Pokud stále nemáte dárek pro své blízké, nabízíme Vám možnost symbolicky adoptovat zvíře z ostravské zoologické zahrady. Můžete tak udělat radost nejen svým nejbližším, ale také slonům, šimpanzům, pandám, hrochům, plameňákům, žralůčkům, varanům, želvám a mnoha dalším obyvatelům ostravské zoo. Přispějete tím na jejich chov, ať už na krmení, nebo třeba na zlepšení životních podmínek zvířat. Adoptovat můžete jakékoliv zvíře již od částky 500 Kč na rok. Obdarovaný od nás získá děkovný list a obrázek "svého" zvířete.

Vážení zájemci o podporu Zoo Ostrava,
symbolickou adopcí přispíváte formou finančního daru na chov zvířat a provoz Zoo Ostrava. Adopce je symbolická, zaplacením příspěvku nevzniká z Vaší strany vůči zvířatům žádný nárok (např. nelze se s nimi fotografovat nebo je navštěvovat v expozici). Vybíráte si vždy druh zvířete (ne jednotlivce), který chcete symbolicky adoptovat.
Zvířata v Zoo Ostrava adoptují děti, dospělí, školní třídy, rodiny i pracovní kolektivy, certifikát o adopci je oblíbeným dárkem k narozeninám nebo na Vánoce.

Pokud kupujete adopci zvířete jako vánoční dárek, platba musí být na našem účtu připsána nejpozději 18. 12. 2020. V opačném případě nemůžeme garantovat doručení do Vánoc.

Jak postupovat při adopci zvířete?
1. Vyberte si druh zvířete, které chcete adoptovat.
2. Vyplňte na webu formulář k adopci (dole na této stránce), a odešlete jej.
3. Zaplaťte vámi zvolený finanční příspěvek, min. 500,- Kč na rok
bankovním převodem (číslo účtu: 2339761/0100, variabilní symbol 914)
hotově (na sekretariátě Zoologické zahrady - ve všední dny, po předchozí domluvě)
poštou (na adresu Zoo Ostrava, Michálkovická 197, 710 00 Ostrava)
zadáním trvalé platby můžete přispívat menšími částkami jednou za měsíc (číslo účtu: 2339761/0100, variabilní symbol 914)

Ze Zoo Ostrava po přijetí finančního daru
Zašleme vám potvrzení o přijetí platby, děkovný list a fotografii zvířete.
Zveřejníme jméno dárce po dobu jednoho roku na webových stránkách Zoo Ostrava. Pošleme vám pozvánku na Den s dárci konaný zpravidla jednou ročně se speciálním programem (při výši daru od 1.000,- Kč za rok).
Na vyžádání vystavíme potvrzení o poskytnutí finančního daru pro fyzické nebo právnické osoby.
Podmínkou pro uvedení na tabuli nejvýznamnějších dárců v pavilonu nebo u expozice adoptovaného zvířete je
dar nad 5.000,- Kč pro školy, třídy a fyzické osoby
dar nad 10.000,- Kč pro právnické osoby.

Jedno zvíře může mít více adoptivních rodičů. Zvířata, kterým adoptivní rodiče chybí, netrpí hladem ani jinak nestrádají. Pro vaši inspiraci zveřejňujeme druhy zvířat, která mají málo adoptivních rodičů. Můžete si vybrat zde, nebo ze seznamu zvířat nebo přímo při návštěvě zoo.
- axis indický
- bahník západoafrický
- daman pralesní
- dikobraz jihoafrický
- jeřáb bělošíjí
- kondor andský
- plameňák kubánský
- pštros dvouprstý
- voduška abok
- wapiti sibiřský


Děkujeme za Vaši podporu, kterou přispíváte k dalšímu rozvoji Zoo Ostrava a pomáháte chovu ohrožených druhů zvířat v lidské péči. Také díky Vaší pomoci můžeme podporovat ohrožené druhy zvířat a rostlin přímo ve volné přírodě u nás a po celém světě. Pomáháte nám tím naplňovat hlavní poslání moderních zoologických zahrad - snahu o zachování biodiverzity.

Zoo Ostrava děkuje všem, kteří se zapojili do Šípkového podzimu

V rámci sběračské soutěže Šípkový podzim, kterou ostravská zoologická zahrada vyhlašuje pravidelně na podzim, lidé v letošním roce pro zoo nasbírali 588 kg žaludů a téměř pět kilogramů šípků a jeřabin. Za 12 let trvání soutěže to celkem bylo více než 15 tun plodů. Letos nejvíce plodů nasbírali žáci z The Ostrava International School (The Primary School Building) - 235 kg žaludů. Na vítěze čeká dárkový balíček.

Žaludy zpestřují a doplňují jídelníček jelenům, medvědům či prasatům. Na sušených šípcích či jeřabinách si zase pochutnají plodožraví ptáci, například bažanti nebo někteří pěvci.

Vítězům blahopřejeme a všem, kteří se do soutěže zapojili, moc děkujeme za jejich čas a píli!

Kromě toho, že vyhlašujeme sběračskou soutěž nebo prosíme pěstitele o přebytky dýní a po domluvě i jiných plodin, snažíme se alespoň částečně pěstovat krmivo sami. V létě využíváme travnaté plochy - posekanou trávu sušíme a senem pak krmíme jeleny, antilopy, žirafy nebo hrochy. Pro pandy červené pěstujeme vlastní bambus. Když je bambus přerostlý a dochází k jeho radikálnímu zmlazování, zpestří jídelníček našim slonům. Některé keře a stromy, které v rámci botanického parku pěstujeme jako okrasné se také využijí. Jakmile stříháme některé z těch, co jsou rovněž vhodné pro krmení, dáváme je zvířatům.

Snažíme se zabezpečit potravu i živočichům, kteří žijí v přírodním areálu zoologické zahrady a botanického parku volně. Za tímto účelem vysazujeme plodonosné keře a stromy pro plodožravé ptáky a kvetoucí nektarodárné rostliny pro včely a další hmyz.

Šárka Nováková, Zoo Ostrava

Krevní centrum FN Ostrava hledá dárce, kteří prodělali koronavirovou infekci

Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava vyzývá muže, kteří prodělali koronavirovou infekci, aby přišli darovat tzv. rekonvalescentní plazmu pro léčbu covid pozitivních pacientů.

Uvítáme zdravé dárce plazmy všech krevních skupin, kteří:

- váží minimálně 65 kg

- prodělali covid infekci a uplynul již 1 měsíc od nákazy, ale ne déle, než 3 měsíce

Dárci, volejte prosím na bezplatnou telefonní linku 800 260 004 nebo pište na krevni.centrum@fno.cz a uveďte své jméno, příjmení a telefon. Dárce budeme následně kontaktovat.

Darováním rekonvalescentní plazmy pomůžete v léčbě COVID pozitivních pacientů. Děkujeme!

Sbírka oblečení na záchranu slonů v Zoo Ostrava pokračuje.

Přemýšleli jste někdy, kolik oblečení vám leží doma ve skříni? Věřili byste, že průměrně nosíme pouze 30 % svého šatníku? Nenechte věci ve své skříni zestárnou do nepoužitelnosti. Pošlete dále kousky, které byly třeba nevhodným nákupem nebo Vám zkrátka nesedí. Někoho třeba potěší a Vy navíc pomůžete dobré věci.

Oblečení můžete odevzdat do speciálního kontejneru v Zoo Ostrava. To bude následně prodáno v síti charitativních second handů Moment a výtěžek poputuje na podporu organizace Save Elephants, která bojuje proti nelegálnímu zabíjení slonů v Africe. Ale POZOR! Odevzdané oblečení musí být opravdu pěkné a dále prodejné. Děkujeme!

Zoo Ostrava uhynul starý samec žirafy Rothschildovy. Byl druhým nejstarším samcem v ČR.

Samec žirafy Rothschildovy se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava dožil úctyhodného věku - téměř 22 let. Uhynul v noci na středu 30. září. Podle plemenné knihy byl druhým nejstarším žirafím samcem v rámci České republiky a Slovenska (nejstarším byl samec z pražské zoo, který uhynul ve stáři 22 let, 4 měsíce a 15 dnů). Narodil se 25. ledna 2019 v Zoo Olomouc. Zajímavostí je, že pocházel z dvojčat, což je u žiraf velmi raritní. Do Ostravy byl dovezen jako nový chovný samec v roce 2003. Během svého dlouhého života v ostravské zoo zplodil celkem sedm mláďat, z nichž se šest podařilo odchovat.

V současné době v zoo zůstávají dvě samice - 17ti letá samice narozená v Zoo Ostrava v roce 2003 a letos dovezená 1,5letá samice ze Zoo Praha.

Dýně pro zoo: I v letošním roce se ostravská zoologická zahrada obrací na zahrádkáře a pěstitele dýní: Pokud se Vám urodilo nebývalé množství a nevíte co s nimi, zoo ráda Vaše přebytky přijme. Poslouží k výzdobě areálu podzimní zoo a také jako krmivo pro zvířata.

V předchozích letech se dýně hlavně dlabaly při tradiční akci u příležitosti Halloweenu a osvětlovaly trasu lampionového průvodu v zoo začátkem listopadu. Přestože zatím není úplně jisté, zda se akce bude moci s ohledem na pandemii uskutečnit, zoo využije přebytky od pěstitelů a zahrádkářů k výzdobě podzimního areálu zoologické zahrady a botanického parku a také jako zpestření jídelníčku zvířatům. Velkou pochoutkou jsou dýně například pro prasata, medvědy, některé opice nebo hrochy.

Kromě dýní přijímá Zoo Ostrava i další podzimní plody - šípky, jeřabiny a žaludy. V tomto případě je možné se zapojit do soutěže Šípkový podzim. Pravidla soutěže najdete na https://www.zoo-ostrava.cz/cz/zoo/novinky/2150-sipkovy-podzim-v-zoo-ostrava/. Do soutěže nejsou zahrnuty plody jírovce maďalu (kaštany). Tyto plody zoo ani nepřijímá.

Děkujeme za všechny přinesené plody!

Bílovecký zámek ožije renesanční hudbou z doby Rudolfa II.

Pokud v neděli 23. srpna navštívíte bílovecký zámek, zavedou vás tóny renesanční hudby jediného souboru svého druhu ve střední Evropě Plaisirs de Musique, do dávné historie. Na chvíli se ocitnete se v době, kdy se na hradech a zámcích tančil takzvaný Tourdion - skočný tanec v 6/8 taktu. Je to ale také jméno známé francouzské pijácké písně přibližně z roku 1530.

Soubor Plaisirs de Musiqu, který byl založen v roce 2013 a specializuje se na autentickou interpretaci hudby starších stylových období, zde od 15 hodin zahraje hudební pásmo různých národností a stylů s názvem Tourdion - poklady renesance aneb hudba z doby Pražmů z Bílkova.

Na bíloveckém zámku budou v centru pozornosti především skladby Josquina des Prés, jednoho z nejslavnějších představitelů slavné nizozemské polyfonie a také hudba Codexu Jacobides. Tento codex patří jednoznačně k bohatému hudebnímu odkazu českých zemí, rukopis písní byl zapsán v Praze někdy v době vlády Rudolfa II. O jeho zachování se před zhruba 50 lety zasloužil mimo jiné také Jiří Tichota, specialista na loutnové tabulatury, který postupně skladby zapsané v německé tabulatuře na potrhaných papírech, poničených vlhkem a několika staletími špatného zacházení, přepsal. Některé z melodií použil Jiří Tichota před lety pro skupinu Spirituál kvintet, jedna ze skladem zazněla i v písni Karla Svobody a v podání Heleny Vondráčkové ve filmu Noc na Karlštejně. Edici s názvem Codex Jacobides, pojmenovanou po Štěpánu Jacobidesovi, jehož mimořádná skladba Preambulum je nejstarší instrumentální skladbou, která má prokazatelně českého autora, se však dlouhá léta nedařilo vydat.

Teprve spolupráce Jiřího Tichoty s uměleckým vedoucím souboru Plaisirs de Musique Janem Čižmářem vedla k dokončení tohoto pozoruhodného svědectví české hudební historie a k natočení CD Codex Jacobides, které letos vydal Supraphon. A právě písně z tohoto CD uslyší také návštěvníci bíloveckého zámku. Program bude obohacen také o úžasné francouzské šansony o lásce.

Fakultní nemocnice Ostrava vychází vstříc českým turistům cestujícím do zahraničí, kteří potřebují pro vstup do cizí země potvrzení o negativním testu na Covid-19. Samoplátci, kteří přijdou k odběru do COVID CENTRA FNO v provozní době od pátku 14. 8. do pondělí 17. 8. 2020 včetně, si budou moci výsledek testu vyzvednout velmi rychle, hned následující den po odběru po 9.00 hodině ranní na Informacích Centrálního příjmu FN Ostrava (otevřeno 24 hodin denně).

V rámci sportovní výzvy "Kolo pro Adama" odstartuje v sobotu 8. srpna z Plzně cyklo vyjížďka "Okolo Česka". Tři členové z teamu Adam, jehož patronem je handicapovaný Adam Kuthan, vyrazí na cestu kolem republiky a během pěti dní plánují ujet zhruba 1 500 kilometrů. Jízdou na kole od 8. do 12. srpna se může do výzvy zapojit také široká veřejnost. Partnerské společnosti za každý zdolaný kilometr každého účastníka přispějí do sbírky 5 Kč. Cílem je vybrat alespoň půl milionu korun pro neziskovou organizaci Černí koně na nákup kol pro co největší počet handicapovaných dětí.

Malý krok pro Adama, velká šance pro další děti
Původním cílem výzvy "Kolo pro Adama" bylo vybrat prostřednictvím portálu darujme.cz částku 150 000 Kč na tricykl pro třináctiletého Adama Kuthana, který je od svých tří let upoután na lůžko. Rád ale sportuje a díky pravidelnému tréninku na handbiku a trenažéru se může vyrovnat svým kamarádům a zároveň se více zapojit do společenského života. Cílová částka se ale vybrala za rekordních 6 dní. Proto se organizátoři rozhodli, že vybaví handbikem/tricyklem nejen Adama, ale i další handicapované děti. Nově míří na částku 500 000 Kč a vyzývají veřejnost: "Pojďte s námi od 8. srpna jezdit na kole!"

Dárci krve, potřebujeme vaši pomoc! Zásoby krve klesají

Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava žádá všechny, kdo mohou darovat krev, aby přišli co nejdříve k odběru.

Zásoby krve všech krevních skupin rychle ubývají a spotřeba krve pro pacienty nemocnice stoupá.

Objednejte se buď telefonicky na 800 260 004 nebo on-line na https//kceobj.fno.cz/.

Podrobnější informace o darování krve naleznete na www.fno.cz - DARUJTE KREV.

Děkujeme!

Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme. Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám.

Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas - www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský (nebo také lidově zimní) čas. Ten je totiž tím přírodním, symetrickým a tedy přirozeným. Vzpomeňme si na jeho výhody ze soboty na neděli, kdy - doufejme naposledy - použijeme letní čas.

"Odborníci poukazují na to, že správná synchronizace našich vnitřních hodin s denní dobou je nezbytná pro zdraví. A že porucha časové regulace souvisí s výskytem řady civilizačních chorob. Ponechání standardního času celoročně (tedy nikoliv letního) umožní lepší seřízení našich vnitřních hodin a přispěje ke zmírnění výskytu civilizačních chorob. Tak to udělejme," shrnuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

Podle vědců totiž není podstatné, že díky letnímu času zažijeme v létě delší dny. Mnohem důležitější například je, že díky přírodnímu - středoevropskému času zažijí děti i pracující při cestě do práce více denního světla. "Pokud bychom přestali střídat čas a ponechali bychom ten letní, tak například kolem zimního slunovratu bude v devět ráno ještě tma a děti budou v zimě do školy chodit za tmy mnoho týdnů," upozornil Jiří Dušek.
Proč zavést středoevropský čas?

Ačkoliv se leckomu nelíbí, že by neměl dlouhé letní večery na zahradě, vědecké důvody z oblasti fyziologie mluví jasně. Úvahu lze rozdělit do jednotlivých kroků:
1.Střídání času je nesmysl, nikomu a ničemu dnes už neprospívá.
2.Pokud střídání času pošleme do propadliště dějin, jaký čas si pak nechat?
3.Jedině ten, kdy je Slunce v pravé poledne nad jihem.
4.Proč? Pro náš organismus je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.
5.Jediným řešením je středoevropský čas, tedy čas symetrický nebo ještě lépe řečeno přírodní.

Ad. 1 Střídání času ztratilo už dávno původní smysl. Ekonomickou úsporu dávných let nahradily ekonomické náklady na změnu času dvakrát ročně a také na letní klimatizování. Takže původně zamýšlené ekonomické úspory činily v posledních letech zlomky procenta. Řadě lidí přitom střídání času dělá problémy. Po dlouhých letech různých iniciativ tak Evropská unie přistoupila ke zrušení střídání času a zdálo se to být vyřešeno: střídání skončí, podobně jako například před několika lety v Rusku.

Ad. 2. Ale nějak nás nenapadlo, že by někdo měl řešit absurdní otázku: Když ne střídání, tak jaký čas? Nenapadlo nás to proto, že čas je historicky určen podle tzv. pásem tak, že Slunce je v pravé poledne nad jihem. U nás se ten čas jmenuje středoevropský čas. Lidé si však zvykli na výhody letního času v létě = dlouhé vlahé večery, a proto se objevily názory ponechat celoročně "letní čas". Jen málokdo si však uvědomuje, že to má svou stinnou stránku v zimě.

Ad. 3. Proč středoevropský, který bychom také mohli nazvat symetrický nebo ještě lépe přírodní? Protože je symetrický vzhledem k východu Slunce, jeho poloze nad jihem v poledne a k západu Slunce. Protože trvale letní čas bude znamenat, že si sice užijeme letní večery a v létě nám je jedno, jestli vstáváme o hodinu později, protože světlo je od čtyř hodin, ale zato v zimě to bude ouvej. Kolem zimního slunovratu bude v devět ráno ještě tma a děti budou v zimě do školy chodit za tmy mnoho týdnů.

Ad. 4. Trvalé zavedení letního času je nesmysl. Když jsou lidé dotazováni během letní doby na preferenci pro zavedení celoročního času, každý si vybavuje výhody letního času, ale většinou nemyslí na to, jak to bude v zimě. Průzkumy veřejného myšlení se v zimě neprováděly, lidé by asi odpovídali jinak. Vědci fyziologové a odborné fyziologické společnosti z celé Evropy zdůrazňují nesmyslnost a škodlivost trvale letního času, protože pro člověka, jeho biorytmy a kognitivní výkon je mnohem důležitější ranní světlo než prodloužený večer.

Ad. 5: Středoevropský čas - ten vyhovuje všem evropským státům, kromě těch hodně na východě - jako je Ukrajina, nebo hodně na západě, jako je třeba Portugalsko nebo Irsko. Ale tam už si hodinky stejně přetáčet musíte. Přírodní (středoevropský) čas podporuje i Akademie věd České republiky, konkrétně její Fyziologický ústav.

Celoroční užívání letního času nám oproti středoevropskému času sice poskytne o dva měsíce delší období, kdy ještě ve 20 hodin večer bude venku světlo, zároveň ale přidá dvouměsíční období, kdy ještě v 8 hodin ráno bude venku tma nebo šero.

Samozřejmě, že jde skloubit trvale letní čas a změna pracovního režimu. Někteří lidé si svůj pracovní den mohou svobodně upravit na základě svého povolání, tedy v průběhu roku vstávat podle toho, jak vychází Slunce, v zimě klidně o hodinu déle. Ale s tradicí začátku směny ve fabrikách už od Marie Terezie v šest ráno je to pro drtivou většinu lidí utopie. Dalším argumentem je, že posun pracovní doby na pozdější hodinu ukrojí z večerní doby, kterou bychom v létě strávili na světle.

Nejsme v tom sami!

Shodně jako se k přírodnímu (středoevropskému) času stavějí čeští fyziologové (např. Fyziologický ústav AV ČR) jej podporují všechny evropské profesní instituce a organizace. Citujeme z prohlášení Evropské společnosti pro biologické rytmy určeného Evropské komisi: "Jako odborníci na biologické hodiny a spánek sledujeme iniciativu Evropské komise opustit každoroční změny času na jaře a na podzim na území Evropské unie. Chtěli bychom zdůraznit, že vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního času (středoevropský) je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Při tomto standardním čase bude více ranního světla v zimě a méně večerního světla v létě. To bude lépe synchronizovat biologické hodiny a lidé budou lépe spát vzhledem k jejich práci a školní době. Pocit tzv. "sociálního jetlagu" se ve srovnání s letním časem sníží, tělo bude fungovat lépe a duševní výkon se zlepší. Po celý rok bude Středoevropský čas (SEČ) zdravější než letní čas (SELČ).

Přírodní čas zlepšuje náš spánek a bude zdravější pro naše srdce a naši hmotnost. Výskyt rakoviny se sníží a sníží se také spotřeba alkoholu a tabáku. Lidé budou psychologicky zdravější a zlepší se výkon ve škole a v zaměstnání. Zrušení střídání času nabídne jedinečnou příležitost ke zlepšení celkového zdraví zavedením standardního, přírodního času." Doporučení jsou opřena o vědecké výsledky, shrnutí základních prací fyziologů najdete na webu Zachraňme středoevropský čas!

Odkaz na web: www.stredoevropskycas.cz

FYZIOterapie bez návštěvy ordinace: pacientům doma radí fyzioterapeuti přes telefon nebo videohovor

Díky včasným hygienickým opatřením zůstala v plném chodu jen některá fyzioterapeutická pracoviště, která se dál snaží pomáhat lidem. Pacientům, kteří se nemohou dostavit osobně do ordinací, jsou služby fyzioterapeutů nově dostupné díky inovativní telemedicíně - diagnostice a léčbě po telefonu a pomocí videí.

"V době nouzového stavu k nám chodí především pacienti s akutními bolestmi, ostatní vyčkávají. Je škoda, že my pracujeme, nemáme dovolené, ale také nemáme skoro o koho pečovat. Na rozdíl od jiných pracovišť jsme kliniku nezavřeli a jsme připraveni pomoci pacientovi také po telefonu, jelikož je zbytečné, aby seděl doma a trápil se bolestí. Telefonická fyzioterapie nabízí provést kineziologický rozbor a stanovit cvičení fyzioterapeutem, jako by byl pacient v ordinaci, a to díky některým metodám, které diagnostiku bez doteku přímo umožňují. Službu jsme již začali poskytovat telefonicky a v těchto dnech pilotně testujeme poradnu přes videohovor z mobilního telefonu klienta," popsala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.

Při telefonické konzultaci s podporou videa terapeut probere s pacientem jeho zdravotní problémy, určí nejvhodnější postup léčby a doporučí režimová opatření i vhodné cviky na doma, které jsou podrobně zpracované na videích a dostupné online. Cena za 30 minut telefonického, respektive on-line vyšetření fyzioterapeutem je 450 Kč.

Teleporadny mají ambice plně naradit práci fyzioterapeuta v ordinaci, kam nyní zavítá o více než 80 procent méně pacientů než obvykle. "Jiná pracoviště jsou na tom ještě hůř, což provozovatele donutilo ordinace úplně zavřít. Lidé ale naši pomoc stále potřebují, proto jsme v dostatečném předstihu provedli řadu ochranných opatření a jsme pacientům plně k dispozici. Celková návštěvnost kliniky se přesto od pondělí 16. března prudce propadla na pětinu. Jsme šťastní, že někteří lidé se aktivně zajímají o úroveň ochrany, kterou jsme nastavili, a díky tomu se náš provoz nepropadl zcela na nulu," uvedl ředitel FYZIOkliniky na pražském Chodově Zdeněk Bílek.

Klinika je otevřena na sto procent, bez časového omezení. Terapeuti jsou k dispozici pacientům v ordinacích i na telefonní konzultace. Recepční pracují ve střídavém režimu částečně z domova a administrativní pracovníci mají komplet home office.

"Základem prevence je používání roušek, respirátorů a další nezbytná hygienická opatření, která jsme zavedli už od 4. března. Prostory kliniky dezinfikujeme dle našeho provozního řádu zcela běžně, nicméně jsme přidali na intenzitě jako nikdy dřív. Ordinace dezinfikujeme s daleko větší pozorností po každém pacientovi. Celý den naše kolegyně prochází společné prostory kliniky a ošetřují všechny plochy, kterých se lidé dotýkají," popsala Iva Bílková.

Pacienti jsou na klinice přijímáni pouze s ochranou obličeje. Těm, kteří dostatečné krytí nemají, půjčuje klinika vlastní vyrobené a dezinfikované roušky. Přísná hygienická pravidla zde byla zavedena už začátkem března. "Od 4. března nosí naši fyzioterapeuti a recepční respirátory FFP3. S doporučením chránit se i po dobu soukromého pobytu venku, na nákupech nebo v MHD. Sama jsem se tehdy setkávala se zvláštními pohledy spoluobčanů. Nyní se situace obrátila a všichni pacienti přicházejí svědomitě zakrytí rouškami," dodala fyzioterapeutka.

FYZIOklinika, www.FYZIOklinika.cz
Je nestátní zdravotnické zařízení zaměřené na prevenci a léčbu bolestivých stavů pohybového aparátu. FYZIOklinika do české praxe uvedla nový koncept služeb FYZIOterapie All-Inclusive a FOKUS All-Inclusive - kombinaci dostupných metod, od ultrazvukové diagnostiky přes manuální fyzioterapii po využití radiálních nebo fokusovaných rázových vln, v rámci jedné komplexní návštěvy klienta. Označení "fyzioklinika" je registrovanou ochrannou známkou společnosti FYZIOklinika s.r.o.

V oblasti fyzikální terapie je FYZIOklinika největším centrem pro léčbu rázovou vlnou v ČR a řadí se mezi největší pracoviště na světě. Aplikace této inovativní technologie zvyšuje efekt manuální fyzioterapie - je užitečným doplňkem při léčbě bolesti v léčebných programech a v případě planární rázové vlny dokonce umožňuje výrazné urychlení hojení ran. FYZIOklinika získala prestižní ocenění Firma roku 2017 v regionu Praha a umístila se na druhém místě v celostátní soutěži Ordinace roku 2017 v kategorii Rehabilitační ordinace. Ve stejném roce obsloužila v pražském centru přes 6000 návštěv. Spravuje největší databázi videonávodů na FYZIOcvičení v ČR, kterou neustále rozšiřuje a zveřejňuje na svém webu. V dubnu 2018 složila vedoucí fyzioterapeutka FYZIOkliniky Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, mezinárodní zkoušku na McKenzie Institute International a získala tak jako jedna z mála Čechů tuto akreditaci.

Studenti univerzit pomáhají ve FN Ostrava
Vice také ve videoreportáži na https://youtu.be/BKBka1DEJdo

Čtyřicítka studentů lékařských fakult napříč republikou se spolu se studenty Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v těchto dnech ochotně zapojila do pomoci zvládnout nouzový provoz ve Fakultní nemocnici Ostrava. Budoucí zdravotníci pomáhají na jednotlivých odděleních a u vstupů do nemocnice, budoucí učitelé se starají o děti zaměstnanců nemocnice, kteří mají právě služby.

"Jsme velmi rádi za jejich zájem i pracovní nasazení. Aktuálně je využíváme například na triážních místech, kde pacientům měří teplotu a zjišťují dotazníkovou formou, zda nejsou infekční. Pak pacienty posílají na příslušná oddělení nemocnice," vysvětluje JUDr. Jana Pajak, náměstkyně ředitele pro personální řízení FN Ostrava.

Studenti nechtějí sedět doma, chtějí být užiteční. Jak říká student 5. ročníku Lékařské fakulty Ostravské univerzity Marek Procházka: "Přivítal jsem to, určitě, jako forma praxe to je, snad to bude k něčemu i lidem." A jeho kolega ze 3. ročníku Daniel Kopec ho doplňuje: "Chci být přínosem, ať všichni zvládneme ten stav."

"V tuto chvíli máme na chirurgické klinice 7 studentů medicíny, kteří pracují na pozici sanitáře. To znamená, že vykonávají práci ošetřovatelskou, pomáhají sestře i pacientovi," popisuje práci studentů Mgr. Hana Horelová, vrchní sestra Chirurgické kliniky FN Ostrava.

Nabídku studentů Pedagogické fakulty Ostravské univerzity ohledně hlídání dětí v jejich domácím prostředí využilo zatím zhruba 20 zaměstnanců nemocnice. "Je situace, kdy každý z nás může přiložit ruku k dílu, a to si myslím, že je v tuto chvíli podstatné," shrnula důvody, proč pomáhá, Martina Pavlicová, studentka 4. ročníku této fakulty.

Za jejich obětavou pomoc všem zapojeným studentům moc děkujeme.

Bohumínské centrum sociálních služeb v Masarykově ulici ušije denně desítky roušek. Pro zdravotníky, policisty, pečovatelky i veřejnost. Téměř 300 roušek už předalo k užívání, dalších 400 musí ještě ušít. Zájemci se stále ozývají.

Bohužel se teď švadlenky potýkají s chybějícími stuhami. Potřebovali by zapůjčit i šicí stroj. S prosbou o pomoc se proto obracejí na veřejnost. "Dnes jsme byli nakoupit další látky. Došly nám ale pevné stuhy keprovky, kterými se roušky zavazují kolem hlavy. V obchodech jsou vyprodány. Objednaly jsme je přes internet, ale nevíme, kdy dorazí. Pokud má někdo tyto stuhy doma a nevyužije je, budeme rádi, když nám je doručí. Je jedno, jakou budou mít barvu a kolik zbytečných jich doma lidé najdou. Budeme rádi za cokoliv. Každý kousek pomůže. Šijeme teď bez přestání, protože poptávka po rouškách je obrovská. Máme požadavky od policistů, strážníků, z domova pro seniory i pro rozvozce pizzy. Snažíme se uspokojit i zájemce z řad veřejnosti. Dokud to bude potřeba, budeme šít," sdělila ředitelka bohumínského centra sociálních služeb Petra Chalupová s tím, že nákup materiálu finančně podpořila ostravská firma Melchiel, se kterou centrum dlouhodobě spolupracuje.

Stuhy mohou házet lidé do speciální krabice. Tu najdou u vchodu do dvorní části centra v Masarykově ulici 365 nedaleko bohumínské radnice. Šikovné ruce však k výrobě roušek nestačí. Centrum teď bojuje i nedostatkem šicích strojů. "Strojů máme málo. Potřebovali bychom ještě alespoň jeden, klidně i dva. Pokud se v této době, kdy šije celé Česko, najde někdo, kdo ten svůj nevyužije, a byl by ochoten nám jej půjčit, budeme za to moc rádi. Potřebujeme ale opravdu takový, který šije," doplnila Chalupová s tím, že dárci mohou volat na telefonní čísla 596 092 515 nebo 731 130 725.

Do šití roušek se pustily i bohumínské spolky. V malou továrnu se teď například proměnila hasičská zbrojnice v Záblatí. Ochranné pomůcky vyrábějí i ženy ze sdružení Alma Mater, které se mimo jiné soustřeďuje i na nábor dárců kostní dřeně. Na nedostatek roušek zareagoval i ostravský spolek Počteníčko. Jeho klub Ponožka, v němž mladší senioři pletou teplé ponožky pro obyvatele domovů, by se teď mohl přejmenovat na klub Rouška. Zapojily se samozřejmě i členky bohumínského klubu seniorů. Materiál jim přitom poskytl místní spolek Maryška. Ušito už mají na 70 kousků. Ochranné pomůcky teď vyrábí se svou maminkou i hodinová vnučka a studentka bohumínského gymnázia Gabriella Grilová z Orlové. Jejich prvních pětadvacet kousků putovalo policistům. Připojily se k ní i čtecí babičky z Ostravy. Každá šije z vlastního bavlněného materiálu. Distribuujeme je podle aktuální poptávky tam, kde je třeba.

Město Bohumín se o Halloweenu pokusí o sedmnáctý český rekord. Šestnáct už jich má na kontě, o sedmnáctý rekord se Bohumín pokusí v sobotu 26. října během oslav Halloweenu. Zapsat se do České knihy rekordů chce tentokrát díky nejdelšímu průvodu se strašidelnými maskami. Ještě před samotným pokusem o dosažení prvenství čeká ve zdejším Hobbyparku na rodiny s dětmi zábavný halloweenský program se soutěžemi a vystoupením zpěvačky Heidi Janků.

Přípravy na oslavy anglosaského svátku jsou tento týden hlavním tématem v bohumínských mateřinkách, školách i družinách. Děti hromadně dlabou a zdobí dýně, které v sobotu vytvoří v parku Petra Bezruče strašidelnou stezku. Výzdobu chystá i výtvarný obor zdejší umělecké školy. "Halloween pořádáme už poosmé a každým rokem je výsledná podoba stezky preciznější a strašidelnější. Pro děti jsme připravili originální soutěže o ceny, které prověří nejen jejich pohybovou zdatnost, ale i vědomosti. Těšit se mohou i na vystoupení zpěvačky Heidi Janků, která je naučí nové písničky a mohou si společně i zatancovat," přiblížil ředitel městské kulturní agentury K3 Karel Balcar.

Program začíná v Hobbyparku v 16 hodin, o hodinu později se návštěvníci akce přesunou do parku. "Prosíme všechny včetně dospělých, aby v sobotu odpoledne přišli v halloweenských maskách a pomohli tak vytvořit nový český rekord. Agentura Dobrý den bude masky počítat a zaznamenávat, následně změří i délku průvodu, doplnil Balcar. Kdo by přece jen i přes výzvu pořadatelů přišel bez masky, bude si ji moci přímo na místě namalovat barvičkami na obličej nebo si ji vyrobit z papíru.

Naposledy se Bohumín zapsal do České knihy rekordu loni na oslavách 100. výročí založení republiky. Tehdy se na náměstí T. G. Masaryka sešlo 2 303 lidí s trikolorou. Vůbec první rekord zaznamenalo město v roce 2006, kde se dva tisíce Bohumíňáků pustily do nepřetržitého jedenáctihodinového kotrmelcování. Tímto způsobem urazili dobrovolníci 100 kilometrů. Mezi oblíbené aktivity v oblasti zdolávání rekordů patří nejvyšší počet lidí na jednom místě s nějakým předmětem, ať už se zmíněnou trikolorou či s knihou, solí, novinami, vstupenkou, se zvířecí maskou, s hroznovým vínem, plyšákem či reflexní páskou.

Kromě toho se Bohumín pyšní také nejmenším náměstím a naopak největší sportovní halou se čtyřmi hřišti pod jednou střechou. V knize rekordů figuruje i díky 92 druhům piva, které se čepovaly na jednom místě, 1 240 přáním pro Ježíška, vhozených do poštovní schránky za jeden jediný den, a 3 901 kraslicím vyrobených tradičními postupy. Originálním počinem pak bylo hromadné předvádění hry Bim bam bidi, kterého se účastnilo 945 lidí.