15. července 1099 skončila první a nejúspěšnější křížová výprava dobytím Jeruzaléma a vytvořením Jeruzalémského království. Křížové výpravy vyhlásila katolická církev. Byly to svaté války proti nekřesťanům nebo pohanům. Všechny ostatní skončily neslavně...

Během obléhání Jeruzaléma byly četné útoky na hradby obránci odraženy. Janovské oddíly vedené Guglielmem Embriacem předtím rozebraly své lodě, na kterých do Svaté země připluly. Z jejich dřeva poté Embriacovi muži sestrojili mohutné obléhací věže.

Ráno 15. července dosáhla hradeb Godefroiova věž poblíž severovýchodní rohové brány a podle kroniky Gesta Francorum dva vlámští rytíři jménem Lethalde a Engelbert byli první, kdo vnikli do města, následováni Godefroiem, jeho bratrem Eustachem, Tankredem a jejich vojáky. Věž hraběte Raimonda de Saint-Gilles byla nejprve zastavena příkopem, ale ostatní křižáci pronikli do města a posádka střežící bránu se Raimondovi vzdala.

Jakmile křižáci prolomili vnější hradby a vnikli do města, začali okamžitě drancovat a vraždit, zabíjeli celé odpoledne, večer až do příštího rána. Muslimové, Židé i ten nevelký počet křesťanů, který ve městě zůstal, byli pozabíjeni bez rozdílu s nevybíravou krutostí. Mnozí muslimové hledali útočiště v Mešitě Al-Aksá, kde, podle Gesty Francorum ..."bylo zabíjení tak obrovské, že naši muži brodili v krvi až po kotníky." Podle Raimonda d´Aguilers muži jeli v krvi až po kolena a uzdy svých otěží. Arabský historik Ibn al-Athir popisuje křižácké řádění takto: ...povraždili však více než 70 000 lidí..." Podle kroniky Ibn al-Kalanisiho židovští obránci města hledali bezpečí v synagoze, ale Frankové jim ji zapálili nad hlavami a zabili tak každého uvnitř. Křižáci poté kroužili kolem hořící budovy za zpěvu "Kriste, my zbožňujem tě!" Tankred si poté začal nárokovat Chrámovou čtvrť v Jeruzalémě pro sebe a nabídl ochranu některým zdejším muslimům, avšak nemohl je ochránit před smrtí z rukou svých vlastních vojáků. Jeruzalémský guvernér se opevnil v citadele Davidovy věže, kde se následně vzdal Raimodovi de Saint-Gilles za podmínky, že on i jeho stráž bude dopravena do Askalonu. (více na:wikipedia.org)

14. červenec - Mezinárodní den alternativ ke spalovnám

Den alternativ ke spalovnám odpadů vyhlásila na 14. červenec mezinárodní síť GAIA (Global Aliance for Incineration Alternatives). Akce k Celosvětovému dni alternativ ke spalovnám pořádá mnoho organizací v mnoha zemích všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Tento den poukazuje na problém se znečišťováním životního prostředí, kdy zdraví škodlivé plyny vypouštěné do vzduchu jsou naprosto zbytečné. Některé plyny vznikají jen díky spalovnám. Tento den si prosadila právě mezinárodní síť GAIA.

13. července 1404 se konala jedna z nejslavnějších pražských poprav nedaleko dnešního Masarykova nádraží v místě zvaném Bulhar. Svůj život při ní ukončil nejen obávaný loupeživý rytíř Jan Zoul alias Mikeš, ale i jeho padesát kumpánů, s nimiž pilně loupil v okolí Chocerad a v povodí Sázavy.

Odsouzenci byli vedení na místo popravy za velkého zájmu přihlížejících za Staroměstského náměstí Celenou a Hybernskou ulicí. Šibenice, která je čekala byla prý tak široká, že mohli být oběšeni všichni najednou. Poslední útěchu jim poskytl podsaditý, asi třicetiletý kněz menší postavy, díky němuž prý sám vůdce tlupy učinil pokání. Onen utěšitel se jmenoval Jan Hus. Zoul Visel na šibenici pro výstrahu dlouhých sedm let. (Z knihy "Co v průvodcích nebývá")

10. července 1947 Československá vláda odvolala účast na Marshallově plánu, kterým USA pomáhaly válkou zničené Evropě.

ČR účast na úvodní vyjednávací konferenci potvrdila. Zasáhl však Stalin a Československá vláda rozhodnutí změnila. V té době rozdělení Evropy vrcholilo a Marshallův plán byl jeho tečkou.
Hospodářský program nazvaný po americkém ministrovi zahraničí Georgi Marshallovi měl pomoci obnovit válkou zničený kontinent. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídli Američané všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu. Sověti ho odmítli a ke stejnému kroku donutili i země ve své sféře vlivu.

9. červenec je Světovým dnem veterinárních lékařů. Jeho cílem je přinést pohled na jejich práci. Léčba zvířat je krásná a smysluplná, někdy radostná, někdy smutná.

Ať už máte doma kočku, psa, králíka nebo třeba koně, na jedné věci se jako milovníci zvířat shodneme: veterinární lékaři odvádějí práci, která si zaslouží naši úctu. Dnes máte tedy možnost oslavit se svými zvířecími miláčky Světový den veterinárních lékařů, koupit jim pamlsek či novou hračku a říct jim tak, jak moc pro vás znamenají. Oceníte tím i práci veterinárních lékařů, kteří se starají o zdraví nejen domácích mazlíčků, ale i hospodářských a volně žijících zvířat. Světový den veterinárních lékařů má za cíl podtrhnout a propagovat činnost odborníků na zdraví zvířat po celém světě.

8. července 1997 rozhodla Severoatlantická aliance na summitu v Madridu, že nabídne členství České republice, Maďarsku a Polsku.
Dva roky poté se tyto tři exkomunistické země staly řádnými členy NATO.

V roce 1996 Rusko prohlásilo, že bude akceptovat přijetí středoevropských zemí do NATO, pokud by Aliance těchto zemí nerozšířila své vojenské struktury. 14. března ČR jako první ze zemí, které se ucházely o začlenění do NATO, předala dokumenty k zahájení intenzivního dialogu, který měl předcházet rozhodování o tom, kdy a s kým budou zahájeny rozhovory o přijetí. Také bylo oznámeno, že na území případných nových členů nebudou umístěny jaderné zbraně.

V roce 1997 ČR jako první ze všech kandidátů připojení k NATO úspěšně prošla prvním kolem vyhodnocování své připravenosti. 2. května prohlásil Václav Klaus, že ČR přijme členství v plném rozsahu, nebude žádat žádné výjimky a klást žádné požadavky.

8. července NATO na summitu v Madridu rozhodlo, že nabídne členství ČR, Maďarsku a Polsku, což znamenalo, že ČR okamžitě zahájila vstupní rozhovory. 16. prosince ministři zahraničních věcí Aliance podepsali Protokoly o vstupu těchto tří zemí do NATO.

7. červenec - Dnešní den patří čokoládě

Věděli jste, že 7. červenec je den čokolády? Mezinárodní den čokolády se slaví ještě 13. září a ještě jeden čokoládový den je 28. října.

Čokoládu jako pravděpodobně první objevili Mayové před 2000 roky, mnoho Mayských nápisů se zmiňuje o čokoládě jako o pokrmu bohů.
Pro říši Aztéků byl nápoj z kakaových bobů nazývaný - chocolatl - horký nápoj - obřadním nápojem, kakaové boby byly také používány jako platidlo. Podle záznamů z té doby se králík dal koupit za čtyři kakaové boby.

Do evropy kakao jako první přivezl Columbus ze své poslední výpravy do Karibiku v roce 1502, ale komerční dovoz zahájil španěl Hernando Cortéz o dvě desítky let později.

V roce 1580 vznikla první továrna na zpracování čokolády ve Španělsku, a v polovině 17. století byly v Británii otevřeny první čokoládové kavárny.

První lis na kakaové boby, extrahující kakaové máslo a nechávající zbytek, který se upravuje na prášek - kakao, byl vynalezen o století později a v roce 1847 byla na světě první tabulka čokolády, vyrobená smícháním rozpuštěného kakaového másla s cukrem a kakaem.

Tak neváhejte a zpříjemněte si dnešní den kouskem čokolády. Ale pozor, v únosné míře - myslete na svou štíhlou línii!

6. červenec - Světový den polibku

Příznivé účinky líbání na lidský organismus prokázala řada studií. Světový den polibku se začal slavit ve Velké Británii a rychle se rozšířil po celém světě. Víte ale, jak líbání vzniklo a proč je zdravé?

Líbání pochází z očichávání

Polibek je vlastně pozdrav, při kterém se dotkneme rty pevně přitisknutými k sobě a poté je zase oddálíme. Polibkem dáváme také najevo svou náklonnost, přátelství, lásku a city.

Ale odkud se vlastně vzalo líbání? Prý se vyvinulo z toho, jak se zvířata navzájem očichávala. Když se pak předchůdce člověka naučil vzpřímenému postoji, obrátil svoji pozornost k horním partiím těla. Ať už jde tedy o zdvořilé políbení ruky, o eskymácký zvyk tření nosů namísto polibku nebo o francouzský polibek - všechny tyto projevy mají prý původ v pradávném očichávání.

Proč je líbání zdravé?

Polibek a předeším ten, který trvá déle než tři minuty, je neuvěřitelně zdravý. Výzkumy dokazují, že líbání snižuje napětí, zbavuje nás stresu a snižuje vysoký krevní tlak a cholesterol.

Líbání dokonce prý zabraňuje odumírání mozkových buněk. Při líbání dochází k větší produkci slin (a tudíž k produkci obsahu fosforu a vápníku), které tak pomáhají předcházet kazivosti zubů a jiným ústním problémům.

Líbáním se dále uvolňují hormony štěstí (endorfiny), jež způsobují dobrou náladu. Polibek působí také jako analgetikum a anestetikum a tudíž pomáhá tlumit bolest.

Časté líbaní působí navíc jak prevence problémů s krevním oběhem, žaludkem a žlučníkem a také příznivě ovlivňuje elasticitu pleti.

Co možná nevíte:
- při vášnivém polibku se spálí asi 12 kalorií
- pří líbaní si procvičíte přes 30 obličejových svalů
- nejdelší polibek, který je zapsán v Guinessově knize rekordů, trval 34 hodin a 11 minut
- podle statistik se nejčastěji líbají Francouzi
- studie dokázaly, že při polibku dvě třetiny lidí otočí hlavu doprava

5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

U nás je tento den státním svátkem. 5. července roku 863 přišli bratři Cyril a Metoděj na Velkou Moravu, aby zde kázali ve staroslověnštině a přiblížili tak bohoslužbu obyčejným lidem.
Dále viz dnešní článek:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=3983

první sobota v červenci, letos 4. 7. - Mezinárodní družstevní den

Tradičně v první červencovou sobotu probíhají Mezinárodní družstevní den a Mezinárodní den družstev OSN. Záměrem Mezinárodního družstevního dne je především zvýšit povědomí veřejnosti o družstvech, představit úspěchy družstevního hnutí, jeho ekonomickou efektivitu, ideály mezinárodní solidarity, rovnosti i myšlenku světového míru. Rovněž si klade za cíl posílit a rozšířit spolupráci družstevního hnutí s místními samosprávami a vládami na národní i mezinárodní úrovni.

Poprvé se slavil Mezinárodní družstevní den v roce 1923.

3. července 1928 byl V Americe zahájen prodej prvních televizorů. Jediný přístroj s nevelkou obrazovkou stál 75 dolarů.

K prvnímu televiznímu vysílání prostřednictvím telefonní linky mezi Londýnem a Glasgowem došlo již v roce 1927. O rok později - 9. února 1928 - byl televizní signál přenesen s pomocí rádiových vln z Londýna až do New Yorku. První mechanická televize byla představena poprvé v roce 1928 v USA a v roce 1929 ve Velké Británii a Německu. V roce 1930 byl s televizním obrazem přenášen také zvuk.

Na začátku se vysílalo půl hodiny ráno od pondělí do pátku a půl hodiny v poledne v úterý a v pátek. Tyto přenosy BBC prováděla až do roku 1932, po krátké odstávce a modernizaci techniky pak vysílání pokračovalo až do roku 1935. V té době bylo na světě už dvě stě až tři sta televizních přijímačů. O rok později byl uskutečněn první televizní přenos z olympijských her, které se konaly v Berlíně. (více na:vtm.e15.cz)

2. červenec - Světový den UFO

Světový den neidentifikovatelných předmětů - Právě tento den roku 1947 byly v USA u Roswellu objeveny trosky neznámého předmětu. Podle vyjádření oficiálních míst havaroval meteorologický balon, podle mnoha lidí to byl ale létající talíř s mimozemšťany. Světový den UFO má tuto událost připomínat.

Zkratka UFO v překladu znamená "neidentifikovaný létající předmět". Slovo UFO se však chybně užívá i v širším významu například pro označení mimozemšťanů.

1. července 1916 začala jedna z největších bitev první světové války. V krvavé bitvě na Sommě tehdy zahynulo neuvěřitelných 1,3 miliónu lidí.

Nejkrvavější střetnutí první světové války skončilo v listopadu 1916 v podstatě bez výsledku. Bitva se zapsala do dějin i tím, že zde Britové poprvé nasadili obrněná vozidla - tanky.

Bitvu zahájila sedm dní trvající dělostřelecká příprava, během které spojenci na německé pozice vypálili přes 1,5 milionu střel. Podle původní dohody měl vlastní útok začít 29. června, kvůli dešti a také kvůli útoku Němců u Verdunu, který si vynutil přesun francouzských divizí, byl odložen na 1. července. Rovněž se ukázalo, že dělostřelecká příprava napáchala mnohem menší škody, než velitelé počítali. Plán byl prostý. Jedním útokem odlákat německé zálohy, prolomit zákopy v délce 30 kilometrů a tím vytvořit mezeru pro britské jezdectvo.

V bitvě na Sommě bojovalo mnoho vojáků, kteří se později zapsali do historie. Zřejmě nejznámějším účastníkem bitvy byl tehdy sedmadvacetiletý Adolf Hitler. Nacistický politik si z bojů údajně odnesl poranění genitálií a nohy, z čehož později vznikla legenda o tom, že měl pouze jedno varle.
Mezi vojáky bitvy na Sommě byl i autor Hobita či Pána prstenů J. R. R. Tolkien. Ani on neopustil bitevní pole bez zranění. Na konci října 1916 ho postihla zákopová horečka a dalších bojů se během války už neúčastnil.
Na Sommě bojoval i Otta Frank, otec autorky Deníku Anny Frankové. Frank byl v německé armádě od roku 1915 a vysloužil si hodnost nadporučíka. Po vzestupu Hitlera k moci s rodinou prchl do Amsterdamu, kde se schovávali kvůli svému židovskému původu. Z celé rodiny přežil holocaust pouze on.

30. června 1934 proběhla v Německu krvavá čistka, tzv. noc dlouhých nožů. Hitler dal rozkaz jednotkám SS k likvidaci svých potenciálních soupeřů a jiných nepohodlných osob. Útok byl namířen proti vedení SA, ale zavražděni byli i generálové K. von Schleicher, G. von Kahr, G. Strasser aj. Oficiálně Hitler ohlásil smrt 77 lidí.

Ale 90 obětí vraždění je známo jménem, nacisté si je napsali na seznam. Podle některých výzkumníků ale na přelomu června a července 1934 zemřelo rukou příslušníků Hitlerovy stranické ozbrojené organizace SS (Ochranného oddílu) až 200 vůdcových oponentů. Nacistická propaganda o události hovořila jako o obraně před pučem, v jehož čele měl stát velitel útočných oddílů SA Ernst Röhm, Hitlerův dlouholetý spolubojovník.

29. června 1945 potvrdila smlouva podepsaná v Moskvě ztrátu Podkarpatské Rusi ve prospěch Sovětského svazu. Kdysi nejvýchodnější část našeho státu ale pořád nese české stopy. Starají se o ně ale jenom nadšenci. O co slabší jsou vzpomínky na staré Československo, o to silnější je vazba k novodobému Česku. Svět se změnil, ale někdejší Podkarpatská Rus je pořád hodně chudá. Po desítkách let znovu z Česka do Karpat proudí peníze. Tentokrát je ale posílají sami Ukrajinci, pro které jsou výdělky v Česku často jedinou šancí, jak doma uživit rodinu.

Dřív se za koruny v Karpatech stavěly školy a veřejné budovy a dnes se za ně opravují rodinné domy. Z ukrajinské strany je v tomhle vztahu málo nostalgie a hodně pragmatismu. Zatím ale vypadá, že vydrží rozhodně déle než 1. československá republika.
Sovětský svaz zbavil Podkarpatskou Rus německých nacistů a maďarských fašistů, ale pak už nepřinesl do východního cípu Československa nic dobrého. více na: www.pametnaroda.cz