Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Alena,
ztra Alan.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz


Tip pro vs
Navtivte nov poradny...

Chcete-li mt vlastn E-mailovou schrnku, pstupnou odkudkoliv, vyuijte TipMail.cz. Mete zde zskat zcela zdarma e-mail adresu, kterou si zaregistrujete.

Letem, svtem...
12.08 - Ostrava:Rekordnch 16 porod dvojat hls za ervenec Gynekologicko-porodnick klinika Fakultn nemocnice Ostrava.

16 en pivedlo v ervenci za pomoci tmu Gynekologicko ... (vce >>>)
Iva Piskalov

10.08 - Ostrava:V Zoo Ostrava se zabydluje nov irafa. V ter 28. ervence byla do Zoologick zahrady a botanickho parku Ostrava dovezena nov samice irafy Rothschildovy. Narodila ... (vce >>>)
rka Novkov

Zasmjme se
31.05 - ci, kdo je kladn a kdo zporn hrdina?
Prosm, policajt je kladn a zlodj zporn.
Sprvn. A pro?
Protoe policajt klade otzky a zlodj zapr.
Pavel

Pranostika pro tento den
31.05 - Mjov kapka plat dukt.
V mji aby ani hl pastova neoschla.
Na mokr kvten pichz such erven.
Hela

Dobr rady
31.05 - Kdo chce zhubnout, ml by tuky v potravinch znan omezit. Zde je nkolik rad jak se jim vyhnout.

Pete s vodou
Perliv minerln voda pomh pi peen ped zbytenmi ... (vce >>>)
Miluna




Dom
Zde si mete nastavit SeniorTip jako vai domovskou strnku. To znamen, e se vm strnky SeniorTip zobrazi pokad pi sputn vaeho prohlee nebo po kliknut na ikonu dom. Kliknutm ZDE se provede nastaven vai domovsk strnky na adresu strnek SeniorTip.cz.


"Projekt "Internet a senioi" podporuj:

MORAVSK OSTRAVA A PIVOZ

Nadace rozvoje obansk spolenosti

Carrefour

SEVEROMORAVSK ENERGETIKA

VTKOVICE TOURS

AGENTURA PRO REGIONLN ROZVOJ

OVAK

EU
Letem, svtem...
27.07 - Hoice:Hoice v Podkrkono jsou ji po stalet spojeny s tbou pskovce s idelnmi vlastnostmi pro sochask zpracovn. Krsa a charakter hoickho kamene zaslbily msto umn a sochask pamtky i souasn dla udvaj mstu jeho nezamniteln charakter.

Umleck tvorba citliv umstn ve veejnm prostoru m potencil oslovit nejen znalce oboru, ale i nejir veejnost, kter bn galerijn prosted nevyhledv. Vedle mstskho muzea, jeho stl expozice seznamuje nvtvnky s tbou a emeslnm i umleckm zpracovnm pskovce na Hoicku, nle mezi pedn propagtory a populariztory sochastv v regionu pedevm hoick Galerie plastik. Svm zaloenm v roce 1908 pat k nejstarm sochaskm muzem ve stedn Evrop. Umleckohistoricky cenn dla jsou umstna v budov postaven dle nvrhu architekta Jindicha Maliny v polovin 70. let 20. stolet. Galerie se pyn pedevm pozoruhodnou kolekc autorskch sdrovch plastik a soch v ulechtilch materilech. Nvtvnci zde naleznou dla snad vech zakladatelskch osobnost eskho modernho sochastv - Vclava Levho, Josefa Vclava Myslbeka, Ladislava alouna, Josefa Maatky, Jana tursy, Bohuslava Kafky, Ladislava Jana Kofrnka a mnohch dalch. Sochaskou expozici dopluj krajinomalby z potku 20. stolet od Frantika Kavna, Antonna Hudeka, Antonna Kalvody, Bohuslava Dvoka, aj. a monumentln historick malba hoickho rodka Petra Maixnera. Vedle stl expozice nabz galerie bohat vstavn program zamen na umleckohistorick projekty, souasn umn a adu edukanch program pro dti i irokou veejnost.

A do 30. srpna letonho roku probh v Galerii plastik vstava sochae Jiho Stedy Mlo vidn. Kurtoi vybrali pro hoickou vstavu adu dl, kter pro svou povahu privatissim nebyla dosud vystavovna. V letnch mscch tak maj nvtvnci gothardsk galerie monost objevovat zatm mlo vidn svt Jiho Stedy.

"Autora poutaj k vchodnm echm vzpomnky z dtstv v Nchod i prvn sochask zkuenosti, kterch nabyl v prvn polovin 70. let bhem studia na sochask kole v Hoicch. Podstatnm se pro Jiho Stedu stalo ran setkn s dlem sochae Josefa Wagnera, na Chlumecko pozdji zajdl za Vojtchem Adamcem starm, v nm nalezl umleck i duevn vzor," uvd PhDr. Jana Cermanov, Ph.D., kurtorka Galerie plastik.

"Hlubok respekt k tradici jej po absolvovn Akademie vtvarnch umn v Praze vedl k dkladnmu studiu odkazu minulosti v evropskch umleckch sbrkch. Nadchl ho jasn d a klidn monumentalita staroegyptskch a sumerskch soch, stejn jako stabilita a vraz postav archaickho eckho sochastv. Stedovy figurln sochy se vyznauj istou obrysovou lini a pevn definovanmi objemy, robustnmi chodidly jsou dsledn spojeny se zem. Npadn hladkost povrchu figur je akcentovna druhem pouitho kamene nebo brilantn zvldnutm patinovnm. Stedova dla charakterizuje spojen zdnliv obtn sluitelnch kvalit: jsou ulechtil a majesttn, zrove prost a skromn. V nmtov sloce Jiho Stedu zajm lidsk individualita, postaven jedince ve spolenosti i jeho posln ve svt," dodv Jana Cermanov.

"Galerie plastik v Hoicch v Podkrkono tvo nedlnou soust uniktnho sochaskho arelu, kter podv zprvu o eskm kamenosochastv celho 20. stolet. Sochask komplex se nachz na vrchu Gothard, jen nedaleko centra Hoic, a pitom stranou ruchu msta. Soust arelu jsou rovn lokality Starho a Novho hbitova s cennmi pskovcovmi nhrobky a impozantn novorenesann hbitovn brna, tzv. Portl, jen vznikl na pelomu 19. a 20. stolet dle nvrhu Antonna Cechnera a Bohuslava Moravce jako prce student hoick sochask koly. Vzrostl zele Sochaskho parku u sv. Gotharda s monumentlnmi pskovcovmi sochami, je vznikaly v rmci mezinrodnch sochaskch symposi v 60. a 90. letech minulho stolet, vytv umlecky cennou a v eskm prosted zcela jedinenou galerii pod irm nebem," dopluje Jana Cermanov.

"Ocennm na prce, pi kter je nejspecifitj sklouben nkolika rozlinch aspekt, kter kad z pti budov naich muze pin, jsou spokojen nvtvnci. Tch neustle pibv a z toho mme velikou radost. Velkm ocennm je rovn cena - Pamtka roku 2019. Msto Hoice se do soute Pamtka roku 2019 pihlsilo s projektem rekonstrukce Mstskho muzea v Hoicch, kter bylo slavnostn oteveno v dubnu roku 2019. Obnoven muzeum se stalo vkladn skn kulturnho ddictv msta Hoice. Stavebn-technick een objektu, stejn jako interirov kompozice i vhodn zalenn celho objektu vetn zadnho dvora do celkov hoick urbnn architektury uinily z dokonen a oteven mstskho muzea skutenou regionln kulturn udlost. To mimo jin potvrdila hodnotc komise soute Pamtky roku 2019, kter zvolila projekt rekonstrukce Mstskho muzea v Hoicch vtzem krajskho kola soute a celkov tetm mstem v celosttnm kole soute. Ob ceny byly udleny v kategorii akc nad 2 mil. K. Slavnostnho ceremonilu a pedn cen se za msto Hoice zastnila pan mstostarostka msta Jana Bouzkov," uvd Petra Zachovalov, editelka Mstskho muzea a galerie v Hoicch.

Mezinrodn sochask symposia podan v Hoicch se stala doslova modernm umleckm pojmem. Djitm vbec prvn akce tohoto druhu v echch se stal v roce 1966 oputn lom U sv. Josefa nedaleko Hoic. Pvodn idea rakouskho sochae Karla Prantla (1923-2010), zakladatele fenomnu sympozi, o pospolit tvr prci socha metodou pmho tesn do kamene v "ateliru" pod irm nebem, nachzela v edestch letech 20. stolet rychlou odezvu po celm svt. Msto Hoice mlo pro uspodn mezinrodnho sochaskho symposia vechny pedpoklady; byla to pedevm geologick dispozice, nebo v blzkosti msta se nachzelo velk mnostv zsob kvalitnho pskovce, jeho tba po stalet pedstavovala jeden z urujcch hospodskch rys regionu. S tm souvis i dlouh kamenosochask tradice v cel oblasti. Ji od roku 1884 sdl ve mst vhlasn kamenosochask kola, kter prv v obdob edestch let prochzela kriz a jej dal existence ve mst byla ohroena. Hoici se v tomto nesnadnm obdob odhodlali podpoit zcela novou sochaskou akci a pokrokovm umleckm poinem mezinrodnho rozsahu rehabilitovali povst msta kamenn krsy jako soudobho sochaskho stediska. Prvnch ty ronk symposi, jejich umleckm komisaem se stal socha Vladimr Preclk (1929-2008), se zastnili talentovan sochai mnoha nrodnost.

Jejich dla byla instalovna v prodnm rmci vrchu Gothard. Po politickm peruen akce byla mezinrodn sochask symposia obnovena v r. 1989, znovu pod umleckm vedenm Vladimra Preclka. Po dvancti roncch byl Sochask park U sv. Gotharda dotvoen a r. 2000 mlo bt konn symposi v Hoicch oficiln ukoneno.
Respekt k sochask tradici jako jedn z nedlnch soust identity msta vedl v r. 2002 zastupitele k rozhodnut podpoit kontinuitu podn akce. Vd umleckou osobnost se stal socha Roman Richtermoc a poslze socha Jan Pospil. Park U sv. Josefa, kde jsou sochy obnovenho symposia instalovny, spojuje lokalitu parku U sv. Gotharda s lomem U sv. Josefa, kter ji vce ne padest let tvo pekrsnou prodn scenrii hoickch symposi.

Ji Steda/ Mlo vidn
4. 7. - 30. 8. 2020
Galerie plastik Hoice
Gothardsk 1639
508 01 Hoice
galerie.horice.org

Kateina Gorokov