Karolinum
je symbolem univerzity Karlovy. Je to nejstarší dùm pra¾ské univerzity, patøí jí od roku 1383, kdy král Václav IV. získal pro kolej pra¾ského uèení jeden z výstavných palácù. Palác nechal vystavìt královský mincmistr a bankéø Johlin Rotlev, který zbohatl, mimo jiné, ve støíbrných Horách Kutných. Po stavebních úpravách slou¾ilo Karolinum jako sídlo pra¾ským profesorùm, kteøí zde bydleli a vyuèovali, ale také bylo shroma¾dištìm univerzity a rezidencí rektora.
Stavební úpravy v dobì renesanèní nezanechaly velké stopy, novou podobu dostalo Karolinum a¾ ve velké barokní pøestavbì, která byla v letech 1715 a¾ 1718. Pøestavbu vedl architekt František Maximilián Kaòka. Kolej pøi ní dostala charakteristický barokní portál v ®elezné ulici. Další, velkou pøestavbu, prodìlalo Karolinum v letech 1945 a¾ 1959, kdy byla budova rekonstruována a dostala èestné nádvoøí se slavnostním vstupem. Na nádvoøí dominuje kašna s tøemi lvy od sochaøe S. Hanzlíka z roku 1968. Rekonstrukci tehdy provedl architekt Jaroslav Fragner. Fragner zachoval støedovìké stavební èásti a vytvoøil krásný architektonický celek. Poslední rekonstrukce byla provedena v letech 1996 a¾ 1997 a realizoval ji architekt Tomáš Šantavý. Do Frangerovy koncepce ale mnoho nezasahoval. Dr¾el se toho, ¾e Karolinum je slavnostní sídlo univerzity. Novì byl zøízen pøednáškový sál v pøízemí, tak zvaný Císaøský sál, a zasedací místnosti v suterénu, byly postaveny i výtahy, byla provedena rekonstrukce technického zaøízení a modernizováno ozvuèení Velké auly. Císaøský sál dostal své jméno podle portrétù císaøovny Marie Terezie a jejích synù Josefa II. a Leopolda II. Obrazy namalovala v roce 1799 malíøka Barbara Kafftová-Steinerová. Portréty tøí profesorù pra¾ské lékaøské fakulty na boèní stìnì sálu jsou také jejím dílem.
Centrální prostor Karolina tvoøí Velká aula, v prvním poschodí je slavnostní shroma¾dištì, sál, kde se konají imatrikulace a promoce studentù a absolventù. V jejím èele je umístìn velký gobelín, v jeho¾ støedu jsou vetkány motivy z nejstaršího peèetidla Karlovy univerzity - kleèící Karel IV., zakladatel univerzity pøedává patronu èeských zemí, svatému Václavovi, zakládající listinu. Jsou zde i úryvky z Karlovy zakládající listiny a symboly univerzitních fakult. Po pravé stranì gobelínu je socha Karla IV. od sochaøe K. Pokorného z roku 1950. Na èelní stranì Auly jsou znaky korunních zemí Èeského království. K nestarším patøí boèní gotický portál nazvaný Husova branka a ranì barokní vstupní portál. Jsou zde i barokní varhany, které pocházejí z jezuitského kláštera v Chomutovì.V pøedsíni Malé a Velké auly se nachází portréty pra¾ských arcibiskupù, kteøí vykonávali úøad univerzitních kancléøù. Nejstarší je portrét kardinála Arnošta Vojtìcha Harracha - je to dobová kopie ze 17. století. Nad portréty je umístìn kamenný erb Rotlevù. Nad schodištìm pøed vstupem do Velké auly se nachází pamìtní deska, vìnovaná obìtem totalitních re¾imù a obìtem z druhé svìtové války. U paty schodištì je umístìna busta JUDr. Milady Horákové, absolventky Univerzity Karlovy.
Malá aula hrála dost významnou úlohu v univerzitním ¾ivotì, zde se konaly volby rektorù pra¾ské univerzity.V prvním poschodí se nacházejí representaèní prostory rektora.
Olga Kotaèka