Pøednáška na Listovských rozpravách
aneb co dovede SITEX
V technickém muzeu mìsta Brna se pøed desetiletími rok co rok konaly tzv. Listovské rozpravy, malé vìdecké konference pro širší energetickou veøejnost, vìnované památce brnìnského energetika svìtového formátu Prof. Vladimíra Lista. Pøipomenu drobnou úsmìvnou pøíhodu, která jedno z mých vystoupení na této akci provázela. Mohla se konat nìkdy kolem roku 1975, soudím to z toho, ¾e se v té dobì dalo v Brnì kamkoliv pohodlnì dojet autem a dokonce i zaparkovat. Nedá mi však, bych v souvislosti s tímto zajímavým poèinem závìrem nepøipomenul i nìkolik postav brnìnské a vlastnì i svìtové energetiky a svoji vzpomínku na nì doplnil o malé pouèení pro ¾ivot. Snad nebude vadit, kdy¾ mé povídání doplním o dobové obrázky, pøedstavující autora tìchto øádkù za øeènickým pultem.
Na Listovských rozpravách jsem po nìkolikrát dostal slovo, vìnoval jsem se zpravidla nejen nìkterému aktuálnímu problému èsl. energetiky, ale i historii tohoto zajímavého odvìtví. Mìlo tomu tak být i onoho památného dne, slova jsem se mìl ujat tìsnì po polední pøestávce.
Mé kantorské geny se nezapøou
U Mìnínské brány ještì nestála budova pozdìjších Klenotù, bylo tam malé pohodlné parkovištì. Pøijel jsem s k nìmu s malým pøedstihem, zaparkoval, vystoupil z auta a … Najednou mì uchopily nìjaké neznámé síly, které mì nadzvedly, chvíli jsem jakoby levitoval v prostoru a vzápìtí mì tyté¾ síly šetrnì polo¾ily na asfalt. Le¾el jsem na boku v ohromné lou¾i oleje, kterou tam zanechalo vozidlo pøede mnou. Mùj skvìlý svìtle šedý oblek, do kterého mì (symbolicky øeèeno) nafackovala man¾elka, ¾e abych u øeènického pultu nevypadal jako šupák vypadal otøesnì; jedna nohavice kalhot totálnì nasycena mazlavou substancí, sako to odneslo na levé stranì.
Dodateènì se divím, ¾e mì ani na okam¾ik nenapadlo odjet takto znectìn domù, omluvit se…Nerad se vzdávám, ka¾dá situace má své øešení a nevzdal jsem to ani tentokrát a okam¾itì promyslel záchrannou akci. Hrdì, se vztyèenou hlavou, sledovaný zvídavými zraky udivených kolemjdoucích (má úprava je silnì zaujala) jsem odkráèel do blízké drogerie na Orlí, kde jsem, naštìstí dokonale pouèen o údr¾bì pøíslušenství domácnosti, zakoupil èistiè, zvaný SITEX. Odjel jsem na naše pracovištì na Hybešové, zakotvil v šatnì našich mechanikù, pøíteli Slávkovi jsem struènì vysvìtlil co se stalo a po¾ádal, aby zavolal do Technického muzea, proè se opozdím a aby mi sehnal kartáè na šaty.
SITEX byl (je?) vynikající prostøedek, na textilii vytvoøí hustou pìnu, která látky jako olej dokonale vsákne; jak dùkladné bylo mé potøísnìní, o tom svìdèí, ¾e na ponièený odìv jsem musel vystøíkat celý obsah spreje. Po nìkolika minutách jsem zaschlou pìnu vykartáèoval. K dokonalosti to mìlo daleko, ale oblek i já jsme byli opìt pou¾itelní.
Do Technického muzea, kde poøadatelé operativnì zmìnili poøadí pøednášek, jsem se dostavil uprostøed malé pøestávky, kdy hosté promenovali po chodbì, popíjeli osvì¾ující nápoje…Pøedsedající ohlásil konec pøestávky a také jsem se vydal ke konferenèní místnosti. Avšak: opozdilý kolemjdoucí dìdek, který se teprve dopracoval ke své kávì, kdy¾ mì míjel zakopl a celého turka vyklopil na mùj oblek, který jsem tak pracnì pøed chvílí vyèistil.
Chvíli jsem ztuhnul, zhluboka se nadechnul, trochu jsem ze sebe setøel vrstvu kávové sedliny, u øeènického pultu jsem vysvìtlil dùsledky drobných nehod, které mì v ten den pronásledovaly a spustil. Moje pøednáška bylo odmìnìna mimoøádnì srdeèným potleskem, doufám nejen kvùli vzhledu mého obleku a odvaze i v této úpravì vystoupit.
Asi jsem se malinko rozohnil
Cestou domù jsem øídil mimoøádnì pozornì, prùšvihové situace se obvykle dostavují ve trojicích. Existuje-li ještì SITEX, jeho tvùrcùm srdeènì blahopøeji.
Omluvte, ¾e tento èlánek bude trochu nesourodý, ale rád bych ještì zùstal chvíli u jména, které jsem nadhodil a spolu s ním ještì pøipomnìl další významné osobnosti nejen èeskoslovenské, ale i svìtové energetiky. Brno, zdá se, bylo jejich líhní.
Pøipomenu prof. Viktora Kaplana (1876 - 1934), vynálezce významného typu tzv. Kaplanovy vodní turbíny, profesora nìkdejší brnìnské nìmecké techniky. Stala se nejvýznamnìjším, nejúèinnìjším typem turbíny pro malé i velké vodní elektrárny, u¾ívaným v celém svìtì, u nás pracuje na Orlíku i na vodní elektrárnì Gabèíkovo. Od roku 1918 samotné ÈKD Blansko vyrobilo pøes 400 turbín tohoto typu s výkonem pøesahujícím 5000 MW.
Zmínku si zaslou¾í Ing. Erich Rouèka (1888 - 1986), brnìnský vynálezce, majitel nìkolika set patentù, zakladatel nìkdejší Metry Blansko (1911), první továrny svého druhu v celém Rakousku – Uhersku i slévárny a továrny parních kotlù ve Slatinì (1929). Své objevy konzultoval s T.A. Edisonem. Jeden z mnoha svých vynálezù, elektromechanický regulátor parních kotlù, se svolením Karla Èapka nazval pøiléhavým názvem Robot. Ještì jsme se osobnì poznali, o jeho vitalitì svìdèí, ¾e ve svých 70 ještì emigroval do SRN, kde nìkteré své vynálezy ještì stihl uplatnit.
Jestli¾e a¾ na tøetím místì pøipomínám prof. Vladimíra Lista (1877 - 1971), mezi významnými osobnostmi energetické vìdy 20. století mu nále¾í urèitì místo první. Byl významný teoretik v tom nejlepším slova smyslu a napsal vùbec první svìtovou uèebnici ekonomiky energetiky. Jeho vìda, publikovaná ve stovkách èlánkù a desítkách knih byla svrchovanì praktická. To dokázal jako generální øeditel nìkdejší Západomoravské energetiky (ZME) zaèátkem minulého století mj. tím, ¾e energetika Brna a okolí snesla to nejpøísnìjší srovnání se svìtem (koncepce tehdejší brnìnské teplárny, dodávající teplo na vytápìní, páru pro textilní prùmysl, elektøinu pro rozvíjející se mìsto byla pro odborníka fascinující).
Osobnì jsme se ještì vícekrát setkali, mnohému mì nauèil, ale nejlépe si pamatuji, ¾e jeho ¾ivot dokonale naplnil antickou zásadu kterou ctil, vyjádøenou pozoruhodným výrokem Non omnis moriar – Nezemøu celý (Horatius, Ódy)! Zanechal neopomenutelný a stále ¾ivý odkaz.
Imrich Lencz
Další èlánky autora: