Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Støípky z dìjin propagandy (3)


V roce 1929 vypukla krachem na newyorkské burze hospodáøská krize, která postupnì ochromila svìtové hospodáøství. I kdy¾ president Roosevelt svou politikou Nového údìlu pomohl její následky zmírnit, trvala a¾ do konce 30. let a teprve válka ji definitivnì ukonèila. Po zkušenostech z 1. svìtové netou¾ili ameriètí obèané po válce nové, a konec míru v Evropì se jich jakoby netýkal. Amerièané válku nechtìli a 12. bøezna 1939 odpovìdìlo 83 % Amerièanù na otázku. „mìla by být vojska USA odeslána do Evropy, aby tam bojovala proti Nìmecku?“ NE. Ještì 9. dubna 1939 bylo 95 % Amerièanù proti úèasti Spojených státù ve válce, kterou by Anglie a Francie vyhlásily Nìmecku. V létì 1939 však prùzkumy zjistily, ¾e více ne¾ 90 % Amerièanù by bylo ochotno bojovat, kdyby byly pøímo ohro¾eny USA.


24. srpna zveøejnil americký magazín Liberty první díl románu Freda Allhoffa Lightning in the Night (Blesk za noci) o fiktivní invazi Nìmecka do USA, kde byly i smyšlené novinové zprávy o amerických porá¾kách a koneèném vítìzství Nìmecka. Ve svìtle nìmeckého bombardování Anglie se bombardování New Yorku jevilo jako reálné. Náklad magazínu Liberty vzrostl a vylíèení váleèných škod a obìtí Amerièanù zpùsobilo, ¾e prosincový prùzkum veøejného mínìní po skonèení posledního dílu románové fikce zaznamenal 60% ochotu obyvatelstva postavit se po bok Anglii.


Válka s Japonském byla nevyhnutelná

Bìhem hospodáøské krize došlo ke zhroucení mezinárodního obchodu, na kterém bylo Japonsko závislé. Pokud se tedy chtìlo udr¾et mezi velmocemi muselo Japonsko získat nové trhy a zdroje surovin. Proto zaèalo expandovat na sever. Prvním krokem byl Mukdenský incident z 18. záøí 1931, jen¾ poskytl záminku k obsazení zbytku Mand¾uska a agresi vùèi Èínì.( V noci z 18. na 19. záøí došlo k výbuchu na trati Jihomand¾uské dráhy severnì od Mukdenu (Šen–jang, po nìm¾ japonské oddíly zahájily útok proti èínským vojskùm). Kdy¾ se Japonsko pokusilo v letech 1938 a 1939 zaútoèit na SSSR, utrpìla jeho Kuantungská armáda dvì tì¾ké porá¾ky v bitvách a okolí jezera Chasan a v bitvì na øece Chalchyn gol.


Jestli¾e tedy myšlenka „útoku na sever“ nevyšla, obrátili Japonci pozornost na jih. Roku 1940 vyhlásil americký prezident Franclin Delano Roosevelt zákaz vývozu ¾elezného šrotu do Zemì vycházejícího slunce. Od srpna 1941 se pokoušel japonský velvyslanec admirál Kièisaburó Nomura dojednat se státním tajemníkem Cordellem Hullem øešení. Japonsko po¾adovalo uznání „Velké východoasijské sféry spoleèného rozkvìtu“, co¾ USA odmítaly. Na to Japonsko reagovalo 27. záøí 1940 vstupem do Paktu tøí, Nìmecka, Itálie a Japonska. V èervenci 1941 japonská armáda obsadila Francouzskou Indoèínu. F. D. Roosevelt nechal 28. èervence 1941, jako reakci na tento èin, zmrazit japonská aktiva v amerických bankách, uzavøít americké pøístavy pro japonské lodì a spolu s Británií a Nizozemskem pøerušit dodávky ropy pro Japonsko, které muselo dennì odèerpávat ze svých ropných rezerv 28 000 tun. Nyní muselo Japonsko ustoupit tlaku USA nebo zaútoèit. 17. øíjna 1941 odstoupil premiér Fumimaro Konoe a na jeho místo nastoupil generál Hideki Tód¾ó. Ten se nebránil diplomatickému øešení, ale v pøípadì neúspìchu byl odhodlán dosáhnout svých cílù pomocí vojenské síly.


Nejvyšší americké vedení vìdìlo, ¾e vojenský støet je nevyhnutelný, jen oficiálnì nevìdìlo. kdy a kde k nìmu dojde. Roosevelt a jeho nejbli¾ší spolupracovníci to však bezpochyby vìdìli, potøebné zprávy jim tajné slu¾by dodaly, stejnì jako o nìco pozdìji dodal sovìtský špión Sorge Stalinovi zprávu, ¾e Japonsko nenapadne SSSR, co¾ umo¾nilo pøesun vojsk na obranu Moskvy. Intimní znalec tajných slu¾eb a expert na válku v Pacifiku Stinett mluvil se svìdky a pøezkoumal 200 tisíc úøedních písemnosti. Podaøilo se mu pøedlo¾it 129 odposlechnutých a dešifrovaných radiotelegramù japonské flotily, které Roosevelt zatajil. Tomu nasvìdèuje na jedné stranì odjezd letadlových lodí z Pearl Harboru a na druhé nepochopitelné chyby pøi informování velitelství Pearl Harboru o mo¾ném napadení.


Dne 5. prosince zachytila americká odposlechová slu¾ba metoorologické hlášení „Higaši no kaze ame“ (Východní vítr, déš»), co¾ byl japonský kód pro válku s USA. Vrchní velitel amerického námoønictva admirál Herold L. Stark obdr¾el o tomto hesle hlášení, ale nevìnoval mu nále¾itou pozornost. Druhý den byl zachycen a pøelo¾en telegram urèený velvyslanci Nomurovi. Ten se ji¾ dostal pøímo k prezidentu Rooseveltovi. Proto¾e admirál Stark byl v opeøe, odlo¾il prezident poradu na 7. prosinec.
7. prosince ve 13:00 hodin mìl pøedat velvyslanec Nomura japonskou nótu o vyhlášení války státnímu tajemníkovi Hullovi. Jeliko¾ ale v danou hodinu nebyla nóta pøelo¾ena celá, podaøilo se ji Nomurovi pøedat a¾ ve 14,20 hod., kdy u¾ byl Pearl Harbor napaden.


Vìrolomné a neoèekávané napadení spolu lidskými i materiálním ztrátami (2476 padlých) vyburcovaly americkou veøejnost, která prudce zmìnila názor na úèast ve válce.Ta se stala válkou svìtovou týden poté, kdy¾ vyhlásil Americe válku i Hitler.
Tento podrobný popis událostí poskytuje ètenáøi pøíle¾itost, aby na historických faktech poznal, jak se postupuje pøi prosazování strategických cílù mocných vlád.


Ivo Antušek

Støípky z dìjin propagandy - 1

Støípky z dìjin propagandy - 2