Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda  odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. Spolu s vámi se sna¾íme zabránit této ztrátì.  
Pøeneste se s námi do vzpomínek, pøíbìhù èi støípkù ze ¾ivota krajanky, která ¾ije v Kanadì. Vzpomínky vznikají daleko za moøem a jsou bez diakritiky. Nu co¾, nevadí, na jejich zajímavosti to nic nemìní…
 
Nalady, cougar, lama a Vincent
 
No to jsem musela byt vcera skutecne vyrizena, napsala jsem blaznivej pøíspìvek, ale je doopravdy pravdivy, ja prece nikdy nelzu a zarucene nekecam. Jen tak obcas, kdyz me to napadne. A tak jsem si dnes hezky popovidala s Pedrem. Sice se jmenuje Vincent, a nekolikrat me opravil, kdyz jsem mu rikala Pedro, ale me se pro Spanela z Madridu libi jmeno Pedro, tak s tim jmenem jaksi souhlasil. Tedy nakonec mi stejne jeste jednou pripomel, ze se  jmenuje Vincent, ale to prece vubec nevadi, Pedro je Pedro a ja se nove jmeno ucit nebudu, tim to proste hasne. Az ho priste uvidim, a to je na tutovku, slibil, ze si me urcite znovu najde, budu mu stejne rikat uplne jinak.
 
Tak PedroVincent je mily pan, usmevavy, povidavy a ve svych 56ti letech poskakoval jak mladik. Jeste jsem vysokeho Spanela nepotkala, neprekvapilo me tedy, ze byl jen o pul hlavy vetsi nez ja. Jeho konicek je hiking, trochu nekdy leze i na vrsky hor v necivilisovanych mistech, rad chodi na lov, rybarit, a hraje si na zahradce.
Jinak by se pry unudil, o business se mu stara syn, jen obcas se za nim jede prez caru podivat kdyz kupuji dalsi cisternu na dopravu benzinu.  Ptala jsem se ho jake ma zkusenosti s medvedy. Samozrejme mi odpovedel co uz davno vim. Kdyz potkas medvedici s medvidatama, delej mrtvyho, mozna te jeste v nemocnici sesijou dohromady, kdyz te nekdo najde vcas a nevykrvacis.
Jinak se pry nemusis bat, zver pry nema lidsky pach moc v lasce, nevonime jim moc prijemne. Kdyz muzou, vyhnou se nam zdaleka. Jedine ceho se boji vic nez medvedu jsou cougars. Prestoze nosi sebou spray na medvedy, cougar mu uz zabil tri verne psy. Zautoci zezadu, ukazal mi krasne velke jizvy na zatylku. Ti jeho verni pejskove mu zachranili zivot, neutekli. Jel na koni. Od te doby sebou vodi lamu. 
Je pry lepsi nez kun, unese dost velky naklad i jeho, kdyz se trosku porani a nejde mu to po svych. A vycenicha cougara nebo medveda jedna radost. Zacne plivat jak diva, upozorni na nebezpeci. Kun tohle nedela, posloucha pana. Tvrdil, ze kun je proti lame hlupak.
 
Jestli se pry nekdy vydam na nejakou pesi turu, rozhodne si mam poridit lamu  misto kone. Ze se da ta potvora sehnat i zadara to uz vim i ja. Jen si musim tu lamu trosku vyzkouset, neni tak snadne ji ovladat jako kone. Navic, pro oba dva musim mit prives za autem, a to je pry strasna nevyhoda pri stoupani do hor.
Auto se s tim nakladem zacne pekne varit, mam si sebou vzit nahradni gumove potrubi pro pripad, ze se auto prehreje a  puvodni potrubi praskne. Nemam zapomenout na nahradni olej a tekutinu do prevodovky,  a nechat si zkontrolovat brzdy, zarucene mam pozadat, aby nesetrili na pripravku proti prehrati brzd. Ta vaha kterou to auto musi udrzet dolu z tech hornatych kopcu neni malickost, kdyz za sebou tahnes prives plny ziveho masa.
Priste mi ma prinest nejake fotecky tech jeho vernych pejsku. Mel je moc rad a byl jim strasne vdecny, ze dali svuj zivot za jeho. Zajimave popovidani se Spanelem. Zase jsem se neco dozvedela. I o Spanelsku, prave se vratil z dovolene.
 
Tak si asi poridim lamu, i kdyz me pri nedavne navsteve jedne farmy poplivala kostym v kterem jsem chtela udelat dobry dojem na majitele. Jiste si prali, aby to mile uplivane zviratko slo do sporadaneho noveho domova. No musim priznat, kdyz uz ma tak nemozne manyry,  ze ma alespon nadherne oci, abych jim mohla na tom zvireti alespon neco pochvalit. Ta jeji uslintana brada se mi ani trosku nelibila, ale to jsem si nechala pro sebe.
Milada Valhova
Další èlánky autorky:
Kanada
Záøí aneb povídání z Kanady
Pomsta je sladká
Uèit se, uèit se...
Støecha a sluneèný den