Zasmìjme se
01.11 - Ptáci mají snìm a nejvíce øvou vrabci: To je nìjaká spravedlnost? Ti zpìvaví si na zimu odletí a my abychom se tady uøvali.
Nakukují dva èápi oknem pøes záclonu do lo¾nice. Tak jsi to vidìl, øíká jeden druhému s povzdechem. A následky se pak pøiètou nám!
Na policii zvoní telefon a rozèílený hlas volá: Prosím vás, okam¾itì sem pøijeïte, vloupala se ke mnì koèka!
Koèka? To snad není tak záva¾né, paní!
Jakápak paní, tady je papou¹ek!
Kohout pana Nováka se pøes plot tá¾e kohouta pana Jurdy: Posly¹, kolego, øekni mi po pravdì, s tou strakatou slepicí chodí¹ z lásky, nebo jenom kvùli vejcím?
Na výstavì mluvících papou¹kù se ptá papou¹ek sousedního papou¹ka: Nechápu, pane kolego, proè jste poøád tak smutný?
Ale mám hrozného pána. Pøedstavte si, kolego, ¾e mnì koupil mluvící man¾elku a já se od té doby nedostanu ke slovu.
P¹tros ¹el nav¹tívit své pøíbuzné pøes pùlku Sahary. Kdy¾ je na¹el, vidìl, ¾e v¹ichni mají hlavy zahrabané v písku.
To jsem si mohl myslet, ¾e v nedìli nebude nikdo doma, øekl si a ¹el zpátky domù.
Párek èápù stojí v hnízdì a pozoruje první lety svých dìtí.
Posly¹, povídá starý èáp, nebylo by u¾ na èase pøestat jim øíkat, ¾e je na svìt nosí lidé?
Pavel
