Zasmìjme se
22.11 - Sedlák oøe. Kolemjdoucí pán se ptá: Tak jsem sly¹el, ¾e si pøi orání povídáte s volem. Je to pravda?
Je. Ale pøijïte a¾ zítra. Dnes nemám èas...
Pochvaluje si sedlák pøed soudem: Ten dé¹» ale pøi¹el v nejvhodnìj¹í dobu. Teï v¹echno, co je v zemi, o¾ije.
Proboha, v¹echno snad ne. Já jsem pøece pøed týdnem pochoval man¾elku!
Pøistihl sedlák èeledína, jak leze na seník za dìveèkou s roz¾atou lucernou. Co¾e? køikne na nìj.
Já kdy¾ jsem v mladých letech takhle lezl na seník, tak v¾dycky potmì.
To je mo¾né, na to èeledín, ale jen se také podívejte, co jste si vybral...
Do poji¹»ovny pøijde sedlák kvùli po¾áru. Co v¹echno vám shoøelo? ptá se poji¹»ovák.
Dùm, stodola i chlév.
A kùò vám také shoøel?
Samozøejmì, v¾dy» byl poji¹tìný.
Sedlák spí v chlévì, proto¾e se má telit jedna jeho kráva. Ráno pøijde soused a sedlák si stì¾uje: Nechce se ta potvora telit.
Tak nespi v chlévì. Kráva si myslí, ¾e se u¾ otelila...
Pavel
