Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Horymr,
ztra Bedich.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Druhá správní budova Spolchemie v Ústí nad Labem
 
Msto Ústí nad Labem tehdy ješt s nmeckým názvem Aussig und Elbe se rychle rozrstalo a poet obyvatel se neustále zvyšoval. Zaal být citelný nedostatek ubytování. Velké podniky jako „Spolchemie“ nebo Schichtovy závody na stekovské stran Labe, eší ásten problém výstavbou podnikových byt pro narstající poet zamstnanc.

Podle pamtního spisu z roku 1901 pi návštv císae Františka Josefa I se areál „Spolchemie“ rozšíil na 70 ha, ze které byla ást zastavna továrními budovami a také podnikovými úednickými a dlnickými domy.

V areálu bylo 14 kotelen a 46 parních kotl a do nebe dýmalo 60 komín, ten nejvyšší do výšky 70 metr. Byla postavena vlastní plynárna slouící k osvtlení závodu i msta. Spoteba uhlí inila v roce 1900 243 000 tun. Sí vodovodního potrubí v délce 20 km zajišovala rozvod vody z eky Bíliny i z továrních studní. Vlastní vodárna mla ti výškové rezervoáry. Vysoká spoteba obal vedla k jejich výrobn, a k dalším pomocným provozm k výrob pytl,  sud devných i kovových a demion. Spolek ml i vlastní závod na keramické zboí se sedmi pecemi. Doprava v areálu byla kolejová a mila pes 13 km, ást byla úzkokolejná a menší s normálním rozchodem byla napojena na ústecko-teplickou eleznici. Vypuknutím I. Svtové války byla výroba výrazn ovlivnna na tu, dleitou pro válka, co byla výroba aktivního uhlí do plynových masek i výrobu chlorenanu draselného, elektrolytickou cestou. V Sokolov investuje do výstavby velkého závodu na karbid a dusíkaté vápno.  

 

 Spolek se stal dleitým dodavatelem armád Rakouska-Uherska a Nmecka. To u fungovala visutá lanovka na dopravu uhlí z dol u Chabaovic a odvoz popela a odpadu z areálu. Kdy byla uvedena do provozu elektrárna v Trmicích (1911) získává pipojení i závod. Po roce 1920 nese název Spolek pro pro chemickou a hutní výrobu, z lidovým názvem Spolchemie.

Období první republiky po poáteních problémem s akciemi, znamenal další rozvoj nejen závodu, ale i jeho poboek. Mní se sortiment výroby a tím budování nových provoz k výrob barviv, jejich polotovar i mísírnu barviv. K tomu nová kotelna, istírna napájecí vody pro elektrolýzu a mnoho dalších provoz. V eskoslovenské chemickém prmyslu hraje Spolek rozhodující úlohu. Nastává období rstu kartelových smluv i sloitá propojení s dalšími chemickými továrnami u nás i v zahranií. Ji od svého vzniku byla vnována velká pozornost spojení výroby s vdeckým výzkumem a vloené prostedky do výzkumu se bohat zúroovaly.

 
 
 
Chemická výroba prakticky ve mst, ovlivnila ivotní prostedí velmi negativn. Nebyl to u problém jen lidí, kteí tam pracovali 10 hodin denn v jednotvárném, nezdravém a nebezpeném prostedí, msto dostává na dlouhé roky smutný pívlastek – smrduté, ošklivé a špinavé. Vliv mla nejen chemika, ale další továrny, které na území msta byly.

V roce 1930 vzniká první eský mrakodrap s deseti podlaími s výškou 43 metr od architektonického studia Lossow a Kühne. Ji v prelí nad terasovitou stechou stojí 6 abstraktních plastik od berlínského sochae Huga Lederera. Pedstavují Chemii,Vdu,Mue s pochodní, enu s rohem hojnosti, Obchod a Práci, tedy hodnoty stojící za úspchy a rozmachem firmy. elezobetonový vyzdívaný skelet, obloený pálenou hndofialovou lícovou cihlou tzv.eisenkliner a stylovými rohovými opráky. Podzemní podlaí je rozdleno velkokapacitním tubusem, kterým protéká Klíšský potok. Proto archiv není umístn tam, ale do pedposledního patra, ím muselo ešení celé stavby být velmi nároné, protoe archiv ukrývá celou historii od vzniku. Interiér je propracován s prvky art déco nebo rondokubismu. Široké schodišt s okny prosklenými geometrickou vitráí sloenou s rzn širokými pásy irého, mléného a lutého skla sahají do nejvyššího patra. Ji pi vstupu do objektu ohromí rozsáhlý, svtlý prostor. Chodby mají devné ostní ve kterých jsou ukryty vestavné skín. Pro snazší dopravu nahoru slouí technický poklad, jeden z nejstarších a nejdelších obných výtah tzv. Páternoster ( latinsky Ote náš) název podle opakujícího poítání kuliek na renci). Pi návštv archivu jsme ho mohli pouít, co vtšina pítomných vyuila. Pímo v archivu toho bylo k vidní a k slyšení mnoho. Nejen, e se tam ukrývá písemné bohatství od vzniku podniku, ale i tisíce deskových fotek.
 
   

Areál byl snímkován pravideln i z letadla a doklady, tedy snímky s datem a i jménem pilota peliv jsou tam uchovány. Mohli jsme nahlédnout do rzných starých materiál, fotografii a prohlédnout ást areálu z ptaí výšky. Také jsme mohli vidt sbírku umlých safír urených pro šperky, které se tam vyrábly s úasnou istotou. I kopie eských korunovaních klenot obsahují jejich umlé safíry. Ovšem dleitá byla výroba safíru (korundu) pro prmysl a to i pro zbrojní a raketový. A k té se váí dv zajímavé povsti. Ta první byla veejným tajemstvím, protoe jeden velký safír byl zabudován jako przor do první kosmické lod a letl s Gagarinem do vesmíru. K tomu ádné doklady pochopiteln neexistují.
 
 

Ta druhá je trochu reálnjší, protoe zpravodajský dstojník Ladislav Kubizák ve své knize popisuje, jak si Sovti pjili jednoho pracovníka Spolchemie, aby jim pomohl vyrobit mimoádn velký syntetický korund. Byla to velmi písn utajená akce a ten chemik pravdpodobn vbec netušil, e korund je uren do navádcích hlav protiletadlových raket, které 1.5.1960 sestelily špionání letadlo U2. Výroba se neustále zdokonolovávala v roce 2010 se vyrobilo 75 tun, vyuívaly se v americkém kosmickém prmyslu, pi výrob neprstelných skel, v optice vetn vojenské i v LED svítidlech. Z ekonomických byla výroba zastavena v roce 2015 (ína je levnjší) a bude sešrotována. Do ústeckého muzea ást drobností byla vnována.
 
Text a foto: Jaroslava Krejová

* * *
erpáno z pramen: 69 ústeckých nej
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 16.10.2023  10:54
 Datum
Jmno
Tma
 16.10.  10:54 Vesuviana
 15.10.  20:40 Jaroslava
 15.10.  17:08 Von
 15.10.  10:41 zdenekj