Oli, tak tu červenou nástěnku jsem dělala vyloženě na objednávku - sestra měla pětašedesát a moc si ji přála. Takže motiv mi nakreslila paní Řemelková a text dodala sestra podle vzpomínky na maminčinu výšivku zhruba před těmi šedesáti lety. A přiložené obrázky jsou z výšivek "z kufru", které jsem si vyprosila po rodině a známých. Mám jich více, ale ne všechny jsem stihla připravit a nafotit. Třeba právě na tom mušelínovém ubruse je už vada na kráse - v jednom místě se asi v délce 10 cm vytrhla látka z ažury - poraďte mi, jak to spravit?

Tak něco takového jsem měla na mysli, když jsem psala, že ten vzor hledám. Babička ji měla ale vyšitou barevně. A i jednobarevná je hezké.

Tak tohle je má poslední výšivka.

Opravdu to byla krásná doba.Moje maminka měla na zdi podobnou vyšívanou dečku a na ní bylo napsáno "Host do domu Bůh do domu". Už to ale bylo vetché tím stálým praním. Taky to mohlo být pěkně staré, protože maminka to měla ještě po své mamince.Dřív se bílé prádlo bělilo na slunci. Mokré se to rozložilo na trávník, když svítilo sluníčko a stále se to kropilo. Taky se nepralo v takových agresivních prášcích ale používalo se mýdlo Helada s jelenem.Údržba háčkovaných i vyšívaných věciček dá práci ale stojí to za to.

Jarce. Chceš říct, že je ještě možné dneska najít chalupu, kde bude na půdě vojenský kufr nebo truhla se starými věcmi? Domek, který není zvenku i uvnitř "zrekonstruovaný" k obrazu paneláku? Kde bude vonět čerstvě zorané pole a vůně rozváženého hnoje? Zdravě Ti závidím, žes našla chuť a vůli si takovýto domek pořídit, asi máš hodně šikovného muže. Zkus nafotit a poslat- taková polička s porcelánovými kořenkami a kanýrky, jaké nám ukázala Vlasta, to musí být paráda. A když to ještě někdo i umí vytvořit i dnes, žasnu, skutečně.

Ale stejně to muselo být Vlasti krásné, žít v té době, myslím tím krásné pro oko, nejenom výšivky, ale i porcelán, nábytek ze dřeva. Můj muž je od Břeclavi, byla jsem tam jen jednou, na hodech asi před dvaceti lety, a kroje jenom semotamo, ale staříček i stařenka ještě běžně chodili v těch ne svátečních krojích. Ale voda jenom ve studni - to praní krojů muselo být problémem, tolik suknic. I když - dětství jsem strávila sice v činžáku, ale taky se studenou vodou na společné chodbě, suchým WC ve dvoře, v pokoji, kde se spalo, nebyla ani kamna - a neubylo mně, možná naopak. Je to bezva v létě někde na chaloupce, ale pro běžný život s více dětmi, no nevím, jak bych to zvládala.
Moje babička háčkovala na ona obrovská činžáková okna dlouhé záclony z příze. Jednu z nich jsem vozívala sebou v rámci svého "brožovaného" života po vlastech českých /mockrát jsem se coby svobodná stěhovala/ - a záclona se mnou. Pak mně ji jednou, složenou a naškrobenou, sežraly myši, zůstalo z ní tisíce malinkých kousků. Od té doby nemám myši ráda...

ZdeňkoT, zdravím Tě. Maminčiny výšivky (i tetiny) se stále za jejich života používaly. Teta zemřela 1999, mamka 2001. Teď mám stále na gauči mamčin kulatý vyšívaný polštář a občas dám na stůl ubrus. Ostatní dečky a kuchařky jsou ve skříni. S praním a žehlením nemám extra zvláštní zkušenosti. Zřejmě bílé plátýnko by se mohlo vyprat s přidáním nějakého odbarvovače, ale zkušenosti s tím nemám. Žehlení je pracné. Musí se opatrně, aby se neroztrhly děrované výšivky a musí se žehlit prádlo vlhké.
K těm krojům. Nikde už se tady běžně kroje nenosí, jen sem tam nějaká stará osoba ještě všední kroj. oblečení obléká. Jinak se kroje oblékají už jen pro slavnostní příležitosti, hody, jízdy králů, slavnosti, kroj. plesy apod. Už moje babička, která se narodila v r. 1869 byla ,,městská,, jelikož pracovala ve městech, v Ostravě, Opavě, Vídni ... Moje mamka nar. 1906 a teta nar. 1904, obě byly vyučené pánské a dámské krejčové, byly za svého mládí velice moderní, ale obě měly vlastnoručně šité a vyšívané kroje pro sebe i pro své manžely. Ale ty kroje se v naší rodině nosily jen pro slavnosti. Civilní oblečení je přece mnohem pohodlnější na běžné nošení.

Vlasti, já mám po babičce /nar. 1895/ vyšívaný ubrus s malými ubrousky, takové ty obšívané dírky /omlouvám se, ale já se v technikách nevyznám, nemám žádnou trpělivost na vyšívání ani na žádné ruční práce - něco jako jsou rukávce u kroje/. Na stůl jsem ho dala jen jednou - muž okamžitě na něj vylil kafe a pak jsem si ho dala na stůl pro své potěšení, až nikdo nebyl doma, to se podařilo za mého skoro třicetiletého manželství snad dvakrát. Ty malé ubrousky jsem používala častěji, ale nedokáži je znovu vyprat tak, aby byly znovu nádherně bílé, ani vyžehlit. Poradíš? Je to na takovém bavlněném plátýnku. Z Tvého povídání jsem se dověděla, že jsi z Uherského Hradiště - občas projíždím, chci se zeptat - tam se ještě chodí ve krojích, nebo jsem měla jen štěstí a z autobusu náhodou někoho v kroji viděla?

Ahoj,vítej mezi nás,Jarko!Jsem ráda, že se Ti maminčiny výšivky líbí a inspirují k další výtvarné a užitečné činnosti.Měj se fajn a pošli fotky Tvých prací.

Dobrý večer, jsem tady nová, zatím se na Seniortipu orientuji. Začala jsem v ne zrovna dobré rubrice - deprese. Ale tohle je lepší. Snad mám dost šikovné ruce a od mládí si šikovných a pracovitých rukou považuji. Když jsem se vdala, uměla jsem minimum, ale časem jsem děti obšila i včetně zimních kabátů. Na "důchod" se těším, že budu dělat věci, na které nebyl čas. Toužila jsem po klasické vesnické chalupě a , kde se všechno nevyhazovalo. Babička dokázala zužitkovat sebemenší hadříček, ale tak, že z něho vznikla krásná nová věc. A tak když jsem si pořídila tu chaloupku, sice rozpadlou a na dluh, už pátý rok tam opatruji jako oko v hlavě polštářky, kanýrky, štykování po babičce, mamince, vyspravila jsem kraječky a doufám, že přidám i své věci. Maminčiny výšivky mi budou inspirací. Toužím si vyšít vlastní kuchařku, ta našim nezbyla. Nemá někdo další inspiraci? Díky.

Magdalenko, všecko, co si mamka ještě za svobodna vyšila do výbavy, se u nás normálně používalo. Některé věci jsou již vyprané, vybledlé, poničené,
vždyť je to na nich i vidět. Například ten vyšívaný kulatý polštářek je vybledlý. Mám ho ještě i já. Některé kuchařky i ubrusy jsou již praním poškozené. Je to na nich také vidět. Maminka měla vyšívanou celou výbavu a bylo toho dost, takže některé kousky vydržely v dobrém stavu dodnes, ale používalo se všecko. Ahoj!

To je moc pěkné. A promiň naivní dotaz, to na takovém pracně vyšívaném polštáři opravdu spala, nebo byl jen parádní?

Přidávám ještě výšivku na polštáři. Maminka si vyšila do výbavy ložní prádlo.

Vlasti to nic nebylo, to je maličkost, je to práce webmastra, ale já mu musím dát pokyn atd... To víš, než se časově doladíme, tak to chvíli trvá. Jinak o nic nejde, hlavně vkládej a vkládejte, další inspirace, já se na ně ráda koukám a vždycky si říkám, to si udělám, to si udělám:)
Ale to nevadí, až budu v důchodu tak třeba na to vše dojde. Zatím potěším oko a to je také důležité. A určitě je nás takových mnoho. Pokud se nemýlím, tak to taky jistě někdo další potvrdí.