Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Simona,
ztra Lucie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Nová expozice pro krajty zelené v Zoo Ostrava
 
Vedle vánoního dárku pro dti v podob volného vstupu na Štdrý den a oba následující vánoní svátky pipravila ostravská zoologická zahrada pedvánoní novinku pro všechny návštvníky – v pavilonu Papua vznikla nová expozice pro krajty zelené.
 

Nová expozice v Zoologické zahrad a botanickém parku Ostrava pro krajty zelené vznikla v pavilonu Papua – nejvtším akvaterarijním komplexu ostravské zoo. Nové akvaterárium najdou návštvníci v prchodu do Voliéry Papua.

Krom krajt, které se staly prvními zástupci had v tomto pavilonu, jsou ve vodním prostedí k vidní i dva zástupci paprskoploutvých ryb. Jedná se o hejno stíkoun ptitrnných – ryb se zajímavou strategií lovu potravy – a murénu sundskou, co je jediný druh murény, která v dosplosti obývá sladké vody. Vybudováním nového akvaterária došlo k rozšíení a zpestení prostoru prezentujícího návštvníkm vzácné zástupce papuánské pírody. Spolen s otevením nového akvaterária bude zárove znovu zprovoznna expozice Písiny eky Fly, její souástí je akvárium o objemu 8000 litr, které prošlo v minulých msících rozsáhlou opravou. Akvárium obývají dva druhy elv – karetky novoguinejské a dlouhokrky Siebenrockovy – a starobylé ryby baramundi severní. Více v následujícím videu.
 

Krajta zelená (Morelia viridis)
obývá celou Papuu (ostrov obecn znám jako Nová Guinea) a pilehlé malé okolní ostrvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. „Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadn od Papui. Na tchto ostrvcích se nachází tropický deštný les se spoustou asto bezejmenných íek. Jedna z nich se stala pedlouhou pro naše nové akvaterárium,“ vysvtluje vedoucí zoologického oddlení Jií Novák.

V pírod tento škrti pes den odpoívá stoený v typické poloze na vtvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví peván drobné plazy (napíklad scinky), v jídelníku starších jedinc se vyskytují hlavn menší savci a také ptáci. „V pírod zatím nepatí k ohroeným druhm, v lidské péi se však mnoí pomrn vzácn. Zoo Ostrava získala dv dosplé samice ze spátelené Zoo Plze, kde se tito hadi úspšn rozmnoují,“ dodává Jií Novák.
 

Stíkoun ptitrnný (Toxotes chatareus)
obývá estuária, mangrovové porosty, ale proniká také do sladkovodních ek a malých potok, ije dokonce i v jezerech. Zde preferuje behy s pevislou vegetací. Podobn jako sedm dalších druh stíkoun se iví peván hmyzem.

Na rozdíl od jiných ryb stíkouni neekají, a potrava dopadne na vodní hladinu, ale vystikují vodu z tlamky a zasahují hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Sestelený a na hladinu spadlý hmyz je stíkouny rychle lapen. Stíkoun ptitrnný však loví také korýše a malé rybky a na rozdíl od jiných stíkoun ere také rostlinnou potravu. Hlavní potravou však zstává hmyz, který dokáe sestelit na vzdálenost a 150 cm.
 

Muréna sundská (Gymnothorax polyuranodon)
jedná se o murény ijící v moích, v estuáriích i ekách, piem jejich ivotní cyklus není pesn znám; nicmén se zdá, e mláata tráví poátení cyklus svého ivota v moském prostedí a poté migrují do sladké vody. V ekách bývají pozorovány a 20-30 km od moe.

Nedávná studie z chránné oblasti Wet Tropics of Australia naznauje, e odrostlá mláata a dosplí jedinci skuten preferují sladkovodní prostedí a estuária, co z tohoto druhu dlá jediný skuten sladkovodní druh murény.
 
Foto: Enrico Gombala
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava


Komente
Posledn koment: 15.01.2019  11:21
 Datum
Jmno
Tma
 15.01.  11:21 Vesuvjana dky
 15.01.  08:07 miluna
 15.01.  07:00 Karla I.