Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Kvta,
ztra Alois.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vs
Navtivte nov poradny...

Chcete-li mt vlastn E-mailovou schrnku, pstupnou odkudkoliv, vyuijte TipMail.cz. Mete zde zskat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svtem...
18.06 - Ostrava:Pacient s ECMO pstrojem mohl na chvli ven. Tm zdravotnk 3. oddlen resuscitace a intenzivn medicny Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivn medicny ... (vce >>>)
Petra Petlachov

16.06 - Ostrava:Kdy dobrovolnictv pomh zdolvat pekky a limity - Honza a Bronislav, dva mui s velkm M, dva rozdln ivotn pbhy. A co maj tito mui spolenho? Oba dva ... (vce >>>)
Dagmar Hoferkov

Zasmjme se
31.05 - ci, kdo je kladn a kdo zporn hrdina?
Prosm, policajt je kladn a zlodj zporn.
Sprvn. A pro?
Protoe policajt klade otzky a zlodj zapr.
Pavel

Pranostika pro tento den
31.05 - Mjov kapka plat dukt.
V mji aby ani hl pastova neoschla.
Na mokr kvten pichz such erven.
Hela

Dobr rady
31.05 - Kdo chce zhubnout, ml by tuky v potravinch znan omezit. Zde je nkolik rad jak se jim vyhnout.

Pete s vodou
Perliv minerln voda pomh pi peen ped zbytenmi ... (vce >>>)
Miluna




Dom
Zde si mete nastavit SeniorTip jako vai domovskou strnku. To znamen, e se vm strnky SeniorTip zobrazi pokad pi sputn vaeho prohlee nebo po kliknut na ikonu dom. Kliknutm ZDE se provede nastaven vai domovsk strnky na adresu strnek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioi" podporuj:

MORAVSK OSTRAVA A PIVOZ

Nadace rozvoje obansk spolenosti

Carrefour

SEVEROMORAVSK ENERGETIKA

VTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONLN ROZVOJ

OVAK

EU
Letem, svtem...
03.05 - Praha:Svtov den imunologie pipomn pokroky lby u pacient s poruchami imunity. U od roku 2005 se 29. duben kadoron pipomn jako Svtov den imunologie, kter upozoruje na dleitost funkce imunitnho systmu v tle.

Poruchy imunity stoj za celou adou rznch onemocnn, a u vrozench i zskanch. Dky pokrokm medicny lze vak pacientm zajistit kvalitnj ivot nebo jej dokonce zachrnit.
Nrodn zdravotnick informan portl definuje imunologii jako vdn a lkask obor, kter se zabv vzkumem imunitnho systmu a jeho reakcemi na patogeny, a zejmna diagnostikou a lbou poruch imunitnho systmu - autoimunitnch onemocnn, alergi, obrannch reakc na transplantovan orgny i imunodeficiencemi.

"Imunitn systm je velmi komplexn zleitost. Jedn se o celou adu rznch rozpustnch ltek, bunk, jak spolu komunikuj, jak funguj… To ve zajiuje, e se organismus doke brnit proti infekci, e nedostaneme ndor, nebudeme mt alergii, n imunitn systm nebude niit nae vlastn tkn, tedy nebudeme trpt autoimunitnm onemocnnm. V podstat jakkoliv z tchto funkc nebo bunk se ale me "porouchat"," vysvtluje imunoloka MUDr. Marta Sobotkov z stavu imunologie 2. LF UK a FN Motol.

Poruchy imunity lze odhalit dky krvi

Svtov den imunologie vyhlsila ped devti lety Evropsk federace imunologickch spolenost. Tento den je pleitost k en osvty o funkci imunitnho systmu a boji s nemocemi, kter souvisej s jeho poruchami. Ty mohou bt bu vrozen, anebo zskan. "Mezi nejastj vrozen poruchy imunity, se ktermi se setkvme, pat napklad bn variabiln imunodeficience (CVID). Jedn se o onemocnn, kdy se pacientm nedostaten tvo protiltky. Nsledkem toho trp zvenou nemocnost, maj ast znty stednho ucha, znty prduek, zpaly plic, co me vst i ke vzniku chronickch zmn na plicch a skonit zvanou poruchou jejich funkce," uvd MUDr. Sobotkov a dodv, e pokud nkdo prodl dva a ti infekty ron, je to bn. Jestlie si ale opakovan vyaduj dlouhodobou lbu antibiotiky, je vhodn absolvovat imunologick vyeten s clem odhalit, zda nen imunita njakm zpsobem naruena. Vyeten obvykle spov v odebrn krve a jejm laboratornm rozboru.

Pbh chlapce v bublin

Existuje irok spektrum poruch imunity. Mezi ty nejzvanj, kter pacienty ohrouj na ivot, pat tk kombinovan imunodeficit. Pi tomto vzcnm onemocnn dochz k porue tvorby lymfocyt, co jsou specifick buky imunitnho systmu, kter se ad mezi bl krvinky a hraj vznamnou roli v obranyschopnosti organismu. Dti, je se narod s touto chorobou, obvykle velmi brzy umraj, jeliko i bn infekce pro n znamenaj ohroen ivota. Patrn nejznmjm pacientem s tkou kombinovanou imunodeficienc byl Amerian David Vetter, kter se narodil v roce 1971. Jeliko jde o ddin onemocnn, na kter u jeho rodim dve jeden syn zemel, bylo jist, e i David bude tkou poruchou imunity ohroen. Piel proto na svt csaskm ezem v psn sterilnm prosted a byl okamit umstn do speciln "bubliny", je ho mla chrnit ped infekty. Vsledky krevnch test nemoc potvrdily a jedinou monost, jak chlapce zachrnit, byla transplantace kostn den. Bohuel se vak nenael vhodn drce, proto David zstal ve sv bublin doslova uvznn a vechny vci, vetn hraek i obleen, kter do n byly umstny, musely projt dkladnou sterilizac, aby nepiel do kontaktu s dnmi patogeny. Ani vlastn matka se jej nemohla dotknout jinak ne v rukavicch.
Lba udlala v poslednch dekdch velk pokrok
Nevednm ivotem Davida Vettera, kter kvli prakticky nulov imunit proil cel svj ivot v plastov bublin, byl dokonce inspirovn i film The Boy in the Plastic Bubble s Johnem Travoltou v hlavn roli. Kdy bylo Davidovi dvanct let, vypadalo to, e se na nj usmlo tst - nael se vhodn drce kostn den. Nanetst se ukzalo, e byl chlapec bhem zkroku infikovn EB virem, co se mu stalo osudnm. Zemel v noru roku 1984.
"Je to modelov pklad tk poruchy imunity, kter ns vak pouila. Od t doby lba udlala velk pokrok, a to jak v transplantacch kostn den, tak i v genov terapii. Od loskho roku navc meme toto onemocnn vyetovat novorozeneckm screeningem, take jsme schopni tyto dti zachytit vas a zajistit jim transplantaci co nejdve," dopluje imunoloka Sobotkov.

Genov terapie se stle vyvj

Vrozen onemocnn imunity jsou podmnna poruchami genu. Jedna z prvnch metod genov terapie spovala v odebrn krvetvornch bunk pacienta, kter se vystavily virovmu vektoru, jen geny "opravil" a buky se nsledn vrtily do tla pacienta. Takto se zaal lit i popsan tk kombinovan imunodeficit. Metody genov terapie vak pokroily a vvoj nadle pokrauje. Nejnovj metodou je tzv. CRISPR-Cas, kdy enzymy najdou clen pokozen msto v genomu a jsou schopny jej opravit.
K poruchm imunity me dojt i nsledkem lby autoimunitnch i ndorovch onemocnn
Vrozen poruchy imunity, kter jsou obvykle vyvolny uritou genetickou vadou, se oznauj jako primrn imunodeficity. K naruen obranyschopnosti organismu ale me dojt i v prbhu ivota - potom hovome o sekundrn, tedy zskan imunodeficienci. Dojt k n me napklad nsledkem lby autoimunitnch i ndorovch onemocnn, jeliko chemoterapie je velkm zsahem do imunitnho systmu. "Poet tchto pacient se zskanou imunodeficienc jednoznan stoup. Modern lby pacientm dnes nabzej vrazn zkvalitnn ivota a prodlouen ivota. Vborn funguj, ale na druhou stranu mohou vst k ad vedlejch nedoucch ink, vetn vzniku protiltkovho imunodeficitu," vysvtluje imunoloka MUDr. Sobotkov.

Dky plazm od drc lze pacientm dodat chybjc blkoviny

Protiltkov imunodeficity lze lit dodnm blkovin, kter pacientm chybj. Nachzej se v plazm, co je soust krve, je slou nejen jako transport ervench a blch krvinek, ale obsahuje prv i blkoviny, kter jsou stejn pro obranyschopnost organismu. "Spousta tchto blkovin m specifickou funkci, kterou neumme nijak umle nahradit. Vme, e existuje minimln 150 rznch imunodeficit, tedy poruch imunity," vysvtluje MUDr. Jana Ztkov z plazmaferetickho centra Amber Plasma. Plazma darovan dobrovolnky je dle zpracovvna a stv se klovou slokou pro vrobu lk.
Darovat plazmu me zdrav lovk od 18 do 65 let
"Vtina plazmy se odebr v plazmaferetickch centrech pomoc separtor, to znamen, e se z krve odfiltruje jen plazma, kter se nsledn zmraz. Uritou dobu se nechv v karantn, a pak se odv do zvod, kde se jemnou technikou z plazmy vytahuj konkrtn faktory - napklad prv blkoviny dleit pro imunitu," popisuje proces vroby lk z plazmy MUDr. Miroslav uta, kter psob jako lka v plazmaferetickm centru Amber Plasma v Plzni. Tyto lky obsahujc imunoglobuliny od zdravch drc dopluj chybjc blkoviny v tle pacient s poruchami imunity. "Kdybychom jim nedodvali tyto imunoglobuliny, mli by tito lid opakovan infekce a byli by neustle odkzni na uvn antibiotik. Veker infekce by pro n mohly bt i velmi ohroujc, nkdy dokonce smrteln. Proto m plazma nezastupitelnou roli," dopluje lkaka Ztkov. Krevn plazmu na vrobu lk pro pacienty s poruchami imunity me darovat zdrav lovk ve vku 18 a 65 let (u prvodrce je horn vkov hranice 60 let) vc vce ne 50 kg.

Spoteba lk z plazmy stle stoup

Podle zprvy PPTA (Plasma Protein Therapy Association) je na ron lbu jednoho pacienta s primrnm imunodeficitem zapoteb vce ne 130 darovn plazmy. Zrove studie pipomn fakt, e poet pacient, kter lze lit lky zskanmi z plazmy, v poslednch letech neustle roste, a to ze ty dvod: dky stle pesnj lkask diagnostice je diagnostikovno vce onemocnn, vce lid je diagnostikovno vas, lid, kte vyuvaj tuto lbu, ij dle a existuje vce klinickch dkaz o prospnosti tchto terapi pro pacienty. "V uplynulch pti desetiletch zlepily lky zskan z plazmy ivoty a poskytly lep kvalitu ivota milionm lid. irok pouvn imunoglobulinovch terapi na bzi plazmy zvilo mru peit pacient s bnm variabilnm imunodeficitem (CVID) bez komplikac souvisejcch s onemocnnm z 30 % v roce 1979 na tm normln dlku ivota v souasnosti," uvd dle PPTA. "Spoteba ve svt opravdu stoup a my zatm neumme pirozen protiltky z lidsk plazmy nijak nahradit, take moc dkujeme vem drcm, kte plazmu dvaj, protoe to je monost, jak pomoci pacientm, kte ji potebuj," uzavr imunoloka MUDr. Marta Sobotkov.
Adla Vosdkov