Zasmìjme se
22.09 - Pøijde domù znièená paní Nováková: Táto, já jsem celá pryè! Pøedstav si, ¾e ná¹ syn se musí ¾enit!
No, kdy¾ musí, tak musí, míní man¾el klidnì.
To se mnou to bylo hor¹í. Já nemusel a o¾enil jsem se...
Co to? zvedne otec hlavu od novin.
Teï v zimì a bouøka?
Kdepak bouøka, vysvìtluje malý Jarou¹ek.
To jenom maminka zacouvala do gará¾e.
Vrátí se pan Novák se synkem z výletu do zoologické zahrady a maminka se vyptává: Tak, copak se ti tam nejvíce líbilo, Jeníèku?
Mnì slon a tatínkovi koèka.
A která koèka? To myslí¹ asi malého tygøíèka, ne?
Ale ne, ta co prodávala v pokladnì vstupenky.
Rozhovor otce se synem.
Tak co je nového ve ¹kole?
Pøedstav si, tati, ¾e ná¹ tøídní je stra¹nì závistivý.
Prosím tì, jak to?
U¾ po kolikáté, kdy¾ mì posílá za dveøe, øíká: Kdybych tak já byl tvým otcem!
Pavel
