Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valdemar,
ztra Vilm.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Prost, kdo umí - umí!

Milí tenái, pidáváme ješt jednu vzpomínku na  skvlého spisovatele a scenáristu Stanislava Rudolfa. Je to rozhovor,  který s ním ped asem vedla naše autorka Renata Šindeláová.

Zaneme jejím upímným komentáem, který napsala za zmínným lánkem do ohlas: „Milovala jsem jeho knihy! Vyrostla jsem na nm. I díky nmu sama píšu, chtla jsem být jako on. A kdy jsem ho poznala osobn, byla jsem pekvapená, jak neuviteln je skromný a milý. Podporoval všechny nové autory, o kadého se zajímal, povzbuzoval ho. S pokornou úctou mu vzdávám hold a posílám pozdrav do nebe.“

Renata Šindeláová znala pana Rudolfa osobn a byl pro ní dokonalým vzorem. Není vylouené, e práv on ovlivnil kladn její literární tvorbu.
Václav idek
 
* * *

Jméno spisovatele Stanislava Rudolfa  znají jist nejen všechny eny, které pedevším jeho knihy tou, ale zajisté i naprostá vtšina mu. Stanislav Rudolf toti proslul ji svou první knihou„Metráek“, která byla poprvé vydána v roce 1969 a stala se bestsellerem. Od té doby vydal Stanislav Rudolf nkolik desítek dalších titul pro mláde i dosplé. Dvanáct jeho knih se dokalo také peklad do cizích jazyk a pt dokonce zfilmování. V posledních msících vyšly tomuto eskému spisovateli hned dv knihy. Jaké? O tom více v následujícím rozhovoru a autorem.

Nejprve jednu zcela soukromou: Kolik máte manelek, dtí a jiných zvíat?
Take pro vaši orientaci v mé rodin: mám u 51 rok jednu manelku, s ní dv dti. Martin je bankovní technik, Alena prodavaka. Máme dv vnuky, jednoho vnuka, pravnouata Lukáše a Dominiku. Protoe všichni bydlí nedaleko, pravideln nás o víkendu navštvují. Mám obvykle pocit, e k nám pijídí URNA. Tedy Útvar rychlého nar…! O mnohých z nich se dotete v mé kníce „Miluji t, vole!“.
 
O té chci práv hovoit. Postehla jsem toti, e se v ní velmi asto zmiujete o své en Jarce. Nevadí jí to? Nebo vás za kadou cenu podporuje?
Kadý fejeton, nebo jiné své veledílo, jí vnucuji k petení. A ona je skuten tak velkorysá, e si mj text pete. Jenom nevím, pro se pak na m dlouze zahledí a uká si pitom na elo.
 
Krom své manelky, vyizujete si ve své tvorb s nkým úty?
Tak zatímco svou Jarušku obdivuji, úty si neustále vyizuji se všemi matikái svta. Dodaten i s tmi, kteí mi ztrpovali studentský ivot na gymplu. Ostatn v asopise Vynálezy a pokroky z roku 1912 jsem se doetl, e na svt v kadé dob existuje jen pt šest tvoivých matematik. Ty ostatní nazval autor „ohledavai mrtvol“. To se mi moc líbilo!
 
V knize „Miluji t, vole!“ jsem se o vás a vašem soukromí dozvdla skuten mnoho. Napíklad to, e román „Barvoslepý“ vznikl na základ vaší osobní zkušenosti. takový handicap ale jist me mít i své výhody. Napíklad se nemete se svou enou hádat, zda ta barva košile je zelená nebo zelenkavá.
Tak o to se rozhodn nehádáme. Za ta léta manelství jsem pochopil, e moje ena má vdycky pravdu, i kdy tu svou!
Ale barvoslepost má i své výhody. Napíklad mj tatínek (elezniá) si pál, abych byl jednou strojvedoucím vlaku. Svého snu se musel vzdát, kdy jsem ve tetí tíd namaloval (prý) rového kon. Pozdji jsem se ke svému fyzickému nedostatku ale postavil trn a napsal jsem román „Barvoslepý“. Dostal jsem za nj docela slušný honorá. A ne jednou.
 
V kníce se také asto setkáváme s vaší pvodní profesí – kantoinou. Samostatnou kapitolu by mohly tvoit poznámky v ákovské kníce. Jakou poznámku by asi utril Stanislav Rudolf do své dchodcovské kníky od své rodiny i pátel?
Vzorný manel, ideální tatínek, chápavý ddeek a praddeek Ronn, který jezdí rád se svým Harrym a Hermionou  v našem obýváku do Bradavic.
 
Podle slov z vaší knihy milujete zvyky a tradice. Bývá stále vaším zvykem stavt  hezkým stopakám?
A pro nepomoci blinímu svému? Vdy i Písmo nás k tomu vybízí. Ovšem zásadn nestavím stopakám na E 55! Ale uvidíme po Novém roce, a nám zvednou dchody!
 
Schovával jste se skuten nkdy v popelnici, nebo je ten píbh s tímto originálním úkrytem smyšlený?
Nejste, milá Renato, první, kdo mi tuto otázku pokládá. A já si pi ní pokadé uvdomuji, e velmi asto bývá skutená ivotní pravda v literatue nepesvdivá.
Ostatn nebylo to poprvé, kdy se mi to stalo. Ve scénái k filmu „Operace mé dcery“ mám scénu, kdy dva pátelé pátrají po mui, který okradl pokladní ve spoiteln. Píbh jeho dopadení jsem popsal  pesn tak, jak se ped léty v našem mst stal. Kdy se na tuhle scénu dívám po letech v televizi, potím se a bhá mi mráz po zádech z její nevrohodnosti. V umní se zejm musí skutenost vdycky tak trochu upravit.
 
Píšete, jak jste pomáhal své en v kuchyni (pi loupání jablek, pi peení pusinek – co mimochodem dopomohlo zrodu vašeho románu „Pusinky“), ve zmiované kníce najdeme také pár recept. Ale co všechno skuten umíte uvait?
Teoreticky všechno. V praxi jsou mou jednikou buchty, dvojkou smaená vajíka a na tetí pochoutce práv te usilovn pracuji.
 
Všimla jsem si, e máte zalepený prst. ízl jste se pi vaení?
Ten prst mám olepený náplastí skoro poád. A nejen na jedné ruce! Je to proto, e na PC i psacím stroji (kdysi) píši vdy všemi dvma. Tak je mám omlácené. A na tch druhých se mi obas objeví moje milenka lupénka.
 
Jste prý také velmi zimomivý. Máte njaký recept vyloen na zahátí?
Ano, koupit své en tytýdenní recept v lázních a po celou dobu nechat v našem baráku zapnuté ústední topení. Aáááách…ta pohoda!
 
Kdy u jsme u té zimy, napadá mne, e druhá kníka, o které chci hovoit, „Zatmní srdce“, se  odehrává v zimním období. Psal jste ji v lét, abyste toto vbec peil, nebo naopak v zim, protoe jste se práv cítil smíen s osudem?
Tak tahle otázka me napadnout více tená, pokud si petou fejeton o tom, jak u dlouho vedu se svou manelkou takzvané termoválky, kdy se dohadujeme, zda v našem baráku pitopit nebo naopak teplíka ubrat.
Aby bylo jasno: mám rád v byt teplo, ale jinak mi ta pravá zima se snhem, závjemi a lyaskou sjezdovkou nevadí. Take si ani nevzpomínám, jak bylo, kdy jsem smolil jmenovanou kníku. Jak bych to také vdl?! Kadý, kdo píše, mi jist potvrdí, e pi téhle práci jsme vdycky tak trochu mimo.
 
Všimla jsem si, e pestoe obas pouijete vulgárního výrazu, snaíte se psát velmi spisovn. Není to náhodou proto, e vás pi psaní ovlivuje uitelské povolání?
Jasn e má bývalá profese eštináe zanechala na mém myšlení i chování nesmazatelné stopy. Slyším i to, co asi nemám. A neovládnu se nereagovat. lovk musí být ale odjinud, aby slyšel a uvdomoval si napíklad náeí, v jeho regionu se práv nachází. Já pocházím z Podkerkonoší, kde si dti hrají na vojáci, ale pesto, e u te iji pes ticet let v Polabí, stále slyším, jak tady místní rodáci íkají: “Odpoledne jdu Renátou do nemocnice…!“ Ne s Renátou! Jde Renátou do nemocnice!!!
Ale to mluvíme jen o jazyku. Kantor ovšem nemá jen uit, ale také i vychovávat. Take se asi mimodk ve svých kníkách snaím, aby píklady mých kladných hrdin i hrdinek nenápadn ovlivnily i tenáe.
 
V „Zatmní srdce“ je jako ve spoust vašich kníek hlavní hrdinkou dívka. Je to proto, e dívky víc tou nebo e jejich citlivé dušice skuten tolik rozumíte?
Piznám se, e od dívek snadnji seenu jejich soukromý materiál k pozdjšímu napsání kníky. Vyprávjí mi podrobn a nekonen dlouho o sob, o svých láskách i ivotních prohrách, vdí, e já je nechávám absolutn v anonymit, take se asto dozvím i to, co by neprozradily moná ani své nejlepší kamarádce.
 
Fíha! Dostáváte se ale potom do role, kdy popisujete svt z pohledu eny. Nevyítají vám nkdy mui, e musíte díky kladné hlavní hrdince uinit z postavy mue padoucha?
Mezi námi, mui, e by se nkdy nkde objevil padouch? Tak takový pípad ze svého okolí ani tvorby neznám.
 
Jaké druhy zatmní máte vy sám nejradji a jaké naopak nesnášíte?
Pokadé se tším na okamiky, kdy dochází k zatmní Slunce nebo Msíce. Piznám se, e v té chvíli mám pocit, e snad u  za pár minut na louce za mými zády moná pistanou mimozemšané.
Naopak nesnáším mediální zatmívání mozk.

Dkuji za rozhovor!

 
Text a foto: Renata Šindeláová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 23.01.2022  14:01
 Datum
Jmno
Tma
 23.01.  14:01 Vclav Podkovn pisatelm ohlas...
 22.01.  19:29 Evussa
 21.01.  11:51 Vesuviana dky
 21.01.  09:11 Von
 21.01.  08:35 Ivan
 21.01.  08:16 Renata .