Zasmìjme se
04.07 - Doufám, pøíteli, ¾e nás pøijde¹ nav¹tívit na chalupì.
Ale jo, docela rád. A najdu to?
Urèitì. Tøetí chalupa od konce vsi, pøedzahrádka se skalkou, la»kový plot natøený na zeleno. U branky zazvoní¹ nosem.
Proè zrovna nosem?
No, pøece nepøijde¹ s prázdnýma rukama!
Milá Marcelko, zvu tì na sobotu a na nedìli na chalupu.
Tento týden, bohu¾el, nemohu. V sobotu se vdávám.
A pøí¹tí víkend nemá¹ nic?
U venkovské chalupy nìkdo ráno klepe na dveøe. Otevøít pøijde ¾ena se slovy: Prosím vás, nedìlejte takový rámus, v noci se nám narodil syn a man¾el je¹tì spí.
Venkovský chalupník si pozval k odborné poradì stavitele a ptá se: Pane architekte, co myslíte, mù¾u na to pøízemí postavit patro?
Èlovìèe, to je kolosální nápad! Kdy¾ to udìláte, zbavíte se tchynì, co bydlí v pøízemí!
Èlovìèe, pøedstav si, ¾e já u¾ nemám ani jednu sobotu volnou.
A od kdy u¾?
Od té doby, co jsme si koupili na venkovì chalupu.
Pan Novák odjel jako ka¾dý víkend na chalupu a èas tam tráví odpoèíváním na zahradì. Jde kolem soused a ptá se, jak se mu vede.
Ale, pane sousede, je to ¹patné. Já dokonce u¾ vá¾nì uva¾uju o bigamii.
Panebo¾e, to snad ne! A proè?
Pro jednu ¾enskou je té práce na chalupì moc.
Chalupáø, jeho¾ èerstvì natøenou chalupu obdivuje soused, povídá: To byste nevìøil, kolik se pøi tom natírání takové chalupy spotøebuje piva.
Pavel
