Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valdemar,
ztra Vilm.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

James Watt, britský vynálezce

V našem povdomí je James Watt pedstavován jako vynálezce parního stroje. On však nebyl jeho vynálezcem, pouze provedl taková zlepšení, e se parní stroj mohl vyuít v prmyslové výrob. Druhé pipomenutí jeho jména máme v jednotce výkonu - watt.
Ovšem podstatnjší význam má James Watt jako jedna z hlavních osobností, která se svými vynálezy a konstrukcemi podílela na nastartování a rozvoji prmyslové revoluce.
Jeho vlastní zkušenosti s objevováním jsou nejlépe vyjádeny jeho vlastními slovy: „Ze všech vcí v ivot není nic bláznivjšího, ne vynalézání; a pravdpodobn vtšina vynálezc došla na základ svých vlastních zkušeností ke stejnému názoru.“

James Watt se narodil 19. ledna 1736 v malé skotské rybáské vesnici Greenock jako nejstarší syn váeného zdejšího obana, loae a obchodníka námoními pomckami a pístroji Jamese Watta. V dob, kdy se mu dailo, zamstnával Jamesv otec a tyicet lidí.

Nkolikrát byl Jamesv otec zvolen starostou nebo pokladníkem obecní pokladny. Jeho ddeek Thomas Watt byl místn známý jako vynikající matematik a ídící uitel. Byl rovn znám jako „baillie“ barona z Cartsburnu, co byl místní úedník veejné správy, odpovdný za nkteré právní úkony, a také byl obecním starším.
Maminka Agnes Muirhead pocházela rovn ze starobylé skotské rodiny, s koeny sahajícími a do 11. století. Nkteré prameny uvádjí, e James ml tyi sourozence, kteí se zejm doili dosplosti - i kdy nkteré další dti z rodiny se prý ješt ped Jamesovým narozením narodily pedasn a nepeily. Celá Wattova rodina byla presbyteriánská a James byl vychováván jako skotský vlastenec.

Jeden z prvních Wattových ivotopisc, slavný francouzský fyzik François Arago (1786 - 1853) uvádl píbh z Wattova dtství, e u ve vku šesti let James experimentoval s matinou konvicí na vodu a ešil geometrické problémy. Tuto epizodu z Wattova ivota nakreslilo nkolik malí a grafik osmnáctého a devatenáctého století. Pozoruhodné ovšem je, e v podstatných údajích o ivot svého významného krajana se i britské prameny liší, ale tuto historku si vzájemn pebírají.

Protoe byl James asto nemocný, ve škole býval málo. O jeho vzdlání se doma starala hlavn maminka. Zajímal se o matematiku, byl manuáln zruný, latina a etina ho nebavily, spíš ho zajímaly staré skotské báje. V místní škole celkem vedl v matematice a asto si doma skicoval rzné stroje a pístroje a vyrábl jejich malé modely, jak ze deva, tak z kovu.
Hodn asu trávil v díln svého otce pi pozorování výroby a oprav lodních souástí a naviganích pístroj. Jeho páním bylo stát se konstruktérem a výrobcem pístroj, co v míst nebylo moné.

Kdy bylo Jamesovi trnáct let, zemela mu maminka. Zanedlouho na to se nešastnou náhodou potopila lo s nákladem, do kterého vloil Jamesv otec veškerý majetek. James se musel rozhodnout, ím se bude ivit. Pokoušel se u díve uit se u otce tesaem, ale to mu nedovolavalo jeho zdraví. Na studium u rodina peníze nemla.
Nkteré prameny uvádjí, e se zaal uit jemným mechanikem a optikem u píbuzného své matky v Glasgow u v roce 1754, jiné uvádjí, e to bylo o ti roky pozdji, co je mén pravdpodobné. Brzy zvládl to, co se nauit mohl, ale strýc se spíš zabýval obchodem ne jemnou mechanikou, tedy se u nj u James více nauit nemohl. Protoe ale nezískal v Glasgow výuní list, nemohl poítat s tím, e by si tam mohl nkdy otevít vlastní dílnu.

James Watt se pi uení sám vzdlával etbou, chodil na pednášky. Seznámil se tak i s bratrem svého pítele Andrewa Andersona - Johnem (1726-1796), který byl význaným pírodovdcem na glasgowské univerzit, pozdji se stal jejím profesorem. Ten a ješt další uitelé a pátelé z univerzity mu radíli, aby si vzdlání odešel doplnit do Londýna.
V jednom ze ivotopis se uvádí, e z Glasgowa vyjel James Watt s jedním vzdáleným píbuzným 7. ervna 1755 do Londýna komo. Cesta trvala dvanáct dní. Ml naplánováno zstat v Londýn rok a douit se.

Nkteré prameny uvádjí, e dostával z domova od otce trochu penz, jiné, e si našel práci u Johna Morgana v Cornhillu za dvacet guinejí týdn. Podailo se mi zjistit, e 1 guinea se tehdy platila jako clo za jeden galon ginu, co bylo z hlediska národního hospodáství zejm hodn dleité - kolik se za to ale tehdy koupilo chleba, se mi u zjistit nepodailo...
Podle nkterých pramen se u Morgana rovn douil. Avšak u po roce ho opt zdraví pinutilo vrátit se dom a pak se na podzim 1756 vrátil znovu do Glasgowa, kde pracoval na univerzit jako mechanik pi oprav optických pístroj, pedevším dalekohled, ale i pomcek pro pokusy pi výuce student. Znovu se pokoušel o monost otevít si dílnu v Glasgow, ale cechovní mechanití a hodináští misti to nepipustili, vzhledem k tomu, e se v Glasgow nedovyuil. ásten dlal také jakéhosi obchodního agenta pro svého otce. Zstal pracovat jako mechanik, kde byl oblíben pro svou povahu, a získal si i povst všeumla.

Nebylo to ale v té dob obvyklé, aby profesorský sbor podporoval mechanické práce. Watt dokonce zhotovil pro profesora chemie - Josepha Blacka (1728-1799) do jeho bytu varhany. Black a další význaný pírodovdec - léka a pedagog, profesor filozofie - John Robinson (1739-1805), se stali Wattovými osobními páteli. Joseph Black se zapsal do djin vdy objevem kalorimetrie.
U v roce 1759 doktor Robinson pemlouval Watta, aby se seznámil s principem, fungováním a výhodami a nevýhodami parního stroje. On byl také první, který Wattovi princip vysvtloval.
Princip pouití páry byl ale znám u ze starovku, kdy se pokusy s parou zabýval Hérón Alexandrijský, který il v prvním století p.n.l.

Ale v tomto ohledu znamenal pro Watta znaný mezník rok 1763. Glasgowská univerzita získala parní stroj Thomase Newcomena (1663-1729), který poteboval opravu a snad i úpravu, a James Watt zaal stroj opravovat. Thomas Newcomen byl první, jemu parní stroj fungoval - on je tedy spíš povaován za vynálezce parního stroje - a v roce 1712, kdy ho postavil, byl tento stroj uren pro pohon erpadel pro erpání vody z dol. Stroj byl velice neúinný, spotebovával hodn paliva.

Podstata Newcomenova parního stroje, kterému se tehdy íkalo “Fire Engine“ (piblin ohový stroj), spoívala v ohátí vody v kotlíku, odkud se odvádla vyvinutá pára pod píst a píst zvedala. Pi dosaení horní úvrati pístu se do válce pod píst vstíkla studená voda, ím pod ním nastalo vakuum a píst se vrátil pomocí atmosférického tlaku rychle zpt do spodní úvrat. Pístová ty byla spojena s dvouinnou pákou, která pumpovala vodu.

James Watt si postavil miniaturní model s pouitím parního válce a pístu s poháncím kolem a systémem pevod a jako zásobníku páry pouíval konvici na vodu, pozdji i Papinv hrnec. Na zaátku ventily obsluhoval run a pochopiteln zjistil, e je zapotebí njaký automatický ventilový rozvod, aby strojek fungoval. Ale pokusy nebyly úspšné.
Watt zjišoval dvody malé úinnosti, sledoval pomry mezi hmotností vody a páry, mil teplotu ve válci. Spolu s profesorem Blackem, který v té dob objevil vlastnost tepla, kterou nazval „latentní teplo“ (u nás se astji pouívá termín “skupenské teplo“), se asto radil a zjistil, e v bodu varu je zkondenzovaná pára schopná ohát šestinásobek hmotnosti vody pouité pro kondenzaci. Nejdíve se snail zmenšit vodivost pístového válce pouitím deva napuštného olejem místo bronzu; pak zmenšit ztrátu tepla, vzniklou ochlazením pod pístem, vedlejším kondenzátorem páry - podle jeho vlastních vzpomínek pišel na tento nápad pi nedlní procházce. K tomuto zlepšení došlo v roce 1765.
Mezitím se v roce 1763 Watt oenil se svou sestenicí Margaret Miller. Z manelství se narodilo pt dti; dv zemely malinké - jedno bylo pravdpodobn i píinou matiny smrti. Syn, rovn James (1769-1848), pevzal v dosplosti otcovy aktivity, ale nikdy se neoenil. Dv další dcery se doily dosplosti, ob se vdaly, ale pouze jedna z nich mla zase dv dcery. Pravnukem z této strany byl James Watt Gibson (1831-1891), pozdjší ddic praddových patent.

Po prvních zlepšeních si James Watt pronajal v roce 1765 opuštnou keramickou dílnu, kde doufal, e bude pokraovat v konstrukních pracích. Setkal se tehdy také s Johnem Roebuckem (1718-1794), celkem bohatým lékaem, který nedávno spoluzaloil slavné skotské elezárny „Carron Iron Works“, a který pochopil nadjnost Wattových myšlenek.
Avšak Watt se velmi zadluil, a aby uivil rodinu, musel si najít njakou práci. Bhem asi dvou let pracoval v dlním przkumu pro glasgowské úady. Také pracoval jako stavební inenýr na nkolika stavbách. Pi této píleitosti v roce 1767 pizpsobil dalekohled pro mení vzdáleností. Také se zabýval chemií a od roku 1768 byl partnerem porcelánky Deltfield se speciálním zamením na glazury.
Ale stále se nezbavoval myšlenek na parní stroj.

V roce 1767 byl Roebuch ochoten zaplatit Wattovy dluhy s podmínkou, e on sám bude spolupodílníkem na patentu. Stroj, který by bylo moné patentovat, byl sestrojen v roce 1768 a výkresy a specifikace pro patent potebné byly hotové v roce 1769. V dob jednání o patentu se setkal Watt v Londýn s podnikatelem Mathewem Boultonem (1728-1809), který se o parní stroj velmi zajímal. Udlený patent, který znamenal pevrat ve výrob, se jmenoval „New method of Lessening the Consumption of Steam and Fuel in Fire Engines“ (Nová metoda pro zmenšení spoteby páry a paliva v ohovém stroji).
Watt poteboval klid na svou práci, ale doktor Roebuch velmi naléhal na pokrok, vil ve zbohatnutí; místo toho ale zbankrotoval. Se souhlasem Roebuchovým nabídl Watt tetinu pípadných výnos z patentu Boultonovi. Kdy zaala být nadje na vyešení hmotné situace, zemela Wattovi v roce 1773 pi narození dítte manelka.
Podruhé se Watt oenil v roce 1775 s Anne Macgregor. Pak se Wattovi pesthovali do Handsworthu, co je souást dnešního Birminghamu, na místo nazvané Harper´s Hill. Z druhého Wattova manelství se narodily dv dti - syn Gregory (1777-1804) a dceruška, která zemela malá.

Dm Wattových stál nedaleko Boultonovy továrny, postavené v Soho v Birminghamu v roce 1762.
Boultonova továrna byla pvodn urena k výrob ozdobného kovového zboí - napíklad knoflík, etz, rzných tlaítek, rukojetí, ale i váz a sošek - z bronzu, mosazi, ale i stíbra.
James Watt s Boultonem uzavel partnerství. Pravdpodobn se doplovali - o peníze a výnosy se staral Boulton - a Watt ml klid na práci. Boulton byl zárove i lovk s velkým technickým rozhledem a jazykovým vybavením, který byl pístupný všem technickým zmnám a zlepšením své doby. Znal se napíklad s Benjaminem Franklinem (1706-1790).

V roce 1775 se konen zaalo Wattovi dait - Parlament prodlouil jeho patent na oddlený parní kondenzátor a do roku 1780, on sám zkonstruoval výkonnjší erpadlo, ne bylo Newcomenovo. Postupn byly Newcomenovy parní stroje nahrazovány Wattovými. Továrna se postupn mnila na továrnu na parní stroje. Zpoátku musel Boulton provoz dotovat ze svých ostatních podnik, pozdji ml v továrn i personál, s kterým se Wattovi velmi dobe spolupracovalo. O tom, jaký byl Boulton podnikatel, svdí i to, e získal v roce 1797 právo razit mdné britské mince.

Mezitím Watt pracoval na svém dívjším nápadu - monosti nahrazení pímoarého pohybu pohybem rotaním. Uzavením obou stran parního válce a rozvodem páry z obou stran pístu a s pomocí patiného pevodu lze zmnit posuvný pohyb pístu na otáivý pohyb kliky. Princip si Watt nechal patentovat v roce 1781. V roce 1782 si nechal patentovat druhé významné zaízení, které se jmenuje Wattv odstedivý regulátor. Bylo to zaízení k regulaci otáek parního stroje. Patent byl udlen v roce 1788. Wattv odstedivý regulátor je skvlým píkladem pro výklad základních pojm automatizace.

Dvojinné parní stroje daly základ anglické prmyslové revoluci. Pro zajímavost - v této souvislosti je teba podotknout, e Watt byl pítelem skotského filozofa Adama Smithe (1723-1790), který je obecné pokládán za zakladatele oboru politické ekonomie a propagátora teorie volného obchodu.
Vedle strojírenských a mechanických vynález ml Watt i nkteré objevy na poli chemie.
V roce 1785 byl James Watt zvolen lenem Královské spolenosti a Skotské královské spolenosti.
Byl to James Watt, kdo navrhl a razil dívjší název výkonu HP - Horse Power - koská síla, u nás se pozdji pouíval název „k“ s pevodem 1 HP = 745,7 watt.

V roce 1790 si Watt nechal v Headsworthu postavit dm Heatfield, kde si zaídil vlastní dílnu pro své další konstrukce.
Do penze odešel Watt v roce 1800, protoe vypršely jeho patenty, a spolu s Boultonem pedali továrnu svým synm. James Watt mladší spolu s bratrem Gregorym a Mathewem Robinsonem Boultonem mladším (1772-1842) ídili továrnu dál. V roce 1804 Gregory zemel.
James Watt zstal pro své syny poradcem a zabýval se rznými problémy ve své díln. Sledoval technické novinky i z jiných zemí. V roce 1802 odjel do Paíe a seznámil se tam s mnohými tamjšími techniky a uenci.

Jeho nkdejšími spolupracovníky v Boultonov továrn, kteí pokraovali ve Wattových myšlenkách, byli skotský vynálezce William Murdoch, nebo té Murdock (1754-1838), známý svými vynálezy v oblasti plynojem a plynových vedení, a cornwallský rodák, pozdjší vynálezce vysokotlaké lokomotivy Richard Trevistick (1771-1833).

James Watt byl vedle svého lenství v Royal Society a Royal Society of Edinburgh také lenem Royal Batavian Society, co byla uená holandská spolenost, sídlící v nkdejší Batávii, nyní v Dakart v Indonésii. Od roku 1808 byl dopisujícím lenem francouzské akademie Académie des sciences a od roku 1814 lenem ádným. Byl také zárove s Boultonem a dalšími významnými prmyslníky spoluzakladatelem Lunar Society - místní spolenosti pro vdy, umní a náboenství. Pro zajímavost - oba ddekové slavného pírodovdce Charlese Darwina (1809-1882) - Erasmus Darwin (1731-1802) a Josiah Wedgswood (1730-1795) byli rovn zakládajícími leny.

Posledním Wattovým vynálezem, který ešil ve své díln, byly stroje pro kopírování soch - jeden pro vytváení kopií v pomrném mítku, druhý pro vytváení kopií uritého povrchu sochy s pípadnou moností záznamu na výkres. Tuto práci konzultoval se sochaem Sirem Francisem Chantreym (1782-1841), který byl také autorem jeho pomníku i rzných miniatur a medailí s jeho portrétem.
V klidné práci zemel James Watt práv ped 190 lety dne 19. srpna 1819. Pochován byl na farním hbitov v Handswordu. Protoe se ale kostel rozšíil, je místo jeho posledního odpoinku nyní v prostoru kostela.

Jeho estný náhrobek byl odhalen v roce 1825 v kapli sv. Pavla ve Westminsterském opatství. Mramorovou sochu vytvoil práv socha Chantrey. Ovšem s umístním sochy do prostoru malé kaple, která nemla patinou statiku, byl problém. Došlo k njakému poškození rakví, nad kterými byla socha posunována, a byla obava, aby se pomník nezhroutil a nepropadl celý. V roce 1960 byla socha odstranna a místo ní je nyní ve Westminsterském opatství pobronzovaná plastová busta a symbolický náhrobní kámen. Mramorová socha byla tehdy pemístna do katedrály svatého Pavla - St. Paul's Cathedral v Londýn.

V závti James Watt odkázal ást svého jmní glasgowské univerzit a na jeho poest byla pojmenována celá jedna budova této univerzity „James Watt Engineering Building“ (piblin Technická budova Jamese Watta). Rodné msto Greenock získalo penní obnos pro zízení vdecké knihovny.
Pomníky Jamese Watta jsou ve Velké Británii na mnohých místech. Existuje pomrn dlouhá ada jeho portrét, a u malby olejem nebo rytin a jiných grafických technik.
Portrét uvedený v úvodu lánku je od švédského malíe, který dlouhou dobu pobýval v Anglii, Carla Fredericka von Bredy (1759-1818).
V eské republice máme pojmenovány jeho jménem ulice v Praze - Petrovicích a v Ostrav.

 
Dobromila Lebrová
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 19.01.2022  12:00
 Datum
Jmno
Tma
 19.01.  12:00 Vesuviana dky
 19.01.  10:35 Jaroslava
 19.01.  10:09 Von