Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Libue,Amlie,
ztra Olga.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála kalendáe
 
Kalendá - ten bájený výmysl lidského rodu – se samozejm nejlépe chválí na zaátku kadého nového roku. A to pesto, e jsem pomrn asto slýchal z rozliných úst – zejména milých enských – rzné kverulování a lamentování nad tímto naším „policajtem“, který neúprosn sleduje náš vk...
 

Na kalendáích toho meme chválit tolik, e si to moná ani neuvdomujeme. Pod tímto termínem si toti lze pedstavit leccos. Nkdo teba konkrétní velký nástnný kalendá s fotografiemi tu krásných kvtin i zvíátek, onde krásných scenérií krajin nebo i obnaených lidských tl. V minulosti to bývaly i zajímavé kníky lidového tení, nkdy i s lidovými píslovími a povtrnostními pranostikami. Dnešní chválu ale zamím na kalendá, jako abstraktní systém pro lenní asu, který je naprosto nezbytný pro orientaci v rzn dlouhých asových periodách. Uf – neunavil jsem nkoho touto definicí? Doufám, e ne, a tak se nyní alespo krátce podívejme na genezi kalendáních systém. I kdy pipomenu celou adu banalit, vte, e to bude docela zajímavé!
 

Je jasné, e pi zavádní všech kalendáních systém lidští koumáci vycházeli z laických i astronomicky pouených sledování Slunce a Msíce. I kdy zpoátku dlouho nevdli, co se kolem eho toí, pesto pesn vysledovali promnlivou délku dne a noci, stídání jednotlivých fází Msíce a podle délky sluneního stínu také cyklus stídání roních období. asto si pomáhali i tím, e si na své výzkumy postavili neuvitelné stavby, nad kterými dodnes asneme. Píkladem budi prastarý komplex kamenných menhir Stonehenge v jiní Anglii. A aby se tohle všechno mohlo njak – modern eeno – smyslupln vyuívat, bylo teba stanovit adu nutných poáteních i následujících podmínek.
 
Základní jednotkou kadého kalendáního systému byl samozejm vdycky den, ale dále u to bylo pkn sloité. Bylo teba zavést zaátek a konec dne, to samé pak co se týe roku, ten dále njak rozdlit na rzné jednotlivé ásti a v neposlední ad také stanovit zaátek letopotu! A tak bhem lidské historie vznikla celá ada kalendáních systém.
 
Nejstarší je patrn systém lunární, zaloený na pozorování msíních fází, které byly dobe sledovatelné bez jakýchkoliv astronomických znalostí i pomcek, tedy pokud dlouhodob nehalily Msíc mraky, e? V lunárním kalendái zaínal den obvykle soumrakem, týden ml podle jednotlivých fází piblin sedm dn a za rok se vystídalo dvanáct msíních cykl. as od asu se pak vkládal jeden pestupný msíc. Zdánlivý pohyb Slunce na obloze je nejnápadnjší, pouívají ho všechny známé kalendáe, ale k urení ty základních bod jeho roního pohybu - tedy rovnodenností a slunovrat - u bylo teba pouít sloitjších pozorování a pozdji i výpot anebo optických pístroj. Základem solárního kalendáe je tzv. tropický rok, co je doba obhu Zem kolem Slunce a trvá 365 a ješt tvrtinu dne. Den vtšinou zaínal za úsvitu a jednou za tyi roky se vkládal pestupný den.
 
Vtšina kalendá ale byla a je smíšená – lunisolární. I zde se však objevuje velká zrada, protoe periody obhu Msíce kolem Zem a Zem kolem Slunce nemají spoleného dlitele, take se to jaksi špatn koordinuje. V tchto kalendáích je základem slunení rok, ten je rozdlen na msíce, které ovšem mají zcela paradoxn se skuteným obhem Msíce jen pramálo spoleného. A tak prakticky nezávisle na roním a msíním kalendáním cyklu probíhá ješt cyklus týdenní, který je pevzat z kalendáe lunárního.
 
A dostáváme se k dalšímu spornému bodu, a to doslova! Kalendáe jednotlivých starých národ mly samozejm rozdílné své poátení, tedy výchozí body! A to nejen jednotlivých rok, ale i samotného poátku svých kalendá.
 
Staí ekové zaali poítat své letopoty od první Olympiády a staí ímané od zaloení svého vného msta. Nkteré staré íše zaínaly vdy od nástupu nového panovnického rodu nebo panovníka a zaátek našeho letopotu je také dosti pofiderní, protoe pesné narození Krista neznáme!
 
V dávné minulosti zaínal rok zimním slunovratem, nebo jarní rovnodenností, nkde to byly doínky i ukonení sklizn, co se dodnes odráí v zaátku našeho školního roku. A kde hledat poátení body datování jednotlivých kalendá? idovský letopoet zaíná vypoítaným stvoením svta, Májové ve stední Americe zaínali ped více ne pti tisíci lety, svj kalendá i jeho poátek mli velmi pesn spoítaný a dokonce znali i jeho konec!

Slabší povahy drazn vyzývám, aby následující ádek peskoili! Podle tohoto kalendáe ml toti nastat u 21. prosince 2012 konec svta! Ti vty, ti vykiníky, ale pojme dál.

 
 
I kdy k francouzským jakobínm meme mít jakkoli velké výhrady, mn osobn se jejich revoluní kalendá z roku 1793 docela líbí. Posute sami - tyi roní období, dvanáct msíc a kadý z nich ml ti týdny po deseti dnech. Rok zaínal podzimní rovnodenností, tedy v naší poslední záijové dekád, co bylo i klimaticky logické. A ty krásné názvy msíc! Podzim ml msíc vinobraní (vendémiaire), msíc mlh (brumaire) a msíc jinovatky (frimaire), zima mla msíc snhu (nivose), msíc deš (pluviose) a msíc vtr (ventose), jaro msíc rašení (germinal), msíc kvt (floréal ) a msíc luk (prairial) a léto pak msíc ní (messidor), msíc horka (termidor) a msíc plod (fructidor). Názvy jednotlivých deseti dn pak byly pojmenovány podle praktických ivotních poteb, na píklad den ovoce a podobn! Musím se ovšem omluvit, accent surcomflex, který má být nad písmenem „o“ v názvech zimních msíc, jsem na klávesnici nenašel, ale jinak je to hezké, e?
 
Tak nevím, zda jsem touto „rychloreserší“ snesl njaké kladné body pro to, abychom mohli kalendá chválit. Ale já to vidím takto – tento pkný galimatyáš peci pímo chvályhodn vybízí k tomu, abychom se opt pokusili o njakou tu reformu našeho kalendáe. Samozejm by to chtlo, aby všechna tvrtletí byla stejn dlouhá, aby všechny msíce byly stejn dlouhé a aby Nový rok vdy zaínal ve stejný den v týdnu, který by teba nemusel mít sedm dní, ale teba tch u zmínných deset. Bylo by to jist ideální, pi dobré vli by to jist šlo spoítat a mám dokonce dojem, e bychom my lidiky na takové reform vydlali nkolik „volných pestupných dn“. A to bychom si pak jist pochvalovali všichni – co íkáte?
 
Vladimír Vondráek
 * * *
Zobrazit všechny lánky autora


Komente
Posledn koment: 06.01.2020  08:15
 Datum
Jmno
Tma
 06.01.  08:15 Von
 05.01.  12:21 Blanka K.
 03.01.  18:38 EvaP
 03.01.  10:08 Jana
 03.01.  10:08 Jana
 02.01.  10:47 Jarmila