Dnes má podle obèanského i církevního kalendáøe svátek Bartolomìj. Toto pùvodnì aramejské jméno znìlo bar Talmai èili syn Talmajùv, pøièem¾ Talmai souvisí s hebrejským slovem telem znamenajícím brázda. Jeho otec byl patrnì oráèem. Dalo by se tak s nadsázkou øíci, ¾e Bartolomìj byl synem "starého Brázdy".
Nejznámìjším nositelem tohoto jména byl apoštol Bartolomìj, který se však pùvodnì jmenoval Nathanel, v pøekladu Bùh dal. Narodil se nìkdy v prvním století v Káni v Galilei. Podle tradice se dostal k Je¾íšovi prostøednictvím apoštola Filipa. Kdy¾ jej Kristus poprvé uvítal, øekl prý: "Hle, pravý Izraelita, v nìm¾ není lsti." Bartolomìj patøil k vìrným apoštolùm a po smrti svého mistra se vydal šíøit køes»anství do Arménie, Indie a Mezopotámie. Tam se proslavil svou schopností uzdravovat nemocné a zvláštì se zamìøoval na posedlé. Dokonce prý vyléèil i dceru arménského krále Polimia, který ovšem nejprve musel s celou rodinou pøestoupit ke køes»anství. Pohanští knì¾í v èele s panovníkovým bratrem však Bartolomìje úkladnì zajali a krutì muèili. Pak soudce vynesl strašlivý ortel - perský trest smrti. Poprava spoèívala v tom, ¾e odsouzenci byla za ¾iva sta¾ena kù¾e.
Jiné prameny však tvrdí, ¾e Bartolomìj byl s»at meèem. Rok a místo úmrtí také není zcela jasné. Od konce desátého století odpoèívají ostatky muèedníka a apoštola v kostele svatého Bartolomìje na tiberském ostrovì v Øímì. Tento chrám nechal vystavìt císaø Ota III. na místì antického Eskulapova chrámu. Lebka svatého Bartolomìje je však od roku 1238 ulo¾ena v dómì ve Frankfurtu nad Mohanem. Tento muèedník byl v¾dy velmi uctíván a je patronem mnoha mìst a ¾ivností. Na prvním místì je samozøejmì ochráncem Frankfurtu nad Mohanem, dále Maastrichtu, Altenburgu, ale také Plznì. Vedle biskupství lutyšského se pod jeho ochranu utíkají také horníci, øezníci, knihaøi, krejèí, sedláci, vinaøi, pekaøi, pastevci, sedláøi, ko¾eluhové, ševci a štukatéøi. Jednou z nejznámìjších tradic ve vztahu ke svátku svatého Bartolomìje je "almská pou»", pøi které ji¾ od sedmnáctého století putují obyvatelé rakouského místa Alm do St. Bartholomä u jezera König v berchtesgadenském kraji. Plní tak dávný slib, který dali svatému Bartolomìjovi po skonèení morové epidemie.
Horší vzpomínky na svátek tohoto svìtce mají ve Francii. V roce 1572 se toti¾ o bartolomìjské noci konala paøí¾ská krvavá svatba. Z pøíkazu Kateøiny z Medici povra¾dili vojáci dva tisíce protestantských Hugenotù.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie køestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává pøehled o vzniku a pùvodu našich jmen jak je nalézáme v kalendáøi, jako¾ i o mnoha významných osobách, které je nosily.
