Světový den mozku 22. červenec

Neurologická onemocnění jsou nadále podceňována, nedostatečně uznávána a péče o ně nedostatečně financována, vytýkají lékaři politikům u příležitosti dnešního Světového dne mozku. Podle nich se neurologická péče musí stát zdravotnickou prioritou nejvyšší úrovně a společnost musí najít dostatečné zdroje pro péči o stále více rostoucí počet těchto pacientů.

To byly časy,já jsem začala běhat bylo mi 12 let a všechny děti co byly v sousedství tak jsme v běhání soutěžily.

19. července 1952 - v Helsinkách ve Finsku byly zahájeny 15. letní olympijské hry.

Pro naši republiku to byla významná událost, protože tam získal zlatou medaili Emil Zátopek v běhu na 5.000 metrů. Také jeho žena Dana byla úspěšná v hodu diskem. Emil Zátopek získal zlato ještě v běhu na 10.000 metrů a v maratonu.

18. července 1891 poprvé vyjela Křižíkova pražská elektrická dráha, dlouhá 800 m. Vedla z Letné na Zemskou jubilejní výstavu.

František Křižík později v letech 1901 - 1903 postavil meziměstskou el. dráhu Tábor-Bechyně a v roce 1910 předložil návrh na elektrifikaci země.

17. července 1945 byla zahájena mezinárodní konference tří mocností - Postupimská konfernce - o uspořádání poválečných poměrů v Evropě. Byla přijata dohoda, která upravovala otázky týkající se okupace Německa, jeho úplné demilitarizace, splácení válečných reparací, denacifikace německé společnosti, vysídlení německých obyvatel z ČSR, Polska a Maďarska a stanovení hranic Německa.

Dne 16. července 1969 odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na floridském ostrově Merritt Raketa Saturn V s Apollem 11. Na její palubě byli tři kosmonauté - velitel Neil Armstrong, pilot lunárního modulu Edwin Aldrin a pilot kosmické lodi Columbia Michael Collins.

Armstrong přes startem řekl:Apollo je prvním pokusem lidí ukázat schopnost dosáhnout Měsíce, přistát tam a vrátit se na Zemi. Z jeho vyjádření bylo patrné, že si nebyl jist, zda se to povede. Šance na úspěch se odhadovala na 60 procent.

Dne 20. července 1969 se Armstrong a Aldrin v lunárním modulu spustili na povrch Měsíce a přistáli v Moři klidu. Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce. Společně s Aldrinem během dvou a půlhodinové vycházky nasbírali 22 kg měsíčních hornin a po 21 hodinách a 31 minutách pobytu na povrchu odstartovali zpět k velitelskému modulu na oběžné dráze Měsíce. Po spojení s velitelským modulem se všichni vydali na zpáteční cestu k Zemi. Přistáli v Tichém oceánu 24. července 1969.

15. července 1099 skončila první a nejúspěšnější křížová výprava dobytím Jeruzaléma a vytvořením Jeruzalémského království. Křížové výpravy vyhlásila katolická církev. Byly to svaté války proti nekřesťanům nebo pohanům. Všechny ostatní skončily neslavně.

Cílem první křížové výpravy, kterou vyhlásil roku 1095 papež Urban II., bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě od muslimů. Podařilo se to o čtyři roky později - 15. července 1099.

14. červenec - Mezinárodní den alternativ ke spalovnám

Byl vyhlášen mezinárodní sítí GAIA (Global Aliance for Incineration Alternatives)a rozšířil se do zemí celého světa mimo Antarktidy.

Poukazuje na problém se znečišťováním životního prostředí zejména škodlivé plyny vypouštěné do vzduchu. Některé plyny vznikají právě díky spalovnám.

13. července 1404 bylo v Praze popraveno 51 členů loupežnické bandy Mikeše Zouly. Mikeš Zoula byl loupeživý rytíř ze zemanského rodu pánů z Ostředka.

Na konci 14. století za vlády Václava IV., kdy se bouřila šlechta a proti králi vznikla široká panská koalice, zmocnil se Mikeš se svým synem Janem Čejchanova hrádku u Chocerad. Odtud vyrážel se synem na loupeživé výboje po celém Benešovsku.

V roce 1404 vyslal král Václav IV. proti nim panskou jednotu vedenou arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka, který Čejchanov a hrad Dubou, kde sídlil Mikešův syn Jan, dobyl. Mikeš i 50 členů bandy byli popraveni 13. července 1404 v místech dnešní křižovatky U Bulhara v Praze. Mikeše doprovodil k šibenici betlémský kazatel Mistr Jan Hus. Zatímco členové loupeživé bandy byli oběšeni, byl Mikeš pověšen na háku. Na šibenici visel ještě nejméně sedm let. (zdroj wikipedie)

Snad ani není potřeba připomínat, ale událost to je:
5. červenec - Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Spolupatroni Evropy - Cyril a Mětoděj (Konstantin a Metoděj) přišli ze Soluně na Velkou Moravu v 9. století. Příchod těchto věrozvěstů na naše tehdejší území je označován z pohledu dějin jako příchod křesťanství a vzdělanosti do českých zemí. Tito Slovanští věrozvěstové vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu jako oficiální jazyk - v té době jako jazyk bohoslužebný.

***

5. červenec se slaví i jako "Den objetí zdarma".
V angličtině je znám jako Free hugs. V tento den se prý lidé na celém světě na ulici obímají. Tak uvidím, za chvíli vyrážím do ulic... a tato tradice se prý rozvinula i u nás...

Tento den vymyslel Juan Mann, který při příletu do Sydney na letišti viděl jak se všichni objímají a vítají se svými blízkými, ale on se neměl s kým objemout. Vyrobil si transparent s nápisem "Free hugs" (objetí zdarma) a postupně k němu začali chodit lidé a objímat ho.

4. červenec je pro nás v České republice obyčejným dnem.

V USA se ale jedná o nejvýznamnější den v roce, protože 4. července Spojené státy oslavují Den nezávislosti.
Den nezávislosti je spojen s událostmi roku 1776. Již rok trvaly boje 13 amerických kolonií za nezávislost na Velké Británii. Přípravy na hlasování o nezávislosti započaly již v červnu 1776, 2. července se pak konalo hlasování, v němž byla nezávislost poprvé přijata. Hlasování bylo prakticky jednomyslné, pro hlasovali zástupci všech kolonií s výjimkou New Yorku, který dodal souhlas dodatečně. O dva dny později, tedy na dnešní Den nezávislosti, byla Deklarace nezávislosti schválena tehdejším kongresem. Samotný dokument s textem Deklarace byl pak většinou z 56 signatářů podepsán 2. srpna. Hlavním autorem textu byl budoucí prezident Thomas Jefferson.
více na: https://g.cz/4-cervenec-neni-jen-den-nezavislosti-8-udalosti-ktere-se-odehraly-v-nejdulezitejsi-den-pro-usa/#

3. července 1913 byl zahájen provoz parní dopravy na Vítkovické závodní dráze. (viz Tramvajová doprava v Ostravě)

***

3. července 2003 byla Do seznamu UNESCO zapsána židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči.

2. červenec - Světový den UFO (Den neidentifikovatelných předmětů).

Světový den UFO připadá na 2. července a to ne náhodou. Váže se k němu příběh z roku 1947. Tehdy farmář William Mac Brazel našel se svým synem na ranči Foster po velikém úderu do země, který slyšel předchozí den, úlomky neznámého kovu. Dodnes se neví co to přesně bylo, armádní vědci se domnívají, že to byl létající talíř - UFO.

Zkratka UFO v překladu znamená "neidentifikovaný létající předmět". Slovo UFO se však chybně užívá i v širším významu například pro označení mimozemšťanů.

1. července 1916 - začala jedna z největších bitev první světové války. V krvavé bitvě na Sommě tehdy zahynulo neuvěřitelných 1,3 miliónu lidí.

Byla jednou z nejkrvavějších operací 1. světové války. Byla to velká útočná operace britských a francouzských vojsk s cílem prolomit linii německé obrany a vniknout do týlu německé skupiny armád v Noyonském výběžku.

28. června 1914 byl v Srajevu studentem G. Principem spáchán atentát na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda.
Obětí se stala kromě následníka trůnu i jeho manželka Žofie. Atentát se stal jiskrou, která rozpoutala celosvětový válečný požár.