Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valrie,
ztra Rostislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Chvála mu, na výzvu Mue

Ujala jsem se úkolu chváliti to, co z nás en dlá lepšího lovka. Dá-li se to vbec njak komentovati objektivn. A jako nositelka jména té, která a stvoena z muova ebra svedla jej k híchu, pociuji zodpovdnost, ne-li povinnost, se tohoto úkolu ujmout.

Akoliv podle nkterých informací, byla první ena jistá Lilith, která patrn nesplovala touhy a poadavky tvrc, je Eva prohlášena za první. Moná byla Lilith píliš klidná, nebo píliš divoká a mu i stvoitel s ní nebyli spokojeni, tak vymysleli nás. Evy, tedy nás eny, takové, jaké jsme. Necítím se jako dokonalé stvoení, ale to, e mu i stvoitel u si nás takhle nechali, povauji za dostaten uspokojivé pro m, Evu, za všechny eny. Pedpokládám, e uspokojení byli i oni, myslím, e se o to uspokojení staráme dobe. My eny jsme však vn nespokojené a jak se tady u nás íká, nevíme, co chceme, ale nedáme pokoj, dokud to nedostaneme.
Co si vytvoili, to mají, e.

Chceme-li hovoit o muích, mli bychom tedy zaít od píky. Nebo spíše od jablka. To, e mu poslechl enu a zakázaného ovoce pojal do úst, u o jeho kvalitách mluví samo.

Meme tu však zmínit mnoho kvalit mue. Mají robustnjší tlo a víc sval, unesou tší vci. Mají technické myšlení, lépe jim jde matematika i fyzika a rozchodí ledasjaký stroj. Jsou rození bojovníci a psti jim neublíí. Známe váleníky, vladae, myslitele, skladatele, výzkumníky, zkrátka prkopníky. Skutené Mue. Dejte mu však pokakané miminko, bude zcela bezmocn volat o pomoc enu.

Ale já osobn znám také jiné mue. Strýka z venkova, co je traktorista a miluje zvíata, souseda, který mi vdycky pome s taškou nákupu, bráchu tesae, co mi udlá kdejakou poliku. Taky mám šéfa, který je vlídný, kdy je v práci klid a naštvaný, kdy se nco pokazí. Místního pouliního gentlemana, jen prochází v klobouku a slušivém baloáku ulicí se svými pudlíky a vdy m uctiv smeknutím pozdraví. Nebo letitého kamaráda z fabriky, se kterým je vdycky na pivu legrace. Taky manela mojí kamarádky, který umí bájené grilované cokoliv k jídlu. Mého syna, vného študenta co na všechno najde odpov a taky skorošvagra (rozumj pítele mé dcery) bezva kamaráda a kutila. No a taky pár takových, co pro ránu nejdou daleko.

Jména tchto mu nikdy nevstoupí do djin. Já je však znám. A jsou to vtšinou mui obyejní, laskaví, vlídní a oblíbení, nebo drsní a rázní. A asto jsou nositeli vtšího M, ne ti slavní a vhlasní. Takoví mui jsou nejvíc poteba.

Ale jen tak okrajem si vzpomenu na Evu s tím jablkem. eny mají áry, mui mají svaly.

A kdy koukám na všechny ty mue a Mue, mají všichni nco spoleného – Nás. eny!

Vdy mnoho spor u v dávném starovku, bylo kvli en. Nechci to nijak rozebírat, ale u jste nkdy slyšeli, e by njaká enská rozpoutala válku kvli mui? Já ne. Mohu-li se piznat, chutí do války jsem mla mnoho, ale neumím nikoho praštit. Protoe jsem asi jen holka, ena. Nný matriarchát mám doma, to mi bohat staí. Nemám touhu být vtší vládkyní. A navíc se stejn obecn ví, e mu je hlavou rodiny, ale ena je krkem, který tou hlavou otáí.

Zkrátka, mui kvli nám, enám dlají prapodivné vci. A asto jsou mui v tom lepší ne my, zamilovaný holky. Mu klidn kvli en rozpoutá boj, zakáe, co se zakázat nedá, udlá, co by normáln neudlal, dokonce snad i koupí kytky. A pravideln v kvtináství ádá ty chiméry, místo chryzantém. Nauí se jíst zdrav, krom jablka klidn sní i pohanku, akoliv jeho pesvdení o jídle ítá pl prasete a ádek brambor, nejlépe kadou nedli.

Upímn piznávám, e jsem se s tímto tématem trápila pár dní. Ale pak pijel mj švagr. Bratr manela. A úpln m to cinklo do nosu. Jeho píbh je velmi zvláštní. Kvli en a dítti obtoval všechno, co ml. Jeho ivot pestal být dleitý, kdy se zamiloval, kdy se narodil syn. Vdy se zamoval na enu a syna. Kdykoliv se s ním setkám, pemýšlím o tom, jestli je to vbec v poádku. Aby mu, statný sportovec, s vyhlídkami na zapsání se do djin teba motorismu, všechno zahodil, pro enu, pro syna. A dlal jen rodie a idie, jen pro to, aby byli zajištní finann a vbec v ivot netrpli nedostatkem.

A ano. Oni ti muští mají nco, co my holky, eny a babky nikdy nebudeme mít a nikdy ani nepochopíme. Oni dokáí milovat a obtovat en hodn. Nechci tím íci, e ena ne, jsme matky, jsme lvice, potomci jsou priorita. Ale mu rozpoutá válku, zahodí všechny svoje sny, pjde za nás do rvaky a bude schopen obtovat vše vetn ivota. My eny z toho dokáeme taky mnoho, ale radji se uklidíme, máme radji mír a obtujeme všechno, krom ivota. Mui jsou pro nás oporou, zdí, o kterou se meme opít. Zemí, která nám dá jistou pdu pod nohama, abychom nemuseli obtovat nic. Myslím si, e mnoho souasných en je píliš zahledná do mateství nebo feminismu a zapomíná na to, e bez mue dávají jen pl ze všeho, co potomkm a svtu dát lze.

A docela úmysln jsem v houfu mu nemluvila o manelovi. Partnerovi v enském ivot. Manel, Mu, mu, nebo chlap, klidn i „moje druhá polovina“, taky teba „ten blbec co ho mám doma“, nkde i „láska“, jinde „domovník“ mnohdy pejorativn „kutil“, ale nejastji „ten mj“, to je vc nejvíc na svt. A jestli má štstí a zplodil dti, tak dotyný mu má nco, co nikdy ádná holka, ena, baba mít neme.

Je taka! Tatínek, bude asi jednou i ddeek. To ádná holka nedá. Ani s kilem jablek ze zakázaného stromu.

Mu je ten, co koupí barák. Mu je ten, co vydlá prachy. A jedin ve spolupráci s enou stvoí domov a zázemí pro rodinu. Rodina je úplná jen kdy je on a ona. A jen rodina stvoí pocit štstí. A ne vdycky jde všechno hladce. A proto jsou na to vdycky lepší dva. Mu a ena. Dv rozdílné, a pesto totoné, bytosti. Jeden je doplkem, ozdobou toho druhého. Tedy nejvtší chválou mue je mu sám, který ví co se má a taky to tak dlá. I s chybami.

A proto bych ráda zmínila na závr slova, frontmena mé oblíbené kapely Brutus, zpváka Saši Plesky:

„... všechno, co my, kluci dláme, dláme to pro ty holky, pro jejich radost, pro blaho z toho ivota. Pro enskej klín, pro enskej smích, pro nás všecky….

 
Text a ilustrace: Eva Rydrychová
 
* * *
Zobrazit všechny lánky autorky


Komente
Posledn koment: 24.03.2021  21:18
 Datum
Jmno
Tma
 24.03.  21:18 Evussa Podkovn vem
 24.03.  01:49 sv
 23.03.  12:42 Marta
 23.03.  12:39 Bohumil K.
 23.03.  12:08 Vesuvjana dky
 23.03.  10:17 Mara
 23.03.  10:17 olga jankov
 23.03.  09:42 Kvta dkuji
 23.03.  08:19 Von
 23.03.  07:18 RYFUK
 23.03.  07:12 Betislav
 23.03.  01:33 Ivan
 23.03.  01:31 Ivan