Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Jindich,
ztra Lubo.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazen diskuse
Reim zobrazen: ve / strom
Zpt na seznam diskus
Vznamn dny
Datum:
15.07.2020  06:30
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Mon nevte, e ...
 
15. ervence 1099 skonila prvn a nejspnj kov vprava dobytm Jeruzalma a vytvoenm Jeruzalmskho krlovstv. Kov vpravy vyhlsila katolick crkev. Byly to svat vlky proti nekesanm nebo pohanm. Vechny ostatn skonily neslavn...

Bhem oblhn Jeruzalma byly etn toky na hradby obrnci odraeny. Janovsk oddly veden Guglielmem Embriacem pedtm rozebraly sv lod, na kterch do Svat zem pipluly. Z jejich deva pot Embriacovi mui sestrojili mohutn oblhac ve.

Rno 15. ervence doshla hradeb Godefroiova v pobl severovchodn rohov brny a podle kroniky Gesta Francorum dva vlmt ryti jmnem Lethalde a Engelbert byli prvn, kdo vnikli do msta, nsledovni Godefroiem, jeho bratrem Eustachem, Tankredem a jejich vojky. V hrabte Raimonda de Saint-Gilles byla nejprve zastavena pkopem, ale ostatn kici pronikli do msta a posdka stec brnu se Raimondovi vzdala.

Jakmile kici prolomili vnj hradby a vnikli do msta, zaali okamit drancovat a vradit, zabjeli cel odpoledne, veer a do ptho rna. Muslimov, id i ten nevelk poet kesan, kter ve mst zstal, byli pozabjeni bez rozdlu s nevybravou krutost. Mnoz muslimov hledali toit v Meit Al-Aks, kde, podle Gesty Francorum ..."bylo zabjen tak obrovsk, e nai mui brodili v krvi a po kotnky." Podle Raimonda dAguilers mui jeli v krvi a po kolena a uzdy svch ot. Arabsk historik Ibn al-Athir popisuje kick dn takto: ...povradili vak vce ne 70 000 lid..." Podle kroniky Ibn al-Kalanisiho idovt obrnci msta hledali bezpe v synagoze, ale Frankov jim ji zaplili nad hlavami a zabili tak kadho uvnit. Kici pot krouili kolem hoc budovy za zpvu "Kriste, my zboujem t!" Tankred si pot zaal nrokovat Chrmovou tvr v Jeruzalm pro sebe a nabdl ochranu nkterm zdejm muslimm, avak nemohl je ochrnit ped smrt z rukou svch vlastnch vojk. Jeruzalmsk guvernr se opevnil v citadele Davidovy ve, kde se nsledn vzdal Raimodovi de Saint-Gilles za podmnky, e on i jeho str bude dopravena do Askalonu. (vce na:wikipedia.org)
 
Datum:
14.07.2020  05:36
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: Mon nevte, e ...
 
14. ervenec - Mezinrodn den alternativ ke spalovnm

Den alternativ ke spalovnm odpad vyhlsila na 14. ervenec mezinrodn s GAIA (Global Aliance for Incineration Alternatives). Akce k Celosvtovmu dni alternativ ke spalovnm pod mnoho organizac v mnoha zemch vech kontinent s vjimkou Antarktidy.

Tento den poukazuje na problm se zneiovnm ivotnho prosted, kdy zdrav kodliv plyny vypoutn do vzduchu jsou naprosto zbyten. Nkter plyny vznikaj jen dky spalovnm. Tento den si prosadila prv mezinrodn s GAIA.
 
Datum:
13.07.2020  07:05
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: Mon nevte, e ...
 
13. ervence 1404 se konala jedna z nejslavnjch praskch poprav nedaleko dnenho Masarykova ndra v mst zvanm Bulhar. Svj ivot pi n ukonil nejen obvan loupeiv ryt Jan Zoul alias Mike, ale i jeho padest kumpn, s nimi piln loupil v okol Chocerad a v povod Szavy.

Odsouzenci byli veden na msto popravy za velkho zjmu pihlejcch za Staromstskho nmst Celenou a Hybernskou ulic. ibenice, kter je ekala byla pr tak irok, e mohli bt obeni vichni najednou. Posledn tchu jim poskytl podsadit, asi ticetilet knz men postavy, dky nmu pr sm vdce tlupy uinil pokn. Onen utitel se jmenoval Jan Hus. Zoul Visel na ibenici pro vstrahu dlouhch sedm let. (Z knihy "Co v prvodcch nebv")
 
Datum:
10.07.2020  08:53
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
10. ervence 1947 eskoslovensk vlda odvolala ast na Marshallov plnu, kterm USA pomhaly vlkou znien Evrop.

R ast na vodn vyjednvac konferenci potvrdila. Zashl vak Stalin a eskoslovensk vlda rozhodnut zmnila. V t dob rozdlen Evropy vrcholilo a Marshallv pln byl jeho tekou.
Hospodsk program nazvan po americkm ministrovi zahrani Georgi Marshallovi ml pomoci obnovit vlkou znien kontinent. Pomoc ve form potravin, zbo a vr nabdli Amerian vem evropskm zemm, vetn Nmecka a Sovtskho svazu. Sovti ho odmtli a ke stejnmu kroku donutili i zem ve sv sfe vlivu.

 
Datum:
09.07.2020  08:53
Od:
Karla (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
9. ervenec je Svtovm dnem veterinrnch lka. Jeho clem je pinst pohled na jejich prci. Lba zvat je krsn a smyslupln, nkdy radostn, nkdy smutn.

A u mte doma koku, psa, krlka nebo teba kon, na jedn vci se jako milovnci zvat shodneme: veterinrn lkai odvdj prci, kter si zaslou nai ctu. Dnes mte tedy monost oslavit se svmi zvecmi milky Svtov den veterinrnch lka, koupit jim pamlsek i novou hraku a ct jim tak, jak moc pro vs znamenaj. Ocente tm i prci veterinrnch lka, kte se staraj o zdrav nejen domcch mazlk, ale i hospodskch a voln ijcch zvat. Svtov den veterinrnch lka m za cl podtrhnout a propagovat innost odbornk na zdrav zvat po celm svt.
 
Datum:
08.07.2020  12:17
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
8. ervence 1997 rozhodla Severoatlantick aliance na summitu v Madridu, e nabdne lenstv esk republice, Maarsku a Polsku.
Dva roky pot se tyto ti exkomunistick zem staly dnmi leny NATO.

V roce 1996 Rusko prohlsilo, e bude akceptovat pijet stedoevropskch zem do NATO, pokud by Aliance tchto zem nerozila sv vojensk struktury. 14. bezna R jako prvn ze zem, kter se uchzely o zalenn do NATO, pedala dokumenty k zahjen intenzivnho dialogu, kter ml pedchzet rozhodovn o tom, kdy a s km budou zahjeny rozhovory o pijet. Tak bylo oznmeno, e na zem ppadnch novch len nebudou umstny jadern zbran.

V roce 1997 R jako prvn ze vech kandidt pipojen k NATO spn prola prvnm kolem vyhodnocovn sv pipravenosti. 2. kvtna prohlsil Vclav Klaus, e R pijme lenstv v plnm rozsahu, nebude dat dn vjimky a klst dn poadavky.

8. ervence NATO na summitu v Madridu rozhodlo, e nabdne lenstv R, Maarsku a Polsku, co znamenalo, e R okamit zahjila vstupn rozhovory. 16. prosince ministi zahraninch vc Aliance podepsali Protokoly o vstupu tchto t zem do NATO.
 
Datum:
07.07.2020  08:31
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
7. ervenec - Dnen den pat okold

Vdli jste, e 7. ervenec je den okoldy? Mezinrodn den okoldy se slav jet 13. z a jet jeden okoldov den je 28. jna.

okoldu jako pravdpodobn prvn objevili Mayov ped 2000 roky, mnoho Mayskch npis se zmiuje o okold jako o pokrmu boh.
Pro i Aztk byl npoj z kakaovch bob nazvan - chocolatl - hork npoj - obadnm npojem, kakaov boby byly tak pouvny jako platidlo. Podle zznam z t doby se krlk dal koupit za tyi kakaov boby.

Do evropy kakao jako prvn pivezl Columbus ze sv posledn vpravy do Karibiku v roce 1502, ale komern dovoz zahjil panl Hernando Cortz o dv destky let pozdji.

V roce 1580 vznikla prvn tovrna na zpracovn okoldy ve panlsku, a v polovin 17. stolet byly v Britnii oteveny prvn okoldov kavrny.

Prvn lis na kakaov boby, extrahujc kakaov mslo a nechvajc zbytek, kter se upravuje na prek - kakao, byl vynalezen o stolet pozdji a v roce 1847 byla na svt prvn tabulka okoldy, vyroben smchnm rozputnho kakaovho msla s cukrem a kakaem.

Tak nevhejte a zpjemnte si dnen den kouskem okoldy. Ale pozor, v nosn me - myslete na svou thlou lnii!
 
Datum:
06.07.2020  06:56
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
6. ervenec - Svtov den polibku

Pzniv inky lbn na lidsk organismus prokzala ada studi. Svtov den polibku se zaal slavit ve Velk Britnii a rychle se rozil po celm svt. Vte ale, jak lbn vzniklo a pro je zdrav?

Lbn pochz z oichvn

Polibek je vlastn pozdrav, pi kterm se dotkneme rty pevn pitisknutmi k sob a pot je zase oddlme. Polibkem dvme tak najevo svou nklonnost, ptelstv, lsku a city.

Ale odkud se vlastn vzalo lbn? Pr se vyvinulo z toho, jak se zvata navzjem oichvala. Kdy se pak pedchdce lovka nauil vzpmenmu postoji, obrtil svoji pozornost k hornm partim tla. A u jde tedy o zdvoil polben ruky, o eskymck zvyk ten nos namsto polibku nebo o francouzsk polibek - vechny tyto projevy maj pr pvod v pradvnm oichvn.

Pro je lbn zdrav?

Polibek a pedem ten, kter trv dle ne ti minuty, je neuviteln zdrav. Vzkumy dokazuj, e lbn sniuje napt, zbavuje ns stresu a sniuje vysok krevn tlak a cholesterol.

Lbn dokonce pr zabrauje odumrn mozkovch bunk. Pi lbn dochz k vt produkci slin (a tud k produkci obsahu fosforu a vpnku), kter tak pomhaj pedchzet kazivosti zub a jinm stnm problmm.

Lbnm se dle uvoluj hormony tst (endorfiny), je zpsobuj dobrou nladu. Polibek psob tak jako analgetikum a anestetikum a tud pomh tlumit bolest.

ast lban psob navc jak prevence problm s krevnm obhem, aludkem a lunkem a tak pzniv ovlivuje elasticitu pleti.

Co mon nevte:
- pi vnivm polibku se spl asi 12 kalori
- p lban si procvite pes 30 obliejovch sval
- nejdel polibek, kter je zapsn v Guinessov knize rekord, trval 34 hodin a 11 minut
- podle statistik se nejastji lbaj Francouzi
- studie dokzaly, e pi polibku dv tetiny lid oto hlavu doprava
 
Datum:
05.07.2020  10:41
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
5. ervenec - Den slovanskch vrozvst Cyrila a Metodje

U ns je tento den sttnm svtkem. 5. ervence roku 863 pili brati Cyril a Metodj na Velkou Moravu, aby zde kzali ve staroslovntin a piblili tak bohoslubu obyejnm lidem.
Dle viz dnen lnek:
http://www.seniortip.cz/?module=article&id_article=3983
 
Datum:
04.07.2020  08:49
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
prvn sobota v ervenci, letos 4. 7. - Mezinrodn drustevn den

Tradin v prvn ervencovou sobotu probhaj Mezinrodn drustevn den a Mezinrodn den drustev OSN. Zmrem Mezinrodnho drustevnho dne je pedevm zvit povdom veejnosti o drustvech, pedstavit spchy drustevnho hnut, jeho ekonomickou efektivitu, idely mezinrodn solidarity, rovnosti i mylenku svtovho mru. Rovn si klade za cl poslit a rozit spoluprci drustevnho hnut s mstnmi samosprvami a vldami na nrodn i mezinrodn rovni.

Poprv se slavil Mezinrodn drustevn den v roce 1923.
 
Datum:
03.07.2020  06:59
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
3. ervence 1928 byl V Americe zahjen prodej prvnch televizor. Jedin pstroj s nevelkou obrazovkou stl 75 dolar.

K prvnmu televiznmu vysln prostednictvm telefonn linky mezi Londnem a Glasgowem dolo ji v roce 1927. O rok pozdji - 9. nora 1928 - byl televizn signl penesen s pomoc rdiovch vln z Londna a do New Yorku. Prvn mechanick televize byla pedstavena poprv v roce 1928 v USA a v roce 1929 ve Velk Britnii a Nmecku. V roce 1930 byl s televiznm obrazem penen tak zvuk.

Na zatku se vyslalo pl hodiny rno od pondl do ptku a pl hodiny v poledne v ter a v ptek. Tyto penosy BBC provdla a do roku 1932, po krtk odstvce a modernizaci techniky pak vysln pokraovalo a do roku 1935. V t dob bylo na svt u dv st a ti sta televiznch pijma. O rok pozdji byl uskutenn prvn televizn penos z olympijskch her, kter se konaly v Berln. (vce na:vtm.e15.cz)
 
Datum:
02.07.2020  14:23
Od:
Ludmila (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
2. ervenec - Svtov den UFO

Svtov den neidentifikovatelnch pedmt - Prv tento den roku 1947 byly v USA u Roswellu objeveny trosky neznmho pedmtu. Podle vyjden oficilnch mst havaroval meteorologick balon, podle mnoha lid to byl ale ltajc tal s mimozemany. Svtov den UFO m tuto udlost pipomnat.

Zkratka UFO v pekladu znamen "neidentifikovan ltajc pedmt". Slovo UFO se vak chybn uv i v irm vznamu napklad pro oznaen mimozeman.
 
Datum:
01.07.2020  15:06
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
1. ervence 1916 zaala jedna z nejvtch bitev prvn svtov vlky. V krvav bitv na Somm tehdy zahynulo neuvitelnch 1,3 milinu lid.

Nejkrvavj stetnut prvn svtov vlky skonilo v listopadu 1916 v podstat bez vsledku. Bitva se zapsala do djin i tm, e zde Britov poprv nasadili obrnn vozidla - tanky.

Bitvu zahjila sedm dn trvajc dlosteleck pprava, bhem kter spojenci na nmeck pozice vyplili pes 1,5 milionu stel. Podle pvodn dohody ml vlastn tok zat 29. ervna, kvli deti a tak kvli toku Nmc u Verdunu, kter si vynutil pesun francouzskch diviz, byl odloen na 1. ervence. Rovn se ukzalo, e dlosteleck pprava napchala mnohem men kody, ne velitel potali. Pln byl prost. Jednm tokem odlkat nmeck zlohy, prolomit zkopy v dlce 30 kilometr a tm vytvoit mezeru pro britsk jezdectvo.

V bitv na Somm bojovalo mnoho vojk, kte se pozdji zapsali do historie. Zejm nejznmjm astnkem bitvy byl tehdy sedmadvacetilet Adolf Hitler. Nacistick politik si z boj dajn odnesl porann genitli a nohy, z eho pozdji vznikla legenda o tom, e ml pouze jedno varle.
Mezi vojky bitvy na Somm byl i autor Hobita i Pna prsten J. R. R. Tolkien. Ani on neopustil bitevn pole bez zrann. Na konci jna 1916 ho postihla zkopov horeka a dalch boj se bhem vlky u neastnil.
Na Somm bojoval i Otta Frank, otec autorky Denku Anny Frankov. Frank byl v nmeck armd od roku 1915 a vyslouil si hodnost nadporuka. Po vzestupu Hitlera k moci s rodinou prchl do Amsterdamu, kde se schovvali kvli svmu idovskmu pvodu. Z cel rodiny peil holocaust pouze on.
 
Datum:
30.06.2020  05:50
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
30. ervna 1934 probhla v Nmecku krvav istka, tzv. noc dlouhch no. Hitler dal rozkaz jednotkm SS k likvidaci svch potencilnch soupe a jinch nepohodlnch osob. tok byl namen proti veden SA, ale zavradni byli i generlov K. von Schleicher, G. von Kahr, G. Strasser aj. Oficiln Hitler ohlsil smrt 77 lid.

Ale 90 obt vradn je znmo jmnem, nacist si je napsali na seznam. Podle nkterch vzkumnk ale na pelomu ervna a ervence 1934 zemelo rukou pslunk Hitlerovy stranick ozbrojen organizace SS (Ochrannho oddlu) a 200 vdcovch oponent. Nacistick propaganda o udlosti hovoila jako o obran ped puem, v jeho ele ml stt velitel tonch oddl SA Ernst Rhm, Hitlerv dlouholet spolubojovnk.
 
Datum:
29.06.2020  08:51
Od:
Duan (len klubu)
Nzev:
Re: pipomnme jen tak ...
 
29. ervna 1945 potvrdila smlouva podepsan v Moskv ztrtu Podkarpatsk Rusi ve prospch Sovtskho svazu. Kdysi nejvchodnj st naeho sttu ale pod nese esk stopy. Staraj se o n ale jenom nadenci. O co slab jsou vzpomnky na star eskoslovensko, o to silnj je vazba k novodobmu esku. Svt se zmnil, ale nkdej Podkarpatsk Rus je pod hodn chud. Po destkch let znovu z eska do Karpat proud penze. Tentokrt je ale poslaj sami Ukrajinci, pro kter jsou vdlky v esku asto jedinou anc, jak doma uivit rodinu.

Dv se za koruny v Karpatech stavly koly a veejn budovy a dnes se za n opravuj rodinn domy. Z ukrajinsk strany je v tomhle vztahu mlo nostalgie a hodn pragmatismu. Zatm ale vypad, e vydr rozhodn dle ne 1. eskoslovensk republika.
Sovtsk svaz zbavil Podkarpatskou Rus nmeckch nacist a maarskch faist, ale pak u nepinesl do vchodnho cpu eskoslovenska nic dobrho. vce na: www.pametnaroda.cz
Reim zobrazen: ve / strom
    Star pspvky >>>