Základním prvkem je svatá chýše, která mìla podobu malé stavby. Mìla podle legendy pøipomínat domek, ve kterém ¾ila Panna Marie v Nazaretu. Loreta se zaèala stavìt v roce 1626 a vysvìcena byla pra¾ským arcibiskupem Arnoštem Vojtìchem kardinálem hrabìtem z Harrachu 25. bøezna 1631.
Stavba Lorety byla financována hrabìnkou Kateøinou z Lobkowicz. Stavbu navrhl italský architekt Giovanni Orsim. Pod Lobkowiczkým patronátem byla a¾ do 20. století. Chýše Lorety byla pùvodnì malovaná, a¾ v 60tých a 70tých letech 17. století bylo na náklady hrabìnky Al¾bìty Apolonie Kolowratové vybudováno reliéfní oblo¾ení stìn. Obsahuje reliéfy ze ¾ivota Panny Marie s dùrazem na dìtství Kristovo, narození Panny Marie, zasnoubení Panny Marie, zvìstování Panny Marie a další. Reliéfy jsou oddìleny sochami starozákonních prorokù v dolní èásti ambitu a v horní èásti ambitu pohanskými vìštkynìmi Sibylami, které pøedpovìdìly narození Je¾íše a i Panny Marie.
Na poèátku 18. století byla stavba Svaté chýše obehnána barokním prùèelím. Interiéry se upravovaly ještì v 19. století. Hlavní vchod nás uvede do arkádového dvora. Pøi procházení ambitem míjíme dnes nepøístupnou Starou klenotnici, kde byl do ne dávna ulo¾en Loretánský poklad. Jako první je zde kaple svaté Anny, ta byla vybudována v roce 1687 z veøejné sbírky jako druhá nejstarší rohová kaple. Hlavní oltáø je dar Kateøiny Polyxeny z Lobkowicz. Boèní oltáø byl postaven na náklady Evy Isabely Förphanové.
Kaple svatého Františka byla vystavìna v roce 1717, financovala ji knì¾na Eleonora Karolina z Lobkowicz. Kaple svaté rodiny, nìkde se uvádí svatého Josefa, byla zbudována za pøispìní Ludmily Evy Františky, hrabìnky Kolowratové. Hlavní oltáø s obrazem Pøíbuzenstvo Kristovo nese její erb.
Kaple svatého Køí¾e byla vystavìna na náklady Ludmily Evy Františky hrabìnky Kolowratové v roce 1691. Kaple svatého Antonína Paduánského vznikla skoro souèasnì s protìjší kaplí Svatého Køí¾e. Kaple Panny Marie Bolestné je nejstarší rohová kaple ambitu a byla vystavìna v roce 1686. Stavbu tehdy financoval malostranský radní F. Windisch. Byla postavena pro plastiku Piety, tu o rok pozdìji vìnoval Loretì mìš»an V. Rincolini. Socha prý, podle legendy, zázraènì unikla spálení kalvinisty. Jsou zde dvì kašny, jedna se sousoším Zmrtvýchvstání Pánì a druhá se sousoším Nanebevzetím Panny Marie. Obì tyto kašny vznikly v letech 1738 a¾ 1740. Originály soch jsou dnes v lapidáriu Národního musea v Praze.
Kostel Narození Pánì zaèala pøestavovat významná rodina architektù Dienzenhoferù. S pøestavbou zaèal Kryštof a po jeho smrti v roce 1722 dokonèil jeho syn Kilián Ignáz. Pøestavbu financovala, stejnì jako vìtšinu vnitøního zaøízení, Marie Markéta hrabìnka Waldsteinová. K vysvìcení kostela došlo v roce 1737. Práce v interiérech pokraèovaly a¾ do konce roku 1738. V polovinì dvacátého století byla vybudována nová klenotnice, která je pøístupná veøejnosti. Nachází se v prvním patøe ambitu. Zde je mo¾no shlédnout vystavenou èást Loretánského pokladu. Vedle pokladu svatého Víta je druhým unikátem souboru umìleckých øemesel. Nejcennìjší kus je proslulá Diamantová monstrance, byla zhotovena ve vídeòských dílnách v letech 1696 a¾ 1699. 6222 diamantù zdobí tento klenot. Praktické pou¾ití monstrance je dnes vzácné, omezuje se pouze na mimoøádné církevní slavnosti.
Naposledy byla pou¾ita v roce 1999, kdy uplynulo 400 let od pøíchodu kapucínského øádu do Èech. Jediný pozdnì støedovìký kus je støíbrný pozlacený kalich, na døíku je letopoèet 1510. K nejcennìjším, mimo Diamantové monstrance, je domácí oltáøík z ebenového døeva se støíbrnou figurální skupinou Narození Pánì.
Atrakcí, hlavnì pro turisty, je loretánská zvonkohra. Poprvé se rozeznìla 15. srpna 1695 a dnes ji mù¾eme slyšet ka¾dou hodinu. Jedná se o nejvìtší zvonkohru, kterou sestavil v roce 1695 hodináø Petr Neumann ze tøiceti zvonù a zvonkù, které byly ulity v Amsterdamu. Tehdy byla skuteènou pozoruhodností. Loretì vìnoval zvonkohru malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Svìcení zvonkù v roce 1695 pøed umístìním na vì¾ byla velká slavnost. Ka¾dý zvon mìl svého kmotra z øady šlechticù. Nad prvním, prý, pøevzal kmotrovství sám císaø Leopold I. Zvonky lze zároveò i ovládat pomocí klaviatury, na ní¾ se dodnes hrají o církevních svátcích rùzné skladby. Ke zvonkohøe jsou i povìsti.
procházení ambitem míjíme dnes nepøístupnou Starou klenotnici, kde byl do ne dávna ulo¾en Loretánský poklad. Jako první je zde kaple svaté Anny, ta byla vybudována v roce 1687 z veøejné sbírky jako druhá nejstarší rohová kaple. Hlavní oltáø je dar Kateøiny Polyxeny z Lobkowicz. Boèní oltáø byl postaven na náklady Evy Isabely Förphanové. 
Kostel Narození Pánì zaèala pøestavovat významná rodina architektù Dienzenhoferù. S pøestavbou zaèal Kryštof a po jeho smrti v roce 1722 dokonèil jeho syn Kilián Ignáz. Pøestavbu financovala, stejnì jako vìtšinu vnitøního zaøízení, Marie Markéta hrabìnka Waldsteinová. K vysvìcení kostela došlo v roce 1737. Práce v interiérech pokraèovaly a¾ do konce roku 1738. V polovinì dvacátého století byla vybudována nová klenotnice, která je pøístupná veøejnosti. Nachází se v prvním patøe ambitu. Zde je mo¾no shlédnout vystavenou èást Loretánského pokladu. Vedle pokladu svatého Víta je druhým unikátem souboru umìleckých øemesel. Nejcennìjší kus je proslulá Diamantová monstrance, byla zhotovena ve vídeòských dílnách v letech 1696 a¾ 1699. 6222 diamantù zdobí tento klenot. Praktické pou¾ití monstrance je dnes vzácné, omezuje se pouze na mimoøádné církevní slavnosti.