23.02 - Praha:V sobotu 25. února 2017 se hned několik míst Prahy 7 stane dějištěm velkého Letenského masopustu. Velmi specifický program bude pro návštěvníky připraven v budově Národního zemědělského muzea: mohou po celý den nejen ochutnávat tradiční masopustní pokrmy a sladkosti, ale dát i průchod vlastní fantazii a tvořivosti.

Děti i dospělí mohou za zvuků živé kapely tančit a křepčit v maskách, ale také se je sami naučit vyrábět z netradičních materiálů, stát se na chvíli řezbáři, zjistit, jak správně karnevalově omalovat obličej nebo navštívit divadlo, v němž se cvičí. A navíc se zapojit do soutěže o nejkrásnější masku a získat zajímavou cenu!

Masopust je stejně jako Velikonoce pohyblivým svátkem a v každém regionu se mu říká jinak, ale ať už se koná v kterékoliv části naší republiky, Evropy nebo světa, vždy jde o slavnost spojenou s veselím, tancem a hodováním. Masopust patrně vzešel ze starořeckých a starořímských dionýsií a bakchanálií, jimiž byl uctíván bůh vína, úrody a plodnosti, dnes je svátkem výhradně křesťanským. Začíná po svátku Tří králů a vrcholí před Popeleční středou, jíž začíná 40tidenní období přísného půstu, trvající do Velikonoc. Už naši předkové jej proto vnímali jako poslední zimní příležitost k nevázanému hodování a veselí, spojenému s nejrůznějšími rituálními úkony, scénickými výstupy a specifickými tanci. A především s proměnami identity prostřednictvím masek, které mají rovněž původ ve starověku. Masky jsou dodneška velkým tématem kulturní antropologie i etnologie, protože vždy slouží - ať už jsou pohřební, rituální, divadelní nebo maškarní - k zakrytí totožnosti nositele. Smyslem masek masopustních bylo převzetí nové role, takže jejich nositelé nebyli svázáni běžnými konvencemi a snažili se dosáhnout překvapivého, žertovného nebo obludného zjevu a popustit pak uzdu nevázaným radovánkám. O tom všem se budete moci sami přesvědčit i během Letenského masopustu v Národním zemědělském muzeu. Ti, kdož v maskách a kostýmech přijdou, mají vstup do všech expozic zdarma; ti, kteří jsou zvídaví a budou se chtít naučit zajímavé masky vytvářet, mohou od 10 hodin navštívit výtvarnou dílnu se scénografkou a lektorkou MgA. Evou Blahovou. Naučí se vyrobit originální masopustní masku z netradičního materiálu - recyklovaných papírových proložek na vajíčka. I takto běžný a banální materiál lze proměnit v impozantní královské koruny, speciální čepce i vysokánské klobouky a také v masku nejproslulejší postavy karnevalu v Benátkách - morového doktora Medico della Peste s typickým dlouhým "zobákem". S touto i dalšími maskami (včetně těch, které si přinesete hotové z domova), se pak lze v NZM přihlásit do velké soutěže masek, v níž odborná porota masky i maškary pečlivě prozkoumá a odmění ty nejoriginálnější a nejinvenčnější tvůrce.

Ti, kdo nebudou mít zájem přímo o masku, ale chtějí se o masopustu "vybarvit", se mohou vypravit do 1. patra NZM, kde budou vyškolení odborníci malovat na obličej. Po proměně lze posedět v improvizované kavárničce, nebo se vydat buď do dětského divadélka Gabriely Mikulové, spojeného s cvičením, nebo za mistrem řezbářem p. Merhautem, jenž všechny zájemce zasvětí do základů opracovávání dřeva. Pod jeho vedením můžete vytvořit masopustní figurku, sošku či malou masku a objevit v sobě zcela nový druh talentu.

"Letošním masopustem v muzeu chceme připomenout hlavně tradiční činnosti našich předků, jakými byly právě řezbářství nebo výroba lidových masek z materiálů, které byly přírodní nebo volně dostupné", říká ředitel pražské pobočky NZM Jiří Houdek. "V budoucnu bychom návštěvníkům rádi přiblížili i historické tradice z různých regionů republiky, s nimiž je masopust, fašank, ostatky či končiny spojován, ať už jde o rituální mužské tance se šavlemi, typické pro jihovýchodní cíp Moravského Slovácka, nebo Růžičkový masopustní průvod z Třeboňska, v němž koledníky s obřími klobouky zdobenými stovkami růžiček vede městem Matka Masopust a Hejtman. A nemůžeme vynechat ani ukázku masopustu z Hlinecka, který je díky nevšedním maskám jako jediný zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO", popisuje budoucí vizi masopustu v Národním zemědělském muzeu ing. Jiří Houdek.

Ten letošní (i ty příští) ale bude samozřejmě také o typických masopustních pokrmech. Jejich složení se během staletí příliš nezměnilo - bývala to jídla, která měla zajistit na přicházející postní období dostatek síly, takže šlo většinou o maso v nejrůznějších podobách, špek, škvarky, jitrnice, jelítka, klobásy či huspeniny; nebo naopak typické masopustní sladkosti jako koblížky, šišky s mákem a tvarohem, vdolky nebo koláče. Ty všechny budete moci v Národním zemědělském muzeu během sobotního odpoledne 25. února ochutnat, ať už půjde o dobroty z dílny Nepomuckých kuchařinek či dalších výrobců. Až do 19 hodin k tomu bude vyhrávat harmonikář, flašinetář a Letenská masopustní kapela, takže se můžete vydovádět stejně, jako v dávných časech naši králové. Podle kronikářských záznamů totiž slavil masopust už král Vladislav II. se svými poddanými kolem roku 1160, a to bujaře, vesele, tancem i hodováním.