Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svátek práce,
zítra Zikmund.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zobrazení diskuse
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
Zpìt na seznam diskusí
Èo, alebo kto je Boh?
Datum:
18.10.2018  14:07
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Nemravnost - zákeøný jed, který otravuje na¹i osobnost

Nemravnost je jako kapka jedu ve sklenici dobrého vína. A pøesto¾e mù¾e jít o víno vynikajícího roèníku, pøesto¾e mù¾e lahodnì chutnat, nepatrná kapka jedu v nìm nás otráví. A èím víc budeme pít takové víno pro jeho dobrou chu», tím více si budeme otravovat svùj organismus, a¾ nás to nakonec zabije.

Milí pøátelé, aèkoli to vùbec netu¹íte, i vá¹ vlastní vnitøní ¾ivot u¾ v dne¹ní den pøijal svou kapku jedu rozkladné nemravnosti, tøeba prostøednictvím internetu, prostøednictvím filmù, knih, èasopisù, vtipù, øeèí, písní, nebo dokonce módy, která dnes letí.

Jed nemravnosti, obsa¾ený v tomto v¹em se pomalu shroma¾ïuje ve va¹í du¹i, otravuje ji, a¾ ji nakonec úplnì otráví. A právì o to jde temnotì, která za tím stojí. Jde jí o strhávání lidských du¹í do temna a jejich koneèný zánik v temnotách.

Ale buïme konkrétní a podívejme se na dvì oblasti ¾ivota, ve kterých se doslova kupèí s tím pudovì nejni¾¹ím, co v èlovìku existuje.

Podívejme se tøeba na reklamu. Souèástí devadesáti procent ve¹keré reklamy v televizi, v tisících reklamních letácích v na¹ich schránkách, nebo kdekoliv jinde je atraktivní a spoøe odìná ¾ena. Spojení atraktivní a spoøe odìné ¾eny je u¾ snad nedílnou souèástí reklamní prezentace ka¾dého nového modelu auta, pøicházejícího na trh. Jde zde o zámìrné a zákeøné podprahové pùsobení na spotøebitele, fungující asi takto:

Témìø obna¾ená ¾ena evokuje v pøevá¾né èásti mu¾ské populace cosi drá¾divé. Cosi nízkým zpùsobem pøíjemné a ¾ádoucí. No a prostøednictvím urèitého podprahového pùsobení se pak stává pro spotøebitele nevìdomky stejnì ¾ádoucím také samotný výrobek, který je takovýmto zpùsobem prezentován. Touha po jednom, a sice po atraktivní, spoøe odìné ¾enì, se spojuje s touhou po druhém, èili po výrobku. Dvì vìci se tedy slijí do jedné, èím¾ se pro spotøebitele stává výrobek ¾ádoucím, a on ani dobøe neví proè.

Toto manipulativní zdvojené pùsobení je velmi osvìdèené a má pozitivní vliv na zvy¹ování prodejnosti výrobkù. Právì proto je v reklamì masivním zpùsobem stále vyu¾íváno.

Na jedné stranì jde tedy o cílenou manipulaci s nejni¾¹ími pudy èlovìka a s nectností nemravnosti, co¾ zvy¹uje prodej, av¹ak na druhé stranì jde o velmi negativní dopad na spoleènost, proto¾e ji postupnì stále více mravnì rozkládá a nièí.

Druhou oblastí, kde se cílenì pracuje s nemravností je souèasná móda. Tvùrci ¾enské módy, a» u¾ prostøednictvím ¾enských èasopisù, nebo ¾enských televizních poøadù celkem otevøenì deklarují, ¾e moderní ¾ena dne¹ka má být sexy. ®e má být urèitým ¾ádoucím sexuálním objektem, který prostøednictvím módy rafinovanì odhaluje v¹echny vnady tak, aby ¾ena svým vzhledem vyvolávala zájem a pozornost mu¾ù. Aby se pro nì stala je¹tì více atraktivnìj¹í a pøita¾livìj¹í. Takové jsou souèasné módní trendy a na takovémto ideovém a filozofickém základì vznikají v dílnách souèasných módních tvùrcù nové módní kolekce.

V koneèném dùsledku v¹ak pøece jen zále¾í na ka¾dé jednotlivé ¾enì, jak se postaví k vlastnímu odívání. Zda se k nìmu postaví povrchnì a bezmy¹lenkovitì, ve slepém a nekritickém pøijímání souèasných, mravnì zvrácených módních trendù. Nebo naopak, upøednostní odìv mnohem u¹lechtilej¹í a lidsky dùstojnìj¹í.

®ena toti¾ pronikavì pùsobí u¾ jen èistì svým vnìj¹ím zjevem. A právì tímto svým vnìj¹ím zjevem se mù¾e stát pro v¹echny, kteøí s ní pøicházejí dennì do styku buï ukazatelem cesty k pozvednutí spoleènosti prostøednictvím mravního a u¹lechtilého odìvu, nebo naopak, se pro nì mù¾e stát ukazatelem cesty k úpadku prostøednictvím odìvu, stávajícího se pro mnohé podnìtem k nemravnosti.

Kristus kdysi øekl asi toto: „Jestli¾e tì ke høíchu nemravnosti svádí tvé oko, vyloupni ho a odhoï daleko od sebe, proto¾e je pro tebe stokrát lep¹í, kdy¾ vstoupí¹ bezoký do vìèné radosti království nebeského, jako kdyby si mìl s obìma oèima upadnout do zatracení své du¹e.

Pokud tì ke høíchu nemravnosti svádí tvá ruka, utni ji a odhoï daleko od sebe, proto¾e je pro tebe stokrát lep¹í, kdy¾ vstoupí¹ bezruký do vìèné radosti království nebeského, jako kdyby si mìl s obìma rukama upadnout do zatracení své du¹e.“

Samozøejmì, ¾e nechceme nikoho navádìt k tomu, aby si vyloupl své oko a u»al svou ruku. Ale rozhodnì tøeba v¹ech vyzvat k hlubokému zamy¹lení nad tìmito slovy, proto¾e z jejich opravdu tvrdé formulace vyplývá obrovská vá¾nost dopadu zachovávání principu mravnosti na celé na¹e bytí. A to dopadu mimoøádnì pozitivního v pøípadì mravnosti, nebo mimoøádnì negativního v pøípadì nemravnosti.

Zavøeme proto nepropustnì v¹echny brány na¹í du¹e a nevpou¹tìjme do ní rozkladnou nemravnost, která se na nás nyní valí ze v¹ech stran. Její¾ jsou plné filmy, divadla, knihy, èasopisy, obrazy, reklama, móda, nebo internet.

Zavøeme nepropustnì brány své du¹e pøed v¹ím tímto jedem, abychom se tak stali osvì¾ujícími oázami v dne¹ní pou¹ti nemravnosti.

Sna¾me se zachovávat své nitro èisté, proto¾e jen tak mù¾eme být skuteènì lidmi. Bez zachovávání èistoty nitra a proto vnitønì zaplaveni tisícerými podnìty nemravnosti se toti¾ stáváme jen výsmìchem èlovìka. Stáváme se jen lidskými kreaturami, prosáknutými nemravností a proto kráèejícími do náruèe temna, které nás zákeønì otrávilo tímto zhoubným principem.

A dávejme si také dobrý pozor na to, abychom se i my samotní nestali pro jiné poku¹ením k nemravnosti. A to tøeba zpùsobem svého odívání, zpùsobem své øeèi, nebo vìcmi, výtvory a díly, vycházejícími z na¹ich rukou.

Nebo» pro ka¾dého, kdo se pro jiné stává poku¹ením k nemravnosti znìjí opìt velmi výstra¾nì tato Pánova slova: „Amen pravím vám, kdo by byl pohor¹ením k nemravnosti by» jen pro jednoho jediného z mých nejmen¹ích, pro toho by bylo stokrát lep¹í, kdyby si zavìsil na krk mlýnský kámen a skoèil do moøe“.

A opìt samozøejmì nechceme nikoho navádìt k tomu, aby si vì¹el na krk mlýnský kámen a skákal do moøe. Ale rozhodnì je v¹ech tøeba dùraznì vyzvat k tomu, aby si duchovnì nevì¹eli na krk balvan nemravnosti, který je lidsky a osobnostnì bude stahovat do temných hlubin. Do hlubin, kde bude nakonec úplnì udu¹ená jejich vìdoma osobnost a celé jejich vìdomé bytí.

A proto z nejvy¹¹ích Vý¹in znìjí naléhavì ke v¹em lidským bytostem, které si chtìjí uhájit svou lidskost v dne¹ním moøi nemravnosti na Zemi tato slova: "Udr¾uje krb svých my¹lenek èistý! Dbejte o èistotu svého my¹lení, svého cítìní a svého chtìní! Jedinì takto budete schopni ¹íøit mír a dobro na Zemi a jedinì takto budete moci po odchodu ze Zemì kráèet do vìèné øí¹e království nebeského, a nikoliv do vìèného zatracení va¹í du¹e v øí¹i temnoty.

V jednom z apokryfních evangelií je psáno: „Jestli¾e je svìtlo ve vás temnotou, jaká hrozná musí být temnota samotná?“

Svìtlem v nás je ná¹ èistý a u¹lechtilý vnitøní ¾ivot. A toto svìtlo v podobì èistého a u¹lechtilého vnitøního ¾ivota má osvìtlovat v¹echny na¹e kroky, v¹echny na¹e èiny, v¹echny na¹e rozhodnutí, celou na¹i ¾ivotní pou», jako¾ také na¹i základní hodnotovou orientaci. No a z povahy vìci samotné zcela logicky vyplývá, ¾e takovýto èlovìk pak nemù¾e kráèet nikam jinam, ne¾ ke Svìtlu.

Pokud je ale svìtlo v nás v podobì na¹eho èistého a u¹lechtilého vnitøního ¾ivota zakalené rozkladným principem nemravnosti, stává se temnotou. A tato vnitøní temnota následnì ovlivòuje v¹echny na¹e kroky, v¹echny na¹e èiny, v¹echny na¹e rozhodnutí, celou na¹i ¾ivotní pou» a ovlivòuje také na¹i základní hodnotovou orientaci.

No a opìt z povahy vìci samotné zcela logicky vyplývá, ¾e takovýto èlovìk nemù¾e kráèet nikam jinam, ne¾ právì do náruèe temna. Do vra¾edné náruèe temnoty, kde bude udu¹ené jeho bytí, proto¾e jeho osobnost podlehla rozkladnému principu nemravnosti. Ten je toti¾ jedním z jedovatých ¹ípù temnoty, vystøelovaných do du¹í a do vìdomí lidí, aby jím byly vnitønì otrávení, aby je to strhlo dolù a aby mohli být nakonec znièeni.

Nejdùle¾itìj¹ím posláním èlovìka na Zemi není toti¾ jeho ekonomický pøínos pro spoleènost, jak se dnes mylnì domníváme. Není jím ani jeho schopnost vydìlávat peníze, ani jeho mo¾nosti vyu¾ívání tisícerých po¾itkù tohoto svìta.

Nejvy¹¹ím posláním èlovìka je jeho schopnost kotvit Svìtlo na Zemi! Schopnost povzná¹et v¹e stávající smìrem ke Svìtlu. Povzná¹et sebe sama, svùj národ i celou planetu.

Dbejme proto úzkostlivì, aby svìtlo v nás bylo opravdu svìtlem, a ne temnotou. Dbejme proto, aby ná¹ vnitøní ¾ivot byl jen èistý a u¹lechtilý, proto¾e jedinì takto jsme schopni naplòovat své lidství. Jedinì takto se mù¾eme stát svìtlem svìta a povzná¹et smìrem ke Svìtlu v¹e kolem nás.

Co dodat na závìr? Snad pouze tato slova:

Blahoslavení a» jsou v¹ichni lidé èistého srdce, nebo» oni jsou po¾ehnáním Zemì a jejich je království nebeské!

A» se ale tøesou v¹ichni lidé srdce neèistého, nebo» oni jsou prokletím Zemì a jejich je království temnoty!

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©
 
Datum:
21.09.2018  15:44
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Øiïte se svým instinktem!

Dejte na svùj instinkt! Tato a podobná slova lze obèas sly¹et v amerických filmech, v nich¾ se hlavní hrdina sna¾í v urèitých vypjatých situacích správnì rozhodnout. Onen takzvaný instinkt je nìco spontánní, nìco okam¾ité a bleskurychlé, co jde mimo rozum a bì¾nì sva¾ující my¹lení. Jde tedy o velmi rychlý, okam¾itý impuls, kterým kdy¾ se lidé øídí, v¾dy jednají správnì.

A proto¾e jde o velmi zajímavý fenomén, zkusme se na nìj podívat trochu podrobnìji a uka¾me si, o co tu vlastnì ve skuteènosti jde.

Aèkoli je to v amerických filmech nazváno instinkt, ve skuteènosti to není ¾ádný instinkt, proto¾e ten mají pouze zvíøata. U èlovìka to mù¾eme nazvat intuicí, tu¹ením, nebo vyci»ováním.

Zvíøe postrádá rozumovou slo¾ku osobnosti a proto je celé jeho jednání pouze instinktivní. Instinkty jsou impulsy nejvnitønìj¹í podstaty zvíøete, které mu signalizují, jak v dané situaci jednat co nejsprávnìji. A proto¾e, jak ji¾ bylo øeèeno, zvíøe postrádá racionální slo¾ku osobnosti, koná v¾dy jenom na základì instinktù. A proto koná v¾dy správnì! To jest tak, jak v dané situaci nejlépe umí. Z tohoto dùvodu jsou zvíøata v¾dy pøirozená, spontánní a pokud ¾ijí ve volné pøírodì také zdravá. V¾dy toti¾ jednají v souladu se sebou samými, èili se svou nejvnitønìj¹í podstatou, kterou prostøednictvím instinktù bezvýhradnì respektují.

Ze znalostí tìchto skuteèností se mù¾e èlovìk pouèit a vyu¾ít je ve svùj prospìch. Ve svùj prospìch v tom smyslu, ¾e pokud bude také on v¾dy jednat v souladu se svou nejvnitønìj¹í podstatou, bude také jednat v¾dy správnì a bude správnì zvládat i ty nejkomplikovanìj¹í a nejnebezpeènìj¹í ¾ivotní situace stejnì úspì¹nì, jak se to daøí mnohým hrdinùm amerických filmù.

První, co si je ale tøeba uvìdomit je skuteènost, ¾e nejvnitønìj¹í podstata zvíøete a nejvnitønìj¹í podstata èlovìka jsou rozdílné. To je na první pohled zøejmé. U zvíøat jde o podstatu bytostní a u èlovìka podstatu duchovní.

Zvíøata i lidé ¾ijí sice ve hmotném svìtì a mají hmotná tìla, ale jejich vnitøní podstata není ani u jednoho, ani u druhého z tohoto hmotného svìta. Zvíøata se svou bytostní vnitøní podstatou pocházejí z bytostné øí¹e a lidé se svou duchovní podstatou z duchovní øí¹e. A tato podstata zvíøat a podstata lidí vstupuje do hmotného svìta, aby se v nìm vyvíjela, rostla a dozrávala prostøednictvím zdolávání tì¾kostí, pøeká¾ek a výzev hmotného svìta.

Pokud zvíøata, ale také lidé zùstanou ve hmotném svìtì ve spojení se svou nejvnitønìj¹í podstatou, jejich podstata, pocházející ze svìta nadhmotného a proto schopná nadhledu nad hmotou, jim bude v¾dy neomylnì ukazovat, kudy mají vést jejich cesty hmotností, aby se jim daøilo a aby na nich správným zpùsobem vnitønì rostly a zrály.

Zásadní problém u lidí v¹ak spoèívá v tom, ¾e na rozdíl od zvíøat mají také rozum, který jim má usnadòovat jejich ¾ivot ve hmotnosti. Av¹ak u v¹ech pozitiv, které rozum lidem pøinesl, se stal pro nì zároveò ne¹tìstím v tom, ¾e jim jeho nadmìrné pou¾ívání znemo¾nilo jejich èistý a bezprostøední kontakt s vlastní, nejvnitønìj¹í duchovní podstatou. Lidský my¹lenkový ¾ivot se stal toti¾ a¾ tak velmi intenzivním, ¾e pøehlu¹il v¹echno ostatní. Z lidí se stali jen lidé rozumu, bez spojení a kontaktu se svou nejvnitønìj¹í duchovní podstatou. Namísto dvou darù, které mìli aktivnì vyu¾ívat ke svému prospìchu, èili daru rozumu a daru ducha, vyu¾ívají jenom jeden a ten druhý zapudili.

A proto dìlají lidé v¹echny své zásadní ¾ivotní rozhodnutí u¾ jenom na základì svého rozumového zva¾ování, proto¾e své spojení s vlastní nejvnitønìj¹í podstatou prostøednictvím impulsù citu, prostøednictvím tu¹ení, prostøednictvím intuice i prostøednictvím svìdomí ztratili.

Jak u¾ ale bylo naznaèeno, rozum je nástrojem k usnadnìní ¾ivota èlovìka ve hmotnosti. Rozum dokonale rozumí hmotì a doká¾e ji ovládat, proto¾e on sám je hmotný. To je na jedné stranì klad, ale na druhé stranì zároveò zápor, proto¾e rozum nemá potøebný nadhled nad hmotnými a materiálními vìcmi, a proto na v¹e nahlí¾í pouze z krátkodobého a ohranièeného hlediska. Rozum je zároveò chladnì racionální a nevnímá morální rozmìr vìcí a celého bytí jako takového. Chladná rozumová racionalita bez patøièných morálních mantinelù v¹ak vyprodukovala takové lidské vlastnosti, jako je bezohlednost, nenávist, nespravedlnost, závist, chamtivost, zvrhlost a mnohé jiné. No a ¾ivot v souladu s tìmito "hodnotami" pøiná¹í lidstvu neustále konflikty, násilí, války, drancování, vykoøis»ování, vra¾dìní, bídu, nesná¹enlivost, a tak dále, a tak dále.

Z uvedených negativních skuteèností je tedy zøejmé, ¾e èlovìk na rozdíl od zvíøat nekráèí svým bytím správnì, proto¾e nevytváøí svìt harmonie, jako je tomu v pøírodì.

A pøece z èasu na èas, tøeba v nìkterém z amerických filmù vyvstane z hlubin zapomnìní ta nejzásadnìj¹í pravda lidského bytí, spoèívající v poznání, ¾e èlovìk se má øídit svými instinkty. ®e jedinì takto je to správnì a jedinì toto mù¾e pøinést zdar.

My u¾ nyní víme, ¾e u èlovìka to nejsou ¾ádné instinkty, ale podnìty ducha ve formì intuice, tu¹ení, svìdomí a impulsù citu. Jejich prostøednictvím je nám v¾dy ukázán správný smìr, kterým máme ve svém ¾ivotì kráèet.

A proto¾e na¹e nejvnitønìj¹í jádro je duchovní, bude nás v¾dy navádìt na cesty ducha. Bude nás navádìt, abychom ka¾dou situaci ve svém ¾ivotì øe¹ili v zohlednìní vysokých a vzne¹ených hodnot ducha.

Na¹e nejvnitønìj¹í jádro nás bude tedy v¾dy svými impulzy nabádat k tomu, abychom jednali spravedlivì, èestnì, ohleduplnì, lidsky a u¹lechtile. To je zpùsob, jakým máme pøetváøet hmotný svìt a formovat jej v souladu s hodnotami ducha, a tak vytváøet pozemský odlesk harmonie a ¹tìstí, který vládne v øí¹i na¹eho pùvodu, v øí¹i Ducha.

Zvíøe má instinkty, na základì kterých jedná a èlovìk má tu¹ení, cítìní, intuici a svìdomí, na základì kterých má také jednat. Souhrnnì byly v¹echny tyto impulzy na¹í nejvnitønìj¹í podstaty pojmenovány hlasem Bo¾ím v nás. Èlovìk má tedy kráèet ve svém bytí a zohledòovat ve svých rozhodnutích pøedev¹ím to, co mu napovídá tento hlas. Potom bude kráèet cestami, které jsou Bo¾í, a pak se stane schopným vybudovat království nebeské také na zemi.

®el, èlovìk namísto království nebeského, království harmonie, království ducha, porozumìní a míru vybudoval na zemi království rozumu. Království vypoèítavosti, království bezohlednosti, království chamtivosti a království nemorálnosti. A to proto, ¾e nekráèel a nekráèí cestami ducha a ve svém ¾ivotì nezohledòuje a nebere na zøetel jeho impulzy.

Zaènìme proto skuteènì øídit svýma "instinkty", jak nám to doporuèují hrdinové amerických filmù. To znamená, zaènìme se øídit impulsy svého ducha, abychom jednali správnì a abychom kráèeli tam, kam nám ukazuje a kam nás vede na¹e nejvnitønìj¹í podstata.

A proto¾e je to podstata duchovní, nemù¾e nás vést nikam jinam, ne¾ k vý¹inám Ducha! K vý¹inám lidskosti a pravého èlovìèenství! K vý¹inám naplòování tìch neju¹lechtilej¹ích ctností! K vý¹inám na¹í osobní lidské zralosti, jako¾ i k vý¹inám celé na¹í lidské civilizace. Jedinì to je cesta hodná èlovìka! Jedinì k ní nás budou v¾dy smìrovat v¹echny impulzy na¹í nejvnitønìj¹í podstaty, na které bychom mìli u¾ koneènì zaèít dbát.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©
 
Datum:
16.08.2018  16:18
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Sobecká hloupost, opakující se ka¾dé léto

Zkuste si poslechnout nìjakou komerèní rozhlasovou stanici, vysílající hlavnì hudbu a ka¾dou hodinu krátké zprávy. Souèástí zpráv je pøedpovìï poèasí, no a právì pøedpovìdi poèasí se to týká.

Prázdninové mìsíce jsou toti¾ obdobím vrcholu léta, co¾ se projevuje vedry a suchem. Tak tomu bylo také 17.7. 2018, kdy jsem si vyslechl inkriminované zprávy. Venku v¹e pomalu vysychalo, chøadlo a ¾ivoøilo. U¾ déle vydatnì nepr¹elo, bylo velmi teplo a sucho, s výrazným deficitem vláhy. Kukuøici se od sucha stáèely listy, vysychaly dýnì, brambory i ostatní plodiny. Celá pøíroda a¾ doslova prahla po vláze a èekala na ni jako na po¾ehnání.

No a za tohoto stavu oznamoval v pøedpovìdi poèasí bodrý hlas moderátora, ¾e ¾el poèasí se zhor¹í, zamraèí se a na vìt¹inì území bude hrozit dé¹».

Tyto jeho slova jsou svìdectvím neuvìøitelného sobectví a fatálního odtr¾ení od reality. Dotyèný pán a jemu podobní toti¾ vnímají dé¹» bìhem léta jako hrozbu.

Ale hrozbu èeho? No pøece jejich osobních volnoèasových aktivit! Jako nebezpeènou hrozbu jejich piknikù, výletù, mejdanù, hudebních festivalù a jiných pøíjemných zpùsobù letního u¾ívání si. Podle tohoto druhu konzumnì zamìøených lidí by bylo nejlep¹í, kdyby stále svítilo slunce s teplotou kolem tøiceti stupòù. To by bylo léto, jaké má být a jaké by jim dokonale vyhovovalo. Dé¹» je pro nì hrozba, proto¾e jim znepøíjemòuje jejich plány, nebo je dokonce nìkdy zcela znemo¾òuje.

Tito lidé toti¾ vùbec netu¹í, a ani je to nezajímá, ¾e rostlinné produkty, které jsou pìstovány pro na¹i ob¾ivu potøebují optimální poèet sluneèných dní, ale také optimální mno¾ství srá¾ek a vláhy. A to kvùli tomu, aby mohlo být v¹eho hojnost na na¹em stole.

K jednoduchosti takovéhoto pochopení v¹ak tito lidé nikdy nedo¹li, proto¾e oni pøece nakupují v obchodních øetìzcích, a tam je v¾dy v¹eho dostatek. Souvislost de¹tì s tímto dostatkem vùbec nechápou a ani nad tím nikdy neuva¾ovali.

Ale v¹echno je jinak! Avizovaná "hrozba" de¹tì, která se pak opravdu na základì zmínìné pøedpovìdi poèasí naplnila, nebyla vùbec ¾ádnou hrozbou, ale po¾ehnáním. Velkým po¾ehnáním pro pøírodu a v¹echno rostlinstvo, které mohlo koneènì doplnit alespoò èást svého deficitu vláhy, a které si po ochlazení mohlo alespoò na chvíli odpoèinout od veder.

Celá tato zále¾itost nám ale ukazuje mnohem více, ne¾ se na první pohled zdá. Ukazuje nám neuvìøitelnou hloubku sobectví mnoha souèasných lidí, kteøí vnímají realitu ¾ivota jedinì prizmatem toho, co je pro nì osobnì výhodné, pøièem¾ nejsou schopni chápat ¹ir¹í souvislosti ¾ivota.

Ne dé¹» je hrozbou milí pøátelé! Vy sami, s va¹ím úzkoprsým smý¹lením a sobectvím jste hrozbou pro tento svìt! Nebo» ve svém egoismu a absolutním odtr¾ení od reality vidíte hrozbu tam, kde jde ve skuteènosti o po¾ehnání. Vidíte tedy zlo tam, kde jde o dobro. A naopak, to co vy osobnì pova¾ujete za dobro, je ve skuteènosti jen va¹im sobectvím, a tedy zlem.

Je v¹ak katastrofou, ¾e tento konkrétní pøíklad, který zde zmiòujeme, je obrazem a svìdectvím celkového vztahu mnoha lidí k ¾ivotu jako takovému. Podobnì sobeckým zpùsobem toti¾ neuva¾ují pouze ve vztahu k poèasí, ale ve vztahu ke v¹emu. Je tím poznamenána celá jejich struktura my¹lení, jako¾ také jejich základní hodnotová orientace.

Po celý svùj ¾ivot proto ¾ijí v království køivých zrcadel, ve kterém jim jejich egoistické zamìøení jenom na sebe sama køiví vnímání skuteèné reality. A proto jménem svého sobeckého kultu takzvaného "dobra" pusto¹í pøírodu a drancují planetu. Dìje se tak pro jejich "dobro" a jejich blahobyt, které jsou ve skuteènosti jen sobeckou bezohledností, neschopnou vnímat, jak v¹emu kolem sebe ubli¾ují.

Taková je pravda o na¹em svìtì a na na¹í civilizaci. Taková je pravda o egoisticky bezohledných lidech na¹eho svìta, kteøí chtìjí ¾ít naplno a u¾ívat si. To je pro nì hlavním mìøítkem vìcí! To je rozhodující! V¹e ostatní je vedlej¹í a nezajímavé.

Jak ale nazvat takovéto bytosti? Jak je oznaèit a jak je pojmenovat? Jsou to opravdu lidé? Nebo» pravá lidskost, skuteèná lidskost zaèíná a¾ tam, kde jsme schopni povznést se nad své vlastní, sobecké zájmy.

Pravá lidskost zaèíná a¾ tam, kde jsme schopni vnímat v¹e ¾ivé kolem nás v ¹ir¹ích souvislostech a ne pouze prizmatem vlastních sobeckých pøání. V souvislostech toho, ¾e ne moje osobní pøání jsou støedem vesmíru a mìøítkem v¹ech vìcí, ale ¾e ka¾dý z nás je drobnou souèástí velkého celku univerza. A podstata lidskosti spoèívá v chtìní dobra tohoto velkého celku. V chtìní dobra, které pøiná¹í po¾ehnání v¹em bytostem a bere ohled na v¹e, co je existuje.

Hledìt pouze na své vlastní dobro a své vlastní pøání bez ohledu na cokoliv jiného je naopak ne¹tìstím a hrozbou na¹eho svìta. Je to nìco ubohé a nízké, co nás lidsky devalvuje a znehodnocuje.

Buïme proto lidmi a ne sobci! Mysleme jako lidé, mluvme jako lidé, jednejme jako lidé a vnímejme svìt jako lidé!

A zároveò nebuïme povrchními! Povrchnì nepøijímejme nejrozliènìj¹í konzumní hlouposti, které se do nás sna¾í ze v¹ech stran hustit a jejich¾ nekritickým pøijímáním pozvolna degeneruje na¹e lidskost.

Buïme lidmi a nikdy nezapomínejme, ¾e skuteèná lidskost zaèíná a¾ tam, kde je v mysli, ve vìdomí a v jednání rozhodující dobro celku. Nebo» kdy¾ se bude daøit celku, bude se daøit i v¹em jeho èástem, tedy také nám osobnì.

Pokud v¹ak budeme po¹kozovat celek na¹imi osobními pøáními, pokud je budeme uskuteèòovat na jeho úkor, nepøedstavitelná síla celku univerza se zaène pozvolna stavìt proti nám. Zaène se proti nám bouøit, zaène nás bít a nakonec, pokud se ani pod údery pøírodních sil nevzpamatujeme a nezbavíme vlastního sobectví, budeme muset být v pøirozené sebeobranì celku vymazáni z povrchu zemského, i celého tohoto stvoøení, kterému svým egoistickým vnímáním dobra pouze ¹kodíme.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©.
 
Datum:
21.06.2018  14:59
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Zmìna vesmírného paradigmatu likviduje západní civilizaci!

Není ¾ádná náhoda, ¾e v Èechách i na Slovensku se spoleènost výraznì polarizuje. ®e se vytváøejí dvì skupiny lidí, stojící proti sobì a¾ v nepøátelství. ®e jedni jsou za Zemana a druzí proti Zemanovi. ®e jedni byli za protesty za slu¹né Slovensko a druzí zase proti nim. ®e jedni jsou za Rusko a Putina, a druzí zase proti Rusku a Putinovi.

Ve v¹em tomto se skrývá nìco zásadnìj¹í, ne¾ by se mohlo na první pohled zdát. Jde tu toti¾ o vzájemné pnutí mezi dvìma typy my¹lení a cítìní, které úzce souvisí se souèasnou zmìnou charakteru vesmírného záøení.

Toto záøení toti¾ dosud podporovalo individualismus a racionálnì analytické my¹lení, pøíznaèné pro západní svìt. Odteï v¹ak zaèíná být vesmírem podporován východní typ my¹lení a vnímání svìta, postavený na intuitivnosti, spolupráci a kolektivním úsilí o dobro celku.

Celkem reálnì se tyto tendence zaèínají stále viditelnìji projevovat právì vzestupem Ruska a Èíny, zatímco naopak na západì zaèíná celkem viditelnì docházet k rùzným rozkladným, a¾ sebe destruktivním procesùm.

Takové je souèasné dìní v hrubých rysech a my se nyní podívejme na celou vìc trochu detailnìji, proto¾e jeho dùsledky se bytostnì dotýkají ka¾dého z nás.

Vývoj na na¹í planetì je univerzem øízen zcela konkrétním smìrem, a tento smìr je urèován, nebo jinak vyjádøeno, doslova vynucován celkem konkrétním typem vyzaøování vesmíru.

V minulosti ¾ili tøeba na na¹í planetì dinosauøi a jiní je¹tìøi. Existenci a rozvoj tohoto typu fauny, ale také flóry podmiòoval konkrétní charakter vyzaøování univerza. Po èase se v¹ak toto vyzaøování zmìnilo a vzalo vítr z plachet je¹tìrùm, kteøí byli do té doby vedoucím ¾ivoèi¹ným druhem. Jeho zmìna pro nì znamenala záhubu, av¹ak otevøela dveøe mo¾nosti plného rozvinutí nového vedoucího ¾ivoèi¹ného druhu, a sice savcù. Tím do¹lo k zahájení dal¹ího velkého èasového cyklu ve vývoji ¾ivota a vìdomí na na¹í planetì.

No a podobným zpùsobem to pokraèovalo a¾ do novovìku, kdy opìt nová zmìna vesmírného cyklu zaèala podporovat analyticko kritický a racionalisticko individualistický zpùsob my¹lení. V¹echny národy, které se dokázaly naladit na tento typ záøení, byly s podporou univerza vynesené nahoru a staly se vedoucími. A byly to pøedev¹ím národy západní. Jejich postupný, intelektuálnì racionální vývoj zaèal støedovìkou uèeností, prudce expandoval v renesanci, pozdìji v osvícenství, pak v technické revoluci, a nakonec vyvrcholil vìdecko technickým rozvojem souèasného typu.

Západní racionalismus dal svìtu mnohé nové poznatky, objevy a vynálezy. Do¹lo k obrovskému rozvoji matematiky, fyziky, astronomie, mechaniky, filozofie a mnoha jiných odvìtví. ©lo o období ve vývoji lidstva, které mìlo svùj obrovský význam a posunulo nás výrazným zpùsobem dopøedu v mnoha oblastech. Lidé se prostøednictvím svého analyticky racionálního my¹lení stali doslova pány svìta. A nejen doslova, ale zcela konkrétnì se na absolutní vrchol vy¹vihly právì národy racionalistické a technicky zdatné.

Tyto národy se v¹ak ¾el, na základì své pøevahy zaèaly vyvy¹ovat nad ostatní. Zaèaly se nad nì nadøazovat, zaèaly si je podmaòovat a zotroèovat, proto¾e zaostalej¹í obyvatelé jiných zemí jednodu¹e nedokázali svými luky a ¹ípy èelit dìlùm a pu¹kám dobyvatelù.

Je¹tì pøed nástupem velkého vesmírného cyklu, podporujícího západní racionalismus se dostalo celému svìtu dùrazného upozornìní, ¾e v¾dy a za ka¾dé situace je tøeba mít na zøeteli nejvy¹¹í princip bytí, spoèívající v úctì a lásce k bli¾nímu, jako k sobì samému. Poznání a uplatòování toho principu se toti¾ mìlo stát jakousi záchrannou brzdou. Ta mìla zabránit tomu, aby vedoucí národy svìta nezneu¾ívaly v¹eho toho, èeho mohly dosáhnout za podpory univerza. Aby toho nezneu¾ívaly ve formì jakékoli nadvlády èlovìka nad èlovìkem, nebo národa nad národem. Nebo» racionalismus, nièím nekorigován, má tendenci zvrhnout se právì k takovémuto zneu¾ívání.

®el národy, které byly univerzem vyneseny na vrchol nedbaly principu lásky k bli¾nímu, a proto svou nabytou moc zneu¾ily ve formì kolonialismu, bezcharakterního uctívání penìz a kapitálu, rozpoutáváním válek, ekonomickým zotroèováním národù, nebo jejich okrádáním o pøírodní zdroje. Vedoucí národy upadly do dychtivosti po moci a vlivu, do bezuzdného u¾ívání, do nemravných zvráceností a do mnoha jiných negativních vìcí.

No a v souèasnosti dosahuje zvrácenost tohoto zpùsobu my¹lení svého vrcholu. Pìkná slova o humanismu, demokracii, lidských právech a jiných u¹lechtilých vìcech se stala jen zástìrkou bezohlednosti, chamtivosti a geopolitických, nebo èistì ekonomických zájmù. Zástìrkou neovladatelné touhy po absolutní moci nad lidmi a národy, prostøednictvím jejich totálního zotroèení, jako koneèného cíle.

Av¹ak na vrcholu bodu ji¾ v souèasnosti absolutnì zvráceného principu racionalisticky individualistického my¹lení západního typu dochází k pravidelné cyklické zmìnì vesmírného záøení, která má posunout na¹i civilizaci opìt o dal¹í krok vpøed v jejím vývoji.

Svìt zaèíná být univerzem tlaèen do nové kvality! Pokud toti¾ kdysi mluvil Kristus o lásce k bli¾nímu jako o mo¾nosti, nový typ vyzaøování vesmíru to nyní pøiná¹í jako po¾adavek! Jako nezbytný po¾adavek uskuteènìní nového evoluèního kroku ve vývoji lidské civilizace. Kdo tuto zmìnu charakteru vyzaøování vesmíru zachytí a bude s ní kráèet v souladu, toho síly univerza vynesou na vrchol a budou ho podporovat.

Vesmírné záøení zaèíná tedy podporovat snahu o kolektivní dobro a snahu o dobro celku, namísto pøedchozí individualizace. Zaèíná podporovat intuici a lidskost, namísto dosavadní racionality. Zaèíná podporovat spolupráci a rovnost, namísto dosavadního hierarchického nadøazování bohatých a mocných nad chud¹ích a slab¹ích.

Reálnou ukázkou tìch dvou pólù, to jest starého a ji¾ zdegenerovaného zpùsobu my¹lení západního typu a nového, konstruktivního, a na spolupráci zalo¾eného my¹lení východního typu získáme porovnáním zahranièní politiky západu a Ruska. Ze strany západu jde stále jen o zastra¹ování, výhrù¾ky, agresivitu a neustále vyvolávání konfliktù, s køeèovitou snahou za ka¾dou cenu udr¾et svou pøevahu a profitovat z ní. Na rozdíl od toho ministr zahranièí Ruska Sergej Lavrov mluví v¹ude, kde jen pøijde o spolupráci. Je pøímo do oèí bijící a jasnì viditelné, jak západ sází pouze na provokaci a konfrontaci, zatímco východ usiluje o spolupráci.

Abychom ale dobøe rozumìli, také princip rozvoje rozumové racionality byl ve vývoji lidstva potøebný a pøinesl mu nesmírnì mnoho u¾itku. Byl to nezbytný krok, ale proto¾e ¾el nebyl pøedními národy svìta, které zachytily toto vesmírné záøení a dlouho kráèely v jeho podpoøe, dostateènì razantnì korigován principem lásky k bli¾nímu, dospìl nevyhnutelnì a¾ do zdegenerované podoby, v jaké ho známe dnes, tøeba s jeho prosazováním gender ideologie, která kromì rodu mu¾ského a ¾enského zná je¹tì dal¹ích padesát rodù.

A podobných, vyslovenì zvrácených prvkù je v souèasnosti na západì velmi mnoho. Je oèividný doslova a¾ kolaps logického my¹lení, kdy¾ napøíklad pøíslu¹níci komunity LGBTI vítají imigranty, pøièem¾ v zemi, odkud migranti pøicházejí hrozí za homosexualitu trest smrti. A pokud by imigranti zavedli právo ¹aríja na území Evropy, hrozil by trest smrti homosexuálùm také zde.

Nebo tøeba skuteènosti, jdoucí pøímo proti základnímu pudu sebezáchovy a sebeúcty, kdy se ozbrojení nìmeètí policisté dají zmlátit migranty jen proto, aby v pøípadì adekvátní odpovìdi na jejich násilnosti nebyli oznaèení za politicky nekorektní, nebo za islamofoby.

Pokud jsme tedy na zaèátku mluvili o polarizovaní na¹í spoleènosti, velmi úzce to souvisí se v¹emi, vý¹e uvedenými skuteènostmi. Jde toti¾ o støet mezi lidmi, je¹tì západního typu racionalistického my¹lení, který má stále reálnou moc a opodstatnìní svého dal¹ího trvání vyvozuje z toho, co dosud vytvoøil, i kdy¾ u¾ v podstatì ztrácí vítr z plachet.

Na druhé stranì barikády stojí lidé nového, intuitivního, na spolupráci a rovnosti zalo¾eného, východního typu my¹lení, cítìní a vnímání svìta, jejich¾ zaèínají protlaèovat do popøedí síly vesmíru. A tyto síly budou tlaèit do popøedí ka¾dého jednotlivce, ka¾dého èlovìka, ale také ka¾dý národ, který se na nì naladí a zaène jednat v jejich duchu. Je tedy jen èistì na nás, zda zachytíme tyto nové impulzy univerza a pøizpùsobíme se jim, nebo se budeme stále køeèovitì orientovat na to staré, které má zatím je¹tì velkou sílu a moc. A proto také mnoho pøívr¾encù.

Ale tato moc se u¾ hroutí! U¾ kolísá, proto¾e ztrácí dosavadní podporu univerza, aèkoli se je¹tì z posledních sil sna¾í udr¾et dosavadní status quo. Rozpadající se moc západu se dostává do agónie, èím¾ se ale stává mimoøádnì nebezpeènou, proto¾e nejvíce kope kùò, který se právì ve smrtelní agonii nachází.

Je to tedy celé jako z pohádky o dvanácti mìsíèkách, kdy ¾ezlo vlády dr¾í v rukách urèitou dobu v¾dy jeden z nich, a pak pøedá svou vládu druhému. A tak nyní také my ¾ijeme v dobì, kdy musí racionalistický zpùsob západního typu my¹lení, který pøinesl svìtu mnoho dobrého, chtì nechtì nezbytnì pøedat ¾ezlo vlády do rukou intuitivního, o dobro celku a o spolupráci usilujícího zpùsobu my¹lení východního typu.

Nebo» to, co vytvoøil západ dosud, pøedstavovalo urèitý nezbytný stupeò vývoje lidské civilizace. Pøedstavovalo to urèitý schod, na kterém na¹e civilizace stála dlouhá období obìma svýma nohama. Av¹ak nastává èas vylo¾it v pøirozeném vývoji nohy na dal¹í schod, pøièem¾ to staré a pøede¹lé se nikde neztrácí. Odná¹íme si to toti¾ sebou, jako nezbytnou a potøebnou souèást na¹eho pøedchozího vývoje.

PS. Ono je v podstatì bezpøedmìtné rozli¹ovat mezi zpùsobem my¹lení západního a východního typu. Ve skuteènosti toti¾ existuje jen my¹lení konstruktivní, nebo nekonstruktivní. Jen my¹lení, z hlediska dal¹ího evoluèního vývoje na¹í civilizace perspektivní, nebo neperspektivní. Nerozhodují tedy ¾ádné hranice, ani ¾ádná národní omezení, proto¾e pøedstavitele obou tìchto typù my¹lení mù¾eme najít v ka¾dém národì.

Zároveò v¹ak ale platí, ¾e toho perspektivního a konstruktivního typu my¹lení a vnímání svìta se, vyjádøeno v procentech, nachází mnohem více na takzvaném východì a naopak, toho nekonstruktivního a neperspektivního mnohem více na západì.

No a zcela na závìr se je¹tì podívejte na tento krátký, desetiminutový dokument o vzhledu souèasné moderní Moskvy, který pravdìpodobnì nikdy neodvysílá ¾ádná z na¹ich nenávistnì a protirusky zamìøených televizí.

https://www.youtube.com/embed/hZaN4jaQT_4
 
Datum:
10.05.2018  17:02
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Slu¹ní lidé nepotøebují dìlat ¾ádné revoluce! Vyjádøení k situaci na Slovensku

Tento èlánek je hloubkovou analýzou toho, proè jsou také z duchovního hlediska v¹echny poulièní protesty kontraproduktivní a nikdy nemohou pøinést ¾ádné zlep¹ení situace. Je u¾ toti¾ nejvy¹¹í èas, aby koneènì padl mýtus o tom, ¾e hlavní odpovìdnost za v¹echno zlé, co pro¾íváme u nás doma, nebo i ve svìtì mohou politici, pak velké nadnárodní korporace a nakonec svìtová elita nejmocnìj¹ích a nejbohat¹ích.

V¹e je v¹ak úplnì jinak a my si uka¾me, jak ve skuteènosti vzniká vý¹e zmiòovaná, mocenská hierarchie bezohlednosti, která opravdu utlaèuje obyèejné lidi a oni mají dojem, ¾e jsou pouze bezbrannými obì»mi. Obì»mi bezcharakterních politikù, obì»mi dravého nadnárodního kapitálu, nebo obì»mi úzké svìtové elity, která má s lidstvem své vlastní temné plány.

Otevøenì a bez obalu je tøeba zdùraznit, ¾e obyèejní lidé nejsou ¾ádnými nevinnými obì»mi systému a pomìrù, které musí sná¹et. Obyèejní lidé toti¾ zplodili tento systém, podporují ho a stále ho udr¾ují pøi ¾ivotì!

Jak to celé funguje?

Pøedstavte si spoøe a provokativnì odìnou ¾enu, kráèející po ulici, která na sebe doslova pøitahuje chlípné pohledy mu¾ù. Ba nejednou provokuje i vulgární poznámky. Jde samozøejmì o opravdu nízké mu¾ské jednání, které nelze ospravedlnit, ale tøeba si uvìdomit, ¾e nejvìt¹í podíl na tom nese pøedev¹ím ten, kdo tomu dává prvotní podnìt. Ten, z koho pohor¹ení pochází!

Proè o tom mluvíme? Proto¾e na základì zcela stejného mechanismu vznikají i vnìj¹í pomìry, ve kterých musí lidé ¾ít!

Lidé jsou toti¾ ¾el obecnì vìt¹inou povrchní, mìlcí a materialistiètí. Upoutali se pouze na sebe a svùj vlastní prospìch, za kterým jdou slepì, jako jakési obrovské stádo ovcí. A tyto ovce, tato masa ve své povrchnosti a plytkosti ¾ivota, zamìøeného úzkoprse jenom na sebe doslova provokuje jinou kategorii lidí, takzvaných "chytrých" k tomu, aby tì¾ili z jejich obecné plytkosti a malosti. Aby tuto negativní povahu mas obratnì vy¾ili na jejich ovládání a zotroèení, prostøednictvím jejich vlastních chyb a nedostatkù.

Proto¾e masy pøitahuje ¾ivoèi¹ná tìlesnost, dopøejme jim ji ¹tìdøe ve filmech, v knihách, v èasopisech, nebo na internetu, a» se do ní ponoøí tak intenzivnì, ¾e u¾ nebudou mít zájem o nic jiného.

Proto¾e masy pøitahuje mìlká, a¾ primitivní zábava nejrùznìj¹ího druhu, dopøejme jim ji. A» u¾ v televizi, v rozhlase, nebo v bulvárním tisku. A» jim vyplòuje celý jejich volný èas a celý jejich du¹evní obzor, abychom my, ti ¹ikovnìj¹í, mohli potom poza jejich záda dìlat, co se nám jen zlíbí.

Masy chtìjí ¾ít v iluzi, ¾e se nìkdo sna¾í o jejich dobro a proto jim bohatì, ale pouze slovnì dopøejme tuto iluzi a neustále je bombardujme pojmy jako lidská práva, demokracie, mír, multikulturalismus, boj proti terorismu, nebo jiným svìtovým hrozbám a nepøítelùm. ®ivme v nich takovou iluzi dobra, pøièem¾ pod její plá¹tíkem si dìlejme, co jen chceme. V¾dy» oni jsou tak naivní a nemyslící, ¾e nikdy nepoznají na¹e skuteèné úmysly. A pokud se nìkdo myslící mezi nimi najde, vìt¹ina i tak neuvìøí jeho takzvaným konspiraèním bludùm

Souèasný systém se podobá stupòovité pyramidì. Její základ, její první stupeò tvoøí obyèejní lidé se v¹emi, vý¹e zmínìnýma chybami a nectnostmi. No a ka¾dý dal¹í stupeò pyramidy pøedstavuje o trochu vy¹¹í, hierarchický stupeò moci, profitující z negativních vlastností mas.

A tak to jde od jednoho stupnì pyramidy k druhému, stále vý¹ a vý¹. A¾ se nakonec v tomto stupòování moci dostaneme k na¹im domácím politickým ¹pièkám a pak k politickým lídrùm svìtového formátu, stojícím nad nimi. Ti jsou zase ovládání mocnými nadnárodními korporacemi, a tyto jsou ovládány takzvanou elitou, èili nejbohat¹ími lidmi svìta, stojícími na samém vrcholu pyramidy a soustøeïujícími ve svých rukou obrovskou moc.

Av¹ak stabilita ka¾dé pyramidy, ba ka¾dé stavby je mo¾ná jedinì tehdy, pokud stojí na pevném základì. No a tím pevným základem, na kterém stojí souèasný pyramidální systém moci je plytkost, povrchnost, konzum, materialismus, nízké vá¹nì a ubohý du¹evní a duchovní obzor obyèejných lidí, kteøí jdou jako slepé stádo jedinì za svým vlastním prospìchem.

Toto je základ, na nìm¾ celá stavba vznikla a který celou stavbu dr¾í. A pokud se i støídají rùzní vládci, rùzné spoleèenské systémy, nebo rùzná politická garnitura, charakter ovládání mas zùstává stále stejný. Stále stejný, proto¾e to nejpodstatnìj¹í, to nejzákladnìj¹í, èili lidé ze svýma chybami, nedostatky a nízkostmi zùstávají stále stejní.

Je to tedy celé tak, ¾e ti nahoøe se v¹emi jejich negativními vlastnostmi ve skuteènosti lidem nevládnou, ale obyèejní lidé samotní svýma chybami a nízkostí své du¹e umo¾òují, aby jim vládli právì lidé takovéhoto druhu. Lidé plní bezohlednosti, chamtivosti, egoismu, pokrytectví, kariérismu a touhy po neomezené moci.

Z poznání v¹ech tìchto zásadních skuteèností ale zároveò vyplývá, ¾e k obratu k lep¹ímu mù¾e dojít pouze zdola. Pokud se toti¾ hodnotovì zmìní základ, neboli obyèejní lidé, zmìní se tím absolutnì v¹echno. Pokud se tedy zmìní smìrem k vy¹¹ím a u¹lechtilej¹ím hodnotám první stupeò pyramidy, musí být také nezbytnì nahrazena celá stará hierarchie moci lidmi nové hodnotové linie.

Netøeba proto vùbec ¾ádných revolucí v dosavadním slova smyslu! To, co je tøeba, aby se celkový ¾ivot lidí zmìnil k lep¹ímu je jedinì velká, revoluèní zmìna hodnot! Revoluèní zmìna hodnotového zamìøení mas, která je schopna zmìnit tváø celého nynìj¹ího svìta, proto¾e pokud se zmìní základ, musí se nutnì zmìnit také v¹echno to, co bude stát na tomto základì. A to od základu a¾ po samotný vrchol pyramidy.

Pochopme u¾ pøece koneènì jednoduchou pravdu a dìtsky jednoduchou zákonitost, ¾e spravedlnosti se mù¾e pøece dostat jedinì tomu, kdo je sám spravedlivý! ®e dobra se mù¾e dostat jedinì tomu, kdo je sám dobrý! ®e lidskosti a ohleduplnosti se mù¾e dostat pouze tomu, kdo je sám lidský a ohleduplný! ®e èestnì mù¾e být pøistupováno pouze k tomu, kdo je sám èestný! A tak dále, a tak dále.

Av¹ak v¹eobecný sklon lidí k neèestnosti, zlu, nespravedlnosti, bezohlednosti a jiným nízkým negativním vlastnostem musel nutnì zplodit právì takovýto negativní a zvrácený systém moci, jaký nám vládne v souèasnosti.

Lidé! Obyèejní, prostí lidé zmìòte se! Zmìòte se k lep¹ímu a tím zmìníte v¹echno! Tím pøivodíte tu nejzásadnìj¹í zmìnu v dìjinách, proto¾e pohnete základem, na kterém v¹echno stojí! Nebo» jedinì ve zmìnì jednotlivcù, tìch nejobyèejnìj¹ích lidí, v jejich hodnotovému obratu k vy¹¹ímu, lep¹ímu a u¹lechtilej¹ímu se skrývá klíè k zásadní zmìnì charakteru lidské civilizace na planetì Zemi.

O tom, v koho rukách se skrývá skuteèná moc se v¹ak zarytì mlèí! Je naopak intenzivnì ¾iveno pøesvìdèení, ¾e jednotlivec a takzvaný obyèejný èlovìk nic nezmù¾e. A dìlá se je¹tì mnoho jiných vìcí proto, aby lidé nikdy neprocitli a zùstali ¾ít nav¾dy v bludu, ¾e jim skuteènì vládnou ti, kteøí stojí na nejvy¹¹ích pøíèkách pyramidy moci.

Mocní na¹eho svìta srá¾ejí nejrùznìj¹ími zpùsoby obyèejné lidi dolù a v¹emo¾nì jich du¹evnì a osobnostnì devalvují, jen aby neprocitli k poznání moci, která se skrývá v jejich rukou. V neuvìøitelné moci zmìnit svìt prostøednictvím zmìny sebe samých!

Ano, skuteèná moc nespoèívá v rukou tìch, kteøí nám vládnou, ale v rukou tìch, kteøí je nechávají vládnout! A proto budou takzvaní mocní tohoto svìta donekoneèna, a» u¾ mediálnì, nebo mnoha jinými zpùsoby podvádìt masy a du¹evnì je degradovat, jen aby to nepochopili. Aby nikdy nepochopili, ¾e jedinì oni sami mají v rukou skuteènou moc! Moc mìnit a zmìnit vìci kolem sebe! Moc zmìnit celou spoleènost i celý svìt!

Takovéhoto procitnutí jednotlivcù se doslova hrozí souèasná hierarchie moci, profitující z toho nejni¾¹ího, co v lidech existuje a v¹emo¾nì to podporující, proto¾e pøíklonem obyèejných lidí k lep¹ímu, morálnìj¹ímu, vy¹¹ímu, spravedlivìj¹ímu, èestnìj¹ímu a u¹lechtilej¹ímu by nevyhnutelnì pová¾livì zakolísala pyramida souèasného systému moci, aby se následnì zcela zhroutila a nav¾dy pohøbila celý tento zvrácený systém pod sebou.

Aby koneènì na nových, obrozených základech dobra, spravedlnosti, u¹lechtilosti a podobných vysokých lidských a duchovních hodnot mohla vyrùst nová pyramida úplnì jiného druhu. Pyramida, která vynese na vrchol mistrù v¹ech tìchto ctností, zatímco ¾el dnes stojí na jejím vrcholu pouze mistøi v¹ech na¹ich vlastních chyb, nízkosti a nectností. Nebo» v koneèném dùsledku má a bude mít na¹e civilizace i ka¾dý národ na svém vrcholu v¾dy jenom takové lidi, takové vlády a takové spoleèenské elity, jaké si zaslou¾í a jaké dokonale odrá¾ejí základní hodnotovou orientaci nej¹ir¹ích mas obyvatelstva.

PS. Takzvaní slu¹ní lidé a dal¹í, s nimi spøíznìné iniciativy bojují v souèasnosti na Slovensku za výmìnu morálnì nevyhovujících politikù za morálnì více vyhovujících. Neuvìdomují si v¹ak zákonitost, ¾e tito politici jsou pouze dokonalým odrazem celkového morálního a hodnotového klimatu ve spoleènosti. A pokud se v tomto smìru nic nezemní a v¹e zùstane pøi starém, noví politici, kteøí nahradí staré budou stejní.

Pokud by ale opravdu v¹em tìmto iniciativám takzvaných slu¹ných lidí ¹lo o dobro spoleènosti, nesoustøedily by se s takovou vehemencí pouze na výmìnu jednotlivých osob ve vládì, která prakticky nic nezmìní, i kdyby se tam dostala opozice, ale bojovaly by za systémovou zmìnu celkové hodnotového a morálního klimatu ve spoleènosti, zakotveného jednak do podoby konkrétních zákonù a jednak do zmìny hodnotových spoleèenských priorit. Jedinì takovéto pozitivní zmìny by pak postupnì samy o sobì zaèaly generovat mnohem slu¹nìj¹í politickou garnituru.

Z hlediska v¹ech tìchto zákonitostí se revoluèní dìní slu¹ných lidí, bojujících za slu¹né Slovensko jeví jako pokrytectví, které sice po¾aduje zmìnu nevyhovujících lidí, ale ne zmìnu morálnì a hodnotovì nevyhovujícího systému, který musí v¾dy nutnì produkovat pouze tomu odpovídající, morální a hodnotovou lidskou nekvalitu.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©
 
Datum:
12.04.2018  16:17
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Matrix! Hodnotný film s hlubokým a silným poselstvím

Nedávno jsem opìt vidìl známý kultovní film Matrix. Jeho skryté poselství nám má v¹em urèitì co øíct, jenom ho tøeba správnì de¹ifrovat. A právì o toto de¹ifrování se nyní pokusme, abychom také my nemuseli celý svùj ¾ivot pro¾ít pouze jako ozubená, nevìdomá koleèka v iluzorní realitì matrixu, pøedstírajícího skuteèný ¾ivot, zatímco skuteènou, nedùstojnou realitou je realita na¹eho zotroèení.

Døíve ale, ne¾ zaèneme mluvit o filmu je potøebné zdùraznit, ¾e ka¾dý spisovatel, nebo v na¹em pøípadì scenárista se ve své tvùrèí inspiraci v¾dy vnitønì napojuje na urèité jemnìj¹í úrovnì univerza, odkud èerpá. A podle charakteru toho, o èem pí¹e, ale také podle charakteru své vlastní osobnosti a povahy se lze napojit buï na úrovnì vy¹¹í, nebo na úrovnì ni¾¹í. V pøípadì scénáøe toho filmu ¹lo o napojení vy¹¹í, ale ¾el, koneèná podoba byla výraznì zkreslená a pøíli¹ zmaterializovaná. Ale i pøesto má film pøece jen znaènou hodnotu.

Jeho dìj probíhá v post apokalyptickém svìtì. Nad lidmi zvítìzili stroje a zotroèili je. Uvedli je do stavu jakéhosi hybridního spánku, poskytují jim základní vý¾ivu a èerpají z nich pro sebe biologickou energii. A tyto ¾ivé lidské baterie pro¾ívají bìhem svého hybridního spánku urèitý snový stav, který vnímají jako realitu. Je to v¹ak jen neskuteèná, stroji umìle vytvoøená realita matrixu. Je velmi podobná ¾ivotu, jaký ¾ijeme my dnes. Dokonale toti¾ simuluje iluzi skuteèného ¾ivota se v¹emi jeho starostmi, prací a u¾íváním si.

Vítìzství strojù by bylo dokonalé, kdyby neexistovala skupina lidí, kterým se podaøilo pochopit, jak se vìci mají. Kterým se podaøilo odpojit z hybridního spánku a kteøí zaèali usilovat o likvidaci matrixu. Ze skuteèné reality do nìj pronikají pomocí poèítaèových programù a jejich vùdcem je Morpheus.

Morpheus se dozvìdìl, ¾e v matrixu ¾ije vyvolený, který ho je schopný znièit a zaèal ho hledat. Tak na¹el Nea, hlavního hrdinu. Odpojil ho od matrixu, probudil do skuteèné reality a zaèal ho pøipravovat na jeho rozhodující boj.

Èasem ale do¹lo k tomu, ¾e strá¾cùm matrixu, takzvaným agentùm, se podaøilo zajmout Morphea a muèením z nìj chtìli dostat pøístupové kódy k ráji, aby mohli znièit tìch pár lidí, ¾ijících ve skuteèné realitì a tím pádem dovr¹it absolutní nadvládu strojù nad lidstvem.

Neo, spolu se svou pøítelkyní Trinity se rozhodnou Morphea osvobodit, co¾ se jim také podaøí. Morpheus a Trinity uniknou z matrixu do skuteèné reality, ale Neo to u¾ nestihne. Zùstává v nìm uvìznìn a musí bojovat s agenty. Ti ho nakonec zastøelí.

Neo umírá ve svém fiktivním tìle v matrixu, ale zároveò umírá i ve skuteèné realitì. A ve skuteèné realitì stojí pøi nìm Trinity, která se do nìj zamilovala a líbá ho na rozlouèenou. Av¹ak její polibkem z lásky se Neo probouzí k ¾ivotu a zároveò se probouzí k ¾ivotu také v matrixu. Agenti to zpozorují a zaènou do nìj støílet. Silou lásky v¹ak Neo vítìzí nad strojovou realitou matrixu. Gestem ruky zastavuje letící kulky, znièí agenta Smitha a snová realita se zaène rozsýpat ...

Tolik k dìji filmu. Kdo ho vidìl, musí vytu¹it urèitou zvlá¹tní souvislost s na¹í souèasností. Pokusme se tedy nyní ozøejmit tuto souvislost a ukázat si, jak to s námi samými opravdu je.

Hlavní poselství filmu je prosté a jednoduché: realita, ve které ¾ijeme a která je pro nás absolutnì v¹ím je v podstatì jen jakási doèasná iluze. Není to skuteèná, pravá, vìèná a autentická realita. Je jen cosi jako materializovaná iluze, za kterou se skrývá realita skuteèná.

"Kdo se dívá ven, vidí iluzi! Kdo se dívá dovnitø, vidí skuteènost", øíká dávná indická moudrost. Skuteèná realita, ta vìèná, pravá, trvalá a nehynoucí je tedy realitou nitra! Realitou srdce! Realitou ducha a realitou citu! To je skuteènost, ve které ¾ije na¹e nejvnitønìj¹í "já"! Na¹e nejhlub¹í, duchovní, nejvnitønìj¹í "já"! To jsme ve skuteènosti my samotní! Skuteèná pravda bytí je tedy pravdou ducha, v ní¾ ¾ije a pøebývá na¹e pravé "já".

A toto na¹e pravé já, podobnì jako ve filmu Matrix, sní sen iluze hmoty. Sní sen iluze tìla. Sen iluze materiálních tu¾eb, ¾ádostí, potøeb, vá¹ní a v¹ech obrovských mo¾ností hmotného svìta. To je pro nás realita, která se nám stala v¹ím. Pova¾ujeme to za to jediné, co mù¾eme od ¾ivota oèekávat, ale ve skuteènosti jde jenom o materiální iluzi reality matrixu, ve které jsme se svým mylným a omezeným nahlí¾ením na svìt sami uvìznili.

Tak jsme se stali bytostmi, plnì zotroèenými hmotným svìtem. A toto na¹e zotroèení se projevuje fale¹nou hodnotovou hierarchií, kterou jsme si vytvoøili na základì své fatální zámìny snové reality hmoty za pravou realitu ducha. Na¹imi nejvy¹¹ími hodnotami se toti¾ staly jedinì hodnoty hmotné.

Mít, vlastnit a u¾ívat si! Peníze, majetky a moc! Pozemská sláva a velikost!

Dùsledkem tìchto "hodnot" je v¹ak nárùst bezohlednosti, chamtivosti, podvodu, neèestnosti a v¹ech ostatních negativních vlastnosti, které z na¹í zmatené hodnotové hierarchie nevyhnutelnì pramení. ®ijeme proto ve svìtì zla, který vznikl z na¹í zámìny iluze za skuteènost.

A tato, námi samými vytvoøena iluze výluènosti materiální reality a fale¹ných hodnot z ní plynoucích zpùsobuje lidem mnoho bolesti, nepøíjemností, stresu, nepohody, konfliktù a utrpení. V tomto hodnotovì zvráceném svìtì se èasto daøí lidem bezcharakterním, bezohledným a nepoctivým, kteøí vytváøejí ze zemì peklo. Tito lidé osobnì profitují z matrixu a proto se ho sna¾í udr¾et. Proto podporují komerèní plytkost a tupý materiální konzum. Proto podporují zvrácenost, drogy, násilí a hazard. Obyvatelstvo toti¾ musí být plnì pohlceno tím, co jim matrix nabízí, aby z nìj nikdy nena¹lo cestu ven.

Jsou ale mnozí, kteøí vnímají a tu¹í, ¾e materiální realita nemù¾e být v¹ím. ®e musí existovat i nìco jiného a hlub¹ího. Tito lidé zaèínají tu¹it iluzi a klam doèasné materiální reality matrixu a její pomýlených hodnot. Zaèínají tu¹it, ¾e v¹e mù¾e být jinak, podobnì jako Neo, hlavní hrdina filmu.

A pøesnì toto jsou lidé, kteøí se svým vnitøním tu¹ením stávají pøipravenými na odpojení od matrixu. Proto bývají kontaktováni ze strany skuteèné reality. Ze strany skuteèné pravdy! Pravdy ducha, srdce a citu! Jsou vnitønì oslovení a mají, podobnì jako Neo mo¾nost rozhodnout se, zda chtìjí zùstat nadále v matrixu, nebo se chtìjí koneènì probudit do skuteèné reality.

Pokud se rozhodnou pro skuteènou realitu, poznají pravdu. Pravdu o doèasné iluzi matrixu materiálního svìta a s ním spojených, nízkých, materiálních hodnot. Pravdu o pravém svìtì bytí ducha, v nìm¾ vládnou pravé a vzne¹ené hodnoty, jakými je spravedlnost, lidskost, èestnost a dobro. Jedinì toto je toti¾ to vìèné, pravé a skuteèné! V¹e ostatní je jenom omyl, který zotroèuje èlovìka.

No a vrcholným momentem filmu, ale také celého na¹eho ¾ivota jako takového je poznání v¹emocné síly lásky. Poznání, ¾e zlomit iluzi matrixu je schopna jedinì láska. Láska k pravdì, láska k èlovìku, láska k dobru, láska k spravedlnosti a láska k Bohu. Jedinì silou lásky k pravým hodnotám bytí mù¾e ka¾dý z nás zvítìzit nad matrixem! Nejdøíve sám v sobì a sám za sebe, èím¾ se stane vyvoleným, podobnì jako Neo.

Vyvoleným k tomu, aby také on bojoval s matrixem a porazil ho! Ale ne zbranìmi, jako ve filmu, ale silou rozvíjení dobra, spravedlnosti, èestnosti, ohleduplnosti a duchovnosti. Èím více èlovìk takovým bude, tím více bude otøásat iluzí matrixu jedineènosti doèasné reality hmoty a také v¹emi, s touto iluzí spojenými, nízkými materialistickými hodnotami.

A¾ nakonec, pøi dostateèném mno¾ství ve skuteèné realitì ducha ukotvených lidí, bojujících proti materiální zvrácenosti pseudo hodnot matrixu prostøednictvím rozvíjení skuteèného dobra a ctností dojde k tomu, ¾e iluze padne. ®e padne iluze výluènosti hmoty a lidé poznají realitu takovou, jaká ve skuteènosti je. Poznají realitu ducha, srdce a dobra, která je jedinou pravou realitou.

Souèasnou, fale¹nou, pomýlenou a pokøivenou realitu výluènosti matrixu materialistické reality pak vystøídá pravá realita pravdy ducha, citu, lidskosti, spravedlnosti a u¹lechtilosti. Ta novì a na svùj vlastní obraz zformuje i materiální svìt tak, ¾e se v nìm v¹echno stane skuteèné a pravdivé.

Je tedy na nás, dokdy zùstaneme vìøit iluzi matrixu, dokdy ho budeme ¾ivit svým pøesvìdèením, ¾e je to jediná realita a dokdy budeme uctívat pseudo hodnoty, které tento ná¹ omyl nutnì doprovázejí. Je na nás, dokdy necháme své pravé "já" v hybridním spánku a v otroctví nedùstojného, pouze èistì materiálního bytí.

Ze skuteèné reality ducha v¹ak zaznívá tiché volání ke v¹em, kteøí zaèínají tu¹it pravdu o podstatì bytí, aby se staly vyvolenými …

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
19.03.2018  15:54
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
O principu manipulace revoluèními davy na Slovensku. Pouème se!

Tisíce slu¹ných lidí, protestujících proti vládì na Slovensku má dojem, ¾e na námìstí pøi¹li sami a dobrovolnì vyjádøit svou osobní nespokojenost. A pøece to není pravda! A pøece jsou skrytými silami v pozadí manipulováni jako stádo ovcí, které naivnì bojuje za temné cíle tìch, kteøí jej manipulují. Procitnìme proto a pochopme, na jakém principu to funguje.

Neuvìøitelnì propastné jsou hlubiny zla a normálnímu, slu¹nému èlovìku je nepochopitelné, èeho v¹eho jsou schopní lidé, slou¾ící tomuto principu. Jaké jsou schopni lsti, zákeønosti, pøetváøky, podvodu a l¾i. Takové nìco se doslova vymyká pochopení dobrosrdeèných, slu¹ných lidí, kterým jsou podobné vìci bytostnì cizí. Av¹ak právì proto jsou v souèasnosti slu¾ebníky tohoto destruktivního principu slu¹ní lidé na Slovensku nedùstojnì manipulováni!

Vìt¹ina z nich pøichází na námìstí vyjádøit své lidské a obèanské rozhoøèení nad vra¾dou novináøe Jana Kuciaka a Martiny Ku¹nírové. Zároveò pøicházejí vyjádøit svou nelibost vùèi souèasné vládì, která ji¾ del¹í dobu selhává v základních mravních principech.

A mají pravdu! Mají pravdu v tom, ¾e vláda je prohnilá, proto¾e dlouhodobì kryje nekalou èinnost vícero svých èlenù, jako¾ také mnohých, vládì blízkých osob. Vládì Roberta Fica se dostává také z hlediska vy¹¹ích zákonitostí pøesnì toho, co si ve své aroganci moci, nerespektující základní mravní principy zaslou¾í. Nebo» jak se øíká, Bo¾í mlýny melou pomalu, ale jistì!

Proto slu¹ní lidé na námìstích zcela oprávnìnì po¾adují novou kvalitu a èisté ruce. A právì v této zmìnì nekvality za novou kvalitu vidí oprávnìní a hlavní úèel v¹ech demonstrací, které v souèasnosti probíhají na Slovensku.

Toto v¹e je v¹ak pouze èástí celkové pravdy! Je to pouze lícová strana mince! Ale jak víme, ka¾dá mince má také svùj rub! Av¹ak právì tento rub, tuto odvrácenou tváø souèasného dìní není vìt¹ina slu¹ných lidí schopná vnímat, proto¾e se ve své zvrácenosti jednodu¹e vymyká hranicím chápání prùmìrného, pozitivnì uva¾ujícího èlovìka.

Oním tragickým a dìsivým rubem souèasného dìní je skuteènost, ¾e síly, ba¾ící po moci a dokonale znalé naivity dobrosrdeèných lidí, promy¹lenì a rafinovanì manipulují jejich legitimním rozhoøèením ze spoleèenské a politické situace, aby dosáhly své vlastní cíle. Vìdomì tedy manipulují s jejich legitimním odporem vùèi prohnilé vládì a také s jejich oprávnìným rozhoøèením nad vra¾dou dvou mladých lidí. Lidé byli vyburcováni, aby vy¹li do ulic, svrhli vládu a vyvolali rozvrat spoleènosti. A v tomto rozvratu se má vyprofilovat nová státní moc, která bude mnohem více naklonìna prozápadním, a vùèi Slovensku destruktivním snahám.

Souèasné demonstrace, na kterých projevují slu¹ní lidé své oprávnìné rozhoøèení se tedy ve skuteènosti dìjí v re¾ii transatlantických struktur a jejich domácích pøisluhovaèù, kteøí se tou¾í dostat k moci a okrást národ o v¹e, co mu je¹tì zbylo. O pitnou vodu, o pùdu, nebo o podniky ve vlastnictví státu. Jde zde tedy ve skuteènosti jenom o boj o moc a o geopolitický vliv, pøièem¾ k dosa¾ení tohoto úèelu dokonale poslou¾ilo promy¹lené zneu¾ití oprávnìného rozhoøèení slu¹ných lidí z vra¾dy novináøe a z prohnilé vlády. A slu¹ní lidé ve své naivní dobrosrdeènosti nepoznávají, jak se tímto zpùsobem stali pouze nástrojem v cizích rukou, urèeným k dosa¾ení vytèených cílù. Dále bude následovat u¾ jenom dìní v duchu slov: po pou¾ití odhodit!

Jde o osvìdèený postup, který byl u¾ mnohokrát v rùzných èástech svìta úspì¹nì aplikován. A» u¾ v Libyi, v Sýrii, nebo na Ukrajinì. No a koneèným cílem toho osvìdèeného, manipulujícího zneu¾ívání oprávnìné nespokojenosti slu¹ných lidí, v re¾ii transatlantických destruktivních sil nebylo dosud nic jiného, ne¾ destrukce. Destrukce spoleènosti a národa, z ní¾ v¾dy nakonec profitují pouze tyto zákeøné skryté síly a jejich poslu¹ní domácí lokajové. Ale nikdy ne národ, protestující za zlep¹ení domácích pomìrù.

Mnozí ze slu¹ných lidí, kteøí jsou dnes na Slovensku ve svém oprávnìném rozhoøèení ze souèasné vlády takto manipulováni jsou vìøící. A tito vìøící, ale také v¹ichni ostatní by mìli vìdìt, ¾e Kristus, dokonale znající zákeønou záludnost zla, nás pøed ní varoval slovy: Dávejte si dobrý pozor na v¹echny, kteøí k vám budou pøicházet jako beránci, ale uvnitø to budou draví vlci!

A pøesnì takovými vlky jsou souèasní opozièní, nevládní a západní beránci, nabádající slovenský národ ke svr¾ení vlády. Jsou to vlci, kteøí slu¹né lidi oklamali svým rouchem beránka a prostøednictvím jejich oprávnìných protestù se sna¾í dosáhnout svých dravèích cílù. ©tvou národ proti souèasné vládì mafiánù a zlodìjù, aby po jejím násilném svr¾ení sestavili svou vlastní vládu je¹tì hor¹ích zlodìjù, mafiánù a lichváøù. A navíc zaprodancù a slepých poskokù západu.

Milí slu¹ní lidé, protestující na námìstích! Va¹e oprávnìná nespokojenost se stala pouhým nástrojem v rukou transatlantických struktur, jejich¾ lokajové, to jest vìt¹ina opozièních poslancù, nevládní organizace, mainstreamová média, herci, spisovatelé a jiní pseudo intelektuálové se sna¾í o pøevzetí moci. O nic jiného tu nejde! Nejde vùbec o va¹e dobro, ani o dobro slovenského národa! Jde jen o nastolení takové vlády, která by byla mnohem vstøícnìj¹í zámìrùm transatlantických sil k dosa¾ení úplného zotroèení a rozkradení Slovenska, ne¾ byla souèasná vláda Roberta Fica.

Kdysi dávno ¾il národ Inkù. Inkové sami sebe nazývali dìtmi Slunce. A pøesto¾e ¹lo o národ maximálnì dobrosrdeèný, bílí dobyvatelé mu pøivodili stra¹ný konec. Tento národ byl toti¾ tak dobrosrdeènì naivní, ¾e nedokázal èelit lsti, pøehnanosti a zákeønosti bílého èlovìka, s jeho touhou po zlatì a moci. Byli toti¾ jednodu¹e jako beránci, neschopní èelit vlkùm.

Pouèení, které by si z toho mohli vzít v¹ichni souèasní slu¹ní lidé na Slovensku je následující: èlovìk mù¾e být sám o sobì dobrý, slu¹ný, èestný a mravní, ale proto¾e ¾ije ve svìtì zla, lstivosti a bezohlednosti, musí být zároveò nutnì ostra¾itý! Má ¾ít ideálu dobra, ale musí si být také vìdom úkladù, úskokù a zákeønosti zla! Musí se mít pøed ním na pozoru, proto¾e jinak, ve své dobrosrdeèné naivitì utrpí nevyhnutelnì ¹kodu. Svým nedostatkem ostra¾itosti a bdìlosti toti¾ umo¾òuje zlovolným, aby ho oklamali, aby jím manipulovali a jeho dobrosrdeènosti zneu¾ili k dosa¾ení svých vlastních, zi¹tných, mocenských a bezohledných cílù, zamìøených v koneèném dùsledku právì proti tìmto dobrákùm.

A mimochodem, pokud mluvíme o osudu indiánù, zejména tìch severoamerických ve vztahu k bílým dobyvatelùm, je to nìco víc ne¾ symbolické. Mezi bìlochy a indiány bylo uzavøeno mnoho vzájemných smluv, z nich¾ bìlo¹i poru¹ili více ne¾ devadesát procent, co¾ je historicky dokázáno. Indiáni toti¾ smlouvám naivnì dùvìøovali, zatímco pro bìlochy to byli témìø v¾dy jenom akty lstivosti, prostøednictvím kterých postupnì pøipravovali naivní indiány o dal¹í a dal¹í území. A¾ je nakonec zákeønì zbavili jakýchkoliv práv na svou vlastní zemi a zvøeli do rezervací.

A tento princip fale¹né lstivosti, jeho¾ prostøednictvím slu¾ebníci principu zla dosahují svých vlastních zi¹tných cílù se stal v posledních desetiletích nedílnou souèástí americké zahranièní politiky. Jde o princip, který je ji¾ samozøejmì moderním zpùsobem sofistikován, ale ve svém základním rysu je to stále stejné. Právì takovýmto zpùsobem to bylo efektivnì uplatnìno vùèi mnohým národùm svìta, které byli nakonec zbaveny v¹eho ekonomického a pøírodního bohatství a stali se cizinci na svém vlastním území.

A tento osvìdèený princip lsti, kdy jedna strana naivnì prvoplánovì vìøí, ¾e vìci se dìjí ve jménu dobra a spravedlnosti, zatímco druhá strana od samého zaèátku zneu¾ívá tuto dobrosrdeènou naivitu na dosa¾ení svých vlastních, nekalých cílù, tento osvìdèený princip manipulující lstivosti se v souèasnosti odvíjí pøed na¹ima oèima v pøímém pøenosu na námìstích na Slovensku.

A nakonec je¹tì jedna dùle¾itá vìc. Skuteèný vzestup národa se nikdy nerodí z pokøiku davù! Skuteèný vzestup národa se odvíjí jedinì od vnitøního, duchovního, morálního a mravního vzestupu ka¾dého jednotlivce, tvoøícího základní buòku národa.

Nebo» jedinì národ, usilující o dobro, spravedlnost, lidskost a u¹lechtilost mù¾e doufat, ¾e se mu dostane spoleèenské a politické reprezentace stejných kvalit. Právì takto to toti¾ funguje na základì ¾elezné logiky zákona zpìtného pùsobení, èinného v na¹em univerzu, jeho¾ prostøednictvím se ka¾dému jednotlivci, ale také ka¾dému národu dostane pøesnì toho, co si zaslou¾í. Bez zásadní vnitøní zmìny k lep¹ímu je proto jakákoliv vnìj¹í zmìna vlády v¾dy jenom kosmetická a kontraproduktivní.

V roce 1989 jsme byli nespokojeni se socialistickým zøízením a svrhli jsme ho, proto¾e jsme se cítili být utlaèováni a doufali jsme, ¾e bude lépe.

Dnes, v roce 2018 jsou lidé opìt na námìstích, proto¾e nejsou spokojeni s vládou a doufají, ¾e kdy¾ vládu svrhnou, budou se mít lépe.

Je v¹ak témìø stoprocentnì jisté, ¾e se tím nic zásadního nezmìní, proto¾e lidé samotní se duchovnì nezmìnili a zùstávají stále stejnými. A proto tak, jako jsme v roce 89 zmìnili jenom tehdej¹í formu útlaku ideologie na novou formu útlaku kapitálu a penìz, tak v roce 2018 zmìníme pouze Ficovu nemorální vládu, za novou vládu pøesnì stejných, ne-li je¹tì více nemorálních lidí s jediným zásadním rozdílem: ¾e budou mnohem více vycházet vstøíc zámìrùm transatlantických struktur, které se v skrytu samy, prostøednictvím svých nastrèených a financovaných loutek podílejí na organizování nepokojù.

Zmìnou vlády se tedy v podstatì vùbec nic nezmìní, pokud se nezmìní souèasný politický systém. Ve svìtì ji¾ existují dobré a fungující pøíklady, jak by se to dalo po novém. Tøeba princip pøímé demokracie ve ©výcarsku.

Ale ani to není samospasitelné, pokud národ samotný neprocitne duchovnì, morálnì a mravnì. Nebo» pouze morální, mravní a duchovní pozvednutí národa mu mù¾e pøinést spravedlnost, èestnost a lidskost, za které v souèasnosti bojuje na námìstích. Tohoto cíle v¹ak nikdy nedosáhne skandováním, ani demonstracemi, ale jedinì snahou ka¾dého jednotlivce, nebo minimálnì alespoò vìt¹í èásti národa o spravedlnost, lidskost a èestnost. Jedinì pak budeme moci mít nakonec takovou vládu, která bude sama reprezentovat v¹echny tyto kvality.

http://kusvetlu.blog.cz/ ve spolupráci s M.©.
 
Datum:
22.02.2018  19:26
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
O nízkém dobru humanoidních ¾ivoèichù a o vysokém dobru pravých lidí

Nízké dobro je dobro egoistické souèasného typu, zamìøené hlavnì na osobní prospìch jednotlivce, který uva¾uje pouze v intencích pojmù "já" a "mnì". Dobro vy¹¹í, èili dobro skuteèné a pravé je dobrem v¹eobecným, zájmy jednotlivce vysoce pøesahujícím, pøi kterém èlovìk uva¾uje v intencích pojmù "my" a "nám". Ne v¹ak úzkoprse, ale v tom nej¹ir¹ím mo¾ném slova smyslu!

Nízké dobro nevyhnutelnì generuje nejni¾¹í lidské vlastnosti, jakými je neèestnost, le¾, podvod, chamtivost, bezohlednost a mnohé jiné. Preferováním nízkého dobra tyto negativní vlastnosti v lidech i ve spoleènosti stále rostou, a¾ v¹e vrcholí v konfliktech, v agresi a ve válkách.

Preferování dobra vy¹¹ího, dobra obecného, osobní prospìch jednotlivce vysoko pøesahujícího v lidech naopak aktivuje vysoké a u¹lechtilé ctnosti, jako je smysl pro spravedlnost, èestnost, ohleduplnost, nezi¹tnost a podobnì. Ovocem tohoto druhu dobra je harmonie, porozumìní a mír, proto¾e jenom ono pøedstavuje konstruktivní princip bytí, zatímco nízké, egoistické dobro, v jeho maximálním vystupování nejrozliènìj¹í negativity s ním spojené je zosobnìním destruktivního principu bytí.

Ale preferování vysokého, skuteèného a pravého dobra má je¹tì také jiný efekt. A sice efekt duchovní! My lidé jsme toti¾ bytostmi Svìtla. Tam, vysoko nad hmotou, v úrovni Svìtla je ná¹ skuteèný domov, ze kterého jsme na zaèátku svého vývoje vytryskli do hmoty jako drobné svìtelné jiskøièky.

A na¹ím cílem v hmotném svìtì je nechat v sobì rozhoøet tuto nepatrnou, pùvodní jiskøièku svìtla v silný plamen plnì rozvinuté, duchovní osobnosti, která nakonec mù¾e opustit hmotu a vrátit se zpìt do své domoviny. Nebo» pak to u¾ bude plnohodnotná bytost svìtla, dokonale ukotvena v morálce, v mravnosti, v spravedlnosti, v èestnosti a ve v¹ech ostatních vysokých a u¹lechtilých ctnostech, které se jí staly naprostou samozøejmostí asi tak, jako nám dýchání.

Bude to tedy osvobození èlovìka z hmoty a jeho zrození do Svìtlé øí¹e Ducha. Do vìèného království nebeského, èím¾ úspì¹nì zavr¹í svùj duchovní vývoj, co je pravým smyslem na¹eho bytí.

Jak v¹ak zní docela konkrétní návod na konání vy¹¹ího, skuteèného a pravého dobra, jeho¾ preferování má tak nesmírnì pozitivní hmotné i duchovní dùsledky?

Konkrétní návod sestává ze dvou bodù. Prvním, nejvíce rozhodujícím, nejtì¾¹ím a nejdùle¾itìj¹ím bodem je pochopení a hluboké uvìdomìní si v¹ech, vý¹e uvedených skuteèností. Tento bod spoèívá v zásadním vnitøním hodnotovém obratu jednotlivce od preferování nízkého, ¾ivoèi¹nì egoistického a úzce osobního dobra smìrem k preferování dobra vy¹¹ího.

Tento moment je klidnì mo¾né nazvat osvícením. Jde toti¾ o osvícení, spoèívající v pochopení, ¾e jedinì dobro obecné je tím nejvíce rozhodujícím, skuteèným a budujícím principem bytí, na kterém se jako na základním kameni dá stále budovat bez rizika, ¾e se v¾dy nakonec v¹echno zhroutí tak, jak se to dìje pøi preferování nízkého, egoistického dobra souèasného typu. Viz pády mnoha národù a civilizací v dìjinách, jako¾ i pokraèující morální rozklad té na¹í, která se ¾el také postupnì pøibli¾uje k pádu.

Pochopení a vnitøní hodnotové pøesmìrování jednotlivce tímto novým smìrem, na kterém od chvíle svého osvícení postaví celý svùj ¾ivot je tedy tím nejdùle¾itìj¹ím prvním krokem a mù¾e jej uèinit absolutnì ka¾dý. Mù¾e jej udìlat absolutnì ka¾dý, bez rozdílu rasy, národnosti, vzdìlání, nábo¾enského vyznání, nebo spoleèenského postavení.

A pokud byl uèinìn první a nejvíce rozhodující krok, v¹echny ostatní kroky u¾ budou snadnìj¹í, proto¾e tento nový, vnitøním zpùsobem zásadnì obrozený èlovìk mù¾e zaèít ve svém vlastním ¾ivotì, na základì svých vlastních mo¾ností tvoøivì uplatòovat princip vysokého, vzne¹eného a pravého dobra.

Tam tedy, kde pøedtím ze sobeckých dùvodù jednal nespravedlivì, bude jednat mnohem spravedlivìji. Tam, kde pøedtím ze sobeckých dùvodù konal neèestnì, bude konat mnohem èestnìji. Tam, kde pøed tím konal bezohlednì, bude konat mnohem ohleduplnìji. Tam, kde byl v¾dy jenom zi¹tný se v nìm zrodí nezi¹tnost. Tam, kde byl pøed tím neu¹lechtilý, vulgární a surový se v nìm zrodí u¹lechtilost. A tak dále, a tak dále.

Ve skuteènosti tedy není nutný ¾ádný konkrétní návod, proto¾e síla vnitøního hodnotového obratu ukazuje èlovìku sama o sobì zpùsob, jak má zcela konkrétnì zaèít ve svém vlastním ¾ivotì naplòovat a hájit principy vysokého a pravého dobra.

Ale pøece jen buïme konkrétní, i kdy¾ neøekneme nic nového, proto¾e v¹e zásadní ji¾ pozemskému lidstvu øeèeno bylo.

Konkrétní návod na konání vy¹¹ího dobra mù¾eme toti¾ nalézt v uèení Je¾í¹e Krista a v Desateru pøikázání, na které se lidé nikdy nemìli dívat jako na nìco církevní a nábo¾enské. Mìli to naopak v¾dy vnímat jen jako konkrétní návod, jak správnì ¾ít tak, abychom naplòovali principy vy¹¹ího dobra a tímto zpùsobem v¹e kolem sebe formovali v duchu konstruktivního, budujícího a svìtlého principu bytí, proto¾e jenom ten jediný mù¾e pøinést lidstvu harmonii, porozumìní, mír, ¹tìstí a blaho. Jenom ten jediný mù¾e dát naplno rozkvést v¹em na¹im ctnostem a krásným, vzne¹eným, u¹lechtilým lidským vlastnostem. Jenom ten jediný doká¾e rozpálit a zesvìtlit na¹i duchovní jiskru a¾ do takové míry, ¾e se budeme moci vrátit jako záøivá bytost Svìtla do své domoviny. Do království nebeského!

Kráèejme tedy cestou vysokého a vzne¹eného dobra, které je dobrem obecným! Které je dobrem v¹ech národù i v¹ech lidí! Které je dobrem v¹ech rostlin i zvíøat! Které je dobrem vody, vzduchu i zemì! Které je dobrem celé na¹í planety! Které je dobrem v¹echno objímajícím a v¹echno prostupujícím, podobným nekoneèné dobrotì na¹eho nebeského Otce.

Jeho dìtmi, ¾ijícími v jeho království se toti¾ mohou stát jenom ti, co jsou se schopni vnitønì i navenek pozvednout ke konání právì takovéhoto druhu dobra. Dobra, které se jedinì v podobì ohledu na dobro v¹ech a v¹eho bez rozdílu stává spásou ka¾dého èlovìka i celého lidstva.

Kráèejme proto touto cestou i pøesto, ¾e vìt¹ina jde jinými cestami. Cestami osobního prospìchu a osobních výhod, dosahovaných za jakoukoliv cenu. Cestami masírování ega a vypoèítavého pøevracení kabátù. Cestami konzumu a u¾ívání si. Cestami pøetváøky a pokrytectví. Cestami zi¹tnosti a bezohlednosti. Cestami bezcitnosti a chladné racionality. Cestami hromadìní penìz a majetkù.

A» jen tito temní lidé, kteøí v sobì zasypali svou jiskøièku svìtla kráèejí svými temnými cestami. Nakonec se toti¾ v¾dy uká¾e, ¾e jsou to cesty bludné, slepé a vedoucí pouze do ne¹tìstí. Vedoucí do ne¹tìstí jednotlivce, národy i celou na¹i planetu. Vedoucí do ne¹tìstí materiálního, ale i duchovního.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
01.02.2018  17:19
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Kde se vzal duch èlovìka? Poznávejme sami sebe, svùj pùvod a svou cestu!

Duch èlovìka je jiskra nesmrtelnosti, která se skrývá v ka¾dém z nás. Ale pozor! Tato jiskra je pouze potenciálem nesmrtelnosti! Pouze mo¾ností jejího rozvinutí, co¾ znamená, ¾e pokud v sobì tento potenciál plnì neaktivujeme a nerealizujeme, zahrabeme to nejcennìj¹í, co máme. Promrháme toti¾ svou ¹anci na dosa¾ení nesmrtelnosti ducha tím, ¾e svùj ¾ivot promarníme honbou za vìcmi druhoøadými a podru¾nými. Za vìcmi hmotnými.

Odkud se ale vzal v èlovìku tento poklad? Odkud pochází ona drahocenná perla duchovního potenciálu nesmrtelnosti, která se skrývá v ka¾dém z nás, i kdy¾ ne ka¾dý z nás ji v sobì plnì rozvine?

Lidský duch! U¾ tento pojem samotný nám napovídá, ¾e jeho pùvod je v øí¹i Ducha. Èili v duchovní øí¹i, která je toto¾ná s královstvím nebeským, nebo s rájem.

Podívejme se na celou vìc nejdøíve zdola, od pozemského èlovìka smìrem nahoru. Pokud ¾ijeme na zemi ve fyzickém tìle, disponujeme v sobì tøemi slo¾kami. Tìlem, du¹í a duchem.

V køes»anství je za¾itý pojem takzvaného oèistce, to jest urèité úrovnì bytí, ve které na¹e du¹e, smrtí zbavena fyzického tìla tráví krat¹í, ale zpravidla del¹í dobu za úèelem potøebného oèi¹tìní a zdokonalení do takové míry, abychom byli nakonec schopni vstoupit do øí¹e ducha. Oèistec je tedy jakýmsi pøechodným místem, nebo jakousi mezi úrovní mezi hmotností a øí¹í ducha. Do oèistce tedy vstupuje èlovìk ve své èistì du¹evní podobì po odlo¾ení fyzického tìla. Je tomu tak proto, ¾e po fyzické smrti je málokdo duchovnì natolik rozvinutý, aby mohl jít pøímo do øí¹e ducha, èili do ráje.

Taková je cesta lidské bytosti smìrem zdola nahoru. A nyní se podíváme na její cestu shora smìrem dolù, abychom pochopili, odkud se vzal ná¹ duch.

Duch ka¾dého z lidí ¾il ve vìèné duchovní øí¹i v jakémsi nevìdomém stavu. Ve stavu nevìdomého duchovního zárodku, nebo nevìdomé duchovní jiskry, která projevila touhu po plném sebe uvìdomìní. Tímto prvotním popudem vìèné jiskry na¹eho ducha, touto prvotní touhou po sebe uvìdomìlém bytí zaèíná duchovní pou» ka¾dého z nás.

Na základì toho tedy malá jiskøièka svìtla, jiskøièka ducha tryská z vìèné øí¹e Ducha smìrem dolù do hmotnosti. Rodí se do hmotnosti, aby v ní rostla a sílila, prostøednictvím rozvoje vysokých a vzne¹ených hodnot Ducha. Hodnot spravedlnosti, cti, dobra, nezi¹tnosti, ohleduplnosti a mnoha jiných. Tím se z malé, svìtlé jiskøièky stává stále jasnìj¹í plamen dozrávající duchovní osobnosti, která se má rozvinout a¾ do takové míry svìtlosti a duchovní zralosti, aby mohla nakonec vstoupit do ráje a ¾ít tam, jako vìdomá osobnost.

Toto je úèelem zrození duchovního zárodku do hmotnosti. Toto je skuteèným smyslem bytí ka¾dého z nás. Máme se, podobnì jako bájný pták Fénix, vznést jako záøiví duchové z hmoty do království nebeského.

Ale vra»me se k sestupu duchovního zárodku z duchovní øí¹e do hmotnosti. Pøi jeho sestupu to není hned hmotnost nejhrub¹í, ale nejdøíve ta jemnìj¹í, kterou je proto mo¾né nazvat jemnohmotností. Svým vstupem do jemnìj¹í hmotnosti si duchovní zárodek obleèe jako ¹aty jemnohmotný obal. A tento obal se nazývá du¹e. No a potom, v dal¹ím sledu se onen duchovno du¹evní èlovìk zrodí na zemi ve fyzickém tìle.

®el hmotnost, èili ta hrubá v její fyzické rovinì, nebo ta jemná v její du¹evní rovinì, se v¹ím co nabízí, se stává lidským bytostem pastí, ve které zapomínají na to, kým jsou, odkud pøi¹li a proè pøi¹li. Zapomínají na to, ¾e jsou duchovní jiskry a ¾e jediným smyslem jejich bytí je plné rozvinutí vlastního svìtelného duchovního potenciálu.

Lidé se tedy stávají pouze lidmi du¹evno tìlesnými, kteøí berou ohled pouze na tyto dvì slo¾ky své osobnosti. Pouze ty rozvíjejí a jejich potøeby naplòují.

V tìlesné oblasti to zahrnuje obrovské mno¾ství uspokojování hmotných potøeb a hmotných po¾itkù. V du¹evní oblasti to zahrnuje uspokojování potøeb du¹evních, jako je tøeba hudba, literatura, dramatické umìní, výtvarné umìní a podobnì.

Skuteèným smyslem celého na¹eho bytí je v¹ak jedinì ná¹ rozvoj duchovní. Ten musí být proto v¾dy na prvním místì!

Pokud si ale pøestaneme být tohoto vìdomi, pokud zapomeneme na svùj cíl, kterým je opìtovný návrat do øí¹e ducha, stáváme se lidmi mrtvými. ®ijeme sice na úrovni tìla i na úrovni du¹e, ale duchovnì jsme mrtví, proto¾e nás zajímají pouze vìci hmotné. Vìci hmotné z hlediska dobra na¹eho fyzického tìla, nebo vìci jemno hmotné z hlediska dobra na¹í du¹e.

Kdy¾ ale èlovìk nehledí na zájmy svého ducha, kdy¾ se nezdokonaluje ve ctnostech a nezbavuje nectností, kdy¾ neustále nezhlí¾í ke Svìtlu a k jeho Zdroji, kterým je vìèný Bùh, kdy¾ se nesna¾í poznávat Vùli tohoto Jediného a neusiluje se podle ní ¾ít, kdy¾ ¾ije jen ¾ivotem tìla a du¹e, podle svých vlastních pøedstav a podle své vlastní vùle, kdy¾ ¾ije pouze ve svìtì hmoty hrubé a hmoty jemnìj¹í a jedinì v tìchto hranicích se pohybuje v¹echno jeho my¹lení, v¹echny jeho touhy a v¹echny jeho cíle, kdy¾ iluzi ¾ivota v hmotì pova¾uje za skuteènou realitu a naopak, skuteènou realitu vìèného bytí v øí¹i ducha za iluzi, musí to mít pro nìj katastrofální následky.

Hmota toti¾, a» ji¾ ta hrubá, nebo i ta jemnìj¹í, jako v¹e co je hmotné, podléhá kolobìhu vzniku a zániku. Tak je to s ka¾dým tìlem, tak je to s na¹í planetou a tak je to i s celým na¹ím okolním hmotným vesmírem. A to i z jeho jemnohmotnou èástí.

A ty katastrofální následky spoèívají v tom, ¾e pokud vèas nestihneme rozvázat v¹echny své vazby s hmotou, pokud vèas nestihneme duchovnì dozrát a vstoupit do øí¹e ducha, budeme muset být podrobeni zániku v¹eho hmotného, se kterým zùstáváme svázáni. Tenhle nezbytný zánik osobnosti ka¾dého èlovìka, svázaného s hmotností je toto¾ný s vìèným zavr¾ením.

Èlovìk je tedy urèitou jiskøièkou svìtla a tato jiskøièka v nìm je tím nejvìt¹ím pokladem, jaký má. Je ale jeho povinností rozzáøit ji. Rozjasnit ji v záøivé svìtlo èistoty a u¹lechtilosti ctnostné bytosti ducha, která se tak mù¾e vrátit zpìt do øí¹e Svìtla.

Èlovìèe, buï jsi tedy tohoto stále vìdom! Jednej podle toho v ka¾dé chvíli a bude¹ ¾ít!

Pokud v¹ak zapomene¹, odkud jsi, zahyne¹! Zahyne¹ v hrùzách rozkladu hmoty, kterou jsi pova¾oval za to jediné a proto s ní zùstane¹ a¾ do samého konce pevnì svázaný! Tuto pevnou vazbu, která tì bude táhnout k definitivní záhubì mù¾e¹ pøetnout jedinì tehdy, pokud pozná¹ odkud jsi a ze v¹ech sil se vynasna¾í¹ dostat tam, odkud jsi pøi¹el. Dávej si v¹ak dobrý pozor èlovìèe, aby si to nakonec stihl!
 
Datum:
11.01.2018  15:42
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Demaskování pokrytectví charity, pøijímání migrantù a ekologie

®ijeme v dobì maximálního rozkvìtu pokrytectví a tento fakt nebude ¾ádnou novinkou pro nikoho, kdo je jenom trochu vnímavý. A jedním z nich je napøíklad to, ¾e lidé, kteøí svým bezohledným jednáním zpùsobují jiným zlo se zároveò èasto staví do role humanistù a dobrodincù. V¾dy ale øe¹í jenom dùsledky a nikdy se nezamìøí na samotnou podstatu problému. To by toti¾ znamenalo nutnou zmìnu chování jich samotných, co¾ dosud nikdo z tìchto takzvaných dobrodincù neuèinil.

Ale abychom jen neteoretizovali, uveïme si pár konkrétních pøíkladù tohoto specifického druhu pokrytectví. Prvním z nich bude charita.

Charita je pomocí nejchud¹ím. Ale kde se vzali tito nejchud¹í? Ne v¹ichni si to toti¾ zavinili sami!

Nemají snad bídu tìch nejchud¹ích na svìdomí právì ti nejbohat¹í? Ti kapitalisticky nejdravìj¹í a nejbezohlednìj¹í?

Není snad celý souèasný spoleèenský systém uzpùsoben tak, aby se v nìm bohatí stávali stále bohat¹ími a chudí stále chud¹ími? Aby bohatí a mocní byli v jejich bezohledném a bezcharakterním hromadìní ziskù zákony neposti¾itelní?

Není snad u¾ témìø nepsaným pravidlem, ¾e èím více nìkdo má, tím vìt¹í je pravdìpodobnost, ¾e to nabyl nepoctivì? ®e se za tím èasto skrývá podvod a mafiánské praktiky?

Takto se ¾el v dne¹ní dobì nabývá a zvelebuje bohatství na jedné stranì, ale zároveò vytváøí bída, nouze a chudoba na druhé stranì.

Ale i takový bezohledný èlovìk má pøece jen svìdomí, které se v nìm alespoò èas od èasu pohne. A aby ho uspokojil, vyèlení ze svého neèestnì nabytého bohatství nepatrnou ¹petku a tuto, se v¹í mo¾nou mediální pompou u¹lechtile daruje tìm nejpotøebnìj¹ím. Tìm nejchud¹ím, z nich¾ mnohých on sám vyprodukoval svým vlastním, bezohlednì neèestným chováním, zatímco tisíce ostatních chudých a nuzných i tak zùstávají bez jakékoliv pomoci.

Toto jsou dobrodinci na¹í doby! Toto jsou humanisté a osobnosti plné lidskosti, pomáhající tìm nejpotøebnìj¹ím, které mù¾eme vidìt na televizních obrazovkách! Toto jsou lidské kreatury, které dokázali po¹pinit je¹tì i takový u¹lechtilý poèin, jako je charita.

Nebo dal¹í pøíklad. Pøíklad nanejvý¹ aktuální. Je jím pomoc uprchlíkùm. V souèasném pojetí je to opìt jenom øe¹ení dùsledkù, bez snahy øe¹it skuteèné pøíèiny. To velké pokrytectví spoèívá v tom, ¾e Evropa se na jedné stranì stylizuje do symbolu humanismu a pøijímá tisíce uprchlíkù.

Ale na druhé stranì tato jistá Evropa spolu s USA, jménem vlastních mocenských a geopolitických zájmù neváhá destabilizovat, vojensky zasahovat, nebo jinými zpùsoby bezohlednì rozvracet zemì, jako je Libye, Sýrie, Ukrajina a mnohé jiné.

A z tìchto, nebo pøes tyto západem rozvrácené zemì pak proudí do Evropy migranti, jejich¾ pøijímání je pova¾ováno za projev humanismu.

Obrovské pokrytectví tohoto humanismu je tedy v tom, ¾e pokud by Evropa a USA skuteènì uplatòovaly humanistický a rovnoprávný vztah ke v¹em národùm svìta, pokud by je nechaly jít svou vlastní cestou a násilím se jim nesna¾ily vnutit absolutnì cizí systém západní demokracie, pokud by ve vztahu k pøírodnímu bohatství jiných zemí neprosazovaly své bezohledné geopolitické a mocenské zámìry, k ¾ádnému problému s uprchlíky by nikdy nedo¹lo.

Takový je tedy ve skuteènosti takzvaný humanismus západu. Jeho pravá tváø je tváøí chamtivé, vypoèítavé, agresivní a zi¹tné, mocensko geopolitické bezohlednosti. A tuto svou pravou, ohyzdnou tváø se sna¾í pokrytecky maskovat takzvaným humanistickým pøijímáním uprchlíkù, èím¾ pouze èásteènì kompenzuje své ¹patné svìdomí. Miliony, západní agresí zbídaèených lidí nakonec i tak nakonec zùstávají doma a trápí se bez pomoci. A to jsou ti nejchud¹í! Ti nejvíce potøební pomoci!

Ale pojïme dál a demaskujme dal¹í pokrytectví. A sice pokrytectví ekologie!

Mo¾ná si øeknete: co je na ekologii ¹patné? Na ekologii jako takové nic, ale ve skuteènosti zde jde opìt pouze o øe¹ení tìch nejvypuklej¹ích dùsledkù a ne skuteèných a hlubokých pøíèin.

V 60. letech 20. století vyu¾ívalo lidstvo 75 procent v¹ech pøírodních a energetických zdrojù na¹í planety. V souèasnosti v¹ak vyu¾ívá u¾ 170 procent, co¾ znamená, ¾e tìch 70 procent navíc jsou procenta, vyjadøující plenìní na¹í planety nad její mo¾nosti. Nad mo¾nosti jejich obnovitelných zdrojù.

Odèerpání tìchto zdrojù navíc tedy nedoká¾e pøíroda u¾ nikdy sama obnovit, co¾ musí mít døíve nebo pozdìji za následek environmentální zhroucení v¹ech ekosystémù.

No a jak jinak, vedoucí postavení v tomto sebevra¾edném trendu drancování zajímají USA a západní Evropa. Jejich blahobyt toti¾ vytváøí takový tlak na pøírodní zdroje, jaký je z dlouhodobého hlediska enviromentálnì neudr¾itelný. A je¹tì navíc, v¹ichni ostatní se tento ¾ivotní styl sna¾í napodobovat a co nejdøíve dosáhnout.

Pokrytectví západního svìta tedy spoèívá v tom, ¾e kvùli stále vìt¹ím ziskùm a zvy¹ování své ¾ivotní úrovnì neváhá drancovat pøírodu a¾ na samotný pokraj jejích mo¾ností, nebo a¾ dokonce nad její mo¾nosti, no a potom, na uklidnìní svého ¹patného svìdomí vyèlení nepatrný zlomek z tìchto pøírodì uloupených zdrojù na její ochranu. A za takovéto pokrytectví jsou západní zemì je¹tì mediálnì oslavovány, jako vzor ekologického cítìní.

Kdyby ale západ bezohlednì nedrancoval v¹echny pøírodní zdroje a dokázal by ¾ít mnohem skromnìji, na úrovni pro pøírodu enviromentálnì snesitelné, nebyly by v podstatì ani zapotøebí ¾ádné velké ekologické aktivity.

Ale ¾el, hromadìní ziskù za jakoukoliv cenu a sobecké, blahobytné u¾ívání si patøí k samotné podstatì kapitalismu, který tímto zpùsobem ¾ene svìt pøírody i celou na¹i planetu k ekologickému kolapsu, proto¾e uskromnit se ve svých potøebách je pro bohatý západní svìt cosi nepøedstavitelné a nereálné. Uskromòovat se mají pouze jiní, ale v ¾ádném pøípadì ne oni!

Pokud se tedy podíváme souhrnnì na problematiku charity, migrantù a ekologie, v¹e toto jsou ve skuteènosti pouze vnìj¹í, v zásadì vlastní podstatu neøe¹ící náplasti, které maskují bezohlednou a neukojitelnou chamtivost.

Nebo» charita je jen chabou náplastí na bezohledné, kapitalistické parazitování na jednotlivcích, nebo na celých národech. Parazitování, které programovì produkuje lidí odkázaných na charitu.

Pøijímání migrantù je jen náplastí na bezohlednì agresivní rozpínavost západního svìta, která kvùli svým geopolitickým a mocenským zámìrùm neváhá nièit a rozvracet jiné zemì.

No a ekologie je zase jen náplastí na bezohledné drancování pøírodních zdrojù planety Zemì, pøíli¹ vysoko nastavenou ¾ivotní úrovní zejména západního svìta, které se v¹ak západ nehodlá v ¾ádném pøípadì zøíci.

Pokud by tedy neexistovala v¹udypøítomná, bezbøehá a bezohledná touha po penìzích, moci a u¾ívání si, pøekraèující v¹echny hranice únosnosti, nebylo by vùbec tøeba témìø ¾ádné charity, ¾ádného pøijímání migrantù, ani ¾ádné ekologie.

V¹echno toto v¹ak má své nejhlub¹í pøíèiny. A právì po nich tøeba pátrat!

Co je tedy nejhlub¹í pøíèinou bezbøehé a bezohledné touhy po penìzích, po moci a po u¾ívání si, jedoucí za svým cílem i pøes mrtvoly?

Tou pøíèinou je nevìdomost! Lidé toti¾ zapomnìli kým jsou a na co tady jsou! ®e jsou ve skuteènosti bytostmi svìtla a ducha, a proto jim pravé ¹tìstí a vnitøní naplnìní mù¾e pøinést pouze naplòování hodnot svìtla a ducha.

V hmotnosti svìta jsme zapomnìli na svou pravou, svìtlou podstatu. A ve své nevìdomosti jsme se zaèali mylnì domnívat, ¾e ¹tìstí a vnitøního naplnìní mù¾eme dosáhnout pouze prostøednictvím hmoty. Pouze prostøednictvím naplòování svých hmotných tu¾eb, potøeb, ¾ádostí a po¾itkù.

A tak jsme v nevìdomosti o skuteèné podstatì na¹eho bytí zaèali roztáèet kolotoè hromadìní vìcí a kolotoè oddávání se nejrùznìj¹ím materiálním po¾itkùm.

To nám v¹ak nedoká¾e darovat skuteèné, hluboké ¹tìstí a vnitøní mír, proto¾e se ve svém fatálním materialistickém omylu sna¾íme pouze èistì materiálním zpùsobem nasytit také základní potøeby svého ducha.

Ale ¾ádnými po¾itky hmoty nelze nasytit hlad jiskøièky svìtla v nás. Tu toti¾ mù¾eme sytit jedinì na¹im odøíkáním se nectností a zu¹lech»ováním se v ctnostech. Jedinì tím roste svìtlo v nás a rozhoøívá se ve stále vìt¹í plamen. V pochodeò svìtla, kterou to neodolatelnì vnitønì pøitahuje k øí¹i Svìtla. Z ní jsme kdysi vy¹li a do ní se mù¾eme navrátit jedinì tehdy, pokud se staneme plnohodnotnými bytostmi svìtla, zdokonalenými ve v¹ech u¹lechtilých ctnostech. Jedinì toto pøiná¹í èlovìku ¹tìstí a dává plnost jeho bytí!

Honba lidi za stále vìt¹ím bohatstvím a blahobytem není tedy ve skuteènosti nièím jiným, ne¾ svìdectvím jejich hluboké nevìdomosti o podstatì sebe samých. Je svìdectvím jejich nesmírné vnitøní chudoby. Chudoby jejich ducha, který v nich trpí nedostatkem a hladoví, proto¾e ho není mo¾né nasytit nièím, co je hmotné. Proto¾e ho lze nasytit jenom tím, co je duchovní. Co je duchovnì hodnotným! Pouze hodnotami Ducha! A tìmi je spravedlnost, èestnost, dobro, lidskost, ohleduplnost a skromnost, které v sobì rozvíjíme, kterými se ve svém ¾ivotì øídíme a kterými jsou prodchnuty v¹echny na¹e slova, èiny a my¹lenky.

Pokud tedy dáváme tìlu, co mu patøí, dávejme také duchu, co mu patøí! Jedinì pak budeme ¹»astní! Jedinì pak bude v na¹em bytí více svìtla a míru. Jedinì pak budeme rozhojòovat jiskru svìtla v sobì a tím naplòovat smysl na¹eho bytí.

Pokud ale podlehneme iluzi, ¾e hmota je v¹ím, pokud budeme chtít naplòovat potøeby na¹eho ducha hmotnými náhradami, ¹»astní nikdy nebuïme! A kvùli tomuto svému omylu se nakonec staneme nièiteli. Egoisticky bezohlednými nièiteli lidí, národù i celé planety Zemì.

A nakonec, ve své neschopnosti dosáhnout skuteèného ¹tìstí a naplnìní zanevøeme i na Stvoøitele. Toho v¹ak u¾ znièit moci nebudeme, proto¾e Ten, za v¹echno na¹e bezohledné nièení nakonec znièí nás. Rozemele nás na prach, jako nepotøebné stavební kameny, které svými prázdnými ¾ivoty samy dokázaly, ¾e se nehodí do jeho mírumilovné výstavby.

Ze v¹ech sil proto vyu¾ijme zbývající drahocenný èas na to, abychom se u¾iteènými a potøebnými stavebními kameny stali. Ne¾ijme u¾ v materialistickém bludu, ze kterého se nakonec pøece jen jednou probudíme, ale to u¾ mù¾e být pozdì. Pozdì pro nás i pro tento svìt.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
14.12.2017  14:55
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Co bylo podstatou pùvodní duchovnosti dávných Slovanù?

Jaká byla duchovnost na¹ich slovanských pøedkù pøed pøíchodem Cyrila a Metodìje? Je opravdu jen nìjakými bájemi to, v co vìøili, co uctívali a co pova¾ovali za realitu? Kdo byli ve skuteènosti jejich takzvaní "bohové"?

V¹em nám je jasné, ¾e lidé v minulosti ¾ili v úplnì jiném vztahu k pøírodì, jako my dnes. Mù¾eme to vidìt tøeba na ¾ivotì na¹ich pøedkù pøed sto lety. A to samozøejmì ji¾ ani nemluvì o lidech pøed více ne¾ tisíc lety, tedy v období Velké Moravy, o kterém budeme hovoøit.

Pro tehdej¹í lidi byla pøíroda pøirozeným partnerem. Byla jim soupeøem, se kterým bylo tøeba poèítat a jeho¾ nebylo hodné podceòovat. Na¹i pøedkové mìli vùèi ní patøiènou úctu, cítili k ní bázeò, ba dokonce a¾ urèitou posvátnost.

No a právì prostøednictvím tohoto svého postoje zaèali èasem nabývat schopnost reálnì vnímat vìdomou inteligenci, stojící za správou pøírodního dìní.

Pouze my dnes si toti¾ myslíme, ¾e v pøírodì se v¹e dìje jaksi samo od sebe. ®e po jaru samo od sebe pøichází léto, pak podzim a zima. ®e sám od sebe pøichází dé¹», vítr, atd.

To je ale omyl, proto¾e nic se nedìje jen tak samo od sebe. Za v¹em pøírodním dìním stojí vìdoma inteligence, která jej spravuje, øídí a udr¾uje.

Jen si tøeba zkusme vzpomenout na staré lidové pohádky. Najdeme v nich mno¾ství zmínek o rùzných vílách, rusalka, vodnících, skøítcích, nebo jiných bytostech, které jsou spojeny s urèitým konkrétním pøírodním dìním.

Tyto bytosti v¹ak nejsou ¾ádným výmyslem, jak se my dnes domníváme. Jsou ve skuteènosti personifikací a zosobnìním vìdomé inteligence, spravující pøírodní dìní, proto¾e na¹i pøedkové ji mohli vnímat, komunikovat s ní a èásteènì s ní také spolupracovat.

Celkem prakticky to tedy znamená, ¾e tøeba vìdomou inteligenci, kterou vnímali za správou vodstva nazvali vodníky. Vìdomou inteligenci, stojící za spravováním rostlin a stromù nazvali elfy. Vìdomou inteligenci, stojící za péèí o pùdu nazvali gnómy. Vìdomou inteligenci, schopnou hýbat pohoøími nazvali obry, a tak dále, a tak dále.

Podstata duchovnosti na¹ich slovanských pøedkù tedy spoèívala v uctívání vìdomé inteligence, stojící za pøírodním dìním.

A pokud se podíváme na pøírodu, na její nádheru, úèelovost a poøádek, na to, ¾e v podstatì umo¾òuje ¾ivot èlovìka na Zemi, musí nám být jasné, ¾e inteligence za ní stojící mù¾e být jen pozitivní. ®e mù¾e stát jedinì v slu¾bách Svìtla!

Kdy¾ toti¾ èteme v evangeliích, ¾e bez Vùle Stvoøitele nespadne na zem ani lísteèek ze stromu, tak je to právì tato vìdomá inteligence, stojící za pøírodním dìním, která Vùli Stvoøitele ve svìtì pøírody reálnì naplòuje. Pøedstavuje to tedy nespoèet vìrných slu¾ebníkù Nejvy¹¹ího, naplòujících v pøírodním svìtì jeho Vùli.

Zkusme se nyní podívat na nìkteré konkrétní slu¾ebníky, a podívejme se na nì nejen z hlediska slovanské mytologie, ale také s prùnikem do mytologie starogermánské, øecké, nebo øímské, proto¾e v¹echny tyto dávné národy mìli své vlastní kontakty s onou vìdomou inteligencí a samozøejmì, nazvali ji svými vlastními jmény. Pøi hlub¹ím pozorování je ale zjevné, ¾e zde v¾dy jde stále o toté¾.

Nejvy¹¹ím slovanským vládcem ¾ivlù byl Perun, správce hromù, bleskù a bouøí. Jeho obdobou v starogermánské mytologii byl Thor. V øecké mytologii zase Zeus a v øímské Jupiter.

Nejvy¹¹í vládce svìta pøírody, nazvaný rùznými národy rùznými jmény mìl své sídlo na urèité hoøe. Ve starovìkém Øecku se jmenovala Olymp, zatímco staøí Germáni ji nazvali Valhalla.

Ale vra»me se zpìt k slovanským jménùm vládcù nejrozmanitìj¹ího pøírodního dìní. Tak napøíklad Svarog byl vládcem Slunce a ohnì, èili vìdomou inteligencí, stojící za spravováním Slunce a ohnì.

Morena byla vládkyní zimy a smrti.

Vesna vládkyní jara, mládí a ¾ivota. Zahánìla Morenu, o¾ivovala zmrzlou pøírodu a pøiná¹ela svì¾í zeleò.

Devana byla Perunova dcera a vládla svìtlu nebeskému i svìtlu pozemskému.

Ve svìtì vìdomé inteligence pøírody v¹ak vládlo urèité hierarchické uspoøádání. Zaèínalo to od správy nejmen¹ích rostlin, pak stromù, pohoøí a pokraèovalo to pøes zprávu ¾ivlù, a¾ po správu tìch nejvìt¹ích celkù. A tak existuje napøíklad také vìdomá inteligence, která má na starosti planetu Zemi a nazývá se Erda, nebo inteligence, spravující Mìsíc, nazvaná Luna.

Starovìké národy v¹ak prostøednictvím svého jemnìj¹ího vidìní dospìli je¹tì k vy¹¹ímu poznání. A sice, ¾e urèitý druh vìdomé inteligence stojí i za správou v¹ech vysokých a u¹lechtilých ctností.

Tak napøíklad starovìcí Øekové nazvali inteligenci, stojící za spravováním ctnosti moudrosti Pallas Athéna. Inteligenci, stojící za spravováním ctnosti cudnosti Artemis. Inteligenci, stojící za spravováním ctnosti vìrnosti a mateøství Héra, a tak dále, a tak dále.

Dávné národy tedy neuctívali pouze vìdomou inteligenci, stojící za správou pøírodního dìní, ale také inteligenci, stojící za spravováním vysokých a u¹lechtilých ctností. A tyto skuteènosti, a» ji¾ pøímo, nebo nepøímo kladli na stoupence tohoto typu duchovnosti po¾adavek zachovávat vysoké a u¹lechtilé ctnosti ve svém ka¾dodenním ¾ivotì. V podstatì zde tedy ¹lo o v¹estranný osobnostní rùst jednotlivcù prostøednictvím rozvíjení u¹lechtilých ctností.

Máte dojem, ¾e v¹echno toto jsou pouze nìjaké výmysly, jejich¾ reálné potvrzení nelze nikde najít? Pokud ano, tak se mýlíte, proto¾e o tìchto skuteènostech existují dokonce historické písemné zmínky. V urèitých klíèových momentech dìjin toti¾ vý¹e zmínìná inteligence zasahovala reálným a viditelným zpùsobem do vývoje vìcí lidských. Uveïme si konkrétní pøíklady:

V evangeliích mù¾eme najít pøíbìh o tom, jak se uèedníci plavili s Je¾í¹em v loïce po moøi a on usnul. Po èase se strhl vítr a zaèaly se vzdouvat velké vlny, a¾ hrozilo, ¾e se loïka potopí. Tehdy pøi¹li uèedníci za Pánem a øekli: "Pane, ty si tu spí¹ a nedbá¹, ¾e hyneme". A Pán vstal, pohrozil vìtru i moøi, tak¾e okam¾itì nastalo velké ticho.

Tento pøíbìh popisuje zázrak, ale my dnes mù¾eme znát charakter tohoto zázraku, který nebyl nièím jiným, ne¾ vìdomou komunikací s inteligenci, stojící za spravováním ¾ivlu vìtru a moøe. A tato inteligence, stojící ve slu¾bách Stvoøitele musela okam¾itì uposlechnout pøíkaz toho, který sám pøímo od Stvoøitele na Zemi pøi¹el.

Nebo dal¹í pøíklad z Bible, a sice pøechod Izraelitù pøes Rudé moøe, kdy¾ pro¹li jeho støedem suchou nohou a jak je psáno: "voda stála jako zeï po jejich levé i po jejich pravé stranì".

Jde zde opìt o krásnou ukázku toho, jak inteligence, nacházející se za pøírodním dìním ochraòovala národ, který byl povolán k pøímé slu¾bì Stvoøiteli.

Nebo je¹tì jiný pøíklad z na¹í nejaktuálnìj¹í souèasnosti. Je tomu pár let dozadu, kdy asijské zemì zasáhla vra¾edná vlna tsunami, která mìla na svìdomí tisíce lidských ¾ivotù. Ba ¹lo to dokonce a¾ do desítek tisícù.

Zajímavé ale je, ¾e v¹echny volnì ¾ijící zvíøata se dokázaly vèas vzdálit do bezpeèí, tak¾e se jim nic nestalo. A tak paradoxnì, ten nejmen¹í ¹neèek se bezpeènì plazil pár centimetrù od místa, kam a¾ dosáhla vra¾edná pøívalová vlna, která mìla na svìdomí tisíce lidských ¾ivotù.

Proè se zvíøata zachránily, ale lidé ne? Proto¾e zvíøata mají své spojení s inteligencí, stojící za správou pøírodního dìní a ta je vèas varovala a dala jim pøesnì vìdìt, kolik stovek metrù od pobøe¾í se nachází bezpeèná zóna.

A tato inteligence by samozøejmì varovala také lidi, kdyby byli otevøenìj¹í. Ale ¾el, lidé jsou pøece realisté! Lidé pøece nevìøí v ¾ádné povìsti, bajky a pohádky! A proto tito racionální lidé dne¹ní doby museli vlastními ¾ivoty zaplatit na svou nevíru.

Nebo se podívejme tøeba na léèivé rostliny, které ka¾dodennì pou¾íváme. Myslíte si, ¾e jejich léèivé úèinky byly objeveny pouze náhodnì?

Vùbec ne? Toto poznání k nám pøi¹lo prostøednictvím vnímavých jedincù, schopných komunikovat s inteligenci, stojící za správou pøírodního svìta, která jim prozradila, jaké konkrétní rostliny mají léèivé úèinky na ten, nebo onen lidský neduh.

A dal¹ích, podobných pøíkladù by se dalo samozøejmì uvést je¹tì mnohem více.

Co dodat na závìr? Snad jen to, co kdysi øekl Kristus: "Pokud byste mìli víry by» jen jako hoøèièné semínko a øekli byste této hoøe: vstaò, zvedni se a vrhni se do moøe, amen pravím vám, stane se tak!"

Pokud se ale takové a jim podobné vìci dnes na zemi nedìjí, neznamená to, ¾e by se dít nemohly. Znamená to pouze, ¾e lidem chybí podobná víra. Lidé toti¾ nemají ani jen za máèek skuteèné a pevné víry v Stvoøitele, a ji¾ vùbec ne víru v nìjakou vìdomou inteligenci, stojící za správou pøírody, která je v¹ak právì zde na zemi schopna ve svìtì pøírodního dìní reálnì naplòovat Vùli Nejvy¹¹ího, v urèitých zlomových momentech rovnající se zázrakùm.

A proto realistiètí lidé dne¹ka mají pouze své vlastní zázraky. Zázraky svého rozumu, vìdy a techniky, které jsou v¹ak ¾el pouze ubohou náhradou toho, co by byl èlovìk na Zemi schopen dokázat prostøednictvím své pravé a pevné víry v Pánì a za podpory, pomoci a spolupráce vìdomé inteligence, stojící za správou pøírodního dìní.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
16.11.2017  17:21
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Holá pravda o váleèných ¹tváèích! Netu¹íte, kdo v¹echno mezi nì patøí


V dne¹ní dobì pravdìpodobnì málokdo sleduje ruské filmy o boji proti nìmeckému fa¹ismu bìhem druhé svìtové války. Filmy na toto téma vznikají v Rusku také v souèasnosti, a navzdory urèitým vìcem, které by se jim daly vytknout, proto¾e nakonec ka¾dému filmu se dá nìco vytknout, jsou obecnì nositeli jednoho velmi hlubokého poselství.

Ukazují, jak obyèejní lidé, kteøí doposud ¾ili pøedev¹ím ve smyslu ni¾¹ího dobra, zamìøeného na svùj vlastní prospìch, dokázali pøekonat sami sebe. V hranièní situaci se toti¾ stali schopni polo¾it své vlastní ¾ivoty, v¹echny své nadìje a v¹echno své vlastní souèasné a budoucí potencionální dobro za dobro vy¹¹í. Za dobro národa, který byl napaden dobyvateli. Za spravedlnost, lidskost a mír!

Nebo» pokud odhlédneme od vysoké politiky a v¹ech ostatních, zákulisních politických machinací, válka milionù obyèejných ruských vojákù proti rozpínavosti nìmeckého fa¹ismu, který náhle vpadl do jejich vlasti byla válkou spravedlivou, proto¾e byla válkou obrannou.

Ale také nìmeètí vojáci obìtovali svùj ¾ivot! Nicménì, ve válce dobyvaèné a tedy nespravedlivé. Ve válce, zpùsobené nadmìrnì vystupòovaným, nacionálním egoismem, který si právem nadøazené rasy dìlal nárok na nový ¾ivotní prostor na úkor jiných, rasovì ménìcenných.

Vojenský konflikt mezi fa¹istickým Nìmeckem a tehdej¹ím Sovìtským svazem má tedy hlub¹í a dosud nerozpoznanou dimenzi. Ukazuje nám toti¾, kam to a¾ mù¾e dospìt, pokud se zamìøíme pouze na dobro vlastní, egoistické a tedy nízké. Pouze na dobro hmotní a materiální, a to tøeba i na úkor jiných.

Ukazuje nám, ¾e preferencí tohoto druhu "dobra" pouze roste lidská bezohlednost, lidská chamtivost a lidská nemorálnost. Ukazuje nám, ¾e to v¹echno musí nakonec vést ke konfliktùm a válkám.

Ukazuje nám tedy, ¾e maximální vystupòování principu nízko stojícího dobra v¾dy zákonitì rozbíhá vojenskou ma¹inérii, která mù¾e být zastavena jedinì tehdy, pokud se lidé stanou opìt schopnými vy¹vihnout se k dobru vy¹¹ímu. Kdy¾ jsou lidé schopni obìtovat své vlastní dobro a svùj ¾ivot za dobro vy¹¹í. Za dobro obecné! Kdy¾ jsou lidé schopni umírat ve jménu spravedlnosti, cti, lidskosti a míru.

Nebo» jedinì ve vyzvednutí dobra celku, dobra obecného, dobra vysokých a u¹lechtilých ctností, kterými je spravedlnost, èestnost, lidskost a morálka spoèívá konstruktivní princip bytí. Princip, který doká¾e zvítìzit nad zlem a eliminovat jej! Princip dobra ducha, který kdyby byl lidmi trvale preferován v ka¾dodenním ¾ivotì, na¹e civilizace by neznala konflikty a války, a ¾ila by v harmonii.

Pokud ale lidé ve své nepochopitelné neschopnosti pouèit se ustaviènì preferují pouze ono nízko stojící dobro osobního, hmotného prospìchu, ve snaze o jeho nabývání zaèínají v¾dy stále více stupòovat svùj egoismus. A spolu s ním se stupòují ty nejhor¹í lidské vlastnosti, a¾ to nakonec v¹e vyvrcholí v ne¹tìstí váleèného konfliktu, ve kterém se jedni sna¾í násilím dosáhnout "dobra" a prospìchu na úkor jiných.

No a pak, pokud nemá být celý svìt absolutnì podmanìn, zotroèen a zpusto¹en tímto typem "dobra" a jeho pøisluhovaèi, musí se lidé ve svém odporu vùèi nìmu v¾dy opìtovnì hrdinsky vy¹vihnout k dobru vy¹¹ímu. V mezní situaci agresivního vystupòování zvráceného principu nízko stojícího dobra musí být nejednou ochotni obìtovat své vlastní ¾ivoty za vysoké a vzne¹ené principy, jakými je spravedlnost, èestnost, lidskost, morálka, nebo právo pøe¾ít lidsky dùstojný ¾ivot na zemi bez otrocké smyèky na krku. Pokud by ale lidé dokázali ¾ít v takovémto vysokém mravním a morálním naladìní natrvalo a v¾dy opìt novì neklesali k uctívání nízkého, osobního dobra jako støedobodu v¹eho, ¾ádné války by nikdy být nemusely.

Kdy¾ se ale i v na¹í souèasnosti zcela vá¾nì hovoøí o válce mocností a kdy¾ se na ni intenzivnì pøipravuje, je to jen a jen svìdectvím toho, ¾e v lidech na¹í moderní doby se opìt zaèínají na maximální míru stupòovat v¹echny negativní vlastnosti, spojené s uctíváním a vyzdvihováním zmínìného, nízkého stupòe "dobra".

A aby nebyl svìt opìt uvr¾en do zkázy váleèného ¹ílenství, musí lidé dne¹ka v sobì dokázat mobilizovat princip vy¹¹ího dobra a v¹echny, s ním spojené vy¹¹í a u¹lechtilej¹í hodnoty. Nebo» pokud to nedoká¾ou teï, na úsvitu nové války, budou k tomu donuceni ve váleèných hrùzách, které se na na¹í Zemi pravidelnì opakují v¾dy z tých¾ dùvodù.

Zále¾í na ka¾dém jednotlivci, zda se rozhodne dát svému ¾ivotu vy¹¹í rozmìr. Rozmìr ducha, rozmìr dobra obecného, které je jediným skuteèným dobrem, nebo mu dá jen nízký rozmìr dobra èistì egoistického a materiálního. "Dobra", které se nakonec v¾dy uká¾e, jako to nejzhoubnìj¹í zlo!

Uvìdomme si tedy, ¾e není dobro, jako dobro! Uvìdomme si, ¾e existuje dobro vy¹¹í, nás a na¹e vlastní, osobní zájmy pøesahující a dobro ni¾¹í, zohledòující jedinì na¹e vlastní, hmotné a materiální zájmy.

No a v závislosti na tom, k jakému druhu dobra se pøikláníme, je nás samotných mo¾né zaøadit mezi lidi vysoko, nebo nízko stojících. A podle toho, kterých z nich je vìt¹ina se utváøejí dìjiny této civilizace.

®el, dìjiny na¹í civilizace jsou dìjinami válek, vra¾d a neslýchaného utrpení, zpùsobeného jednìmi lidmi druhým. Toto je jasným svìdectvím ubohé nízkosti takzvaného "dobra", které preferujeme a které je pouze dobrem èistì materiálnì egoistickým, bez vy¹¹ího, duchovnì morálního rozmìru. Bez ohledu na dobro obecné. Na dobro pro v¹echny bez rozdílu.

A proto ka¾dý, kdo takto nízko myslí a jedná je podporovatelem a strùjcem války, proto¾e jím podporované, nízké a egoistické materiální "dobro" ve svém nezbytném stupòování v¾dy dosud zákonitì vyústilo do konfliktních situací, do agresivity a válek.

Strùjcem míru a harmonického, udr¾itelného zpùsobu ¾ivota na Zemi je jedinì ten, kdo ve v¹em, co myslí a èiní bere v¾dy v úvahu dobro vy¹¹í. Dobro obecné! Dobro ducha, stojící na preferování vysokých a u¹lechtilých ctností. Jen takovýto èlovìk je opravdu èlovìkem, který chce mír a proto si také mír zaslou¾í.

Kdo v¹ak uctívá zlo svým nízkým a egoistickým pojetím dobra, toto ním ¾ivené zlo bude nakonec muset tvrdì dopadnout na jeho vlastní hlavu, aby se v hrùzách a bolesti pøece jen vy¹vihl ke skuteènému, vy¹¹ímu dobru, které jej pøesahuje a které je jediným pravým dobrem.

Nebo, kdy¾ to nedoká¾e, bude muset v tìchto hrùzách a bolestech zahynout. Zahynout nejen smrtí tìla, ale také smrtí nenapravitelnì hodnotovì zvrhlé du¹e.

Koneèný závìr: Èlovìèe, ¾ij èestnì, spravedlivì, skromnì a lidsky! Nebo» pokud takovým nebude¹, tvá neèestnost, nespravedlnost, neskromnost a nelidskost tì nakonec dotlaèí k tomu, ¾e bude¹ muset s nasazením vlastního ¾ivota bojovat za èest, spravedlnost a nejelementárnìj¹í lidskost na Zemi.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
12.10.2017  17:07
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Èlovìèe ne¹»astný, neodsuzuj køes»anství!

Je ¾el objektivním faktem, ¾e køes»anství bìhem dlouhé historie zpùsobilo mnohé zlo. ®e má na svìdomí spoustu bolesti, ne¹tìstí a dokonce lidských ¾ivotù. Mù¾eme vzpomenout tøeba køi¾ácké války, inkvizici a tak dále. No a právì kvùli této negativitì, historicky objektivnì prokazatelné dnes mnozí lidé køes»anství odvrhují. Odvrhují jej jako celek, pøièem¾ si ale neuvìdomují, ¾e tím zároveò odvrhují i vysoké duchovní uèení, které by jim mohlo výraznì pomoci v jejich osobním, èistì lidském vývoji, ale pøedev¹ím v jejich vývoji duchovním.

Polo¾me si toti¾ zásadní otázku: je mo¾né odsuzovat køes»anství, to jest uèení Je¾í¹e Krista, pøicházející na Zemi z nejvy¹¹ích vý¹in, pøímo od Stvoøitele a ke Stvoøiteli smìøující za to, ¾e jeden z nejbli¾¹ích Je¾í¹ových spolupracovníkù byl zrádce? Vrhá snad Jidá¹ova zrada nejmen¹í stín zakalení na èistotu Je¾í¹ova uèení?

Odpovìï je více ne¾ jednoznaèná: nevrhá!

A pøesnì toto platí také v celém historickém kontextu. Na jedné stranì máme toti¾ vysoké, u¹lechtilé, èisté a neznièitelné ideály pùvodního køes»anství. Na druhé stranì v¹ak máme stovky bezcharakterních lidských jedincù, pokolení Jidá¹ù v øadách køes»anství, kteøí tyto ideály v¾dy jenom zneu¾ívali ve svùj vlastní prospìch. Ve svùj prospìch osobní, finanèní, mocenský, politický nebo, jakýkoliv jiný.

Tìmto jedincùm byli v podstatì ideály pravého køes»anství v¾dy ukradeny. Ve skuteènosti jim byli dobré pouze proto, aby mohli jejich prostøednictvím úèinnì jiných ovládat, manipulovat s nimi a profitovat z nich.

Tato dvì fakta se musí lidé nauèit rozli¹ovat pøi posuzování køes»anství. Na jedné stranì toti¾ køes»anství v¾dy bylo a v¾dy bude nositelem tìch nejvy¹¹ích a neju¹lechtilej¹ích ideálù, av¹ak na druhé stranì se v jeho øadách nacházelo, a ¾el i nachází mnoho bezcharakterních jedincù, kteøí tyto ideály pouze zneu¾ívají pro své vlastní, zi¹tné zámìry.

®el, dne¹ní lidé jsou pøevá¾nì povrchní. A proto¾e nejsou ochotni hloubìji nad vìcmi uva¾ovat, ve své povrchnosti v¹echno toto spojují dohromady a tím pádem odsuzují køes»anství pau¹álnì, jako jeden celek. Ale tím vylévají spoleènì s vodou také dítì. Tím toti¾ odvrhují spolu s jeho objektivnì historicky prokazatelnými negativy i vysoké duchovní uèení, kterým pùvodní a zdravé jádro køes»anství stále je a stále zùstane.

Øeknìme si proto nyní nìco o dvou základních pilíøích køes»anství, které i navzdory v¹em jeho chybám pøece jen pøedstavují cestu, která musí vést ka¾dého èlovìka duchovnì pouze nahoru. Cestu, která jej musí vést ke Svìtlu a k Stvoøiteli, pokud bude v tomto smyslu mluvit, jednat, myslet a ¾ít.

Dva základní principy, nebo pilíøe køes»anství jsou ve skuteènosti velmi jednoduché. Jejich pochopení a ¾ivot v souladu s nimi nevy¾aduje nároèné teologické studium. Jsou prosté, proto¾e jsou v souladu s jednoduchostí, kterou Je¾í¹ zdùraznil slovy: být jako dìti. Proto je nejhlub¹í podstata køes»anství pøímo dìtsky jednoduchá a spoèívá v lásce k Bohu a v lásce k bli¾nímu.

Je¾í¹ geniálnì shrnul toto jádro do jediné vìty: Miluj svého Boha celým svým srdcem, celou svou myslí, celou svou silou a miluj bli¾ního svého, jako sebe sama.

To je podstatou v¹eho! V tom je celý zákon a proroci! V této jedné vìtì je skrytá podstata celé hrubé Bible, to jest Starého a Nového zákona.

Øeknìme si v¹ak nìco blí¾e o tìchto dvou pilíøích køes»anství, abychom pochopili, jak je tøeba správnì vnímat a správnì ve svém ¾ivotì uplatòovat.

Pøedev¹ím pár slov o lásce k Stvoøiteli. Ta spoèívá v úsilí o poznání a plnìní jeho Vùle. Ve vá¾né osobní snaze o znovu nalezení zdravého jádra pravého køes»anství, oèi¹tìného ode v¹ech zlovolných pokøivení a dogmat, které do nìj úèelovì vnesli nejrùznìj¹í Jidá¹i a zrádci, aby mohli tímto zpùsobem snadnìji a efektivnìji ovládat jiných a manipulovat nimi. Proto je skuteènì nutné vyvinout vá¾né úsilí, abychom poznali autentické køes»anství v jeho èisté podobì, jak jej kdysi skuteènì hlásal Kristus. V souèasnosti tøeba opravdu vyvinout maximální snahu o poznání pravé Vùle Nejvy¹¹ího, definované Je¾í¹em, proto¾e bìhem staletí byla v øadách køes»anství naopak vyvíjena maximální snaha, aby byla tato Vùle pokøivená. Aby nevedla lidi ke Svìtlu, ale pouze do podruèí církví, které se staly pouze svìtskými mocenskými organizacemi.

A co druhý pilíø køes»anství, kterým je láska k bli¾nímu? V¹ichni pøece dobøe víme, jak máme rádi sami sebe. A právì takovou míru lásky, jakou máme vùèi sobì se musíme nauèit prokazovat také vùèi na¹im bli¾ním V praxi to znamená, ¾e nikdy nemáme dìlat jiným to, co nechceme, aby jiní dìlali nám.

Tyto dva principy, tedy láska k Bohu a láska k bli¾nímu jsou tedy ve skuteènosti nejhlub¹í podstatou uèení køes»anství. Ka¾dý, kdo v souladu s nimi ¾ije a myslí, kráèí ke Svìtlu. A a» ji¾ chodí do kostela, nebo ne!

Chodit do kostela není toti¾ nutnou podmínkou cesty ke Svìtlu, ale samozøejmì, není to ani na pøeká¾ku. Jediné, na èem skuteènì zále¾í, je poctivé úsilí naplòovat lásku k Stvoøiteli a lásku k bli¾nímu v ka¾dodenním ¾ivotì. Køes»anem je tedy ka¾dý, kdo se tak chová, nebo alespoò se o to sna¾í, proto¾e pravé køes»anství se projevuje skutky.

Kdo se ale tak nechová, ani se o to nesna¾í, mù¾e být evidován tøeba v deseti církvích souèasnì, nikdy nebude pravým køes»anem.

Mù¾e snad drahocenná perla ztratit svou cenu, pokud padne do bláta? Je sice ¹pinavá, ale její cena zùstává nezmìnìna! A právì takhle to je také s drahocennou perlou dvou základních a nadèasových pilíøù pravého køes»anství, které nemohou v ¾ádném pøípadì ztratit svou velkou hodnotu. Ani kdy¾ jsou ponoøeny do bahna této Zemì.

Proto ka¾dý rozumný èlovìk, který si je vìdom této skuteènosti, doká¾e vyjmout klenot z bahna a oèistit jej tak, aby èistý a jasný mohl zazáøit v jeho dlani, v jeho srdci a v jeho du¹i. Aby èlovìku jasem svého u¹lechtilého lesku neustále ukazoval správnou cestu ke Svìtlu.

Nerozumný je v¹ak ka¾dý èlovìk, který znechucený bahnem, vytvoøeným lidmi samotnými, ponechá tuto drahocennou perlu bez pov¹imnutí, nebo ji je¹tì dokonce svou antipatii zadupe hloubìji do bláta. Nerozumný je ten, kdo ji nezvedne a nemá snahu ji oèistit. A proto nikdy nezazáøí v jeho dlani, ani v jeho srdci, ani v jeho du¹i. Proto mu neuká¾e cestu ke Svìtlu a on bude muset bloudit v temnotì této zemì, aby v ní nakonec zahynul. Zahynul nejenom smrtí tìla, ale i smrtí navìky zatracené du¹e!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
15.09.2017  15:53
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Katastrofální letní vedra jako varování lidstvu!

Absolutnì nikdo nemohl pøehlédnout mimoøádné, témìø doslova africká vedra tohoto léta. Byla nejvìt¹í po celou dobu hydrometeorologických mìøení na na¹em území. Sucho, které je doprovází, negativnì poznamenalo mno¾ství i kvalitu obilovin v leto¹ní sklizni a s nejvìt¹í pravdìpodobností negativnì poznamená i úrodu podzimních plodin.

A právì bìhem jedné z vln tìchto obrovských veder se v médiích objevila zpráva, ¾e 2. srpna jsme vyèerpali ekologický limit na¹í planety na rok 2017 a od tohoto dne zaèínáme ¾ít na takzvaný enviromentální dluh. To znamená, ¾e spotøebováváme více pøírodních zdrojù, ne¾ biosféra mù¾e nahradit jeden rok.

Tento prùlom nastává ka¾dým rokem o nìkolik dnù døív, co naznaèuje, ¾e na¹e "potøeby" se neustále zvy¹ují. A i kdy¾ ekosystémy jsou v podstatì velmi odolné, pokud se dostanou za urèitý "bod zlomu", mohou se zhroutit a pøestat fungovat. A my se k tomuto bodu na¹ím bezohledným jednáním ka¾dým rokem více a více pøibli¾ujeme.

S ohledem na vý¹e uvedené skuteènosti je v¹ak velmi dùle¾ité pochopit jejich vzájemné, hluboké propojení. Propojení mezi extrémními vedry na jedné stranì a stále se zvy¹ujícím, enviromentálním dluhem na druhé stranì, proto¾e právì prostøednictvím veder, sucha a jiných pøírodních anomálií zaèínáme být stále intenzivnìji konfrontováni s nezvratnými splátkami na¹eho dluhu vùèi ekologickým zdrojùm planety Zem. Je to prostì nezbytná daò za její bezohledné drancování. A pokud se nevzpamatujeme a nezastavíme, ani pøíroda se nezastaví ve svém hromadìní stále vìt¹ích, extrémních klimatických jevù.

Nejdùle¾itìj¹í otázkou tedy je, zda jsme schopni v této souvislosti vyvodit sami vùèi sobì nìjaké konkrétní dùsledky? Zda jsme ve svém ¾ivotì ochotni nìco zmìnit? Zda jsme ochotni pøehodnotit hierarchii svých hodnot a svùj zpùsob ¾ivota tak, abychom na¹im vlastním dílem pøispìli ke zlep¹ení celkové situace? Zda jsme ochotni omezit na¹e potøeby natolik, ¾e se stanou environmentálnì pøijatelnými?

Lidé v¹ak ¾el nemìní absolutnì nic ve svém my¹lení, ve svých hodnotách, ve svých potøebách, ani ve svém pøístupu k pøírodì a k jejím zdrojùm, proto¾e podle jejich názoru mohou nìco zmìnit pouze ti, kteøí mají skuteènou moc, skuteèné bohatství a tím pádem i nejvìt¹í podíl na drancování planety.

Je sice pravdou, ¾e ti nejbohat¹í, nejmocnìj¹í, nejchamtivìj¹í a nejbezohlednìj¹í mají nejvìt¹í vinu na tomto drancování, av¹ak právì k jejich ¾ivotnímu stylu, právì k jejich "hodnotám", k jejich blahobytu, k jejich konzumu, k jejich plýtvání a k jejich rozhazování vzhlí¾ejí obyèejní lidé jako k ideálu. Jako k nìèemu velkému. Jako k nìèemu, co by taky rádi dosáhli, kdyby mìli to ¹tìstí.

Pro vìt¹inu obyèejných lidí je tedy tento ¾ivotní styl ideálem. Pova¾ují jej doslova za nejdùle¾itìj¹í hodnotu ¾ivota! Za hlavní hodnotu bytí!

A ¾el, právì tímto zpùsobem se prázdné, ubohé, materialistické a sebevra¾edné hodnoty nejbohat¹ích, nejmocnìj¹ích, nejbezohlednìj¹ích a nejchamtivìj¹ích stávají hodnotami celého lidstva. Hodnotami celé civilizace! Hodnotami témìø ka¾dého jednotlivce, s výjimkou nìkolika jinak uva¾ujících.

Ne ka¾dý samozøejmì tohoto cíle dosáhne, ale témìø ka¾dý tyto hodnoty vnitønì uznává a usiluje se o nì, co¾ se navenek projevuje vzrùstající chamtivostí, bezohledností, materialismem a konzumem. Projevuje se to touhou po penìzích, majetku, moci, kariéøe a touze mít více a více.

Toto jsou "ideály" na¹eho svìta, pøedstavující zásadní hodnotovou platformu vìt¹iny lidí, co¾ má za následek nièení a drancování na¹í planety, proto¾e ka¾dý jedinec se sna¾í uplatòovat tyto "ideály" na té pozici, na jaké se právì nachází, se snahou vy¹vihnout se co nejrychleji k elitì.

A v¹ichni tito obyèejní lidé, spolu s elitou nejbohat¹ích jsou ¹kùdci planety Zemì. Jsou vinni za zhor¹ování klimatických pomìrù na Zemi, proto¾e k tomu pøispívají svým vlastním dílem a podle svých vlastních mo¾ností. Nebo» ve svých ¾ivotech, ve svých názorech, ve svém my¹lení a ve svém jednání usilují pøesnì o ty samé "hodnoty", jako bohatí. Nicménì vedry, které jsme mìli mo¾nost za¾ít bìhem tohoto léta nám pøíroda jasnì ukazuje sebevra¾ednou zvrácenost "hodnot", které ná¹ svìt uznává.

Pokud nechceme svou planetu znièit a tím pádem znièit také sami sebe, èili ji¾ jenom èistì kvùli vlastnímu pøe¾ití bychom se mìli zøíci zvrácených hodnot materialismu, kariérismu, u¾ívání si a nenasytné touhy mít stále více a obrátit se ke skuteèným hodnotám. K hodnotám ducha! K hodnotám ducha, jejich¾ hromadìním a nabýváním nebudeme kolem sebe nic drancovat a nièit, ale naopak, v¹e povzná¹et.

Ne tedy mít, ale být! Sna¾it se v ka¾dé situaci o dobro, spravedlivost, ohleduplnost a skromnost. Usilovat o to být èlovìkem vysokých a u¹lechtilých hodnot, v jeho¾ hodnotové hierarchii stojí tyto hodnoty mnohem vý¹e, ne¾ hodnoty materialismu a proto nemù¾e sklouznout do materialistického otroctví, plného zla, nespravedlnosti a bezcharakterností vùèi ostatním kvùli dosahování hmotných výhod.

Záchrana ¾ivota na planetì Zemi tedy spoèívá ve zmìnì hodnotové orientace! Hodnoty èistì hmotné, konzumní a materiální, které jsou hodnotami destruktivními, kdy¾ stojí na prvním místì musí být proto na vrcholu hodnotové hierarchie ka¾dého èlovìka nahrazeny hodnotami ducha a vysokých, u¹lechtilých ctností. Hodnotami dobra, spravedlnosti, lidskosti, skromnosti, jednoduchosti a nenároènosti v potøebách!

A toto je pøesnì tím, co mù¾e, ba musí udìlat ka¾dý èlovìk sám za sebe pokud chce, aby nás pøírodní dìní, které se ji¾ zaèíná bouøit vùèi na¹í arogantní bezohlednosti nakonec v¹ech nesmazalo z povrchu zemského.

Nikdo není tak malý a nevýznamný, aby tohle nemohl udìlat sám za sebe. Aby nemohl pøispìt ke zlep¹ení celkové situace tím, ¾e zmìní svou vlastní hodnotovou orientaci. Aby se nemohl uskromnit ve svých potøebách. Aby nemohl brát více ohled na pøírodu a její mo¾nosti.

Nebo» jak ji¾ bylo øeèeno, jedinì pokud svou ¾ivotní energii vlijeme do hromadìní pokladù ducha, èím více je budeme nabývat, tím bude na zemi líp.

Pokud v¹ak nasmìrujeme ve¹kerou energii ke hromadìní hmotných hodnot, nikdy nebudeme mít dost a v¾dy budeme chtít je¹tì víc. A prostøednictvím tìchto svých, stále rostoucích sobeckých nárokù budeme nièit a drancovat v¹echno kolem sebe, dokud nakonec svou rodnou planetu a tím pádem i sami sebe zcela neznièíme.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
 
Datum:
17.08.2017  13:30
Od:
oto (anonymní u¾ivatel)
Název:
Re: Èo, alebo kto je Boh?
 
Jsou Slované ménìcenná rasa? Z hlediska západu ¾el ano!

Existují vìci, které podvìdomì tu¹íte a¾ do chvíle, kdy se setkáte s jejich jasnou verbální formulací. Pøesnì takto jsem se nedávno setkal s názorem jistého mladého èlovìka, který pracoval ve tøech západních zemích a tvrdil, ¾e v¹ude cítil urèitou nadøazenost vùèi nám. Vùèi Slovanùm z východní Evropy.

Dá se samozøejmì namítnout, ¾e jde pouze o názor èistì subjektivní, av¹ak jako pádný protiargument vùèi v¹em potencionálním obhájcùm západu bych rád pøedlo¾il volnì tlumoèeno, mimoøádnì silné poselství slovenského historika Viktora Timuru:

"Pro západ jsou Slované stále cosi ménìcenné, co mu má slou¾it. Západ toti¾ v¾dy byl a stále je vùèi Slovanùm nepøející a nevra¾ivý. Mìli bychom si proto koneènì uvìdomit, ¾e ná¹ charakter a na¹e zájmy nejsou toto¾né se západními.

Základní bytostný princip západu toti¾ spoèívá v expanzi, výbojnosti a v parazitování na bohatství pora¾ených a podmanìných, z èeho¾ a¾ dosud profitoval. Hesla o svobodì, suverenitì, humanitì a lidských právech jsou pouze zastírací manévry, za kterými se skrývá agrese a expanze. A to hlavnì pod vedením s USA. V souèasnosti se tento bytostný princip západu dostává do potí¾í, problémù a krizí. Proto narùstá agresivita a úsilí znovu expandovat. A to zase pøedev¹ím na východ.

Slovanùm byli v¾dy cizí západní principy ¾ivota a bytí. Slovanský princip ¾ivota a bytí toti¾ není zalo¾en na expanzi, výbojích a parazitování na materiálních zdrojích a pøírodním bohatství podmanìných, ale na vlastní práci.

Èím více se v¹ak spoleèenský systém na západì rozkládá, tím více investuje do expanzivních a represivních slo¾ek. Profesionální, to jest ¾oldnéøské armády mohou sice vyhrávat marginální bitvy, ale ne války, proto¾e zániku rozkládající se spoleènosti nedoká¾ou zabránit ani mnohoèetné kordony tì¾koodìncù. "

Pan Timura, jako historik, zabývající se dávnou historii Slovanù dále øíká, ¾e na¹e historie tak, jak se o ní uèí dìti ve ¹kolách je pouze úèelovì zmanipulovaným, pangermánským obrazem skuteèných dìjin. Je toti¾ vytvoøena na objednávku, aby dokonale vyhovovala mocensky politickým cílùm a zájmùm západu.

A já uvádím konkrétní pøíklad potvrzení slov pana Timuru. Je jím takzvaný franský kupec Samo, který prý sjednotil Slovany a polo¾il základy Velkomoravské øí¹e. Tím se v¹ak nám Slovanùm nepøímo naznaèuje, ¾e jsme si nikdy nebyli schopni sami vládnout. ®e ten, kdo nás dokázal sjednotit a vládnout nám musel pøijít v¾dy jen ze západu.

V na¹í historii, ale i v na¹í nejaktuálnìj¹í souèasnosti tedy vládne cílená snaha potlaèovat, relativizovat, ba a¾ zesmì¹òovat absolutnì v¹e, co není v souladu se západní gloriolou nadøazenosti a výluènosti, nebo s politickými zájmy západu.

Média, jako rozhodující èinitel ve formování názorù spoleènosti jsou v rukou západních majitelù a proto poslu¹nì ¹íøí jejich propagandu. A plnì poplatné mocenským snahám západu jsou i média veøejnoprávní, dávající prostor lidem, kteøí zneva¾ují a relativizují to na¹e vlastní a národní a vyzdvihují zejména to evropské a tedy západní.

Média jsou tedy postaveny na masivní glorifikaci v¹eho, co se nachází od nás smìrem na západ a naopak, na masivní dehonestaci v¹eho, co se nachází od nás smìrem na východ. Na východì se toti¾ nachází velká, slovanská øí¹e zla! Její nejvìt¹í zlo v¹ak ve skuteènosti spoèívá v tom, ¾e se odmítá sklonit pøed nadøazeností západu a ¾e si nenechá poslu¹nì vyrabovat a vydrancovat krajinu tak, jako støedoevrop¹tí slovan¹tí vazalové.

Vùèi Rusku a Rusùm je mo¾né mnoho namítat. Tøeba ruskou mafii, nebo ruskou vodku, kterou se opíjejí. Ano, rozhodnì nejsou dokonalí a mají mno¾ství chyb. Navzdory v¹emu v¹ak mají pøece jen cosi mimoøádnì cenné, co ostatní slovanské národy ji¾ témìø ztratili.

Mají hrdost! Hrdost na to, ¾e jsou Rusové a ¾e jsou Slované! Mají hrdost, to jest vlastnost, která se ostøe pøíèí mentalitì otrokù bez hrdosti, které z nás zformovala a stále usilovnì formuje západní propaganda.

®el, takovými politováníhodnými otroky a sluhy bez ¹petky vlastní hrdosti je dnes pøevá¾ná vìt¹ina na¹í mláde¾e, fascinované západem se v¹emi jeho pøíle¾itostmi, které se jim nabízejí. Skuteènou a nejhlub¹í podstatu této l¾i v¹ak ji¾ pøed staletími odhalil Ezop v jedné ze svých bajek:

Setkal se jednou tlustý pes s vyhublým vlkem. Pes se chlubil tím, jaké mu dává jeho pán dobroty. Chvály nebrali konce, av¹ak vlk si mezi tím v¹iml odøenou srst na krku psa. Zeptal se ho, od èeho to má?

"Pøece od obojku," øekl pes.

"Ty bývá¹ uvázán?" Zeptal se vlk

"Ano, ale obèas se mi podaøí ujít. Tak jako dnes ".

"No, dìkuji pìknì za takovou sytost," øekl vlk a odbìhl do lesa.

A pøesnì takto je to také s na¹í mláde¾í, ale i se v¹emi ostatními, kteøí odcházejí na západ. A» ji¾ kvùli lep¹ím pracovním pøíle¾itostem, kvùli slu¹ným penìzùm, které si tam mohou vydìlat, nebo kvùli vy¹¹í ¾ivotní úrovni. A pøesto¾e se jim toto v¹echno skuteènì splní, v¾dy v podstatì zùstanou jenom tuènými psy, jejich¾ pán nesvobodnì uvazuje na svém dvoøe.

V¾dy budou toti¾ jen nìèím ménìcenným, èemu¾ se milostivì házejí zbytky ze stolu hojnosti. Té hojnosti, která je ovocem parazitování na jejich vlastní práci, jako¾ i na práci jejich otcù a matek u nich doma, kteøí pracují za mizerný plat v otrockých boudách, patøících západním majitelùm. A pracují tam v mnohem vy¹¹ím pracovním nasazení a za mnohem ni¾¹í mzdu, jako pracovníci v tých¾ firmách a na stejných postech na západì.

Kde je na¹e hrdost Slované? Neprodali jsme ji snad za plná bøicha a za drobky ze stolu hojnosti, které nám házejí na¹i otrokáøi? Neprodáváme ji snad za jidá¹ských tøicet støíbrných, èím¾ v oèích otrokáøù pouze potvrzujeme jejich teorii o na¹í ménìcennosti?

Je snad opravdu ménìcenný ten, kdo má schopnost poctivì pracovat? Kdo není výbojný? Kdo ze své vnitøní bytostné podstaty nikdy neusiluje ¾ít v nadstandardu? V nadstandardu nad mo¾nosti vlastní práce tím, ¾e bude parazitovat na jiných?

Takový èlovìk není pøece vùbec ménìcenný! Naopak, je mnohem cennìj¹í! Nebo» v koneèném dùsledku vùbec nezále¾í na tom, jestli je nìkdo ze západu, nebo z východu! V koneèném dùsledku zále¾í pouze na tom, jaký je kdo èlovìk! Jako hodnotný je èlovìk! Jak vysoké hodnoty uznává! Zda je to èlovìk, spoléhající se na plody vlastní práce, projevující a¾ naivní dùvìøivost k jiným, nebo je to naopak èlovìk, ¾ijící si v blahobytu, který on, jeho otcové a dìdové nezískali jen vlastní prací. Nicménì on se z vý¹ky tohoto nakradeného blahobytu dívá na jiných jako na ménìcenných.

Je opravdu bezpøedmìtné a smì¹né rozdìlovat lidi na lidi ze západu a z východu. Lidí toti¾ lze ve skuteènosti rozdìlit jedinì na dobrých a ménì dobrých. Na hodnotných a ménì hodnotných. To jest na ty, kteøí uva¾ují a jednají ve smyslu lidsky konstruktivních hodnot a tímto zpùsobem také ¾ijí a na ty, kteøí uva¾ují a jednají jinak. A sice destruktivnì a paraziticky vùèi jiným.

Av¹ak ka¾dá destrukce se musí nakonec obrátit proti tomu, kdo na ni sází. A pøesnì tak se morálnì a mravnì destruktivní zpùsob my¹lení západního svìta zaèíná pomalu mìnit v destrukci reálnou. V reálný rozklad spoleènosti, která nespoléhala na lidsky a duchovnì dostateènì konstruktivní hodnoty.

Kdo toti¾ meèem bojuje, musí i meèem zahynout! A musí zahynout proto, aby uvolnil cestu tomu, co je duchovnì a hodnotovì konstruktivnìj¹í. Co je lep¹í! Co je vnitønì zdravìj¹í! Co stojí hodnotovì vý¹e!

Souèasnému rozkladu západního svìta, kterému pøedcházel jeho vnitøní, mravní, hodnotový a duchovní rozklad nedoká¾í opravdu zabránit ¾ádné ¾oldnéøské armády, ani ¾ádní tì¾koodìnci. Nebo» jednodu¹e to, co z hlediska nastavení vý¹ky hodnot elementární lidskosti dlouhodobì nekráèí správnì, musí èasem zdegenerovat a padnout tak, jak nezbytnì padá shnilé jablko ze stromu. Strom tohoto univerza toti¾ ponese pouze vnitønì a hodnotovì zdravé jablka, která pokud dozrají, pøinesou bohatou úrodu.

Proto se tedy mohutná øí¹e západu, stojící na hlinìných nohách nekonstruktivních hodnot pomalu, ale jistì hroutí, aby se tím uvolnil prostor pro dosud utlaèované Slovany, kteøí jsou nositeli mnohem zdravìj¹ích a konstruktivnìj¹ích hodnot z hlediska skuteèné lidskosti.

Ale namísto snahy o pochopení pøíèin souèasného stavu a následnému hodnotovému obratu západu smìrem k lep¹ímu se pouze stupòuje jeho agresivita a restrikce. Nebo» navyklý model jednání není tak snadné zmìnit. Jak se toti¾ øíká, kùò, který se chystá zdechnout nejvíce kope. A tento kùò, nacházející se v agonii chce je¹tì nakonec dokopat svìt do nové, velké války s Ruskem.

Slované, zvednìme ji¾ pøece své hlavy! Mìjme hrdost sami k sobì, proto¾e pokud ji my mít nebudeme, nebudou ji k nám mít ani cizí!

Slované, postavme se tøeba v tichém odporu vùèi aroganci západu, který nás i pøes na¹e protesty nadále krmí podøadnými potravinami. Potravinami, které mají sice stejný obal, ale diametrálnì rozdílnou kvalitu na západì a na východì.

Mìjme pøece hrdost a nekupujeme to! Kupujme radìji na¹e vlastní výrobky! Kdo si toti¾ nedoká¾e vá¾it své vlastní, mnohem kvalitnìj¹í, ten si pak opravdu zasluhuje, aby ho cizí krmili odpadem.

Kdykoli zapneme televizi a otevøeme noviny, buïme si dobøe vìdomi toho, ¾e jde o nástroje západní propagandy, proto¾e jejich vlastníky jsou západní majitelé. Pøestaòme ji¾ koneènì vìøit tomu, co nám øíkají! Pøestaòme se klanìt výluènosti západu, pod ochrannými køídly jeho¾ prý musíme zùstat nav¾dy, proto¾e bychom nikdy nedokázali být zcela samostatnými!

A tisíckrát opakovaná propagandistická le¾ o na¹í ménìcennosti se pro mnohé na¹e bratry stala pravdou! Manipulujícím zpùsobem vnucenou pravdou, aby je nikdy ani ve snu nenapadlo zvednout hlavy a osvobodit se z nedùstojného vazalství západu. Proto jsou také umìle vná¹ené rozkoly do øad Slovanù a proto jsou ¹tváni proti Rusku.

Prohlédnìme koneènì v¹echny tyto manipulující l¾i bratøi a vzpamatujme se!

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.©
Re¾im zobrazení: v¹e / strom
<<< Novìj¹í pøíspìvky     Star¹í pøíspìvky >>>