Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Èlovìk a jeho doba
 
U¾ nìkolikrát jsem se s vámi podìlil o své dojmy z èetby kní¾ek pùjèených v knihovnì. Tentokrát mì zaujala skoro 850stránková kniha  amerického profesora politologie Wiliama Taubmana, její¾ pøesný název je v titulku tohoto ètení. Zprvu jsem mìl v úmyslu interpretovat obsah vlastními slovy, ale po pøeètení zálo¾ky jsem se rozhodl ji pou¾ít. Lépe bych to asi nezvládl.
Na Nikitu Chrušèova si mnozí vzpomínají jako na sovìtského vùdce, který ve Spojených národech bušil botou do stolu, ale ve skuteènosti to byla jedna z nejdùle¾itìjších postav XX. století. Podílel se na hrozných zloèinech stalinismu, ale pøi tom si dokázal zachovat lidskost. Jeho odvá¾ná snaha o zreformování komunismu, pøi ní¾ Stalina odsoudil a miliony jeho obìtí propustil a rehabilitoval, pøipravila pùdu pro koneèné zhroucení onoho systému. Jeho nemotorné pokusy o zmírnìní studené války odstartovaly její nejnebezpeènìjší krize v Berlínì a na Kubì.
Chrušèov, který byl vládcem Sovìtského svazu v prvním desetiletí po Stalinovì smrti, zanechal ve své vlasti i ve svìtì rozporuplnou stopu. A víc ne¾ to – v jeho ¾ivotì a kariéøe se zrcadlí celá sovìtská éra: revoluce, obèanská válka, hladomor, kolektivizace, industrializace, teror, svìtová válka, studená válka stalinismus i poststalinismus.
Tato kniha, která je prvním a komplexním ¾ivotopisem Chrušèova, a vùbec kteréhokoliv sovìtského vùdce, vychází z celé øady zdrojù, je¾ se zpøístupnily po pádu Sovìtského svazu, protkává Chrušèovovy osobní triumfy i tragedie vítìzstvími i porá¾kami jeho vlasti. Èerpá z novì otevøených archivù v Rusku a na Ukrajinì, z autorových návštìv v místech, kde Chrušèov ¾il a pracoval i z rozsáhlých pohovorù s pøíslušníky Chrušèovovy rodiny, jeho pøáteli, kolegy, podøízenými a diplomaty, kteøí se sním utkávali. Wiliam Taubman vede kroniku Chrušèovova ¾ivota od skromných poèátkù v chudé rolnické osadì a¾ po nepravdìpodobný postup do nejbli¾šího okolí Stalina, ohromující neèekané vítìzství ve smrtícím souboji o následnictví po diktátorovi a zará¾ející zvraty štìstìny, které vedly k jeho náhlému a neslavnému sesazení v roce 1964. Strhující historický pøíbìh se tu snoubí s pronikavou psychologickou  i politickou analýzou, a to vše je vroubeno napínavým ¾ivotem èlovìka, jeho¾ dráha je zosobnìním jeho dìjinné doby.
 
Tolik na zálo¾ce, a pokusím se pøipojit pár svých poznámek.
Chrušèov byl velmi inteligentní, ale velmi nevzdìlaný, co¾ si uvìdomoval. Nìkolikrát se pokusil si vzdìlání doplnit, ale nikdy svou snahu nedokonèil a nechal se zahltit stranickou èinností. Byl výborným øeèníkem, který si umìl získat posluchaèe a rád se stýkal s prostými lidmi. V publikaci se podrobnì líèí vnitrostranické pùtky o vliv, atmosféra strachu, i Stalinovy machinace s funkcionáøi. Našinec také získá obraz skuteèných dìjin SSSR, které oficiální sovìtská historiografie totálnì pøekroutila a které nám byly donedávna nedostupné. Líèení èistek, pogromù, hladomoru, vyvra¾ïování, se ète jako nejhrùznìjší thriller, který však byl dìsivou skuteèností.
Pro nás je mj. zajímavé líèení ukrajinského partyzánského odboje proti stalinské moci za závìr války a po jejím skonèení, které bylo oboustrannì nesmírnì ukrutné. Na nìm se podílelo i  Èeskoslovensko bojem proti tzv. banderovcùm. Nièivé kvóty zemìdìlských povinných dodávek zpùsobily, ¾e na Ukrajinì se po válce rozšíøil hladomor a kanibalismus.  To prosím v dobì, kdy nám SSSR dodával po neúrodì v ÈSR obilí. Je to hrùzná pøedstava, ¾e jsme ¾ili díky Stalinovì obilí v dostatku, zatímco na Ukrajinì øádil hladomor…
Podrobnì se v publikací líèí XX. sjezd KSSS, na nìm¾ Chrušèov pronesl projev odsuzující Stalina za záva¾né zneu¾ívání moci, hromadná zatýkání, deportace statisícù lidí a popravy bez soudu nebo normálního vyšetøování, za absurdní a šílená obvinìní atd. Dokonce prý popichoval Molotova, Malenkova, Kaganovièe a Vorošilova, aby své chování ve Stalinovì dobì vysvìtlili. Byl to projev, jen¾ ohromil nejen delegáty sjezdu, ale celou sovìtskou veøejnost, která se s ním postupnì seznámila. Jen tento odvá¾ný projev by staèil k jeho zaøazení mezi nejvýznaènìjší svìtové historické osobnosti.
Chrušèovùv projev mìl ohromný ohlas mezi polskými komunisty, kde došlo k takovému neklidu, ¾e tam Nikita osobnì s poèetnou suitou generálù nepozván pøijel. Málem došlo k obsazení Polska sovìtskou armádou, ale její postup byl nakonec zastaven.
Horší situace byla v Maïarsku, kde studenti po¾adovali reformy a strhli Stalinovu sochu. Prùbìh tìchto událostí si znovu pøipomeneme za pár týdnù v øíjnu. Chrušèov váhal se zásahem, dokonce se radil i s Maocetungem i Titem. Nakonec sovìtské jednotky Maïarsko obsadily…
Pozoruhodné je líèení Chrušèovovy mezinárodní politiky, èínsko–sovìtských vztahù, Chrušèovovy touhy být pozván do USA, styky se západními politiky a jejich názory na sovìtského vùdce. Chrušèov  pøedstíral  vlastnictví velkého poètu mezikontinetálních raket a zvelièoval sílu a odhodlání SSSR. Pøi zahranièních návštìvách se choval neformálnì a¾ buransky a pøivádìl své partnery v ú¾as. Podrobnì se líèí berlínská a kubánská krize a èlovìk, mající zájem o dìjiny, ète knihu jak napínavou detektivku.
Chrušèovovi se podaøilo zmaøit jeden pokus o své svrhnutí, avšak druhý, pozdìjší pokus, uspìl. Byl sice varován, o pøípravì vìdìl, ale zdá se, ¾e u¾ byl unaven a nevìdìl, jak dál. Hospodáøské potí¾e rostly, v kvìtnu 1962 byl vydán výnos, jim¾ se zvýšily ceny masa a drùbe¾e o 35 % a másla a mléka o ètvrtinu. To vyvolalo protesty, stávky a nepokoje. V Novoèerkassku dokonce v dùsledku zvýšení norem poklesly a¾ o 30 % výplaty, došlo ke stávce zastavení provozu na dráze. Milicionáøi byli zahnáni davem na útìk, stejnì jako vojáci v obrnìných transportérech. Nakonec napochodovalo 10 000 lidí na námìstí, a  kdy¾ varovné výstøely neuspìly, rozlehla se ostrá støelba, po ní¾ zùstalo na zemi 23 mrtvých a 87 ranìných, z nich¾ 3 pozdìji zemøeli. Nebyly to jediné demonstrace potlaèené silou a podle syna Sergeje krveprolití trápilo otce a¾ do smrti.
V posledních letech své vlády trávil a¾ polovinu roku na zahranièních návštìvách, co¾ se mu nevyplatilo. V øíjnu 1964 byl autokrat, který mlel z posledního, koneènì sesazen. ®il na venkovì, nadiktoval své pamìti, pøe¾il nìkolik infarktù a  v roce 1971 zemøel. Bylo mu 77 let.
 
Ivo Krieshofer