Ludìk Horký: Jílové u Prahy
Jílové u Prahy - první písemná zmínka o Jílovém pochází z roku 1045. U¾ více ne¾ 650 let se mìsto honosí pøízviskem „královské zlatohorní“. První datovaná zpráva o mìsteèku Jílovém pochází z 13. záøí 1331 - zástavní listina Oldøicha Zajíce z Valdeka. Roku 1992 byl støed Jílové u Prahy uznán za mìstskou památkovou zónou.
Radnice byla pùvodnì vì¾ovou tvrzí postavenou ve 14.století, a patøí mezi nejcennìjší budovy. Radnici koupil v roce 1686 baron z Engelflussu a následnì ji po tahanicích prodal tehdejšímu primátorovi mìsta Ignáci Ferdinandu Schönpflugovi. Primátor poboøenou vì¾ bez støechy daroval obci na stavbu radnice. Ta byla v letech 1708 - 1724 vystavìna do nynìjší podoby. V roce 1854 pøistavìla obec k vì¾i vedlejší budovu a v roce 1855 vìzení. Po sní¾ení terénu námìstí se pùvodní sklep stal dnešním pøízemím. V roce 1997 byla dokonèena rozsáhlá rekonstrukce celého radnièního komplexu.
Z dalších památek stojí za zmínku kostel svatého Vojtìcha na námìstí, dùm Mince v kterém je umístìno regionální muzeum, kostel Bo¾ího tìla a kaple svatého Václava.
Kostel sv. Vojtìcha - pùvodní románský kostel pocházející asi z poloviny 13. stol. a byl zasvìcen sv. Mikuláši. Mnohými pøestavbami se však jeho podoba velmi zmìnila. Délka kostela je pøibli¾nì 40 m, nejvìtší šíøka 12 m. Presbytáø je gotický, mezi ním a lodí je ètvercový chór, nad kterým je postavena vì¾. Její tíha spoèívá na tøech obloucích, jen ji¾ní zeï je plná. Dnešní podobu získal kostel v letech 1848-57, kdy byla zvýšena vì¾ na dnešních 45 m, pìt románských oken nahradila dvì vysoká goticky zaklenutá okna, støecha zùstala jehlancová.
Kostel Èeskoslovenské církve husitské - je moderní stavbou, s kterou bylo zapoèato v roce 1935 a v roce
1936 byl kostel posvìcen a slavnostnì otevøen. Interiér kostela je jednoduchý, bez cenných soch a obrazù. Z vì¾e kostela je pìkný pohled na Jílové a okolí.
Kaple sv. Václava v Lázních - v okrajové západní èásti mìsta Jílového, zvané Láznì, stojí kaplièka sv. Václava. Pod kaplièkou se nachází pramen s vodní nádr¾í, z které vytéká pak voda ke studánce umístìné pod kaplièkou. Pramen má podle staré povìsti schopnosti léèebné. Nad pramenem byla nejdøíve vystavìna døevìná kaplièka. V pozdìjší dobì byla nahrazena zdìnou. Spodní èásti je klenutá a slou¾í pro vlastní pramen, nahoøe je øešená jako vlastní kaplièka.
Kostel Bo¾ího Tìla - jednolodní stavba s jednoduchým ranì gotickým portálkem na ji¾ní stìnì lodi. Západní portál lodi byl nahrazen barokním. Okna lodi i presbyteria jsou barokní. Západní štít sedlové støechy s volutovými køídly je rovnì¾ barokní. Ji¾ v roce 1392 se zde pøipomíná kaple Bo¾ího Tìla. V roce 1680 byl zde ji¾ kostel, který však pozdìji zpustl, a byl opraven a¾ hrabìtem Arnoštem z Valdštejna v roce 1884. Kostel Bo¾ího tìla je høbitovní a byl postaven pro potøeby horníkù, aby mìli mo¾nost vykonat bohoslu¾bu pøed vstupem do dolu. Bo¾ímu tìlu byl zasvìcen ve 14. století. V pozdìjší dobì byl kolem kostela vybudován i høbitov.
Více fotografií si prohlédnete ve fotogalerii (klikni)
* * *
Foto archiv autora
Zobrazit všechny èlánky autora