Aféra Mutìjovické uhlí
V srpnu 1923 pøi všeobecné hornické stávce pøišel jeden komunistický èlen ústøedního stávkového výboru s návrhem, aby se dolùm v Mutìjovicích (okr. Rakovník) povolilo, aby smìly tì¾it. Jako dùvod uvádìl, ¾e doly jsou velmi tì¾ké, ¾e se v nìkolika dnech zøítí, nebude-li se pracovat, ¾e jde o ménìcenné kamenné uhlí bezpeèné pøed ohnìm a koneckoncù, ¾e se ho také mnoho netì¾í. Ústøední stávkový výbor mìl pochybnosti, a vyzval kladenský revírní stávkový výbor, aby se k návrhu vyjádøil. Ten vypracoval návrh, aby se mutìjovickým poskytlo právo pracovat s podmínkou, ¾e se uhlí nepou¾ije doma, aby to nepoškodilo stávku. A také, aby se mutìjovické doly zavázaly, ¾e do konce roku nesní¾í mzdy, a» ji¾ dopadne stávka jakkoliv. Úmluva byla sjednána mezi komunistickým revírním stávkovým výborem a mutìjovickými doly dne 28. srpna, a tého¾ dne byla pøedlo¾ena ústøednímu stávkovému výboru jako hotová vìc. Ten ji chtì nechtì schválil, ponìvad¾ se na tom u¾ nedalo nic zmìnit. Kdyby se toti¾ na tom neusnesl, byli by dìlníci stejnì nastoupili do práce. Taková byla situace.
Podle úøedních zjištìní pracoval za šestimìsíèní stávky jedinì "Union" v Mutìjovicích a vytì¾il 257 vagonù uhlí. To byla opravdu malièkost, proto¾e jinak za 8 týdnù kladenský revír vytì¾il a nalo¾il 10 000 vagonù. V Mutìjovicích to bylo dennì 5 a¾ 11 vagonù …
Celá vìc pominula, a teprve po zhruba sedmi letech vypukla v souvislosti s mutìjovickým uhlím velká aféra. Hlavní osobou v ní byl významný politik své doby, Jiøí Støíbrný.
Jiøí Støíbrný byl dlouhodobì národnì socialistickým poslancem, ministrem pošt, ministrem ¾eleznic, ministrem národní obrany a také námìstkem pøedsedy vlády. To znamená, ¾e postupnì byl šéfem tisícù poš»ákù, potom šéfem tisícù ¾eleznièáøù, tisícù vojákù a také šéfem celé vlády. Po propuknutí aféry se stal èlovìkem, o jeho¾ poèestnosti získali mnozí nepøíznivé mínìní. To byl ostatnì cíl celé akce.
Co se vlastnì stalo?
Horníci v celé zemi v roce 1923 všeobecnì stávkují. Jeden uhelný dùl však pracuje, ponìvad¾ jeho vedení i osazenstvo jsou pøesvìdèeni, ¾e kdyby se zastavily uhelné dodávky do Rakouska, znamenalo by to ztrátu i tohoto odbytištì. Toto uhlí se vozí do Kypøic v Dolních Rakousích, kde se však mìní nálepka a vrací se jako anglické uhlí, navíc, se zvláštní pøirá¾kou pro anglické uhlí. To se dálo v dobì, kdy ¾eleznice mìly zásoby uhlí sotva ještì na 2 nebo 3 dny.
První obvinìní Støíbrného po sedmi letech od poslance dr. Stránského znìlo, ¾e Støíbrný jako ministr ¾eleznic napomáhal nesprávnostem pøi dodávkách nouzového uhlí v dobì hornické stávky r. 1923. Parlamentní vyšetøování pak nezvratnì prokázalo, ¾e boj horníkù byl tenkrát na základì usnesení celé vlády zlomen tím, ¾e bylo podvodným zpùsobem a za souhlasu 8 socialistických ministrù ve vládì vydáváno mutìjovické uhlí za uhlí anglické a za souhlasu 8 socialistických ministrù bylo dovoleno Jiøímu Støíbrnému na pøíkaz pøedsedy vlády Švehly s tímto uhlím podvodnì manipulovat. To mu umo¾nilo podvodem získat miliony jako odmìnu za zradu spáchanou zradu na hornících.
V dùsledku hornické stávky u¾ nebylo na jednotlivých nádra¾ích uhlí a hrozila další katastrofa zastavením provozu státních drah. Pak by posílili boj horníkù ¾eleznièáøi . Po usneseních vlády s osmi socialistickými ministry stávka s neúspìchem skonèila. Sám Støíbrný ve své bro¾uøe a v obhajobì ve vyšetøovacím výboru doslova øekl o své zradì: "Zvítìzil ministr nad socialistou v zájmu státu." (Pouèné i dnes, ¾e?) Obvinìní z korupèního jednání a podvodù bylo víc, ale o tom se teï nebudeme rozepisovat, i kdy¾ i ta mohou být pro dnešní dobu pouèná. Staèí se podívat na internet http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/132schuz/s132004.htm
Samozøejmì, ¾e se Støíbrný všem naøèení bránil.
„Mé svìdomí je èisté, neobohatil jsem se ani o haléø, spravoval jsem ministerstva mnì svìøená, jak jsem nejlépe dovedl. (Výkøiky.) Ti co v nich se mnou spolupracovali, mají jiné mínìní ne¾ vy, mnozí, pánové, tøeba by byli na okam¾ik zastrašeni, zakøiknuti, proto¾e by se musili báti, ¾e budou pensionováni. Neuštvali jste mne a u¾ mne také neuštvete.
Pøipravujete diktaturu, kterou de facto u¾ provádíte…. Chcete se zbavit nepohodlných lidí, proto tedy je skandalisujete, ale zapomínáte, ¾e nespokojenost v celém národì tìmito prostøedky nezastavíte. Chcete mne znièit politicky a vrhnete se, jak u¾ jste to oznamovali, na to, abyste mne znièili také hospodáøsky, a hlavnì se bojíte našeho tisku. Ale i tady to na konec prohrajete.“ Tato slova si mù¾ete pøeèíst ve stenozáznamu Národního shromá¾dìní RÈS.
Stenozáznam obsahuje také zhodnocení celé aféry od poslance Hanse Krebse:
„V pøípadì poslance Støíbrného, musíme skuteènì dojíti k pøesvìdèení, ¾e se v této republice tak ohromnì mnoho kradlo, ¾e i to, co v tomto výboru vyšlo na denní svìtlo, není nièím více ne¾ bublinou na velkém, ohromném korupèním bahnì. V¾dy» jest pøíznaèné, ¾e posl. Støíbrný poukázal na to, ¾e pøece penìz, které tu a tam dostal jako provisi, vùbec osobnì nespotøeboval, nýbr¾ ¾e ten nebo onen novináøský podnik, tato strana nebo onen dru¾stevní podnik dostal nìkolik desítek tisíc, nìkolik set tisíc, nìkolik milionù Kè, tak¾e koneènì ke konci své obhajovací øeèi se nabídl, ¾e vykoná vyjevovací pøísahu, ¾e jeho úhrnný majetek nepøesahuje 700.000 Kè. Ovšem on s tím spojil podmínku, která mu mìla býti podnìtem k vykonání vyjevovací pøísahy, toti¾ ¾e i ostatní ministøi tohoto státu mají slo¾iti vyjevovací pøísahu o svém majetku. Právì tato krásná riposta, tento krásný odraz byl, jak se zdá, dùvodem, proè ve vyšetøování padlo pod stùl tolik pøípadù, na jejich¾ uveøejnìní, na jejich¾ úplném vysvìtlení mìl mimoøádný zájem nejen vyšetøovací výbor a snìmovna, nýbr¾ veškerá veøejnost tohoto státu.“
Asi nejblí¾ má k vysvìtlení aféry názor, ¾e nešlo o nìjaký spor poslancù Støíbrného a Stránského. Šlo o konkurenèní boj mezi hradním køídlem bur¾oasie a jejím protihradním køídlem. Inspirátorem dr. Stránského byl s nejvìtší pravdìpodobností dr. E. Beneš jako reprezentant Hradu. Ob¾aloba Støíbrného byla pravdìpodobnì pøedem peèlivì pøipravována a ujednána mezi Hradem, sociálními demokraty, národnì sociální stranou a hradními buòkami v ostatních mìš»anských stranách. Stejnì tak i Støíbrný mìl jistì v ostatních bur¾oasních stranách pøedem zajištìny své spojence, v kramáøovském køídle u národní demokracie, u lidovcù aj. Boj o hospodáøskou a politickou moc propukl tak mj. i na frontì korupèních afér…
Dnes se díváme na tuto aféru s narùstajícím porozumìním. Naši pøedkové zvolili po válce jiný spoleèenský systém v nadìji, ¾e podobným hrátkám mocných a boháèù uèiní konec. Jejich øešení se bohu¾el neosvìdèilo, a tak mù¾eme pozorovat, jak se poznenáhlu dìjiny opakují v jiných kulisách.
Pozn.:Na obrázku je originální sekyra èi èakan, který jsem našel na pùdì svého domku. V nìm toti¾ pùvodnì bydlel dùlní jednoho z mutìjovických dolù, které byly zavøeny v 50. letech minulého století. Podle sdìlení ji¾ zemøelého souseda, horníka, ho dùlní pou¾íval k vyseknutí záøezu na stojkách, aby poznal, kolik výdøevy horníci vybudovali, co¾ byl podklad pro výplatu mzdy. (Prý to dokázali snadno zešvindlovat).
Mgr. Ivo Antušek
Støíbrný Jiøí, *14.1.1880 – †21.1.1955
èeský národnì socialistický a posléze fašistický politik a novináø. Od roku 1911 redaktor Èeského slova, za 1. svìtové války úèastník domácího protirakouského odboje, v roce 1918 èlen Národního výboru èeskoslovenského a jeden z organizátorù pøevratu 28. øíjna 1918. V letech 1918–1939 poslanec Národního shromá¾dìní, 1920–1926 místopøedseda národnì socialistické strany, 1918–1919 ministr pošt, 1919–1920 a 1922–1925 ministr ¾eleznic, 1924–1925 námìstek pøedsedy vlády, 1925–1926 ministr národní obrany. V dùsledku vnitrostranických sporù (konflikt s E. Benešem) byl v záøí 1926 z národnì socialistické strany vylouèen. Roku 1926 zalo¾il tiskovou spoleènost Tempo, vydávající bulvární Polední list a Expres. Roku 1927 zalo¾il fašizující Stranu slovanských národních socialistù, reorganizovanou roku 1930 ve fašistickou Národní ligu. V letech 1935–1937 byl jedním z pøedstavitelù Národního sjednocení. Roku 1947 byl odsouzen za trestné èiny proti republice k do¾ivotnímu ¾aláøi.
(Pøevzato z encyklopedie Co je co)
