25.04 - BOHUMÍN:Vedení Bohumína dnes na mimořádné tiskové konferenci deklarovalo, že ubytovací byznys ve městě nepodpoří. Od 1. května budou totiž lidé, kteří bydlí na ubytovnách a pobírají od úřadu práce doplatek na bydlení, nově potřebovat k jeho vyplacení souhlas obce. Vychází to z novely zákona o pomoci v hmotné nouzi. V případě nesouhlasu radních či zastupitelů úřad práce peníze za bydlení v ubytovně jejich majitelům nevyplatí.

Průlomovou změnu systému ovšem hatí její absolutní nepřipravenost. Přestože zákon schválili poslanci vloni na podzim, do dnešního dne nemají města a obce od Ministerstva práce a sociálních věcí přesné metodické pokyny, jak postupovat. Rozhodnout by ovšem podle ministerstva měla města bezodkladně a hlavně své záporné stanovisko řádně zdůvodnit. O žadatelích přitom město kromě jména a trvalého bydliště neví vůbec nic. A úřad práce není oprávněn poskytnout městu o lidech na ubytovnách jakékoli údaje. Nad novelou tak visí řada otazníků, nad kterými bezradně krčí rameny jak představitelé měst, tak úřadu práce i krajští úředníci, kteří budou v případě neudělení souhlasu obce pověřeni rozhodnutí měst přezkoumat.

V Bohumíně žije v ubytovnách asi kolem čtyř set lidí včetně dětí. Úřad práce bude přitom žádat o bezodkladné stanovisko u každého žadatele o výplatu doplatku na bydlení. V Bohumíně budou o stanoviscích rozhodovat radní, ti zasedají jednou do měsíce. "Ve chvíli, kdy o daném člověku nic nevíme a od úřadu práce o těchto lidech žádné podklady nezískáme, nebudeme moci objektivně posoudit jeho situaci a udělit mu souhlas s vyplacením doplatku. Proto je velmi pravděpodobné, že naplníme literu zákona a naše stanoviska s doplatkem na bydlení v ubytovnách budou nesouhlasná," uvedl starosta Bohumína Petr Vícha.

"Celou problematiku konzultujeme i s okolními městy a názorová jednota na udělování striktních nesouhlasů mezi Bohumínem, Karvinou, Orlovou, Havířovem a dalšími nepanuje. V Bohumíně ale ubytovací byznys dlouhodobě odsuzujeme, nesouhlasíme s ním a nehodláme ho podporovat. Naše nesouhlasy ubytovny zcela jistě nevymítí, ale umožní nám alespoň částečně zatočit se špinavým ubytovacím byznysem," dodal místostarosta Bohumína Igor Bruzl. Dodal, že v Bohumíně žije 9 tisíc domácností, téměř polovina z nich přitom ve 4,5 tisících městských bytech.

Ubytovny jsou problém, který se začal ve městech rozmáhat před třemi lety, kdy exministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek přesunul výplatu sociálních dávek z měst na úřady práce. Od té doby se v Bohumíně zvýšil počet ubytoven pro sociálně slabé ze tří na deset. Jedna třeba přímo na pěší zóně a další tři o malý kousek dál v přilehlých ulicích.

"Bohumíňáci se v blízkosti ubytoven necítí bezpečně. Stěžují si na jednání a chování jejich obyvatel. To ale majitele ubytoven nezajímá, těm jde hlavně o peníze. Problémy, které přináší koncentrace sociálně slabých na jednom míst, pak musí řešit město. Do problematických míst jsme přidali kamery i veřejné osvětlení. Strážníci lokalitu nonstop monitorují a tráví tady téměř celé denní směny. Snažíme se, aby lidé z ubytoven oblékli reflexní vesty veřejně prospěšných pracovníků, uklízeli město a nepoflakovali se před domem. Bez změny zákonů ovšem nemáme šanci problém sami vyřešit," řekl starosta Petr Vícha.

Město by ubytovny, podobně jako herny, nejraději zrušilo. Na to ovšem nemá pravomoci, jsou totiž soukromé. A počet ubytoven regulovat bohužel nemůže. "Musíme dodržovat zákony. Když soukromník splní všechny podmínky pro vznik ubytovny, zabránit mu v jeho záměru bohužel nemůžeme. Nemáme ani prostředky na to, abychom vykoupili v Bohumíně všechny soukromé objekty, u kterých hrozí vznik ubytoven. Problém by to navíc ani nevyřešilo. Ubytovací byznys se rozjel ve velkém také v soukromých bytových a rodinných domech, které jejich vlastníci pronajímají. Od Stavebního bytového družstva Bohumín víme, že dochází ke zneužívání systému vyplácení dávek na bydlení také v družstevních bytech. I družstevníci jsou bezradní," dodal místostarosta Igor Bruzl.