Letem, svìtem...
09.12 - Èastolovice:Pétépáci okresu Rychnov nad Knì¾nou se setkali v Èastolovicích v roce 20. výroèí zalo¾ení okresní poboèky PTP.
Setkání ètyøicítky pétépákù (pøíslu¹níkù pomocných technických praporù) a vdov po nich se uskuteènilo 7. prosince v sále restaurace Beseda v Èastolovicích. Èleny okresního Svazu PTP - klubu Rychnov nad Knì¾no, jeho¾ pøedsedou je Josef Smetana, sdru¾uje 47 mu¾ù a tøi ¾eny. Pro srovnání: V dobì zalo¾ení pøed 20 lety jich v okresní poboèce bylo 126.
Hosty setkání byli Jiøí Rù¾ièka (*1929), pøedseda èeského svazu PTP a pøedseda jeho dokumentaèní komise, Jan Nìmeèek, pøedseda oblastního výboru PTP Východní Èechy, a Jiøí Krèmáø, pøedseda rychnovské okresní poboèky Konfederace politických vìzòù ÈR. Nejstar¹ím èlenem poboèky je 95letý pétépák ThDr. Franti¹ek Ha¹ek, èerníkovický faráø, který nyní ¾ije v knì¾ském domovì ve Staré Boleslavi. Z Vídnì, kam emigroval v roce 1970, pøijel také Antonín Novák (*1928), pùvodem z Dobru¹ky.
Jiøí Rù¾ièka má zásluhu na vybudování stálé expozice o PTP a zloèinech komunismu v Brandýse nad Labem, kde na 250 metrech ètvereèních je tisícovka dokumentù a artefaktù (mj. o pronásledování ruských emigrantù po roce 1945, studentských protestech, výsle¹ích v nechvalnì známém Domeèku a konèe vìzeními, útìky z nich, muèením a popravami). Byl to on, kdo letos po 63 letech odhaloval pomník Selské jízdy v Nechanicích. "Listopadu 89 - nechci øíct revoluce, proto¾e to bylo pøedání moci politické za hospodáøskou - se do¾ilo 28 tisíc PTP, dnes nás je u¾ jen 5793," dodal na jednání.
Jiøí Krèmáø uvedl, ¾e rychnovská okresní poboèka KPV sdru¾uje 20 èlenù (z toho pìt jich bylo vìznìno na Jáchymovì, ostatní jsou pozùstalí) a ¾e nyní má v republice KPV ÈR asi 3600 èlenù.
Antonín Novák I jeho osud je zachycen - jako i dal¹ích pétépákù - v knize Josefa Juzy Svìdectví o PTP okresu Rychnov nad Knì¾nou: Z Vojenské letecké akademie v Hradci Králové byl jako zpáteèník vyhozen (radìji citujme:"Pro¹el jsem základním výcvikem, slo¾il vojenskou pøísahu a brzy se mohl podívat domù. Moje modrá uniforma se dvìma zlatými pásky na ramenou zpùsobila urèitý rozruch. Potkal jsem se s jedním funkcionáøem KSÈ a ten je¹tì za tepla referoval na OV KSÈ v Dobru¹ce, a jak je to mo¾né, ¾e ten zpáteèník a nestraník je na této ¹kole. Pøedseda OV KSÈ svolal jednání a to doporuèilo mé vyhození z akademie. Já se to dovìdìl døív, ne¾ to písemnì do¹lo na ¹kolu. Moje osobní vìci byly zapeèetìny a já byl odvezen k výslechùm do Prahy. O dal¹ích jeho osudech mù¾eme èíst v oné knize - dostal se do Plaveckého Podhradí na Slovensku, kam byly soustøedìny samé tzv. zkrachovalé existence, napø. degradovaní dùstojníci, vylouèení studenti, faráøi, kulaci atd., místo uniformy akademika vyfasoval uniformu po Nìmcích, dlouhý plá¹» byl je¹tì slepený krví, zbranì nemìli, jen krumpáèe a lopaty, pracoval v kamenolomu. Na jaøe 1950 byl odvezen k výslechu do Bratislavy, ale proè, to nevìdìl - to a¾ pozdìji, byla to kauza "Anton Novák - záujemca o útek do zahranièia" jako pomsta tamního politruka Gre¹a. Pìt mìsícù strávil na samotce vojenské vìznice...(dal¹í pokraèování odkazuji na str. 213-215).
Pod názvem Svìdectví o PTP okresu Rychnov nad Knì¾nou roku 1996 vy¹la 349stránková publikace, ji¾ vydaly spoleènì Státní okresní archiv, Okresní úøad a Svaz PTP - okresní klub Rychnov nad Knì¾nou - nákladem 1000 kusù. Star¹ím generacím o¾ivuje to, co znala, a mladým podává svìdectví o dobì, kterou neza¾ili. Po edièní stránce zvolil autor Josef Jùza ¹»astné øe¹ení publikováním individuálních vzpomínek. Velmi cenné jsou rejstøíky a zejména Pøedmluva, Struèné slovo o táborech nucených prací a Vznik a vývoj PTP. V poslednì jmenované kapitolce je mj. citace ¹okujícího textu: "Pøíslu¹níci PTP byli urèeni po pìtileté slu¾bì v armádì k transportu do sovìtských likvidaèních táborù. ®e k tomu nedo¹lo, bylo následkem náhlého odchodu Stalina a Gottwalda. Pøíslu¹né rozkazy jsou ulo¾eny v archívních trezorech KSSS a byly zveøejnìny a¾ po nástupu Gorbaèova" (str. 46). V publikaci jsou zpracovány osudy 126 pøíslu¹níkù PTP z rychnovského okresu, z nich¾ nejvíc bylo syny soukromých zemìdìlcù - 55, dìlníky - 25, syny podnikatelù - 13, studenty - 9, podnikateli - 6, knì¾ími øímskokatolické církve - 6 atd.
Pétépákem z Rychnovska byl i Kry¹tof Kolowrat. Svìdectví o nìm mnì podal loni ¹vagr Jiøího ©litra pétépák pan Mro¾enský (¾ije v Jablonci nad Nisou), vìznìný komunistickým re¾imem 6 mìsícù v trutnovské vìznici). Za¾il, jak rychnovského Kry¹tofa Kolowrata hodili estébáci zmláceného a zkrváceného s rozbitými chodily o pùlnoci do jeho cely.
Citujme slova velitelù PTP z let 1950 - 1954:
Va¹imi hlavami vydlá¾dím hoøovické námìstí. Tìch borovic kolem tábora je pro Vás dost. ©tábní kapitán Bedøich «oupalík, VTNP Svatá Dobrotivá, útvar 52 PTP
Nechám kasárna obehnat ostnatým drátem, a» si Svobodná Evropa hlásí, ¾e je v Stochovì koncentrák. Npor. ©ubrt, Stochov
Mù¾ete být rádi, ¾e mù¾ete dýchat socialistický vzduch. Kdy¾ se nebudete ukáznìnì chovat, tak vás povìsíme na stromy kolem kasáren. Npor. Jan Sebera, 55. PTP Ostrava- Stará Kamèatka
Èo chcete hovori», e¹tì deti va¹ich detí budú ma» klasifikáciu E! Velitel PTP na dole Pokrok
Ph.Dr. Josef Krám