Deník paní uèitelky – 8
Svìøím se vám s ú¾asným zá¾itkem. Ani nevím, pokolikáté u¾ to pro¾ívám, ale nikdy mì to nepøestane dojímat.
Umíme u¾ èíst dvì písmena. M a A. Také jsme z nich zkoušeli slo¾it slabiku. Není to nic lehkého, místo m-a pøeèíst ma. Ale nakonec se to povedlo. A pak to pøišlo. Èteme má a potom ma. A znovu má a ma. Najednou to dìtem docvaklo.
Dìtské oèi se nejdøív otevøely údivem a pak radostí. Koukají po mnì, èekají… „No jo, u¾ umíte pøeèíst maminku“, ujiš»uji ty, kteøí stále nemohou uvìøit, co u¾ doká¾í a moc je chválím. Pak ètou jeden po druhém, ka¾dý sám. Pomalu, sna¾ivì, pøekvapeni sami sebou.
Bylo 1. øíjna. „Moji“ prvòáci pøeèetli své první slovo – to nejkrásnìjší a nejdùle¾itìjší na celém svìtì. Máma.
Ten den se stala ještì jedna zajímavá událost, ze které jsou pøilo¾ené fotografie. U¾ jsem psala, ¾e máme „kamarády“ v 9.A. Hned zpoèátku školního roku vyrazili samostatnì ve dvojicích s prvòáky na výlet po škole. Jejich úkolem tentokrát bylo pomoci nám s prvními krùèky v poèítaèové pracovnì.
Mladší dìti ihned toho svého popadly za ruku a svým suverénním ahoj a èau daly najevo, ¾e k sobì patøí. Potom všichni vyrazili k poèítaèùm. 15letá dìvèata jsou skvìlými peèovatelkami, ale pøíjemnì pøekvapili i kluci.
Bylo roztomilé pozorovat mladého „mu¾e“, který malé holèièce ukazuje, jak ve virtuální šatnì pomocí myši vybrat obleèení na panenku. „Vidíš, tohle jsi ty u zápisu a takhle to v naší škole vypadá pøi MDD- to jsi byl ještì ve školce,“ ukazují dìtem na PC fotografie z naší školní fotogalerie. Pro mròata to byl zá¾itek ohromný.
Devá»áci o nás peèují v rámci pøedmìtu „rodinná výchova“, celá akce – zatím velmi úspìšná a plánovaná prùbì¾nì na celý rok- se jmenuje Dìti uèí dìti. Pøíštì, a¾ zaène trochu víc foukat vítr, plánujeme spoleèné pouštìní drakù. U¾ dnes se dvojice malý-velký zaèaly domlouvat na „technických“ podrobnostech.
Snad nám ¾ádné z dìtí neodletí, urèitì vám dám vìdìt.
Eva Procházková
Další èlánky autorky: