nejrùznìjších událostí v nezmìnitelné posloupnosti, ale všichni máme køestní jména, která do nìj byla po staletí zapisována. Zvyk obsadit všechny dny kalendáøního roku jmény se rozšíøil v poèátcích køes»anství a jmen je dnes podstatnì více ne¾ dnù v roce. Proto není nic neobvyklého, ¾e na ka¾dý kalendáøní den pøipadá hned nìkolik jmen najednou.
V našem seriálu pátráme po jejich pùvodu nebo si pøipomínáme tøeba významné nositele tìchto jmen. Budeme rádi, kdy¾ nám v tomto hledání pomù¾ete. Víte-li nìjakou legendu nebo znáte-li pøíbìh, pojící se se jménem v kalendáøi, napište nám ho info@seniortip.cz a staòte se spoluautory tohoto seriálu.
Svátek má Bernard
Svatý Bernard ctil pravdu a právo. Jméno Bernard dnes uvádí jak v obèanský, tak i církevní kalendáø. V pøekladu znamená tvrdý jako medvìd. Patronem tohoto jména je Bernard z Clairvaux, který se narodil ve Fontaines u Dijonu roku 1090, zemøel v Clairvaux roku 1153 a kanonizován byl roku 1174.
Svatý Bernard je pova¾ován za zakladatele cisterciáckého øádu. Byl jedním ze šesti synù burgundského šlechtice a po krátkém váhání se v roce 1113 rozhodl vstoupit do nového kláštera v Citeaux. Spolu s ním tam vstoupili i jeho ètyøi bratøi a další pøátelé. Jeho èinnost dosáhla takového vìhlasu, ¾e éra, kterou ¾il, nazývají historikové "bernardinským stoletím". Mìl také podíl na organizaci køí¾ových výprav. Jeho jméno je neodmyslitelnì spojeno s Vézelay. V této burgundské bazilice pronesl o velikonocích roku 1146 tak pøesvìdèivé kázání, ¾e jak král Ludvík VII. tak i ostatní velmo¾ové pøijali bez váhání køí¾ a vytáhli do Palestiny osvobodit Bo¾í hrob.
Bernard se vydal také do dalších zemí, tak¾e v roce 1147 stál v jednom šiku s Ludvíkem nejen císaø Konrád III., ale také èeský kní¾e a pozdìjší král Vladislav. Køi¾ácká výprava však nepøinesla ¾ádný zisk a také pokus o dobytí Damašku zcela ztroskotal. Bernard se z toho u¾ nikdy nevzpamatoval, ale v øeholní práci neustával. Po celý ¾ivot zùstal prostým a pokorným mnichem. Zemøel po tì¾ké ¾aludeèní chorobì 20. srpna roku 1153 ve vìku tøiašedesáti let. Spolubratøi Bernarda pochovali v opatství Cluny, ale èasem jeho ostatky pøenesli do Clairvaux.
Za svatého jej prohlásil 18. ledna 1174 pape¾ Alexander III. a Pius VIII. ho v roce 1830 zaøadil mezi církevní uèitele. Pøes všechnu laskavost a vstøícnost, kterou oplýval, byl v¾dy nesmlouvavým bojovníkem za pravdu a práva potøebných. Kritizoval rozmaøilost duchovenstva a tvrdì odsuzoval pronásledování ®idù. Napsal také øadu pozoruhodných dìl, napøíklad O lásce k Bohu.
Ve svých spisech i kázání široce vyu¾íval bible. Emociální zaujetí vyzaøující z jeho textù má dodnes pùsobivý vliv. Byl velmi cenìn lidmi nejrùznìjších pøesvìdèení i temperamentu a brzy obdr¾el pøízvisko „doctor melifulus“ – uèitel sladký jako med.