Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Magdalna,
ztra Libor.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
22.07.2019  08:50
Od:
LenkaP (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
Svtov den mozku 22. ervenec

Neurologick onemocnn jsou nadle podceovna, nedostaten uznvna a pe o n nedostaten financovna, vytkaj lkai politikm u pleitosti dnenho Svtovho dne mozku. Podle nich se neurologick pe mus stt zdravotnickou prioritou nejvy rovn a spolenost mus najt dostaten zdroje pro pi o stle vce rostouc poet tchto pacient.
 
Datum:
19.07.2019  11:36
Od:
Gertruda (anonymn uivatel)
Nzev:
Re: pipomnme
 
To byly asy,j jsem zaala bhat bylo mi 12 let a vechny dti co byly v sousedstv tak jsme v bhn soutily.
 
Datum:
19.07.2019  07:09
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
19. ervence 1952 - v Helsinkch ve Finsku byly zahjeny 15. letn olympijsk hry.

Pro nai republiku to byla vznamn udlost, protoe tam zskal zlatou medaili Emil Ztopek v bhu na 5.000 metr. Tak jeho ena Dana byla spn v hodu diskem. Emil Ztopek zskal zlato jet v bhu na 10.000 metr a v maratonu.
 
Datum:
18.07.2019  08:05
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
18. ervence 1891 poprv vyjela Kikova prask elektrick drha, dlouh 800 m. Vedla z Letn na Zemskou jubilejn vstavu.

Frantiek Kik pozdji v letech 1901 - 1903 postavil mezimstskou el. drhu Tbor-Bechyn a v roce 1910 pedloil nvrh na elektrifikaci zem.
 
Datum:
17.07.2019  08:02
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
17. ervence 1945 byla zahjena mezinrodn konference t mocnost - Postupimsk konfernce - o uspodn povlench pomr v Evrop. Byla pijata dohoda, kter upravovala otzky tkajc se okupace Nmecka, jeho pln demilitarizace, splcen vlench reparac, denacifikace nmeck spolenosti, vysdlen nmeckch obyvatel z SR, Polska a Maarska a stanoven hranic Nmecka.
 
Datum:
16.07.2019  15:37
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
Dne 16. ervence 1969 odstartovala z Kennedyho vesmrnho stediska na floridskm ostrov Merritt Raketa Saturn V s Apollem 11. Na jej palub byli ti kosmonaut - velitel Neil Armstrong, pilot lunrnho modulu Edwin Aldrin a pilot kosmick lodi Columbia Michael Collins.

Armstrong pes startem ekl:Apollo je prvnm pokusem lid ukzat schopnost doshnout Msce, pistt tam a vrtit se na Zemi. Z jeho vyjden bylo patrn, e si nebyl jist, zda se to povede. ance na spch se odhadovala na 60 procent.

Dne 20. ervence 1969 se Armstrong a Aldrin v lunrnm modulu spustili na povrch Msce a pistli v Moi klidu. Neil Armstrong vstoupil jako prvn lovk na povrch Msce. Spolen s Aldrinem bhem dvou a plhodinov vychzky nasbrali 22 kg msnch hornin a po 21 hodinch a 31 minutch pobytu na povrchu odstartovali zpt k velitelskmu modulu na obn drze Msce. Po spojen s velitelskm modulem se vichni vydali na zpten cestu k Zemi. Pistli v Tichm ocenu 24. ervence 1969.
 
Datum:
15.07.2019  12:49
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
15. ervence 1099 skonila prvn a nejspnj kov vprava dobytm Jeruzalma a vytvoenm Jeruzalmskho krlovstv. Kov vpravy vyhlsila katolick crkev. Byly to svat vlky proti nekesanm nebo pohanm. Vechny ostatn skonily neslavn.

Clem prvn kov vpravy, kterou vyhlsil roku 1095 pape Urban II., bylo osvobozen Boho hrobu v Jeruzalm od muslim. Podailo se to o tyi roky pozdji - 15. ervence 1099.
 
Datum:
14.07.2019  09:14
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
14. ervenec - Mezinrodn den alternativ ke spalovnm

Byl vyhlen mezinrodn st GAIA (Global Aliance for Incineration Alternatives)a rozil se do zem celho svta mimo Antarktidy.

Poukazuje na problm se zneiovnm ivotnho prosted zejmna kodliv plyny vypoutn do vzduchu. Nkter plyny vznikaj prv dky spalovnm.
 
Datum:
13.07.2019  17:05
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
13. ervence 1404 bylo v Praze popraveno 51 len loupenick bandy Mikee Zouly. Mike Zoula byl loupeiv ryt ze zemanskho rodu pn z Ostedka.

Na konci 14. stolet za vldy Vclava IV., kdy se bouila lechta a proti krli vznikla irok pansk koalice, zmocnil se Mike se svm synem Janem ejchanova hrdku u Chocerad. Odtud vyrel se synem na loupeiv vboje po celm Beneovsku.

V roce 1404 vyslal krl Vclav IV. proti nim panskou jednotu vedenou arcibiskupem Zbykem Zajcem z Hazmburka, kter ejchanov a hrad Dubou, kde sdlil Mikev syn Jan, dobyl. Mike i 50 len bandy byli popraveni 13. ervence 1404 v mstech dnen kiovatky U Bulhara v Praze. Mikee doprovodil k ibenici betlmsk kazatel Mistr Jan Hus. Zatmco lenov loupeiv bandy byli obeni, byl Mike poven na hku. Na ibenici visel jet nejmn sedm let. (zdroj wikipedie)
 
Datum:
05.07.2019  09:47
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
Snad ani nen poteba pipomnat, ale udlost to je:
5. ervenec - Den slovanskch vrozvst Cyrila a Metodje

Spolupatroni Evropy - Cyril a Mtodj (Konstantin a Metodj) pili ze Solun na Velkou Moravu v 9. stolet. Pchod tchto vrozvst na nae tehdej zem je oznaovn z pohledu djin jako pchod kesanstv a vzdlanosti do eskch zem. Tito Slovant vrozvstov vytvoili psmo hlaholici a prosadili staroslovntinu jako oficiln jazyk - v t dob jako jazyk bohosluebn.

***

5. ervenec se slav i jako "Den objet zdarma".
V anglitin je znm jako Free hugs. V tento den se pr lid na celm svt na ulici obmaj. Tak uvidm, za chvli vyrm do ulic... a tato tradice se pr rozvinula i u ns...

Tento den vymyslel Juan Mann, kter pi pletu do Sydney na letiti vidl jak se vichni objmaj a vtaj se svmi blzkmi, ale on se neml s km objemout. Vyrobil si transparent s npisem "Free hugs" (objet zdarma) a postupn k nmu zaali chodit lid a objmat ho.
 
Datum:
04.07.2019  09:40
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
4. ervenec je pro ns v esk republice obyejnm dnem.

V USA se ale jedn o nejvznamnj den v roce, protoe 4. ervence Spojen stty oslavuj Den nezvislosti.
Den nezvislosti je spojen s udlostmi roku 1776. Ji rok trvaly boje 13 americkch koloni za nezvislost na Velk Britnii. Ppravy na hlasovn o nezvislosti zapoaly ji v ervnu 1776, 2. ervence se pak konalo hlasovn, v nm byla nezvislost poprv pijata. Hlasovn bylo prakticky jednomysln, pro hlasovali zstupci vech koloni s vjimkou New Yorku, kter dodal souhlas dodaten. O dva dny pozdji, tedy na dnen Den nezvislosti, byla Deklarace nezvislosti schvlena tehdejm kongresem. Samotn dokument s textem Deklarace byl pak vtinou z 56 signat podepsn 2. srpna. Hlavnm autorem textu byl budouc prezident Thomas Jefferson.
vce na: https://g.cz/4-cervenec-neni-jen-den-nezavislosti-8-udalosti-ktere-se-odehraly-v-nejdulezitejsi-den-pro-usa/#
 
Datum:
03.07.2019  08:46
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
3. ervence 1913 byl zahjen provoz parn dopravy na Vtkovick zvodn drze. (viz Tramvajov doprava v Ostrav)

***

3. ervence 2003 byla Do seznamu UNESCO zapsna idovsk tvr a bazilika sv. Prokopa v Tebi.
 
Datum:
02.07.2019  09:30
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
2. ervenec - Svtov den UFO (Den neidentifikovatelnch pedmt).

Svtov den UFO pipad na 2. ervence a to ne nhodou. Ve se k nmu pbh z roku 1947. Tehdy farm William Mac Brazel nael se svm synem na rani Foster po velikm deru do zem, kter slyel pedchoz den, lomky neznmho kovu. Dodnes se nev co to pesn bylo, armdn vdci se domnvaj, e to byl ltajc tal - UFO.

Zkratka UFO v pekladu znamen "neidentifikovan ltajc pedmt". Slovo UFO se vak chybn uv i v irm vznamu napklad pro oznaen mimozeman.
 
Datum:
01.07.2019  05:53
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
1. ervence 1916 - zaala jedna z nejvtch bitev prvn svtov vlky. V krvav bitv na Somm tehdy zahynulo neuvitelnch 1,3 milinu lid.

Byla jednou z nejkrvavjch operac 1. svtov vlky. Byla to velk ton operace britskch a francouzskch vojsk s clem prolomit linii nmeck obrany a vniknout do tlu nmeck skupiny armd v Noyonskm vbku.
 
Datum:
28.06.2019  10:31
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme
 
28. ervna 1914 byl v Srajevu studentem G. Principem spchn atentt na rakouskho nslednka trnu Frantika Ferdinanda.
Obt se stala krom nslednka trnu i jeho manelka ofie. Atentt se stal jiskrou, kter rozpoutala celosvtov vlen por.
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>