Zasmìjme se
16.10 - Soudce ob¾alovanému: Jak jste mohl v jeden a tý¾ den slíbit man¾elství tøem rùzným ¾enám ve tøech rùzných mìstech?
Já jsem to, pane soudce, objel autem...
Soudce: Vy jste, pane ob¾alovaný, v tom baru také vykøikoval, ¾e je v¹echny oddìláte. Koho jste tím mìl na mysli?
Ob¾alovaný: Slavný soude, to jsem mìl na mysli jedinì v¹echny své neodpracované smìny!
U soudu se projednává pøípad otcovství. Soudce se ptá mu¾e: Vy jste se poznali v pátek ráno a u¾ odpoledne jste za¹li tak daleko?
Jaképak daleko? diví se mu¾. V¾dy» do toho lesa to nebylo ani sto metrù...
Ptá se soudce ob¾alovaného: A teï nám øeknìte, jak jste se vùbec dostal na dráhu zlodìje!
To bylo tak. Man¾elka mi jednou øekla, ¾e se ze v¹eho nejvíce bojí zlodìjù...
Øíkáte, ¾e jste se do té trafiky vloupal jen proto, abyste si odnesl krabièku cigaret, øíká soudce ob¾alovanému.
Ano, prosím, slavný soudní dvore.
Tak mi laskavì vysvìtlete, proè jste také vypáèil pokladnu!
To, prosím, jenom proto, abych tam mohl dát peníze za ty cigarety.
U soudu probíhá výslech ob¾alovaného: Jak je mo¾né, ¾e jste nepøi¹el man¾elce na pomoc, kdy¾ se topila?
Nevìdìl jsem, ¾e se topí. Køièela jako obvykle!
Pavel