Pøed nìjakým èasem se v komentáøích pod vyprávìním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi èeštiny objevil nápad, aby se souèástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vìdomostí, které jsme kdysi ve svém dìtství do hlav pracnì vpravili. A kdy¾ se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšíøen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, ¾e si oøe¾e tu¾tièku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomnìla ovšem, ¾e nejvìtší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznaèují se oøezanou tu¾tièkou, nýbr¾ pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky polo¾eným nenápadnì na uèitelský stolek…) Nu co¾! Mateøština mì ¾ivila po nìkolik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A kdy¾ ètenáøi nebudou spokojeni èi pomine zájem, jazykový koutek prostì skonèí…
Pøedlo¾ky s a z
aneb Jsem jelen z toho, kdy se píše s a kdy z , a nejsem s to na to pøijít !
Jako základní pouèku si zapamatujeme, ¾e ve 2.pádì(z koho, z èeho?) píšeme pøedlo¾kuz/ze, napø. nábytek ze døeva, létat z kvìtu na kvìt, pocházet z Brna, vstát z lavièky, spadnout z konì, pøijet z dovolené, køièet z plna hrdla …
Pouze tehdy, kdy¾ chceme zdùraznitodlišení smìru shora dolù nebo z povrchu pryè od smìru zevnitø ven, mù¾eme v tìchto pøípadech pou¾ít i v 2.pádì pøedlo¾ku s.
Srovnejte:
Sundej kufr seskøínì. (je nahoøe na skøíni) X Vyndej kabátzeskøínì. (je ve skøíni)
Utøi prachsestolu. (je na stole) X Vyndej knihuzestolu. (je ve stole-v zásuvce)
ALE ! Pøedlo¾ka z je ve 2.pádì v¾dy správnì!
V 7.pádì( s kým, s èím?)V®DY píšeme pøedlo¾ku s/se , napø. jít s bratrem, mluvits man¾elem, hospodaøit s penìzi, bojovat s leností, udìlat nìco s potìšením, komunikovat s nimi…
POZOR! Je tøeba si zapamatovat pravopis dvou (dnes ji¾ kni¾ních) výrazù:
kdo s koho (= kdo zvítìzí?)
být s to (= být schopen)
Co se týká výslovnosti, v tìchto slovech vesmìs zachováváme výslovnost zdvojenou, proto¾e pøi zjednodušené výslovnosti by došlo ke zmìnì nebo aspoò zkreslení významu.
POZOR! Pravopis nìkterých slov si musíme prostì zapamatovat, napø. mìkký. Pak existuje celá øada slov, v nich¾ se souhláskové skupiny èasto píší špatnì pod vlivem nedbalé výslovnosti, napø.: který, høebík, pùjèit, srdce, dcera, d¾bán,švestka…
Jestli¾e odvozujeme pøídavná jména pøíponou -ský (která se v mno¾ném èísle mìní na zmìkèené -ští), dáváme pozor na pravopis:
Krkonoše – krkonošský – krkonošští
Aš – ašský – ašští
Francouz – francouzský – francouzští
Paøí¾ – paøí¾ský – paøí¾ští
Jestli¾e je základ (koøen) zakonèen na –s, -c, pak místo–ský pøidáváme pouze –ký:
Brandýs – brandýský – brandýští
Odìsa – odìský – odìští
Hradec – hradecký – hradeètí
kupec – kupecký – kupeètí
Dále si PAMATUJME:
dítì – dìtský - dìtství ,
ALE dìcko, zvíøecký, zvíøectvo, kní¾ectví (zde se pravopis ustálil na základì výslovnosti)
JAZYKOVÝ KOUTEK 