8. březen - Mezinárodní den žen

Tento den, slavený od roku 1911, je připomínkou stávky newyorských švadlen za zlepšení životních podmínek roku 1909. Zpočátku byl cílem tohoto dne boj za volební právo, později za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Důvody slavení svátku byly v průběhu let rozdílné - protest feministek, socialistický svátek za dob SSSR...

U nás se oficiálně neslaví od roku 1990.

7. března 1876, získal americký vynálezce Alexander Graham Bell patent na telefon

Moc nechybělo a znali bychom jiné jméno. 14. února 1876 totiž na patentní úřad ve Washingtonu dorazila asi dvě hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Následovalo pak dohadování i soudní procesy. Bell ale vyhrál a 7. března 1876 získal patent.

Nová éra komunikace - éra telefonu - pak začala 10. března 1876 větou - Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás... Tento vzkaz pronesl do aparátu Bell a na druhém konci linky, ve vedlejší místnosti, mu naslouchal jeho spolupracovník Thomas Watson. Tímto se potvrdilo, že přístroj skutečně funguje.

6. březen - Mezinárodní den jódu

Vznikl z iniciativy Českého výboru pro UNICEF roku 1999.
Tento významný den v kontextu zdravotnictví upozorňuje na nezbytnost tohoto prvku pro zdraví. Dle odhadů expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) cca 800 – 900 miliónů osob má vlivem nedostatku jódu závažnou poruchu štítné žlázy.

V přírodě se jód vyskytuje vázaný v horninách, z nichž se postupně vyplavuje srážkovou vodou a hromadí se v oceánech. Je různou měrou obsažen v potravinách rostlinného i živočišného původu. Nedostatek jódu má za následek poruchy funkce štítné žlázy, což má neblahý vliv na vývoj organismu a na energetický metabolismus. I lehký nedostatek jódu v těhotenství a v dětství vyvolává nevratné poruchy vývoje, zejména nervové soustavy.

Nutná denní dávka jódu se liší podle věku, největší potřebu mají těhotné a kojící ženy.

Strava je v ČR na jód chudá a mořské produkty nejsou konzumovány v dostatečném množství, proto se provádí jodace kuchyňské jedlé soli, čímž je zajištěn vyšší obsah jódu i v dalších potravinách, do kterých se sůl přidává (např. pekařské a masné výrobky).

Dobrým zdrojem je u nás mléko (dobytek dostává jód v krmných dávkách). Přirozeně vysoký obsah jódu je v minerálních vodách Vincentka a Hanácká kyselka. Těhotným a kojícím je doporučeno užívat jód ve formě tablet, kojenecká strava je při výrobě obohacována.

Podle kritérií WHO je v ČR úroveň zásobení jódem uspokojivá.

5. březen - Světový den modliteb

Světový den modliteb je celosvětové hnutí křesťanských žen mnoha tradic, které se každoročně scházejí ke společným modlitbám a na mnoha místech setrvávají v obecenství modliteb a služby.
Toto hnutí započaly ženy v USA a pokračují v něm ženy dnes již ve více než 180 zemích světa.

Je to hnutí symbolizované každoročním Dnem modliteb v první pátek v měsíci březnu, k němuž jsou zváni všichni lidé - ženy, muži i děti...

4. března 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon

Mikrofon neboli zařízení pro přeměnu zvukového signálu dnes slaví narozeniny. Vůbec první mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americký vynálezce židovského původu, narozený v Německu v roce 1851, má na kontě hned několik zajímavých vynálezů. Mezi nejznámější patří například i gramofon.

3. březen - Světový den divoké přírody

Světový den divoké přírody World Wildlife Day (WWD) je příležitostí k oslavě krásných a rozličných forem divoké přírody a vyzdvihnutí významu ochrany přírody pro lidstvo. Shodli se na tom představitelé 68. zasedání Valného shromáždění OSN 20. prosince 2013 při jeho vyhlášení.

Datum 3. března nebylo pro Světový den divoké přírody (World Wildlife Day) zvoleno náhodně. Je to den, kdy v roce 1973 vstoupila platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), která hraje důležitou roli v zajištění toho, aby mezinárodní obchod neohrozil přežití jednotlivých druhů.

Prostřednictvím CITES 180 zemí světa hájí v současnosti na 5 000 druhů zvířat a kolem 29 000 druhů rostlin před hrozbou vyhubení v přírodě pro nadměrné využívání při obchodování. Česká republika se k CITES připojila v roce 1992.

Více informací k úmluvě CITES: www.mzp.cz
Oficiální stránky Světového dne divoké přírody (v angličtině): www.wildlifeday.org

2. březen - Mezinárodní den boje spisovatelů za mír

Tento den byl vyhlášen roku 1984 Mezinárodním sdružením PEN klub. Jedná se o organizaci sdružující spisovatele. Původně se členy klubu mohli stát jen básníci, dramatici, vydavatelé, esejisté, romanopisci (anglicky Poets, Playwrights, Editors, Essayists, Novelists - odtud název klubu), tedy ti, kdo bojují perem.

PEN klub je nejstarší světovou organizací na ochranu lidských práv. Zasazuje se i o svobodu slova a spolupráci všech spisovatelů z celého světa.

1. března 1950 bylo uskutečněného ČESKOSLOVENSKÉ SČÍTÁNÍ LIDU

K prvnímu sčítání po roce 1945 došlo 1. března 1950. Jelikož se současně uskutečnil také soupis zemědělských, průmyslových a živnostenských závodů, používalo se pro celou akci názvu "národní sčítání 1950". Toto sčítání bylo posledním naším sčítáním zpracovaným za tzv. přítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím (k opětovnému zařazení otázky na náboženské vyznání došlo až při sčítání 1991). Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.

Sčítání bylo dále prvním na území Československa, zahrnujícím v plném územním rozsahu sčítání domů a bytů, ale tehdy se ještě nepodařilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydlení vzájemně propojit.

Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků. Tiskem byly vydány v nízkém nákladu až v letech 1957-1958, a to ve 4 svazcích pod společným názvem Sčítání lidu a soupis domů a bytů v republice Československé ke dni 1. března 1950. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962. I když bylo sčítání 1950 připraveno ve velmi složitých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachycení všech důsledků válečných a poválečných událostí ve změnách počtu a složení obyvatelstva, ale především v postižení odsunu německého a výměny maďarského obyvatelstva, reemigrace a přesídlení statisíců osob, zvláště do pohraničí českých zemí. Zdroj: www.czso.cz

28. února 1883 bylo pražské Staroměstské náměstí poprvé osvětleno elektřinou

František Křižík rozsvítil Staroměstské náměstí pomocí vlastních obloukových lamp. Křižík vybavil svým zařízením mnoho městských elektráren (první v roce 1889 na Žižkově) a elektrifikoval řadu měst a obcí. Prvního zkušebního veřejného elektrického osvětlení se dočkala pražská Hybernská ulice u příležitosti návštěvy korunního prince Rudolfa v červnu 1881 - císařská návštěva ale slavnostní osvětlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvětlovaly obloukovky i Staroměstské náměstí. První městské veřejné elektrické osvětlení v roce 1887 rozzářilo jihočeská města Jindřichův Hradec a Písek.

27. února 1790 byla v Praze založena Česká expedice, první české nakladatelství

Podnět vzniku Česká expedice dalo Centrum českého obrozeneckého hnutí. Zakladatelem Česká expedice je Václav Matěj Kramérius, který tak navázal na zrušené Svatováclavské nakladatelství.

Václav Matěj Kramerius byl český spisovatel, nakladatel a novinář. Pokřtěn byl jako Matěj Valentin, jméno Václav přijal později jako vlastenecké. Václav Matěj Kramérius studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a později práva. Během studií získal prostřednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana z Neuberku, jemuž katalogizoval knihovnu.
Pracoval se staročeskými díly, prováděl korektury pro řadu českých osvícenců. Pravděpodobně tato práce iniciovala jeho vydavatelskou činnost, naučil pracím nutným při vydávání knih. Po krátkém působení jako učitel češtiny pracoval pro Schönfeldské císařské královské poštovní Noviny, kde získal značnou popularit a zkušenosti. Později začal vydávat vlastní noviny pod názvem Pražské poštovské noviny.

26. února 1616 měl pronést Galileo Galilei větu "A přece se točí!"

Památnou větu měl prohlásit před soudem katolické církve. Mnoho lidí se ovšem přiklání k názoru, že toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak učinil, tak by s velkou pravděpodobností neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském městě Pisa. Později se ale jeho rodina odstěhovala do Florencie. Otec Galilea si přál, aby se z jeho syna stal lékař. Roku 1581 jej tak poslal zpět do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spíše matematika a věda. Po čtyřech letech se tak i přes protesty svého otce vydal raději tímto směrem. Roku 1586 Galileo už napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitě v Pise a následně i profesorem matematiky na univerzitě v Padově. Právě tady se objevily jeho pochybnosti o podobě vesmíru.

K matematikovi se tou dobou totiž dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Když se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následně i vylepšil. Oproti jeho předchůdcům, které zvětšovaly třikrát či pětkrát, Galileův přístroj zvětšoval až třicetkrát. Mohl jej tak využít ke sledování oblohy. Díky tomu se zasloužil o významné objevy čtyř měsíců Jupitera, fází Venuše nebo kráterů a horách na Měsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneční skvrny.

Právě tyto objevy stály za tím, že se Galilo začal stavět proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, že Země je středem vesmíru a všechna vesmírná tělesa se otáčejí kolem ní. Tato myšlenka se objevila už v době starověkého Řecka. Antičtí filosofové v čele s Aristotelem přišli na to, že je Země kulatá a je jen nepatrnou součástí vesmíru. Zároveň se ale domnívali, že vesmírné objekty se otáčejí kolem Země. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdejší církev.

Díky ní tak panovalo přesvědčení, že pokud by bylo dokázáno, že nebeská tělesa krouží kolem Slunce a ne okolo Země, mělo by to na křesťanskou teologii strašlivé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné představitele katolické církve značně nepohodlné. Učenec tak musel stanout před nejvyšším inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten měl jasné požadavky. Galileo se musí vzdát názoru, že je Slunce středem vesmíru a popřít tvrzení, že se Země pohybuje.

Galileovi bylo vyhrožováno mučením, vězením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydržel a svá tvrzení odvolal. I přesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na něj uvalila domácí vězení. Svůj život tak strávil ve své vile u Florencie.

Zadostiučinění ze strany církve se ale Galileo nakonec dočkal. Alespoň tedy posmrtně. Když v roce 1992 papež Jan Pavel II. vydal omluvu, v níž zrušil výnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz

25. února 1634 byl v Chebu zavražděn Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, český šlechtic a vojevůdce (narozen 24. února 1583)

Vytvořil nový typ najímaného vojska, z něhož po skončení třicetileté války vznikla stálá armáda. Na své mocenské choutky, kdy se snažil získat českou korunu vyjednáváním se Sasy i Švédy, nakonec doplatil životem. Zavražděn byl 25. února 1634 v Chebu.

24. února 1582 vydal Papež Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se posunulo číslování dnů o 10 dnů dopředu

Konečně v roce 1572 nastoupil na papežský stolec Řehoř XIII., muž, který měl dost odvahy vyřešit 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má či nemá kalendář přizpůsobit astronomickým skutečnostem. Z pověření papeže vypracovali bratři Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvláštní komise i sám papež uznali za nejlepší dosud předloženou.

Na základě toho 24. února 1582 vydal Řehoř XIII. bulu Inter gravissimas, podle níž se mělo číslování dnů posunout o 10 dní kupředu při zachování obvyklého sledu dnů v týdnu, takže po čtvrtku 4. října 1582 měl následovat pátek 15. října. Zároveň se upravil počet přestupných dnů tak, aby i v příštích staletích připadal bod jarní rovnodennosti na 21. březen.

Bratři Liliové vycházeli z výpočtů německého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnů, 5 hodin, 49 minut a 16 vteřin, což je o pouhých 30 vteřin delší než skutečný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku lišila o 10 minut a 44 vteřin.

V juliánském kalendáři bylo v průběhu 400 let sto přestupných roků (přestupný rok je ten, jehož letopočet je beze zbytku dělitelný čtyřmi). K tomu, aby se 21. březen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze čtyř století tři dny - neboli místo jednoho sta přestupných roků zařadit jich jen devadesát sedm. Proto z roků završujících celá staletí, tzv. sekulární roky, měla být přestupnými jen ta, jež jsou beze zbytku dělitelná čtyřmi sty: například rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepřestupné. Jednodušeji řečeno: ze čtyř po sobě jdoucích staletí - například 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojčíslí dělitelno čtyřmi vždy jen u jednoho letopočtu, to znamená, že ze 100 přestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tři přestupné roky, to je právě ty, které v juliánském kalendáři přebývaly.

I takto upravený kalendář - nazývaný gregoriánský - se liší délkou svého roku, která činí 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let však vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je určeno, že rok 4840 nebude přestupný, přestože by měl být). Aby se i tato nerovnováha ještě zmenšila, vytvářejí astronomové stále přesnější pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz

23. února 1893 získal vynálezce Rudolf Diesel patent na vznětový motor. To byl ale jen začátek, ještě mnoho let trvalo než vyrobil pohonnou jednotku. Nápad na motor dostal na studiích a myšlenku mu vnukla hustilka, která se tehdy používala jako jednoduchý zapalovač.

Prototyp ze srpna 1893 poháněl uhelný mour, až v další fázi se palivem stal petrolej. Exemplář z roku 1897 pak používal naftu nebo olej z burských ořechů.

Na přelomu 19. a 20. století byly vznětové motory příliš velké a těžké a tím nepoužitelné v automobilech. Ale díky nízké spotřebě paliva se ale uplatnily na železnici a na moři.

22. únor - Den sesterství

22. února se narodili zakladatelé skautingu, manželé sir Robert Baden-Powell (22. února 1857) a jeho žena Olave Baden-Powell (22. února 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvětový den skautů.

Skauti na celém světě si připomínají, že jsou si bratry a sestrami, nehledě na vzdělání, barvu pleti, národnost, věk... Pořádají nejrůznější hry a organizují charitativní sbírky. Je to takový den soudržnosti a pomoci. Den sesterství měl původně i jiné názvy - Den díků, Den skutků, Den přemýšlení či Vzpomínkový den.