15. 9. - 22. 9.

připomínám Evropský týden mobility.

Jedná se o celoevropskou kampaň, která se zaměřuje na možnosti dopravy. Poprvé se konala roku 2002. Letošním tématem je Bezpečná chůze a cyklistika.

Součástí týdne mobility jsou tématicky různé akce ve městech ČR.

Dodatečně ke včerejšímu dni:
13. září je Mezinárodní den čokolády i Den pozitivního myšlení. Náhoda nebo záměr? Čokoláda je nejen zdrojem energie, ale i endorfinů, které v nás vyvolávají pocity štěstí, a pozitivní myšlení a štěstí jdou ruku v ruce.

12. září 1970 byla vypuštěna sovětská automatická sonda Luna 16, která přistála na Měsíci a vrátila se s prvními vzorky měsíční půdy.

5. září 1723 byl Karel VI. (šestý, nikoliv čtvrtý) slavnostně korunován na českého krále. Jeho dcerou byla známá císařovna Marie Terezie.

K datu 4. září 476 se připisuje zánik západořímské říše:
Poslední západořímský císař Romulus Augustus byl sesazen Odoakerem. Flavius Odoacer (latinsky Odoacerus, italsky Odoacre, německy Odoaker) byl germánský, herulský vojevůdce a italský král z kmene Skirů. Po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem.

3. září 2004

Drama, které se odehrálo ve škole v Beslanu po třech dnech skončilo, když vojáci vtrhli do budovy. Při osvobozování rukojmích bylo zabyto přes třista lidí, převážně dětí. K teroristickému činu se později přihlásil čečenský terorista Basajev.

2. září 1347 došlo k velkolepé korunovaci Karla IV. a jeho manželky Blanky z Valois.

Karel IV. syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl arcibiskupem Arnoštem z Pardubic korunován ve Svatovítském chrámu českým králem.

Církevní obřad řídil arcibiskup Arnošt z Pardubic a nejprve potřel Karlovu hlavu posvátným olejem z kalicha, poté ho přioděl do korunovačních rouch a potřel mu i ruce. Pak byly králi předány královské insignie - meč, koruna, žezlo a jablko. Obřad byl velkolepý.

Karel IV., později i římský císař, byl jedním z největších panovníků české historie. Založením univerzity se významně zasadil o podporu vzdělanosti. Zůstalo po něm mnoho staveb nejen v Praze, hlavním městě tehdejší Evropy.

1. září 1939 vtrhla německá armáda do Polska. Začala tak druhá světová válka.

Jako alibi pro německou agresi posloužilo Hitlerovi údajné přepadení dvou celnic ve Slezsku a vysílače v Gliwicích. Tyto akce byly však dílem nechvalně proslulých jednotek SS.

30. srpna 1954

Francouzský parlament odmítl schválit smlouvu o vzniku Evropského obranného společenství. Tím ztroskotal první pokus vytvořit evropskou armádu.

29. srpna 1526 u uherského města Moháče na Dunaji Turci pod velením sultána a kalifa Süleymana I. Nádherného zvítězili nad králem českým a uherským Ludvíkem II. Jagellonským. Křesťanský král v bitvě padl a Süleyman táhl se svým vojskem na Vídeň.

Po smrti bezdětného Ludvíka připadl trůn v Čechách Ferdinandu I. Habsburskému.

26. srpna 1278 padl v bitvě na Moravském poli Přemysl Otakar II.

Za jeho vlády došlo k obrovskému hospodářskému rozvoji českého státu. Byla zakládána města, král podporoval kolonizaci. Přemysl Otakar II. založil zemský soud, kde byly vedeny zemské desky, tedy první souhrnné zákonné normy. Sám však doplatil na nezkrotnou ctižádost, která ho při jeho expanzívní politice uvedla do sporů.
26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli nejenže prohrál, ale sám v ní i padl. Českým králem se potom stal jeho syn Václav II.

Poslední víkend v srpnu - Evropská noc pro netopýry.

V průběhu srpna, nejčastěji na jeho konci, se koná Evropská noc pro netopýry. Pořádají ji ty evropské země, které se připojily k Dohodě o ochraně netopýrů v Evropě. Akce je vyhlašována od roku 1997. Během ní se může každý zájemce dozvědět mnoho zajímavostí ze života netopýrů, podívat se do míst, kde žijí, seznámit se s tím, co netopýry ohrožuje a jak je chránit.

Ještě něco málo z minulých dnů:

24. srpna 1949 vstoupila v platnost Severoatlantická (Washingtonská) smlouva, kterou podepsalo 12 států. Na jejím základě vzniklo vojenské seskupení států za účelem obrany demokracie a vlastní bezpečnosti - Organizace severoatlantické smlouvy (NATO) známá jako Severoatlantická aliance.

***

Opričnina - absolutní vláda

25. srpna 1530 se narodil první ruský car Ivan IV. Hrozný. Jakmile se Ivan IV. ujal vlády, postupně prosazoval absolutní vládu. Jeho úsilí vyvrcholilo v roce 1560 opričninou, tedy panováním, které se podobalo tatarské krutovládě. Pokračoval v expanzi na východ i západ. Dobyl Povolží, získal první území na Sibiři. Poslední období jeho vlády poznamenalo šílenství.

24. srpna 79 n. l. došlo k obrovské erupci Vesuvu, při níž bylo zasypané popelem a následně žhavými lavinami zasaženo antické město Pompeje. O den později erupce zasáhla i Herculaneum a menší Stabii a Oplontis. Byla to tehdy zkáza a smrt, ale pod vrstvami popelu a dalších sopečných vyvrženin zůstala města dokonale zakonzervovaná, takže nám vydávají velmi podrobné svědectví o tehdejším životě lidí, zejména v Pompejích, kde se zachovaly i otisky těl, z nichž byly později zhotoveny sádrové odlitky. My už můžeme jen obdivovat nejen tehdejší architekturu a umění, ale i vyspělé technické vybavení města včetně vodovodu a kanalizace.

23. srpna 1572 začala v Paříži "bartolomějská noc".

Do rána 24. srpna bylo zabito na 3000 hugenotů. Hon na ně začal v průběhu svatby jejich vůdce Jindřicha IV. Navarrského s dcerou Kateřiny Medicejské Markétou z Valois. Byl zosnován Kateřinou Medicejskou a ukončil období míru, jenž zrovnoprávňoval hugenoty s katolíky a byl zpečetěn právě zasnoubením mladého páru.

Oběti okupace

Srpnová invaze pěti armád Varšavské smlouvy a jejich počínání v Československu si hned v první den okupace 21. srpna 1968 vyžádaly oběti na životech a řadu vážně zraněných československých obyvatel. Největší ztráty byly po střetu sovětských vojáků s neozbrojeným davem v okolí budovy Československého rozhlasu v Praze. Oběti byly hlášeny nejen z dalších míst hlavního města, ale také z jiných měst a obcí (např. z Liberce, Brna, Bratislavy, Košic, Popradu a dalších). Jen první den okupace byly zraněny desítky osob, mnoho z nich těžce. Ztráty pokračovaly i v dalších dnech, týdnech a měsících. Celkem si okupace Československa do konce roku 1968 vyžádala 137 mrtvých, zhruba 500 těžce a stovky lehce zraněných.

Reakce žádná a vůbec se nedivím, že dnešní mládež o tom neví zhola nic, je to smutný!