Název: |
Podzimní taky mlèí |
Vlastník: |
Trojanová Jana |
Popis: |
Kroky mé samy jdou cestou kterou znají, petøínská zákoutí jarem rozkvétají, kroky mé samy jdou a¾ k lavièce na¹í, tam je mnohem sna¾¹í chvíli snít. R: Ké¾ lavièko, ké¾ bys promluvila v¾dy» ty vlastnì dávno patøí¹ k nám, ruka má tì kdysi poranila, kdy¾ jsme ryli srdce a v nìm monogram. Tys nás tenkrát spolu seznámila, polibky jsi kryla jasmínem, o ¹tìstí jsem v obìtí tu snila, Petøín zdál se rájem a ráj Petøínem. Tys tady sly¹ela v¹echny moje stesky, snad jsi i vidìla slzu v oèích stát, více v¹ak vzpomínám jak byl svìt hned hezký, kdy¾ øekl: mám tì rád. R: Ké¾ lavièko, ké¾ bys promluvila v¾dy» ty vlastnì dávno patøí¹ k nám, aè nám léta hlavu postøíbøila, stále k tobì ráda chodívám. |
Zalo¾eno: |
24.11.2013 08:06 |
Zmìnìno: |
24.11.2013 08:10 |