1.4. 1833 v Hradci Králové zemřel Jan Antonín Venuto narozený 24.5. 1746 Jevišovice u Znojma. Byl to královéhradecký kanovník, sběratel a autor mnoha akvarelových vedut českých a moravských měst.

Vystudoval jezuitské gymnázium ve Znojmě a poté filozofii a teologii na olomoucké universitě. Zde byl promován a byl vysvěcen na kněze. V průběhu své umělecké tvorby spolupracoval s mnoha historiky a topografy. Jeho dílo je převážně uloženo ve vídeňské Rakouské národní knihovně, zahrnuje více než 500 českých a moravských vedut. Vidíme podobu českých zemí až do přelomu 18. a 19. století. Na základě kreseb malíře vznikly na počátku 19.století dvě desítky grafických listů s náměty českých měst, hradů a zámků.

29. března 1941 zemřel nakladatel a knihkupec František Topič

V roce 1883 otevřel knihkupectví na Ferdinandově (dnešní Národní) třídě. Později vybudoval výstavní síň Topičův salón, kde se prodávaly originály obrazů, plastik i předmětů užitého umění. Vydával edice Vzdělávací knihovna, Francouzská knihovna a podobně.

Roku 1909 začal Topičovi v podnikání pomáhat syn Jaroslav, jehož úkolem bylo přivést do nakladatelství mladé autory. Firma se změnila na veřejnou obchodní společnost a její budoucnost se zdála být jasná. Jaroslav Topič ale roku 1936 předčasně zemřel a již téměř osmdesátiletý František musel podnik prodat. Kupcem se stal Jaroslav Stránský, který do Topičova domu přenesl redakci Lidových novin a nakladatelství Františka Borového.

Zemřel roku 1941 a byl pohřben v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech postavené dle návrhu Jana Kotěry.

28.3.1592 se v Nivnici na Moravě narodil Jan Amos Komenský, zemřel 15.11.1670 v Amsterodamu.

Jan Amos Komenský byl biskup jednoty Bratrské, vědec, spisovatel, myslitel, filozof.
Jako myslitel přesáhl Komenský svou dobu a má co říci i dnešnímu člověku.
Byl to i velký reformátor školství, v mnoha zemích Evropy se školy reformovaly dle jeho zásad, snažil se spojit umění s vědou a víru s naukou.

Citát: "Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem".

24.3. 1830 v Jičíně se narodil Vladislav Šír, zemřel 24.4. 1889 v Praze Byl to český lékař, ornitolog, spisovatel. Po studiích působil jako lékař v Jičíně a organizoval tam vlastenecké spolky. Od roku 1875 žil v Praze. Byl autorem řady vědeckých článků i samostatných publikací s lékařskou, přírodovědeckou a chovatelskou tematikou. Jeho hlavní dílo, Ptactvo české, vyšlo posmrtně.

Vladislav Šír byl vášnivým sběratelem přírodnin a během svého života sestavil velkou sbírku ptáků, hmyzu, motýlů, rostlin, nerostů a lastur. Měl sbírku perfektně preparovaných motýlů, bohužel na exemplářích neuváděl lokální údaje, čímž sbírka byla znehodnocená.

20.3. 1865 se narodil v Českých Budějovicích František Bohumil Doubek, zemřel 26.10.1952 v Novém Jičíně. Byl to malíř, kreslíř a ilustrátor.

Studoval na kreslířské škole a v Praze na akademii výtvarného umění v letech 1880 - 1885 u prof Sequense, Fr. Čermáka a Ant. Lhoty. V letech 1885 - 1888 pokračoval ve studiích na mnichovské akademii u prof. O. Seitze a A. von Lietzen - Mayera. Věnoval se hlavně žánrovému malířství a podobiznám.

Roku 1933 přesídlil František Bohumil Doubek do Prahy, kde vystavoval svá díla a rovněž vytvořil mnoho ilustrací. Portrétoval T. G. Masaryka. Byl členem Jednoty umělců výtvarných a v letech 1898 - 1900 Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1949 se s přibývajícími zdravotními problémy dostal do sociálního ústavu boromejek v Novém Jičíně, kde zemřel. Je pohřben na místním hřbitově.

19.3.1891 se v Jaroměři narodil Josef Šíma, zemřel 24.7.1971 v Paříži.

Josef Šíma byl český malíř, ilustrátor a překladatel žijící téměř 50 let v Paříži. Patří k předním českým surrealistům, v 60. letech realizoval vitráže pro kostel svatého Jakuba v Remeši, středověkou legendu převedl do moderní podoby.
Jeho obrazy mají v sobě řadu symbolů a prvků, nekonvenčně zpracovával antická témata, pojetí světa a umění bylo splýváním reality s živly a barvou, ohněm i světlem.
V oblasti grafické tvorby patří Josef Šíma k velmi vyhledávaným autorům, ačkoliv žil většinou v Paříži, jeho umění si podrželo český ráz. Po válce se Šíma věnoval mystériu světla, byl znamenitým ilustrátorem básnických sbírek českých i francouzských. Pracoval i v dřevorytu a napsal velikou řadu článků a kritik z oboru moderního umění.
Umělec patří k velkým osobnostem evropského umění 20. století.

Z díla např. Podobizna O.N., Krajina se stébly, Krajina s torzem, Odpoutaný strom, Leda s labutí a jiné.
Reálné napětí Evropy, začátek války, otřáslo i Šímovou harmonickou tvorbou Pád Ikarův, Návrat Théseův, Zoufalství Orfeovo, Lidé z baru, Panenky a mnoho dalších.

17.3. 1927 v Praze zemřel Edvin Bayer, narozený 17.2. 1862 v Chotěboři. Byl to český botanik, muzeolog, ředitel botanického oddělení Národního muzea v Praze. Zabýval se fytopaleontologií a lichenologií. Je autorem mnoha odborných článků v tisku, vysokoškolských učebnicích a publikací, zabývajících se botanikou.

14.3. 1810 v Lomnici nad Popelkou se narodil Antonín Vincenc Šlechta, zemřel 2.1. 1886 v Sedmihorkách. Byl to zakladatel lázní Sedmihorek, český lékař-balneolog, zastánce vodoléčby.

Vystudoval filozofii a medicínu v Praze, potom krátce působil jako lékař v Turnově. Lázně Sedmihorky byly založeny Antonínem Šlechtou v letech 1839-1841. Název získaly podle minerálního pramene "Sedmihorka" a k léčbě byla využívána metoda jesenického léčitele Vincenze Priessnitze. Po 2. světové válce byly Lázně Sedmihorky znárodněny a přeměněny na zotavovnu ROH. V současné době jsou bohužel trvale uzavřeny.

Skvělá pověst lázní i krása okolní přírody sem přitahovala čím dál více zájemců. Traduje se, že návštěvníci lázní, okouzleni nevšední okolní krásou, sami nazvali tento kout naší země, Českým rájem. Toto pojmenování se nebývale rychle vžilo a později se rozšířilo na větší oblast. Mezi lázeňskými hosty se objevovala velmi zvučná jména, jako například Eliška Krásnohorská, Karel Havlíček Borovský, Karel Jaromír Erben, Josef Václav Sládek, Jaroslav Vrchlický či Hana Kvapilová a další.

10.3. 1861 v Petrohradu zemřel Taras Ševčenko narozený 9.3. 1814. Byl to ukrajinský básník, výtvarný umělec, folklorista a etnograf. Vedle Ivana Kotljarevského zakladatel moderní národní ukrajinské literatury, symbol země a ukrajinské kultury. Jeho pomníky stojí v mnoha ukrajinských i světových městech. Za psaní v ukrajinštině a obhajobu ukrajinské nezávislosti byl v roce 1847 uvězněn. Ze 47 let svého života prožil Ševčenko 24 let jako nevolník, 9 let na svobodě, 10 let ve vyhnanství a 4 roky pod policejním dohledem.

8. března 1348 Karel IV. vydal zakládací listinu Nového Města pražského.

Město bylo založeno kolem tří centrálních prostorů (dnešní nám. Karlovo, Václavské a Senovážné) se sítí pravoúhlých, nezvykle širokých ulic jak středisko řemeslné výroby.

V roce 1784 bylo spojeno s ostatními historickými částmi Prahy v jeden celek.

7.3. 1716 se narodil Josef Stern, zemřel 1.7. 1775. Byl to barokní malíř oltářních obrazů a fresek rakouské národnosti. Dlouho působil na území dnešní České republiky a byl mimo jiné i dvorním malířem hraběte Leopolda Dietrichsteina v Brně.
V mládí Josef Stern prošel italskou školou. Byl ovlivněn italskou, především benátskou malbou. Kromě Brna pracoval pro řadu kostelů, byla to i Kroměříž, dále v Krnově a ve Slezsku, dále i v Čechy Umělecká práce malíře zahrnuje jak nástěnnou malbu, tak závěsné obrazy s převážně náboženskou tematikou.

3.3. 1966 v Memmingenu v Německu zemřel Gustav Brauner, narozený 10.9. 1880 v Tylově u Rýmařova. Byl to středoškolský učitel, malíř, grafik, krajinář.

Gustav Brauner studoval na technické škole v Brně, odkud přešel na Vídeňskou akademii kde studoval v letech 1899-1909. Vyučoval poté na německých středních školách v jižních Čechách. Namaloval velké množství akvarelů z Budějovicka a jižních Čech Po odchodu do penze se usadil v Uničově a vyhledával náměty z místního prostředí. Maloval venkovská stavení severní Moravy a Slezska, krajinu se vzdálenými kopci i lukami. Po druhé světové válce byl odsunut a usadil se v Bavorsku. Nadále tvořil a realizoval několik výstav ve Španělsku i v USA.

29.2. 1864 v Praze se narodil Vilém Doubrava, zemřel 2.11. 1935 v Srbsku. Byl to český hudební skladatel, pedagog a překladatel. Vilém Doubrava vystudoval v Praze gymnázium a zpěv. Po státní zkoušce byl majitel hudební školy na Žižkově, pořádal se svými žáky hudebně výchovné koncerty. Zároveň byl úředníkem pražské plynárny, ve výslužbě žil ve Vráži u Berouna.
Vilém Doubrava byl autor klavírních skladeb. Vydal písně Čtvero písní, Staropražské písničky a jiné. Překládal krátké beletristické práce a uveřejnil i články z oboru přírodopisu.

26.2. 1735 ve Chvalšinech se narodil Josef Rosenauer, zemřel 10.3. 1804 v Českém Krumlově. Datum narození není zcela přesné. Byl to význačný jihočeský rodák, český inženýr, který vyprojektoval a postavil Schwarzenberský kanál a Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Josef Rosenauer se narodil jako dítě svobodné matky. Roku 1759 nastupuje jako lesní adjunkt do schwarzenberského lesního úřadu v Českém Krumlově. Na náklady zaměstnavatele studoval na inženýrské akademii ve Vídni, kterou ukončil r. 1770 a následujícího roku získává titul schwarzenberského knížecího lesního inženýra. V roce 1724 se stává přísežným zemským zeměměřičem.
V době života Josefa Rosenauera ještě nepronikla na území Šumavy železnice, trvalo to dalších 50 let. Existovaly stezky a dlážděné či neupravované silnice pro soumary a vozy jako hlavní dopravní komunikace. Vypracováním návrhu plavení dřeva z oblasti šumavské Modravy a Roklanu po řece Vydře s obejitím nesplavného úseku pod Antýglem.Josef Rosenauer navrhl vodní kanál, který se dnes jmenuje Vchynicko-tetovský. Tento kanál nesplavný úsek Vydry geniálně obchází a ústí do Křemelné pod obcí Srní. Zajímavé je, že vybudování této asi 14 km dlouhé stavby v náročném horském terénu trvalo Rosenauerovi a asi 300 dělníkům jen dva roky (1799-1801).
V závěru života byl Josef Rosenauer nejen občanem Českého Krumlova a čestným občanem Vídně, ale také čestným občanem královského hlavního města Prahy.


Doplním text, při mých toulkách Šumavou nikdy nevynechám cestu podél Vchynicko-tetovského kanálu, miluji ho, obdivuji malé mosty a mostky, je to pohoda pro oči i duši. Inženýr Josef Rosenauer byl skvělý muž s velkou vizí do budoucna.

22.2. 1993 zemřel v Praze Miloslav Troup, narozený 30.6. 1917 v Hořovicích. Byl to český akademický malíř. Vystudoval Státní grafickou školu a Státní umělecko průmyslovou školu v Praze. V jeho výtvarném vývoji sehrálo důležitou roli studium v Paříži v druhé polovině 40 let.

Vzdělával se na École des Beaux Arts a École des Arts décoratifs. Po návratu do vlasti v roce 1950 se usadil v Praze, kde po celý život pracoval ve svém ateliéru na Starém Městě ve Veleslavínově ulici. Architekturu města zachycoval velmi osobitým způsobem na svých plátnech. Kromě volné tvorby se intenzivně zabýval ilustrováním a užitou grafikou.

Ve Francii jeho výtvarný projev získal expresivní výraz založený na suverénní kresbě a jasné barevnosti. Silné francouzské vlivy se odrážely v jeho celoživotní tvorbě. Do témat jeho volné malby se vždy promítalo prostředí, v němž žil, ať už to byly pařížské ulice se svéráznými postavami trhovců či později architektura staré Prahy, nebo prostředí jihočeského venkova.

Miloslav Troup se podílel i na výzdobě sakrálních interiérů. Oblíbil si jižní Čechy, kam zajížděl za svým bratrem prachatickým lékárníkem a jeho rodinou, s níž trávil letní dovolené a vánoční svátky. Velmi bohatá je knižní ilustrace, umělec ilustroval více než 160 titulů, z nichž některé vyšly v mnoha jazykových mutacích a deseti vydáním. Miloslav Troup se prosadil rovněž v oboru užitého umění, vytvořil návrhy pro vitráže do olova umístěné v Praze, Olomouci, Pitíně, Ostravě, Martině a Česticích u Volyně.