Tento den jako významný vyhlásilo OSN, patøí k relativnì mladým svátkùm, nebo» se slaví teprve od roku 2003. Je chápán zejména jako pøíle¾itost k vytváøení povìdomí o významu hor pro kvalitu lidského ¾ivota i pøírodní rovnováhy na Zemi.
Tento den navazuje na Mezinárodní rok hor (konaný od 11. 12. 2001 do 11. 12. 2002), který byl vyhlá¹en OSN z iniciativy organizace pro zemìdìlství a vý¾ivu. Bezprostøednì po skonèení Mezinárodního roku hor byl valným shromá¾dìním OSN 20. 12. 2002 vyhlá¹en s úèinností od následujícího roku. 11. prosinec 2003 byl tedy historicky prvním Mezinárodním dnem hor. Smyslem a cílem Mezinárodního dne hor je zejména podpora trvale udr¾itelného rozvoje horských oblastí a upozornìní na mo¾nosti i omezení pøi vyu¾ívání hor, tedy snaha upozornit na problematiku, která je stejná na tibetských náhorních plo¹inách jako ve vysoko polo¾ených jihoamerických andských oblastech. Ka¾dý rok se mìní zamìøení dne hor, první roèník si za nosné téma dal hory jako nejdùle¾itìj¹í zásobárnou pitné vody, nebo» pokrývají spotøebu více ne¾ poloviny lidstva, dal¹í se soustøedily na míru biologické rozmanitosti èi hrozbu klimatických zmìn, které se právì na pomìrnì nestabilní ekosystému velehorských oblastí projevují se znaènou razancí.
Symbol Mezinárodního dne hor se skládá ze tøí rovnostranných trojúhelníkù vyrùstajících z pomyslné vodorovné èáry. Pøevá¾nì èerné trojúhelníky znázoròují hory, první zleva má modrý "diamant" na vrcholu, znázoròující ledovce a snìhovou pokrývku, dávající ¾ivotodárnou vodu, koleèko uvnitø prostøední "hory" znázoròuje surovinové zdroje, a zelená plocha v èásti tøetí "hory" pøedstavuje plodiny a zemìdìlskou produkci v horských oblastech.
