Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Valrie,
ztra Rostislav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POEZIE JE PRO MNE BARVOU A VNÍ IVOTA
 
S Betislavem Kotyzou hovoí Michal erník
 
Verše Betislava Kotyzy mne upoutaly velice osobitým jazykem, jako by ho napájel z dávných dob mateštiny. Z e-mailové korespondence o Betislavu Kotyzovi vím, e bydlí ve tvrtém pate panelového domu ve Zlín a pracoval jako animátor ve Zlínských filmových ateliérech. Navrhl jsem mu, aby mi zaslal nkolik svých básní, které by mne inspirovaly k otázkám.
 
 
BÁSE O MALÍI
 
Maluje malí obrázek nevšední
maluje eky proud a kámen potoní
maluje zimy chlad a slunce do oí
maluje díví klín a léto ach léto
léto co nekoní
Obrázek bez rámu jen kídou na chodník
pro ty co zmeškali -
Spláchl jej noní déš
anebo snad
domovník
 
Poznal jste ve Zlínských filmových ateliérech Karla Zemana i Hermínu Týrlovou? 
Celé Filmové studio Zlín bylo miniaturní funkní spoleenství. Tvrích profesí tak kolem ptadvaceti kumštý, poté šikovní lidé dílenské pípravy a výroby filmu, administrativa a velice zruní technití kouzelníci. Lidé se zde potkávali denodenn a neformáln. S panem Karlem Zemanem bylo setkání obtíné. V té dob to ji byl starší pán, národní umlec, zahloubaný do své práce a zvdavý mládeneek nebyl pro nj partner k hovorm. Zemanovy filmy hmly fantaskní technikou, velkými myšlenkami, velký spektákl... Paní Hermína Týrlová byla jiná, byla otevená osobnost. Byla ochotná i naslouchat, byla ochotná i pesn sdlit svj názor. Byla to tvrí ena a dokázala udlat film i z uzlu na kapesníku. Mám od paní Týrlové ponauení: pamatuj si, Kotyzáku, (Tak jsem byl oslovován), e lidé se vzájemn milují kvli svým nedostatkm, své nedokonalosti Nikoliv kvli své dokonalosti. Dokonalost studí a neprobouzí emoci. Film je o probuzení emoce. 
-Jak se lovk stane animátorem? Na jakých filmech jste se podílel?
Animátorem se lovk nestává. Animátorem ji musí být, u kdy je postaven k práci. Technickou stránku animace se lze nauit. Ale herecký talent, aby loutka  kterou animujete skuten oila a ne se jenom hýbala, takový vklad talentu musí dodat adept animace ji sám. Je to však krušná, pelivá a nimravá práce. Chyby jsou drahé a nevratné. Ale výsledek je...!

Vytvoil jste také vlastní animované filmy?
Kadodenní chlebíek byly TV Veerníky. Vedení studia ale podncovalo své tvrí pracovníky k autorským animovaným filmm. Nkteré filmy jsem vytvoil, ale my zde hovoíme o literatue, nikoliv o filmu a o vlastní reklam. A jsme zpt u literatury: film vzniká na základ dramaturgií pijatého námtu, filmové povídky, a to je filmová literatura. Scénáe k budoucím animovaným filmm zstávají u mne v šuplíku. Byla to krásná doba, nebo film je tvrí šílenství. 
 
Stále ješt kreslíte a malujete?
Film ji nekreslím. Filmové studio Zlín ukonilo výrobu film. S malováním to postupn ustalo, a do nuly. Bez vlastního ateliéru malovat nelze a praktický chod rodiny vyaduje finance. Malíská tvorba je materíálem finann nároná. Malování pináší vizuáln zajímavé nahodilosti, ale jen nahodilosti. Psaní, pvodn pomocná disciplína k filmu, stalo se dleitým. Film je pi svém vzniku nejprve celý kompletn napsán, a poté se kreslí a kreslí... Psané slovo je schopné vyjádit a unést myšlenku, co povauji za nejdleitjší. Psané slovo obnaí autora a na kost. Ale kdy píší, promítám si v duchu film...  
 
 
DOVTEK
 
Toliko ticho ádám sob
tišší blikání hvzd
signál vzkazy šifrované
abecedou Morseovou
 
Ticho tišší mlení hvzd
ádám sob mzdou
andl ztracených šepoty
toliko vzývám ozvnou
 
Cituji: „Toliko ticho ádám sob…“ ím je pro vás ticho?
Ticho je zárodek všeho dalšího. V tichu ke mn promlouvá to co bylo, co jest, co bude. Ticho je vzácný stav skutenosti, kdy i hudba je rytmicky perušované ticho. Ale zvukový smog nám zaplavuje a znehodnocuje proitek ticha. Nepovauji však civilizaní rámus za zvukový obraz svta. Ticho je k tomuto blíe. A ji mlím.

 
 
 
FRANTIŠKA
 
Tolika tkostí ivota
a kostelem na márách
neseme náruí vchýtek
já zeák a tvj syn
- aby tej války nikdá u nebylo -
slyším t modlit se bez pestání
Františko Bezíková
Tiaticet krok k ernému autu
slubou splácíme dluh
já zeák a tvj syn
 
Jaká byla Františka Bezíková, e jste jí vnoval verše?
Františka Bezíková, které jsem s úctou vnoval své verše a která si je zcela zaslouila, byla obyejná vesnická ena s kvtovaným šátkem na babku, pes zástru ješt jednu zástru, aby se ta parádní neušpinila... Protoe jsem vyznavaem Mariánského kultu, kdy ena - matka s díttem je pozdviena na piedestal a je  uctívána pro svj vztah a pro obtování se všemu ivému... proto píši. Taková byla Františka Bezíková. Fanynka byla vící, ale do kostela nechodila. Františka, Fany, Fanynka, byla maminkou mé manelky. 

 
 
 
JE PRVNÍ
 
Je první verš od Boha -
A zbylé?
Kdo prázdnotou klene most
kdo chléb víno podá duši pošetilé
hledaje v sob Boí pítomnost
je verš první
 
Je verš druhý kdy mu a ena
spolen stoupají k obadm
starším ne nejstarší z náboenství
starším ne Boí lhostejnost
Je verš poslední
 
Jste vící?
Vící ve smyslu dogma ímsko-katolické církve o Trojjedinosti Boí? V tomto smyslu vící nejsem. Víra v existenci Boí je filosofická otázka, která je rozumov neuchopitelná. Albert Einstein byl vící a ten by si zcela jist  dvody existence i neexistence Boí dokázal vypoítat. Zbývá rozhodnutí srdcem. Tady íkám ne, ale... Jarek Nohavica zpívá – Mj milý Boe, já vím e nejsi, ale co kdyby... S vírou úzce souvisí trvalá pítomnost církví (a e jich je!) a úloha církví v lidském spoleenství. Jsou potebné, církve, pokud jsou schopny plnit úkol morálního kreditu spolenosti, alespo do míry Desatera pikázání. Zda se jim to daí, nechám na úvaze tenáe našeho Rozhovoru. V ádném pípad však nevím v angaovanost vle Boí vi jedinci, nato národm i skupinám organizovaným kolem církevních symbol. Církve povauji za politikum.
    
V co víte jako básník a humanista?
Chtít býti humanista v dnešním nehumánním svt je protimluv. Jako bych ekl - pravdiv lu... Jako básník doufám a vím, e tvoivá a znovuobrodná síla Pírody nedovolí zahubit sama sebe. Cítím však, e je to stejn naivní jako psát angaované básn a íkat tomu boj. Jako obyejný oban se snaím ít podle svého pesvdení v souladu s ostatními. Je to málo?
 
 
 
LÁVKA PES EKU
 
Piúzká lávka pes eku Moravu
šlehnutí biem od behu ke behu
na šíi muského ramene
na hloubi koryta vetknuta
vlásnika enského vlasu
Veprosted prodlévám o své vli
svíraje vdechnutí vydechnout neumím
Jak eka plyne
mj obraz na vod bortí se eením
mé strachy mé touhy
plouí se hladinou co rybí stín
Rozmlouvám s ekou den po dni
oblázky klouzaví hlubinou
levobeh opuštn
co vpravo v sítinách
netuším
 
 
V básni Lávka pes eku se vyznáváte ece Morav. ím je pro vás eka, v tomto pípad Morava?
Ji jen slova „Morava“ a „eka“ vyvolávají u mne asociace. eka je pedevším voda a voda je jeden ze základních ivl. ivel potebný, nezkrocený ale hýkaný. eka Morava není sice tak obrovská jako jiné eky, ale jméno eky Morava je šeptáno jazykem vdmy. Zastavte se na pší lávce pes eku, zahlete se na vodní tok eky, zdánliv líný ale stálý, a nechejte k sob piplout a vstebat tém hmatatelnou, bohatou ale i bolestnou historii kraje, díve zem Morava, ješt víc díve se jménem Morava Magna, Magna Morava. Velká Morava. Báje i skutenost.
 
 
BEZEJMENNÁ
 

Brázda k brázd uléhání
rýhami dlan naznak
dlouhému loi polí
kanafasem jest
Kee šípk vysvlékání
istotou
cudností panny rdí se
Skrývaje oi
jen škvírou prst
bráním se oslepnutí
Touím vidt nevidt

U jste se setkal s tím, e lidé vašim veršm nerozumí?
Kadý z píšících autor se setkává s tím, e jeho veršm ti druzí nerozumí. Je to pirozené, ale není to urující. Kadý pták nech zpívá podle svého zobáku. Nerozumní je doklad toho, e text ten a vzbudil tak silnou emoci, e piml tenáe k odpovdi na tené. To jsou kultivované reakce. Jsou však i takové, které srší záštím. íkám s F.X. Šaldou: Jen kurvy se musí líbit, básn ne. Báse Bezejmenná je ánrový obrázek: Peina loe dlouhého zoraného pole, na mezi pole osamocený šípkový ke; lístoví ji tém opadané. Rudé šípky kee se rdí svojí nahotou. Chci vidt a zárove nechci nahlíet do intimního soukromí. Paralela erotické poezie. Nic více, nic mén. ánrový obrázek. Klid. Ticho. Haiku bez vázané formy. Mám svého tenáe v daleké Austrálii, v Klokanov.
 
Co byste ekl tenám pílohy LUK o srozumitelnosti poezie?
Musí být báse srozumitelná?

tenái Literatury Umní a Kultury jsou tém vdy zárove i autory. Vdí své a ídí se poznaným. Jen pipomínám pro srovnání pojm: Báse je specifický literární útvar, forma. Poezie hledaným obsahem. Báse a Poezie nejsou totoné pojmy, i kdy jsou nevdomky zamovány. O potebnosti a srozumitelnosti básn jsem byl pesvdován ji na základní škole. Co tím chtl básník íci, doposud jen tuším. Vím však, e básník není noviná se svojí novináskou hantýrkou. Báse není novinovou zprávou. 
 
Poezie zmizela z knihkupeckých pult, z deník, asopis a médií.  Co provedla, e je neádoucí?
Poezie zmizela z pult a všude tam, kde se jedná o kšeft. Poezie nezmizela z našeho ivota. Je v nás touha po krásnu. Pokud se ale krása snoubí s kšeftem, zavání to prodejností lásky. Poezie neumírá, jen se transformuje. Dokladem jsou kadoroní básnické almanachy, nové sbírky básní a také to, e vedeme náš Rozhovor. Otázkou však zstává, zda je hledána  Poezie, nikoliv jen mnohé básnní. Poezie není neádoucí - jen se neví, které politické stran fandí, které dává svj hlas. Co však vím zcela jist, e Poezie fandí ivotu.

Víte, e se tenái vrátí k poezii a ke krásnému slovu, nebo budou íst jen komerci, detektivky, politické traktáty a fantasy?
Pojem „krásné slovo“ ztrácí svj obsah a tím i tenáe. Jsem zaryt pesvden, e Poezie má a bude mít stále své tenáe, i kdy nebude „krásná“. Jen nevím a netuším, jakou bude mít Poezie v budoucnu tvá. Bohuslav Reynek napsal svj povzdech: Za blázna mají mne // sousedé v naší vsi... V Bílovicích nad Svitavou ale devááci ZŠ stvoili pvabnou video novoroenku 2021 z verš Michala erníka. Mám oveno z první ruky. Co víc me si básník pát?
 
 
OTISKY PRST

Otisky prst otisky dlaní
stopy nás
co byli jsme a zstanem
Po dechu lapáme po staletí
modlit se vírou bez klanní
e byli jsme a zstanem
Otisky prst otisky dlaní
hlínou
co naše ruce mní
v rodnou zem
 
Váš básnický jazyk je velmi osobitý.  Kde jste ho napájel?
Básnický jazyk se vyvíjí spolu s osobou básníka. To nelze oddlit. Mateský jazyk, JAZYK ESKÝ píši velkými písmeny. Je to fenomenální umlecký prostedek. Já však své texty neslepuji jako vlaštovka slepuje své hnízdo. Jen sbírám, co vyplaví hlubina vlastního podvdomí, nalezené sceluji a upravuji do podoby formy básn, vetn archaizujícho jazyka, se snahou nalézt pesný význam a podobu pouitého slova. Je to jako cesta proti proudu. A nkdy odkládám do PC Koše jako nepouitelné. Co bývá bolestné...Ale škálu jazyka k rznému pojmenování tého, odstíny, monost ohýbání jazyka pi dodrení linie, zvukomalebnost eštiny, šíe slovníku eského jazyka, zapomenutá a málo uívaná slvka, to vyuívám a rád. Uitelem mi byl Vladislav Vanura. Bylo to pro mne tehdy zjevením, vetn film pana Františka Vláila, podle literatury Vladislava Vanury. Také skládám podkování bratrm Karlu a Josefovi apkovým, zvlášt Karlu apkovi. Pesn vyezávané stízlivé tvary, stízlivá mluva perfektní eštiny, barevnost pi zachování popisu,  A obsah sdlení intelektuála s velkým srdcem, s velkým pozorovacím talentem. Karel apek, prý, básn nepsal, ale pekládal francouzskou poezii. Kdo ví... Také mé díky souasným souputníkm, které nelze jmenovat pro reklamu jména – jen s úasem pozoruji, jak e to dláte..?! A vlastní neuspokojená touha po hraikaení se slovem, nutí mne hledat pšinky k vyjádení neuchopitelnosti Poezie. Nemám pocit njaké zvláštnosti svého básnického jazyka. eština je barevná; vyuívám ji v plné šíi. Slovník spisovné eštiny a Etymologický slovník otevírám asto. Metafora je mostem mezi Já a Ty.

Kteí básníci vás oslovili, kdy jste zaínal psát?
Všichni básníci, ktei mi pišli sdlit své vidní Svta, vidní Poezie. Nechápal jsem, uasle, jak pavuina slov me vyjádit neviditelné, tušené. Tady jsem se uil básnickou abecedu. Tady jsem se uil „váit slovo“

K jaké Poezii se rád vracíte?
K Poezii, se kterou mohu rozmlouvat jako s pítelem. Odkládám verše vzniklé zbytnlým jášstvím, negací ivota i neznalostí mateského jazyka.

Jakou knihu máte práv rozetenou?
Tce se prokousávám poznámkovou autobiografií lovka poctivého ivota a vynikajícího básníka. Jsou to nkdy záznamy jako z podzemní muírny, kdy lidská zloba a závist kvete páchnoucími kvty. Jméno a titul knihy nelze uvést.
 
 
STARÝ MU

Starý mu snídá starý chléb
drobky dn cukrátka chemoterapie
ernobílý film drhne pozpátku
Starý mu snídá starý chléb
a šeptám sob -
Nekecej a makej
 
Co lovk ve stáí potebuje k pocitu štstí?
Stáí je relativní pojem. Kdy me nkdo íct o sob, o druhých, e je „u“ starý, e jsou staí? Srdce o tom ješt neví, tlo se však pipomíná. Zdroj pocitu štstí se  ale pesouvá. Bez sentimentu: jsou to vnuci a to, e mohu pozorovat jejich první mávání kídly. Ten mladší, desetiletý, m vinšoval k mým narozeninám: Já ti peji, ddo, abys zstal poád tak stejn starý... V dtech a jejich dtech se meme vracet zpt, sám sebe opt vidt, bez rizika spálenin a zlom. A taky -  dnes jsou dti opravdu krásné, na rozdíl od nás... tedy... Ale vnitn jsem potšen, kdy nkterý z mých básnických text cinkne u tenáe. Stává se. 

 
    
VY
 
Vy pede mnou
co hlín vrátili jste kosti
nezstanete navky bezejména
Všichni vy je nosím hlubinou
a slyším je ivotností
zddné tváe zápkou léna
Všichni vy
co marn touili jste vzkiknout -
Dluhuji vám naslouchání
poselství nevyená
 
Co nám naši pedkové pedali hmotn a duchovn?
Kadé mládí se domnívá, e Svt byl ustaven a s datem jejich narození a tím se získáním všech práv k uívání Svta. Ale ádné povinnosti. Také jsem si to kdysi myslel a jednal podle toho. Mí pedkové m pedali Svt takový jaký je a dkuji jim za to. Mohlo to být i horší. Moji pedkové, malorolníci, vlastníci  kousk pdy na Hanáckém Podhí, dlníci a dlnice u Ba, m však pedali v genech i vdomí, e to tak nemusí vdy být. e je teba se piinit. Dnes jsem sedlákem literatury se slámou v botách já. Ctím hlínu, lpní na hlín. Zastavuji se obas, abych se s nimi, svými pedky, poradil. Na malém hbitvku v Drysicích na Hané, na pli cesty mezi Vyškovem a Prostjovem. Malá vesnice, tém jenom osada, zapadlá pod viaduktem dálnice. Kadým rokem se setkáme, kadým rokem se rozejdeme. V dobrém.
 
Co my jim dluíme?
Dluím jim respekt. Byli to obyejní lidé, bez vzdlání, bez poteby stýkat se s literaturou i jakýmkoliv umním, spjatí s hlínou a nutností peovat o hlínu. Byli to mí pedkové a já jsem souástí stejného rodokmene. 

Co pedáme svým potomkm?
Zde jsem velmi opatrný. Budoucí generace si pinese do ivota své vlastní pedstavy a pravidla o tom, co ješt ano, co ji ne. Historie se neopakuje, ale je stále stejn podobná. Jsem optimista, ale básníkové v nadsázce vdy tak trochu lou.

 
 
HLÍNA
 
Jsem-li ta hlína
co tráva k ní voní  -
Dkuji
Dvátko odnaproti
na louce s panenkami
bude si hrát
 
Jsem-li ta hlína
co jablky ústa sládnou -
Dkuji
Ta dívka odnaproti
horká a nesmlá
dobla nocí nebude spát
 
Jsem-li ta hlína
co potokem kameny rodí -
Dkuji
Ta ena odnaproti
od plotny zardlá
na zdraví všech dtí
bude se ptát
 
Jsem-li ta hlína
co strništm zstala -
Dkuji
Ta paní odnaproti
schýlená
ekáním vlas bude prát
 
Jsem-li ta hlína
co blátem nohy tknou -
Dkuji
Po vlastních stopách
vracím se dom
vracím se zpt
 
Jsem-li ta hlína
co louením devo zvoní -
Dkuji
ach dkuji
e mohl jsem být
 
Tuto nádhernou báse o plynutí asu povauji za jakousi pointu našeho rozhovoru. Vzpomínáte na okamik, kdy a jak vznikala?
Báse Hlína byla v konceptu „ji kdysi dávno“ Netroufal jsem si zpracovat závané téma, abych nesklouzl k sentimentu. Do šedivosti. Vracel jsem se k textu tak asto, a jsem sdlení a zpsob zobrazení myšlenky textu básn nalezl a postupn „otesal“ vše nadbytené. Pi své práci se skutenými umlci jsem pochopil, e pro výsledek je nkdy nutné pracovat na díle i sekerou, bez milosti zahazovat „krásné veršíky“. Ale jen do té míry, aby báse zstala celistvá, laskavá a itelná. Nepodceuji tenáe. Pro náš rozhovor jsem vybíral krátké, obsahov rznorodé básn s moností vstupu pro jinou osobu. Dialog.

Co je to vlastn poezie? A co je jejím smyslem?
Bylo mi potšením a ctí, pane Michale, procházet spolu zahradou našeho spoleného rozhovoru. Vymetli jsme i zákoutí dlouhou dobu nenavštívená a vyslovili sentence v bném hovoru nepouívané. Snad nám tená odpustí. Poezie je pro mne barvou a vní ivota, v pravém významu tchto slov. Barvu i vni ivota jsem v rozhovoru zaznammenal, mohu tedy mluvit o proitku Poezie. To je pro mne smysl Poezie – záblesk isté radosti, záblesk pochopení zákonitostí ivota, záblesk energie.
Rád jsem s Vámi rozmlouval, rád jsem s Vámi pobýval. Zdravím a peji. Betislav Kotyza. 
 
Napište o sob piblin sedm ivotopisných ádek – údaje, které pro tenáe našeho rozhovoru povaujete za podstatné.
Betislav Kotyza, narozen v ervenci 1942 ve Zlín. Válené dít nejistoty. Vyuen a práce v devném emesle. Vystudoval Umlecko-prmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Prmyslový design. Krásné roky ve školice, krásné roky v praxi! V manelství 50 rok se stále stejnou enou. Dva vnuci, kluci jako buci, take nevymeme po mei, ani po peslici. Své básnické texty a krátké prozaické texty publikuje na eských literárních portálech, i v zahranií. Politicky, náboensky ani umlecky neorganizován. Dnes rentiér.

Jednu Vaši fotku, která není obanková.
Foto B.K. je staré/mladé pesn 20 rok. tená má nárok dívat se na tehdy ješt hezkého lovka.  

* * *

Publikováno v literární píloze eských spisovatel - Literatura, Umní, Kultura (LUK), dne 17. bezna 2021. Pevzato pro SeniorTip s laskavým svolením autor. Bezen 2021.
 
Ilustrace © Olga Janíková
Zdroj lávky pes eku: Toulky starou Olomoucí


Komente
Posledn koment: 26.03.2021  08:07
 Datum
Jmno
Tma
 26.03.  08:07 Von
 25.03.  20:44 Betislav Pro pan Evuss
 25.03.  19:57 Evussa laskav ten
 25.03.  16:34 Marta
 25.03.  15:39 Karla I.
 25.03.  14:39 Jitka
 25.03.  14:09 Betislav
 25.03.  12:46 KarlaA
 25.03.  11:04 Von