Amor a Psyché
Na úvod bych mìl asi upøesnit, ¾e øecký Erós je toto¾ný s øímským Amorem a ¾e tenhle pøíbìh je pøíbìhem syna Afrodity a jedné z dcer anatolského krále, její¾ jméno, Psyché, je v øeètinì také výrazem pro lidskou duši.
Mladá Psyché byla prý kráska z nejvìtších a svou krásou pomalu zastiòovala i samotnou bohyni. Nejen z našich pohádek víme, ¾e nìkteré krasavice velmi ¾árlí na jinou krásu ve svém okolí. A tak Afrodita ulo¾ila svému synovi nehezký úkol. Mìl svým šípem zasáhnout Psyché tak, aby se zamilovala do nejobyèejnìjšího a nejbìdnìjšího mu¾e na zemi. Ovšem Amor také podlehl kráse Psyché a svùj úkol nesplnil.
Potom je ten pøíbìh hodnì pohádkový. Podle vìštby mìli rodièe postavit Psyché samotnou, ve svatebních šatech, na vrcholek hory a nechat ji tam napospas šelmám. Do bezpeèí ji z hory snesl v náruèí teplý jarní vánek. Stala se Amorovou ¾enou a ¾ili spolu v krásném zámku. Amor- Erós ovšem pøilétal jenom za tmy a jeho ¾ena ho nesmìla nikdy spatøit. No a potom klasické zlé sestry, ¾árlivost a nepøízeò. Psyché je poslechne, podívá se na svého spícího mu¾e, nechtìnì ho popálí olejem z lampy a rozzlobený Amor ji opouští.
Pøíbìh lásky pokraèuje bloudìním Psyché, která hledá svou lásku, ale ta se ukrývá, spíše je vìznìna u matky Afrodité, kde si i léèí bolestivé zranìní. Po krátkém bloudìní pøichází za Afroditou i Psyché, chce se smíøit s milovaným man¾elem, kterému ublí¾ila.
Závìreèný akt není smutný, naopak. Pøedchází mu ještì úspìšné plnìní tøi úkolù pokornou Psyché. Ani to Afroditì nestaèilo, poslala svou mladou snachu ještì za Persefonou do podsvìtí a ta jí svìøila tajemnou krabièku. ®enská zvìdavost zvítìzila, Psyché krabièku otevøela netušíc, ¾e je v ní vìèný spánek. Potøela si víèka a usnula skoro jako naše Rù¾enka. Amor jí ovšem našel, bolestivì probudil svým šípem a promluvil jí do duše.
Nakonec se smíøila i sama Afrodité, rada bohù dala páru po¾ehnání a Psyché vìèný ¾ivot. Kdo ví, mo¾ná nás sledují z Olympu dodnes. Pøipomeòme si ještì, ¾e z tohoto svazku vzešla krásná dcera, jménem Rozkoš.
Pøíštì si mo¾ná budeme povídat o tom, jak sluneèní bùh putoval po antické obloze.