Jména v kalendáøi
Podle obèanského kalendáøe má dnes svátek Libor. Základem tohoto libì znìjícího jména je latinský tvar Liborius, vzniklý ze slova libare znamenající obìtovat. Libor byl tedy tím, kdo mohl ve starém Øímì provádìt v chrámech bohùm obìti. Jiná verze øíká, ¾e jméno vzniklo ze slovanského slova ljub, tedy milý nebo libý.
Církevní kalendáø dnes pøipomíná Brigitu
Toto jméno je velice staré a zdá se, ¾e má keltský základ. Jazykovìdci se domnívají, ¾e jméno vychází od keltského slova brigh - síla. Dnešním patronem je velká mystièka Brigita (Birgita) Švédská. Narodila se kolem roku 1303 ve Finstadu u Uppsaly. Ji¾ ve svých sedmi letech mìla vidìní ukøi¾ovaného Krista a tato mystická zkušenost se u ní stále rozvíjela. Ve tøinácti letech se vdala za šlechtice Ulfa Gudmarssona a pøivedla s ním na svìt osm dìtí. Pozdìji se stala dvorní dámou u krále Magna Erikssona. Po spoleèné pouti do Santiaga de Compostela se její man¾el uchýlil do cisterciáckého kláštera a Brigita se oddala mystickému ¾ivotu.
Své pro¾itky zaèala sepisovat a zøídila vlastní øeholní øád, který dostal jméno brigitky a byl doplòkem øádu augustiniánského. V roce 1370 pape¾ Urban VI. øád potvrdil. Ke sklonku svého ¾ivota se Brigita vypravila na pou» do Svaté zemì. Zemøela brzy po svém návratu v Øímì 23. èervence 1373. Její dcera Kateøina však matèiny ostatky nechala pøenést do Wadsteny a velkou mìrou se zaslou¾ila, ¾e Brigita byla v roce 1391 prohlášena pape¾em Bonifácem IX. za svatou. Dnes se dochoval jen jeden Brigitin klášter. Je v Altomüsteru, východnì od Augšpurku. Zde vystavìný kostel je posledním dílem slavného barokního architekta Johanna Michaela Fischera. Je to jedna z nejneobvyklejších církevních staveb vùbec.
Sv. Libor - bdìlý a horlivý pastýø
Libor z Le Mans je patronem biskupství Paderborn. Narodil se ve ètvrtém století a snad ve Francii. Vydal se na duchovní dráhu a zøejmì si vedl docela dobøe, nebo» se stal biskupem. V dobì svého episkopátu v Le Mans od roku 348 nechal vystavìt mnoho kostelù a vypráví se o nìm, ¾e mìl schopnost uzdravovat. Zemøel 9. èervna 397 v Le Mans. Jeho ostatky byly pøeneseny v roce 936 do Paderbornu, avšak ¾oldáci v dobì tøicetileté války hrobku vyloupili. 27. øíjna roku 1627 se podaøilo vzácné relikvie opìt vrátit na pùvodní místo. 
O jeho pùvodu a ¾ivotì se mnoho nezachovalo. Nìkteré prameny uvádí, ¾e se narodil vznešeným rodièùm a od dìtství byl horlivý ve snaze po køes»anské dokonalosti. Byl velmi nadaný a dobøe se uèil. Stal se knìzem a ostatním dával dobrý pøíklad. Byl prý zdr¾enlivý, støídmý, tichý, mírný a vytrvalý v duchovním ¾ivotì.
Více zpráv se o nìm zaèíná objevovat a¾ ve ètvrtém století, kdy byl v roce 348 zvolen na místo zemøelého sv. biskupa Pavacia v Le Mans ve Francii. Pokraèoval ve svém vzdìlávání a vzorem mu byli pøíklady ze ¾ivota svìtcù o nich¾ èetl. Mnoho se modlil a rozjímal z Bible, èasto navštìvoval obce své diecéze, všude nadšenì kázal a sna¾il se o povznesení nábo¾enského ¾ivota jejich obyvatel. Proto¾e byl skromný a plný lásky, veškerý svùj majetek vyu¾íval ve prospìch chudých i na stavbu chrámù. Dával stavìt kostely, pomáhal nemocným a zázraènì je uzdravoval. Byl trpìlivý a to èemu uèil a co jiným pøikazoval, zároveò sám svìdomitì konal. Poukazoval na potøebu èistoty, zbo¾nosti a kajícnosti slovy i pøíkladem. Umìl se radovat s radujícími a plakat s plaèícími a stával se velmi blízkým svìøeným duším, s nimi¾ se setkal.
Jako biskup pùsobil prý 49 let. Jeho dùvìrným pøítelem byl svìtec a biskup Martin Tourský, který ho v poslední dnech nemoci navštívil a pøipravil na cestu do vìènosti. V jeho náruèi prý také zemøel. V pramenech se udává rok 397 jeho smrti.
Ostatky Libora byly ulo¾eny v manském chrámu a v lidem kteøí ho vzývali se zaèalo dostávat milostí, o které ho prosili. Povìst o nìm se rozšíøila a císaø Ludvík Pobo¾ný zatou¾il získat ostatky pro Sasy, kteøí byli naklonìni povìrám a surovostem, aby se na pøímluvu sv. Libora zmìnili. Mìš»ané v Le Mans se nejprve zdráhali císaøskému poselstvu ostatky vydat, a¾ na pøímluvu biskupa je vydali. A tak byly Liborovy ostatky v roce 836 vyzvednuty a pøevezeny do Paderbornu. Podle legendy byl v doprovodu páv, proto se dostal mezi jeho atributy. Za tøicetileté války byly prý ostatky uloupeny a po pìti letech navráceny do Paderbornského dómu.
Také v Èechách byly ke sv. Liborovi konány pobo¾nosti. V roce 1676 bylo pøi Karlovì opatství v Praze zalo¾eno Bratrstvo sv. Libora, které mìlo hodnì èlenù a zvláštní církevní výsady.
Jan Kareta
Vybráno mj. z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.