Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Franti¹ka,
zítra Viktorie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

E-mail
Nemáte-li zde svou e-mail schránku (adresu), mù¾ete si ji zdarma vytvoøit.

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Významné dny
Datum:
08.03.2021  08:00
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
8. bøezen - Mezinárodní den ¾en

Tento den, slavený od roku 1911, je pøipomínkou stávky newyorských ¹vadlen za zlep¹ení ¾ivotních podmínek roku 1909. Zpoèátku byl cílem tohoto dne boj za volební právo, pozdìji za rovnoprávnost, spravedlnost a mír. Dùvody slavení svátku byly v prùbìhu let rozdílné - protest feministek, socialistický svátek za dob SSSR...

U nás se oficiálnì neslaví od roku 1990.
 
Datum:
07.03.2021  06:28
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
7. bøezna 1876, získal americký vynálezce Alexander Graham Bell patent na telefon

Moc nechybìlo a znali bychom jiné jméno. 14. února 1876 toti¾ na patentní úøad ve Washingtonu dorazila asi dvì hodiny po Bellovi Elisha Gray z Chicaga. Následovalo pak dohadování i soudní procesy. Bell ale vyhrál a 7. bøezna 1876 získal patent.

Nová éra komunikace - éra telefonu - pak zaèala 10. bøezna 1876 vìtou - Pane Watsone, pøijïte sem, potøebuji vás... Tento vzkaz pronesl do aparátu Bell a na druhém konci linky, ve vedlej¹í místnosti, mu naslouchal jeho spolupracovník Thomas Watson. Tímto se potvrdilo, ¾e pøístroj skuteènì funguje.
 
Datum:
06.03.2021  10:25
Od:
LenkaP (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
6. bøezen - Mezinárodní den jódu

Vznikl z iniciativy Èeského výboru pro UNICEF roku 1999.
Tento významný den v kontextu zdravotnictví upozoròuje na nezbytnost tohoto prvku pro zdraví. Dle odhadù expertù Svìtové zdravotnické organizace (WHO) cca 800 – 900 miliónù osob má vlivem nedostatku jódu záva¾nou poruchu ¹títné ¾lázy.

V pøírodì se jód vyskytuje vázaný v horninách, z nich¾ se postupnì vyplavuje srá¾kovou vodou a hromadí se v oceánech. Je rùznou mìrou obsa¾en v potravinách rostlinného i ¾ivoèi¹ného pùvodu. Nedostatek jódu má za následek poruchy funkce ¹títné ¾lázy, co¾ má neblahý vliv na vývoj organismu a na energetický metabolismus. I lehký nedostatek jódu v tìhotenství a v dìtství vyvolává nevratné poruchy vývoje, zejména nervové soustavy.

Nutná denní dávka jódu se li¹í podle vìku, nejvìt¹í potøebu mají tìhotné a kojící ¾eny.

Strava je v ÈR na jód chudá a moøské produkty nejsou konzumovány v dostateèném mno¾ství, proto se provádí jodace kuchyòské jedlé soli, èím¾ je zaji¹tìn vy¹¹í obsah jódu i v dal¹ích potravinách, do kterých se sùl pøidává (napø. pekaøské a masné výrobky).

Dobrým zdrojem je u nás mléko (dobytek dostává jód v krmných dávkách). Pøirozenì vysoký obsah jódu je v minerálních vodách Vincentka a Hanácká kyselka. Tìhotným a kojícím je doporuèeno u¾ívat jód ve formì tablet, kojenecká strava je pøi výrobì obohacována.

Podle kritérií WHO je v ÈR úroveò zásobení jódem uspokojivá.
 
Datum:
05.03.2021  06:41
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
5. bøezen - Svìtový den modliteb

Svìtový den modliteb je celosvìtové hnutí køes»anských ¾en mnoha tradic, které se ka¾doroènì scházejí ke spoleèným modlitbám a na mnoha místech setrvávají v obecenství modliteb a slu¾by.
Toto hnutí zapoèaly ¾eny v USA a pokraèují v nìm ¾eny dnes ji¾ ve více ne¾ 180 zemích svìta.

Je to hnutí symbolizované ka¾doroèním Dnem modliteb v první pátek v mìsíci bøeznu, k nìmu¾ jsou zváni v¹ichni lidé - ¾eny, mu¾i i dìti...
 
Datum:
04.03.2021  07:02
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
4. bøezna 1877 si nechal Emile Berliner patentovat mikrofon

Mikrofon neboli zaøízení pro pøemìnu zvukového signálu dnes slaví narozeniny. Vùbec první mikrofon vynalezl Emile Berliner. Tento americký vynálezce ¾idovského pùvodu, narozený v Nìmecku v roce 1851, má na kontì hned nìkolik zajímavých vynálezù. Mezi nejznámìj¹í patøí napøíklad i gramofon.
 
Datum:
03.03.2021  09:21
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
3. bøezen - Svìtový den divoké pøírody

Svìtový den divoké pøírody World Wildlife Day (WWD) je pøíle¾itostí k oslavì krásných a rozlièných forem divoké pøírody a vyzdvihnutí významu ochrany pøírody pro lidstvo. Shodli se na tom pøedstavitelé 68. zasedání Valného shromá¾dìní OSN 20. prosince 2013 pøi jeho vyhlá¹ení.

Datum 3. bøezna nebylo pro Svìtový den divoké pøírody (World Wildlife Day) zvoleno náhodnì. Je to den, kdy v roce 1973 vstoupila platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohro¾enými druhy volnì ¾ijících ¾ivoèichù a planì rostoucích rostlin (CITES), která hraje dùle¾itou roli v zaji¹tìní toho, aby mezinárodní obchod neohrozil pøe¾ití jednotlivých druhù.

Prostøednictvím CITES 180 zemí svìta hájí v souèasnosti na 5 000 druhù zvíøat a kolem 29 000 druhù rostlin pøed hrozbou vyhubení v pøírodì pro nadmìrné vyu¾ívání pøi obchodování. Èeská republika se k CITES pøipojila v roce 1992.

Více informací k úmluvì CITES: www.mzp.cz
Oficiální stránky Svìtového dne divoké pøírody (v angliètinì): www.wildlifeday.org
 
Datum:
02.03.2021  08:55
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
2. bøezen - Mezinárodní den boje spisovatelù za mír

Tento den byl vyhlá¹en roku 1984 Mezinárodním sdru¾ením PEN klub. Jedná se o organizaci sdru¾ující spisovatele. Pùvodnì se èleny klubu mohli stát jen básníci, dramatici, vydavatelé, esejisté, romanopisci (anglicky Poets, Playwrights, Editors, Essayists, Novelists - odtud název klubu), tedy ti, kdo bojují perem.

PEN klub je nejstar¹í svìtovou organizací na ochranu lidských práv. Zasazuje se i o svobodu slova a spolupráci v¹ech spisovatelù z celého svìta.
 
Datum:
01.03.2021  07:42
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
1. bøezna 1950 bylo uskuteènìného ÈESKOSLOVENSKÉ SÈÍTÁNÍ LIDU

K prvnímu sèítání po roce 1945 do¹lo 1. bøezna 1950. Jeliko¾ se souèasnì uskuteènil také soupis zemìdìlských, prùmyslových a ¾ivnostenských závodù, pou¾ívalo se pro celou akci názvu "národní sèítání 1950". Toto sèítání bylo posledním na¹ím sèítáním zpracovaným za tzv. pøítomné obyvatelstvo a nadlouho posledním, pøi nìm¾ se zji¹»ovala pøíslu¹nost k církvím (k opìtovnému zaøazení otázky na nábo¾enské vyznání do¹lo a¾ pøi sèítání 1991). Podstatnou zmìnou oproti sèítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozumìla pøíslu¹nost k národu, s jeho¾ kulturním a pracovním spoleèenstvím je sèítaný vnitønì spjat a k nìmu¾ se hlásí.

Sèítání bylo dále prvním na území Èeskoslovenska, zahrnujícím v plném územním rozsahu sèítání domù a bytù, ale tehdy se je¹tì nepodaøilo získaná data o obyvatelstvu a objektech bydlení vzájemnì propojit.

Výsledky sèítání byly publikovány postupnì jako neveøejné a s omezeným poètem výtiskù. Tiskem byly vydány v nízkém nákladu a¾ v letech 1957-1958, a to ve 4 svazcích pod spoleèným názvem Sèítání lidu a soupis domù a bytù v republice Èeskoslovenské ke dni 1. bøezna 1950. Pro veøejnost byla data sèítání 1950 uvolnìna po odtajnìní a¾ v roce 1962. I kdy¾ bylo sèítání 1950 pøipraveno ve velmi slo¾itých podmínkách a ví se o nedostatcích, jeho výsledky jsou cenné, a to nejen pro zachycení v¹ech dùsledkù váleèných a pováleèných událostí ve zmìnách poètu a slo¾ení obyvatelstva, ale pøedev¹ím v posti¾ení odsunu nìmeckého a výmìny maïarského obyvatelstva, reemigrace a pøesídlení statisícù osob, zvlá¹tì do pohranièí èeských zemí. Zdroj: www.czso.cz
 
Datum:
28.02.2021  07:09
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
28. února 1883 bylo pra¾ské Staromìstské námìstí poprvé osvìtleno elektøinou

Franti¹ek Køi¾ík rozsvítil Staromìstské námìstí pomocí vlastních obloukových lamp. Køi¾ík vybavil svým zaøízením mnoho mìstských elektráren (první v roce 1889 na ®i¾kovì) a elektrifikoval øadu mìst a obcí. Prvního zku¹ebního veøejného elektrického osvìtlení se doèkala pra¾ská Hybernská ulice u pøíle¾itosti náv¹tìvy korunního prince Rudolfa v èervnu 1881 - císaøská náv¹tìva ale slavnostní osvìtlení odmítla. Jen dva týdny v únoru 1883 osvìtlovaly obloukovky i Staromìstské námìstí. První mìstské veøejné elektrické osvìtlení v roce 1887 rozzáøilo jihoèeská mìsta Jindøichùv Hradec a Písek.
 
Datum:
27.02.2021  12:20
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
27. února 1790 byla v Praze zalo¾ena Èeská expedice, první èeské nakladatelství

Podnìt vzniku Èeská expedice dalo Centrum èeského obrozeneckého hnutí. Zakladatelem Èeská expedice je Václav Matìj Kramérius, který tak navázal na zru¹ené Svatováclavské nakladatelství.

Václav Matìj Kramerius byl èeský spisovatel, nakladatel a novináø. Pokøtìn byl jako Matìj Valentin, jméno Václav pøijal pozdìji jako vlastenecké. Václav Matìj Kramérius studoval na jesuitském gymnasiu v Klatovech, pak v Praze filosofii a pozdìji práva. Bìhem studií získal prostøednictvím Josefa Dobrovského práci u Jana z Neuberku, jemu¾ katalogizoval knihovnu.
Pracoval se staroèeskými díly, provádìl korektury pro øadu èeských osvícencù. Pravdìpodobnì tato práce iniciovala jeho vydavatelskou èinnost, nauèil pracím nutným pøi vydávání knih. Po krátkém pùsobení jako uèitel èe¹tiny pracoval pro Schönfeldské císaøské královské po¹tovní Noviny, kde získal znaènou popularit a zku¹enosti. Pozdìji zaèal vydávat vlastní noviny pod názvem Pra¾ské po¹tovské noviny.

 
Datum:
26.02.2021  08:11
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
26. února 1616 mìl pronést Galileo Galilei vìtu "A pøece se toèí!"

Památnou vìtu mìl prohlásit pøed soudem katolické církve. Mnoho lidí se ov¹em pøiklání k názoru, ¾e toto heslo nikdy nevyslovil. Kdyby tak uèinil, tak by s velkou pravdìpodobností neunikl trestu smrti.

Galileo Galilei se narodil 15. února 1564 v italském mìstì Pisa. Pozdìji se ale jeho rodina odstìhovala do Florencie. Otec Galilea si pøál, aby se z jeho syna stal lékaø. Roku 1581 jej tak poslal zpìt do Pisy, aby zde studoval medicínu. Galilea ale zajímá spí¹e matematika a vìda. Po ètyøech letech se tak i pøes protesty svého otce vydal radìji tímto smìrem. Roku 1586 Galileo u¾ napsal svoji první knihu s titulem La Balancitta. Poté se stal i vedoucím katedry matematiky na univerzitì v Pise a následnì i profesorem matematiky na univerzitì v Padovì. Právì tady se objevily jeho pochybnosti o podobì vesmíru.

K matematikovi se tou dobou toti¾ dostala zpráva o vynálezu dalekohledu z Holandska. Kdy¾ se mu dostal do rukou, tak ho zkoumal a následnì i vylep¹il. Oproti jeho pøedchùdcùm, které zvìt¹ovaly tøikrát èi pìtkrát, Galileùv pøístroj zvìt¹oval a¾ tøicetkrát. Mohl jej tak vyu¾ít ke sledování oblohy. Díky tomu se zaslou¾il o významné objevy ètyø mìsícù Jupitera, fází Venu¹e nebo kráterù a horách na Mìsíci. Odhalil ale i Saturnovy prstence nebo sluneèní skvrny.

Právì tyto objevy stály za tím, ¾e se Galilo zaèal stavìt proti takzvanému geocentrismu. Tedy tvrzení, ¾e Zemì je støedem vesmíru a v¹echna vesmírná tìlesa se otáèejí kolem ní. Tato my¹lenka se objevila u¾ v dobì starovìkého Øecka. Antiètí filosofové v èele s Aristotelem pøi¹li na to, ¾e je Zemì kulatá a je jen nepatrnou souèástí vesmíru. Zároveò se ale domnívali, ¾e vesmírné objekty se otáèejí kolem Zemì. Tuto teorii podporovala ale za doby Galilea i tehdej¹í církev.

Díky ní tak panovalo pøesvìdèení, ¾e pokud by bylo dokázáno, ¾e nebeská tìlesa krou¾í kolem Slunce a ne okolo Zemì, mìlo by to na køes»anskou teologii stra¹livé následky. Galileovi názory tak byly pro vrcholné pøedstavitele katolické církve znaènì nepohodlné. Uèenec tak musel stanout pøed nejvy¹¹ím inkvizitorem, kardinálem Bellarminem. Ten mìl jasné po¾adavky. Galileo se musí vzdát názoru, ¾e je Slunce støedem vesmíru a popøít tvrzení, ¾e se Zemì pohybuje.

Galileovi bylo vyhro¾ováno muèením, vìzením a smrtí na hranici. Tlak církve nakonec nevydr¾el a svá tvrzení odvolal. I pøesto byl italský fyzik odsouzen. Inkvizice na nìj uvalila domácí vìzení. Svùj ¾ivot tak strávil ve své vile u Florencie.

Zadostiuèinìní ze strany církve se ale Galileo nakonec doèkal. Alespoò tedy posmrtnì. Kdy¾ v roce 1992 pape¾ Jan Pavel II. vydal omluvu, v ní¾ zru¹il výnos inkvizice. Zdroj: talk.youradio.cz
 
Datum:
25.02.2021  09:21
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
25. února 1634 byl v Chebu zavra¾dìn Albrecht Václav Eusebius z Vald¹tejna, èeský ¹lechtic a vojevùdce (narozen 24. února 1583)

Vytvoøil nový typ najímaného vojska, z nìho¾ po skonèení tøicetileté války vznikla stálá armáda. Na své mocenské choutky, kdy se sna¾il získat èeskou korunu vyjednáváním se Sasy i ©védy, nakonec doplatil ¾ivotem. Zavra¾dìn byl 25. února 1634 v Chebu.
 
Datum:
24.02.2021  08:10
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
24. února 1582 vydal Pape¾ Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se posunulo èíslování dnù o 10 dnù dopøedu

Koneènì v roce 1572 nastoupil na pape¾ský stolec Øehoø XIII., mu¾, který mìl dost odvahy vyøe¹it 150 let se táhnoucí tahanici o to, zda se má èi nemá kalendáø pøizpùsobit astronomickým skuteènostem. Z povìøení pape¾e vypracovali bratøi Luigi a Antonio Liliové návrh na reformu, kterou zvlá¹tní komise i sám pape¾ uznali za nejlep¹í dosud pøedlo¾enou.

Na základì toho 24. února 1582 vydal Øehoø XIII. bulu Inter gravissimas, podle ní¾ se mìlo èíslování dnù posunout o 10 dní kupøedu pøi zachování obvyklého sledu dnù v týdnu, tak¾e po ètvrtku 4. øíjna 1582 mìl následovat pátek 15. øíjna. Zároveò se upravil poèet pøestupných dnù tak, aby i v pøí¹tích staletích pøipadal bod jarní rovnodennosti na 21. bøezen.

Bratøi Liliové vycházeli z výpoètù nìmeckého astronoma a matematika Erasma Reinholda, který v roce 1551 stanovil délku roku na 365 dnù, 5 hodin, 49 minut a 16 vteøin, co¾ je o pouhých 30 vteøin del¹í ne¾ skuteèný tropický rok. Od juliánského se nová délka roku li¹ila o 10 minut a 44 vteøin.

V juliánském kalendáøi bylo v prùbìhu 400 let sto pøestupných rokù (pøestupný rok je ten, jeho¾ letopoèet je beze zbytku dìlitelný ètyømi). K tomu, aby se 21. bøezen neposunoval vzhledem k jarní rovnodennosti, bylo nutné vypustit ze ètyø století tøi dny - neboli místo jednoho sta pøestupných rokù zaøadit jich jen devadesát sedm. Proto z rokù zavr¹ujících celá staletí, tzv. sekulární roky, mìla být pøestupnými jen ta, je¾ jsou beze zbytku dìlitelná ètyømi sty: napøíklad rok 1600, 2000, 2400... Roky 1700, 1800, 1900, 2100... budou nepøestupné. Jednodu¹eji øeèeno: ze ètyø po sobì jdoucích staletí - napøíklad 1600, 1700, 1800, 1900 - je první dvojèíslí dìlitelno ètyømi v¾dy jen u jednoho letopoètu, to znamená, ¾e ze 100 pøestupných let, které ve 400 letech jsou, vypadnou tøi pøestupné roky, to je právì ty, které v juliánském kalendáøi pøebývaly.

I takto upravený kalendáø - nazývaný gregoriánský - se li¹í délkou svého roku, která èiní 365,2425 dne, od roku tropického jen o 0,0003 dne (za 3600 let v¹ak vzroste tento rozdíl na celý den, a proto je urèeno, ¾e rok 4840 nebude pøestupný, pøesto¾e by mìl být). Aby se i tato nerovnováha je¹tì zmen¹ila, vytváøejí astronomové stále pøesnìj¹í pravidla.
Více na:www.hvezdarna-fp.cz
 
Datum:
23.02.2021  10:33
Od:
Du¹an (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
23. února 1893 získal vynálezce Rudolf Diesel patent na vznìtový motor. To byl ale jen zaèátek, je¹tì mnoho let trvalo ne¾ vyrobil pohonnou jednotku. Nápad na motor dostal na studiích a my¹lenku mu vnukla hustilka, která se tehdy pou¾ívala jako jednoduchý zapalovaè.

Prototyp ze srpna 1893 pohánìl uhelný mour, a¾ v dal¹í fázi se palivem stal petrolej. Exempláø z roku 1897 pak pou¾íval naftu nebo olej z burských oøechù.

Na pøelomu 19. a 20. století byly vznìtové motory pøíli¹ velké a tì¾ké a tím nepou¾itelné v automobilech. Ale díky nízké spotøebì paliva se ale uplatnily na ¾eleznici a na moøi.
 
Datum:
22.02.2021  08:57
Od:
Ludmila (èlen klubu)
Název:
Re: Stojí za pøipomenutí...
 
22. únor - Den sesterství

22. února se narodili zakladatelé skautingu, man¾elé sir Robert Baden-Powell (22. února 1857) a jeho ¾ena Olave Baden-Powell (22. února 1889). Proto byl tento den roku 1927 zvolen jako celosvìtový den skautù.

Skauti na celém svìtì si pøipomínají, ¾e jsou si bratry a sestrami, nehledì na vzdìlání, barvu pleti, národnost, vìk... Poøádají nejrùznìj¹í hry a organizují charitativní sbírky. Je to takový den soudr¾nosti a pomoci. Den sesterství mìl pùvodnì i jiné názvy - Den díkù, Den skutkù, Den pøemý¹lení èi Vzpomínkový den.
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
    Star¹í pøíspìvky >>>