Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Procházka Prahou – Josefov
 
Pra¾ská ètvr» Josefov je spíše známá jako ®idovské mìsto. Toto bylo zalo¾eno asi ve 12. století, v blízkosti tr¾ištì, které bylo na místì dnešního Staromìstského námìstí. Ji¾ od 13. století byli ®idé ale nuceni ¾ít oddìlenì od køes»anù. Církev pomocí zákonù tak uèinila z ®idù v celé Evropì, nejenom v Èechách, obèany druhého øádu. Museli uzavøít své mìsto do hradeb, které mìly nìkolik vchodù, smìli pouze s køes»any obchodovat a u¾ i v tuto dobu museli nosit oznaèení na odìvech, ¾lutý kruh. Èeští panovníci, zaèínajíc Pøemyslem Otakarem II., poskytovali ®idùm øadu privilegií a ochranu. Za to si nechávali zaplatit formou zvláštní danì a pùjèkami, které pro nì byly výhodné. Za doby španìlského pronásledování ®idù a nakonec i po celé Evropì se sem nastìhovalo hodnì nových obyvatel. Mìsto nebylo ale stejnì chránìno pøed pogromy, tak v roce 1389 mìsto vyhoøelo a skoro všichni byli vyvra¾dìni.
 
Tehdy zde ¾ilo asi 3000 obyvatel. Mìsto bylo pomìrnì rychle obnoveno, ale nastaly nové potí¾e. Ty vznikly kvùli ovládnutí ®idovského mìsta mezi Starým Mìstem Pra¾ským a panovníkem. Mìš»ané tehdy chtìli, aby se ®idé vystìhovali. Nakonec zvítìzil panovník. Po¾adavek mìš»anù se skoro povedl a¾ v polovinì 16. století, kdy byli ®idé vypovìzeni z celé zemì. Pra¾ské ¾idovské mìsto zaznamenalo tehdy velký rozmach, u¾ jenom proto, ¾e nejbohatší ®idé se stali tak zvanými dvorními ®idy habsburských panovníkù, hlavnì císaøe Rudolfa II. Ten mìl svého bankéøe v osobì Mordechaie Maisela. Za tyto „nenávratné pùjèky“ dostali ®idé øadu privilegií a tím byl umo¾nìn ekonomický a kulturní rozvoj.
 
V tomto období zde ¾il rabi Jehuda Livi ben Becatel, známý jako rabi Löw. Byly vybudovány synagogy, jako Pinkasova synagoga, Vysoká synagoga, Maiselova synagoga a Klausová synagoga. Kolo dìjin se stejnì obrátilo a tak na mor zde v roce 1680 zemøela asi tøetina obyvatel a v roce 1689 mìsto opìt vyhoøelo. Bylo znovu vybudováno, ale stát zaèal uplatòovat politiku antisemitismu, doprovázených øadou zákazù a omezeních. A ve ètyøicátých letech 18. století nakonec Marie Terezie vypovìdìla pra¾ské a nakonec i ostatní èeské ®idy ze zemì.
 
A v roce 1754 mìsto opìtovnì vyhoøelo. To byl poèátek úpadu ®idovského mìsta a kdy¾ ještì císaø Josef II. svým zákonem zrušil ¾idovské ghetto a zmìnil název na Josefov, stala se tato èást mìsta místem, kde bydlela chudina. Zkázu této ètvrti dokonèila asanace na konci 19. století, kdy bylo rozhodnuto tuto èást mìsta zbourat a vybudovat zde nové domy a silnice. Naštìstí tento plán nemìl podporu obyvatelstva a tak nám zùstalo nìkolik budov zachováno. Je to ¾idovská radnice, která vznikla v roce 1577. Po po¾árech byla nìkolikrát pøestavìna. Stavbu financoval Mordechai Maisel. Dnes zde najdete, mimo jiných institucí, rabbinát, øadu ¾idovských kulturních a osvìtových institucí. Poøádají se zde kulturní a spoleèenské akce a výstavy.
 
Pozornosti návštìvníkù neujde vì¾ s orlojem a hodinami s hebrejským ciferníkem. Zùstaly také synagogy. Nejznámìjší je Maiselova synagoga. Byla vystavìna jako soukromá modlitebna v letech 1590 a¾ 1592 Mordechaiem Maiselem. Dostala od císaøe Rudolfa II. øadu privilegií. Pøi po¾áru v roce 1754 a následnì v roce 1689 byla dost poškozena. Za okupace slou¾ila jako skladištì majetku, zabaveného ®idùm. Bylo sem svezeno tehdy na 6000 cenných pøedmìtù. Nìmci chtìli ze synagogy udìlat „proti¾idovské muzeum“. V šedesátých letech 20. století byly interiéry rekonstruovány a v devadesátých letech byla provedena celková rekonstrukce. Najdete zde exposici ®idovského muzea, kde jsou ke shlédnutí kultovní a rituální pøedmìty z rùzných kovù. Klausová synagoga byla vystavena do roku 1694. Pùvodnì zde stál komplex budov, tak zvané klausy, kde byla modlitebna, škola a rituální láznì. Ve zdejší škole mìl vyuèovat také rabi Löw.
 
V roce 1689 vyhoøely a na jejich místì byla vybudována nynìjší synagoga. Najdete zde exposici starých hebrejských rukopisù a staré tisky. A pozornosti asi neujde ani barokní „aron ha-kodeš“, to je schrána na Tóru. Pinkasova synagoga je druhá nejstarší synagoga v ¾idovském mìstì. Byla postavena roku 1535 a slou¾ila jako soukromá modlitebna rodinì Horowitzù. V letech 1607 a¾  1625 byla pøestavìna a rozšíøena a stala se veøejnou svatyní. V roce 1950 byla provedena celková rekonstrukce. Dnes je známá jako „Památník 77 297“.
Na stìnách synagogy je toti¾ napsáno 77 297 jmen èeských a moravských ®idù, jejich osobní data a jmény pøíslušné obce, kteøí zemøeli za nìmecké okupace v letech 1939 a¾ 1945. Jména jsou abecednì seøazena podle mìst. Synagogu najdete v sousedství ¾idovského høbitova. V roce 1968 byl památník uzavøen, proto¾e spodní voda ohro¾ovala stavbu. Pøi práci na hloubkové izolaci budovy se našly podzemní prostory se starou studní a rituálními láznìmi. V letech 1992 a¾ 1996 byla všechna jména ruènì pøepsána na stìny synagogy. V prvním patøe je stálá výstava „Dìtské kresby z Terezína 1942 – 1944“. Ve fondu muzea je pøes 4000 originálních kreseb dìtí, které vìtšinou Terezín nepøe¾ily. Jednu kresbu si vzal sebou do vesmíru i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon, svolila k tomu sestra Petra Ginza, od nìho¾ kresba byla. Byla to kresba „Mìsíèní krajina“. Bohu¾el, kresba shoøela a spolu s ní zahynul i Ilan Ramon, 1. 2. 2003 nad Texasem, pøi havárii Columbie.
 
Další zachované synagogy jsou Staronová, Španìlská a Vysoká synagoga. Nakonec se projdeme po ¾idovském høbitovì, který je hned vedle Pinkasovy synagogy. Høbitov se pou¾íval od roku 1439 a¾ do roku 1786. Pøedchùdcem tohoto høbitova byl høbitov z Nového mìsta, zvaný ®idovská zahrada. Na malém kousku zemì je pohøbeno mnoho lidí, tak¾e zde byli lidé pohøbíváni v nìkolika vrstvách. Zvláštní místo mìly dìti, které zemøely v prvním mìsíci ¾ivota, byly pohøbeny na pahorku, který najdete u Klausouvy synagogy. Dochovalo se zde skoro 12000 náhrobkù od gotiky a¾ po pozdní baroko. Nejstarší náhrobek je z roku 1439. V obvodové zdi jsou úlomky z bývalé ®idovské zahrady. Nejznámìjším je snad náhrobek rabi Löwa. K jeho náhrobnímu kameni dodnes chodí lidé, dávají sem, po ¾idovském zpùsobu, malé kamínky a nìkdy i lísteèky s tajnými pøáními, které by mìl rabi vyplnit. Rabiho náhrobek je z roku 1609.
 
A na závìr, víte èím se ¾ivili lidé, kteøí byli nuceni ¾ít v ghettu? Všeobecnì se soudí, ¾e pùjèovali peníze za vysoké úroky. Tím se mohlo ¾ivit jenom nìkolik jedincù. Pøevá¾nì se vìnovali obchodování s obilím a zemìdìlskými produkty, døevem a kovy a jinými. Mnoho jich jezdilo po vlastech èeských, vykupovali a pozdìji prodávali. Další se vìnovali øemeslùm a svoje výrobky prodávali pøímo v ghettu a nebo na tak zvaném „tandlmarktu“ u chrámu svatého Havla. Nepodstatný díl obyvatel pøedstavovala chudina, která ¾ila z dobroèinnosti, buï individuální a nebo charitativními institucemi.

Olga Kotaèka

Další èlánky autorky:
Èeské korunovaèní klenoty
Pra¾ský hrad
Slavín
Vyšehrad
Loreta