Všechny cesty vedou do Øíma,
nìkteré jsou však delší.
Toto rèení vyslovil klasik, nevím který a nevím kdy. Pøesto nám to nevadilo a vydali jsme se spolu s man¾elkou s Klubem èeských turistù Pøíbor do Øíma.
Nádherné mìsteèko Pøíbor si prohlédnìte zde
Nestaèilo nám to a jeli jsme ještì dál. Z Øíma jsme autobusem pokraèovali do Neapole, tam nasedli na trajekt, se kterým jsme dopluli a¾ do Palerma, hlavního mìsta Sicílie. Dále u¾ následovala cesta autobusem a¾ do mìsta Mazara, kde byl náš cíl. Tímto sdìlením bych moje povídáni mohl ukonèit. Neudìlám to a nìco se vám budu sna¾it, o našem putováním napsat.
Všechno zaèalo v osm hodin v Pøíboøe pøed Sokolovnou. Nasedli jsme, podle zasedacího poøádku do autobusu a vyjeli. Mìlo to malou nevýhodu. Vyšlo na nás sedadlo nad zadním kolem. Trochu to hrkalo a bylo málo místa na nohy. Ještì, ¾e moje ¾ena je menší postavy. Pøe¾ila to bez úhony!
První zastávka byla v Mikulovì. Po doplnìní zásob, jsme pokraèovali v cestì. Pøiznám se, ¾e jsem si zdøímnul a probudil se pøed Vídní. Další zastavení u motorestu bylo na dosah Alp. Nebudu psaní prodlu¾ovat a napíši, ¾e jsme v Øímì byli ráno asi v sedm hodin.
Stáli jsme na pøedmìstí Øíma, na stanici kolejové pøedmìstské dopravy - Prima Porta. Problém byl s jízdenkami. Automat tam byl, peníze bral, ale jízdenky nevydával! Domnívali jsme se, ¾e jízdenky (cena 1 euro) dostaneme ve vlaku. Nedostali. Jeli jsme zadarmo a¾ na koneènou a vystoupili nedaleko známé fontány madame Di Trevi.
Prohlídka mìsta byla naplánovaná právì od této fontány. Kdy¾ jsme se blí¾ili k námìstí slyšeli jsme podivné zvuky. Klidnì by se dalo øíct kravál. Pískání, zvonìní, hulákáni a ještì i hudbu. Na námìstí protestovali dùchodci, nevím proè, ale kravál dìlali pìkný. Pomáhali jsme si odtamtud jak to nejrychleji šlo.
Proto¾e jsme prohlídku dìlali pìšky, mìli jsme dost èasu a vidìli toho více. Došli jsme a¾ k památníku Viktoria Emanuele II., potom Forum Romanum, Koloseum, Palatinum, Cirkus Massim, dále kolem Synagogy a pomalu jsme se vraceli na nádra¾í. Opìt kolem fontány kde se døíve protestovalo. Takový nepoøádek co tam protestující po sobì zanechali jsem ještì nevidìl!
Stala se mi malá pøíhoda. Jdu tak po hlavní cestì a bylo mi nápadné, ¾e všude kolem chodníku stojí auta, jen v úseku asi 20ti metrù je mezera. Zastavím se, ¾ena hledìla do výkladu, já zkoumám, proè tomu tak je a z nièeho nic, pøijel velkou rychlostí jeden èerný mercedes, pak druhý, tøetí a ètvrtý - hledím jako tele na nové vrata. Ze tøech aut vyskákali chlapi jako hory, v èerných oblecích . Jeden otevøel ten ètvrtý mercedes a z nìho vystoupil p. Berluskoni.
Bìhem vteøinky ho obstoupili ti chlapi a u¾ ho nebylo vidìt, proto¾e je prcek.
Vlakem (u¾ s jízdenkou) jsme se vrátili nazpìt do Prima Porta. Autobusem pak do kempu, kde bylo ubytování. Také jsme mìli zaplacenou veèeøi – no, nic moc. Dva krajíèky bílého chleba a nìjaké pití.
Poznámka:
Nedoporuèuje se chodit ve vìtších skupinách, kdy¾ nemáte místního prùvodce. Cena vstupenek na prohlídky muzeí a památek se pohybuje od 6 - 10 euro. Obèané EU, starší 65ti let chodí na prohlídky památek atd. na pas, zadarmo v celé Itálii i na Sicílií. Poèasí bylo nádherné. Tím jsme mìli první dva dny za sebou.
Další foto z Øíma si prohlédnìte zde
Probouzíme se do krásného, sluneèného poèasí. Vstáváme v šest hodin, v sedm pak je snídanì a odjezd do Neapole. Èeká nás Vesuv.
Vesuv, kdy¾ jsme k nìmu pøijí¾dìli byl obklopen pìknými, bílými mraky. Na Vesuv vede cesta a¾ nahoru k samému jícnu. Je to samozøejmì prašná, vcelku nenároèná procházka pro toho, kdo je zvyklý chodit. Na vrcholu jsme mìli mraky pod sebou. Ty se pak rozptýlily a rozhledy byly pìkné - jak do jícnu sopky, tak na Neapol.
Z Neapole jsme se pøesunuli do Pompejí. Po prohlídce následoval pøejezd do Neapole, nalodìní na trajekt - smìr Palermo. Èekala na nás noèní plavba. Pøi naloïování nastal pìkný zmatek.
Musím vysvìtlit - asi tak polovina zájezdu mìla zakoupené kabinky, druhá èást výpravy mìla v cenì jízdného lehátka. Rozdíl byl v tom, ¾e kabinka mìla sprchu a WC a my jen dvì pryèny. Vedoucí nedopatøením dal klíèe obrácenì. Vznikl zmatek, proto¾e nikdo nevìdìl s kým si má klíèe vymìnit. Aby toho nebylo málo, tak jsem nemohl najít svou ¾enu. Do hodiny se všechno poøešilo. Zalehli jsme a bylo nám dobøe, mìli pìkné pro¾itky a krásnì se usínalo. Konèil tøetí den.
Další foto z Vesuvu si prohlédnìtezde
Ráno jsme se probudili a vítalo nás Palermo. Bez nìjakého zdr¾ování následoval pøesun do Miláza asi tak 300km. V Miláze jsme nastoupili na loï a pluli na jeden z Liparských ostrovu, který nese jméno po bohu Vulkánovi - Vulkano.
Tento výlet se nevydaøil. Pluli jsme normální linkou, loï byla uzavøena, okna špinavá. Asi tak, jako naše vlaky. Na prohlídku jsme mìli jen 45minut. Ostrov je však krásný. Sopka Vulkáno kouøí. Vystoupit na tuto sopku by bylo velice pøíjemné. Ve ètyøi odpoledne se odjí¾dìlo do Mazary. Pøíjezd v 19.45hod. Chatky, ve kterých jsme mìli pro¾ít zbytek dnù, byly pìkné. Bydleli jsme po ètyøech, dva pokoje po dvou lù¾kách a dosti veliká, vybavená vším potøebným, kuchyò. Veèeøe a spát.
O jídle napíšu zvláštní kapitolu. Stojí to za to. A máme za sebou ètvrtý den.
Pátý a pak na pøeskáèku, je odpoèinkový den. Ka¾dý si udìlá program podle svého. Po snídaní jsme se šli koupat do moøe. Moøe bylo krásné, èisté a chladivé. Plá¾ však byla, kdy¾ budu hodnì slušný, neupravena. Všiml jsem si, ¾e nìkteøí místní lidé si sebou nosili hrabì, aby si ji upravili. Kousek plá¾e bylo jak tak usmýèeno, ale tam se platilo.
V dalších volných dnech jsme mìli volná program, veèer jsme se šli projít do mìsta, odpoledne jsme se pravidelnì koupali v bazénu…
Další náš výlet byl do Agricenta na prohlídku památek.Ještì tého¾ dne jsme navštívili památky v Selinuté a tamté¾ jsme se koupali v moøi. Pro mne vyvrcholení zájezdu byla návštìva Etny -sopky, která je èinná, a na kterou je fantastický pohled.
Ráno se vstávalo ve ètyøi a èekalo nás pìt hodin cesty. Kdy¾ jsme se blí¾ili k sopce vzpomnìl jsem si na krásný balet Eitna a Etna. Bylo by to však na dlouhé vyprávìní a to tady nepatøí.
Pøed jedenáctou jsme vyjeli autobusem k lanovce, která jezdí na Etnu. Lanovka je ve výšce 1900m n.m. Vyjí¾dí do nadmoøské výšky 2660m. Pak se jede malými autobusy k vrcholu. Tam jsem nebyl, tak nemohu slou¾it.
Spolu se svou ¾enou jsme odmítli jet lanovkou. Pøesto, ¾e jsme mìli na výstup a sestup 3hod. šli jsme pìšky. Mohu øíct, ¾e výstup byl obtí¾ný. Bylo horko.Vypil jsem bìhem hodiny co nám trval výstup, dva litry vody. Podlo¾í je velice sypké. Kamení velice ostré, velikosti od písku pøes velikost oøechù a¾ po brikety. Prášilo se. Na vrcholu, kde jsme vystoupali, foukal pøíjemnì chladný vítr. Ten však zapøíèinil velikou prašnost. Dále ne¾ k lanovce jsme nemohli jít, proto¾e nás omezoval èas. Sestup nebyl také pøíjemný. I kdy¾ jsme sestupovali èásteènì po cestì a ne tak jako nahoru kolmo, nohy podjí¾dìly. Mìl jsem smùlu. Dvakrát se mi podvrtla noha ale dorazili jsme vèas. Kotník se rozchodil.
Na Etnu je tøeba chodit brzy ráno. Je tam spousta procházek jak pro nároèné tak i ménì nároèné. Je zapotøebí mít dobrou obuv a pokud mo¾no turistické hole. Nemìl jsem ani jedno, proto ten kotník. Kdy¾ jdete pìšky ušetøíte 27 euro za lanovku a 27 euro za autobus. Musíte však poèítat, ¾e ponièíte boty.
Další foto z Etny si prohlédnìte zde
Kytièky z Vesuvu a Etny si prohlédnìte zde
Teï nìco k jídelníèku. Mìli jsme polopenzi. Snídanì mi nechutnaly. Skládaly se z jednoho nebo více loupaèkù, které se pekly pøímo u pultu. Byly plnìné sladkým pudinkem a podávané ještì teplé. K tomu trochu d¾usu a ka¾dý si mohl vybrat teplý nápoj. Já pil mléko.
Veèeøe byly vynikající a chutné. Skládaly se z pøedkrmu, byly to v¾dy makarony, ka¾dý den jiné a na jiný zpùsob. Jen na první veèeøi jsme mìli rý¾i se špenátem, sýrem a nìjakou zeleninou. Nezvyklé, ale chutné makarony jsme si pojmenovali na Manesmanky, páskovou ocel, dráty atd.
Druhé jídlo u¾ bylo brambory se sma¾enou rybou. Jednou se to ale nedalo jíst - bylo to nìco speèeného, nìjaká zelenina. Dále hranolky s kuøetem - kdo mìl chu», tomu pøidávali. Ke ka¾dé veèeøi byla podávaná láhev èerveného nebo bílého vína pro 6osob.
Pak u¾ nás èekala jen zpáteèní cesta - stejnou trasou jen v opaèném smìru. Èekala nás prohlídka Vatikánu. Nic zvláštního se nestalo, jen (a mo¾ná jste to slyšeli v rádiu) v Neapoli byla vichøice, která zapøíèinila zpo¾dìní naší lodì o hodinu a také jsme ve Vatikánu zmokli.
Ještì bych chtìl poznamenat, ¾e Siciliáni jsou podle mého velmi pracovití lidé. Sice na poøádek mnoho nehledí, zato pole mají vzornì udr¾ované. Pìstují víno, olivy, oves a jeèmen. Chovají oveèky a krávy.
Domù jsme se vrátili ¾iví a zdraví. Øidièi nemìli ¾ádnou kolizi, pøesto¾e najeli 5000km, za co¾ jsme jim podìkovali. Dík patøil i zato, ¾e nám cestou vaøili kávu, prodávali obèerstvení.
Nakonec - nejvyšší teplota, kterou jsme namìøili ve stínu byla 38stupòù a na slunci 52 stupòù..
František Blabla