Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Petr,
ztra Svatopluk.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
21.02.2019  07:49
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
Zvltn svtov den:-) Nkdy lovk nev co ve je mon propagovat, ale pipomnm...

21. nor - Mezinrodn den prvodc cestovnho ruchu

Slav se od roku 1989. Podrobnj informace napklad na strnkch Asociace prvodc. www.asociacepruvodcu.cz
Pedmtem innosti asociace je zejmna hjit profesn zjmy len, spoleensky sdruovat prvodce, podlet se na kvalifikanch zkoukch a dalm vzdlvn prvodc, vestrann propagovat a prezentovat sluby svch len.

***

Mezinrodn den boje proti kolonialismu

Tento den je pipomnkou dvou udlost roku 1946. Ve dnech 19. a 23. nora dolo k povstn bombajskch nmonk proti britsk koloniln nadvld, a 21. nora byla v Khie potlaena demonstrace. Den boje proti kolonialismu se slav na popud mldee zem jihovchodn Asie od roku 1948.

***

Mezinrodn den mateskho jazyka

Vdli jste, e na svt existuje okolo 6000 jazyk? Mnohm z nich ale hroz znik, protoe se jedn o jazyk minoritn etnick skupiny. Napklad v Sovtskm svazu a pozdji v Rusku byla tendence tyto jazyky potlaovat. UNESCO roku 1999 vyhlsilo Mezinrodn den mateskho jazyka prv proto, aby ohroen jazyky ochrnilo. Odhady hovo, e bez clen snahy o zachovn jazyka, a tedy i kultury, kter s nm souvis, me bhem pr generac vymizet a 50% jazyk (tj. piblin 3000!). O ochranu jazyk se sna i EU (nap. tm, e veker dokumenty publikuje ve vech jazycch lenskch zem).
 
Datum:
20.02.2019  07:06
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 


20.2. - Den sociln spravedlnosti

OSN vyhlsilo v roce 2007 Svtov den sociln spravedlnosti, ovem lid si jej pipomli v tento den poprv a v roce 2009. Tento svtov den se zamuje na sociln spravedlnost a jeho hlavn cle jsou boj a odstrann chudoby, uplatovn a dodrovn lidskch prv, rovnosti a vzjemnho respektovn. Zkladnmi hodnotami, kter tento den pipomna jsou solidarita a rovnost, tyto dv slova znamenaj naprost zklad hodnot kad spolenosti
 
Datum:
17.02.2019  11:02
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
17. nora 1959 - vyputna prvn meteorologick druice

Za prvn meteorologickou druici je pokldn Vanguard 2, kter byl vyputn 17. nora 1959. Byla to hlinkov koule o hmotnosti 10 kg o prmru 508 mm. Na povrchu druice se nachzely 4 antny, uvnit byly umstny dva teleskopy s fotobukami pro men osvtlen zemskho povrchu, magnetopskovch datov zznamnk, chemick baterie, rdio vyslae a potebn elektronika.

Druice se po startu nedostala na urenou obnou drhu a jej daje nebylo pro technick chyby mon zpracovat. Vyslae druice Vanguard 2 zmlkly po 27 dnech.
zdroj:Wikimedia
 
Datum:
14.02.2019  07:52
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
14. nor - Svtek zamilovanch, tzv. Valentn

Slaven na pamtku svatho Valentna, patrona zamilovanch, opedenho tajemstvm a legendami.
 
Datum:
13.02.2019  12:05
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
13. nor - Svtov den rdia

S npadem Svtovho dne rdia pila panlsk rozhlasov akademie. Termn urila organizace Unesco na 13. nora proto, e v tento den v roce 1946 vzniklo Rdio Spojench nrod, tedy United Nations Radio.
 
Datum:
11.02.2019  10:36
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
V den, kde kalendn datum vytvo slo 112, tedy 11. 2., slavme Evropsk den tsov telefonn linky 112.

O zaveden tohoto evropskho dne se zaslouila esk republika, kdy pedsedala Evropsk unii. Akoliv meziron poet voln na tsov linky v esk republice kles a lid na slo 112 ji nevolaj kvli pesnmu asu, tak sprvn zpsob oznamovn mimodnch udlost je teba obyvatelstvo stle jet uit. O tom vechny pesvdil nap. orkn Herwart, kdy dolo k peten tsovch linek.

Princip fungovn v esk republice
Tsov hovory na jednotn evropsk slo tsovho voln 112 i esk slo 150 jsou odbavovny ve 14 telefonnch centrech umstnch v sdlech hasiskch zchrannch sbor kraj. Tato telefonn centra jsou v rmci esk republiky navzjem hlasov a datov propojena, take jsou pln zastupiteln v ppad peten, vpadku i technologickch odstvek. Technologie telefonnch center propojuje zkladn sloky integrovanho zchrannho systmu (Hasisk zchrann sbor esk republiky, Policii esk republiky a zdravotnickou zchrannou slubu), co umouje rychl vyhodnocen vznikl situace a okamitou reakci zchrannch sloek. Modern softwarov vybaven dovoluje napklad identifikovat adresu volajcho z pevn st nebo urit polohu mobilnho telefonu.
 
Datum:
09.02.2019  12:27
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
Ke verejmu pipomenut jet Jana Vesuvanka napsala tuto zajmavost:

Peetla jsem si verej vznamn den a pipomnla mohutnou erupci sopky Montagne Pele na ostrov Martiniku. Dolo k n 8. kvtna 1902. Tento typ erupce byl do t doby vdcm neznm - jednalo se o pyroklastick proud, dve nazvan hav mrano nebo hav lavina. Je to nejnebezpenj typ erupce, ped nm nen niku prv pro obrovskou rychlost. Tok lvy tak nebezpen nen, lva se pohybuje mnohen pomaleji a d se ped n utct.
Ironi osudu msta bylo, e sopka u msc ped vbuchem varovala tmavm kouem, neobvyklm vskytem plaz a neobvyklmi hlubinnm vlnobitm v moi. Obyvatel mli strach a zaali msto opoutt, ale 11. kvtna se mly konat volby, a tak ady obyvatele pemlouvaly, aby zde zstali. Svolaly dokonce komisi, kter mla posoudit mon nebezpe vbuchu. lenov komise "usoudili" podle pedchoz mrn erupce, k n dolo v roce 1851, e i tato erupce, k n by mohlo dojt, bude mrn, m podpoila ady. Do Sant Pierre pijel dokonce i guvernr uklidovat lidi. Tm byl osud msta zpeetn.
Montagne Pele se probudila znovu v roce 1929, ale prbh erupce byl mrn. V souasn dob je v klidu a krsn porostl vegetac a k vrcholu.

Jana Vesuvanka
 
Datum:
08.02.2019  09:22
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
8. nora 1902 dolo na malm francouzskm antilskm ostrov Martinik k silnmu vbuchu sopky Montagne Pele.

Z bo vulknu se hnal do dol mohutn hav mrak rychlost vce ne 150 metr za sekundu. Rozhaven plyny o teplot 800 C ve spojen s masami lvy a hnoucm sopenm prachem zniily v nkolika okamicch cel msto Saint Pierre. Katastrofa si vydala 26 000 ivot.
 
Datum:
07.02.2019  17:23
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
7. nora 1311 byl korunovn v bazilice sv. Vta Petrem z Aspeltu eskm krlem Jan Lucembursk (a jeho manelka Elika).

Korunovace mla bt kvli neasti Jindicha VII. otce novho krle, nejprve odloena, ale na ntlak lechty se nakonec odehrla.

Prat m칻an zaplatili 120 hiven stbra za klenoty a 600 hiven za krlovsk vdaje. Krl jim na opltku postoupil dvky vybran z Ungeltu a prvn kodifikoval ddinost jejich majetku.
 
Datum:
05.02.2019  09:10
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
Vera jsem nemla as, ale za pipomenut stoj i opodn, nebo je to dleit.

4. nor - Svtov den boje proti rakovin

V roce 2000 skupina sloen z vce ne sta zstupc vld a rznch organizac podepsala v Pai tzv. Paskou chartu prv onkologickch pacient. Od t doby se v tento den konaj po celm svt pednky o problematice rakoviny. U ns je vce znm esk den proti rakovin - den, kdy se prodvaj kytiky s barevnou stukou, kter je v kvtnu.
 
Datum:
31.01.2019  12:11
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
31. leden - Svtov den pomoci malomocnm

Vznikl na popud francouzskho novine Raoula Follereaua roku 1954. Pestoe lepra ji pat mezi liteln nemoci, stle na ni umr mnoho lid. Poty nemocnch se odhaduj v milinech.

Svtov den malomocnch kadoron pipomn, e malomocenstv stle existuje, a e jet dnes jsou v mnoha zemch nemocn vytlaovni na okraj spolenosti. V souasnosti se malomocenstv nejvce v jihovchodn Asii (pipad na ni vce ne polovina ppad), dle v Africe a Jin Americe, velk mnostv malomocnch je tak v Pacifiku a ve vchodnm Stedomo.

Raoul Follereau (narozen 17. srpna 1903 v Neversu), zakladatel Svtovho dne malomocnch, je pomrn mlo znmou o to vak vce pozoruhodnou osobnost. Vznamnou inspirac mu byl Charles de Foucauld, kter na pokraji Sahary si vybudoval poustevnu, kde se modlil a vnoval nvtvnkm, kte za nm zavtali. Denn jich bylo i nkolik destek, pevn se jednalo o obyvatele oz nebo o pslunky kolemjdoucch karavan. Follereau ve svm mld nkolikrt navtvil Saharu, kde se prv inspiroval Foucauldovm pkladem (v blzkosti eky Niger padlo jeho celoivotn rozhodnut vnovat se malomocnm). vce na www.likvidacelepry.cz
 
Datum:
30.01.2019  07:53
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
Karel I. Stuart byl krlem Anglie, Skotska a Irska od 27. bezna 1625 a do sv smrti 30. ledna 1649. Byl synem Jakuba I. z rodu Stuart a Anny Dnsk. Otcovm ddicem se stal pot, co jeho bratr Jindich roku 1612 zemel.

Bhem Anglick obansk vlky nespsn bojoval o moc s anglickm parlamentem. Vinn byl z tyranie a 30. ledna 1649 byl popraven. Na popraviti ekl tuto vtu: "Kdybych dal pednost despotickmu zpsobu a zmnil vechny zkony podle sly mee, nemusel bych se tu objevit."

Po jeho smrti byla monarchie zruena a Anglie se stala na as republikou. Roku 1660 se vrtil do Anglie Karlv syn Karel II. a monarchie byla obnovena.
 
Datum:
29.01.2019  09:35
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
29. ledna 1307 - brnnt m칻an dostali vznamn privilegium - Rudolf Habsbursk, krl esk a polsk jim v Chrudimi potvrdil, e osvobozuje brnnsk m칻any od placen jakhokoliv cla z jejich zbo v echch a na Morav. Zrove naizuje vem celnkm a sprvcm vech cel, aby od Brnnskch nepoadovali dn clo.

Bran zskali "mtn svobodu" hned v prvnm privilegiu msta v lednu roku 1243, ale asem se toto ustanoven pestalo dodrovat - proto si vydali nov privilegium.

Rudolf Habsbursk zvan "Kae" il v letech 1281-1307, byl nejen vvodou rakouskm a trskm (Rudolf III.), ale v letech 1306-1307 se stal eskm krlem. Zemel 4. ervence 1307 pi oblhn Horaovic. Byl nejstarm synem msko-nmeckho csae Albrechta I.
 
Datum:
28.01.2019  12:13
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 
28. leden

je ve svt pipomnn jako Den ochrany osobnch daj.

Pro?
Den ochrany osobnch daj vyhlsila Rada Evropy na 28. leden. V ten den byla v roce 1981 slavnostn otevena k podpisu mluva 108 o ochran osob se zetelem na automatizovan zpracovn osobnch dat (Convention for the Protection of Individuals with Regard to Automatic Processing of Personal Data - ETS 108, dle jen mluva 108).

Co to je mluva 108?
mluva 108 je prvnm ucelenm evropskm dokumentem zamenm na ochranu osobnch daj, kter je pro pistoupiv stty (tj. stty, kter ji ratifikuj) zvazn. V souasn dob ji ji naprost vtina evropskch stt ratifikovala, nebo alespo podepsala. Mylenkov navazuje na princip ochrany soukrom obsaen v podstatn star Evropsk mluv o ochran lidskch prv a zkladnch svobod z roku 1950.
esk republika mluvu 108 podepsala 8. z 2000. Souasn byl zahjen proces ratifikace, kter byl zavren pednm ratifikanch listin ve trasburku 9. ervence 2001.
 
Datum:
27.01.2019  07:34
Od:
Kvta (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnm
 

27.1. Mezinrodn den pamtky obt Holocaustu a pedchzen zloinm proti lidskosti.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>