7. listopad 1750

Jednotnou měnu na rozsáhlém území mnohonárodnostní habsburské monarchie zavedla Marie Terezie, a to v peněžní reformě, která vstoupila v platnost 7. listopadu 1750.

Císařovna navíc vyjednala měnovou unii s Bavorskem a Saskem. De facto tak zanikla tehdejší česká měna. Vznikla takzvaná konvenční měna, habsburský zlatý neboli gulden, jakési první euro.

"S nadsázkou bychom to tak mohli nazývat. Vlastně i v Německu jste s tím zlatým mohl platit, takže jste věděl, že když jste kupoval zboží v Čechách, ve Vídni nebo v Bavorsku, tak jste opravdu dostal stejnou minci se stejnou hodnotou," popsal Pavel Szobi z VŠE v Praze.

V roce 1762 monarchie zavedla bankovky. A o 30 let později rakousko-uherskou korunu, kterou po rozpadu monarchie přejaly nástupnické státy, než si vytvořily měnu vlastní. V Československu se o to postaral ministr financí Alois Rašín na začátku roku 1919.

"Rašínova reforma znamenala jednak odluku československé koruny od zbytku rakouskouherské koruny, ale zároveň i posílení naší měny. Jenom část toho, co bylo v oběhu, pak opravdu zůstalo československou korunou," uvedl Szobi a dodal: "Když člověk přišel do banky, tak vložil sto korun, ale dostal zpět jen 50 korun, přičemž zbylých 50 korun si stát vzal jako takzvanou nucenou půjčku. Ta měla sloužit jako základní mění pro národní hospodářství, které se teprve začalo rozvíjet."

Ještě do konce 20. století se ale první evropské státy začaly k jednotné měně vracet. Z těch, kde v polovině 18. století alespoň na části území platil jednotný gulden, přijalo v roce 1999 euro Rakousko, Německo a Itálie. Později přibyly Slovinsko a Slovensko. Česko se zatím do eurozóny nechystá. (zdroj:www.irozhlas.cz)