik lska rliv, lska zvrhl, lska sobeck, nebo lska pud.

A tato neist lska, vytvoena patnm chtnm a nadazenm rozumu, sah pak svma pinavma rukama tak na symbol duchovnosti lovka, kterm je srdce. A v podob nenovho srdce nad vchodem nevstince z nj dl symbol zvrhlosti a nzkosti.

Prav lska je postavena na principu dvn a lska strena dol a zmaterializovan rozumem chce pedevm brt. Toto je nejjednodu kritrium pro odlien prav lsky od lsky padl a zkaen.

A mimochodem, kdy mluvme o srdci, a si kad ten prv v tto chvli, pi vysloven slov: "to jsem j" dobe vimne, kam bude smovat jeho ukazovek. Se stoprocentn jistotou prv do oblasti srdce. Do oblasti solar plexus, nazvan tak slunen plete, kde skuten reln sdl nae prav j. Nae duchovn jdro, komunikujc s nmi a projevujc se v ns ulechtilmi city. A tedy tak ulechtilou lskou.

Pokud ale chceme sv duchovn jdro vnmat a dit se jeho impulsy, mli bychom dbt na ti vci.

V prvn ad bychom nemli dopustit, aby se rozum stal pnem na osobnosti, protoe postupn zdegraduje ve citov v ns tak, jak jsme si to ukzali na nzornm pkladu lsky. To znamen, e z lsky ist a ulechtil udl lsku sobeckou, neistou, rlivou a podobn.

Zadruh bychom mli dbt, aby nae chtn bylo vdy jen dobr, no a zatet, aby nae mylenky byly vdy jen ulechtil.

Pokud splnme tyto ti body a budeme je stle dodrovat, umon nm to v kad chvli jasn vnmat impulsy naeho istho citu, kter k nm vysl nae nejvnitnj duchovn podstata. Tak se pak staneme lidmi ducha, lidmi citu a lidmi ist lsky. Tak se pak staneme skuten lidskmi bytostmi, ke kterm se nikdo z ns neme potat, dokud nezane naslouchat impulsm vlastnho ducha a dit se jimi.

A ukame si nyn jet jeden pklad velikosti citu a malosti rozumu. Bude jm umn. Konkrtn hudba. Teba hudba Vivaldiho, Bacha, nebo Mozarta. Jde o hudbu nadasovou, v kad dob ndhernou, a d se ci vnou.

Pro je tomu tak? Protoe v umn, a zvlt v hudb je dominantn cit. Protoe hudba je nm, co oslovuje zejmna n cit. A ndhern a ulechtil hudba vznik tak, e se autoi pi jejm komponovn zamili prv pes sv ctn smrem nahoru, a ve sv inspiraci zachycovali tny vych sfr. Zachycovali sfrickou hudbu ducha, znjc ve vinch, kterou pak zhmotnili a zmaterializovali do notov partitury.

No a takov hudba, pijat prostednictvm citu pak automaticky psob prv na city poslucha, a tedy na jejich ducha. Rozechvv v nich cosi krsnho, povznejcho a dv jim proctit a prot ndheru vysokch rovn univerza, kter ns svou ndherou volaj k sob.

A protoe duch je vn, propjuje hudb tak prvek vnosti. A proto dobr hudba nezestrne ani o sto, ani o pt set, nebo tisc let.

Pokud tuto skutenost srovnme teba s ist racionln rozumovm vrobkem, jakm je automobil, jeho ivotnost je podstatn ni. Zcela nov auto je po deseti letech ojet a po ticeti letech jde do rotu. Jde toti jen o rozumov materiln vrobek, a protoe materie nem v sob prvek vnosti ducha, smuje rychle k padku a zniku, kter m ve sv podstat zakdovn.

A proto racionalistick vrobek z kovu, plech, skla a plast, jakm je auto, m mnohem ni ivotnost ne hudba, napsna prostm perem na papr, kter vak v sob nese prvek vnosti ducha a proto je aktuln a sv i o tisc let.

Samozejm, me bt tak hudba padl, nzk a neulechtil. A to tehdy, kdy je inspirace jejho autora strena dol jeho vlastn rozumovost, jeho inklinovnm k nzkm pudm a jeho nzkm chtnm a nzkmi hodnotami. Toto ve strhuje osobnost autora hudby dol a on ve svm citovm zakalen erp prostednictvm sv tvr inspirace z nzkch sfr univerza.

Na zklad zmnnch dvou pklad, ili na zklad lsky a umn meme tedy vidt, jak vysokou hodnotu m vechno to, co je prodchnuto ulechtilm citem. Ulechtilm citem, protoe jen ulechtil city jsou projevem na nejvnitnj duchovn podstaty. A kdy jej impulsy vlome do ehokoliv, a u do lsky, nebo do hudby, nebo kdekoliv jinde, vdy vznikne nco krsn, ulechtil, povznejc a vn.

Pokud ale dopustme zakalen svho ulechtilho ctn tm, e klademe pli velk draz na rozumovou sloku sv osobnosti, nebo tm, e podlhme pudm, nebo tm, e nae chtn nen dobr, zneiujeme sv ctn tak, e jeho vnj projevy jsou pak u jen mlo ulechtil a jsou jen karikaturou toho, jak by ve mlo a mohlo bt.

Usilujme proto, aby byl cel n vnitn ivot ulechtil a aby z ns na zklad toho mohla proudit smrem zevnit navenek pouze pvodn ulechtilost a vzneenost naeho ducha, projevujc se teba v prav lsce, nebo v pravm umn, jako tak ve vech ostatnch vcech. Nebo absolutn vem vcem je schopen dt n duch svou ulechtilost mnohem vy rozmr, ne je tomu v dnen dob.

Nebo el tisce vc, vychzejcch z lid a vznikajcch lidskma rukama, nesou smutnou vnj pee zneitn citov schopnosti jejich ducha. A to pedevm proto, e lid nedbaj na istou a ulechtilost vlastnho vnitnho ivota, e podlhaj pudm a e jejich chtn nen vdy bezpodmnen pouze dobr.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
07.03.2019  18:06
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Katastrofa, zvan vnitn ivot jednotlivce!

Existuj vci nesmrn dleit, jejich dosah podceujeme. Vci, kterm nepikldme velk vznam, avak ve skutenosti prv oni zsadnm zpsobem ovlivuj cel n ivot. Nevdt o nich, nepikldat jim vznam a podceovat je pak mus mt nevyhnuteln katastrofln dopad na cel nae byt.

No a jednou z takovchto vc je tak n vlastn, osobn vnitn ivot, zahrnujc nae ctn a mylen. Abychom byli schopni pochopit, o em konkrtn je e, uveme si nzorn pklad:

Pedstavme si lovka, kter si koupil byt. Nov byt nejprve cel nanovo vymaluje a pak si do nj velmi uvliv a peliv vybr kad kus nbytku, aby ho ml co nejtulnj a aby se v nm co nejlpe ctil.

Pedstavme si ale jinho lovka, kter si tak pod byt, ale dle u jedn pln jinak, ne by bylo normln a sprvn. Jde toti na smetit, kde se probr a postupn zapluje svj byt starmi, pokozenmi, pinavmi a zapchajcmi vcmi.

Urit nen teba zdrazovat, kter z tchto dvou majitel novho bytu prov ve sv domcnosti vy kvalitu ivota. To je nm pece okamit kadmu jasn.

Nicmn paradoxn to, co je nm v tomto konkrtnm pkladu tak jasn, nm nen vbec jasn ve vztahu k naemu vlastnmu, vnitnmu ivotu. V tto oblasti toti jednme pln stejn, jako onen lovk, kter vn do svho bytu nejrznj odpad.

Nebo tak n vnitn ivot je mon povaovat za jaksi osobn, vnitn "bytov" prostor, do kterho s neuvitelnou lehkomyslnost a naivitou dovolujeme vstupovat t nejvt neistot a tomu nejvtmu balastu. Sv nitro toti dviv otevrme vem, i tm nejneistjm podntm, pichzejcm k nm zven. A ji prostednictvm knih, film, internetu, nebo mnoha jinch vc. A tento balast, odpad a neistota se pak stv soust naeho vnitnho ivota. Soust na vnitn domcnosti.

Mli bychom tedy u konen zat vnmat tak prostor naeho vnitnho ivota podobn, jako n osobn bytov prostor a mli bychom naprosto stejnm zpsobem rozhodovat, co si do do nj vneseme a co mus navdy zstat venku za dvemi.

Nae nitro je toti msto, kde m svj potek ve, co z ns vychz. A ji v podob slov, nebo v podob in. Vemu tomuto pedchz n citov, nebo mylenkov impuls.

Pokud ale mme sv nitro zavalen rznmi odpadky a pnou, jak pak mohou bt nae slova, iny a cel nae jednn? Pokud toti mme nae nitro neist, nevyhnuteln to ovlivuje kvalitu veho toho, co z ns vychz, protoe vychzet z ns me vdy pouze to, co je stejnorod kvalit naeho vnitnho ivota.

Vtina lid dneka, kte sice ij v tulnch a hezky zazench domcnostech vbec netu, e vnitn ij mezi pnou a odpadky, kter kvalitativn velmi negativn ovlivuj jejich osobnost, jako tak absolutn vechno, co z nich vychz.

Pro nejednme ve vztahu k "bytovmu" prostoru naeho vnitnho ivota stejn, jako kad normln lovk ve vztahu k vlastnmu bytu, kter si do nj vdom a dkladn vybr pouze vci krsn a vkusn, aby se mezi nimi dobe ctil?

lovk by proto ml do svho nitra vpoutt pouze to, co je hezk, dobr a ulechtil. A naopak, ml by brnit vstupu tomu, co je okliv, neist, nemravn, neulechtil, zvrhl a obscnn. Takovmu nemu by neml v dnm ppad dovolit vstupovat do osobnho prostoru svho vnitnho ivota. Mli bychom si tedy vdom vybrat! Vdom vpoutt do svho nitra pouze vci dobr a ulechtil, a nekompromisn pibouchnout dvee onoho pomyslnho bytu ped vm zkaenm a neistm, co by se chtlo dostat dovnit.

Nebo vdomm vbrem toho, co prostednictvm nejrozlinjch vnjch podnt vpoutme do svho nitra meme ze svho vnitnho ivota udlat ndhern a vkusn zazen byt, ve kterm se budeme vborn ctit. Nebo dokonce jsme z nj schopni udlat chrm!

Avak my z nj ve sv naivit a nevdomosti dlme msto pln nejrozlinj pny a odpadk. A naivn si myslme, e takov nco nem dn zsadn vliv na kvalitu celho naeho ivota. e to nem dn zsadn vliv na nai souasnost a nai budoucnost. Na celou nai osobnost a cel n osud.

Existuje mnoho lid, kte se aktivn sna hledat vchodiska z bdy a problm naeho svta. Jde o politiky, sttnky, vdce, urnalisty, nebo umlce. Jejich snahy jsou astokrt upmn, avak pesto nejsou schopni dt svtu jasn vize a najt cestu ke skuten lep budoucnosti.

Tito lid toti nevd, e zkladnm pedpokladem k tomu, aby jejich sil mohlo bt spn, je snaha o istotu a ulechtilost vlastnho vnitnho ivota. Pokud tak toti oni sami nein a podceuj to, okna bytu jejich vnitnho ivota jsou nevyhnuteln zanesen neistotou, pes kterou nen vbec vidt, nebo je vidt jenom velmi matn. A proto jim ani nelze nalzt a spatit pravou, pozitivn cestu vped.

Tuto pravou cestu vzestupu mohou toti nrodu a spolenosti ukzat pouze lid, jejich vnitek je ist! Lid, jejich okna bytu jejich vnitnho ivota jsou ist a proto pes n vid jasn a daleka. A tam, kam m lidstvo smovat a oni jsou schopni ho tam vst. Nikdo jin toho schopen nen! dn jin schopnosti a pedpoklady to nezaru!

Budoucnost a dobro lidstva jsou tedy pmo zvisl od istoty a ulechtilosti naeho vnitnho ivota. Jedin v tomto a v niem jinm se skrv nae nae lep, hez a lidsky mnohem hodnotnj budoucnost. Vechny ostatn cesty jsou jenom slepmi ulikami, po kterch je sice mon uritou dobu kret a na kterch se nm me i njakou dobu zdnliv dait, ale na jejich konci se vdy nachz neprostupn ze v podob nejrozlinjch kriz, reces, konflikt a agres.

N svt si toti mysl, e budoucnost je ve vzdlanosti a ve vd. V uench, vzdlanch a inteligentnch lidech. Toto je ale zsadn omyl! Pokud toti vnitek lid nebude ist, nen mon v dnm ppad zaruit, e vzdln, kterho se jim dostalo, bude opravdu pouito sprvn, ili ke prospchu vech.

Znamen to tedy, e jakkoli vysok vzdln, jakkoliv vysok poznatky a schopnosti budou lidmi vdy pouvny pouze zpsobem, pesn odpovdajcm kvalit jejich vlastnho vnitnho ivota. ili v souasnosti zpsobem ne nejistm, nejspravedlivjm a nejmorlnjm.

Nebo kad lovk me jednat pouze tak, jak mu dovoluje stav jeho nitra. Nijak jinak! To je logick zkonitost. Skuten realita je proto dnes el takov, e nekvalita vnitnho ivota vtiny lid navzdory vem naim poznatkm, znalostem, vzdlanosti a blahobytu smuje nai civilizaci do propasti.

love, jestli chce osobn pispt k tomu, aby se stal svt lepm mstem pro ivot, dbej o ulechtilost a istou svho vlastnho vnitnho ivota! Vpoutj do nj pouze to, co je dobr, pkn a ulechtil, a uzavrej ho ped nzkm a neistm. Vnitn se nezaobrej dnou neistotou a neiv ji! Tm velmi pome sob sammu, ale i celmu naemu svtu.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
31.01.2019  19:17
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Nebojte se! Je mon zlomit zl osud i patn zen hvzd!

V souasnosti je dost rozenm, neblahm zvykem obracet se na rzn vtce. Jde o spornou vc z nkolika dvod. Teba proto, e pedpov patnho osudu jet vbec neznamen, e vs zl osud tak postihne. Kad z ns je toti pnem nad vlastnm osudem a do takov mry, e ho doke zmnit v prav opak. A to dokonce i tehdy, kdyby mu njak vtec pedpovdl blzk netst.

A podobn je to tak s astrologickmi pedpovmi. lovk je toti za uritch okolnost schopen pekonat i objektivn negativn zen hvzd a odvrtit od sebe netst, kter bylo pro nj zapsno ve hvzdch. A takto je to tak s jinmi vteckmi pedpovmi, protoe kad z ns disponuje obrovskou silou, schopnou zlomit je. el, o tto sle nevme a nevyuvme ji.

Podvejme se proto nyn na dva pbhy z rznch historickch obdob a poznejme, v em spov ve zmnn sla a jak ji lze vyt.

Prvn pbh:

Jist ena byla u lkae a ten j diagnostikoval rakovinu, s prognzou dvou a t let ivota. Kdy vyla z ordinace byla v oku a toil se s n cel svt. Vyla na ulici a krela po n jako v njakm patnm snu. A najednou se ocitla ped dvemi kostela. Vela do nj a strvila v nm dv hodiny. A kdy vyla opt na ulici, s jistotou vdla, e nad nemoc zvtz a bude t.

Pbh druh:

Za dvnch as onemocnl jist idovsk krl. Dal si zavolat Hospodinova proroka a zeptal se ho, jestli se uzdrav, nebo zeme. Prorok mu ekl, e mu zbvaj posledn ti dny ivota. Po jeho slovech se krl obrtil ke zdi a modlil se:

"Pane, vm e jsem neil sprvn. Vm, e jsem provedl mnoho patnho a bval jsem nespravedliv. Vm, e jsem vdy poctiv nekrel Tvmi cestami a neil podle Tv Vle.

Pane, kdybys mi ale daroval jet nkolik let ivota, zmnil bych to. A zrove si nyn, ped tv smrti hluboko uvdomuji, kolik dobrho bych jet mohl vykonat pro vlastn nrod."

Prorok prv prochzel ndvom hradu a vychzel na ulici, kdy najednou v sob jasn zaslechl Pnv hlas: "Obra se a jdi za krlem. Vyslechl jsem jeho modlitbu a dvm mu sedm let ivota".

Ano, tete dobe! I kdyby vm samotn prorok Hospodinv pedpovdl vai smrt do t dn tak, jak je to zaznamenno v Bibli, jste schopni to zmnit! Je vak ale samozejm nutn ujasnit si, za jakch okolnost a jakm zpsobem.

Zaprv je teba zdraznit, e byly schvln uvedeny dva pbhy. Jeden z dvn minulosti a jeden ze souasnosti, aby nm bylo jasn, e tyto vci stle funguj absolutn stejn, bez ohledu na stalet, nebo tiscilet. A jak asi konkrtn to funguje, naznauje pbh o idovskm krli. No a nco velmi podobn musela po dobu dvou hodin, strvench v chrmu uinit tak pan z naeho druhho pbhu ze souasnosti.

O celkem konkrtn tu tedy jde?

Kad lovk kr svm ivotem uritou cestou. Cestou urit konkrtn, specifick hodnotov orientace. Pokud je jeho hodnotov orientace negativn, falen a pokiven, mus to dotynho nevyhnuteln dve, nebo pozdji uvrhnout do netst, do nemoci, nebo do jinch, vnch osobnch problm.

Nesprvn hodnotov orientace znamen podlhn nenvisti, zvisti, chamtivosti, bezohlednosti, nespravedlnosti, neestnosti, nemorlnosti, vnitn neistot, li, podvodu, bezduchmu materialismu a mnoha jinm, podobnm negativnm vlastnostem. Pokud m nkdo schopnost nahlet do ivota a do osudu takovho lovka, mus v nm nutn vidt blc se netst, nemoc, nebo i smrt, ke kterm dotyn s jistotou smuje svou vlastn, nesprvn nastavenou hodnotovou orientac.

Za dan situace mus bt potom samozejm pedpov budoucnosti zcela logicky velmi negativn, a to a u ve vtm, nebo menm asovm horizontu. ivot dotynho toti smuje prv k tomuto cli jako po ocelovch kolejch.

Nicmn v moment, kdy se dozv, jak osud ho ek, m dv monosti. Hodnotov, vnitn i navenek setrvat na sv nesprvn cest a tm dojt k osudu, kter byl pedpovzen, m se proroctv napln.

Druh monost spov v pesmrovn vhybky ve form hodnotovho peorientovn se na mnohem pozitivnj drhu. A tato okamit, zsadn a pozitivn zmna ivotnho smrovn mus mt okamit tak radikln odlin, konen dsledky. Dsledky, samozejm mnohem pozitivnj, co znamen, e pvodn negativn pedpov se nenapln.

Je to cel pesn tak, jako kdy vlak, jedouc do zhuby, pehod na sv cest vhybku, m zmn smr a zhub se vyhne. Jakkoliv patn vtba se pak stv bezpedmtnou a nevypln se.

Znamen to tedy, e dn patn osud, dn vyzaovn hvzd, ani dn negativn vtby nemaj nad lovkem moc, pokud sebere jejich varovn vn a zsadnm zpsobem zmn svou dosavadn hodnotovou orientaci, kter ho vede do netst. Pokud ji ale nezmn, negativn proroctv bude pravdiv a vypln se.

Vrame se vak jet k obma naim pbhm, ale zejmna k tomu o idovskm krli a ukame si, v em se skrv nejzsadnj klov moment pedpokladu vtzstv nad jakoukoli negativn prognzou, vtbou, nebo proroctvm.

Onen klov moment spov ve spojen vle lovka s Vl Stvoitele! V odhodlan lovka t a dit se Vl Nejvyho, protoe dosavadn ivot podle jeho vlastn vle ho pivedl na pokraj netst.

Nebo Vle Pna, kter byla lidem zprostedkovna ve form Mojova Desatera a Jeova uen jim ukazuje cestu dobra. Ukazuje jim cestu pozitivn hodnotov ivotn orientace, kter neme nikoho, kdo po n kr, pivst k niemu jinmu, ne k mru, tst a k dobrmu osudu. Vli Nejvyho, jasn definovanou do srozumiteln podoby pro novodobho lovka meme najt tak v Poselstv Grlu.

No a ve zmnn idovsk krl, nebo pan ze souasnosti nemocn na rakovinu, dokzali uskutenit takovou zsadn promnu vlastn hodnotov orientace, spovajc v odvrcen se od svch dosavadnch falench cest a v odhodln t po novm. V odhodlni ztotonit svou vlastn vli s Vl Nejvyho a s jeho poadavky vi vem lidskm bytostem, kter jsou obsaeny v Desateru a v Jeov uen. Takto dokzali zmnit svj osud.

No a tmto zpsobem je kad z ns schopen zmnit svj vlastn osud. Tmto zpsobem je lidstvo schopno zmnit osud vlastn civilizace, kter se v souasnosti t do zhuby po eleznch kolejch nesprvn hodnotov orientace. Zhubu lidstvu pedpovdli nespoetn prastar i novj proroctv. A tato proroctv se budou muset nevyhnuteln vyplnit, pokud lid nezmn sv nesprvn, patn a falen hodnotov smovn.

Zle jen na ns, a d se ci, e na kadm jednotlivci, zda se negativn proroctv vypln, nebo ne. Pokud ve pjde tak, jako dosud, napln se urit!

Pokud ale chceme, aby se osud na civilizace zmnil, musme nutn zmnit smr sv cesty, a to zsadn zmnou na zkladn hodnotov orientace, protoe jedin tmto zpsobem zmnme tak charakter clov stanice, ke kter nakonec dojdeme. Jedin takto se meme vyhnout netst, katastrof a tragdii nevdanch rozmr.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.

 
Datum:
15.01.2019  12:46
Od:
Ji (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Pod Bohem je poteba si pedstavit stvoen vesmru.To se mue nazvat Vehomra,Bh atd.
Pinou a tvrcem vesmru je inteligentn, nehmotn, mocn a nemnn bytost, kter existovala v bezasm, vnm stavu ped potkem vesmru. To je dostaten blzko tradin idovsko-kesansk pedstav Boha, take meme oprvnn dojt k zvru, e Bh opravdu existuje.
To znamen,e jsme vichni svobodn bytosti a nepotebujeme dn nboenstv,politiky a nepotebujeme,aby nm kdokoliv vldnul.Bh je v ns.
Doporuuji k pochopen se podvat zde:
https://allatra.tv/video/ot-ateista-k-svjatosti
 
Datum:
14.01.2019  16:22
Od:
Voouch (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Bh nen skutenej ;)
 
Datum:
13.01.2019  22:20
Od:
Ji (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Je Kristus pochz ji 3000 let p.n.l.Dve ml jin jmna. Hor. Je to slunen bh Egypta asi kole 3000 p.n.l. On je Slunce ; polidtn, a jeho ivot; je sri alegorickch mt zahrnujcch pohyb Slunce na obloze. Ze starch egyptskch hieroglyf vme o tomto slunenm mesiovi dost. Tak napklad Hor, pedstavujc Slunce a svtlo, ml neptele jmnem Set. A tento Set byl personifikac temnoty a noci. Metaforicky vzato, kad rno vyhrl Hor boj se Setem, zatmco veer vtzil Set a poslal Hora do podsvt. Je dleit si uvdomit, e;tma vs. svtlo;, i;dobro sv. zlo;, je jednou z nejastjch; mytologickch dualit a je na mnohch rovnch vyjadovan a dodnes. Ve strunosti je Horv pbh tento: Hor se narodil 25. prosince pann jmnem Isis-Meri. Jeho zrozen doprovzela hvzda na vchod, a po svm narozen, byl uctn temi krli. V 12 letech byl zzranm dtskm uitelem a v 30 letech byl poktn osobou jmnem Anup, m se zaala jeho vlda. Hor ml 12 uednk s ktermi cestoval, konal zzraky jako uzdravovn nemocnch, nebo chze po vod. Hor ml mnoho pezdvek jako Pravda, Svtlo, Bohem pomazan syn, Dobr past, Bernek Bo, a mnoho jinch. Po Typhonov zrad, byl Hor ukiovn, pochovn ti dyny a pak vzken. Tato Horovy atributy, i u jsou originln anebo ne, se zdaj petrvvat v mnoha kulturch. U mnoha jinch boh nachzme stejnou mytologickou strukturu. Atria z Phyrgia (ecko 1200 p.n.l.), narozen z panny jmnem Nana 25. prosince, ukiovn a uloen do hrobu a po tech dnech, vzken. Krna z Indie (900 p.n.l.), porozen pannou Dvak s hvzdou na vchod, signalizujc jeho pchod, konal zzraky se svmi uednky, a po smrti byl vzken. Dionsos z ecka (500 p.n.l.) porozen pannou 25. prosince, byl uitelem na cestch, konal zzraky jako promnu vody ve vno, ml i pezdvku ;Krl krl; ;Jedin Bo syn;,;Alfa a Omega; a mnoho dalch. A po sv smrti byl vzken. Mythra z Persie (1200 p.n.l.) porozen pannou 25. prosince, ml 12 uednk a konal zzraky, a po svoji smrti pochovan na 3 dny a potom vzken. Byl tak znm jako Pravda;Svtlo; a mnoho dalho.
 
Datum:
12.01.2019  22:50
Od:
Ji (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Bible nen nic jinho, ne astro-teologick literrn hybrid, podobn jako vechny nboensk mty pedtm. Ve skutenosti je mon najt penosy vlastnost, jedn postavy na druhou postavu i v samotn Bibli.
Ve Starm zkon je pbh o Josefovi. Josef byl Jev prototyp. Josef se narodil zzrakem, Je se narodil taky zzrakem. Josef ml 12 bratr, Je 12 uednk. Josefa prodali za 20 stbrnch, Jee za 30 stbrnch. Bratr Juda chtl prodat Josefa, uednk Jd prodat Jee. Josef zaal pracovat jako 30-let, Je zaal pracovat taky jako 30-let. A paralely pokrauj.
A existuje vbec njak nebiblick zmnka o lovku jmnem Je, synovi Marii, kter cestoval s 12 uednky, lil lidi a dla zzraky?
V stedomo tehdy ilo mnoho historik, i u bhem ivota Jee nebo krtce po nm. Kolik z nich dokumentovalo jeho osobu?
Ani jeden!
Abychom byli fr: neznamen to, e obrnci Jee nkdy tvrdili opak.
Obyejn se na dkaz Jeovy existence uvd 4 historici:
Plinius mlad, Suetonius a Ticitus jsou prvn ti.
Kad z jejich zmnek se skld pinejmenm z nkolika vt a odkazujc jen na slovo Kristus. To vak nen jmno, ale titul. Znamen Pomazan
tvrt zdroj je Josefus, a ten se u ped stoletmi ukzal jako podvrh. Bohuel, stle je citovan jako pravdiv zdroj.
Mon si pomyslte, e o chlapkovi, kter zemel a ped oima vech vstal z mrtvch, vystoupil na nebesa, vykonal plno zzrak, za kter ho velebili, by mla bt nkde njak zmnka.
Nen, protoe po prozkoumn dkaz je velmi vysok pravdpodobnost, e osoba jmnem Je nikdy neexistovala.

 
Datum:
12.01.2019  22:42
Od:
Ji (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Bible nen nic jinho, ne astro-teologick literrn hybrid, podobn jako vechny nboensk mty pedtm. Ve skutenosti je mon najt penosy vlastnost, jedn postavy na druhou postavu i v samotn Bibli.
Ve Starm zkon je pbh o Josefovi. Josef byl Jev prototyp. Josef se narodil zzrakem, Je se narodil taky zzrakem. Josef ml 12 bratr, Je 12 uednk. Josefa prodali za 20 stbrnch, Jee za 30 stbrnch. Bratr Juda chtl prodat Josefa, uednk Jd prodat Jee. Josef zaal pracovat jako 30-let, Je zaal pracovat taky jako 30-let. A paralely pokrauj.
A existuje vbec njak nebiblick zmnka o lovku jmnem Je, synovi Marii, kter cestoval s 12 uednky, lil lidi a dla zzraky?
V stedomo tehdy ilo mnoho historik, i u bhem ivota Jee nebo krtce po nm. Kolik z nich dokumentovalo jeho osobu?
Ani jeden!
Abychom byli fr: neznamen to, e obrnci Jee nkdy tvrdili opak.
Obyejn se na dkaz Jeovy existence uvd 4 historici:
Plinius mlad, Suetonius a Ticitus jsou prvn ti.
Kad z jejich zmnek se skld pinejmenm z nkolika vt a odkazujc jen na slovo Kristus. To vak nen jmno, ale titul. Znamen Pomazan
tvrt zdroj je Josefus, a ten se u ped stoletmi ukzal jako podvrh. Bohuel, stle je citovan jako pravdiv zdroj.
Mon si pomyslte, e o chlapkovi, kter zemel a ped oima vech vstal z mrtvch, vystoupil na nebesa, vykonal plno zzrak, za kter ho velebili, by mla bt nkde njak zmnka.
Nen, protoe po prozkoumn dkaz je velmi vysok pravdpodobnost, e osoba jmnem Je nikdy neexistovala.

 
Datum:
12.01.2019  22:31
Od:
Ji (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Kesansk vra je parodie na uctvn Slunce, kter z nho udlali osobu, nazvali ho Kristus, a uctvali ho, tak jako pvodn uctvali Slunce.

Thomas Paine, 1737 - 1809





Nechceme bt zl, jen se chceme dret fakt. Nechceme se nikoho dotknout, jen chceme bt akademicky korektn v tom, emu rozumme a co povaujeme za pravdiv. Kesanstv jednodue nen zaloen na pravd.

Kesanstv nen nic jinho, ne politick pbh z dob starovkho ma. Ve skutenosti byl Je slunenm bohem gnostick kesansk sekty, a jako vichni pohant bohov, byl mtickou postavou. Politick rozhodnut udlalo z Jee historickou postavu, a to kvli zskn moci.

Roku 325 csa Konstantin uspodal v m Micejsk koncil. Na tomto setkn byly pijat politicky motivovan kesansk doktrny, a tak zaala dlouh historie kesanskho prolvn krve a duchovnch l. A dalch 1600 rok m drel politickou moc nad celou Evropou a pivedl ns do temnch vk, provzench kickmi vpravami a Inkvizic.

Kesanstv, stejn jako jin teistick systmy vry, jsou nejvtm podvodem vk. Slou k odpoutn lid od prody a sebe navzjem. Podporuj slepou oddanost autorit. Sniuj lidskou zodpovdnost tvrzenm, e „vechno ovld Bh“, a tyto odporn zloiny mohou bt ospravedlnn v jmnu Boch zmr. Ale hlavn posiluj ty, kte znaj pravdu, ale pouvaj mty na ovldnut a manipulaci spolenosti.

Nboensk mtus je nejsilnj nstroj v djinch a slou jako psychologick pda, na kter mohou kvst dal mty.



„Mtus je nco, emu mnoho lid v, ale pitom to nen pravda. V hlubm nboenskm smyslu, slo mtus jako smrovac a mobilizan pbh pro lidi. Nezle na jeho souvislosti s realitou, ale na jeho funkci. Pbh neme slouit elu, jestlie mu neuv irok spolenost, komunita, nebo nrod. Nkterm lidem nen po chuti, kdy chce nkdo diskutovat o pravdivosti mtu. Strci vry nevstupuj do takovch diskuz. Ignoruj je, nebo je prohlauj za rouhastv.“
http://www.matrix-2012.cz/index.php/911-93/1584-duch-doby-i
 
Datum:
13.12.2018  17:06
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Nco zsadnho o Stvoiteli, ureno ateistm

Mil ateist, materialist a vichni ostatn, kte se z jakhokoliv dvodu stavte proti existenci Stvoitele vte, pro nejste schopni ho vnmat? Vte, pro se domnvte e neexistuje, a sv myln domnnky se tak vehementn drte? Tento text vm d odpov.

Pochopen se skrv v poznn principu klasickho rozhlasovho vysln. Existuje mnoho rznch typ rdi, kter vyslaj v rozhlasovm teru na rznch vlnovch dlkch. Nebo jinak eeno, na rozlinch frekvencch. Kdo chce poslouchat rdio dle vlastnho vbru, mus vlastnit rozhlasov pijma a na nm si naladit pslunou frekvenci. Pokud bude mt ist pjem a rozhlasov signl mu nebude nic ruit, me pak neruen poslouchat vysln zvolen rozhlasov stanice.

No a tento jist princip funguje tak ve vztahu ke Stvoiteli, jeho jsoucnost vyzauje, nebo vzhledem k naemu pkladu o rozhlase vysl na zcela konkrtn a specifick frekvenci. Kad, kdo chce zachytit jeho vyzaovn, nebo vysln, se prost mus naladit na stejnou vlnovou dlku. To vak ale zrove znamen, e kad jedinec, kter nen schopen, nebo ochoten naladit se na odpovdajc frekvenci, neme v dnm ppad jeho vysln zachytit.

A pesn toto je ppad materialist a ateist, jejich osobnost je vnitn naladna na pln jin frekvence, ne je frekvence vysln Stvoitele. Proto zcela logicky jeho vysln nezachytvaj.

Avak na zklad toho, e jsou oni sami neschopn sprvn se naladit nelogicky tvrd, e dn Stvoitel neexistuje. Nebo oni pr nikdy dnho Stvoitele nevidli, ani neslyeli. Nechtj toti pochopit, e hlavn pina spov v nich samotnch. V jejich osobn neschopnosti naladn se na odpovdajc frekvenci pesn tak, jak je tomu pi rozhlasovm vysln. A proto jsou pesvdenmi ateisty a materialisty.

Takov je realita, ale abychom neskonili pouze pi jejm konstatovn ukame si, jakm zpsobem by se mohli tito materialistit a ateistit lid dokzat naladit na odpovdajc vlnovou dlku a zachytit vyzaovn jsoucnosti Stvoitele, na zklad eho by sami v sob poznali, e skuten existuje.

Absolutn prvnm a zsadnm krokem je vbec piputn reality existence Stvoitele. Nebo pokud napklad pro porovnn ji v zsad nevme, e existuje njak esk rozhlas s velkm mnostvm pracovnk, kter vysl tyiadvacet hodin denn, pak si ani nekoupme rozhlasov pijma. Pak se ani nenaladme na frekvenci eskho rozhlasu a proto si nikdy v ivot dn jeho vyslan nevyslechneme.

Absolutn prvn podmnkou je tedy piputn monosti, e Stvoitel existuje. A kdy u tedy tuto monost v zsad striktn neodmtme, druhou podmnkou je pozen rozhlasovho pijmae.

S tm si vak nemusme dlat starosti, protoe onm pijmaem je nae vlastn osobnost. Jsme jm my samotn, konkrtn nae vdom. A protoe tento druh rozhlasovho pijmae vlastn automaticky kad z ns, zbv u jenom jeho naladn na odpovdajc vlnovou dlku. Jeho naladn na odpovdajc frekvenci.

Zde je vak trochu rozdl, protoe ovladaem rozhlasovho pijmae dokeme naladit poadovan vysln okamit, zatmco naladn na osobnosti na frekvenci vyzaovn Stvoitele je proces ponkud dlouhodobj. Spov v pochopen, e Stvoitel pedstavuje uritou kvalitu a tato kvalita tvo tak podstatu jeho vyzaovn. Stvoitel zasteuje nejvy kvalitu dobra, lsky, spravedlnosti, ist ulechtilosti a vech ostatnch vysokch a vzneench ctnost, jako je estnost, nezitnost, skromnost, lidskost, a tak dle, a tak dle. Vechny tyto a jim podobn prvky tvo podstatu vyzaovn Nejvyho a jsou od nj smrem ven neustle vyslny do celho stvoen.

No a kad, kdo se chce naladit na tuto frekvenci a zachytit toto vysln, mus zat ladit svj pijma, ili svou osobnost a sv vdom do souladu s principy dobra, spravedlnosti, pomhajc lsky a ist ulechtilosti. A m vce se bude lovk vnitn stvat prv takovm, tm jasnji a istji bude zachycovat "rozhlasov signl" vysln Stvoitele do stvoen.

Na samm zatku, kdy nae osobnost stoj jet mimo zkladnch princip vyzaovn Stvoitele, zmnnch ve, budeme nutn zachycovat pouze um pesn stejn, jako kdy ladme rozhlasov pijma a nememe na nm nic chytit. Pokud ns to ale neodrad a svou osobnost a sv vdom budeme dle postupn ladit do souladu se zsadami vyzaovn Stvoitele, zaneme v "rozhlasovm teru" nco zachytvat. Bude to sice zpotku jen slab a nejasn, budou to jen nejasn zblesky a slab tuen, ale pokud neustaneme ve svm sil o dosaen osobn ulechtilosti, bude se n rdiov signl stvat stle jasnjm a silnjm.

Znamen to tedy, e mrn s rstem dobra, spravedlnosti, lsky a ulechtil istoty v lovku roste tak jeho schopnost zachycovat vysln, nebo vyzaovn veobshlho principu Dobra, Spravedlnosti, Lsky a nejvzneenj ulechtilosti Stvoitele. No a lidsky dokonal jedinec, skuten pevn stojc v tchto principech zachycuje ji jen ist a jasn signl. Jasn vnm vyzaovn a jsoucnost Nejvyho, protoe se dokzal ve strukturch sv osobnosti a svho vdom dokonale naladit na frekvenci jeho vysln. Pro takovho lovka jsou pak smn, ale zrove tak smutn vechna tvrzen nevdomch, e Stvoitel neexistuje, protoe on pece jasn vnm jeho vyzaovn. Asi tak, jako kad z ns jasn sly vysln eskho rozhlasu, kdy na nj sprvn naladil svj rozhlasov pijma.

Lid, ijc na zemi jsou jako rozhlasov pijmae, kter jsou v souasnosti naladny na rzn rozhlasov stanice. Charakter jejich osobnosti, charakter jejich vdom, jejich mylen a jejich hodnoty pedstavuj frekvenci, kter uruje, o jak konkrtn rozhlasov stanice jde. Nejvce lid dneka poslouch rozhlasovou stanici "Penze", protoe prv na jej frekvenc se pohybuje jejich mylen, vdom, vnmn svta a ebek hodnot. Dal nejposlouchanj rozhlasovou stanic je rdio "Uvn si", na jeho vlnovch dlkch se tak pohybuje obrovsk mnostv lid. A mezi dal poslouchan rozhlasov stanice pat rdio "Smyslov poitky", rdio "Majetek", rdio "Karira", rdio "Materialismus", rdio "Osobn prospch", rdio "Zisk", rdio "Konzumn zpsob ivota" a mnoh jin, podobn vyslae. Lid je poslouchaj, protoe prv na jejich vlnov dlce jsou oni sami hodnotov a osobnostn vnitn naladni.

A mnoz vrn posluchai vech ve zmnnch rdi jsou ateisty a materialisty, kte tvrd, e dn rdio "Stvoitel" neexistuje.

Mil zbloudn ptel, neexistuje, protoe jste naladni na pln jinch frekvencch a na zcela jinch vlnovch dlkch. Kdybyste se vak dokzali vnitn hodnotov peladit na frekvence rdia "Stvoitel", zcela urit byste tak vy zachytili jeho vysln pesn tak, jak v souasnosti zachycujete a poslouchte mnoh jin, mnohem podadnj rdia.

Ve je v rukou lovka. Pouze on sm svm hodnotovm zamenm a charakterem svho mylen uruje frekvenci, na zklad kter bude k nmu proudit vdy urit druh vysln, nebo zen. Existuj frekvence nzk a frekvence vysok. A existuje tak frekvence nejvy, kterou je Stvoitel.

Kdo vak nen schopen se na ni naladit, nebo se na ni naladit nechce, ten a radji ml, protoe svma slovy o neexistenci Stvoitele dv jasn svdectv o vlastn hodnotov nedostatenosti, kter jedin jemu sammu osobn znemouje navzat spojen s vyzaovnm Nejvyho, a tak se pesvdit, e skuten existuje.

PS. Tento text je zrove tak odpovd na to, pro Stvoitele nelze nalzt ist rozumem, ani vdeckm bdnm tak, e se staneme vzdlanmi lidmi, nebo erudovanmi vdci. Stvoitele lze hledat a najt pouze morln a mravn tak, e se staneme morlnmi a mravnmi lidmi. Jedin toto nm me otevt brny k poznn Boha.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
09.11.2018  17:18
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Tragick dsledky nepochopen skuten podstaty vzken Krista

Pokud lid vnmaj urit zsadn vci nesprvn a podle toho se pak ve svm ivot d, mus nutn kret nesprvnou cestou, na jejm konci je ek tragdie. A pesn tak je tomu tak s pohledem na vzken Krista. Vra kesan toti v tomto ppad nekoresponduje se zkony univerza, to jest s tm, jak ve skutenosti vstal Je z mrtvch.

Kesan v, e vstal ve svm hrubohmotnm, fyzickm tle. A toto sv pesvden potvrzuj teba katolci na kad mi, kde se ve vyznn vry (Credo) modl: "vm ve vzken tla a v ivot vn". V tedy, e stejn, jako podle nich vstal Je ve svm fyzickm tle, stejn tak oni vstanou z mrtvch ve svm souasnm, fyzickm tle, a v nm budou t vn.

Zkusme vak nyn podrobit jejich vru hlubmu zkoumn a polomu si otzku: Je mon fyzickmu a materilnmu tlu lovka projt pes zamen dvee? V evangelich je toti zaznamenno, e kdy se uednci po smrti Krista tajn setkali, ve strachu ped idy zamkli za sebou dvee. A jak se zaali modlit, najednou se mezi nimi objevil jejich Mistr.

Mnoz jist namtnou, e Je dlal bhem svho ivota mnoho zzrak, take nco takovho by pro nj nemlo bt problmem. Na tomto mst je ale teba zdraznit, e zzraky, kter dlal Pn, byly ve skutenosti zcela jinho charakteru, ne se lid domnvaj. Nelo toti o dn iny libovle, ale o psn zkonit dj. Ve se vdy dlo v dokonalm zohlednn zkon, na jejich zklad funguje univerzum. A u jde o zkony fyzick, nebo o zkony duchovn. Oboj byly do podstaty fungovn stvoen vloeny samotnm Stvoitelem. A jeho Syn Je zvlṻ zdrazoval, e na Zemi nepiel dn zkony ruit, ale naopak naplovat. Proto se narodil jako lovk, proto byl podroben hladu, zni, nav, i vemu ostatnmu, emu je podroben kad z ns ve fyzickm tle.

A to tedy znamen, e pokud nikdo z lid neme projt do mstnosti pes zdi, nebo pes zamen dvee, nebylo to mon ani Jeovi v hrubohmotnm tle, respektujcm fyzikln zkony jeho Otce.

Ale pozor! Je velmi jednoduch a snadn prochzet pes zamen dvee v tle jemnohmotnm! A prv v tomto jemnohmotnm tle vstal Je Kristus z mrtvch! Prv v tomto jemnjm tle mu bylo mon po tyiceti dnech vystoupit na nebesa tak, jak ho vidli jeho uednci, aby nakonec, v tch nejvych vinch odloil i sv jemnohmotn tlo, a ve sv ist, bo podstat se znovu sjednotil s Bohem Otcem, po pravici jeho kraluje na vn vky.

No a jedin tmto zpsobem, jakm byl vzken Kristus a vystoupil na nebesa, jedin tmto zpsobem me bt vzken a vystoupit na nebesa kad lovk, kter ije podle jeho uen! To znamen, e tak on bude po sv fyzick smrti nejdve vzken v jemnohmotnm tle, aby v nm pak zaal pozvolna stoupat k vinm, a nakonec, aby v tch nejvych vinch odloil i sv jemnohmotn tlo a vstoupil ve sv ist duchovn podstat do blzkosti Nejvyho. Do jeho krlovstv nebeskho! Do vn e Ducha!

Nebo do krlovstv Ducha je mon vstoupit pouze duchu lovka! Vdy pece fyzick, materiln a hrubohmotn tlo je jenom z prachu zem a na prach se nakonec tak obrt.

A prv proto je nesmrnm netstm, pokud lid v, e budou k ivotu vnmu vzken ve svm hrubohmotnm tle, a v tomto zsadnm omylu se neustle utvrzuj, jako teba katolci v modlitb vyznn vry. To vak mus mt za nsledek, e si tito lid po fyzick smrti odnesou sv pesvden tak do jemnohmotnosti. A jejich myln pesvden je bude zadrovat od skutenho duchovnho vzestupu. Nedovol jim toti stoupat k vinm Ducha, ale bude jich stle dret pouze tam, kde oekvaj splnn svho vzken. ili v blzkosti nejhrub hmoty.

Pohnout se dl a odpoutat se z dosahu nejhrub hmotnosti vak budou moci jedin tehdy, pokud se zbav svho chybnho pesvden. Ale to bude nesmrn tk, protoe tak se to pece modlili na kad mi a takto je to uili nimi respektovny, duchovn autority.

Svm dlouhodobm setrvvnm v blzkosti nejhrub hmotnosti se vak vystavuj velkmu nebezpe. Nebezpe definitivnho zniku vlastn osobnosti! Ve hmotn je toti podrobeno vzniku a zniku. Nebo tak, jak vznikne nae fyzick tlo a potom zanikne a promn se v prach, tak se stane i s tlem zvete i s kadou rostlinou. Ale stejn to dopadne i s na planetou, s na slunen soustavou, ba dokonce i s jemnohmotnmi svty, obydlenmi lidskmi duemi. A proto bude muset bt podrobeno zniku tak kad vdom lidsk j, kter se nedokzalo vas odpoutat od hmoty a zstalo s n svzan. Svzan bu prostednictvm rznch omyl a dogmat, kterm keovit v, nebo prostednictvm rznch materialistickch vn, dost a sklon, od kterch se nedoke odpoutat.

Uniknout osudu rozkladu hmoty me jen ten, kdo doke zrealizovat sv vlastn vzken z hmoty tak, jak nm to svm vzkenm ukzal Kristus.

To znamen, e pokud bude na Zemi t, myslet a jednat v souladu s uenm Spasitele, po fyzick smrti zane ve svm jemnohmotnm tle okamit stoupat na nebesa, aby v nejvych vinch odloil i jemnohmotn tlo, a ve sv ist duchovn podstat vstoupil do krlovstv Ducha, kter je vn, a proto v nm u nic nepodlh vzniku ani zniku tak, jak je tomu ve hmotnm, nebo v jemnohmotnm svt.

Vzken Jee Krista a jeho nanebevzet mus bt proto poznno tak, jak k nmu opravdu dolo a jak to koresponduje se zkony univerza, vloenmi do nj jeho Otcem nebeskm.

Kdo ale tyto vci odmt poznat, kdo se keovit dr omylu, protoe tak ho to u duchovn autority, odnese si svj omyl sebou na takzvan druh svt. A pokud svj omyl ani tam nedoke prohldnout a zci se ho, stane se mu nakonec zhubou a znienm, protoe ho bude neustle zadrovat v blzkosti nejhrub hmoty a do chvle, kdy se hmotn svty zanou hroutit sami v sob. A konen znik hmotnosti, to jest jej hrubohmotn i jemnohmotn sti, bude pak nevyhnutelnm znikem kad osobnosti, kter v hmotnosti z jakhokoliv dvodu uvzla, a nedokzala se od n vas odpoutat a uniknout do bezpe krlovstv nebeskho.

Nzvoslov:

Hrubohmotnost: Fyzick a materiln realita, v n se nachzme v souasnosti.

Jemnohmotnost: Jemn materiln realita, do kter odchz nae vdom po fyzick smrti. Kesan ji nazvaj oistcem.

Jemnohmotnost m mnoho rovn a kad se dostane do takov, kter pesn odpovd mravn a duchovn vi jeho osobnosti. Existuj jemnohmotn rovn nzk, toton s takzvanm peklem a jemnohmotn rovn vysok, pln radosti a ulechtilosti. Pesto to vak stle nen nebe, ani takzvan rj. Jsou to jen vysok rovn jemnohmotnosti.

Rj, nebo duchovn e: Nachz se nad hmotnost, konkrtn nad jej jemnohmotnou st. Dostat se do rje me jen lovk, kter se ve vysokch jemnohmotnch rovnch zulecht natolik, e me odloit i sv jemnohmotn tlo, a ve sv ist duchovn podstat vstoupit do rje

Cel je to velmi podobn tomu, jako kdy na zemi fyzicky zememe. Tm dochz k odloen naeho fyzickho tla a naemu vzken v jemnohmotnosti, nebo na takzvanm druhm svt. Stejn tedy tak ve vysokch rovnch jemnohmotnosti, po svm maximlnm zulechtn odlome i sv jemnohmotn tlo a proijeme vlastn vzken v i Ducha. A prv toto nae vzken z hmoty do vn e Ducha je skutenm smyslem celho naeho byt.

Posledn soud: as zatku pirozenho rozkladu hmotnho univerza, a to jak jeho hrubohmotn, tak i jemnohmotn sti. Kdo se do tto doby z jakhokoli dvodu nedoke odpoutat od materie a vstoupit do vn e Ducha, odsuzuje sm sebe k zniku v nezbytn nsledujcm, rozkladnm procesu hmotnho svta.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
18.10.2018  14:07
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Nemravnost - zken jed, kter otravuje nai osobnost

Nemravnost je jako kapka jedu ve sklenici dobrho vna. A pestoe me jt o vno vynikajcho ronku, pestoe me lahodn chutnat, nepatrn kapka jedu v nm ns otrv. A m vc budeme pt takov vno pro jeho dobrou chu, tm vce si budeme otravovat svj organismus, a ns to nakonec zabije.

Mil ptel, akoli to vbec netute, i v vlastn vnitn ivot u v dnen den pijal svou kapku jedu rozkladn nemravnosti, teba prostednictvm internetu, prostednictvm film, knih, asopis, vtip, e, psn, nebo dokonce mdy, kter dnes let.

Jed nemravnosti, obsaen v tomto vem se pomalu shromauje ve va dui, otravuje ji, a ji nakonec pln otrv. A prv o to jde temnot, kter za tm stoj. Jde j o strhvn lidskch du do temna a jejich konen znik v temnotch.

Ale bume konkrtn a podvejme se na dv oblasti ivota, ve kterch se doslova kup s tm pudov nejnim, co v lovku existuje.

Podvejme se teba na reklamu. Soust devadesti procent veker reklamy v televizi, v tiscch reklamnch letcch v naich schrnkch, nebo kdekoliv jinde je atraktivn a spoe odn ena. Spojen atraktivn a spoe odn eny je u snad nedlnou soust reklamn prezentace kadho novho modelu auta, pichzejcho na trh. Jde zde o zmrn a zken podprahov psoben na spotebitele, fungujc asi takto:

Tm obnaen ena evokuje v pevn sti musk populace cosi drdiv. Cosi nzkm zpsobem pjemn a douc. No a prostednictvm uritho podprahovho psoben se pak stv pro spotebitele nevdomky stejn doucm tak samotn vrobek, kter je takovmto zpsobem prezentovn. Touha po jednom, a sice po atraktivn, spoe odn en, se spojuje s touhou po druhm, ili po vrobku. Dv vci se tedy slij do jedn, m se pro spotebitele stv vrobek doucm, a on ani dobe nev pro.

Toto manipulativn zdvojen psoben je velmi osvden a m pozitivn vliv na zvyovn prodejnosti vrobk. Prv proto je v reklam masivnm zpsobem stle vyuvno.

Na jedn stran jde tedy o clenou manipulaci s nejnimi pudy lovka a s nectnost nemravnosti, co zvyuje prodej, avak na druh stran jde o velmi negativn dopad na spolenost, protoe ji postupn stle vce mravn rozkld a ni.

Druhou oblast, kde se clen pracuje s nemravnost je souasn mda. Tvrci ensk mdy, a u prostednictvm enskch asopis, nebo enskch televiznch poad celkem oteven deklaruj, e modern ena dneka m bt sexy. e m bt uritm doucm sexulnm objektem, kter prostednictvm mdy rafinovan odhaluje vechny vnady tak, aby ena svm vzhledem vyvolvala zjem a pozornost mu. Aby se pro n stala jet vce atraktivnj a pitalivj. Takov jsou souasn mdn trendy a na takovmto ideovm a filozofickm zklad vznikaj v dlnch souasnch mdnch tvrc nov mdn kolekce.

V konenm dsledku vak pece jen zle na kad jednotliv en, jak se postav k vlastnmu odvn. Zda se k nmu postav povrchn a bezmylenkovit, ve slepm a nekritickm pijmn souasnch, mravn zvrcench mdnch trend. Nebo naopak, upednostn odv mnohem ulechtilej a lidsky dstojnj.

ena toti pronikav psob u jen ist svm vnjm zjevem. A prv tmto svm vnjm zjevem se me stt pro vechny, kte s n pichzej denn do styku bu ukazatelem cesty k pozvednut spolenosti prostednictvm mravnho a ulechtilho odvu, nebo naopak, se pro n me stt ukazatelem cesty k padku prostednictvm odvu, stvajcho se pro mnoh podntem k nemravnosti.

Kristus kdysi ekl asi toto: „Jestlie t ke hchu nemravnosti svd tv oko, vyloupni ho a odho daleko od sebe, protoe je pro tebe stokrt lep, kdy vstoup bezok do vn radosti krlovstv nebeskho, jako kdyby si ml s obma oima upadnout do zatracen sv due.

Pokud t ke hchu nemravnosti svd tv ruka, utni ji a odho daleko od sebe, protoe je pro tebe stokrt lep, kdy vstoup bezruk do vn radosti krlovstv nebeskho, jako kdyby si ml s obma rukama upadnout do zatracen sv due.“

Samozejm, e nechceme nikoho navdt k tomu, aby si vyloupl sv oko a ual svou ruku. Ale rozhodn teba vech vyzvat k hlubokmu zamylen nad tmito slovy, protoe z jejich opravdu tvrd formulace vyplv obrovsk vnost dopadu zachovvn principu mravnosti na cel nae byt. A to dopadu mimodn pozitivnho v ppad mravnosti, nebo mimodn negativnho v ppad nemravnosti.

Zaveme proto nepropustn vechny brny na due a nevpoutjme do n rozkladnou nemravnost, kter se na ns nyn val ze vech stran. Jej jsou pln filmy, divadla, knihy, asopisy, obrazy, reklama, mda, nebo internet.

Zaveme nepropustn brny sv due ped vm tmto jedem, abychom se tak stali osvujcmi ozami v dnen pouti nemravnosti.

Sname se zachovvat sv nitro ist, protoe jen tak meme bt skuten lidmi. Bez zachovvn istoty nitra a proto vnitn zaplaveni tiscermi podnty nemravnosti se toti stvme jen vsmchem lovka. Stvme se jen lidskmi kreaturami, prosknutmi nemravnost a proto krejcmi do nrue temna, kter ns zken otrvilo tmto zhoubnm principem.

A dvejme si tak dobr pozor na to, abychom se i my samotn nestali pro jin pokuenm k nemravnosti. A to teba zpsobem svho odvn, zpsobem sv ei, nebo vcmi, vtvory a dly, vychzejcmi z naich rukou.

Nebo pro kadho, kdo se pro jin stv pokuenm k nemravnosti znj opt velmi vstran tato Pnova slova: „Amen pravm vm, kdo by byl pohorenm k nemravnosti by jen pro jednoho jedinho z mch nejmench, pro toho by bylo stokrt lep, kdyby si zavsil na krk mlnsk kmen a skoil do moe“.

A opt samozejm nechceme nikoho navdt k tomu, aby si vel na krk mlnsk kmen a skkal do moe. Ale rozhodn je vech teba drazn vyzvat k tomu, aby si duchovn neveli na krk balvan nemravnosti, kter je lidsky a osobnostn bude stahovat do temnch hlubin. Do hlubin, kde bude nakonec pln uduen jejich vdoma osobnost a cel jejich vdom byt.

A proto z nejvych Vin znj nalhav ke vem lidskm bytostem, kter si chtj uhjit svou lidskost v dnenm moi nemravnosti na Zemi tato slova: "Udruje krb svch mylenek ist! Dbejte o istotu svho mylen, svho ctn a svho chtn! Jedin takto budete schopni it mr a dobro na Zemi a jedin takto budete moci po odchodu ze Zem kret do vn e krlovstv nebeskho, a nikoliv do vnho zatracen va due v i temnoty.

V jednom z apokryfnch evangeli je psno: „Jestlie je svtlo ve vs temnotou, jak hrozn mus bt temnota samotn?“

Svtlem v ns je n ist a ulechtil vnitn ivot. A toto svtlo v podob istho a ulechtilho vnitnho ivota m osvtlovat vechny nae kroky, vechny nae iny, vechny nae rozhodnut, celou nai ivotn pou, jako tak nai zkladn hodnotovou orientaci. No a z povahy vci samotn zcela logicky vyplv, e takovto lovk pak neme kret nikam jinam, ne ke Svtlu.

Pokud je ale svtlo v ns v podob naeho istho a ulechtilho vnitnho ivota zakalen rozkladnm principem nemravnosti, stv se temnotou. A tato vnitn temnota nsledn ovlivuje vechny nae kroky, vechny nae iny, vechny nae rozhodnut, celou nai ivotn pou a ovlivuje tak nai zkladn hodnotovou orientaci.

No a opt z povahy vci samotn zcela logicky vyplv, e takovto lovk neme kret nikam jinam, ne prv do nrue temna. Do vraedn nrue temnoty, kde bude uduen jeho byt, protoe jeho osobnost podlehla rozkladnmu principu nemravnosti. Ten je toti jednm z jedovatch p temnoty, vystelovanch do du a do vdom lid, aby jm byly vnitn otrven, aby je to strhlo dol a aby mohli bt nakonec znieni.

Nejdleitjm poslnm lovka na Zemi nen toti jeho ekonomick pnos pro spolenost, jak se dnes myln domnvme. Nen jm ani jeho schopnost vydlvat penze, ani jeho monosti vyuvn tiscerch poitk tohoto svta.

Nejvym poslnm lovka je jeho schopnost kotvit Svtlo na Zemi! Schopnost povznet ve stvajc smrem ke Svtlu. Povznet sebe sama, svj nrod i celou planetu.

Dbejme proto zkostliv, aby svtlo v ns bylo opravdu svtlem, a ne temnotou. Dbejme proto, aby n vnitn ivot byl jen ist a ulechtil, protoe jedin takto jsme schopni naplovat sv lidstv. Jedin takto se meme stt svtlem svta a povznet smrem ke Svtlu ve kolem ns.

Co dodat na zvr? Snad pouze tato slova:

Blahoslaven a jsou vichni lid istho srdce, nebo oni jsou poehnnm Zem a jejich je krlovstv nebesk!

A se ale tesou vichni lid srdce neistho, nebo oni jsou prokletm Zem a jejich je krlovstv temnoty!

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
21.09.2018  15:44
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
ite se svm instinktem!

Dejte na svj instinkt! Tato a podobn slova lze obas slyet v americkch filmech, v nich se hlavn hrdina sna v uritch vypjatch situacch sprvn rozhodnout. Onen takzvan instinkt je nco spontnn, nco okamit a bleskurychl, co jde mimo rozum a bn svaujc mylen. Jde tedy o velmi rychl, okamit impuls, kterm kdy se lid d, vdy jednaj sprvn.

A protoe jde o velmi zajmav fenomn, zkusme se na nj podvat trochu podrobnji a ukame si, o co tu vlastn ve skutenosti jde.

Akoli je to v americkch filmech nazvno instinkt, ve skutenosti to nen dn instinkt, protoe ten maj pouze zvata. U lovka to meme nazvat intuic, tuenm, nebo vyciovnm.

Zve postrd rozumovou sloku osobnosti a proto je cel jeho jednn pouze instinktivn. Instinkty jsou impulsy nejvnitnj podstaty zvete, kter mu signalizuj, jak v dan situaci jednat co nejsprvnji. A protoe, jak ji bylo eeno, zve postrd racionln sloku osobnosti, kon vdy jenom na zklad instinkt. A proto kon vdy sprvn! To jest tak, jak v dan situaci nejlpe um. Z tohoto dvodu jsou zvata vdy pirozen, spontnn a pokud ij ve voln prod tak zdrav. Vdy toti jednaj v souladu se sebou sammi, ili se svou nejvnitnj podstatou, kterou prostednictvm instinkt bezvhradn respektuj.

Ze znalost tchto skutenost se me lovk pouit a vyut je ve svj prospch. Ve svj prospch v tom smyslu, e pokud bude tak on vdy jednat v souladu se svou nejvnitnj podstatou, bude tak jednat vdy sprvn a bude sprvn zvldat i ty nejkomplikovanj a nejnebezpenj ivotn situace stejn spn, jak se to da mnohm hrdinm americkch film.

Prvn, co si je ale teba uvdomit je skutenost, e nejvnitnj podstata zvete a nejvnitnj podstata lovka jsou rozdln. To je na prvn pohled zejm. U zvat jde o podstatu bytostn a u lovka podstatu duchovn.

Zvata i lid ij sice ve hmotnm svt a maj hmotn tla, ale jejich vnitn podstata nen ani u jednoho, ani u druhho z tohoto hmotnho svta. Zvata se svou bytostn vnitn podstatou pochzej z bytostn e a lid se svou duchovn podstatou z duchovn e. A tato podstata zvat a podstata lid vstupuje do hmotnho svta, aby se v nm vyvjela, rostla a dozrvala prostednictvm zdolvn tkost, pekek a vzev hmotnho svta.

Pokud zvata, ale tak lid zstanou ve hmotnm svt ve spojen se svou nejvnitnj podstatou, jejich podstata, pochzejc ze svta nadhmotnho a proto schopn nadhledu nad hmotou, jim bude vdy neomyln ukazovat, kudy maj vst jejich cesty hmotnost, aby se jim dailo a aby na nich sprvnm zpsobem vnitn rostly a zrly.

Zsadn problm u lid vak spov v tom, e na rozdl od zvat maj tak rozum, kter jim m usnadovat jejich ivot ve hmotnosti. Avak u vech pozitiv, kter rozum lidem pinesl, se stal pro n zrove netstm v tom, e jim jeho nadmrn pouvn znemonilo jejich ist a bezprostedn kontakt s vlastn, nejvnitnj duchovn podstatou. Lidsk mylenkov ivot se stal toti a tak velmi intenzivnm, e pehluil vechno ostatn. Z lid se stali jen lid rozumu, bez spojen a kontaktu se svou nejvnitnj duchovn podstatou. Namsto dvou dar, kter mli aktivn vyuvat ke svmu prospchu, ili daru rozumu a daru ducha, vyuvaj jenom jeden a ten druh zapudili.

A proto dlaj lid vechny sv zsadn ivotn rozhodnut u jenom na zklad svho rozumovho zvaovn, protoe sv spojen s vlastn nejvnitnj podstatou prostednictvm impuls citu, prostednictvm tuen, prostednictvm intuice i prostednictvm svdom ztratili.

Jak u ale bylo naznaeno, rozum je nstrojem k usnadnn ivota lovka ve hmotnosti. Rozum dokonale rozum hmot a doke ji ovldat, protoe on sm je hmotn. To je na jedn stran klad, ale na druh stran zrove zpor, protoe rozum nem potebn nadhled nad hmotnmi a materilnmi vcmi, a proto na ve nahl pouze z krtkodobho a ohranienho hlediska. Rozum je zrove chladn racionln a nevnm morln rozmr vc a celho byt jako takovho. Chladn rozumov racionalita bez patinch morlnch mantinel vak vyprodukovala takov lidsk vlastnosti, jako je bezohlednost, nenvist, nespravedlnost, zvist, chamtivost, zvrhlost a mnoh jin. No a ivot v souladu s tmito "hodnotami" pin lidstvu neustle konflikty, nsil, vlky, drancovn, vykoisovn, vradn, bdu, nesnenlivost, a tak dle, a tak dle.

Z uvedench negativnch skutenost je tedy zejm, e lovk na rozdl od zvat nekr svm bytm sprvn, protoe nevytv svt harmonie, jako je tomu v prod.

A pece z asu na as, teba v nkterm z americkch film vyvstane z hlubin zapomnn ta nejzsadnj pravda lidskho byt, spovajc v poznn, e lovk se m dit svmi instinkty. e jedin takto je to sprvn a jedin toto me pinst zdar.

My u nyn vme, e u lovka to nejsou dn instinkty, ale podnty ducha ve form intuice, tuen, svdom a impuls citu. Jejich prostednictvm je nm vdy ukzn sprvn smr, kterm mme ve svm ivot kret.

A protoe nae nejvnitnj jdro je duchovn, bude ns vdy navdt na cesty ducha. Bude ns navdt, abychom kadou situaci ve svm ivot eili v zohlednn vysokch a vzneench hodnot ducha.

Nae nejvnitnj jdro ns bude tedy vdy svmi impulzy nabdat k tomu, abychom jednali spravedliv, estn, ohledupln, lidsky a ulechtile. To je zpsob, jakm mme petvet hmotn svt a formovat jej v souladu s hodnotami ducha, a tak vytvet pozemsk odlesk harmonie a tst, kter vldne v i naeho pvodu, v i Ducha.

Zve m instinkty, na zklad kterch jedn a lovk m tuen, ctn, intuici a svdom, na zklad kterch m tak jednat. Souhrnn byly vechny tyto impulzy na nejvnitnj podstaty pojmenovny hlasem Bom v ns. lovk m tedy kret ve svm byt a zohledovat ve svch rozhodnutch pedevm to, co mu napovd tento hlas. Potom bude kret cestami, kter jsou Bo, a pak se stane schopnm vybudovat krlovstv nebesk tak na zemi.

el, lovk namsto krlovstv nebeskho, krlovstv harmonie, krlovstv ducha, porozumn a mru vybudoval na zemi krlovstv rozumu. Krlovstv vypotavosti, krlovstv bezohlednosti, krlovstv chamtivosti a krlovstv nemorlnosti. A to proto, e nekrel a nekr cestami ducha a ve svm ivot nezohleduje a nebere na zetel jeho impulzy.

Zanme proto skuten dit svma "instinkty", jak nm to doporuuj hrdinov americkch film. To znamen, zanme se dit impulsy svho ducha, abychom jednali sprvn a abychom kreli tam, kam nm ukazuje a kam ns vede nae nejvnitnj podstata.

A protoe je to podstata duchovn, neme ns vst nikam jinam, ne k vinm Ducha! K vinm lidskosti a pravho lovenstv! K vinm naplovn tch nejulechtilejch ctnost! K vinm na osobn lidsk zralosti, jako i k vinm cel na lidsk civilizace. Jedin to je cesta hodn lovka! Jedin k n ns budou vdy smrovat vechny impulzy na nejvnitnj podstaty, na kter bychom mli u konen zat dbt.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M.
 
Datum:
16.08.2018  16:18
Od:
oto (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: o, alebo kto je Boh?
 
Sobeck hloupost, opakujc se kad lto

Zkuste si poslechnout njakou komern rozhlasovou stanici, vyslajc hlavn hudbu a kadou hodinu krtk zprvy. Soust zprv je pedpov poas, no a prv pedpovdi poas se to tk.

Przdninov msce jsou toti obdobm vrcholu lta, co se projevuje vedry a suchem. Tak tomu bylo tak 17.7. 2018, kdy jsem si vyslechl inkriminovan zprvy. Venku ve pomalu vysychalo, chadlo a ivoilo. U dle vydatn neprelo, bylo velmi teplo a sucho, s vraznm deficitem vlhy. Kukuici se od sucha stely listy, vysychaly dn, brambory i ostatn plodiny. Cel proda a doslova prahla po vlze a ekala na ni jako na poehnn.

No a za tohoto stavu oznamoval v pedpovdi poas bodr hlas modertora, e el poas se zhor, zamra se a na vtin zem bude hrozit d鹻.

Tyto jeho slova jsou svdectvm neuvitelnho sobectv a fatlnho odtren od reality. Dotyn pn a jemu podobn toti vnmaj d鹻 bhem lta jako hrozbu.

Ale hrozbu eho? No pece jejich osobnch volnoasovch aktivit! Jako nebezpenou hrozbu jejich piknik, vlet, mejdan, hudebnch festival a jinch pjemnch zpsob letnho uvn si. Podle tohoto druhu konzumn zamench lid by bylo nejlep, kdyby stle svtilo slunce s teplotou kolem ticeti stup. To by bylo lto, jak m bt a jak by jim dokonale vyhovovalo. D鹻 je pro n hrozba, protoe jim znepjemuje jejich plny, nebo je dokonce nkdy zcela znemouje.

Tito lid toti vbec netu, a ani je to nezajm, e rostlinn produkty, kter jsou pstovny pro nai obivu potebuj optimln poet slunench dn, ale tak optimln mnostv srek a vlhy. A to kvli tomu, aby mohlo bt veho hojnost na naem stole.

K jednoduchosti takovhoto pochopen vak tito lid nikdy nedoli, protoe oni pece nakupuj v obchodnch etzcch, a tam je vdy veho dostatek. Souvislost det s tmto dostatkem vbec nechpou a ani nad tm nikdy neuvaovali.

Ale vechno je jinak! Avizovan "hrozba" det, kter se pak opravdu na zklad zmnn pedpovdi poas naplnila, nebyla vbec dnou hrozbou, ale poehnnm. Velkm poehnnm pro produ a vechno rostlinstvo, kter mohlo konen doplnit alespo st svho deficitu vlhy, a kter si po ochlazen mohlo alespo na chvli odpoinout od veder.

Cel tato zleitost nm ale ukazuje mnohem vce, ne se na prvn pohled zd. Ukazuje nm neuvitelnou hloubku sobectv mnoha souasnch lid, kte vnmaj realitu ivota jedin prizmatem toho, co je pro n osobn vhodn, piem nejsou schopni chpat ir souvislosti ivota.

Ne d鹻 je hrozbou mil ptel! Vy sami, s vam zkoprsm smlenm a sobectvm jste hrozbou pro tento svt! Nebo ve svm egoismu a absolutnm odtren od reality vidte hrozbu tam, kde jde ve skutenosti o poehnn. Vidte tedy zlo tam, kde jde o dobro. A naopak, to co vy osobn povaujete za dobro, je ve skutenosti jen vaim sobectvm, a tedy zlem.

Je vak katastrofou, e tento konkrtn pklad, kter zde zmiujeme, je obrazem a svdectvm celkovho vztahu mnoha lid k ivotu jako takovmu. Podobn sobeckm zpsobem toti neuvauj pouze ve vztahu k poas, ale ve vztahu ke vemu. Je tm poznamenna cel jejich struktura mylen, jako tak jejich zkladn hodnotov orientace.

Po cel svj ivot proto ij v krlovstv kivch zrcadel, ve kterm jim jejich egoistick zamen jenom na sebe sama kiv vnmn skuten reality. A proto jmnem svho sobeckho kultu takzvanho "dobra" pusto produ a drancuj planetu. Dje se tak pro jejich "dobro" a jejich blahobyt, kter jsou ve skutenosti jen sobeckou bezohlednost, neschopnou vnmat, jak vemu kolem sebe ubliuj.

Takov je pravda o naem svt a na na civilizaci. Takov je pravda o egoisticky bezohlednch lidech naeho svta, kte chtj t naplno a uvat si. To je pro n hlavnm mtkem vc! To je rozhodujc! Ve ostatn je vedlej a nezajmav.

Jak ale nazvat takovto bytosti? Jak je oznait a jak je pojmenovat? Jsou to opravdu lid? Nebo prav lidskost, skuten lidskost zan a tam, kde jsme schopni povznst se nad sv vlastn, sobeck zjmy.

Prav lidskost zan a tam, kde jsme schopni vnmat ve iv kolem ns v irch souvislostech a ne pouze prizmatem vlastnch sobeckch pn. V souvislostech toho, e ne moje osobn pn jsou stedem vesmru a mtkem vech vc, ale e kad z ns je drobnou soust velkho celku univerza. A podstata lidskosti spov v chtn dobra tohoto velkho celku. V chtn dobra, kter pin poehnn vem bytostem a bere ohled na ve, co je existuje.

Hledt pouze na sv vlastn dobro a sv vlastn pn bez ohledu na cokoliv jinho je naopak netstm a hrozbou naeho svta. Je to nco uboh a nzk, co ns lidsky devalvuje a znehodnocuje.

Bume proto lidmi a ne sobci! Mysleme jako lid, mluvme jako lid, jednejme jako lid a vnmejme svt jako lid!

A zrove nebume povrchnmi! Povrchn nepijmejme nejrozlinj konzumn hlouposti, kter se do ns sna ze vech stran hustit a jejich nekritickm pijmnm pozvolna degeneruje nae lidskost.

Bume lidmi a nikdy nezapomnejme, e skuten lidskost zan a tam, kde je v mysli, ve vdom a v jednn rozhodujc dobro celku. Nebo kdy se bude dait celku, bude se dait i vem jeho stem, tedy tak nm osobn.

Pokud vak budeme pokozovat celek naimi osobnmi pnmi, pokud je budeme uskuteovat na jeho kor, nepedstaviteln sla celku univerza se zane pozvolna stavt proti nm. Zane se proti nm bouit, zane ns bt a nakonec, pokud se ani pod dery prodnch sil nevzpamatujeme a nezbavme vlastnho sobectv, budeme muset bt v pirozen sebeobran celku vymazni z povrchu zemskho, i celho tohoto stvoen, ktermu svm egoistickm vnmnm dobra pouze kodme.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spoluprci s M..
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>