Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Albert,
zítra Cecílie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z Lipské hory na Oltáøík


Lipská hora (688,5 metrù vysoký znìlcový vrch), je impozantní a dùstojná, je to osmá nejvyšší hora Èeského støedohoøí.

 

    

 

Vystoupat na Lipskou horu bylo dlouho mým pøáním. Ten den pøišel 31. kvìtna 2012, kdy jsem vyjela do hor se svou pøítelkyní. Cestu zaèínáme v Medvìdicích, pøes louky po èervené turistické znaèce. Tráva je vysoká, pøerostlá, stezka málo prošlapaná, mokrá, kalhoty mám zmáèené velmi rychle. Naštìstí zaboèíme zhruba po 300 metrech do lesa, kde èervená znaèka prochází úboèím, jakýmsi høebínkem, vpravo i vlevo je hlubší pøíkop, všude plno rostlinek pstroèka dvoulistého. Jdeme typickým smíšeným støedohorským lesem, dubohabøiny, kvìtnaté buèiny, bøízky, sem tam jehliènan.

 

  

 


Narazíme na vyšlapanou stezku bez znaèky. Kamenitý, pøíkrý terén a jde se vzhùru. Nevím, proè cesta na vrchol nemá znaèení, vypadá to, ¾e touto neznaèenou cestou nahoru musí ka¾dý, kdo se chce pokochat výhledy a rostlinami. Na ochranu teplomilných spoleèenstev rostoucích na skalách a sutích byla zøízena v roce 1951 pøírodní rezervace.

 

  


Lipskou horu nazývají místní Medvìïák nebo také Hadí hora, naštìstí na ¾ádného zástupce ¾ivoèišné øíše nenarazíme. Moc jsem se tìšila na výhledy, údajnì mù¾e být vidìt a¾ okraj Prahy. Rozhled však nic moc, obzor zam¾ený, hory skoro poschovávané, ale i to málo stojí za to, vidíme Lovoš, Koš»álov, Solanskou horu, Oltáøík. Pøímo na vrcholku jsou nádherné, obrovské kamenné bloky, pøímo plata, kde se i dobøe odpoèívá. Škoda, ¾e tato plata lákají pravdìpodobnì omladinu a skoro všechna jsou poèmárána nevhodnými nápisy, nìkterá data jsou více jak 12 let stará, nechápu to. Øíkám si - proè je tøeba se takto zviditelnit??? Poslechneme jak rezonuje tato magmatická hornina, barvy svìtle šedé a¾ nazelenalé, staèí »uknout dvìma kameny o sebe, opravdu zní.

 

  


Prochodím si vrcholovou èást, ba dokonce místy i pokleknu, rostlinstvo nezklamalo. Najdu nádhernou rù¾i galskou, hvozdík sivý, bìlozáøku liliovitou, medvìdici lékaøskou, kakost krvavý, hadinec obecný, diviznu, spoustu modøence tenkokvìtého, miniaturní zvoneèky rostoucí pøímo v kamenných štìrbinách. Nikde ani èlovíèka, ticho vyruší jen ptaèí dravci, které jsme mo¾ná vyrušily, sídlí pravdìpodobnì ve skále a vznosnì nad námi zakrou¾í.
Posléze musíme z hory dolù, stejnou pøíkrou kamenitou stezkou, naštìstí vpravo i vlevo vedle stezky jsou záchytné stromy a keøe. Sejdeme bez úhony dolù, den je krásný, dlouhý, zmìníme rozhodnutí a pokraèujeme dále po èervené turistické znaèce, hodláme se napojit na modrou a dojít na Oltáøík.

 

  


Èervená znaèka pokraèuje po málo frekventované silnici. Najednou vpravo sva¾itá louka posetá snad stovkami nádherných rostlin, ozáøených sluníèkem. Je to rdesno hadí koøen, takové mno¾ství jsem dosud nevidìla, rostliny jsou vysoké, témìø pod kolena, krásnì se vyjímají, stojí si pyšnì jakoby vìdìly, ¾e jim to sluší. Rdesno hadí koøen se v minulosti pou¾ívalo jako protilátka pøi hadím uštknutí. Na Lipské nebo také Hadí hoøe jsme se v tento den s hadem nepotkaly. Zajímavé je, ¾e na druhé stranì silnice vlevo, roste nìkolik hlístníkù hnízdáku, neèekala jsem je.


Objeví se odboèka na modrou znaèku a vzhùru na Oltáøík, co¾ je solitérnì stojící èedièová kupa, vysoká 565 metrù, témìø a¾ k vrcholu zalesnìná. Opìt kamenitá cesta, skorá pár metrù pøed zøíceninou hrádku objevíme rostliny lilie zlatohlavé, ale ještì nekvetou. Poupata jsou malá, poèítám, tak deset dnù ne¾ se uká¾í v celé kráse.


Rozhled z Oltáøíku je trochu lepší, ale stále ne to, co bych si pøedstavovala. Vidíme Lipskou horu, odkud jsme právì pøišly, Solanskou horu, Milešovku, Kleteènou. Pøímo na zøíceninu hrádku pøichází skupina nìmeckých turistù i s dìtmi. Zøejmì mají tuto lokalitu v oblibì, ji¾ jednou jsem takovou skupinu zde potkala. Zaujmou mì nádherné rostlinky rozchodníku ostrého, jak ¾ijí v perfektní symbióze s kamenným zdivem. Pohledný je i kozlík lékaøský, zbytky taøice, i rozkvetlý keø èerného bezu má svùj pùvab.

 

  


Nedá se nic dìlat, asi po 20ti minutách musíme z Oltáøíku, cesta nás èeká dlouhá. Je nádherná, po modré turistické znaèce, lesem a mezi poli. Procházíme opuštìnými tøešòovými sady, vidíme nálety špaèkù, jsou to pøímo letky, na zemi jsou zbytky jejich hodování. Potká nás štìstí, jeden strom se skoro zralými plody nechají bez povšimnutí, tak mù¾eme také okusit v poslední kvìtnový den nìkolik raných májovek. Nad poli létají skøivani, pozorujeme jejich chvìjivý, tøepetavý let a snad zpívají i nám.

 

  


Otáèíme se, hrádek Oltáøík se tyèí nad námi, louèíme se a dojdeme do Døemèic na autobusovou zastávku a zaène pršet. V Lovosicích pøesedneme na rychlík smìr Praha, pocit dobré nálady z krásné pøírody našeho milovaného Èeského støedohoøí zùstane v srdci hodnì dlouho. S pøítelkyní jsme pùvodnì nemìly v úmyslu vyšlápnout dva tak rozdílné kopce, jeden znìlcový, druhý èedièový, ale prostì to tak vyšlo. Domù mi veèer pøichází textová zpráva, ¾e je jen škoda, den by mìl trvat ještì déle.


Tak zase jindy a mo¾ná i na nìkterém jiném místì.


Kvìta Roznìtínská

 

Další èlánky autorky:

Královna Èeského støedohoøí

Tøeboò - magická kráska

Ulrika von Lewetzow a Tøebívlice

Romantický malíø W. Riedl

Z botanických zahrad v Praze

Loupe¾nická legenda

Krásná Atalanta

Sidonie Nádherná