Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Frantika,
ztra Viktorie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
08.03.2021  08:00
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
8. bezen - Mezinrodn den en

Tento den, slaven od roku 1911, je pipomnkou stvky newyorskch vadlen za zlepen ivotnch podmnek roku 1909. Zpotku byl clem tohoto dne boj za volebn prvo, pozdji za rovnoprvnost, spravedlnost a mr. Dvody slaven svtku byly v prbhu let rozdln - protest feministek, socialistick svtek za dob SSSR...

U ns se oficiln neslav od roku 1990.
 
Datum:
07.03.2021  06:28
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
7. bezna 1876, zskal americk vynlezce Alexander Graham Bell patent na telefon

Moc nechyblo a znali bychom jin jmno. 14. nora 1876 toti na patentn ad ve Washingtonu dorazila asi dv hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Nsledovalo pak dohadovn i soudn procesy. Bell ale vyhrl a 7. bezna 1876 zskal patent.

Nov ra komunikace - ra telefonu - pak zaala 10. bezna 1876 vtou - Pane Watsone, pijte sem, potebuji vs... Tento vzkaz pronesl do apartu Bell a na druhm konci linky, ve vedlej mstnosti, mu naslouchal jeho spolupracovnk Thomas Watson. Tmto se potvrdilo, e pstroj skuten funguje.
 
Datum:
06.03.2021  10:25
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
6. bezen - Mezinrodn den jdu

Vznikl z iniciativy eskho vboru pro UNICEF roku 1999.
Tento vznamn den v kontextu zdravotnictv upozoruje na nezbytnost tohoto prvku pro zdrav. Dle odhad expert Svtov zdravotnick organizace (WHO) cca 800 – 900 milin osob m vlivem nedostatku jdu zvanou poruchu ttn lzy.

V prod se jd vyskytuje vzan v horninch, z nich se postupn vyplavuje srkovou vodou a hromad se v ocenech. Je rznou mrou obsaen v potravinch rostlinnho i ivoinho pvodu. Nedostatek jdu m za nsledek poruchy funkce ttn lzy, co m neblah vliv na vvoj organismu a na energetick metabolismus. I lehk nedostatek jdu v thotenstv a v dtstv vyvolv nevratn poruchy vvoje, zejmna nervov soustavy.

Nutn denn dvka jdu se li podle vku, nejvt potebu maj thotn a kojc eny.

Strava je v R na jd chud a mosk produkty nejsou konzumovny v dostatenm mnostv, proto se provd jodace kuchysk jedl soli, m je zajitn vy obsah jdu i v dalch potravinch, do kterch se sl pidv (nap. pekask a masn vrobky).

Dobrm zdrojem je u ns mlko (dobytek dostv jd v krmnch dvkch). Pirozen vysok obsah jdu je v minerlnch vodch Vincentka a Hanck kyselka. Thotnm a kojcm je doporueno uvat jd ve form tablet, kojeneck strava je pi vrob obohacovna.

Podle kritri WHO je v R rove zsoben jdem uspokojiv.
 
Datum:
05.03.2021  06:41
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
5. bezen - Svtov den modliteb

Svtov den modliteb je celosvtov hnut kesanskch en mnoha tradic, kter se kadoron schzej ke spolenm modlitbm a na mnoha mstech setrvvaj v obecenstv modliteb a sluby.
Toto hnut zapoaly eny v USA a pokrauj v nm eny dnes ji ve vce ne 180 zemch svta.

Je to hnut symbolizovan kadoronm Dnem modliteb v prvn ptek v msci beznu, k nmu jsou zvni vichni lid - eny, mui i dti...
 
Datum:
04.03.2021  07:02
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
4. bezna 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon

Mikrofon neboli zazen pro pemnu zvukovho signlu dnes slav narozeniny. Vbec prvn mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americk vynlezce idovskho pvodu, narozen v Nmecku v roce 1851, m na kont hned nkolik zajmavch vynlez. Mezi nejznmj pat napklad i gramofon.
 
Datum:
03.03.2021  09:21
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
3. bezen - Svtov den divok prody

Svtov den divok prody World Wildlife Day (WWD) je pleitost k oslav krsnch a rozlinch forem divok prody a vyzdvihnut vznamu ochrany prody pro lidstvo. Shodli se na tom pedstavitel 68. zasedn Valnho shromdn OSN 20. prosince 2013 pi jeho vyhlen.

Datum 3. bezna nebylo pro Svtov den divok prody (World Wildlife Day) zvoleno nhodn. Je to den, kdy v roce 1973 vstoupila platnost mluva o mezinrodnm obchodu s ohroenmi druhy voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin (CITES), kter hraje dleitou roli v zajitn toho, aby mezinrodn obchod neohrozil peit jednotlivch druh.

Prostednictvm CITES 180 zem svta hj v souasnosti na 5 000 druh zvat a kolem 29 000 druh rostlin ped hrozbou vyhuben v prod pro nadmrn vyuvn pi obchodovn. esk republika se k CITES pipojila v roce 1992.

Vce informac k mluv CITES: www.mzp.cz
Oficiln strnky Svtovho dne divok prody (v anglitin): www.wildlifeday.org
 
Datum:
02.03.2021  08:55
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
2. bezen - Mezinrodn den boje spisovatel za mr

Tento den byl vyhlen roku 1984 Mezinrodnm sdruenm PEN klub. Jedn se o organizaci sdruujc spisovatele. Pvodn se leny klubu mohli stt jen bsnci, dramatici, vydavatel, esejist, romanopisci (anglicky Poets, Playwrights, Editors, Essayists, Novelists - odtud nzev klubu), tedy ti, kdo bojuj perem.

PEN klub je nejstar svtovou organizac na ochranu lidskch prv. Zasazuje se i o svobodu slova a spoluprci vech spisovatel z celho svta.
 
Datum:
01.03.2021  07:42
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
1. bezna 1950 bylo uskutennho ESKOSLOVENSK STN LIDU

K prvnmu stn po roce 1945 dolo 1. bezna 1950. Jeliko se souasn uskutenil tak soupis zemdlskch, prmyslovch a ivnostenskch zvod, pouvalo se pro celou akci nzvu "nrodn stn 1950". Toto stn bylo poslednm nam stnm zpracovanm za tzv. ptomn obyvatelstvo a nadlouho poslednm, pi nm se zjiovala pslunost k crkvm (k optovnmu zaazen otzky na nboensk vyznn dolo a pi stn 1991). Podstatnou zmnou oproti stn 1930 pak byla nov definice nrodnosti, podle kter se nrodnost rozumla pslunost k nrodu, s jeho kulturnm a pracovnm spoleenstvm je stan vnitn spjat a k nmu se hls.

Stn bylo dle prvnm na zem eskoslovenska, zahrnujcm v plnm zemnm rozsahu stn dom a byt, ale tehdy se jet nepodailo zskan data o obyvatelstvu a objektech bydlen vzjemn propojit.

Vsledky stn byly publikovny postupn jako neveejn a s omezenm potem vtisk. Tiskem byly vydny v nzkm nkladu a v letech 1957-1958, a to ve 4 svazcch pod spolenm nzvem Stn lidu a soupis dom a byt v republice eskoslovensk ke dni 1. bezna 1950. Pro veejnost byla data stn 1950 uvolnna po odtajnn a v roce 1962. I kdy bylo stn 1950 pipraveno ve velmi sloitch podmnkch a v se o nedostatcch, jeho vsledky jsou cenn, a to nejen pro zachycen vech dsledk vlench a povlench udlost ve zmnch potu a sloen obyvatelstva, ale pedevm v postien odsunu nmeckho a vmny maarskho obyvatelstva, reemigrace a pesdlen statisc osob, zvlt do pohrani eskch zem. Zdroj: www.czso.cz
 
Datum:
28.02.2021  07:09
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
28. nora 1883 bylo prask Staromstsk nmst poprv osvtleno elektinou

Frantiek Kik rozsvtil Staromstsk nmst pomoc vlastnch obloukovch lamp. Kik vybavil svm zazenm mnoho mstskch elektrren (prvn v roce 1889 na ikov) a elektrifikoval adu mst a obc. Prvnho zkuebnho veejnho elektrickho osvtlen se dokala prask Hybernsk ulice u pleitosti nvtvy korunnho prince Rudolfa v ervnu 1881 - csask nvtva ale slavnostn osvtlen odmtla. Jen dva tdny v noru 1883 osvtlovaly obloukovky i Staromstsk nmst. Prvn mstsk veejn elektrick osvtlen v roce 1887 rozzilo jihoesk msta Jindichv Hradec a Psek.
 
Datum:
27.02.2021  12:20
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
27. nora 1790 byla v Praze zaloena esk expedice, prvn esk nakladatelstv

Podnt vzniku esk expedice dalo Centrum eskho obrozeneckho hnut. Zakladatelem esk expedice je Vclav Matj Kramrius, kter tak navzal na zruen Svatovclavsk nakladatelstv.

Vclav Matj Kramerius byl esk spisovatel, nakladatel a novin. Poktn byl jako Matj Valentin, jmno Vclav pijal pozdji jako vlasteneck. Vclav Matj Kramrius studoval na jesuitskm gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a pozdji prva. Bhem studi zskal prostednictvm Josefa Dobrovskho prci u Jana z Neuberku, jemu katalogizoval knihovnu.
Pracoval se staroeskmi dly, provdl korektury pro adu eskch osvcenc. Pravdpodobn tato prce iniciovala jeho vydavatelskou innost, nauil pracm nutnm pi vydvn knih. Po krtkm psoben jako uitel etiny pracoval pro Schnfeldsk csask krlovsk potovn Noviny, kde zskal znanou popularit a zkuenosti. Pozdji zaal vydvat vlastn noviny pod nzvem Prask potovsk noviny.

 
Datum:
26.02.2021  08:11
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
26. nora 1616 ml pronst Galileo Galilei vtu "A pece se to!"

Pamtnou vtu ml prohlsit ped soudem katolick crkve. Mnoho lid se ovem pikln k nzoru, e toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak uinil, tak by s velkou pravdpodobnost neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. nora 1564 v italskm mst Pisa. Pozdji se ale jeho rodina odsthovala do Florencie. Otec Galilea si pl, aby se z jeho syna stal lka. Roku 1581 jej tak poslal zpt do Pisy, aby zde studoval medicnu. Galilea ale zajm spe matematika a vda. Po tyech letech se tak i pes protesty svho otce vydal radji tmto smrem. Roku 1586 Galileo u napsal svoji prvn knihu s titulem La Balancitta. Pot se stal i vedoucm katedry matematiky na univerzit v Pise a nsledn i profesorem matematiky na univerzit v Padov. Prv tady se objevily jeho pochybnosti o podob vesmru.

K matematikovi se tou dobou toti dostala zprva o vynlezu dalekohledu z Holandska. Kdy se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a nsledn i vylepil. Oproti jeho pedchdcm, kter zvtovaly tikrt i ptkrt, Galilev pstroj zvtoval a ticetkrt. Mohl jej tak vyut ke sledovn oblohy. Dky tomu se zaslouil o vznamn objevy ty msc Jupitera, fz Venue nebo krter a horch na Msci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo slunen skvrny.

Prv tyto objevy stly za tm, e se Galilo zaal stavt proti takzvanmu geocentrismu. Tedy tvrzen, e Zem je stedem vesmru a vechna vesmrn tlesa se otej kolem n. Tato mylenka se objevila u v dob starovkho ecka. Antit filosofov v ele s Aristotelem pili na to, e je Zem kulat a je jen nepatrnou soust vesmru. Zrove se ale domnvali, e vesmrn objekty se otej kolem Zem. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdej crkev.

Dky n tak panovalo pesvden, e pokud by bylo dokzno, e nebesk tlesa krou kolem Slunce a ne okolo Zem, mlo by to na kesanskou teologii straliv nsledky. Galileovi nzory tak byly pro vrcholn pedstavitele katolick crkve znan nepohodln. Uenec tak musel stanout ped nejvym inkvizitorem, kardinlem Bellarminem. Ten ml jasn poadavky. Galileo se mus vzdt nzoru, e je Slunce stedem vesmru a popt tvrzen, e se Zem pohybuje.

Galileovi bylo vyhroovno muenm, vzenm a smrt na hranici. Tlak crkve nakonec nevydrel a sv tvrzen odvolal. I pesto byl italsk fyzik odsouzen. Inkvizice na nj uvalila domc vzen. Svj ivot tak strvil ve sv vile u Florencie.

Zadostiuinn ze strany crkve se ale Galileo nakonec dokal. Alespo tedy posmrtn. Kdy v roce 1992 pape Jan Pavel II. vydal omluvu, v n zruil vnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz
 
Datum:
25.02.2021  09:21
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
25. nora 1634 byl v Chebu zavradn Albrecht Vclav Eusebius z Valdtejna, esk lechtic a vojevdce (narozen 24. nora 1583)

Vytvoil nov typ najmanho vojska, z nho po skonen ticetilet vlky vznikla stl armda. Na sv mocensk choutky, kdy se snail zskat eskou korunu vyjednvnm se Sasy i vdy, nakonec doplatil ivotem. Zavradn byl 25. nora 1634 v Chebu.
 
Datum:
24.02.2021  08:10
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
24. nora 1582 vydal Pape eho XIII. bulu Inter gravissimas, podle n se posunulo slovn dn o 10 dn dopedu

Konen v roce 1572 nastoupil na papesk stolec eho XIII., mu, kter ml dost odvahy vyeit 150 let se thnouc tahanici o to, zda se m i nem kalend pizpsobit astronomickm skutenostem. Z poven papee vypracovali brati Luigi a Antonio Liliov nvrh na reformu, kterou zvltn komise i sm pape uznali za nejlep dosud pedloenou.

Na zklad toho 24. nora 1582 vydal eho XIII. bulu Inter gravissimas, podle n se mlo slovn dn posunout o 10 dn kupedu pi zachovn obvyklho sledu dn v tdnu, take po tvrtku 4. jna 1582 ml nsledovat ptek 15. jna. Zrove se upravil poet pestupnch dn tak, aby i v ptch staletch pipadal bod jarn rovnodennosti na 21. bezen.

Brati Liliov vychzeli z vpot nmeckho astronoma a matematika Erasma Reinholda, kter v roce 1551 stanovil dlku roku na 365 dn, 5 hodin, 49 minut a 16 vtein, co je o pouhch 30 vtein del ne skuten tropick rok. Od julinskho se nov dlka roku liila o 10 minut a 44 vtein.

V julinskm kalendi bylo v prbhu 400 let sto pestupnch rok (pestupn rok je ten, jeho letopoet je beze zbytku dliteln tymi). K tomu, aby se 21. bezen neposunoval vzhledem k jarn rovnodennosti, bylo nutn vypustit ze ty stolet ti dny - neboli msto jednoho sta pestupnch rok zaadit jich jen devadest sedm. Proto z rok zavrujcch cel stalet, tzv. sekulrn roky, mla bt pestupnmi jen ta, je jsou beze zbytku dliteln tymi sty: napklad rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepestupn. Jednodueji eeno: ze ty po sob jdoucch stalet - napklad 1600, 1700, 1800, 1900 - je prvn dvojsl dlitelno tymi vdy jen u jednoho letopotu, to znamen, e ze 100 pestupnch let, kter ve 400 letech jsou, vypadnou ti pestupn roky, to je prv ty, kter v julinskm kalendi pebvaly.

I takto upraven kalend - nazvan gregorinsk - se li dlkou svho roku, kter in 365,2425 dne, od roku tropickho jen o 0,0003 dne (za 3600 let vak vzroste tento rozdl na cel den, a proto je ureno, e rok 4840 nebude pestupn, pestoe by ml bt). Aby se i tato nerovnovha jet zmenila, vytvej astronomov stle pesnj pravidla.
Vce na:www.hvezdarna-fp.cz
 
Datum:
23.02.2021  10:33
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
23. nora 1893 zskal vynlezce Rudolf Diesel patent na vzntov motor. To byl ale jen zatek, jet mnoho let trvalo ne vyrobil pohonnou jednotku. Npad na motor dostal na studich a mylenku mu vnukla hustilka, kter se tehdy pouvala jako jednoduch zapalova.

Prototyp ze srpna 1893 pohnl uheln mour, a v dal fzi se palivem stal petrolej. Exempl z roku 1897 pak pouval naftu nebo olej z burskch oech.

Na pelomu 19. a 20. stolet byly vzntov motory pli velk a tk a tm nepouiteln v automobilech. Ale dky nzk spoteb paliva se ale uplatnily na eleznici a na moi.
 
Datum:
22.02.2021  08:57
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Stoj za pipomenut...
 
22. nor - Den sesterstv

22. nora se narodili zakladatel skautingu, manel sir Robert Baden-Powell (22. nora 1857) a jeho ena Olave Baden-Powell (22. nora 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvtov den skaut.

Skauti na celm svt si pipomnaj, e jsou si bratry a sestrami, nehled na vzdln, barvu pleti, nrodnost, vk... Podaj nejrznj hry a organizuj charitativn sbrky. Je to takov den soudrnosti a pomoci. Den sesterstv ml pvodn i jin nzvy - Den dk, Den skutk, Den pemlen i Vzpomnkov den.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>