Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Svatava je vlastnì strá¾kyní
 
Dnes má svátek podle obèanského kalendáøe Svatava. Svatava byla ve starších dobách protìjškem jména Luitgardy. Pùvod jména je slovanský a nejde o pøeklad, ale slovanské slovo „svet“, znamená silný. Trochu také odpovídá slovu „gard“ ve jménì Luitgarda, co¾ znaèí - strá¾ce.  Mù¾eme tedy øídi, ¾e Svatava je vlastnì strá¾kyní.
Významnou Svatavu znají také naše dìjiny. Se Svatavou, dcerou polského kní¾ete, se o¾enil roku 1053 pøemyslovský kní¾e Vratislav II., (vládl v letech 1061 a¾ 1092). Svatava byla jeho tøetí man¾elkou a pøinesla Vratislavu II. velké štìstí. Roku 1085 byl Vratislav II. korunován na prvního èeského krále a jeho man¾elka Svatava se tedy stala královnou.
 
Podle církevního kalendáøe slaví dnes svátek patron chudých, tìšitel zarmoucených a pøítel všech utlaèovaných - Ignác z Láconi. Jméno Ignác znamenalo, ¾e jeho nositel je urozeného rodu. Základem je snad latinské Egnatius, které má tento význam.
 
Narodil se asi roku 1701 v Láconi na Sardínii. Pocházel z chudé rolnické rodiny. Ve dvaceti letech vstoupil do kapucínského øádu. Jeho ¾ivotní náplní se vedle modlitby stalo sbírání almu¾en. Modlil se rù¾enec a pøitom tiše procházel ulicemi pøístavu. Byl otcem chudých, tìšitelem zarmoucených a pøítelem všem utlaèovaným. Mìl dar proroctví a snad i zázrakù. Pohøben byl v kapucínském kostele Cágliari.

Pùvodní Ignácovo jméno bylo Vincenc Peis. V dìtství pásl ovce a další dobytek. Jednou tì¾ce onemocnìl a udìlal slib, ¾e jestli se uzdraví, vstoupí do kláštera. Za delší dobu se uzdravil a na slib pozapomnìl a¾ do doby ne¾ ho shodil kùò, který se pod ním splašil. Bylo to roku 1721.
Brzy nato odešel do kapucínského kláštera v Buoncammino u Cágliari. Tam slo¾il slib jako laický bratr Ignác. V klášteøe byl prý nejdøíve krejèím. Vynikal pokorou, láskou a dalšími ctnostmi, pro které byl vybrán jako prosebník a sbìraè almu¾en. Almu¾ny byly jeho starostí po celých 45 let. Od roku 1736 putoval ka¾dý den a za ka¾dého poèasí, aby vyprošoval milodary. Na druhou stranu pomáhal chudákùm, zejména dìtem a nemocným. Pøi svém poslání zaèal vidìt do lidských srdcí a radit i v bezvýchodných situacích. Poznával vìci skryté, dokázal pøedvídat a léèit nemocné.
Podle legendy se nikdy nestavoval u nemilosrdného lichváøe, a¾ ho k jedné návštìvì pøemluvil peèovatel o chudé. Tehdy se ukázalo, ¾e sice dostal pytel potravin, ale kdy¾ ho otevøeli, kapala z obsahu krev. Tím mìlo být poukázáno na to, ¾e jen poctivé je po¾ehnané a to, na èem lpí nìjakým zpùsobem "krev" druhých a je neoprávnìnì získané, nehodí se k darùm. Je-li obsah legendy pravdivý, nemilosrdný lichváø mohl být schopen dávat jen proto, aby se pak pyšnil dobrotivostí. Takové dary se Bohu nelíbí a proto se nelíbily ani Ignáci.
Nìkteré zprávy popisují Ignáce jako støednì vysokého, vzpøímeného, s šedivými vlasy, dùstojným chováním, nì¾ného, jemného a peèlivého mnicha. Nìkde se uvádí, ¾e ke konci ¾ivota onemocnìl a oslepl. Kdy¾ zemøel, pøicházelo k jeho rakvi po tøi dny nespoèetné mno¾ství lidí.
Piem XII. byl v roce1940 blahoøeèen a roku1951 kanonizován.
 
Další dnešní svìticí podle církevního kalendáøe je Lucina z Anicia.
Lucina bylo pùvodnì jméno staroøímské bohynì, která ochraòovala ¾eny. Pozdìji se tak øíkalo bohyni Junonì, zvláštì za její pomoc pøi porodech. Základem jména je latinské slovo lux znaèící paprsek nebo svìtlo. Lucina je tedy tou, která pøináší svìtlo. Skuteènost, ¾e nositelem jména byla bohynì, toto jméno ještì povyšuje.
Lucina z Anicia ¾ila v letech 210 a¾ 304 v Øímì a církvi významnì slou¾ila tím, ¾e pochovávala muèedníky v Øímì a¾ byla sama ve vysokém vìku umuèena pro víru bìhem Diokleciánova pronásledování.
(zdroj – internet)
Jan Kareta