Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Klement,
zítra Emílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Léto budi¾ pokáráno!


Jak roky plynou, mám s poèasím poøád vìtší problémy. Dny, kdy ¾ivot burácel a slunce, déš», vítr èi sníh mu pøedstavovaly jenom bezvýznamné kulisy, u¾ odešly. Teï mne dìlá slunce unavenou, déš» ospalou, vítr nervózní a sníh ustrašenou, aby se to neklouzalo...


Tuhle jsem zaslechla ve vlastní rodinì pomluvu, ¾e "nìkdy jsou v roku i dva dny, kdy naší babièce poèasí pomìrnì vyhovuje, ale neví se, které to jsou!" Zamyslela jsem s nad tím. "Léto budi¾ pochváleno!" volá národ s Vladislavem Vanèurou a panem Hrušínským, rochnícím se na plovárnì. Slunce, dovolená u moøe, prázdniny v horách, maliny zralé i nezralé...samé nádherné úkazy! Jenom¾e kdy¾ se na léto podívám ze svého hlediska, mám vùèi nìmu vá¾né výhrady. Tady jsou.

 

 

V létì bývá moc horko. Teploty nad tøicet stupòù by mìly být zákonem zakázány a kdy¾ vypuknou vedra "pìtatøicet ve stínu", mìli by meteorologové, klimatologové a televizní rosnièky platit pokuty. Oni to poèasí vyrábìjí, kdo jiný? Potom nám, seniorùm, kladou lékaøi na srdce, abychom nevycházeli z domu a mìli láhev stále po ruce. Ovšem pouze láhev s vodou, nejlépe prý kohoutkovou. Prý jí máme ve vedøinách vypít a¾ ètyøi litry dennì. Já jsem to jistou dobu zkoušela, ale ukázalo se, ¾e potom by bylo rozumné pronajmout celý byt, kromì toalety. Ta mi k bydlení úplnì staèila, jinde jsem se vùbec nezdr¾ovala. A kdy¾ trvají horka delší dobu, zaène se èlovìku zdát, ¾e takový Robinson Crusoe vedl na svém ostrovì bohatý spoleèenský ¾ivot. Pokud pøi ranním nákupu v blízkém obchodì øeknu pøi pokladnì: "Ne, bohu¾el, drobné nemám!", vracím se domù spokojená, jak jsem si po tøech dnech osamìlého pobytu doma hezky pokecala.


V létì jsou toti¾ všichni pryè. Nechápu, jak to zemìkoule vydr¾í, kdy¾ se sedm miliard lidí najednou pøesouvá po jejím povrchu. S tím, ¾e jsou všichni pryè, souvisí pravdìpodobnì i fakt, ¾e nikde nikdo není. Šla jsem do mìstské knihovny s taškou knih, ale knihovna byla zavøená. Šla jsem do èistírny s taškou obleèení, ale èistírna byla taky zavøená. Tak jsem šla do pedikúry, která byla otevøená, ale nebyla tam moje pedikérka. Byla zavøená. Byla v tom nìjaká marjánka, ale nevím, jestli šlo o osobu anebo bylinu.


V létì je všude samý okolí (jak zpíval Michal Tuèný), které se opravuje. Renovace domù, bytù, dla¾eb a podobných úkazù je potøebná a ušlechtilá, jenom¾e pøíšernì hluèná. Hluk je nejen nepøíjemný, ale i škodlivý, jenom¾e lidstvo to uzná, a¾ kdy¾ bude hluché. U nás se vloni v létì zateplovaly fasády domù naproti, letos v létì fasády domù vedle. Myslím, ¾e vznikne nová pranostika: "Kdy¾ lidé v létì zateplují fasády, bude tuhá zima."


V létì mám ka¾dý rok narozeniny. Dokud jsem byla mladá, snášela jsem to dobøe, ale teï u¾ o to nijak zvláš» nestojím. Navzdory tomu se narozeniny ka¾dé léto objeví a nejen ¾e se objeví, ale jsou stále vìtší a vìtší. Nevím, kam to takto povede.


V létì je ještì daleko bídnìjší program v televizi ne¾ bìhem roku, aèkoliv se to zdá být u¾ nemo¾né. Nezasedá parlament, vláda, ani senát, co¾ sice zvyšuje pocit bezpeèí obèana, ale já si potom pøi televizních novinách èasto zdøímnu. (Beztak se øíká "není nad to, zdøímnout si pøed spaním!")


Televizní program pøedstavují jenom reprízy repríz. Všechno, co nám servírují, jsem u¾ vidìla, nìco v mladší dobì kamenné, nìco bìhem druhé svìtové války, zbytek vloni. Tzv. "staropamì»" mi ještì funguje, tak¾e obèas hrdinùm na obrazovce napovídám. "Teï øekni: "odejdi, miláèku!"" a hrdinka kývne, ¾e slyšela a poslušnì opakuje: "odejdi, miláèku!" (Pokud je to trochu novìjší film a mladá hereèka, pøelo¾í si nápovìdu do aktuálního jazyka a øekne "vodprejskni, vole!" ) Dostala jsem se do stadia, kdy mi místo sledování televize staèí pøeèíst si její program. Ještì ¾e se televizní vysílání skládá pøevá¾nì z reklam, ty v minulosti nebyly a tak jsou pro mne stále nové, to víte, pamì» mi teï u¾ tak neslou¾í. Okurková sezóna zachvacuje bohu¾el i noviny a èasopisy jako šarka švestky. Kdy¾ si chci pøeèíst nìco nového a opravdu napínavého, ponoøím se do návodu na obsluhu mobilního telefonu Nokia - tomu já øíkám dìj!


V létì je naše mìsto plné zahranièních turistù a všichni se mne ptají, kde je autobusové nádra¾í, jak se dostanou do centra a kudy na letištì. Ve škole mne uèili rùzným øeèem a i rodièe mi platili hodiny jazykù, ale dnes vidím, ¾e ty peníze mìli radìji prohýøit v šampaòském a laný¾ích, byla by to lepší investice. Z nìmèiny si pamatuji jenom pøedlo¾ky, vá¾ící se s tøetím pádem. Tady jsou: aus, zu, nach, bei, mit, vor. Mohu je vyjmenovat plynule, ale do centra se s tím ¾ádný Nìmec nedostane. V jazyku anglickém jsem u¾ roky ve fázi, kdy na otázku "How do you do?" cítím nepotlaèitelné nutkání odpovìdìt "Yes, I do." To turizmus nezvýší. Francouzštinu mne uèili v gymnáziu, tak¾e ji bezpeènì poznám, kdy¾ ji vidím, ba nìkdy, i kdy¾ ji jenom slyším. Zbývá ruština. Mojí ruštinì rozumí ka¾dý Slovan s výjimkou Rusù. Nìkdy pøemýšlím, jestli nás ve škole ruštináø uèil skuteènì ruštinu, anebo jestli je to mùj osobní pøínos ke slovanským jazykùm? A ještì tiše podotýkám, ¾e za mého mládí byla vrcholem vzdìlání latina. Jenom¾e zatím mne ¾ádný pocestný latinsky neoslovil, z èeho usuzuji, ¾e tento jazyk u¾ asi moc nefrèí. Pro mne je to úleva, nemohu si vzpomenout, jak se latinsky øekne "letištì".

V létì si nejvíc a bezostyšnì u¾ívá ¾ivota hmyz. První èást léta jsou to mouchy: nic, co by èlovìka rozveselilo, ale aspoò neštípají. Potom se pomalu a plí¾ivì jako kontrarevoluce objeví komáøi. Taková komáøice sice nevypije na jeden doušek tolik krve, jako Dracula, ale zase je jich víc, ne¾ hrabat. Netuším, podle jakého klíèe si vybírají své obìti, ale vím, ¾e skupina A1B Rh faktor pozitivní je pro nì lahùdka, které se nikdy nepøepijí. Vyzkoušela jsem všechny prostøedky odpuzující hmyz s jediným výsledkem, ¾e se mne zaèali stranit lidé. Vùnì sprejú, mastí a vodièek, kterou jsem nasákla, pøipomínala mokrého ovèáckého psa, syreèky, zapomenuté od minulého podzimu v nákupní tašce, i pono¾ky starého mládence... A¾ po opakovaných procedurách u mne doma komárù skuteènì ubylo. Ulehèilo se mi. Plna nového optimizmu jsem vyšla na balkon, abych se i já koneènì pokochala létem.


A stoupla jsem bosou nohou na vosu.

Text:Blanka Burjanová

Ilustrace:Václava Arnoštová

 

 

 

 

 

Další èlánky autorky