Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Brigita,
ztra Sabina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zápis do školy
 
Týden utekl a to ji dti byly zaazeny ve škole, vdly, kde jsme, kde se dá nakupovat a jak vypadá okolí. Ve škole pi zápisu mne vyslýchala podivná uitelka, moná to byla dokonce editelka, to u si nepamatuji. Ptala se m, odkud pocházíme a jak mluvíme. Odpovídám, e jsme z eskoslovenska a e mluvíme esky. Dívala se na m nechápav a zaala mi vysvtlovat, e ona je Australanka a e mluví anglicky. No a já znovu, e jsem eška a mluvím esky. Dávala mn další píklady, e Francouz mluví francouzsky atd. to u jsem nechápav zírala já a pipadala jsem si, e jsem nkde na psychiatrii a e si zejm podle výrazu ve tvái a mluvy takové jednání zaslouím. Ta vzdlaná uitelka nevdla, e eskoslovensko existuje a navíc njaká eská e. Myslím si, e potebovala hodiny zempisu.
 
V budoucnu jsme se víckrát setkali s lidmi, kteí také nevdli, nebo nás zamovali za Jugoslávce. Zní jim to podobn: echoslovakia – Jugoslávia.
 
Nyní nám ji chybla práce. Goe zašel s Vladimírem do blízké slévárny hliníku, kde práv hledali lidi na odpolední smnu. Lidé byli za tuto nezdravou, namáhavou práci a riziko odmováni odpoledními píplatky. Vladimírovi to v této chvíli bylo úpln jedno. Píjem jsme potebovali, a tak e prý to zkusí. Nastoupil hned další týden.
 

* * *
 
George & Stella
„unisex salon“

 
Jedno odpoledne mne Goe vedl na nákup a posléze ho napadlo, kdy jsme zrovna stáli spolu na chodníku ped holistvím, e bychom se tam mli jít zeptat na moji práci.
 
Vidla jsem pes výlohu stíhat jenom jednoho pána, ale sedaky plné lidí, kteí ekali, a na n pijde ada. Vešli jsme tedy dovnit a Goe se za m informoval na monosti práce. Holi si m prohlíel od hlavy a k pat, co mne velice znervóznlo a zaala jsem netrpliv pešlapovat z nohy na nohu. Holi vzáptí pokynul do rohu salónu, kde na lavice sedla silná, pohledná ena a vedle ní ješt stará paní obleená v erném i s ernou pokrývkou hlavy. Taková balkánská babika, matka té silné paní, eny onoho holie. Zvedla se a ptala se m, kdy bych mohla pijít na zkoušku. Domluvily jsme se na sobotu. V sobotu jsem tedy nastoupila. Dámské kadenictví se tam zatím neprovozovalo, pouze se stíhalo a to samí chlapi a nebo dti.
 
Vlastníci salónu George a Stella m pijali, a tak se stalo, e jsem dostala práci zatím na ti dny v týdnu a a si získám více zákazník, bude mi nabídnut plný úvazek.
George byl na stíhání zatím sám a Stella se starala o papírování a zaizování, které s busnissem souviselo. Její matka, ecká vdova, chodila všude se Stellou a také ila spolen s nimi, jak je zvykem.
 
Hrozn moc se mn v novém pracovním prostedí líbilo. George byl velice kamarádský a byl to vynikající holi. Díky jeho zkušenostem a praxi, kterou rád pedal, jsem za pár msíc stíhala perfektn a rychle jako on. Práce nám šla od ruky a málo kdo ekal. George byl také se mnou spokojený a íkal, e u to ml dávno takhle udlat, e neví, pro se tak sám hrozn dlouhá léta del. Mli také ti dti a velice dobe si díky svému businessu vedli. Mimo jiné kupovali nemovitosti a to hlavn obchody kolem dokola. Vlastnili asi ti nebo tyi další. V blízkosti jejich businessu mimo jiné stavli nový dm v jedné z pkných tvrtí v Melbourne. 
 
George pišel do Austrálie s rodinou, kdy mu bylo asi osmnáct let a to z ostrova Lemnos ve Stedozemním moi. Velice pkn na svj pvodní domov vzpomínal. Bylo zajímavé ho poslouchat a vívat se do charakteru tchto lidí. To mn velice šokovalo. Georgova rodina pišla do Austrálie za prací, za lepšími ivotními podmínkami. Stella s rodii a bratrem emigrovali do Austrálie z úpln jiného dvodu ne její manel. ili v Egypt v Alexandrii.
Kdy pvodní egyptská vláda pevzala vedení v této ásti, kde dlouhá léta ila spousta ek, museli se z Alexandrie vysthovat.
 
Stella byla velice jemné povahy, psobila zraniteln, George byl však veselý, z oí mu sršela radost ze ivota. Hrozn rád tancoval a hrál fotbal. Protoe v té dob, kdy jsem je poznala, George ml asi 43 let a trávil hodn asu na hišti jako trenér mladé generace hrá.
 
Samozejm, e nejradji tanil ecké tance, a tak se Stellou pi kadé vhodné píleitosti tanili tyto psobivé tance. Jejich obchod byl opravdu autentický. U od rána tam vyhrávala muzika. Kolem magnetofonu vyskládané pásky s eckým folklorem. Zaala jsem si zvykat na muziku s eckým nástrojem buzuky,který v tchto melodiích vyniká. U dávno ped emigrací jsem obdivovala Demise Rusose, a tak m ta muzika tak neznámá zase nebyla.
 
Do práce jsem se velice tšila. Kadý den jsem tam proila spoustu legrace a mla hodn záitk. Písniky jsem si prozpvovala spolen s magnetofonem, a to jednou George pekvapilo, e dobe vyslovuji ecká slova. Zákazníci byli rzných národností, samozejm asi 30% eckých. Nkteí ili v Austrálii spoustu let, ale anglitina jim stále dlala potíe. Nebylo divu. Po Athénách nejvíce ecké populace ije v Melbourne. Mli zde u v té dob (1982) mnoho eckých klub, restaurací, vydávali ecké noviny, které také bylo mono zakoupit v kadém novinovém stánku. V jejich novinách si kadý ecký business inzeroval svoje nabídky, a tak mnoho z tchto lidí se vbec mezi Australany nezapojovalo.
 
George však k tmto lidem nepatil, uml komunikovat s kadým a vdl, co si ke komu smí dovolit a podle toho svj humor vi zákazníkm pouíval, ani by se to nkoho dotklo.
 
Konferenní stolek byl kadý den plný erstvých plátk novin australských i eckých. V zadní místnosti za salónem jsme zákazníkm vaili kávu. erné lógrovce íkal „ecká káva“, i kdy to byla typický turecká, tšilo ho však, e rozumím, co tím myslí, a tak ekm ecká, Australanm a ostatním se vailo neskafe s mlékem nebo aj.
 
Nkteí etí zákazníci picházeli za Georgem pravideln nkolikrát týdn peíst si noviny a vypít oblíbenou ernou kávu. Mluvili spolu ecky. asem jsem vycítila, co spolu mluví, a tak si prý bude muset dávat pozor, a m bude pomlouvat.     Vbec mu nevadilo, e za as se o mn dovdla eskoslovenská komunita a zaali se chodit do salónu stíhat. Mluvili jsme esky a slovensky a to vedle George s jeho etinou. Pozorovanému by z toho teštila hlava, ale George byl rád, kdy byl kadý spokojený, a to ho nejvíc tšilo.
 
V té dob byl jejich salón nejvíce zaneprázdnný. V tée tvrti bylo asi šest dalších salón, a kdy šel lovk kolem, vidl, e nemají do eho píchnout. Není divu, e v našem salón to bylo jako v restauraci na ostrov Lemnos, avšak místo výhledu na krásné Stedozemní moe, byl výhled na frekventovanou ulici a chodník, kde se hemila spousta lidí. Obchod ml amplion zabudovaný i venku, take ecká muzika se ozývala kolem dokola.
 
Stella s maminkou picházely také pravideln do salónu a nkdy tam strávily dv a ti hodiny. Australané obdivovali evropskou náturu a hlavn jihoevropan, a tak se stávalo, e nejen eci, ale i pár Australan pišlo za zábavou a kávou do salónu, ani by potebovali ostíhat.
 
Jednoho dne pinesla Stella do salónu v tašce ivé kraby a e je budou mít k veei. Štítila jsem se toho a hrozila se, e to budou jíst. To je tak pekvapilo, e se Stella rozhodla a z domu pinesla velký hrnec, uvaila kraby ve slané vod v kuchyce za salónem a uili m, jak se to jí.
 
Nebyli to jenom krabi, nauili mne vychutnávat všechny ostatní moské ivoichy, které jsem dosud nemla monost poznat. eci jsou na to odborníci. Díky jim jsme se nauili chodit do eckých restaurací a uívat si pochoutky jako jsou chobotnice - ecky kalamary apod.
 
Nkolikrát nás Stella a George vzali na eckou zábavu jako hosty. Bylo neuvitelné, jak se o nás všichni zajímali. aA po pár sklenikách eckého vína Retsina jsem zvládla s Vladimírem i tanec „Zorba the Greek“
 
Mentalita tchto lidí se mi tak líbila, e jsem zaala srovnávat a íkat si, pro my, eši, jsme sice švejkovci, ale stále si na nco hrajeme. Pro nejsme tak otevení, radostní a s temperamentem našich bratr jian. Komunismus nás poznamenal, to je ono. Stále nás nkdo omezoval, usmroval a to generan zapsobí.
 
Tito nespoutaní lidé tento problém nikdy nemli. Mají k sob blí, nco je stále k sob táhne – oproti nedvivosti a samostatnosti eského jednotlivce, který bojoval za svobodu a svá práva, která se mu léta nedostávala.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 06.10.2017  10:14
 Datum
Jmno
Tma
 06.10.  10:14 Svatava
 05.10.  18:44 Von